[quote]Podle zprávy Eurostat v zemích Evropské unie v roce 2013 infarkty (asi 644 000 úmrtí) a mrtvice (téměř 433000 úmrtí) byly příčinou úmrtí téměř 1,1 milionu osob; to představuje o něco více než 1 z 5 úmrtí (21,6 %) , Od roku 2000 však podíl obou smrtelných infarktů a mrtvic se smrtelnými následky trvale v EU klesal na 16,6 % a 11,5 % všech úmrtí v roce 2000 na 12,9 % a 8,7 % v roce 2013.[/quote]

Při analýze podle pětiletých věkových skupin (viz graf), se riziko úmrtí na srdeční infarkt nebo mrtvici zřetelně zvyšuje s věkem. Infarkt a mozková mrtvice jsou příčinou  méně než 10 % všech úmrtí mezi lidmi pod 40 let v EU, mezi 10 % a 20 % u osob ve věku 40 až 69 let a více než 20 % u starších věkových skupin.

1

Podíl úmrtí na srdeční infarkt nebo mrtvici nejnižší ve Francii

Více než třetina všech úmrtí bylo způsobena srdečním infarktem v Litvě (36,7 %), více než čtvrtina v Lotyšsku (28,9 %), na Slovensku (27,9 %), České republice (25,7 %) a Maďarsku (25,3 %). Na rozdíl od toho infarkty představovaly méně než 10 % všech příčin úmrtí ve Francii (6,0 %), Portugalsku (6,5 %), Nizozemsku (6,6 %), Belgii (7,6 %),  Dánsku (7,9 %),  Španělsku ( 8,6 %) a Lucembursku (9,7 %). V Evropské unii bylo úmrtí v důsledku srdečních infarktů 12,9 % všech úmrtí.

Pokud jde o úmrtí na mrtvic, nejvyšší podíly byly v roce 2013 v Bulharsku (19,7 %), Rumunsku (18,7 %) a Lotyšsku ( 17,0 %), následuje Chorvatsko a Litva (po 14,3 %), Řecko (13,4 %). Na opačném konci škály byla Francie (5,7 %), Dánsko (6,4 %), Belgie a Německo (po 6,5 %), Irsko, Lucembursko a Rakousko (po 6,6 %),  Nizozemsko (6,7 %) – všechny země pod  %. Na úrovni EU byly příčinou  8,7 % všech úmrtí v roce 2013.

2

Největší pokles podílu úmrtí na infarkty v Estonsku …

Ve srovnání s rokem 2000 podíl úmrtí v důsledku srdečních infarktů klesl ve většině členských států navzdory celkovému stárnutí populace. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v Estonsku (z 32,3 % v roce 2000 na 23,0 % v roce 2010, -9,3 %), v Dánsku (-8,0 %), ve Spojeném království (-7,7 %) a Švédsku (- 6,9 %). Stouply  v Litvě (o 4,3 %), České republice (4,2 %), Maďarsku (3,3 %) a Chorvatsku (2,9 %).

… A podíl úmrtí v důsledku mrtvice v Portugalsku

Podobný klesající trend se týká úmrtí na mrtvici. Největší pokles všech úmrtí mezi lety 2000 a 2013 byl zaznamenán v Portugalsku (z 19,8 % na 11,5 %, -8.4 %), před Estonskem (-7,9 %), Českou republikou (-6,4 %), Rakouskem (-5,0 %) a Lucemburskem (-4,9 %). Jediné nárůsty byly v Litvě (1,7 %), Bulharsku a na Slovensku (po 0,9 %).

3

4

Metody a definice

Zdrojem údajů jsou statistické údaje Eurostat o příčinách úmrtí, které poskytují informace o struktuře úmrtnosti a tvoří jeden z hlavních prvků informací v oblasti veřejného zdraví. Data o počtu úmrtí  odkazují na hlavní příčiny, kterými – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) – je „nemoc nebo úraz, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolnosti nehody či násilí, jež způsobily smrtelné zranění „. Příčiny smrti dat jsou odvozeny z úmrtních listů. Lékařská certifikace smrti je povinností ve všech členských státech.

Eurostat shromažďuje statistické údaje o příčinách úmrtí podle seznamu 86 různých příčin úmrtí.

Infarkt a mrtvice jsou  nemoci oběhové soustavy. Infarkty se vztahují k ischemické srdeční chorobě (ICD kódování I20-I25) a mrtvice na cerebrovaskulárních onemocnění (ICD kód I60-I69). Vzhledem k tomu, že srdeční a mozkové příhody představují většinu smrtelných kardiovaskulárních chorob, jsou v této tiskové zprávě spojeny.

Údaje uvedené v této tiskové zprávě se vztahují k úmrtí hlášených v zemi, tj. úmrtnost rezidentů a nerezidentů ve vykazující zemi

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno