[quote]Patrně pro některé problémy s podrobnými úpravami textu pro summit koncem tohoto týdne vyšla zpráva o předložených bodech jednání na ECOFIN 18. a 19. 6. až 22.6. Protože poklady předsednictva mají zásadní význam pro ekonomiku EU, uvádíme výtah z podkladů jednání s tím, že závěry summitu bude možno zkráceně popsat až podle záznamu z jednání, kde budou provedené změny. [/quote]

Rada bude vyzvána, aby se dohodla k navrhované reformě bankovních struktur, jejichž cílem je zlepšit odolnost bank v EU.

Budou se projednávat další kroky k přijetí Evropského fondu pro strategické investice, který je součástí akčního plánu EU pro investice.

Rada se bude zabývat návrhem na rozhodnutí o daních, jejichž cílem je zlepšit transparentnost v ujištění společností o tom, jak budou vypočteny jejich daně. Bude vyzvána vyjádřit se k dohodě o směrnici o úrocích a licenčních poplatků, které jsou určeny k zabránění legálních daňových úniků.

Rada vezme v úvahu výsledky implementaci Evropské bankovní unie, a očekává se, že přijme závěry o zřízení Kapitálových trhů Unie.

Očekává se, že schválí doporučení pro jednotlivé země, týkající se hospodářských a fiskálních politik členských států a politické návody pro země eurozóny. Schválí také zprávu o hlavních směrech hospodářských politik, které mají být předány ke schválení Evropské radě. Budou se projednávat další kroky k posílení správy ekonomických záležitostí v eurozóně. Očekává se také rozhodnutí u postupů při nadměrném schodku. Porada začne ve čtvrtek výročním zasedáním Rady guvernérů evropského mechanismu stability.

Euroskupina se také setká ve čtvrtek k diskusi zejména k probíhajícím jednáním o finanční pomoci Řecku, druhém přezkumu post-programu procesu sledování Portugalska, šestého přezkumu ekonomického ozdravného programu Kypru, a každoročnímu přezkumu hospodářské situace v eurozóně MMF.

Strukturální reforma bank

Rada bude vyzvána, aby se dohodla na své vyjednávací pozici k strukturálním opatřením k zlepšení odolnosti úvěrových institucí EU.

To by umožnilo nastávajícímu lucemburskému předsednictví zahájit o nich jednání s Evropským parlamentem. Navrhované nařízení je zaměřeno na posílení finanční stability tím, že vyžaduje po největších a nejsložitějších bankách v EU oddělit potenciálně rizikové obchodní aktivity od jejich podnikatelské činnosti přijímání vkladů.

Navrhované nařízení by se vztahovalo pouze na banky, kterým je přisuzován globální systémový  význam, nebo přesáhnou určité prahové hodnoty, pokud jde o obchodní činnosti nebo absolutní velikost. I přes nedávné reformy právních předpisů v bankovním sektoru zůstávají tyto úvěrové instituce a skupiny příliš velké, než aby se nechaly padnout, příliš velké, aby je bylo možno zachránit a příliš složité pro řízení, kontrolu a řešení problémů.

Návrh nařízení má snížit nadměrné riskování a zabránit rychlému růstu rozvahy jako důsledek obchodních aktivit. Je k ochraně institucí provádějících činnosti, které si zaslouží veřejnou záchrannou síť při ztrátě vzniklé v důsledku dalších aktivit. To stanoví povinné oddělení obchodování na vlastní účet a souvisejících obchodních aktivit a vytváří rámec pro příslušné orgány, aby přijaly opatření ke snížení nadměrného riskování.

Jiné obchodování než s vlastnictvím bylo mělo být předmětem posouzení rizik. Pokud příslušný orgán zjistí, že nadměrné riziko existuje, mohlo by to vyžadovat oddělit obchodní činnosti, které mají být odděleny od jádra úvěrové instituce, nebo požadovat zvýšení vlastních fondů úvěrové instituce, nebo uložit další obezřetnostní opatření. Obchodní subjekty by měly zakázáno použít  retailové vklady pro pojištění deposit.

Podle nejnovějšího kompromisu navrženého předsednictvím by se nařízení vztahovalo na globální systémově důležité instituce s celkovými aktivy nejméně 30 mld. € v průběhu posledních tří let a obchodních činností nejméně v rozsahu 70 miliard €, nebo alespoň 10% svých celkových aktiv. Kromě toho by banky byly zařazeny do dvou úrovní, v závislosti na tom, zda součet jejich obchodních aktivit v průběhu posledních tří let přesahuje 100 mld. €, nebo ne. Přísnější požadavky na výkaznictví, důkladnější posouzení rizik a různých opatření v oblasti dohledu by se vztahovaly na banky, překračující tyto meze.

Součástí kompromisu předsednictví jsou se i dvě možnosti realizace oddělení nadměrně rizikových obchodních aktivit od základních retailových bankovních činností: buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo v souladu s opatřeními uloženými příslušnými orgány, jak je stanoveno v návrhu nařízení.

Návrh nařízení vychází z doporučení ve zprávě „skupiny na vysoké úrovni“, zveřejněné v říjnu 2012, které předsedal guvernér Bank of Finland, Erkki Liikanen ( „Zpráva Liikanen“).

Nařízení vyžaduje přijetí kvalifikovanou většinou Rady a dohodu s EP (článek 114 SFEU).

Evropský fond pro  strategické investice

Rada vezme na vědomí dohodu dosaženou s Evropským parlamentem o navrhovaném Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), zaměřené na stimulaci ekonomiky.

Záměrem je přijmout nařízení o EFSI do konce června roku 2015. Očekává se, že návrh parlament schválí 24. června v prvním čtení, což umožňuje přijetí Radou per rolam 25.-26. června. Nařízení by mohlo vstoupit v platnost začátkem července, pak by byl EFSI plně funkční již od jako poloviny září 2015.

EFSI má stimulovat účast soukromých investorů v široké škále nových investičních projektů. Převzetím části rizika prostřednictvím závazku krýt počáteční ztrátu se očekává dosažení celkového multiplikačního efektu 01:15 v reálném investování. Pákový efekt nakonec umožní více než 300 mld. € nových investic, které mají být mobilizovány během tříletého období.

Fond bude postaven na 16 mld. € záruk z rozpočtu EU, 5 mld. € od Evropské investiční banky. Financování EU bude přesunem finančních prostředků Nástroje pro propojení Evropy (dopravy, energetiky a digitálních sítí) a programu Horizont 2020 (výzkum a inovace), jakož i z nevyužitých marží v ročním rozpočtu EU.

Nový fond bude zřízen v rámci Evropské investiční banky na základě dohody mezi EIB a Komisí. Podpoří projekty v oblastech, jako je doprava, energetika a širokopásmové infrastruktury, vzdělávání, zdravotnictví, výzkum a rizikové financování pro malé a střední podniky.

Jednání s Parlamentem vedlo předsednictví, dohody bylo dosaženo 28. května 2015 (s finálním schválením 4. června). Dohoda byla schválena jménem Rady dne 9. června Výborem stálých zástupců (Coreper).

Nařízení vyžaduje kvalifikovanou většinu pro přijetí ze strany Rady po dohodě s Evropským parlamentem. (Právní základ: články 172, 173, 175 (3) a 182 (1) Smlouvy o fungování Evropské unie.) EFSI je jedním ze základních prvků 315 miliard € „investiční plán pro Evropu“ Komise, která byla zveřejněna v listopadu 2014.

Daňová průhlednost – přeshraniční daňová pravidla

Rada prodiskutuje práci na návrhu zlepšení průhlednosti k ujištění společností členskými státy, jak vypočítat jejich daně.

Předsednictvo vyzve k diskusi o vybraných problémech, aby se poskytlo vodítko pro nastupující předsednictví k přípravě textů pro jednání. Dohoda o navrhované směrnici by mohla být dosažena na podzim roku 2015.

Podle navrhované směrnice by se po členských státech požadovala automatická výměna informací o předchozích přeshraničních daňových rozhodnutích a předběžných cenových  dohodách. Členské státy, které obdrží informace, by měly být schopny v případě potřeby požádat o další informace. A Komise bude moci vytvořit bezpečný centrální adresář, přístupný pro všechny členské státy a Komisi, kde by byly vyměněné informace uloženy.

Daňové rozhodnutí je ujištění daňových poplatníků, jak bude vypočtena jejich daň.

Předběžné cenové ujednání je smlouva mezi společností a daňovým úřadem, stanovící způsob tvorby cen za zboží a služby prodané mezi spřízněnými právnickými osobami v rámci společnosti.

Návrh je součástí balíčku opatření, které Komise předložila v březnu 2015, aby se zabránilo legálním daňovým únikům a škodlivé daňové konkurenci mezi členskými státy.

Daňové plánování společností se stává v posledních létech stále složitější a vyvíjí se napříč jurisdikcemi s posunem zdanitelného zisku do států s výhodnějšími daňovými režimy.

Návrh mění směrnici 2011/16 / EU o správní spolupráci v oblasti daní, která stanoví praktická opatření pro výměnu informací, včetně použití standardních formulářů. Text je v souladu s vývojem v rámci OECD a její práci na erozi základu daně a přesunu zisku (BEPS).

Rada bude vyzvána k diskuzi:

  • k rozsahu a načasování výměny informací a dalšímu propojení s prácí prováděnou OECD;[gap height=“10″]
  • osvobození od daně v dvoustranných a mnohostranných předběžných cenových ujednáních se třetími zeměmi;[gap height=“10″]
  • úloze Komise v novém mechanismu automatické výměny informací.

Návrh vychází z práce pracovní skupiny Rady odpovědné za provádění kodexu chování pro zdaňování podniků. V roce 2012, skupina přezkoumala vývoj v postupech členských států v rozhodnutí o daních. Stanovily se typy přeshraničních rozhodnutí, u nichž by informace měly být vyměněny spontánně, a doporučil se model určující prostředky pro tento účel. V praxi však členské státy vyměňovaly málo informací o svoje předběžných rozhodnutích o daních nebo ujednání převodních cen, a to I v případech, kdy mají vliv na ostatní země.

Směrnice vyžaduje jednomyslnost pro přijetí Radou, po konzultaci s Evropským parlamentem. (Právní základ: článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie.)

Prevence legálního vyhýbání se placení daně – úroků a licenčních poplatků

Rada bude vyzvána k dohodě na změnu směrnice EU, aby se zabránilo jejímu využití nadnárodními společnostmi pro vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování. K tomu bude diskutovat o možném přijetí doložky proti zneužívání v rámci navrhované revize směrnice o platbě úroků a licenčních poplatků.

Návrh přepracovává směrnici 2003/49/ES o zdanění přeshraničních úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi, která byla přijata v roce 2003. Má vyřešit problémy, které vznikly z omezené oblasti působnosti směrnice.

Zejména se snaží zajistit, aby úroky a licenční platby mezi jednotlivými členskými státy nepodléhaly vyššímu zdanění, než domácí transakce v rámci jednoho členského státu.

S cílem pokročit v tomto návrhu z 2011 předsednictví navrhuje, aby se dohodla první klauzule proti zneužívání. Podobně jako klauzule přidaná v lednu 2015 k směrnici mateřských a dceřiných společností EU by doložka platila jako „de minimis“. To by zabránilo členským státům poskytnout výhody ze směrnice, které nejsou „skutečné“, tj. které uvedly místo k získání daňového zvýhodnění, aniž by odráželo ekonomickou realitu. Práce budou mezitím pokračovat na zbývajících prvcích, včetně efektivního zdanění.

Velká většina členských států podporuje návrh předsednictví rozdělit návrh tímto způsobem. Nicméně někteří se domnívají, že diskuse by měla pokračovat o návrhu jako celku, se zahrnutím ustanovení, týkajících se minimální efektivní úroveň zdanění, která nebyla uvedena v původním návrhu Komise.

Druhá otázka se týká případného požadavku vzájemné informace členských států v případě použití doložky proti zneužití. Předsednictví navrhuje, aby to bylo součástí navrhované směrnice o transparentnosti, týkající se rozhodnutí o daních (viz samostatný bod výše).

Návrh je spojen s obecnější otázkou základů eroze a posuvu zisku (BEPS), kde nadnárodní společnosti využívají rozdílná daňová pravidla k posuvu zisku do nízkých daňových jurisdikcí. Evropská rada v prosinci 2014 uvedla „naléhavou potřebu postoupit v úsilí v boji proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování jak na globální, tak evropské úrovni“. Směrnice o úroku a licenčních poplatcích byla označena jako problém, který je třeba řešit v krátkodobém horizontu v kontextu BEPS.

Směrnice vyžaduje jednomyslnost přijetí Radou, po konzultaci s Evropským parlamentem. (Právní základ: článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie.)

Bankovní unie

Rada projedná realizaci Evropské bankovní unie, zejména pokud se týká nástrojů, vypořádání a vymáhání a řešení úpadků bank.

Komise poskytne aktuální informace o:

  • realizaci směrnice o vymáhání a řešení problémů bank;[gap height=“10″]
  • ratifikaci mezivládní dohody o jediném fondu pro řešení problémů (SRF);[gap height=“10″]
  • fungování jediného místa řešení.

Rada bude rovněž diskutovat o překlenovacím financování pro SRF.

Na svém zasedání dne 10. března 2015 Rada vyzvala členské státy, aby urychlily transpozici a ratifikační opatření Bankovní unie na národní úrovni.

Mezivládní dohoda o SRF obsahuje ustanovení o převodu a vzájemnosti příspěvků do fondu.

Jediné místo řešení bude zodpovědné za  zavedení režimu rozlišení řešení krize bank bude určovat nástroje pro řešení, které mají být použity, a rozhodne o používání jednotného fondu pro řešení problémů. Šest členů představenstva na plný úvazek bylo jmenováno v prosinci 2014; Elke König nastoupil do úřadu jako prezident správní rady dne 1. března 2015.

Směrnice o zotavení a řešení problémů bank stanoví pravomoci a nástroje vnitrostátních orgánů pro vyřešení krachující banky. Stanoví zachovat základní bankovní operace a minimalizovat vystavení daňových poplatníků ztrátám v průběhu procesu rozlišení. Byla přijata v květnu 2014, platí pro všech 28 členských států.

Pro členské státy, které se účastní bankovní unie, vnitrostátní fondy pro řešení zřízené podle směrnice od 1. ledna 2015 budou nahrazeny Společným fondem řešení SRF k 1. lednu 2016.

Unie kapitálových trhů

Rada přijme závěry o vývoji kapitálových trhů Unie. Unie vychází ze Zelené knihy Komise z 18. února 2015 k zahájení tříměsíční veřejné konzultace.

Ministři a guvernéři centrálních bank diskutovali o iniciativě na neformálním setkání v Rize 24. a 25. dubna. Komise předpokládá předložit akční plán na podzim roku 2015, přičemž vezme v úvahu výsledky konzultací. Cílem je vytvořit plně funkční Unii kapitálových trhů do roku 2019.

Kapitálové trhy se v posledních desetiletích v Evropě rozšířily, ale zůstaly nadále roztříštěné. Bankovní financování zůstává hlavním zdrojem financování podnikání.

Komise se domnívá, že silnější kapitálové trhy by přilákaly více investic pro firmy a projekty v oblasti infrastruktury, včetně zahraničních. Finanční systém by byl odolnější vůči otřesům rozšířením rozsahu zdrojů financování. Jedním z hlavních cílů je zlepšení přístupu k financím pro malé a střední podniky a začínající podniky, zejména v inovativních odvětvích,

Podle Komise středně velké firmy ve Spojených státech dostávaly pětkrát více finančních prostředků z kapitálových trhů, než v EU. To je ekvivalentní hodnotě 90 miliard € deficitu investic v období let 2008-13.

I když je cílem snížit závislost na bankovním financování, budou banky nadále hrát ústřední roli ve financování podniků. Budou také hrát klíčovou roli v Unii kapitálových trhů,

Iniciativa má širší záběr, než bankovní unii, protože zahrnuje všech 28 členských států. To si vyžádá řadu kroků, s činností na různých úrovních (EU, národní nebo regionální), v závislosti na otázkách, které je třeba řešit.

V krátkodobém horizontu Komise očekává, že navrhne:

  • právní rámec pro sekuritizace finančních aktiv;[gap height=“10″]
  • revizi směrnice o zveřejňování vyhlídek pro obchodování s cennými papíry, s cílem snížit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky.

Hlavní zásady uvedené v Zelené knize Komise se jeví jako víceméně konsensuální. Nicméně některá opatření se mohou ukázat jako kontroverzní, jako je harmonizace úpadkového práva a daňového zacházení s dluhem a financování vlastního kapitálu.

Doporučení pro jednotlivé země k hospodářským a fiskálním politikám

Rada schvaluje podle „Evropského semestru2015“:

  • návrh doporučení pro 26 členských států k hospodářským politikám stanoveným v jejich národních programech reforem. Patří k nim návrhy stanovisek k fiskální politice uvedené v jejich programech stability/konvergence; (kromě Řecka a Kypru, kde probíhají specifické programy makroekonomické adaptace,[gap height=“10″]
  • Konkrétní návrh doporučení k hospodářským politikám členských států eurozóny.

Texty budou předány Radě pro obecné záležitosti dne 23. června, a Evropské radě ke schválení na jejím zasedání ve dnech 25. a 26. června 2015. Obdobné přípravy budou pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele dne 18. června, pokud jde o politiky zaměstnanosti členských států“. Celý balík má být přijat v červenci 2015.

Evropský semestr je roční proces zahrnující simultánní monitorování ekonomických a fiskálních politik členských států

Podle politických návodů daných Evropskou radou každoročně v březnu členské státy předloží každý rok v dubnu:

  • národní programy reforem, které zahrnují makroekonomický scénář pro střednědobý horizont, vnitrostátní cíle pro provádění strategie „Evropa 2020″ pro růst a zaměstnanost, identifikaci hlavních překážek růstu a opatření pro iniciativy na podporu růstu v krátkodobém horizontu;[gap height=“10“]
  • programy stability (pro členy eurozóny) nebo konvergence, které stanoví střednědobé rozpočtové cíle, hlavní předpoklady týkající se očekávaného hospodářského vývoje, popis fiskální a hospodářské politiky, opatření a analýzu toho, jak změny v předpokladech ovlivní fiskální a dluhové pozice.

Rada pak schvaluje doporučení a stanoviska pro jednotlivé země a po schválení Evropskou radou každoročně v červnu jsou přijaty každý rok v červenci. Rada poskytuje vysvětlení v případech, kdy doporučení nejsou v souladu s těmi, které navrhla Komise.

Doporučení a stanoviska vyžadují kvalifikovanou většinu pro přijetí Radou. (Právní základ: články 121 (2) a 148 (4) Smlouvy o fungování Evropské unie)

Hlavní směry hospodářské politiky

Rada očekává schválení zprávy o hlavních směrech hospodářské politiky pro EU.

Zpráva bude předložena Evropské radě ke schválení na jejím zasedání ve dnech 25. a 26. června 2015; pokyny mají být přijaty v červenci 2015.

Rada přijímá hlavní směry hospodářské politiky spolu s hlavními zásadami politiky zaměstnanosti, které musí být v souladu a společně tvoří „integrované hlavní směry“. Zatímco hlavní směry politik zaměstnanosti byly přijaty každý rok, poslední verze ekonomických směrů se datuje do roku 2010. Bylo rozhodnuto, že ekonomické zásady by měly být v zásadě stabilní až do roku 2014. Od té doby byly částečně nahrazeny „Evropským semestrem“, sledováním politického procesu, který byl zaveden v roce 2011.

Tyto směrnice vyžadují kvalifikovanou většinu pro přijetí Radou. (Právní základ: článek 121 Smlouvy o fungování Evropské unie.)

Návrh rozhodnutí o hlavních směrech politiky zaměstnanosti byl schválen pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele dne 18. června.

Návrh doporučení pro Českou republiku

Po úvodu, v němž se citují  právní normy EU k závaznosti doporučení, následuje rekapitulace předchozích kroků Rady.

  • 26. března 2010 Evropská rada souhlasila s návrhem Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na větší koordinaci hospodářských politik. Strategie se soustředí na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.[gap height=“10″]
  • 13. července 2010 Rada na základě návrhů Komise přijala doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010-2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států. Tvoří společně „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby je braly v úvahu ve svých národních hospodářských politikách a politikách zaměstnanosti.[gap height=“10″]
  • 8. července 2014 přijala Rada doporučení k Národnímu programu reforem České republiky na rok 2014, a vydala stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu České republiky na rok 2014.[gap height=“10″]
  • 28. listopadu 2014 přijala Komise roční analýzu růstu, označující start Evropského semestru 2015 pro koordinaci hospodářské politiky. Ve stejný den, na základě nařízení (EU) 1176/2011 Evropského parlamentu a  Rady, přijala Komise zprávu z mechanismu včasného varování, ve které nebyla Česká republika označena za jeden z členských států, který vyžaduje hloubkovou prověrku.[gap height=“10″]
  • 18. prosince 2014 Evropská rada potvrdila priority pro podporu investic, zintenzivnění strukturálních reforem a prosazování odpovědné prorůstové fiskální konsolidace.[gap height=“10″]
  • 26. února 2015 Komise zveřejnila svou zprávu 2015 pro Českou republiku. Zhodnotila pokrok při uplatnění specifických doporučení z 8. července 2014.[gap height=“10″]
  • 30. dubna 2015 Česká republika předložila svůj národní program reforem 2015 a její konvergenční program 2015. Aby bylo možné vzít v úvahu jejich provázaností, byly oba programy byly posuzovány současně.[gap height=“10″]
  • Česká republika je v současné době v preventivní části Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu 2015 vláda plánuje postupné zlepšování celkového schodku na 1,9% HDP v roce 2015 a dále na 0,6% HDP v roce 2018. Vláda uvádí svůj záměr splnit střednědobý cíl – strukturální schodek ve výši 1% HDP – v roce 2018, ale podle přepočtené strukturální balance se očekává splnění do roku 2016. Podle konvergenčního program se očekává poměr veřejného dluhu k HDP 41% 2015 a pokles na 40,2% v roce 2018.

Makroekonomický scénář, o který se opírají  tyto rozpočtové projekce,  je věrohodný a opatření na podporu plánované cílové hodnoty schodku od roku 2016 jsou dostatečně určeny. Nicméně existuje riziko, že vliv plánovaných příjmových opatření může být nižší, než se předpokládalo. Podle jarní prognózy Komise 2015 se očekává, že referenční výdaje budou 2015 dodrženy. V 2016 se očekává určitá odchylka, čistý růst výdajů přesáhne referenční hodnotu o 0,3% HDP. Proto bude 2016 zapotřebí další opatření. Na základě posouzení konvergenčního programu a s přihlédnutím k jarní prognóze Komise 2015 je Rada názoru, že Česká republika je v zásadě v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Hlavní prvky současného fiskálního rámce jsou namístě. Nicméně rozsah střednědobého rozpočtového plánování a numerická fiskální pravidla jsou omezená, vynucování bylo slabé. Návrh balíčku reforem byl upraven a několikrát odložen, a jeho přijetí je v současné době plánováno v průběhu roku 2015. Česká republika stále čelí problémům dlouhodobé fiskální udržitelnosti, a to především v důsledku projektovaných zvýšení důchodu a výdajů na zdravotní péči. Došlo k určitému zlepšení ve výhledu důchodového systému v důsledku výhodnějších demografických projekcí. Statutární věk odchodu do důchodu je legislativně postupně zvyšován, ale změna naprogramovaná ve střednědobém horizontu je s ohledem na dosud přijatá opatření příliš pomalá. I když byla přijata některá opatření na zlepšení nákladové efektivnosti a řízení zdravotnictví, bylo dosaženo v této oblasti omezeného pokroku. Ukazatele používané pro měření výkonnosti sektoru nemocnic  ukazují, že léčba není vždy poskytována nákladově efektivním způsobem, zatímco alokace zdrojů chrání přetrvávající problémy v systému úhrad za náklady vynaložené nemocnicemi. Existují také náznaky, že praktičtí lékaři neadekvátně plní úlohu „vrátných“. Veřejné zakázky v sektoru zdravotnictví trpí vysokým výskytem nesrovnalostí, což svědčí o nedostatečném vedení a dozoru.

  • Hlavní výzvy v oblasti zdanění mají omezit daňové úniky, snížit náklady a časovou náročnost výběru daní pro daňové poplatníky i pro orgány. Česká republika určila dodržování daňových předpisů a boj proti daňovým únikům za priority, a v těchto oblastech provádí celou řadu kroků. Několik opatření týkající se přímých i nepřímých daní bylo zavedeno 2015, další opatření jsou plánována na rok 2016. Náklady na dodržování předpisů jsou však stále příliš vysoké. Sjednocení základů daně pro daň z příjmů fyzických osob, sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění by pomohlo ke zjednodušení daňového systému, ale tato změna nebyla navržena a v současné době nejsou žádné plány pro řešení tohoto problému. Práce na zjednodušení daňových přiznání a zvýšení využití předvyplněných formulářů není prováděna systematicky. Spíše než zjednodušení systému DPH Česká republika zavedla třetí sazbu DPH 2014, omezený pokrok byl dosažený při snižování rozdílů v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Daňové příjmy v České republice stále ještě do značné míry spoléhají na zdanění práce, a pracovníci s nízkými příjmy, zejména bezdětní, čelí relativně vysokému daňovému zatížení práce. Opatření, vstupující v platnost 2015, poněkud sníží zdanění práce pro specifické skupiny, ale bude mít celkově omezený dopad. Nemovitosti a ekologické daně (kromě pohonných hmot) zůstávají nízké, což naznačuje potenciální prostor pro posun od zdanění práce.[gap height=“10″]
  • Omezený pokroku byl dosažen 2014 urychlením reformy regulovaných povolání, ale národní akční plán přijatý k tomu v dubnu 2015 obsahuje řadu konkrétních opatření a činností, jejichž cílem je zlepšit regulační rámec a odstranit neoprávněné a nepřiměřené požadavky.[gap height=“10″]
  • Úsilí posledních let k řešení problému korupce se setkalo s velkým zpožděním. Nejnovější protikorupční akční plán se vztahuje na řadu prioritních oblastí. Je součástí zákonů o finanční kontrole, státním zastupitelství, financování politických stran, ochraně informátorů, nové politiky řízení státních podniků a novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Nicméně se zdá, že se jen málo se dělá k přijetí těchto zákonů. Přijetím a prováděním zákona o státní službě a souvisejících opatření Česká republika začne řešit problémy, týkající se účinnosti a stability své veřejné správy. Jak správní, tak regulační překážky, týkající se plánování investic, nedostatek transparentnosti a dlouhé trvání postupů pro získání stavebního a územního povolení zdržuje veřejné investice. Veřejné zakázky byly ohniskem řady iniciativ v posledních letech, ale obavy o transparentnost stále přetrvávají. Zejména veřejné zakázky nejsou stále ještě zveřejněny v centralizovaném registru. Účinnost zadávání veřejných zakázek je brzděna nedostatečným poskytováním poradenství a školení nabídkových institucí. Dohled nad systémem zůstává slabý.[gap height=“10″]
  • Celková úroveň zaměstnanosti je v současné době vysoká, ale některé znevýhodněné skupiny zůstávají na trhu práce nedostatečně zastoupeny. Patří mezi ně rodiče s malými dětmi, pracovníci s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením a Romové. Byly podniknuty kroky k posílení účinnosti a efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti mezi mladými lidmi roste, a veřejné služby zaměstnanosti se snaží zaměřit své služby zvláště na mladé lidi. Nedostatek dostupných a kvalitních služeb péče o děti a omezené využití pružné úpravy pracovní doby ztěžuje ženám s dětmi účast na trhu práce. Byly podniknuty kroky ke zvýšení dostupnosti péče o děti, ale politiky podporující veřejnou péči pro nejmenší děti jsou stále nedostatečné.[gap height=“10″]
  • Vzdělávací výsledky České republiky se v posledních letech zlepšily, ale strukturální problémy přetrvávají. Účast na terciárním vzdělávání se rychle zvyšovala, ale obavy se objevily v souvislosti s poklesem dovednosti mladších absolventů terciárního vzdělávání. Předpokládá se, že opožděná reforma vysokého školství, která má být přijata 2015, zajistí institucionální akreditaci, silnější záruku vnitřní kvality a větší využití profilování studentů, zlepší systémy financování. Je potřeba dalších učitelů do sektoru povinného vzdělávání, ale pro nízké platy a negativní vnímání této profese je obtížné přilákat talentované kandidáty. Nový kariérní systém navržený tak, aby zlepšil nábor učitelů a jejich profesní rozvoj, by měl být dokončen v první polovině roku 2015, zaveden od září 2016. Celkový dopad však bude do značné míry záviset na dostupných finančních prostředcích. Komplexní přístup k hodnocení a podpora málo efektivních škol a žáků dosud stále chybí. Zavedení tohoto přístupu by mohlo pomoci zlepšit účinnost a rovnost v oblasti vzdělávání. Omezený pokrok byl dosažen přijetím vládní komplexní strategie pro vzdělávání v oblasti vytváření í více inkluzivního vzdělávání. Mladí lidé z nižšího sociálně-ekonomického prostředí, včetně Romů, jsou stále méně úspěšní v oblasti vzdělávání a na trhu práce.[gap height=“10″]
  • V kontextu Evropského semestru Komise provedla komplexní analýzu hospodářské politiky České republiky a publikovala jej ve zprávě o zemi 2015. Posoudila také konvergenční program a národní program reforem a následné kroky vzhledem k doporučení adresovanému České republice v minulých letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v České republice, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k potřebě posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii poskytováním vstupu EU do budoucích vnitrostátních rozhodnutí. V doporučení v rámci evropského semestru se odrážejí v bodech (1) až (4) níže.[gap height=“10″]
  • Ve světle tohoto hodnocení posoudila Rada konvergenční program a její názor je v následujících doporučeních pro akce 2015 a 2016:
  1. Dosáhnout fiskální úpravy ve výši 0,5% HDP v roce 2016. Dále zlepšit nákladovou efektivnost a řízení zdravotnictví.[gap height=“10″]
  2. Boj s daňovými úniky, zjednodušení daňového systému a realizace protikorupčního plánu. Přijmout opatření ke zvýšení transparentnosti a efektivnosti zadávání veřejných zakázek, zejména vytvořením centrálního registru veřejných zakázek a posílení vedení a dohledu nad nimi.[gap height=“10″]
  3. Snížit vysokou úroveň zdanění uvaleného na osoby s nízkými příjmy přesunutím zdanění do jiných oblastí. Dále zlepšit dostupnost péče o děti.[gap height=“10″]
  4. Přijmout reformu vyššího vzdělávání. Zajistit dostatečné školení pro učitele, podporovat školy s chabou výkonností a přijmout opatření ke zvýšení účasti znevýhodněných děti, včetně Romů.

Doporučení přejímá podstatnou část připomínek z českého programu. Nedostatky však velkou měrou plynou z minulé i současné obstrukce preference růstu veřejné a skryté opozice, s možným úmyslem zpomalit rozvoj ekonomiky, aby se zmenšily rozdíly proti zkrachované politice rozvoje pravicové koalice. A snížit cenu práce v podmínkách, kdy dosahuje 1/5 ceny v Dánsku, znamená nárůst skrytého vládního dluhu z nárůstu výdajů na sociální ochranu. Jinak jde ale stále od roku 2014 o jedno z nejkladnějších doporučení.

Ekonomický záležitostí v eurozóně

Rada prodiskutuje přípravu zprávy o dalších krocích pro zlepšení správy ekonomických záležitostí v eurozóně. Zpráva bude předložena na zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. června 2015. Připravují ji předsedové Evropské rady, Komise, Evropské centrální banky a Euroskupiny.

Postup při nadměrném schodku

Popsané postupy ilustrují nepřímo pojetí rozpočtové odpovědnosti v EU: růst ekonomiky a zaměstnanosti v rozsahu vlastních přijatých závazků, problémy při jejich dostatečně neodůvodněném plnění

  • Ukončení postupů: Malta a Polsko[gap height=“10″]
  • Přijatá nedostatečná opatření: Velká Británie

Rada by měla být ukončit postup při nadměrném schodku u Malty a Polska. Obě země snížily své schodky pod 3% HDP, referenční hodnoty EU pro schodky veřejných financí.

Rozhodnutí bude přijato podle článku 126 (12) Smlouvy o fungování Evropské unie. Ruší se tím rozhodnutí Rady z června 2013 a července 2009 podle článku 126 (6) Smlouvy, o existenci nadměrného schodku Malty a Polska.

V důsledku toho bude 9 z 28 členských států EU nadále podléhat postupu při nadměrném schodku namísto 24 v období 12 měsíců v roce 2010 a 2011. Většina z těchto postupů byla zahájena po globální finanční krizi a recesi 2008 a 2009. Postup při nadměrném schodku podpořil návrat k zdravým fiskálním pozicím.

Očekává se také, že Rada zkonstatuje nedostatečná opatření doporučená z prosince 2009 v rámci postupu při nadměrném schodku Spojeného království a vydá nové doporučení o nápravných opatřeních, která mají být přijata, včetně prodloužení postupu o 2 roky, do finančního roku 2016-17 k snížení schodku pod 3% HDP. (Finanční rok ve Spojeném království probíhá od 1. dubna do 1. dubna). Rozhodnutí k nedostatečným krokům budou přijata na základě článku 126 (8) Smlouvy, a doporučení o nápravných opatřeních podle článku 126 (7). Protože Spojené království i Polsko nejsou členy eurozóny, nevztahují se na ně v rámci postupu při nadměrném schodku sankce.

Malta

Malta byla předmětem postupu při nadměrném schodku od července 2009 do prosince 2012. Postup byl znovu otevřen v červnu 2013, poté, co byl schodek  2012 namísto 2,6% HDP v prosinci 2012  3,3% HDP.

Rada vydala doporučení k nápravě schodku do 2014. Celkový schodek 2013 měl být 3,4% HDP,  2014 2,7% HDP, v souladu se zlepšením strukturálního salda o 0,7% HDP v obou létech. Po kulminaci 2012 se vládní schodek snížil na 2,6% HDP 2013 a 2,1% 2014. Jarní predikce Komise 2015 byla: schodek 1.8% HDP 2015 a 1.5% 2016, tedy pod referenční hodnotou 3 % HDP. Podíl vládního dluhu vzrostl ze 67.4% 2012 na 69.2%  2013, poklesl na 68.0% 2014 a prognóza předpokládá snížení na 65,4% 2016.

Polsko

Bylo předmětem postupu při nadměrném schodku od července 2009, kdy Rada vydala doporučení vyzývající k opravě schodku do 2012. V červnu 2013 Rada prodloužila lhůtu pro nápravu deficitu o dva roky, do roku 2014. I když Polsko nesplnilo lhůtu 2012, vyvinulo 2010-12 fiskální úsilí překračující doporučenou úroveň.

V prosinci 2013 Rada konstatovala, že se Polsku nepodařilo naplnit doporučení do června 2013. Prodloužila tedy lhůtu pro nápravu o další rok, do roku 2015; to bylo odůvodněno změnou účetních pravidel uplatňovaných u polských penzijních fondů. Rada pro rok 2013 stanovila nové cíle celkového schodku 4,8% HDP, 3,9% HDP 2014 a 2,8% HDP 2015, vyjma dopadu převodu důchodových aktiv. V prosinci 2013 Rada shledala, že Polsko nenaplnilo doporučení z června 2013. Stanovila tedy lhůtu pro ukončení nápravy na rok 2015 s ohledem na účetní pravidla pensijních fondů. A stanovila cíle ve schodku  4.8% HDP 2013, 3.9% HDP 2014 a 2.8% HDP 2015. Schodek ale byl 3.2% HDP 2014. Tím se přiblížil referenční hodnotě schodku 3% HDP a podílu dluhu 60% HDP. Předpokládá se, že Polsko dosáhne systémovou reformu pensijního systému.

V prosinci 2013 Polsko zvrátilo důchodovou reformu zavedenou v roce 1999, ale čisté náklady reformy z roku 1999 pokračovaly až do konce července 2014. Vysvětluje to další čisté náklady za období od ledna do července 2014  odhadem 0,4% HDP, a jsou proto považovány za dostatečné vysvětlení překročení schodku nad referenční hodnotu podle projekce z prosince 2013 3% 2014. Schodek byl tady nyní opraven.

Spojené království

Spojené království bylo předmětem postupu při nadměrném schodku od července 2008, kdy Rada vydala doporučení vyzývající k úpravě schodku v rozpočtovém roce 2009-10. Nicméně kombinovaný účinek ekonomického útlumu a podpůrných opatření přijatých v reakci na útlum vedl k podstatnému zhoršení rozpočtové pozice Spojeného království.

V dubnu 2009 Rada konstatovala, že je reakce na její doporučení nedostatečná. Konečný termín nápravy podle rozhodnutí z prosince 2009 se prodloužil o 4 roky, tedy do rozpočtového roku  2013-14. (Pokles ekonomické aktivity ve Velké Británii zhoršil HDP o 3,3% HDP, plánovaný schodek veřejných financí byl zvýšen na 13% HDP pro 2009-10. Rada vyzvala ročním fiskální úsilí snížit schodek o 1,75% mezi finančními roky 2010-11 a 2014-15. Poté, co kulminoval pokles  2009-10, schodek veřejných financí dosáhl 9,1% HDP v roce 2010-11. Konsolidační plány byly realizovány po nouzovém rozpočtu v červnu 2010 a přezkumu výdajů v říjnu 2010. V důsledku toho nominální pokles rozpočtu byl 7,7% HDP v roce 2011 – 12, 7,6% v roce 2012 – 13, 5,9% v roce 2013 – 14 a 5.2 % v roce 2014-15. Rada by mohla dojít k závěru, že i přes program fiskální konsolidace Spojené království nesnížilo svůj schodek pod 3% referenční hodnoty HDP 2014-15.

Hrubý veřejný dluh se zvýšil z 42,7% HDP v roce 2007-08 na 88,4% v roce 2014 – 15, nepřetržitě nad 60% referenční hodnoty HDP pro vládní dluh od roku 2009-10. Jarní prognóza Komise 2015 předpokládá, že poměr dluhu k HDP se dále zvýší, ačkoli zásahy finančního sektoru by mohly mít pozitivní účinek.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno