[quote]Komise zveřejnila 17.7. vydání svého ročního přehledu o zaměstnanosti a sociálním vývoji v Evropě (ESDE) v roce 2017.[/quote]
Obnova trhu práce pokračuje a dále se posiluje. Během čtyř let obnovy po nedávné krizi byl ekonomický růst mírný, ale stabilní. Od roku 2013 bylo v EU vytvořeno 10 milionů čistých pracovních míst a růst zaměstnanosti byl poměrně rychlý v porovnání s tempem růstu HDP za poslední dva roky. V prvním čtvrtletí roku 2017 bylo v EU zaměstnáno 234,2 milionu lidí (viz graf 1), což je nejvyšší zaznamenaný počet. Stejně tak míra zaměstnanosti překročila úroveň před krizí a nyní je nejvyšší zaznamenaná (71,1 % populace ve věku od 20 do 64 let v roce 2016). V důsledku posledních nárůstů je dosažitelná 75 % míra zaměstnanosti stanovená jako cíl „Evropa 2020“ za předpokladu, že nedávný trend bude pokračovat.
Graf 1: Míra zaměstnanosti EU překročila hodnotu roku 2008 v roce 2016
[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“39791″]
[/images]
Zdroj: Eurostat
Současně se na trhu práce podílí stále více lidí; Míra aktivity vzrostla tempem, které nebyla krizí přerušena. To odráží zejména starší pracovníky, kteří odložili odchod do důchodu a zvyšující se účast žen na trhu práce. V roce 2015 EU dosáhla vyšší míry účasti na trhu práce než USA, viz graf 2.
Graf 2: Od roku 2006 stálý růst aktivity
[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“39792″]
[/images]
Zdroj: Eurostat
Snížení nezaměstnanosti, které se začalo v roce 2013, zrychlilo v roce 2016 a klesající trend pokračoval na počátku roku 2017. Nicméně nezaměstnanost (7,8 % v květnu 2017) a dlouhodobá nezaměstnanost (4,0 % v roce 2016) zůstávají na vysoké úrovni a jsou stále uváděny rozdíly mezi členskými státy. Zvláště nezaměstnanost mládeže (16,9 % v květnu 2017) zůstává důležitou výzvou.
Objevily se jasné známky obecného zlepšení sociální situace. Růst disponibilních příjmů domácností pokračoval v roce 2016 v posílení. Obnova bohatá na zaměstnání pomohla výrazně snížit počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením v EU o 4,8 milionu v letech 2012 až 2015. Přesto počet ohrožených osob chudobou ve výši téměř 119 milionů v roce 2015 zůstala značně nad cílem programu Evropa 2020.
Letošní přehled Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě se zaměřuje na téma „Správnost a solidarita mezi generacemi v Evropě“. To odráží rostoucí představu, že dopad krize i strukturální změny na trhu práce, včetně technologického pokroku, mohou znevýhodňovat mladé generace ve vztahu ke starším lidem, kteří jsou méně vystaveni tomuto vývoji. Nebude-li to řešeno, může tento vývoj oslabit sociální soudržnost, podporu reforem a důvěru v ekonomický systém a instituce. Kromě toho víme, že probíhající demografická změna bude mít za následek rostoucí počet starších lidí a zmenšující se populaci v produktivním věku. To vyvolává otázky o důsledcích pro budoucí hospodářský růst a jak mohou být zdroje spravedlivě rozděleny mezi generacemi. Státní sociální péče hraje důležitou roli při prosazování spravedlnosti mezi generacemi a může být potřeba ji dále přizpůsobovat.
Některé kapitoly v letošním ESDE zkoumají tyto otázky a poskytují důkladnou analýzu:
• mezigenerační spravedlnosti a solidarity a budoucím výzvám;
• pracovní život je základ prosperity pro všechny generace;
• jde o zajištění dobrého životního standardu ve stáří i v budoucnosti;
• významná je podpora mezigenerační spravedlnosti prostřednictvím sociálního dialogu.
Zpráva ESDE z roku 2017 se snaží najít odpovědi na výše uvedené otázky a poukazuje na to, jak je možné řešit problémy..
Přezkum vychází z iniciativ Komise v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, zejména z Evropského pilíře sociálních práv a následných iniciativ. Zpráva také přivádí do evropského semestru.
Průměrné životní úrovně v EU se v posledních desetiletích neustále zlepšovaly. To se odráží ve velkém růstu příjmů domácností. Porovnání relativních příjmových situací věkových skupin ukazuje, že v posledních deseti letech se příjmová pozice starších lidí zlepšila ve srovnání s celkovým počtem obyvatel EU (viz graf 3). Údaje z několika členských států naznačují, že je to v souladu s dlouhodobějším trendem (viz graf 4).
Graf 3:
Průměrný ekvivalentní disponibilní příjem domácnosti (EUR) podle věkové kategorie, EU27
[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“39794″]
[/images]
Graf 4: Relativní průměrná ekvivalentní disponibilní příjem domácností podle věkové skupiny (průměr obyvatel = 1)
[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“39795″]
[/images]
Poznámka: Nevážený průměr DK, FI, DE, IT, NL, SE, UK
Zdroj: OECD.Stat
Pozdější zlepšení v příjmové pozici starších lidí však bylo do značné míry relativní: dospělí v pracovním věku (a nepřímo jejich děti) zaznamenali stagnaci příjmů během krizových let. Naproti tomu starobní důchody byly relativně dobře během recese chráněny. Současně došlo k postupnému posunu výdajů na výdaje na sociální ochranu související s věkem od roku 2000. Starobní důchody a zdravotní péče představují rostoucí podíl sociálních výdajů, zatímco poměr věnovaný rodině a dávkám v nezaměstnanosti, z kterých mají větší prospěch mladší věkové skupiny, mají tendenci k poklesu. I když počet starých lidí vzrostl, není to úplně vysvětleno pozorovaným posunem. To zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v přechodu k modelu sociální péče, který podporuje občany po celou dobu jejich života.
Všechny generace těží z aktivní populace v pracovním věku na trhu práce. Dnešní mladší generace však čelí významným výzvám na trhu práce, které odrážejí jak strukturální změny, tak rostoucí význam atypických forem zaměstnání a dědictví krize.Navzdory rostoucím vzdělávacím výsledkům byly mladší generace v posledních deseti letech postiženy nezaměstnaností více než starší. Zaměstnanost mladších pracovníků (ve věku 25-39 let) ve stejném období stagnovala, zatímco v primárním věku (ve věku 40-54 let) a starším pracovníkům (ve věku 55-64 let) došlo k rychlému růstu jejich míry zaměstnanosti, Zvýšením zaměstnanosti starších pracovníků (55-64 let).
Přechod na nestandardní práci ovlivnil novější generaci mladších pracovníků více než střední a starší. Mladší pracovníci mají dvakrát větší pravděpodobnost, že budou v dočasné práci než starší věkové skupiny, a tato mezera se od počátku roku 2000 rozšířila (viz graf 5).
Graf 5: Více dočasných pracovních míst, zejména pro mladší pracovníky
[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“39796″]
[/images]
Poznámka: Podíl zaměstnanců na dobu určitou podle věku a pohlaví, 1995-2001 (EU-15) a 2002-2016 (EU-28).
Zdroj: Výpočty generálního ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci založené na EU-LFS.
Hodně pozorovaného nárůstu práce na částečný úvazek je nedobrovolné, protože více než jedna ze tří dnešních mladších pracovníků na částečný úvazek tuto práci přijala, protože nemohli najít práci na plný úvazek (viz graf 6).
Graf 6-1: Pracovníci na částečný úvazek, nedobrovolní pracovníci na částečný úvazek a pracovníci na částečný úvazek, kteří chtějí pracovat více hodin podle věku, EU-28, 2002-2016
[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“39797″]
[/images]
Navíc se změnilo i rozdělení příjmů z práce mezi věkové skupiny, přičemž většina zemí zaznamenala v posledním desetiletí pokles odpovídajícího podílu příjmů mladších pracovníků. I když to je částečně způsobeno demografickými změnami, ve velkém počtu členských států to také odráží relativní pokles příjmů na mladšího pracovníka.
Poznámka: Lidé, kteří jsou nedobrovolně zaměstnáni na částečný úvazek, jsou lidé, kteří říkají, že pracují na částečný úvazek, protože nemohli najít zaměstnání na plný úvazek. Lidé, kteří si uvědomují, že si přejí více hodin, jsou lidé, kteří pracují na částečný úvazek, ale říkají, že by raději pracovali víc hodin, pokud by to bylo možné.
Zdroj: Výpočty generálního ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci založené na EU-LFS.
Jaké jsou sociální důsledky výzev, kterým čelí mladí lidé?
Navzdory tomu, že jsou stále zranitelnější na trhu práce a jsou méně chráněni systémy sociálního státu kvůli nižším pokrytím dávek, mladí lidé nejsou vystaveni vyššímu riziku chudoby než starší a starší lidé. Výše zmíněné výzvy na trhu práce EU však mohou mít významný dopad na rozhodnutí domácností mezi generacemi. Špatné vyhlídky na zaměstnání pro mladé lidi po hospodářské krizi mají zřejmě negativní dopad na jejich ekonomickou nezávislost a schopnost vytvářet nezávislé domácnosti.
Odložení tvorby domácností, vlastnictví domů a rodičovství může mít následně mezigenerační negativní důsledky na míru plodnosti a v důsledku toho také na udržitelnost důchodových systémů.
Kromě neustále rostoucí dlouhověkosti byla plodnost v EU od konce šedesátých let až do počátku dvacátých let klesající a poté se velmi mírně obnovila. Výsledkem je, že populace v produktivním věku EU (osoby ve věku 20 – 64 let) dosáhla vrcholu v roce 2009 a předpokládá se, že v příštích desetiletích výrazně poklesne (viz graf 6).
Graf 6-2: Projekce celkového obyvatelstva a populace v produktivním věku, EU-28
[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“39798″]
[/images]
Začátek formuláře
Zdroj: prognózy obyvatelstva Eurostatu za rok 2015 a vyhlídky na světovou populaci z roku 2015
Vzhledem k tomu, že celková populace se dále zvyšuje, roste ale počet starších a je méně mladých lidí ve všech členských státech, bude situace obtížnější, a to bude mezi generacemi poměrně obtížné rozdělovat společenský příjem.
Stárnoucí Evropa tak může čelit novým výzvám pro blaho všech generací, ale existují politické reakce, které by mohly zmírnit a připravit se na tyto evoluce, mezi které patří:
• Dopad zmenšující se populace v produktivním věku na hospodářský růst zmírněný tím, že pomůže vyššímu podílu potenciálních pracovníků na zaměstnání a prodlouží délku pracovního života.• Zvýšená čistá imigrace a vyšší plodnost pomáhají udržet růst populace
• Zvýšit produktivitu lidí v zaměstnání.
Zvyšující se nedostatky vyplývající ze stárnutí populace kladou ještě větší důraz na potřebu investovat do zaměstnatelnosti všech generací. Rovněž produktivita musí růst, aby podpořila hospodářský růst.
Současná demografická změna znamená rostoucí počet starších lidí, kteří jsou závislí na důchodových systémech, v kombinaci se zmenšujícím se obyvatelstvem v produktivním věku, které vytváří příjmy společnosti. Jinými slovy, poměry závislostí se zvyšují, což přinese napětí na důchodové systémy.
Dnešní mladí pracovníci a budoucí generace čelí dvojímu zatížení, které je důsledkem demografických změn. Na jedné straně budou pravděpodobně konfrontovány s rostoucími příspěvkovými sazbami, které budou nutné k financování budoucích výdajů na rostoucí počet důchodců. Na druhé straně ve srovnání s dnešními důchodci pravděpodobně budou muset čelit nižším důchodům ve srovnání s platy. Je to proto, že opatření v oblasti důchodových systémů, která obsahují náklady, se jako reakce na stárnutí obyvatelstva jeví jako nevyhnutelná.
Vzhledem k minulým reformním snahám již bylo dosaženo pokroku při zlepšování dlouhodobé udržitelnosti důchodových systémů, ale mnoho reforem se postupně zavádí po dlouhou dobu. To znamená, že mnohé z těchto reforem ovlivňují budoucí přispěvatele a budoucí důchodce, nikoliv dnešní důchodce. Může být zapotřebí dalšího úsilí, aby se zlepšila přiměřenost a mezigenerační spravedlnost a zajistila se pozitivní perspektiva pro mladé generace.
V tomto kontextu hrají důležitou roli sociální partneři. Zahrnutím podpory synergií mezi staršími a mladšími pracovníky a dodržováním přístupu založeného na celoživotním životě se sociální partneři úspěšně zabývali řadou otázek, které jsou důležité pro spravedlivost mezi generacemi. Podporují celoživotní učení, jsou aktivní v poskytování dávek sociální ochrany a mohou také hrát roli při navrhování a provádění právních předpisů týkajících se ochrany zaměstnanosti a aktivních politik trhu práce. Pracovníci a zástupci zaměstnavatelů uzavřeli dohody o pracovních podmínkách, podpoře zdraví a bezpečnosti při práci nebo lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Příklady sociálních partnerů, kteří přispívají k spravedlivé mezigenerační situaci, lze nalézt na evropské i národní úrovni, mezi průmyslovými a odvětvovými a firmami. Existují určité problémy, jako je nízké členství v odborových organizacích a kolektivní vyjednávání mezi mladšími věkovými skupinami a existence kontroverzních otázek, jako jsou mzdy podle věku
Průběh diskuse o budoucnosti Evropy zvyšuje rychlost s potenciálně dosahem více než 30 milionů občanů, jehož dílčí aspekty předchozí část článku rozvádí.
Čtyři měsíce poté, co Komise předložila svou Bílou knihu o budoucnosti Evropy, debata o budoucnosti Evropy zrychluje, s dosud dosaženými více než 30 miliony občanů.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl: „Jsem velmi povzbuzen, abych viděl tolik lidí, kteří se zapojili do diskuse o budoucnosti Evropské unie, kterou Komise zahájila 1. březnem 2017 v naší Bílé knize. Již vyjádřeno a silnou pozitivní hybnou silou, která nás posunuje dopředu. Načrtnu svou vizi v září, ale ve skutečnosti
Budoucnost Evropy bude tvého návrhu. Ty píšeš historické knihy zítřka. Takže pokračujte v zapojení a hlasy slyšte! “
Komise nabídla pět scénářů, jak by se EU mohla rozvíjet v příštím desetiletí. Od té doby probíhala široká debata podporovaná politickými institucemi a občanskou společností. K dnešnímu dni se více než 270 000 občanů zúčastnilo více než 1750 akcí organizovaných nebo podpořených Komisí s mnohem více zúčastněnými on-line (viz obrázky zde). Události a debaty budou nadále organizovány v nadcházejících měsících a občané zde mohou také přispět přímo:
Občané jsou vyzýváni, aby i nadále vyjádřili své názory, zejména před výročním projevem Evropské unie dne 13. září 2017, kdy prezident Juncker představí svou vizi budoucnosti Evropy.
K bílé knize o budocnosti EU27 proběhlo 1750 nejrůznějších akcí, seminářů, jiných setkání.
[images type=“carousel“ cols=“five“]
[image link=“#“ image=“39791″]
[image link=“#“ image=“39792″]
[image link=“#“ image=“39794″]
[image link=“#“ image=“39795″]
[image link=“#“ image=“39796″]
[image link=“#“ image=“39797″]
[image link=“#“ image=“39798″]
[/images]
