Zdroj: Archiv

[quote]Body diskuze na prvním zasedání Kolegia evropských komisařů v letošním roce.[/quote]

Utečenecká krize: Komise shrnuje  činnosti 2015 a stanoví priority 2016

Na svém pravidelném zasedání 13. 1. kolegium Evropských komisařů diskutovalo o uprchlické krizi, vrátilo se k opatřením přijatým 2015 a k iniciativám, které mají být předloženy na jaře 2016. V minulém roce nebývalý nárůst počtu osob, které žádají o mezinárodní ochranu v Evropě, představovalo hlavní test společného evropského azylového systému a schengenského prostoru. Evropská komise rychle přijala  opatření k reakci na krizi a nadále spolupracovala s členskými státy a partnery ze třetích zemí na řízení toku lidí, ochraně evropské hranice, a řešení základních příčin migračních tlaků. 2016 bude dalším důležitým rokem pro pokrok směrem k azylovému systému, založenému na solidaritě a spravedlivém rozdělení odpovědností.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl: “Z této krize se můžeme dostat jen společně. 2016 nutno vidět jasné a hmatatelné výsledky v získání kontroly nad neregulárními toky a našimi hranicemi, počínaje příštími týdny a měsíci. Aby se tak stalo, musí EU jako celek zvýšit své úsilí, návrhy předložené Komisí na stůl musí být přijaty a přístupy dohodnuté 2015 plně uplatněny. Dohodli jsme se na ujištění, že jsou “hotspoty” plně funkční a lidé, kteří přijedou, jsou řádně registrováni, a poskytli své otisky prstů, jako součást boje proti druhotným pohybům. Musíme mít schéma přemístění ze země a návratu těch bez práv pobytu. Měli bychom také lépe spolupracovat s třetími zeměmi na řešení příčin a zastavit tok, stejně jako zlepšit návrat a zpětné přebírání. V roce 2016 se musíme vrátit k normálnímu fungování Schengenské dohody a musíme zajistit, aby členské státy neměly pocit, že je třeba zavést nebo prodloužit kontroly na vnitřních hranicích. Komise udělá vše, co je nutné, aby se to stalo. Kromě toho přijde s myšlenkami k výhledu a odvážnými kroky k ujištění, že je náš azylový systém připraven pro budoucnost, a pomůže řídit migrační toky udržitelným způsobem. “

Evropský komisař Dimitris Avramopoulos: “ V roce 2016 jsme na rozcestí. Společné rozhodování a akce budou definovat budoucnost naší Unie – protože to je přesně to, co nás definuje jako Unii a co je v sázce. Na jedné straně potřebujeme urychleně zřídit “hotspoty”,organizovat přemístění, navracení, evropské jednotky pohraniční stráže a normalizaci Schengenu, na druhé straně musíme být odvážní a dívat se dopředu. To je důvod, proč Komise již usilovně pracuje na přípravě revize dublinského systému, trvalém systému přesídlení a komplexním balíčku k legální migraci a integraci. Nemůžeme ztrácet ze zřetele širší pohled.“

Hlavní akce 2015
Evropská agenda migrace

Junckerova Komise určila migraci jako jednu z našich deseti politických priorit při nástupu do funkce v listopadu 2014. Přijali jsme okamžitá opatření pro rok 2015 k reakci na nejnaléhavější výzvy a záchranu životů na moři, a ve stejnou dobu definovali komplexní strategii pro lepší řízení migrace ve všech jejích aspektech.

13. května Komise předložila evropskou agendu v oblasti migrace a reakce na krizi. O dva týdny později 27. května předložila Komise první implementační balíček agendy, včetně návrhů na přemístění 40.000 osob z Řecka a Itálie, přesídlení 20.000 osob pocházejících ze zemí mimo EU, akčního plánu EU proti převaděčství a k ztrojnásobení rozpočtu a zařízení používaného pro pátrací a záchranné operace na moři. Byly rovněž předloženy pokyny pro snímání otisků prstů s cílem pomoci členským státům s registrací migrujících.

Druhý realizační balíček předložila Evropská komise 9. září. Balíček zahrnoval návrhy na přemístění dalších 120.000 žadatelů o azyl z členských států, vystavených zvláště silným tlakům, mechanismus stálého krizového přemístění, evropský seznam bezpečných zemí původu, akční plán v oblasti návratu a příručku pro navracení, návrh na ustavení svěřeneckého fondu pro Afriku s celkovým rozpočtem 1,8 miliard €. V září začala realizace hotspotů v Řecku a Itálii, s podporou Komise, Frontex a agentur EASO. V říjnu začala první přemísťování, je ale potřeba  ještě hodně práce k dosažení dohodnutých cílů.

Co se týče rozpočtové podpory, Komise již navrhla pozměňovací návrhy ke svým  rozpočtům 2015 a 2016, zvýšení prostředků věnovaných na krizi uprchlíků o 1,7 mld. €. Komise tedy utratí téměř 10 miliard € na uprchlickou krizi v roce 2015 a 2016. V rámci zrychleného řízení po souhlasu Evropského parlamentu a souhlasu členských států v Radě se upravilo znění pozdějších předpisů k rozpočtu Komise. Členské státy se zavázaly zavést národní výdaje tak, aby odpovídaly finančním prostředkům EU pro UNHCR, Světový potravinový program a další příslušné organizace (500 milionů €), EU Regionální svěřenecký fond pro Sýrii (500 milionů €) a a záchranný svěřenecký fond pro Afriku (1,8 mld. €).U řady států finanční požadavky odpovídaly v podstatě jejich závazkům, které přijaly v rámci rozvojových cílů milénia OSN v roce 2000 do roku 2013, s prodloužením do roku 2030.

Řízení migračních toků

Ve snaze lépe řídit migrační toky a zastavit přílivy v Evropě přijala Komise řadu opatření s partnery ze třetích zemí. Jakmile začala být kritická situace na trase západním Balkánem, předseda Juncker svolal setkání s vůdci zemí na trase 25. října. Při této příležitosti byl dohodnut 17ti bodový akční plán a týdenní videokonference Komise a zúčastněných států, aby zajistily efektivní sledování (doposud 11 video-konferencí).

15. října jsme dohodli společný akční plán s Tureckem, který byl aktivován na summitu EU-Turecko dne 29. listopadu. Akční plán je součástí rozsáhlého programu spolupráce založené na sdílené odpovědnosti, vzájemných závazcích a dodávkách. 24. listopadu Komise navrhla uprchlický nástroj pro Turecko pro koordinaci celkového příspěvku EU ve výši 3 mld. € pro podporu Syřanů v rámci dočasné ochrany a hostitelských komunit v Turecku. 15. prosince Komise navrhla dobrovolné humanitární admisní schéma s Tureckem pro vysídlené osoby v důsledku konfliktu v Sýrii.

12. listopadu se na summitu ve Valletta o migraci sešly hlavy států a vlád z EU a Afriky, aby posílily spolupráci a řešily základní příčiny krize. V důsledku toho bude realizován seznam konkrétních opatření do konce roku 2016. Na stejném zasedání byl oficiálně zahájen svěřenecký fond EU pro Afriku, s celkovou výší příspěvku z finančních prostředků EU ve výši 1,8 mld. €.

Balíček k hranicím

15. prosince Komise představila „balíček k hranicím“, sestávající z významného souboru opatření k zajištění vnějších hranic EU, účinnějšímu řízení migrace a chránění vnitřní svobody pohybu v rámci schengenského prostoru. Komise navrhla zřídit evropskou pohraniční a pobřežní stráž – posílení mandátu agentury Frontex. Balíček zahrnuje také návrhy na evropský cestovní doklad pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a dobrovolné humanitární schéma s Tureckem pro vysídlené osoby v důsledku konfliktu v Sýrii.

Cesta vpřed 2016
2016 bude věnován poskytování jasných hmatatelných výsledků provádění dohodnutých opatření, také ale pokračování v přetváření našich budoucích politik, včetně co nejdřív.ějšího přijetí oznámených návrhů Komise Je zapotřebí kolektivní evropská akce.

Evropská unie musí zvýšit úsilí z roku 2015 v následujících oblastech:

– přemístění: dosud bylo přemístěno jen 272 lidí z dohodnutých 160.000 v září Radou. Aby došlo k přemístění, bude nutné, aby jak hraniční státy, tak cílové státy přemístění  rychle realizovaly dvě alokační rozhodnutí  k oznámení počtů a zvýšení míst bezprostředně k dispozici pro přemístění a přijímaní přemístěných osob  státy

– přesídlení: na základě informací od členských a přidružených států mělo být v rámci režimu 2015 přemístěno 5331 osob. Na konci loňského roku ale Komise obdržela potvrzení přemístění jen  779 osob. Celkem má být do konce 2017 přemístěno 22.504 lidi.

– k hotspots: z 5 imigračních center v Řecku je v provozu jen 1 (Lesvos). Z 6 lokalit hotspotů v Itálii jsou dosud v plném provozu 2 (Lampedusa and Trapani). Ale bez úplného zprovoznění nelze přemístění provádět.

– k Schengenu: prioritou 2016 by měl být plný návrat k normálnímu fungování systémů, aby členské státy nepotřebovaly výjimečně zavádět nebo prodlužovat vnitřní kontroly hranic;

Evropská pohraniční a námořní stráž: EP a Rada potřebují rychle uzavřít jednání, jak se zavázaly na prosincovém summitu.

Kolegium rovněž projednalo další iniciativy nezbytné v souvislosti se současnou krizí. Události minulého roku ukázaly, že je dublinský systém ve své současné podobě neudržitelný. Jak bylo oznámeno v září loňského roku, Komise navrhne reformu dublinského systému do března, jako součást své práce na společném systému azylu. K pokročení snížení závislosti na nepravidelných trasách Komise také připravuje balíček opatření v oblasti legální migrace, včetně reformy směrnice o modré kartě. Bude také navrhovat opatření k integraci.

Do konce roku 2016 předloží Komise další balíček týkající se převaděčství. Doporučení Komise pro dobrovolný humanitární režim přijatý Tureckem by měl být doplněn akcemi v terénu, stejně jako vytvoření vice strukturovaného rámce pro přesídlení. V březnu Komise předložila návrh s cílem zajistit kolektivní evropský přístup v budoucnu.

Vnější rozměr by se měl zaměřit na spolupráci s třetími zeměmi na řešení hlavních příčin, a to zejména na zastavení neregulárních toků do Evropy a vracení těch, kteří neměli právo na mezinárodní ochranu. Partnerství a spolupráce s klíčovými zeměmi původu, tranzitu a určení bude i nadále zaměřen prostřednictvím procesů z Chartúmu a Rabatu, Afrika-EU dialogu k migraci a mobilitě, budapešťského procesu a pražského procesu.

Budoucí finanční potřeby budou posouzeny v rámci přezkumu v polovině období víceletého finančního rámce.

Orientační diskuse o jednání s Čínou v antidumpingových šetřeních

Komise měla první orientační rozpravu o tom, zda, a pokud ano, jak by EU měla měnit jednání s Čínou v antidumpingových šetřeních po prosinci 2016. Debata vznikla v důsledku ukončení platnosti některých ustanovení protokolu Číny o přistoupení k WTO v prosinci 2016. Diskuse se týkala všech důsledků obklopujících tento problém, zejména její potenciální dopad na pracovní místa v Evropě. Dosud nebylo přijato žádné rozhodnutí a Komise bude i nadále rozvíjet možnosti pro další postup v této záležitosti.

Podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) EU může uvalit antidumpingová cla na výrobky ze třetích zemí, pokud vyšetřování prokáže, že tyto produkty vstupují do EU za dumpingové ceny, které způsobují újmu průmyslu EU.

Podle standardních pravidel pro běžné tržní podmínky je dumping vypočten srovnáním vývozní ceny výrobku do EU s domácími cenami, nebo náklady výrobku v zemi vývozu.

Naproti tomu v důsledku státního vlivu, v cenách států mimo tržní ekonomiku jsou náklady  uměle nízké, a tudíž neodrážejí běžné tržní síly. Proto pro ne-tržní ekonomiky nejsou domácí ceny použity jako měřítko, vůči němuž se dá porovnat vývozní ceny. Místo toho, WTO (a antidumpingová pravidla EU)  umožňují využívání údajů z jiné země s tržním hospodářstvím –  „srovnatelné země“ – jako základu pro výpočet. Toto je v odkazu metodiky pro „ne-tržní ekonomiku“. Podle pravidel WTO může EU uložit anti-dumpingová cla na produkty ze třetích zemí, jestliže vyšetřování prokáže, že tyto produkty vstupují do EU za dampingové ceny, poškozující průmysl EU.

Diskuse o postavení tržní ekonomiky v Číně není o tom, zda je nebo není v zemi tržní ekonomika,  ale o metodě, která se použije pro výpočet dumpingových sazeb v antidumpingových šetřeních, týkajících se této země po prosinci 2016 (viz níže). Rozhodnutí o způsobu, který je nejvhodnější pro konkrétní země, musí brát v úvahu celou řadu aspektů. V rámci svého protokolu o přistoupení k WTO v roce 2001 není Čína považována v antidumpingových řízeních za tržní ekonomiku. Antidumpingová pravidla EU obsahují podobná ustanovení, výsledkem je  použití cen nebo nákladů ze „srovnatelné země“ pro výpočet úrovně dumpingu čínských výrobků [1].

Některá ustanovení protokolu o přistoupení Číny k WTO, týkající se této problematiky, skončí v prosinci 2016, a Komise v současné době hledí  na důsledky. Změna stavu čínské ekonomiky v rámci antidumpingových pravidel EU by také změnila metodik výpočtu antidumpingových cel, která by zase měla  dopad na evropské hospodářství. Komise proto pečlivě posoudí možný dopad jakékoliv změny v metodice na zaměstnanost v Evropské unii. Všechny zúčastněné strany – včetně odvětví – budou plně zapojeny.

Toto posouzení bude nějakou dobu trvat, protože se vztahuje na všechny příslušné sektory a všechny členské státy. Cílem orientační debaty kolegia proto nebylo přijmout formální rozhodnutí na toto téma v této rané fázi, ale otevřít diskusi o dalším postupu. Komise vítá všechny relevantní informace, které mohou přispět k jejímu hodnocení. Při provádění této analýzy Komise vychází z celé řady zdrojů a informací. Komise má v úmyslu výměnu zkušeností a úzkou spolupráci s obchodními partnery v této otázce.

Právní rámec každé země v této věci je nyní jiný. EU uvádí země, které jsou ne-tržní ekonomiky [1] ve své legislativě. To není nutně případ pro ostatní členy WTO, jako je USA.

Změna metody výpočtu dumpingových rozpětí s ohledem na kterékoli země by vyžadovala změnu antidumpingových pravidel EU. To by muselo být provedeno standardním legislativním postupem, kdy Evropský parlament a Rada rozhodnou na základě návrhu Komise.

Neexistuje žádná obecná definice WTO o „statusu tržního hospodářství“. Jak se uděluje tento status každé zemi závisí na jejích vlastních vnitřních pravidlech a postupech. To platí i pro EU. Ta samozřejmě přihlédne i k postupu jiných států, jako USA.

Více informací o politice EU na ochranu obchodu a opatření lze nalézt na webových stránkách GŘ pro obchod.

[1] Mezi další ne-tržní ekonomiky patří Vietnam, Kazachstán, Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Severní Korea, Kyrgyzstán, Moldavsko, Mongolsko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán

Orientační diskuse kolegia komisařů o nejnovějším vývoji v Polsku a podpoře právního rámce právního státu

Právní stát je jednou ze základních hodnot, na nichž je založena Evropská unie. Komise kromě svého úkolu zajistit dodržování právních předpisů EU je také zodpovědná, spolu s Evropským parlamentem, členskými státy a Radou, za zaručení základních hodnot Evropské unie. Nedávné události v Polsku, zejména politické a právní spory týkající se složení Ústavního soudu, vyvolaly obavy, pokud jde o dodržování zásad právního státu. Komise si proto vyžádala informace o situaci v oblasti Ústavního soudu a změn v zákoně o veřejném vysílání a provedla 13.ledna první rozpravu o nedávném vývoji v Polsku, po předložení věci prvním místopředsedou Timmermansem (odpovědným za právní rámec), komisařem Oettingerem (odpovědným za mediální politiku) a komisařkou Jourovou (zodpovědnou za spravedlnost).

Co je právní stát

Přesný obsah zásad a norem vyplývajících z právního státu se může lišit na národní úrovni v závislosti na ústavním systému každého členského státu. Nicméně judikatura Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva, jakož i dokumenty, vytvořené Radou Evropy, stavějí zejména na odbornosti Benátské komise, poskytující neúplný seznam  těchto zásad, a proto definují základní význam právního státu jako společné hodnoty Evropské unie v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU).

K těmto zásadám patří legalita, což znamená transparentní, odpovědný, demokratický a pluralistický postup pro přijímání právních předpisů; právní jistota zákaz libovůle výkonných orgánů; nezávislé a nestranné soudy; účinný soudní přezkum, včetně dodržování základních práv; a rovnost před zákonem.

Jak Soudní dvůr a Evropský soud pro lidská práva potvrdil, tyto zásady nejsou čistě formálními a procesními požadavky. Jsou prostředkem pro zajištění dodržování a respektování demokracie a lidských práv. Právní stát je tedy ústavní princip s formálními i věcnými komponenty. Znamená to, že dodržování zásad právního státu je skutečně spojeno s dodržováním demokracie a základních práv: nemůže existovat demokracie a dodržování základních práv bez respektování právního státu, a naopak. Základní práva jsou účinná pouze tehdy, pokud jsou spravedlivá. Demokracie je chráněna, pokud zásadní úloha soudnictví, včetně ústavních soudů, může zajistit svobodu projevu, svobodu shromažďování a respektování práv řídících politický a volební proces.

V EU má právní stát  zvláštní význam. Dodržování právního státu je nejen předpokladem pro ochranu všech základních hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU. Je také předpokladem pro zachování všech práva a povinnosti vyplývajících ze Smluv a z mezinárodního práva. Důvěra všech občanů EU a vnitrostátními orgánů v právní systémy všech ostatních členských států je zásadní pro fungování celé EU jako „prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic“. Dnes, rozsudek v občanských a obchodních věcech vnitrostátního soudu, musí být automaticky uznáván a vykonáván v jiném členském státě a evropský zatykač na údajného zločince vydaný v jednom členském státě, musí být proveden jako takový v jiném členském státě. To jsou jasné příklady, proč se všechny členské státy obávají v případě, že pravidla práva nejsou plně respektována v jednom členském státě. To je důvod, proč EU má silný zájem na ochraně a posilování právního státu v celé Unii. Jaký je vývoj v Polsku, že k němu Komise diskutovala?

Ústavní soud

Před všeobecnými volbami do Sejmu (dolní komory polského parlamentu) 25. října 2015 dne 8. října odstupující zákonodárci nominovali pět osob, které mají být „jmenováni“ jako soudci prezidentem republiky. Tři soudci by uvolnili místa v průběhu mandátu odcházejícího zákonodárce, zatímco dva měli zaujmout svá místa po nástupu nového  zákonodárce, tedy po 12. listopadu.

Dne 19. listopadu, nová legislativa, a to prostřednictvím zrychleného řízení, doplnila zákon o Ústavním soudu, zavedením možnosti zrušení soudní nominace ze strany předchozího volebního období a nominovala pět nových soudců. Novela také zkrátila funkční období předsedy a místopředsedy Soudu z devíti na tři roky, s aktuální podmínkou automatického ukončení funkce  do tří měsíců od přijetí pozměňovacího návrhu. Dne 25. listopadu nový zákonodárce zrušil pět nominací předchozím zákonodárcem a dne 2. prosince jmenoval pět nových soudců.

Ústavní soud byl postižen rozhodnutím nového zákonodárce proti rozhodnutí předchozího zákonodárce. Tribunál vydal  ve dnech 3. a 9. prosince 2015 dva rozsudky.

Dne 3. prosince Soudní dvůr rozhodl, že předchozí zákonodárce byl oprávněn nominovat tři soudce na místa, uvolněná v průběhu svého mandátu, ale nebyl oprávněn provést dvě nominace na místa uvolněná v době trvání nového volebního období.

Dne 9. prosince, Soudní dvůr rozhodl, že nová legislativa nebyla oprávněna zrušit nominace pro tři případy z předchozího volebního období, ale že byla oprávněna jmenovat dva soudce, jejichž mandát začal po příchozím zákonodárci. Ústavní soud rovněž prohlásí za neplatné zkrácení funkčního období současného předsedy a místopředsedy  Soudu.

Důsledkem rozsudků je, že prezident republiky je povinen „jmenovat“ (tj. přijmout slib) tří soudců nominovaných v předchozím volebním období. Nicméně, prezident republiky  mezitím přijal přísahu všech pěti soudců jmenovaných novým zákonodárcem. Tak nebyl proveden rozsudek Ústavního soudu, a správné složení soudu zůstává mezi institucemi státu sporné.

Kromě toho zákonodárce přijal dne 28. prosince nová pravidla o fungování Ústavního soudu, který, mimo jiné ztížil podmínky, za kterých může Soud přezkoumávat ústavnost nově schválených zákonů, i zvýšením počtu soudců projednávajících případy, zvýšením většiny soudu nezbytné pro přijetí rozsudků (rozhodnutí jsou přijímána většinou dvou třetin odevzdaných hlasů, namísto prostou většinou, jak to bylo v rámci bývalých pravidla).

Řízení veřejnoprávního vysílání

Dne 31. prosince, polský Senát přijal „Malý zákon o mediích“ o vedení a dozorčí radě polského veřejnoprávního televizního vysílání (TVP) a veřejnoprávního rozhlasového vysílání (PR). Nový zákon upravil pravidla pro jmenování správní a dozorčí rady jednotlivých provozovatelů veřejnoprávního vysílání a převedl je  pod kontrolu ministra financí místo nezávislého subjektu. Nový zákon byl využit také k okamžitému propuštění stávající dozorčí a správní rady.

Co udělala Komise

V rámci současné Komise byl první místopředseda Timmermans pověřen předsedou Junckerem odpovědností za pravidla EU na podporu právního mechanismu (viz níže) a prosazování dodržování zásad právního státu. Záměrem Komise je objasnit po konzultaci s polskou vládou fakta.

S ohledem na stávající situaci, pokud jde o Ústavní soud, první místopředseda Timmermans napsal polské vládě dne 23. prosince 2015 dopis s požadavkem na další informace o aktuálním stavu. Požaduje dopis polské vláda vysvětlující opatření, která předpokládá přijmout s ohledem na různé rozsudky Ústavního soudu.

Ve svém dopise, první místopředseda rovněž doporučil, aby polská vláda konzultovat Benátskou komisi před přijetím navrhované změny zákona o Ústavním soudu. Polská vláda požádala o právní posouzení Benátskou komisi dne 23. prosince, ale pokračovala v dokončení legislativního procesu před obdržením jejího stanoviska.

Komise napsala polské vládě dne 30. prosince 2015; požadující doplňující informace o navrhovaných reformách správy polských veřejnoprávních státních vysílání. První místopředseda Timmermans se dotázal polské vlády, jak vzaly v úvahu příslušné právní předpisy EU o podpoře plurality sdělovacích prostředků při přípravě nového „malého“zákona o sdělovacích prostředcích „.

Dne 7. ledna 2016 obdržela Komise odpověď k dopisu z Polska, že mediální zákon nemá jakýkoli nepříznivý dopad na pluralitu sdělovacích prostředků. 11. ledna Komise obdržela odpověď z Polska o reformě Ústavního soudu.

Dne 13. ledna 2016 kolegium komisařů provedlo první orientační rozpravu s cílem zhodnotit situaci v Polsku v rámci právního státu rámce přijatého v březnu 2014.

Jaký je rámec právního státu?
Dne 11. března 2014 přijala Evropská komise nový rámec pro řešení systémového ohrožení právního státu v některém z členských států EU 28. Rámec stanoví nástroj, který umožní, aby Komise zahájila dialog s dotčeným členským státem, aby se zabránilo eskalaci systémových ohrožení právního státu.

Účelem rámce je umožnit Komisi, aby našla řešení s dotčeným členským státem, aby se zabránilo vzniku systémového ohrožení právního státu, kterým by mohlo vzniknout „jasné riziko závažného porušení“; to by potenciálně spustilo použití „postupu podle článku 7“. Pokud existují jasné známky systémového ohrožení právního státu v členském státě, může Komise zahájit „předběžný postup podle článku 7“ tím, že zahájí dialog s tímto členským státem prostřednictvím vymezeného rámce právního státu.

Pravidlo rámce práva ujasňuje, jak Komise plní svou úlohu v souladu se smlouvami,  jeho cílem je snížit potřebu použít postup podle článku 7.

Rámec právního státu uvádí tři stupně (viz také graf v příloze ):

– Posouzení Komise: Komise bude shromažďovat a zkoumat všechny důležité informace, a posoudí, zda existují jasné známky systémového ohrožení právního státu. Pokud podle získaného důkazu se Komise domnívá, že existuje systémové ohrožení právního státu, bude zahájen  dialog s dotyčným členským státem zasláním „názoru na právní stát“, s odůvodněním obav Komise.

– Doporučení Komise: Ve druhé etapě, v případě, že záležitost nebyla uspokojivě vyřešena do stanoveného termínu, může Komise vydat „pravidlo doporučení práva“ určeného členskému státu. V tomto případě by Komise doporučila, aby členský stát řešil problémy zjištěné ve stanovené lhůtě, a informuje Komisi o opatřeních přijatých k tomuto účelu. Komise zveřejní své doporučení.

Ve třetí etapě bude Komise sledovat navazující plnění doporučení členským státem. Pokud není plnění uspokojivé, či není v zadané lhůtě, může Komise použít postup podle článku 7.

Postup podle článku 7 Smlouvy o EU (TEU) je zaměřen na zajištění, že všechny členské státy EU respektují společné hodnoty EU, včetně vlády zákona  (“prevence “-článek 7(1) TEU), mechanizmus sankcí v případě vážného  setrvávajícího narušení hodnot Unie, včetně vlády zákona (článek 7(2) a  7(3) TEU). 4lánek 7 se dosud nepoužil.

Preventivní mechanismus umožňuje Radě členský stát EU varovat před závažným porušením.  Mechanismus sankcionování umožňuje Radě jednat v případě posouzení existence vážného a trvalého narušení. To může zahrnovat pozastavení určitých práv vyplývajících z uplatňování smluv, včetně hlasovacích práv této země v Radě. V takovém případě „závažné porušení“ musí přetrvávat delší dobu.

Postup podle článku 7 může být spuštěn na popud jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu (v případě preventivního mechanismu článku 7 (1) Smlouvy o EU) nebo Evropské komise.

Chce-li se zjistit, že existuje zřejmé riziko vážného porušení zásad právního státu, Rada po obdržení souhlasu Evropského parlamentu musí jednat s rozhodnutím 4/5 svých členů, a musí mít  stejný podíl hlasů, pokud chce dát doporučení dotyčnému členskému státu. Rada musí vyslechnout dotyčné členské státy před přijetím takového rozhodnutí.

Preventivní mechanismus umožňuje Radě, aby členský stát EU, varovaný před závažným porušením skutečně provedl nápravu. Mechanismus sankcionování umožňuje Radě jednat v případě vážného a trvalé narušení posouzeno existovat. To může zahrnovat pozastavení určitých práv vyplývajících z uplatňování smluv do země EU v otázce, včetně hlasovacích práv této země v Radě. V takovém případě „závažné porušení“ musí přetrvávat delší dobu.

Článek 7 Postup může být spuštěn jednou třetinou členských států, Evropského parlamentu (v případě preventivního mechanismu článku 7 (1) Smlouvy o EU) nebo Evropskou komisí.

Pro sankce členskému státu za závažné a trvalé porušování zásad právního státu, musí Rada rozhodovat kvalifikovanou většinou. Zrušit nebo změnit tyto sankce musí Rada rovněž  kvalifikovanou většinou.

V souladu s článkem 354 Smlouvy o fungování EU, člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje příslušný členský stát, se neúčastní hlasování a dotyčný členský stát se nezapočítává při výpočtu většiny pro tato stanovení.

Od roku 2009 byla  Evropská unie konfrontována při několika příležitostech s událostmi v některých zemích EU, které odhalily zvláštní pravidla problémů práva. Komise se zabývala těmito událostmi vyvíjením politického tlaku, stejně jako zahájením řízení pro porušení v případě porušení práva EU. Preventivní a sankční mechanismy článku 7 dosud nebylypoužity.

Co dále

Odpověď na dopis prvního místopředsedy Timmermanse k zákonu o medicích přišla 7. ledna, k reformě Ústavního soudu 11. ledna. Na reformě Ústavního soudu Komise spolupracuje s Benátskou komisí Rady Evropy, která se připravuje vydat stanovisko k této věci.

Podle pravidel rámce právního státu rámce vstupuje Komise do strukturované a kooperativní výměny informací s polskými orgány s cílem shromažďovat a zkoumat všechny relevantní informace, aby posoudila, zda existují jasné známky systémového ohrožení právního státu.

V návaznosti na orientační diskusi 13.1 kolegium vydalo mandát prvnímu místopředsedovi Timmermansovi zaslat dopis polské vládě k zahájení strukturovaného dialogu v rámci právního státu. Kolegium souhlasí vrátit se k této záležitosti do poloviny března, v úzké spolupráci s Benátskou komisí.

kom1

Vytváření evropského pilíře sociálních práv

Kolegium komisařů diskutovalo probíhající práce k zřízení evropského pilíře sociálních práv.

Tato iniciativa byla oznámena  v projevu předsedy Junckera k stavu Unie v září 2015 a je zařazena  v pracovním programu Komise na rok 2016. 6. října 2015 proběhla na kolegiu orientační rozprava o hospodářském a sociálním rozměru jednotného trhu, diskutoval se ale  také poprvé koncept pilíře sociální práv. Diskuse byla příležitostí zhodnotit vnitřní přípravy. Další orientační diskuse se předpokládá na konci tohoto měsíce.

Předseda Juncker oznámil vytvoření „evropského pilíře sociálních práv“ („sokl européen des droits sociaux“) ve svém projevu o stavu Unie v Evropském parlamentu 9. září 2015: „Musíme zintenzivnit práci za spravedlivý a skutečně celoevropský trh práce. (…) Jako součást tohoto úsilí budu chtít vytvořit evropský pilíř sociálních práv, který bere v úvahu měnící se realitu ve světě práce a který může sloužit jako kompas pro obnovenou konvergenci v rámci eurozóny. Evropský pilíř sociálních práv by měl doplňovat to, co jsme již společně dosáhli, pokud jde o ochranu pracovníků v rámci EU. Očekávám klíčovou roli  sociálních partnerů v tomto procesu. Domnívám se, že je dobře začít s touto iniciativou v rámci eurozóny, zároveň ale umožňuje dalším členským státům EU, aby se připojily

Pilířem sociálních práv by měl být referenční  samostatně postavený dokument právní povahy, který stanoví hlavní zásady a hodnoty, sdílené na úrovni EU. Na druhé straně by mohl sloužit jako rámec pro screening zaměstnanosti a sociální výkonnosti s ohledem na měnící se pracovní modely a společnosti.

V důsledku toho může být nutné jej aktualizovat nebo doplnit, aby zajistil společná pravidla pro nejaktuálnější legislativu EU. Například právní předpisy pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci, jako k ochraně před karcinogeny jsou předmětem přezkumu s ohledem na modernizaci rámce EU s ohledem na nová rizika a reality. V oblastech, kde jsou členské státy více přímo kompetentní, lepší výměna osvědčených postupů a srovnávání, může pomoci podpořit konvergenci směrem nahoru.

Existuje již solidní sociální „acquis“ na úrovni EU, z nichž některé má své kořeny v počátcích Evropského hospodářského společenství. Ale jak Evropa vystupuje z jedné z jejích nejhorších hospodářských a sociálních krizi, nastal čas k vytvoření konsolidovaného a jasného souboru sociálních práv, které odrážejí realitu Evropy 21. století.

Řada konkrétních iniciativ, které již byly předloženy během tohoto mandátu, jako opatření k boji proti nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím iniciativy pro zaměstnanost mládeže, doporučení o boji proti dlouhodobé nezaměstnanosti a obecněji prostřednictvím upřednostňování sociálních aspektů v koordinaci ekonomických politik prováděných prostřednictvím evropského semestru. V roce 2016 se pracuje rovněž na novém začátku celoživotní bilance pro pracující rodiče,  evropské agendě dovedností a balíčku k mobilitě pracovních sil.

Kolegium se k této iniciativě brzy vrátí. Konkrétní nástin evropského pilíře sociálních práv bude předložen v nadcházejících týdnech a bude následovat rozsáhlá konzultace k identifikaci opatření na odpovídající úrovni. Konzultace by měla sloužit k upřesnění znění pilíře a určit správné oblasti činnosti – ať už na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni. Sociální partneři budou hrát v tomto procesu ústřední roli, spolu s představiteli  občanské společnosti.

Co znamenají sociální práva?

Konkrétní nástin evropského pilíře sociálních práv bude předložen v nadcházejících týdnech a budou následovat rozsáhlé konzultace k identifikaci opatření na odpovídající úrovni. Konzultace by měla sloužit k upřesnění znění pilíře a určit správné oblasti činnosti – ať už na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni. Sociální partneři budou hrát ústřední roli v tomto procesu spolu s představiteli občanské společnosti.

Různé právní nástroje národní, EU a mezinárodní právní, zejména úmluvy Mezinárodní organizace práce, na pojem sociálních práv odkazují. Tyto koncepty nebo nástroje typicky obsahují jeden nebo několik z následujících práv, v podstatě souvisejících s pracovní smlouvou, pracovními podmínkami, nebo přístupem k blahobytu, jako například:

– právo na minimální mzdu;

– minimální práva na zastoupení;

– minimální práva během zkušební doby;

– minimální ochrana proti nespravedlivému propuštění;

– minimální opatření k zajištění povědomí o právech a přístupu ke spravedlnosti; a

– právo na rovné zacházení bez ohledu na typ pracovní smlouvy.

– práva minimální bezpečnosti a ochrany zdraví;

– práva na ochranu minimální pracovní doby;

– přístup k ustanovení týkajících se mateřské/otcovstvské dovolené;

– přístup k celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě (včetně rekvalifikace);

– přístup k ustanovení týkajícím se péče o děti a dávky;

– přístup k ustanovení týkajících se nezaměstnanosti;

– přístup k ustanovení týkající se aktivního začleňování;

– přístup k ustanovení týkající se důchodů;

– přístup k základním sociálním službám, včetně zdravotní péče.

Je pilíř pro EU jako celek, nebo pouze pro eurozónu?
Jak uvedl předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie, evropský pilíř sociálních práv je iniciativa, v první řadě koncipovaná pro eurozónu, ale ostatní členské státy by měly mít možnost zapojit se do ní, pokud tak chtějí učinit.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno