[quote]Evropská unie klade značný důraz na regionální politiky. Regionální ročenka, kterou každý rok vydává Eurostat, zahrnuje přehled evropských regionálních statistik pokrývajících širokou škálu oborů. Jde proto o užitečný nástroj pro pochopení různorodosti EU; také proto, že národní údaje nemusejí vždy odhalit úplný a komplexní obraz o tom, co se děje v celé EU.[/quote]

Publikace obsahuje statistiky za 272 regionů NUTS 2 a u některých ukazatelů za 1 315 územních jednotek úrovně NUTS 3 28 členských států EU, a, pokud jsou k dispozici, regiony v ESVO a kandidátských zemích. Vydání 2015 má novou kapitolu o regionální politice EU a místním rozměru strategie Evropa 2020. Obsahuje také tři speciálně zaměřené kapitoly: pohlavní rozdíly na regionální úrovni, statistiky podle stupně urbanizace, kvalitu života a informace vztahující se k životu v evropských městech. Navíc nabízí Eurostat dvě interaktivní aplikace na svých internetových stránkách pro vizualizaci a analýzu sub-národních údajů” ilustrovaných regionální statistikou a statistický atlas.

Rozdíly v míře zaměstnanosti osob ve věku 25-34 let regionů NUTS 2 2014 v %

mp

Pouze v šesti regionech EU byla míra zaměstnanosti žen ve věku 25-34 vyšší než u mužů: v Região Autónoma da Madeira v Portugalsku (68,2% u žen, 62,4% u mužů, rozdíl 5,8 %), ve Friesland (1,7 %) a Groningen (1,5%), v Niizozemsku, v Principado de Asturias (0,8 %) a Baleáry (0,3 %) ve Španělsku; na Kypru (0,5%).

Ve všech ostatních regionech EU byla míra zaměstnanosti žen ve věku 25-34 nižší než u mužů. Ve 116 regionech byla míra zaměstnanosti žen ve věku 25-34 až o 10 % nižší než míra zaměstnanosti mužů, u 128 byl rozdíl mezi 10 % a 20 %, v 27 to bylo přes 20 %.  Největší rozdíly mezi mírou zaměstnanosti žen a mužů ve věku 25-34 byly v regionech Severozápad (33,2 %), Střední Morava (30,0 %), Jihozápad (28,8 %) a Severovýchod (28,0 %) v České republice, v Řecku Dytiki Makedonia (28,0 %).

Rozdíl v míře zaměstnanosti podle pohlaví osob ve věku 25-34 podle regionů NUTS 2 2014

mp2

Relativně vysoký podíl průmyslových aktivit na regionální hrubé přidané hodnoty byla z velké části soustředěna v klastru regionů s tmavě modrým odstínem uprostřed následující mapy – v jižním Německu, celé České republice (na rozdíl od regionu Prahy), a to až do Polska, a dolů na regiony Slovenska, Rakouska, Maďarska a Slovinska. Většina regionů v Bulharsku a Rumunsku měla také velmi vysoký podíl hrubé přidané hodnoty z průmyslu. Kromě těchto dvou uskupení relativně vysoký podíl regionální hrubé přidané hodnoty (nad 30%), vytvořily průmyslové činnosti v okrajových regionech jiných členských států. Mezi 10 regiony EU s největším podílem průmyslu na celkové hrubé hodnotě, jich bylo sedm v Německu, po jednom v Polsku, Bulharsku a Nizozemsko.

Naopak byl podíl průmyslu na celkové hrubé přidané hodnotě relativně nízký v regionech hlavních měst (kde jsou většinou hlavní tvůrci bohatství služby) a regiony, které lze charakterizovat jako turistické destinace, převládající zejména kolem pobřeží Středozemního moře. V Dánsku a Francii, na Kypru, v Lotyšsku a Lucembursku nebyl region, kde by průmysl představoval více než 30% z celkové hrubé přidané hodnoty.

Celkově mělo v EU 24% regionů NUTS 3 podíl průmyslu na hrubé přidané hodnoty nad 30% a 33% mezi 20% a 30%.

mp3

V roce 2012 byly regiony EU s nejvyšší intenzitou výzkumu a vývoje (V&V,R&D) v provincii Valonský Brabant v Belgii (výdaje na R & D činily7,8% HDP), Braunschweig (7,3%) a Stuttgart (6,2%). Z třinácti regionŮ EU s podílem výdajů na R&V nad 4% HDP, bylo šest se sídlem v Německu, dva ve Spojeném království a po jednom v Belgii, Dánsku, Francii, Rakousku a Švédsku. Celkově v EU byla intenzita výzkumu a vývoje přes 3% HDP v 35 regionech.

Na opačném konci stupnice měly regiony Ciudad Autónoma de Ceuta ve Španělsku, Sud-Est v Rumunsku, Ionia Nisia v Řecku a Severen tsentralen v Bulharsku jen kolem 0,1%, tedy s nejmenší intenzitou výzkumu a vývoje v EU. Mezi 10 regiony EU s podílem výdajů na výzkum a vývoj nižší než 0,2% HDP, tři se nacházejí v Bulharsku, po dvou v Řecku, Španělsku a Rumunsku a jeden v Polsku.

Špičkové regiony co do intensity V&V (výdaje nad 4% HDP)

mp4

Členské státy s největšími regionálními rozdíly ve výdajích na V&V vyjádřené v % byly Belgie (7,8% v regionu s nejvyšší intenzitou, 0,4% v regionu s nejnižší intenzitou, rozdíl 7,4 %), Německo (s 6,6 % rozdílem), Francie (4,5 %), Spojené království (4,4 %), Dánsko (3,8 %), Finsko (3,6 %), Švédsko (3,5 %) a Rakousko (3,4 %).

mp5

Hrubé domácí výdaje na V&V podle NUTS 2 2012

(jako % HDP)

mp6

Zeměpisné informace

V ročence je klasifikace územních statistických jednotek (NUTS 2010), i když nová klasifikace (NUTS 2013) vstoupilo v platnost k 1. lednu 2015.

V klasifikaci NUTS 2010, má EU 272 regionů na úrovni NUTS 2: Belgie (11), Bulharsko (6), Česká republika (8), Dánsko (5), Německo (38), Irsko (2), Řecko (13), Španělsko (19), Francie (26), Chorvatsko (2), Itálie (21), Maďarsko (7),Nizozemsko (12), Rakousko (9), Polsko (16), Portugalsko (7), Rumunsko (8), Slovinsko (2), Slovensko (4), Finsko (5), Švédsko (8), Spojené království (37 ). přičemž Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko a Malta jsou považovány za jednotlivé regiony NUTS 2.

Země EFTA: Norsko (7) a ve Švýcarsku (7). Island a Lichtenštejnsko jsou celé považovány za region NUTS2.

Kandidátské země: Albánie (3) a Turecko (26), Černá Hora a Bývalá jugoslávská republika Makedonie jako celek za regiony NUTS2.

Tentokrát jsou data za ČR ve srovnání s jinými státy méně příznivá především nízkými výdaji na vědu a výzkum i v tom nejlepším regionu, což lze napravit jen dlouhodobě. V kratší době lze napravit vůbec nejnižší podíl zaměstnanosti žen proti mužům, kde z 6 nejhorších regionů NUTS2 připadlo 5 na ČR a 1 na Řecko. Spolu s nejhorším čerpáním z EGF se ztrácí možnost zrychlit rozvoj ekonomiky, který by mohl významně přispět k nedostatečným zdrojům pro sociální pilíř naší sociální tržní ekonomiky.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno