[quote]Podle zprávy Eurostat z 13.4 v únoru 2016 ve srovnání s lednem 2016 sezónně upravená průmyslová výroba poklesla o 0,8% v eurozóně a o 0,7% v EU28. V lednu 2016 průmyslová produkce vzrostla o 1,9% v eurozóně a o 1,5% v EU28.[/quote]

V únoru 2016 ve srovnání s únorem 2015 vzrostla  průmyslová výroba v eurozóně i EU 28 o 0,8%.

indu1
Měsíční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států
Pokles průmyslové výroby v eurozóně v únoru 2016 o 0,8% ve srovnání s lednem 2016 vyvolal pokles výroby zboží krátkodobé spotřeby o 1,8%, energie o 1,2%, zboží dlouhodobé spotřeby o 0,4% a kapitálových statků o 0,3%; výroba meziproduktů zůstala stabilní.

V EU28 způsobil pokles o  0,7% pokles výroby zboží krátkodobé spotřeby o 1,4%, energie o 1,2%, kapitálových statků  o 0,5% a zboží dlouhodobé spotřeby o 0,1%;  výroba meziproduktů vzrostla o 0,1 %.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, největší pokles průmyslové výroby byl v Irsku (-10,5%),  Řecku (-4,4%) a Chorvatsku (-1,6%), nejvyšší nárůst v Litvě (+ 2,5%), Slovensku (+ 2,4%) a na Maltě (+ 1,8%).

Meziroční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států

Nárůst průmyslové výroby v eurozóně v únoru 2016 o 0,8% ve srovnání s únorem 2015 jde na vrub růstu kapitálových statků o 3,0%, výroby meziproduktů o 1,9%, zboží dlouhodobé spotřeby o 0,8% a zboží krátkodobé spotřeby o 0,7%; výroba  energie klesla o 5,2%.

V EU28 došlo zvýšení o 0,8% vzhledem k růstu výroby kapitálových statků o 2,7%, meziproduktů a zboží dlouhodobé spotřeby o 1,6% a zboží krátkodobé spotřeby o 0,5%, zatímco produkce energie klesla o 3,6%.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl nejvyšší růst v průmyslové výrobě na Slovensku (+ 7,4%), Slovinsku (+ 6,5%) a Litvě (+ 6,3%), největší pokles na Maltě (-4,6%), Řecku (-3,0%) a Nizozemsku (-2,8%).

Metody a definice

Index průmyslové produkce měří vývoj objemu produkce v průmyslu bez stavebnictví na základě údajů očištěných o kalendářní a sezónní vlivy.

Sezónně upravená data za  eurozónu a EU se vypočtou jako součet sezónně očištěný národních dat. Eurostat provádí sezónní úpravu  pro ty země, které nepřizpůsobily svá data od sezónních vlivů.

Průmysl celkem pokrývá NACE Rev. 2 sekce B až D. Chybějící pozorování z členských států v posledních měsících jsou odhadovány pro výpočet eurozóny a agregátů EU.

indu2

indu3

indu4

indu5

indu6
Stále pomalý růst ekonomiky a křehká vyváženost ekonomiky
Dne 11. dubna vydala Eurostat standardní čtvrtletní  statistiky za poslední Q  a tím celý poslední rok 2015: první odhad míry úspor a míry investic domácností a míry investic a hrubého zisku podniků EU v eurozóně. Pokud jde o podniky, šetření se vztahuje na nefinanční odvětví ekonomiky s více než 10 zaměstnanci. Za EU jako celek není obdobná statistika k dispozici, eurozónu při výběrových zjišťováních lze ale brát jako vzorek celé EU.
Z grafů těchto základních ukazatelů lze jednoznačně dovodit, že se ekonomika EU přes pomalý růst z krize stále ještě nevrátila k předkrizové úrovni v míře úspor a investicích domácností a k míře investic a hrubému zisku podnikatelských entit. Z časových řad 2004-2015 v tabulkách vybíráme jen poslední předkrizový rok 2007 (za indikativní počátek finanční a poté ekonomické krize se pokládá 1. červenec 2008), jeden či několik několik krizových let a 2015.

indu7

Z časové řady základních ekonomických ukazatelů výdajů domácnosti a podniků vyplývá oprávněnost konstatace Evropské komise, že je dosažená ekonomická rovnováha dosud křehká a růst pomalý. Odtud vedle migrace hlavní pozornost věnovaná růstu výroby a s ní zaměstnanosti. A protože nekontrolované finanční instituce v touze po maximalizaci zisku neznaly míru, posléze – zdá se že naposled- zaplatili ti chudší jako daňoví poplatníci přežití některých finančních institucí s nadějí na konsolidaci svou větší chudobou. Kontrola zabrání v budoucnu maximalizovat zisk nepřijatelnými riziky. Omezí ale účast zatím churavých veřejných finance jen na to nejpodstatnější k podnícení účasti soukromých investorů a současně zvýšením konkurence v rámci unie kapitálových kruhů usnadní podstatně levnější účast soukromých zdrojů.  Spolufinancování však bude klást větší požadavky na kvalitu a efektivnost rozvoje; která se zatím neprojevila a čerpání zdrojů na spolufinancování je opět  v ČR v EU vysoce podprůměrné.

Z přehledu je poprvé vidět, tak výstup z krize financovala snížená spotřeba.

indu8

indu9

indu10

A ještě jeden problém: narůstají objemy veřejných služeb v obecném zájmu, s dostupností pro všechny obyvatele států EU a tedy zčásti dotované. Předtím se masově privatizovaly. Tím se zdražily o relativně vysoký čistý zisk, vzniklý nízkým zdaněním. Ten je zapotřebí k rozvoji prostřednictvím zvyšování prodejů výkonů. Jenže na dotované služby lze nasadit tempa rozvoje jen úměrná disponibilním veřejným financím na jejich dotace!

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno