[quote]Podle zprávy Eurostat z 13.4 v únoru 2016 ve srovnání s lednem 2016 sezónně upravená průmyslová výroba poklesla o 0,8% v eurozóně a o 0,7% v EU28. V lednu 2016 průmyslová produkce vzrostla o 1,9% v eurozóně a o 1,5% v EU28.[/quote]
V únoru 2016 ve srovnání s únorem 2015 vzrostla průmyslová výroba v eurozóně i EU 28 o 0,8%.
Měsíční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států
Pokles průmyslové výroby v eurozóně v únoru 2016 o 0,8% ve srovnání s lednem 2016 vyvolal pokles výroby zboží krátkodobé spotřeby o 1,8%, energie o 1,2%, zboží dlouhodobé spotřeby o 0,4% a kapitálových statků o 0,3%; výroba meziproduktů zůstala stabilní.
V EU28 způsobil pokles o 0,7% pokles výroby zboží krátkodobé spotřeby o 1,4%, energie o 1,2%, kapitálových statků o 0,5% a zboží dlouhodobé spotřeby o 0,1%; výroba meziproduktů vzrostla o 0,1 %.
Ze zemí, za které jsou data k dispozici, největší pokles průmyslové výroby byl v Irsku (-10,5%), Řecku (-4,4%) a Chorvatsku (-1,6%), nejvyšší nárůst v Litvě (+ 2,5%), Slovensku (+ 2,4%) a na Maltě (+ 1,8%).
Meziroční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států
Nárůst průmyslové výroby v eurozóně v únoru 2016 o 0,8% ve srovnání s únorem 2015 jde na vrub růstu kapitálových statků o 3,0%, výroby meziproduktů o 1,9%, zboží dlouhodobé spotřeby o 0,8% a zboží krátkodobé spotřeby o 0,7%; výroba energie klesla o 5,2%.
V EU28 došlo zvýšení o 0,8% vzhledem k růstu výroby kapitálových statků o 2,7%, meziproduktů a zboží dlouhodobé spotřeby o 1,6% a zboží krátkodobé spotřeby o 0,5%, zatímco produkce energie klesla o 3,6%.
Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl nejvyšší růst v průmyslové výrobě na Slovensku (+ 7,4%), Slovinsku (+ 6,5%) a Litvě (+ 6,3%), největší pokles na Maltě (-4,6%), Řecku (-3,0%) a Nizozemsku (-2,8%).
Metody a definice
Index průmyslové produkce měří vývoj objemu produkce v průmyslu bez stavebnictví na základě údajů očištěných o kalendářní a sezónní vlivy.
Sezónně upravená data za eurozónu a EU se vypočtou jako součet sezónně očištěný národních dat. Eurostat provádí sezónní úpravu pro ty země, které nepřizpůsobily svá data od sezónních vlivů.
Průmysl celkem pokrývá NACE Rev. 2 sekce B až D. Chybějící pozorování z členských států v posledních měsících jsou odhadovány pro výpočet eurozóny a agregátů EU.
Stále pomalý růst ekonomiky a křehká vyváženost ekonomiky
Dne 11. dubna vydala Eurostat standardní čtvrtletní statistiky za poslední Q a tím celý poslední rok 2015: první odhad míry úspor a míry investic domácností a míry investic a hrubého zisku podniků EU v eurozóně. Pokud jde o podniky, šetření se vztahuje na nefinanční odvětví ekonomiky s více než 10 zaměstnanci. Za EU jako celek není obdobná statistika k dispozici, eurozónu při výběrových zjišťováních lze ale brát jako vzorek celé EU.
Z grafů těchto základních ukazatelů lze jednoznačně dovodit, že se ekonomika EU přes pomalý růst z krize stále ještě nevrátila k předkrizové úrovni v míře úspor a investicích domácností a k míře investic a hrubému zisku podnikatelských entit. Z časových řad 2004-2015 v tabulkách vybíráme jen poslední předkrizový rok 2007 (za indikativní počátek finanční a poté ekonomické krize se pokládá 1. červenec 2008), jeden či několik několik krizových let a 2015.
Z časové řady základních ekonomických ukazatelů výdajů domácnosti a podniků vyplývá oprávněnost konstatace Evropské komise, že je dosažená ekonomická rovnováha dosud křehká a růst pomalý. Odtud vedle migrace hlavní pozornost věnovaná růstu výroby a s ní zaměstnanosti. A protože nekontrolované finanční instituce v touze po maximalizaci zisku neznaly míru, posléze – zdá se že naposled- zaplatili ti chudší jako daňoví poplatníci přežití některých finančních institucí s nadějí na konsolidaci svou větší chudobou. Kontrola zabrání v budoucnu maximalizovat zisk nepřijatelnými riziky. Omezí ale účast zatím churavých veřejných finance jen na to nejpodstatnější k podnícení účasti soukromých investorů a současně zvýšením konkurence v rámci unie kapitálových kruhů usnadní podstatně levnější účast soukromých zdrojů. Spolufinancování však bude klást větší požadavky na kvalitu a efektivnost rozvoje; která se zatím neprojevila a čerpání zdrojů na spolufinancování je opět v ČR v EU vysoce podprůměrné.
Z přehledu je poprvé vidět, tak výstup z krize financovala snížená spotřeba.
A ještě jeden problém: narůstají objemy veřejných služeb v obecném zájmu, s dostupností pro všechny obyvatele států EU a tedy zčásti dotované. Předtím se masově privatizovaly. Tím se zdražily o relativně vysoký čistý zisk, vzniklý nízkým zdaněním. Ten je zapotřebí k rozvoji prostřednictvím zvyšování prodejů výkonů. Jenže na dotované služby lze nasadit tempa rozvoje jen úměrná disponibilním veřejným financím na jejich dotace!
