Podpora aktivit členských států k restrukturalizaci a zahájení konzultací k fér zdanění

Místopředseda Komise Dombrovskis informoval a referoval o kolegiu komisařů 17.6. Předseda Juncker stručně informoval o stavu jednání s Řeckem, komisař Avramopoulos o jednání Rady ministrů vnitra a spravedlnosti a návrhu Komise k migraci. A Komise rozhodla zřídit novou službu, „podpůrné činnosti pro strukturální reformy„. K ní sdělil, že za ní bude z pověření předsedy odpovědný za koordinaci.

Nová služba bude poskytovat technickou pomoc členským státům při provádění prorůstových správních a strukturálních reforem. Bude vycházet z odborných znalostí a know-how pracovní skupiny pro Řecko a Kypr a ostatních týmů. Rozpouštění a znovu vytváření takové skupiny pokaždé znovu má za následek významnou ztrátu odborných znalostí, praktické know-how a účinnosti. Proto se Komise pro budoucí výzvy z reforem rozhodla vytvořit svou trvalou, ale velmi flexibilní kapacitu s širším mandátem, která nabídne na míru odborné znalostí a praktickou technickou podporu každému členskému státu, který o to požádá. Nová služba bude čerpat z bohatých odborných znalostí celé Komise, členských států a mezinárodních orgánů. Bude poskytovat praktickou podporu a poradenství pro provádění klíčových reforem, zejména těch, které jsou uvedeny v doporučeních Komise jednotlivým zemím z 13. května.

Technická pomoc bude např. nabídnuta členským státům na pomoc absorbování a efektivnímu využívání fondů EU, v návaznosti na dobré výsledky, které v minulosti taková pomoc přinesla.

Podpora se bude týkat oblastí:

– řízení příjmů a veřejných financí;

– zlepšování podnikatelského prostředí a pomoci podnikům;

– pomoci k usnadnění a podpoře vývozu;

– zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejného zdraví;

– rozvoje efektivní, moderní, na služby orientované veřejné správy a postupy zadávání veřejných zakázek;

– efektivního právního státu a boje proti korupci.

Nová služba bude umístěna v generálním sekretariátu, a zahájí svou práci 1. července.

Komisař Pierre Moscovici pak zahajil veřejnou konzultaci. Týkající se transparentnosti daně z příjmů právnických osob

Komise zahájila veřejnou konzultaci týkající se transparentnosti daně z příjmů právnických osob v EU. Cílem je zjistit, zda by zavedení povinnosti předkládat více informací o daních, které společnosti platí, mohlo přispět k řešení problémů, mezi něž patří vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivní daňové praktiky v Evropské unii. Společnosti by mohly být například povinny zveřejňovat výši placených daní v každé zemi, v níž působí.

Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem je klíčovou prioritou této Komise. Konzultace je součástí předloženého širšího akčního plánu pro spravedlivé a účinné zdaňování příjmů právnických osob.  Komise navazuje na závazky přijaté vedoucími představiteli zemí G20, kteří přislíbili zajištění volné výměny informací o velkých nadnárodních společnostech mezi daňovými úřady, včetně podávání zpráv podle jednotlivých zemí.

Některé společnosti v současnosti vytvářejí na jednotném trhu velké zisky, ale odvádějí v EU nízké daně, nebo daně neplatí vůbec. Některé nadnárodní společnosti působí ve více jurisdikcích, a mohou tak využívat agresivního daňového plánování, nesouladu mezi vnitrostátními systémy a mezer v právních předpisech. Používají složité podnikové struktury, čímž jsou často znevýhodněny malé a střední podniky. To může rovněž narušit hospodářskou soutěž, znevýhodnit menší konkurenty a v rámci jednotného trhu proti sobě postavit společnosti z EU a třetích zemí.

V případě bank jsou požadavky na transparentnost – ve formě zpráv podle jednotlivých zemí – v současnosti upraveny směrnicí o kapitálových požadavcích IV (CRD IV) (IP/14/1229) a v případě velkých podniků činných v těžebním a dřevařském průmyslu směrnicí o účetnictví (IP/11/1238, MEMO/13/540). Dnešní konzultace má posoudit, zda by rozšíření povinnosti zveřejňovat údaje za nadnárodní společnosti působící v dalších odvětvích pomohlo otázku vyhýbání se daňovým povinnostem vyřešit.

Pokud by byly společnosti povinny předkládat více informací o svých daňových záležitostech, ať už daňovým úřadům, nebo veřejnosti prostřednictvím výročních zpráv, napomohlo by to k odhalení existence škodlivých daňových praktik. Stejně tak je pravděpodobné, že by větší transparentnost motivovala společnosti k placení spravedlivého podílu daně v zemi, v níž dosahují zisků. Větší transparentnost by mohla navíc podpořit členské státy v přijímání opatření přispívajících k účinnější a spravedlivější daňové soutěži. Bez dostatečných ochranných opatření může ale na druhou stranu vést k riziku zveřejnění citlivých obchodních informací, což by mohlo mít na společnosti negativní dopad, a to zejména v případě, že by povinnosti jejich konkurentů ze třetích zemí nebyly rovnocenné. Uvažuje-li se o případné potřebě dalších opatření, musí být všechny tyto i ostatní aspekty důkladně posouzeny.

Souvislosti

Zveřejněný akční plán Komise pro spravedlivější systém zdaňování příjmů právnických osob má reformovat zdaňování příjmů právnických osob v EU. Popisuje řadu iniciativ, které mají řešit otázku vyhýbání se daňovým povinnostem, zajistit stabilní příjmy a podpořit lepší podnikatelské prostředí na jednotném trhu. Společně tato opatření podstatně zlepší daňové prostředí právnických osob v EU tím, že jej učiní spravedlivějším, účinnějším a příznivějším pro hospodářský růst.

V září 2013 skupina G20 rovněž schválila akční plán, jehož cílem bylo zajistit zdanění zisků tam, kde byly vytvořeny. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) také koordinuje opatření týkající se problému oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS). Uvedená opatření, která pro členské státy nejsou závazná, zahrnují doporučení zaměřená na zvýšení transparentnosti, včetně povinnosti nadnárodních podniků předkládat daňovým úřadům informace ve formě zpráv podle jednotlivých zemí.

Evropská komise předkládá akční plán pro spravedlivější a efektivnější zdaňování příjmů právnických osob v EU

Oba členové kolegia eurokomisařů uvedli akční plán, který má zásadně reformovat zdaňování příjmů právnických osob v EU. V plánu je stanovena řada iniciativ, jež mají řešit otázku vyhýbání se daňovým povinnostem, zajistit stabilní příjmy a zlepšit jednotný trh pro podniky. Společně tato opatření podstatně zlepší daňové prostředí právnických osob v EU tím, že jej učiní spravedlivějším, efektivnějším a příznivějším pro hospodářský růst.

Klíčová opatření zahrnují strategii pro opětovné zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, jakož i rámec pro zajištění efektivnějšího zdaňování v zemi, v níž jsou zisky vytvářeny. Komise rovněž zveřejňuje první celounijní seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí ze třetích zemí a zahajuje veřejnou konzultaci s cílem posoudit, zda by společnosti měly zveřejňovat určité informace o daních.

Pravidla, kterými se v současnosti řídí zdaňování příjmů právnických osob v EU, již neodpovídají potřebám moderní ekonomiky. Některé společnosti využívají nekoordinovaných vnitrostátních opatření, aby unikly zdanění v EU. To vede ke značným ztrátám příjmů pro členské státy, k většímu daňovému zatížení občanů a narušení hospodářské soutěže pro podniky, jež přispívají svým dílem.

Akční plán představuje nový přístup EU zaměřený na spravedlivé a efektivní zdaňování příjmů právnických osob a má tuto situaci napravit. K dosažení plánovaných cílů bude zapotřebí přijmout řadu iniciativ, a to v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Tyto iniciativy vycházejí z opatření, která jsou již stanovena v balíčku daňové transparentnosti, jejž Komise předložila v březnu. V opatřeních vymezených v tomto akčním plánu jsou rovněž zohledněny činnosti probíhající v rámci OECD, jejichž cílem je omezit oslabování daňové základny a přesouvání zisku.

Klíčová opatření

Opětovné zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob

Komise znovu předloží svůj návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, který představuje komplexní řešení reformy daně z příjmů právnických osob. Konsolidovaný základ může být přínosný ve všech oblastech, výrazně zlepšit jednotný trh pro podniky a zároveň zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem.

Jednání Komise z 2011, týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, jsou momentálně pozastavena. Existuje však obecná shoda, že musí být znovu zahájena pro velké výhody, které uvedený konsolidovaný základ přináší. Neprodleně se začne pracovat na novém návrhu, spočívajícím v zavedení povinného společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, a to prostřednictvím postupného přístupu. To umožní členským státům rychleji pokročit při zavádění společného základu daně. Až v druhé fázi dojde ke konsolidaci, neboť ta byla doposud nejspornějším prvkem jednání. Komise nový návrh předloží co nejdříve v roce 2016.

Zajištění efektivního zdanění

Akční plán vytyčuje cestu k efektivnímu zdaňování v EU. V podstatě by společnosti měly platit spravedlivý podíl daně v zemi, v níž své zisky vytvářejí. Existuje mnoho způsobů, jak to dosáhnout, aniž by se sazby daně z příjmů právnických osob musely harmonizovat v celé EU. Komise navrhuje mimo jiné opatření pro odstranění mezer v právních předpisech, zlepšení systému oceňování převodů a zavedení přísnějších pravidel pro preferenční daňové režimy. Tyto iniciativy by měly rovněž přispět k pokroku v probíhajících jednáních mezi členskými státy, jejichž cílem je stanovení a schválení přístupu EU k efektivnějšímu zdaňování.

Zvýšení transparentnosti

Akční plán stanoví další kroky k větší daňové průhlednosti jak uvnitř EU, tak ve vztahu ke třetím zemím. Vychází z opatření, již plánovaných v rámci balíčku daňové transparentnosti přijatého v březnu. Komise zveřejnila celounijní seznam třetích zemí a území, které byly členskými státy zařazeny na černou listinu, (30 zemí k prosinci 2014) aby zahájila otevřenější a jednotnější přístup EU k nespolupracujícím daňovým jurisdikcím. Uvedený seznam může být použit pro účely prověření nespolupracujících daňových jurisdikcí a vypracování společné strategie EU týkající se řešení tohoto problému. Posílí navíc kolektivní obranu členských států před vnějšími faktory ohrožujícími jejich příjmy.

Komise dnes rovněž zahajuje veřejnou konzultaci, aby získala zpětnou vazbu v souvislosti s otázkou, zda by společnosti měly – například prostřednictvím zpráv podle jednotlivých zemí – určité informace o daních zveřejňovat. Tato konzultace společně s posouzením dopadů, na němž Komise v současnosti pracuje, pomůže utvářet podobu budoucích rozhodnutí v této oblasti.

Souvislosti

Akční plán pro spravedlivé a efektivní zdaňování příjmů právnických osob je součástí ambiciózního plánu Komise k zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem, zajistit spravedlivější jednotný trh a podpořit vytváření nových pracovních míst, růst a investice v Evropě.

Předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svých politických směrech z července 2014 uvedl:

„Na našem vnitřním trhu potřebujeme větší spravedlnost. Uznáváme sice pravomoc členských států, pokud jde o jejich daňové systémy, měli bychom ale posílit naše úsilí v boji proti daňovým únikům a daňovým podvodům, aby všichni přispívali spravedlivým dílem.“

Komise bez průtahů plní závazky, jež přijala ve svém pracovním programu z roku 2015. Jejím cílem je nejen zakročit proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, ale postarat se i o to, aby společnosti odváděly daně v zemi, kde vytvářejí zisk.

Prvním krokem Komise byl návrh březnového balíčku daňové transparentnosti, který by měl v oblasti daně z příjmů právnických osob vést k větší otevřenosti a spolupráci členských států. Klíčovým prvkem tohoto balíčku byl návrh automatické výměny informací týkajících se rozhodnutí o daňovém režimu.

Na dubnovém neformálním zasedání Rady ECOFIN získal tento návrh mezi ministry financí jednomyslnou politickou podporu. Členské státy o něm nyní vedou odborná jednání, s tím, že dohody chtějí dosáhnout do konce roku.

Akční plán představuje druhý a komplexnější krok k reformě zdaňování příjmů právnických osob v EU.

Podrobnější informace:

Otázky a odpovědi týkající se akčního plánu

Otázky a odpovědi týkající se opětovného zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob

Internetové stránky o nespolupracujících daňových jurisdikcích Video: Pět skutečností týkajících se daně z příjmu právnických osob

Harmonogram opatření v oblasti spravedlivého a efektivního zdaňování příjmů právnických osob ec.europa.eu/fair-taxation

Hlavní milníky

Dohoda o zlepšení průhledností některých finančních transakcí v šedém bankovním sektoru

Evropská komise posléze uvítala politickou dohodu k návrhu nařízení o podávání zpráv a průhlednosti finančních transakcí s cennými papíry (SFTR). Dohoda následuje po jednání mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou EU k společné řeči k regulaci. Navrhované nařízení si klade za cíl zvýšit transparentnost některých transakcí v stínovém bankovním sektoru, aby se zabránilo bankám obcházet určitá pravidla přesunem do něj tyto činnosti. Nařízení významně zlepší průhlednost finančních transakcí s cennými papíry, pomůže identifikovat jejich rizika a rozsah.

Financování transakcemi cenných papírů (SFTs) umožňují účastníkům trhu přístup k zabezpečenému financování, tj. využívání svých aktiv k zajištění financování svých aktivit. Jedná se o dočasné směny majetku jako záruky pro financování transakce (např. půjčky nebo výpůjčky cenných papírů, odkup nebo reverzní repo operace, zpětný nákup nebo prodat, transakce odkoupením nebo maržové obchody

„Dnešní dohoda je důležitým krokem vpřed k průhlednosti finančních trhů s cennými papíry,“ řekl Jonathan Hill, komisař EU odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy Unie. „Aktivity jsou důležité pro financování ekonomiky a správný druh dohledu usnadní sledovat a posuzovat související rizika.„

Formální přijetí návrhu se očekává ještě letos.

Souvislosti

Cenné papíry financující transakce byly shledány za zdroj systémového rizika pro stabilitu finančního systému ve sdělení Komise o stínovém bankovnictví v roce 2013 (IP / 13/812), proto by bylo třeba lépe je monitorovat. Nedostatek transparentnosti na těchto trzích SFTs ztěžuje identifikaci vlastnických práv (kdo co vlastní?), sledovat koncentraci rizik a identifikovat protistrany (kdo pro koho je vystavil?). Návrh nařízení o transakcích cenných papírů k financování, který byl přijat v lednu 2014 spolu s návrhem na strukturální reformu bankovního sektoru EU, se snaží tyto otázky řešit.

Návrh obsahuje tři opatření ke zlepšení průhlednosti finančních transakcí s cennými papíry (SFTs). Za prvé, budou všechny SFTs, s výjimkou těch, uzavřených s centrálními bankami a hlášenými y centrálních databází jako obchodní údaje. Za druhé, bude informace o použití SFTs ze strany investičních fondů sdělena investorům v pravidelných zprávách a dokumentech předinvestičních. A konečně bude třeba splnění minimálních podmínek transparentnosti pro opětovné použití zajištění, jako je zveřejnění rizik a potřeba udělit předchozí souhlas.

V srpnu 2013 Rada pro finanční stabilitu přijala doporučení zaměřená na rizika spojená s půjčováním na cenné papírů a smlouvy o zpětném odkupu. Navrhované nařízení je v souladu s těmito doporučeními.

Největší pozitiva jednání jsou v tom, že se jich účastní i Česká republika, jejíž současní představitelé spravedlivé požadavky na zamezení daňových úniků podporují a že se vrcholných jednání osobně účastní nejvyšší představitelé. Opozice může jen zdržovat jednání v Poslanecké sněmovně a kojit se bláhovou nadějí, že jednou vše zruší. To však v EU nepůjde.  A ekonomických sebevrahů, agitujících za vystoupení z EU, je poměrně málo a postupně se znemožní.