[quote]Rok 2015 dokládá, že v EU dochází v zaměstnanosti a sociální situaci k dalšímu pozitivnímu vývoji. Navzdory současnému zlepšení však stále existují obrovské rozdíly mezi členskými státy v míře hospodářského růstu, zaměstnanosti a dalších klíčových ukazatelích v sociální oblasti a na trhu práce. Mnohé z těchto rozdílů plynou z nedostatečného využití lidského kapitálu v několika směrech.[/quote]

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová prohlásila: „Lidem v EU, zejména těm, kteří se nejhůře zapojují do trhu práce, musíme zajistit více kvalitnějších příležitostí. Je také třeba investovat do zlepšování dovedností, aby všechny ženy a muži v EU mohli plně rozvinout svůj potenciál. Investice do lidí pomohou dosáhnout růstu a zvýšit zaměstnanost. Musíme zajistit, aby naše pracovní právo a systémy sociální ochrany odpovídaly požadavkům 21. století, a podporovat také podnikání a inovace. V tomto kontextu bude důležitou úlohu hrát evropský pilíř sociálních práv.“

Zpráva o vývoji zaměstnanosti a sociální situaci za rok 2015 zkoumá způsoby, jak výše uvedené rozdíly odstranit, přičemž se zaměřuje zejména na vytváření pracovních míst, účinnost trhu práce, modernizaci sociální ochrany a investice do lidí.

Podpora vytváření pracovních míst

Zpráva za rok 2015 podtrhuje potenciál samostatné výdělečné činnosti a podnikání pro vytváření nových pracovních míst. Údaje však naznačují, že některé skupiny, například mladí a staří lidé či ženy a etnické menšiny, se mohou, chtějí-li podnikat, potýkat s většími překážkami. Většina lidí navíc pociťuje, že k zahájení podnikání nemají potřebné dovednosti či znalosti. Jak zpráva odhaluje, pomoci by mohly cílené politické kroky, například zjednodušení přístupu k financování, daňové pobídky, vzdělávání v oblasti podnikání či dostupnější péče o děti a starší osoby.

Z přehledu rovněž vyplývá, že narůstá rozmanitost pracovních smluv, které přinášejí pružné pracovní úvazky a tedy i větší účast na trhu práce, ale mohou mít za následek segmentaci tohoto trhu. Zatímco některé nové typy smluv jsou přínosné pro obě strany, jiné vyvolávají pracovní nejistotu. Flexibilita je důležitá, ale jistota má také svůj význam – i tato záležitost bude zohledněna při vytváření evropského pilíře sociálních práv.

Zlepšování účinnosti trhu práce

Přehled za rok 2015 ukazuje, jak může EU lépe využívat svých lidských zdrojů díky mobilitě. Počet mobilních pracovníků se v posledních dvou desetiletích sice zvýšil, ale tvoří stále jen omezenou část celkové pracovní síly. Pouze 4 % obyvatel EU ve věku 15 až 64 žijí v jiném členském státě, než v kterém se narodili. Mobilní evropští pracovníci však celkově mají lepší pracovní vyhlídky než místní obyvatelstvo. Jejich odchod navíc snížil nezaměstnanost v některých členských státech nejvíce zasažených krizí a pomohl řešit nedostatek pracovníků v přijímajících zemích. Přehled tedy jednoznačně podtrhuje ekonomický potenciál mobility.

Přehled se také zabývá dlouhodobou nezaměstnaností, kterou trpí přibližně 11,4 milionů lidí v EU. Boj s ní má zásadní význam ve snaze zlepšit účinnost trhu práce, neboť dlouhodobě nezaměstnaní mají oproti krátkodobě nezaměstnaným přibližně poloviční šanci nalézt práci. Z analýzy v přehledu vyplývá, že šanci získat trvalé pracovní místo významně zvyšuje registrace u národní veřejné služby zaměstnanosti a účast na školeních. S těmito závěry je v souladu doporučení k dlouhodobé nezaměstnanosti, které přijala Rada dne 7. prosince 2015.

Sociální dialog bude mít klíčový význam pro udržitelné a inkluzivní hospodářské oživení. Sociální partneři se podílejí na navrhování a provádění řady zásadních reforem a politik. Aby sociální dialog mohl svoji roli účinně plnit, musí být být posílena kapacita sociálních partnerů, a to zejména v členských státech, kde je tento dialog nedostačující či v důsledku hospodářské krize zeslábl.

Investice do lidí

Přestože míra nezaměstnanosti v EU zůstává vysoká, zaměstnavatelé obsazují určitá pracovní místa jen obtížně. Kromě reálného nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi se jim nedaří obsazovat volná místa i kvůli neschopnosti nabídnout atraktivní platové a pracovní podmínky či dobré vzdělávání a kariérní výhled. Přehled za rok 2015 konstatuje, že značný podíl pracovníků ze zemí mimo EU pracuje v povolání, které neodpovídá jejich kvalifikaci. Řešením těchto úkolů se bude zabývat iniciativa Agenda pro nové dovednosti, kterou Komise připravuje pro tento rok. Na velmi nízké úrovni se stále pohybuje i zaměstnanost starších pracovníků a žen s dětmi, ačkoli vzhledem ke stárnutí populace bude mít podpora většího zapojení těchto skupin do trhu práce zásadní význam.

Souvislosti

Přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace uvádí nejnovější trendy v zaměstnanosti a sociální oblasti a zabývá se také předpokládanými výzvami a možnými politickými kroky. S využitím nejnovějších dostupných údajů a literatury představuje přehled oporu pro iniciativy Komise v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, a promítne se do evropského semestru, balíčku mobility pracovních sil, balíčku týkajícího se dovedností i do utváření evropského pilíře sociálních práv.

ICT specialisté: v EU jich bylo zaměstnáno v roce 2014 téměř 8 milionů, téměř 80% byli  muži

Jedno z úskalí digitalizace řízení ekonomiky, veřejné správy a potřebné propojitelnosti různých segmentů k vyloučení znovu pořizování již pořízených dat je součástí digitalizace jako jednoho z deseti prioritních bodů programu Evropské komise. Předpokladem je zvládnutí této problematiky jak na úrovni tvůrců systémů, tak uživatelů.

Podle zprávy Eurostat bylo v EU zaměstnáno v roce 2014  necelých 8 milionů osob jako specialistů na informační a komunikační technologie (ICT), což představuje 3,7% z celkové zaměstnanosti. V posledních letech se počet i podíl ICT specialistů na celkové zaměstnanosti  neustále zvyšoval, a lépe se přizpůsoboval stále rostoucímu digitalizovanému světu. Nicméně téměř 40% podniků s alespoň 10 zaměstnanci, které zaměstnávaly nebo se snažily najímat zaměstnance na pracovní místa vyžadující odborné dovednosti v oblasti ICT, jen obtížně volná pracovní místa v roce 2014 zaplnila.

Tato profese se z velké části skládá z mužů, což představuje v roce 2014 více než 8 ICT specialistů z 10 zaměstnaných ICT specialistů v EU (81,9%). Zaměstnání nalézají hlavně lidé s vyšším vzděláním; více než polovina (56,5%) ICT specialistů v EU má terciární vzdělání.

Data Eurostat v této oblasti jsou používána pro několik politik EU, zejména v Digitální agendě pro Evropu. Příjem nových informačních a komunikačních technologií byl významnou hybnou silou změn jak výrobních postupů, tak modelů zaměstnanosti. S ohledem na konkurenceschopnost evropské ekonomiky a strategie zaměstnanosti EU pociťují politici a vědci přirozený zájem na zaměstnávání odborníků ICT-  malé, ale strategicky významné oblasti zaměstnanosti.

Podíl ICT specialistů v členských státech EU, 2014

(jako % celkové zaměstnanosti)

it1

Podíl ICT specialistů na zaměstnanosti byl nejvyšší ve Finsku, nejnižší v Řecku

V roce 2014 bylo v EU ICT specialistů nejvíce Spojeném království (1,49 milionu osob), Německu (1.470.000) a ve Francii (0,91 milionu). Tyto tři členské státy tvořily téměř polovinu všech specialistů ICT zaměstnaných v EU v roce 2014.

V relativním vyjádření byl nejvyšší podíl ve Finsku (6,7%) a  Švédsku (6,0%), následuje Lucembursko (5,1%), Estonsko a Nizozemsku (po 5,0%). Naopak nejnižší podíl mělo Řecko (1,3%), Bulharsko a Litva (po 1,9%) a Lotyšsko (2,0%).

Ve srovnání s 2011 se absolutní počet a podíl ICT specialistů na celkové zaměstnanosti zvýšil do roku 2014téměř ve všech členských státech, zejména v Portugalsku, Německu, Belgii, Finsku, Francii a Lucembursku. Na úrovni EU počet ICT specialistů vzrostl 2011 až 2014 o téměř 1,2 mil osob, podíl na celkové zaměstnanosti se zvýšil z 3,2% na 3,7%.

ICT specialisti v členských státech EU 2011 a 2014
it2

Nejvyšší podíl mužů mezi ICT specialisty v Lucembursku
V roce 2014 drtivá většina (81,9%) ICT specialistů v EU byli muži- ve všech členských státech; v každém členském státě EU ale v různém poměru. Nejvyšší podíl mužů ICT-specialistů byl v Lucembursku (89,2%), na Kypru (88,1%), v Nizozemsku (87,4%), Portugalsku (86,4%) a Itálii (86,3%), zatímco nejnižší byl v Bulharsku (68,2%), Estonsku (70,4%) a Rumunsku (71,1%). Ženy jsou zastoupeny mezi ICT specialisty nedostatečně ve všech členských státech EU, především na Kypru, v Portugalsku, v Lucembursku, Nizozemsku, Rakousku, Francii, Dánsku a Belgii. Je to nápadný kontrast s celkovou zaměstnaností, kde jsou pohlaví celkově vyvážená.

Podíl terciárního vzdělání

V Evropské unii v roce 2014 měla  více než polovina (56,5%) ICT specialistů úroveň terciárního vzdělávání, a to ve většině členských států. Nejvyšší podíl byl ve Španělsku (77,4% z ICT specialistů měla úroveň terciárního vzdělávání v roce 2014), pak  Belgie (72,9%), Bulharsko a Kypr (po 72,3%),  Irsko (71,4%),  Lucembursko (71,0%) a Litva (70,2%). Naopak nejnižší podíl byl v Itálii (31,7%), na Maltě (38,5%), Slovinsku (40,6%), Slovensku (41,8%) a Rumunsku (42,2%).

Osoby s úrovní terciárního vzdělávání měly v roce 2014 vyšší podíl mezi specialisty v oblasti ICT než na celkové zaměstnanosti ve všech členských státech EU, zejména v Bulharsku, Španělsku, Chorvatsku, Řecku a Francii.

ICT specialisté do  35 let na Maltě, v Lotyšsku a Litvě
V roce 2014 byl více než 1 specialista ICT ze 3 (37,1%) v EU mladší 35 let. V jednotlivých členských státech byla více než polovina všech ICT specialistů mladších než 35 let na Maltě (59,8%), v Lotyšsku (56,3%),  Litvě (n 52,0%). Menší podíl méně než 35 letých byl v Itálii (27,0%), v Dánsku (27,7%), ve Švédsku (30,8%), ve Finsku (31,0%) a Lucembursku (32,0%).

V roce 2014 bylo poměrně více osob, mezi ICT specialisty mladších než 35let  než na celkové zaměstnanosti ve většině členských států, s výjimkou Dánska, Švédska, Nizozemska, Finska, Spojeného království, Lucemburska  a Irska.

Hlavní charakteristiky ICT specialistů v EU ve srovnání s celkovou zaměstnaností 2014
it3

ICT specialisté v členských státech EU podle pohlaví, věku a úrovně vzdělání, 2014

(jako % všech zaměstnaných osob)

it4

Volná pracovní místa pro ICT specialisty lze velmi obtížné naplnit v České republice a Lucembursku

V roce 2014 více než 1 podnik z 3, které najímaly nebo se snažily najímat zaměstnance na pracovní místa vyžadující odborné dovednosti v oblasti ICT, jen velmi těžko  obsadilo volná pracovní místa v každém členském státě EU s výjimkou Španělska (14% podniků), Portugalska (21%), Bulharska a Itálie (po 31%) a Polsko (32%). Nejvyšší podíl podniků, které měly potíže s náborem specialistů ICT byl v České republice a Lucembursku (po 59%), následované Rakouskem (56%),  Nizozemskem (53%), Maltou (52%),  Estonskem, Irskem a Slovinskem (po 51%).

(Co dělala v tomto období vláda? Také to nejlépe zvládl trh, i když se trochu zpomalil rozvoj ekonomiky i do budoucna?)

Podíl podniků s obtížným zaplněním volných pracovních míst vyžadujících specializované znalosti ICT, 2014

(jako % podniků hledajících ICT specialisty)

it5

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno