Zdroj: Pixabay.com

Evropská komise rozhodla 7. prosince, že předá Soudnímu dvoru EU věc České republiky, Maďarska a Polska z důvodu nedodržení jejich právních povinností v souvislosti s relokacemi.

Dne 15. června 2017 zahájila Komise s Českou republikou, Maďarskem a Polskem řízení o nesplnění povinnosti. Odpovědi těchto tří členských států neshledala Komise jako uspokojivé a rozhodla se, že přistoupí k další fázi řízení o nesplnění povinnosti a zašle odůvodněná stanoviska, což učinila dne 26. července 2017.

Navzdory tomu, že Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 6. září potvrdil platnost relokačního mechanismu, Česká republika, Maďarsko a Polsko své právní povinnosti nadále porušují. Doručené odpovědi byly opět shledány jako neuspokojivé a uvedené tři země nenaznačily, že se na provedení rozhodnutí o relokaci budou podílet. Komise tudíž rozhodla, že přistoupí k další fázi řízení o nesplnění povinnosti a předloží věc těchto tří členských států Soudnímu dvoru EU.

Rozhodnutí Rady vyžadují, aby členské státy v zájmu zajištění rychlého a řádného postupu relokace přislíbily každé tři měsíce místa, jež mají pro relokaci k dispozici. Zatímco všechny ostatní členské státy v minulých měsících relokovaly a učinily přísliby, Maďarsko neučinilo od zahájení programu relokace vůbec žádné kroky, Polsko nerelokovalo ani jednu osobu a neučinilo žádný příslib od prosince 2015.

Česká republika zastavila relokace v srpnu 2016 a více než rok neučinila žádný nový příslib.

Souvislosti

Dočasný režim nouzové relokace byl stanoven ve dvou rozhodnutích Rady v září 2015 (rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601), v nichž se členské státy zavázaly relokovat z Itálie a Řecka osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.

Komise o provádění uvedených dvou rozhodnutí Rady pravidelně informuje prostřednictvím svých zpráv o relokaci a přesídlování, v nichž také vyzývá k přijetí potřebných opatření. Od listopadu 2017 je podávání zpráv o relokaci a přesídlování součástí konsolidované zprávy o pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci evropského programu pro migraci. Dosud bylo relokováno více než 32 000 osob, avšak v Řecku a v Itálii jsou stále způsobilí žadatelé, kteří by měli být prioritně relokováni.

Další informace

Řízení migrace, které obstojí v budoucnosti: Evropská komise stanoví další postup

Před tematickou diskusí vedoucích představitelů EU o migraci, která proběhne 14. prosince, dnes Komise předložila politický plán s cílem dosáhnout do června 2018 komplexní dohody o tom, jak provádět udržitelnou migrační politiku. S tím, jak Evropa nyní ustupuje od krizového řízení, je pro zachování současné intenzity na všech frontách – vnitřních i vnějších – nutné se dohodnout na stabilní migrační a azylové politice EU, která obstojí i v dlouhodobém horizontu.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k tomu uvedl: „I když nyní ustupujeme od krizového režimu, je evidentní, že migrace zůstane výzvou pro celou jednu generaci Evropanů. Evropa si musí nutně zajistit prostředky pro odpovědné a spravedlivé řízení migrace, které obstojí v budoucnosti. V uplynulých třech letech jsme dosáhli významného pokroku, ale nyní nastal čas, abychom návrhy přeměnili v právní předpisy a právní předpisy v praxi.“

EU v uplynulých třech letech vyvinula nový přístup k řízení migrace, aby podpořila členské státy, které jsou vystaveny největšímu tlaku, posílila ochranu vnějších hranic EU a zintenzivnila naši spolupráci s partnerskými zeměmi. Díky koordinované činnosti se sice podařilo stabilizovat velmi nestabilní situaci (nelegální vstupy do EU se v roce 2017 snížily o 63 %), trendy pro další roky a určité faktory, jako je změna klimatu, bezpečnostní situace a demografický vývoj v EU a jejím sousedství, naznačují, že migrace bude výzvou i v dalších desetiletích.

Komise dnes předkládá doporučení, podle kterého mají vedoucí představitelé pokročit v započaté práci, a to zajištěním rychlého pokroku v oblasti reformy společného evropského azylového systému, dalším posilováním partnerství se třetími zeměmi, vytvářením dalších legálních cest do Evropy a zajištěním dostatečného financování do budoucna. Pouze komplexní přístup funguje. Soustředit se jen na vnitřní rozměr a podporu členským státům nestačí. Vnější migrační politika by přitom sama o sobě problém migrace pro Evropu nevyřešila.

Solidarita a odpovědnost v oblasti azylu a hranic

Jelikož diskuse ohledně návrhů Komise na reformu společného evropského azylového systému postupovaly velmi pomalu, je důležité, aby Evropská rada odblokovala debatu o účinnějším a spravedlivějším přístupu pro dosažení rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností. S přihlédnutím k různým postojům k reformě dublinského nařízení by řešením mohlo být přijetí koncepce, podle níž by se složka povinné relokace uplatňovala na závažné krizové situace, zatímco v méně problematických situacích by relokace byla založena na dobrovolných závazcích členských států. Komise Radě doporučuje, aby na návrhy pohlížela jako na celek a usilovala o revizi dublinského nařízení v rámci rozsáhlejší dohody o všech navrhovaných reformách do června 2018.Zatímco diskuse o hlavních aspektech solidarity a odpovědnosti pokračuje, některé prvky balíčku, jako jsou návrhy týkající se Agentury EU pro azyl a systému Eurodac, mohou být přijaty do března 2018, aby bylo možné položit operativní základy reformovaného azylového systému.

Aby mohla členským státům poskytnout okamžitou pomoc při ochraně vnějších hranic, musí EU plně zprovoznit novou Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Tím bude budování účinného systému správy vnějších hranic dokončeno. Členské státy musí do března 2018 zajistit připravenost všech prostředků a lidských zdrojů, které agentura potřebuje pro svoje rezervy pro rychlé nasazení.

Posílení spolupráce a podpora třetím zemím

Vnější rozměr migrační politiky je třeba konsolidovat, a zajistit tak úplné provedení prohlášení EU a Turecka a intenzivnější spolupráci s partnery ze třetích zemí a agenturami OSN. EU nyní musí být připravena mobilizovat další zdroje pro nástroj EU pro uprchlíky v Turecku, posílit strategické partnerství s Africkou unií a jejími členskými státy, realizovat první vlnu projektů v rámci plánu vnějších investic EU a doplnit složku svěřenského fondu EU, která je určena severní Africe.

Ve snaze odradit od nelegální migrace a narušit obchodní model převaděčů a obchodníků s lidmi musí EU nabídnout alternativu k nebezpečným cestám a otevřít bezpečné a legální cesty osobám, které skutečně potřebují ochranu. To bude od členských států vyžadovat, aby do května 2019 přesídlily dalších 50 000 zranitelných uprchlíků Zároveň budou muset členské státy dosáhnout rychlých a účinných výsledků v oblasti navracení a zpětného přebírání těch, kteří nemají právo pobývat v EU. Do května 2018 by členské státy měly zajistit řádné fungování kapacit pro navracení v rámci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a do června 2018 o 50 % v porovnání s rokem 2017 zvýšit počet migrantů navrácených v rámci operací organizovaných ve spolupráci s agenturou. .

Prostřednictvím společné pracovní skupiny Evropské unie, Africké unie a OSN, která byla vytvořena 29. listopadu 2017, by členské státy měly podpořit Mezinárodní organizaci pro migraci, aby urychlily návraty z Libye. Komise navíc bude financovat asistovaný dobrovolný návrat dalších 15 000 osob do února 2018.

Více finančních prostředků a flexibilní financování pro řízení migrace

Řízení migrace je velkou výzvou, která vyžaduje finanční investice. Od roku 2015 EU navýšila prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost a pro agentury EU o téměř 75 %. S ohledem na další postup by vedoucí představitelé EU měli zvážit, jak zaručit financování vnějšího rozměru migrace a zajistit rychlou mobilizaci zdrojů na řešení prvotních příčin migrace a na ochranu uprchlíků a migrantů. Příští víceletý finanční rámec (sedmiletý rozpočet EU) by měl zohlednit zkušenosti uplynulých tří let a poskytnout flexibilní nástroje k reakci na budoucí výzvy v oblasti migrace.

Souvislosti

Po nástupu do funkce pověřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisaře odpovědného za problematiku migrace Dimitrise Avramopoulose, aby pod koordinací prvního místopředsedy Franse Timmermanse vypracoval návrh nové politiky v oblasti migrace, což je jedna z deseti politických priorit současné Komise.

Dne 13. května 2015 Evropská komise navrhla ambiciózní           s cílem řešit bezprostřední výzvy, které přinesla krize v roce 2015, a vybavit EU nástroji, s jejichž pomocí bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu schopna lépe řídit migraci.

Dne 7. června 2016 Evropská komise a vysoká představitelka Unie zahájily migrační partnerství s cílem posílit spolupráci se zeměmi původu a tranzitu, zejména v Africe, aby společně lépe řídily migraci.

Tematická diskuse, která proběhne v rámci agendy vedoucích představitelů na