Psal se rok 1881, když Corneille Gerlach založil v městečku Bad Bentheim (D) Gerlach. O 40 let později Začala firma expandovat v oboru přepravních služeb. Až v roce 1987, kdy se Gerlach stal součástí the Royal Nedlloyd v Rotterdamu, transportní aktivity pokrývá Nedlloyd a Gerlach pokračuje se svým hlavním byznysem, a to celními záležitostmi.
Díky dlouhodobé spolupráci se spolehlivými zahraničními partnery poskytuje Gerlach celní služby související s dovozem, vývozem, tranzitem všech zásilek a statistická hlášení INTRASTAT také na strategických místech po celé Evropě. V dnešní době zahrnuje evropská síť Gerlachu 69 kanceláří a 450 zaměstnanců. Gerlach je zastoupen v 11 zemích a její mateřskou společností je DP-DHL. Při setkání s jednatelem společnosti Gerlach v České republice Vladislavem Buršíkem jsme poznali, že celní problematika je velmi rozsáhlá a aby jí lidé dělali dobře, musí je bavit.
Kdy se objevil Gerlach v České republice?
„Vstup do České republiky byl dán politickými změnami. To znamená, že první pobočka vznikla v roce 1991 a byla na česko-německé hranici. Bylo to obrovské novum, protože i zde se logistika v té době měnila, stejně jako naše celně-deklarační služby. Do roku 1990 administrativu celního odbavení si zajišťovaly firmy samy, především šlo o podniky zahraničního obchodu. Partnerem pro ně pak byla celní správa. Až do roku 2004 jsme instalovali 40 kanceláří, a to jak na hraničních přechodech, tak i v logistických parcích, které postupně vznikaly na celém našem území.“
Zmínil jste rok 2004, kdy naše republika přistoupila k Evropské unii. Schengenská dohoda zlikvidovala hranice a pravděpodobně i Vy jste museli na změny reagovat?
„Byla to pro nás velká neznámá, protože se vše začalo měnit a nikdo pořádně neřekl, co bude dál. Legislativní informace té doby byly kusé a jasno neměla ani měnící se Evropská unie. Obavy rozptýlil vývoj celosvětového obchodu, který šel jiným směrem. Evropa se sice spojila jako jedna celní unie a jednotlivé její státy v mnohých komoditách přestaly obchodovat mezi sebou a obchody přesunuly do jiných zemí, především do Východní Asie. Hodně se začalo obchodovat nejenom s Čínou, ale i Indií, Pákistánem a dalšími státy. Nikdo si v té době neuvědomil, že do deseti let velká část ochodu bude mezikontinentální.“
Co se u Vás změnilo konkrétně?
„Zredukovali jsme množství našich kanceláří i zaměstnanců. Kanceláří máme nyní 15 a máme 120 zaměstnanců. Není bez zajímavosti, že během následujících 5 let se zněkolikanásobily objemy z hlediska poskytovaných celních služeb. Do roku 2004 naše služby směřovaly zejména k tranzitu, a to díky geografické poloze naší země. Celní správě jsme dále garantovali, že zboží firem, které jsme zastupovali, bylo náležitě odbaveno, procleno a zaplaceno. To byl hlavní zdroj naší podnikatelské činnosti. Po roce 2004 jsme se začali orientovat, kromě celního odbavení dovezeného a vyvezeného zboží, i na daňové služby a zpracování Intrastatu.“
Co to je Intrastat?
„Jde o statistické sledování pohybu zboží mezi členskými státy EU. Tím že celní odbavení nepotřebuje zboží například vyvezené od nás do Německa, nikdo by nesledoval pohyb zboží z hlediska množství, cen i komodit. Od určitého finančního objemu zboží jsou firmy povinny toto sledovat a vykazovat. Hlášení zpracovává celní správa a dává je dál ministerstvům i statistickému úřadu. Hlášenky i zpracování jsou hodně podobné celnímu odbavení. To je další činnost, kterou zpracováváme zákazníkům, protože se jim leckdy nevyplatí si to zajišťovat vlastními silami.“
Tím, že sledujete vývoz i dovoz, můžete hodnotit do určité míry i růst či pokles ekonomiky. Vidíte například v posledních měsících pozitivní vývoj nebo naopak jsou lepší časy v nedohlednu, pokud jde o české výrobky?
„Tak bych to úplně neviděl. Určitě se dá říci, že v minulosti byl vývoz zboží českého původu na vyšší úrovni a postupně poklesl. Je velice složité definovat dnes, co je původní český výrobek. Obchodní a výrobní kontrakty mezi jednotlivými firmami jsou velmi různorodé. Mnohé výrobky jsou na našem území pouze kompletovány a jednotlivé části takových výrobků k nám přicházejí z různých členských i nečlenských zemí EU. Typickým příkladem je třeba elektronické zboží. Vrátím-li se k otázce. Původní artikl vymizel, anebo se značně omezil, ať už jde o obuv, spotřební zboží, sklářské či porcelánové výrobky, textil a podobně. Vývozy ale i nadále ve svém objemu překračují dovozy, ale nemůžeme hovořit o tom, že všechno jsou to původní české výrobky.“
Kolika firmám zajišťujete celní agendu.
„Máme zaregistrováno přes čtyři tisíce firem. Jde o smluvní klienty a někdo vyžaduje agendu na denní bázi, jiní mají celní agendu nárazovou. Je to různé, stejně jako velikost firem, se kterými spolupracujeme.“
Od roku 2008 došlo k výrazným změnám ve vztahu ke krizi, recesi, či ekonomickým změnám, jak se to leckdy nazývá. Určitě i vy jste se s tím setkali.
„My neztrácíme naše klienty tím, že by byli s naší službou nespokojeni nebo že by např., nějak výrazně krachovali, ale snižují se jejich objemy. Tuto skutečnost momentálně zaznamenáváme a eliminujeme ji získáváním nových klientů.“
Jak je tolerantní Evropská unie ve vztahu k celním zákonům, k dovozu i vývozu?
„To co je schopna Evropa produkovat ve svých zemích, to se snaží chránit a clo či daně jsou vhodným nástrojem. Příkladem jsou třeba osobní automobily. V Evropě je dost vlastních značek na trhu, a proto podpora dovozu vozů např. z asijských zemí obecně není velká. Naopak u zboží, které se ve státech Unie nevyrábí, nebývá zpravidla vysoké clo. Unie prostě uplatňuje svoji celní politiku podle své potřeby. Jestliže se jedná například o dovoz extrémně levného zboží z Asie, nasadí na něj prostě antidumpingové clo.
Mají všechny státy v EU stejné podmínky?
Pro státy Unie dnes platí jednotný celní kodex. Jednotlivé státy EU však mají možnost pro určité výjimky. Mnohdy i další související legislativa, např. daňová, bývá odlišná. Celní řízení ve státech EU je tedy ne stejných principech, některé postupy mohou být ale i odlišné.
Legislativa je velmi široká, jak je to se školením zaměstnanců, udržováním systému, který musí reflektovat změny v zákonech a clu?
„Obnova funkčnosti počítačového systému je věcí dodavatele, který se o aktuální data stará. Ti spolupracují s Celní správou a okamžitě reagují na všechny změny a garantují aktuálnost i funkčnost. Pokud jde o znalosti a profesionalitu našich zaměstnanců, věnujeme tomuto tématu nemalou pozornost. Profese celního deklaranta se již nikde neučí nebo jen okrajově. Po roce 2004 se vstupem do EU se předpokládalo, že už tato profese nebude potřeba. Proto jsme si vlastními silami vytvořili vzdělávací systém, který má tři stupně. Jednak školíme svými lektory z řad zkušených spolupracovníků, dále k nám pravidelně docházejí odborníci z Celní správy. Naši zaměstnanci se po absolvování zkoušek stávají buď celními referenty, následně deklaranty, anebo celními specialisty. Nikdo ze zaměstnanců nezná podrobně všechny celní a daňové předpisy a, Intrastat a proto máme specialisty s určitým zaměřením. Jen pro přiblížení, velmi široká je oblast zbožíznalství, dále je to oblast celních režimů, protože zboží je nejenom dováženo a vyváženo, ale může být na celním skladu, může být přepracováno pod celním dohledem, může být v aktivním zušlechťovacím styku apod. Celkově je osm celních režimů a pravidla pohybu toho zboží i pravidla práce s dokumenty jsou různá. Složité je například určení původu zboží a takto mohu pokračovat. Práce celního deklaranta je opravdu složitá a je naší povinností, abychom znalosti svých zaměstnanců stále zdokonalovali.“
Jaké další služby poskytujete?
„Kromě celních služeb poskytujeme i daňové služby, kam spadá například spotřební daň. Ta hraje leckdy větší úlohu než clo, platí to například u alkoholu nebo tabáku a tabákových výrobků. Je tam vysoké riziko podvodného chování, a proto je této dani věnována zvýšená pozornost. Naše pomoc je jak poradenská, tak zároveň i praktická při samotném odbavování. Další službou je třeba zpracování daňových hlášení DPH pro naše zahraniční klienty. Poskytujeme i finanční záruky za své klienty. Celní správa požaduje garanta, že dovozce clo zaplatí. Jde celkově o finančně daňové služby.“
Zmínil jste se o poradenství. Slyšel jsem například o tom, že některé rostliny se dovážet mohou, jiné nikoli. Vy asi i v této oblasti dokážete poradit?
„Jedním z našich produktů je celně daňové poradenství při záměru dovozu nebo vývozu zboží. Pokládáme to za důležitý krok, protože už se mnohokrát stalo, že se podnikatelský záměr nesetkal s možností dovozu a celnice nepustila zboží do republiky. K řadě výrobků jsou nutné různé atesty a to nejenom od výrobce nebo vývozce zboží, ale i od našich orgánů. Není výjimkou, že takových atestů může být i deset Obstarání takových atestů není vždy jednoduchou záležitostí. Velmi složitá jsou také jednání s veterinární správou, pokud například zboží je i z části živočišného původu. Také rostlinolékařský povolení jsou složitá. Je toho mnoho, co vše jednotlivé produkty musí splňovat a v tom dokážeme radou pomoci. Nutné je znát všechny procesní záležitosti ještě před tím, než se např. vlastí dovoz zboží začne realizovat, protože podnikání pak někdy může skončit dříve, než se skutečně rozjelo. “
Jestliže poradíte s celními či daňovými službami, poradíte i s dopravou?
„Umíme svým klientům doporučit řešení i v této záležitosti. Sami však dopravu neprovádíme. Jsme neutrální celní agent.“
Jaké jsou Vaše konkurenční výhody, v čem se lišíte od firem s podobným zaměřením?
„Jiní jsme rozhodně v tom, že našim zákazníkům poskytujeme neutralitu. Údaje, které obdržíme ať už o výrobku, ceně, místě určení a dalších náležitostech se nikdy nedostanou k žádné třetí osobě. Řada firem nás využívá i jako archiváře elektronických dokladů. Jsme sice firmou celoevropskou, ale neposkytujeme žádnou další službu v rámci logistických operací, než jsou celní a daňové služby. Tím se zásadně lišíme od naší konkurence.
Jaká je Vaše ekonomika a hospodaření?
„Každý se o našem hospodaření bez problémů dozví na Obchodním rejstříku, kde zveřejňujeme tato data. Protože patříme mezi špičku v kvalitě poskytovaných služeb, odpovídají tomu i ceny. Máme dostatek financí, silné kapitálové zázemí, aby náš zákazník dostal finanční garance, aby dostal profesionální služby, aby měl jistotu, že spolupracuje se silným partnerem, kterého potřebuje. Nechci jakkoli komentovat ceny konkurence, ale naše ceny jsou postaveny tak, aby se našemu zákazníkovi vyplatila zadat služba nám a nemusel zaměstnávat vlastní celní deklaranty.“
Jak jste dlouho u Gerlachu?
„Letos to bude 22 let. Zhruba 18 let jsem děla celníka, takže jsem poznal práci ze všech stran.“
V čem práce byla jiná, kdež jste přišel ze státní organizace do této firmy?
„Byla to pro mě obrovská šance realizovat moje vlastní plány a představu o tom, jak by soukromá firma měla poskytovat celní služby. Měl jsem znalosti a zkušenosti a chtěl jsem je uplatnit.“
Nastoupil jste rovnou na místo ředitele?
„Ta cesta byla složitější a přinesla poznání i dalších činností, protože jsem začal dělat nejprve ředitele divize a obchodního ředitele. Ředitelem a jednatelem společnosti Gerlach spol. s r.o. jsem od roku 1995. “
Proč jste si vybral tuto práci, byla to náhoda?
„Náhoda to nebyla, v rodině je to tak trochu dědičné. Pocházím od hranic a otec po válce přešel z finanční stráže k celní službě. Byl pro mě celý život velkým vzorem.“
A co koníčci?
„Dříve to byl sport a dnes je to v rovině podpory sportu. Hlavně toho mládežnického. Naší nejvyšší metou je pro nás partnerství s fotbalovým klubem Victorie v Plzni, kde patříme mezi významné sponzory. Velkým koníčkem dnes mi je chalupaření , pes a zahradničení.“
Zdroj:elogistika.info – libor šorejs