Prosinec 2015 ve srovnání s listopadem 2015: průmyslová výroba poklesla o 1 % v eurozóně

[quote]Podle prvního odhadu Eurostat v prosinci 2015 ve srovnání s listopadem 2015 se sezónně upravená průmyslová výroba snížila o 1,0 % jak v eurozóně (EA19), tak EU28.  V listopadu 2015 průmyslová výroba  klesla v obou zónách o 0,5 %.[/quote]

V prosinci 2015 ve srovnání s prosincem 2014 průmyslová výroba poklesla o 1,3 % v eurozóně a 0,8 % v EU28.

Průmyslová výroba v roce 2015 ve srovnání s rokem 2014 vzrostla o 1,4 % v eurozóně a o 1,7 % v EU28.

Měsíční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a členských států

Pokles o 1,0 % průmyslové výroby v eurozóně v prosinci 2015 ve srovnání s listopadu 2015 způsobil pokles výroby elektrické energie o 2,4 %, kapitálových statků o 1,9 % a o 0,3 % u meziproduktů a zboží krátkodobé spotřeby, u zboží dlouhodobé spotřeby vzrostla o 1,4 %.

V EU28 došlo k poklesu o 1,0 % pro pokles výroby energie o 2,8 %, kapitálových statků  o 1,6 % a meziproduktů o 0,4 %; u zboží krátkodobé spotřeby byl růst o  0,1 % a zboží dlouhodobé spotřeby o 1,5 %.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl největší pokles průmyslové výroby v Irsku (-4,3 %), v Litvě a ve Švédsku (po -3,3 %); nejvyšší nárůst v Dánsku (+ 2,9 %), Nizozemsku (+ 1,5 %) a Řecku (+ 1,4 %).

Meziroční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a členských států

Pokles průmyslové výroby v eurozóně o 1,3 % v prosinci 2015 ve srovnání s prosincem 2014 je vlivem  poklesu výroby energie  o 7,3 % a kapitálových statků o 2,6 %; výroba meziproduktů vzrostla o 0,4 %, zboží dlouhodobé spotřeby o 0,8 % a zboží krátkodobé spotřeby o 1,4 %.

V EU28 byl  pokles o 0,8 % na vrub poklesu výroby energie  o 5,7 % a kapitálových statků o 1,4 %; výroba meziproduktů vzrostla o 0,1 %, zboží krátkodobé spotřeby  o 1,4 % a dlouhodobé spotřeby o 1,5 %.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl největší pokles průmyslové výroby v Nizozemsku (-9,4 %), Estonsku (-8,8 %) a Německu (-2,3 %).

Z tabulek lze bezpečně odvodit:

• dobrou současnou pozici ČR, jen s velmi malou časovou prodlevou po pádu pravicové koalice,
• správnost názoru Junckerovy Komise, že je rovnováha ekonomiky dosud křehká a růst ekonomiky pomalý;
• do finanční odpovědnosti patří další nezvyšování zadlužení veřejných financí, zvýšení tempa růstu ekonomiky však musí dominovat,
• aroganci tvrzení, že současný růst ekonomiky nezávisí na úsilí vlády, ale na celkovém vývoji ekonomiky. Protože v řadě členských států růst výroby průmyslu zdaleka nebyl plynulý.

              Podle poslední zprávy MMR z 6. 1. 2016 se mohlo ve střednědobém výhledu 2007-2013   čerpat s překrytím do konce 2015  676,3  mld. Kč.

• Podle pátečních dat na webu MF s doplněním roku 2015 se vyčerpalo jen cca 506 mld. Kč.
• Propadlo by tedy cca 170,3 mld. Kč, pokud nebude dodatečně doúčtována v povoleném období do 30. 6.

MR uvádí v posledním  čerpání ze SF/FS v mld. Kč k 6. 1. 2016:

• Z 676,3 bylo vyúčtováno jen 539,6 mld. Kč, bez doúčtování do června 2016 by propadlo 136,7 mld. Kč.
• Pokud zahrneme prakticky nevyužité fondy EGF, fondy životního prostředí EU mimo kvóty podle států, malé zapojení do 7. programu výzkumu a inovací a některý jiné méně významné zdrojů, k tomu vracení chybně účtovaných částek, pak by šlo o ztrátu desítek mld. Kč navíc.

Na druhé straně doúčtování prostředků, bude-li úspěšné, samo o sobě zvýší tempo růstu HDP až o 3%. A ve střednědobém výhledu 2014-2020, kdy se ještě nezačalo čerpat, je k dispozici ještě vyšší suma,  než byla  v roce 2015. A což třeba, kdyby se většina prostředků výhledu 2014-2020 stačila do konce roku 2020 dočerpat?