Zdroj: Archiv

[quote]Komise přijala 15. 6. druhou zprávu o prohlášení EU-Turecko. Ukazuje, že zatímco došlo k dalšímu pokroku při jejím provádění, dosažený pokrok zůstává křehký. Pokračující úspěšná realizace závisí především na politickém odhodlání všech zúčastněných stran.[/quote]

Ostrý a pokračující úbytek lidí při neregulárním překračování nebo ztrátě života v Egejském moři na cestě z Turecka do Řecka je důkazem účinnosti prohlášení a také ukazuje, že obchodní model pašeráků lze prolomit. Členské státy také zvýšily své úsilí o přesídlení – nabízejí legální a bezpečné cesty jako alternativu. Návratové operace byly i nadále prováděny. Všechny členské státy zaslaly své certifikované příspěvky pro nástroj pro uprchlíky v Turecku, který umožní urychlené vyplacení z nástroje, a první miliarda € pro uprchlíky dojde do konce léta. Od zveřejnění třetí zprávy dne 4. května o pokroku při provádění plánu vízové liberalizace Turecka rovněž pokrok pokračuje v plnění zbývajících kritériích plánu uvolnění vízového režimu.

 První místopředseda Evropská komise Frans Timmermans řekl: „Prohlášení EU-Turecko přináší výsledky: migranti vidí, že nestojí za to riskovat své životy na lodích pašeráků a jsme na dobré cestě ke smlouvě na projekty za miliardu € v rámci uprchlických zařízení do konce tohoto léta. Ale teď není vhodná chvíle sedět. Musíme plně realizovat všechny prvky prohlášení. To zahrnuje urychlení přesídlení a zvýšení kapacity Řecka k řešení humanitární situace a vypořádat se s žádostí o azyl v souladu s právními předpisy EU. Turecké úřady potřebují dokončit provádění plánu uvolnění vízového režimu.“

I když dosavadní úspěch zůstává křehký, dnešní zpráva potvrzuje prohlášení EU-Turecka i nadále přinášet konkrétní výsledky při společné úsilím ze strany řeckých a tureckých orgánů, Komise, členských států dosáhnout pokrok v zprovoznění všech závazků deklarace.

  • Podstatně snížení neregulárních přechodů: V týdnech před vyhlášením deklarace přecházeli přes Egejské moře na řecké ostrovy každý den cca 1740 migranti. Průměrný denní počet neregulárních přechodů od 1. května klesl na 47.[gap height=“10″]
  • Návrat nelegálních migrantů z Řecka do Turecka: od nabytí právní moci deklarace 20. března bylo, 462 nelegálních migrantů, kteří nepožádali o azyl, včetně 31 Syřanů, vRáceno z Řecka do Turecka, v souladu se standardy EU a mezinárodním právem a při plném dodržování zásady nenavracení.[gap height=“10″]
  • Přesídlení jeden za jednoho – „One for One“ z Turecka do EU: významného pokroku bylo dosaženo na vytvoření fungujícího rámce pro provádění operací přesídlení z Turecka do EU, zaměřeného jak na pomoc zmírnit situaci v Turecku, tak na splnění závazku EU poskytovat právní cesty vstupu do EU pro oběti syrské krize; vysílá jasnou zprávu syrským uprchlíkům v Turecku, že existuje právní cestou namísto nebezpečných neregulárních přechodů. Celkem 511 Syřanů doposud z Turecka přesídlilo do EU v rámci poměru 1: 1 (dalších 408 od první zprávy o pokroku) – podstatně vice než počet návratů z Řecka do Turecka. Tým pro přesídlení, zřízený Komisí u delegace EU v Ankaře koordinuje a pomáhá operaci a je prostředníkem členských států s tureckými úřady, UNHCR a IOM.[gap height=“10″]
  • Liberalizace víz: dne 4. května zveřejnila Komise ve své třetí zprávě o pokroku k provádění liberalizačního plánu víz návrh na zrušení vízové ​​povinnosti pro občany Turecka za předpokladu, že turecké orgány splní, jako naléhavou záležitost do 18. března 2016 zbylých sedm kritérií. Od 4. května bylo dosaženo dalšího pokroku, zejména pokud vstoupí v platnost readmisní dohody mezi EU a Tureckem, která stále vyžaduje konečné rozhodnutí o konkrétní aplikaci.[gap height=“10″]
  • Komise bude i nadále podporovat Turecko v práci, kterou je ještě třeba udělat pro splnění zbývajících kritérií a vyzývá Turecko, aby tato opatření co nejdříve přijalo s cílem umožnit EU, aby zrušila vízové ​​povinnosti pro turecké občany. (Jde o turistická víza na nejvýše 90 dnů!)[gap height=“10″]
  • Byla doručena na podporu uprchlíků a hostitelské komunity v Turecku další finanční pomoc EU prostřednictvím nástroje pro uprchlíky v Turecku a programování a příprava projektu byly urychleny. Zatím bylo nasmlouváno 150 milionů € v rámci rozpočtu EU; z nich asi 105 milionů € bylo vyplaceno zejména na pokrytí výdajů na potraviny, zdravotní péči, bydlení a přístup ke vzdělání. Kromě miliardy € poskytnuté z rozpočtu EU, všechny členské státy EU nyní posílají certifikáty na své příspěvky 2016-2017 na 2 miliardy €. Komise učiní vše, co je v jejích silách, k urychlení čerpání z nástroje, v úzké spolupráci s tureckými orgány, pro humanitární a jiné naléhavé potřeby (podle smlouvy miliarda €) před koncem léta.[gap height=“10″]
  • Aktualizace celní unie: Komise postupuje při přípravě posouzení dopadů a nedávno byla uzavřena veřejná konzultace. Očekává se, že návrh směrnic pro jednání pak bude připraven k přijetí Komisí ve 4. čtvrtletí roku 2016 a předložen Radě.[gap height=“10″]
  • Proces přistoupení proces: Komise předložila návrh společného postoje ke kapitole 33 (finanční a rozpočtová ustanovení) Radě dne 29. dubna, aby Rada mohla rozhodnout o otevření této kapitoly do konce června. Kromě toho pokračují ve zrychleném tempu přípravné práce dosáhnout pokroku u pěti kapitol, aniž by byla dotčena stanoviska členských států v souladu se stávajícími pravidly. Přípravné práce byly dokončeny v oblasti energetiky; Komise dokončí dokumenty týkající se soudnictví a základních práv do konce června; dokončila společný postoj k vzdělání a kultuře dne 2. května 2016; a aktualizovaná hodnotící zpráva EEAS (o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice), byla vydána dne 20. května.[gap height=“10″]
  • Humanitární podmínky uvnitř Sýrie: EU a Turecko pokračovaly v nasazení značných prostředků na humanitární odezvu v Sýrii a spolupracovaly na podpoře plného a neomezeného přístupu do celé Sýrie. EU bude i nadále poskytovat humanitární pomoc lidem v celé Sýrii, a přidělila počáteční výši 140 milionů € na záchranné aktivity pro rok 2016, téměř polovina z nich již byla uvolněna.[gap height=“10″]
  • V další fázi realizace, Komise dospěla k závěru, že je naléhavě třeba věnovat pozornost Řecku ke zvýšení jeho kapacity na zpracování žádostí o azyl a odvolání jednotlivců včasněji, aby se návrat a readmise. urychlily zejména prostřednictvím využití bezpečných třetích zemí. Řecko by mělo rovněž posílit přijímací kapacity na ostrovech a zlepšit každodenní správu a koordinaci hotspotů s koordinovanou podporou Evropské unie a jejích členských států. Členské státy by měly stavět na dosažených výsledcích a zintenzívnily své úsilí s cílem podstatně zvýšit počet přesídlení. Stejně tak Turecko musí přijmout nezbytná opatření ke splnění zbývajících kritérií pro uvolnění vízového režimu co nejdříve s cílem umožnit EU, aby zrušila vízové ​​povinnosti pro turecké občany.[gap height=“10″]
  • Komise předloží svou třetí zprávu o provádění prohlášení EU a Turecka v září 2016.

Souvislosti

V souladu s deklarací EU-Turecko z 18. března 2016 všichni noví nelegální migranti a žadatelé o azyl, kteří přijíždějí z Turecka na řecké ostrovy a jejichž žádosti o azyl byly prohlášeny za nepřípustné, by měli být vráceni do Turecka. Tento dočasný a mimořádný krok je navržen tak, aby ukončil lidské utrpení tím, že ukazuje jasně, že z trasy, kterou nabízejí převaděči, nemají žádné výhody.

Provádění prohlášení vyžaduje obrovské provozní úsilí od všech zúčastněných, na straně EU především Řecka. Řecko a Turecko mají na starosti realizaci. Jsou to jejich orgány, které mají dělat právní a operativní práci a zajistit, aby EU a mezinárodní právo bylo respektováno ve všech fázích procesu. Komise úzce spolupracuje s řeckými a tureckými úřady, aby zajistily nezbytná zlepšení, pokud jde o praktické a logistické úpravy a lidské zdroje s cílem zajistit hladké provádění návratů a pomáhá Řecku radou, odbornými znalostmi a podporami z rozpočtu EU. Prezident Juncker okamžitě jmenoval koordinátora EU a již posílil stávající tým Komise v Řecku. Koordinátor EU je odpovědný za koordinaci podpory poskytnuté řeckým orgánům ze strany Komise, agentur EU a ostatních členských států EU a koordinace činností členských států k realizaci programu přesídlení z Turecka. 

Druhé doporučení Komise k obnovení přemísťování osob do Řecka na základě dublinského nařízení

Komise přijala 15.6 své druhé doporučení týkající se konkrétních opatření, jež musí Řecko podniknout, aby plně provedlo normy azylové politiky EU, a lépe tak zvládalo uprchlickou krizi a případně obnovilo přemísťování žadatelů o azyl z jiných členských států podle dublinského nařízení. V doporučení se uvádí, že Řecko navzdory nelehké situaci, které čelí, od únorového prvního doporučení pokračuje ve snaze svůj azylový systém zlepšit, což zahrnuje zvýšení celkové přijímací kapacity a kapacity azylové služby, zřízení rámce pro bezplatnou právní pomoc a nových odvolacích orgánů. Než však bude možné přemísťování do Řecka na základě dublinského nařízení obnovit – dle plánu do konce roku – bude ještě potřeba v započatých snahách značně pokročit.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl: „Ačkoliv migrační krize i v posledních měsících zůstala výzvou a nepřestávala vyvíjet tlaky, dosáhlo Řecko ve zlepšování svého azylového systému a zajišťování lepších podmínek pro migranty a uprchlíky nepopiratelného pokroku. Komise společně s dalšími členskými státy bude Řecko i nadále podporovat, aby vysoký počet žadatelů o azyl, kteří se v zemi nacházejí, náležitě zvládalo a bylo schopné se postupně vrátit k dublinskému systému.“

O tom, zda lze situaci považovat za adekvátní pro obnovení přemísťování osob do Řecka, rozhodnou orgány členských států pod dohledem svých a evropských soudů. Doporučení Komise představuje plán obsahující jednotlivé kroky, které musí Řecko podniknout, má-li mít řádně fungující azylový systém a být nedílnou součástí evropského dublinského systému.

Podle dnešního doporučení se řecké orgány, s pomocí Komise, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), členských států a mezinárodních organizací, od přijetí prvního doporučení nepřetržitě snažily zjištěné nedostatky svého azylového systému odstranit, a zlepšit tak jeho fungování.

Díky finanční podpoře Komise Řecko výrazně zvýšilo celkovou přijímací kapacitu jak pro nelegální migranty, tak pro žadatele o mezinárodní ochranu a pokročilo ve zřizování regionálních azylových úřadů, jakož i v náboru dalších pracovníků azylové služby, aby zvýšilo její pracovní kapacitu. Oproti roku 2015 se počet pracovníků řeckého azylového úřadu zdvojnásobil a podařilo se dosáhnout značného pokroku ve věci dlouhodobě nevyřízených žádostí o azyl.

Zároveň současná uprchlická a migrační krize vyvíjí na řecký azylový a migrační systém nesmírný tlak, neboť jde na trase přes východní Středomoří o hlavní zemi prvního vstupu. Poté, co vstoupilo v platnost prohlášení EU a Turecka, počet denně přicházejících osob sice výrazně klesl, Řecku však vznikly nové povinnosti.

Dnes přijaté doporučení stanoví konkrétní kroky, které musí Řecko podniknout, aby se opět dostalo do dublinského systému. Jeho priority jsou přitom následující:

  • zřídit vhodná trvalá i dočasná otevřená přijímací střediska a zajistit, aby všechna nabízela přiměřené přijímací podmínky, včetně přístupu nezletilých dětí ke vzdělání,[gap height=“10″]
  • umožnit účinný přístup k azylovému řízení a mj. zajistit dostatečné personální obsazení a organizaci řecké azylové služby,[gap height=“10″]
  • neprodleně ustavit nový odvolací orgán a zajistit, aby byl adekvátně personálně obsazen a mohl se věnovat všem dosud nevyřízeným i budoucím odvoláním,[gap height=“10″]
  • zajistit, aby přístup k bezplatné právní pomoci v praxi skutečně fungoval,[gap height=“10″]
  • zřídit struktury pro zranitelné žadatele včetně nezletilých osob bez doprovodu a také urychleně zavést vhodné řízení o poručnictví.

Dle doporučení má Řecko do konce června, a následně jednou za měsíc, podat zprávu o tom, jakéhopokroku dosáhlo a jaká opatření řecké orgány podnikají, aby nedostatky azylového systému odstranily. Komise podá zprávu o pokroku učiněném řeckými orgány v září a svá konkrétní doporučení odpovídajícím způsobem aktualizuje. Konečným cílem je, aby Řecko znovu bylo součástí dublinského systému a obnovilo přemísťování osob nejpozději do konce prosince, tedy podle Plánu návratu k Schengenu.

Souvislosti

Aby společný evropský azylový systém fungoval, musí existovat reálná možnost navrátit žadatele o azyl do země prvního vstupu do EU, tak jak to předpokládají společně dohodnutá pravidla EU.

Členské státy nebyly schopny přesuny osob do Řecka na základě dublinského nařízení provádět od roku 2011, kdy Evropský soud pro lidská práva (ESLP) a Soudní dvůr vynesly rozsudky, podle kterých řecký azylový systém vykazoval systémové nedostatky.

Dne 10. února přijala Komise doporučení určené Řecku obsahující naléhavá opatření, která by Řecko mělo přijmout, aby mohla být některá přemístění podle dublinského nařízení obnovena. Od roku 2011, kdy byl rozsudek Soudního dvora vydán, dosáhlo Řecko určitého zlepšení a podniklo kroky k nápravě nedostatků azylového systému, které pozorně sleduje Komise, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu i členské státy.

Evropská komise poskytla Řecku na podporu jeho snah přiblížit svůj azylový systém standardům EU značné finanční prostředky.

Od začátku roku 2015 bylo Řecku prostřednictvím fondů pro oblast vnitřních věcí (Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)) poskytnuto celkem €262 milionů eur, a to buď přímo řeckým orgánům, nebo agenturám Unie a mezinárodním organizacím, které v Řecku působí, a na opatření zaměřená zejména na zvýšení kapacit řeckých orgánů k registraci migrantů

a zpracovávání jejich žádostí o azyl, na vytvoření lepších podmínek pro zranitelné migranty, zlepšení procesu registrace a udělování azylu pomocí dodatečných lidských zdrojů, zajištění lepší IT infrastruktury, zvýšení dostupnosti tlumočníků a zajištění lepšího přístupu k informacím.

Tato mimořádná pomoc jde nad rámec €509 milionů eur přidělených Řecku na období 2014–2020 v rámci fondů AMIF a ISF prostřednictvím jeho národních programů, čímž se z něj stává největší příjemce prostředků z fondů pro oblast vnitřních věcí ze všech členských států EU.