[quote]Evropská komise předkládá každý rok návrh rozpočtu. Navrhuje, jak rozdělit částky na výdaje rovnající se příjmům v souladu s politickými prioritami Evropské unie a v mezích stanovených víceletým finančním rámcem na období 2014-2020, v rozpočtovém cyklu sedmi let.[/quote]
V letošním roce Komise předložila svůj původní návrh 27. května 2015. K němu zaujaly Evropský parlament a Rada své postoje. Rada letos připravila svou pozici v červenci a formálně jej přijala 4. září 2015, Evropský parlament přijal svůj postoj na plenárním zasedání dne 28. října.
Obvykle jsou rozdíly mezi oběma stanovisky; pak proběhne proces vyjednávání- „ dohodovací řízení“.
Jedná k tomu svolaný dohodovací výbor, do něhož Evropský parlament a Rada vyšlou 28 zástupců. Evropská komise místopředsedu odpovědného za rozpočet a odborníky GŘ pro rozpočet. Komise působí jako čestný zprostředkovatel; snaží se usnadnit dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou.
Dohodovací výbor má na dohodu 21 kalendářních dnů, aby pak obě instituce mohly návrh formálně schválit. Odmítne-li Rada rozpočet, může jej Parlament schválit sám třemi pětinami poslanců EP přítomných hlasováním, pokud tyto tři pětiny jsou minimálně 50% všech poslanců.
V letošním roce byla jednání zahájena 29. října, potrvají do 18. listopadu.
V tomto období zasedne dohodovací výbor dvakrát – 9. a 13. listopadu. První z těchto setkání se koná v Evropském parlamentu, druhý v Radě. Do té doby si různé strany vymění neformálně názory. Nedospěje-li 13. listopadu k dohodě, může jednání pokračovat až do půlnoci 18. listopadu.
Dohodovací výbor byl od přijetí Lisabonské smlouvy v roce 2010 svolán každý rok. Dosáhl dohody 2011, do roku 2013 na rok 2012 a 2014. Dohody se nepodařilo dosáhnout do 21 dnů v roce 2010, 2012 a 2014. Ve všech těchto případech však pokračovala jednání a konečná dohoda byla uzavřena tak, aby byl rozpočet schválen k 1. lednu. Pokud Evropský parlament a Rada nenajdou kompromis v rámci smírčího období, Komise musí navrhnout nový návrh rozpočtu. Evropský parlament a Rada pak musí rychle najít čas na kompromis na posledním plenárním zasedání Parlamentu před koncem roku.
Když se Evropský parlament a Rada nedohodnou do konce kalendářního roku, jednání pokračují. Ale platí systém „prozatímních dvanáctin“; náklady v rámci každé kapitoly rozpočtu by byly financovány měsíčně jednou dvanáctinou rozpočtu předchozího roku rozpočtu, nebo podle příslušné částky v návrhu rozpočtu, pokud by byla v návrhu nižší.
I když tento systém umožňuje, aby EU pokračovala v práci, neumožňuje dlouhodobé závazky ani financování programů, jejichž realizace přesahuje jeden měsíc. Zatím byl systém uplatněn 1980, 1985, 1986 a 1988 po dobu až 6 měsíců.
Rozpočtové „trilogy” jsou zasedání zástupců Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady k diskusi o rozpočtových záležitostech. Předsedá instituce, jež zasedání pořádá. Evropskou komisi zastupuje komisař odpovědný za rozpočet – v případě Junckerovy Komise, místopředsedkyně Kristalina Georgieva. Parlament je zastoupen předsedy Výboru pro rozpočet (BUDG) společně se dvěma zpravodaji; k rozpočtu Komise a k rozpočtu ostatních institucí a agentur. V případě návrhu rozpočtu 2016 jsou to Jean Arthuis (FR, ALDE), José Manuel Fernandes (PT, EPP) a Gérard Deprez (BE, ALDE). Účastní se také ministr financí (a/nebo velvyslanec) země rotujícího předsednictví v Radě Evropské unie, (v současné době lucemburský ministr financí Pierre Gramegna. Účastní se i spolupracovníci a asistenti.
Trilogy se obvykle konají před zahájením smírčího řízení třikrát: jednou před tím, než Evropská komise předloží svůj první návrh rozpočtu; těsně předtím, než Rada předloží svůj postoj a před hlasováním o postoji Rady. V letošním roce se konaly tři schůzky v březnu, červenci a počátkem října. Čtvrté třístranné jednání obvykle probíhá mezi dvěma smírčími jednáními. V letošním roce je plánováno na 11. listopadu. Další třístranná jednání lze svolat v případě potřeby.
Návrh rozpočtu EU na rok 2016 po 1. a 2. dodatku zahrnuje prostředky na závazky ve výši 154,9 mld. € a na platby 144,5 mld. €. „Závazky“ se vztahují na financování, dohodnutá ve smlouvách v daném roce (jen s některými platbami v následujících létech), „platby“ jsou skutečně vyplaceny v daném roce.
Níže uvedená tabulka ukazuje největší nárůst (i nad úroveň inflace) v politických prioritních oblastech, jako je konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost, bezpečnost a občanství (včetně migrace) a globální akce (včetně humanitární pomoci a krizového řízení a politiky evropského sousedství).
|
Poznámka: Ostatní speciální nástroje zahrnují rezerv na mimořádnou pomoc (EAR), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) a Fond solidarity Evropské unie (FSEU). Odpovídající prostředky víceletého finančního rámce pro účely výpočtu rozpětí v rámci stropů prostředků jsou mimo strop.
Návrh rozpočtu EU na rok 2016 podporuje klíčové iniciativy Junckerovy Komise, jako je energetická unie, digitální jednotný trh a evropský program pro migraci. Příkladem je 2,5 mld. € na závazky pro azyl, migraci a integrační fond (AMIF) a Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), dva hlavní zdroje financování opatření v rámci politiky EU v oblasti migrace a bezpečnosti. Rozpočet zůstává reálně ve výši rozpočtu 2015, platby jsou zhruba konstantní, závazky klesají.
Poté, co Komise předložila svůj původní návrh, může dojít k události podněcující, aby jej změnila nebo doplnila v souladu s nejnaléhavějšími potřebami. Připravuje k tomu „návrh na změnu“. V letošním roce Komise přijala dva pozměňovací dopisy, odrážející výsledek z úspěšných jednání o Evropském fondu pro strategické investice v červnu; Rada a EP je vzaly v úvahu ve svých pozicích a druhý na podporu evropských farmářů a migrace, pro které připravuje Rada a EP stanovisko.
Příklady využití prostředků některých rozpočtových kapitol
- Příspěvek EU k boji proti změně klimatu nejchudším rozvojovým zemím
Komisař EU pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica zahájil novou fázi globální aliance (GCCA), založenou na podporu cílů milenia OSN 2000 na 15 let v roce 2007, označenou jako Globální alliance + pro změnu klimatu do roku 2020. Aliance + má být z klíčových nástrojů Evropy na pomoc nejohroženějším rozvojovým zemím světa v řešení globální změny klimatu. K dispozici bude do roku 2020 z fondů EU cca 350 mil. €, očekává se pákový efekt na soukromé a národní veřejné investice.
Oznámení o pomoci přichází před konferencí COP21; na ni se lídři z celého světa sejdou v Paříži v prosinci 2015 k dosažení dohody o řešení jednoho z nejpalčivějších otázek 21. století – změny klimatu.
Aliance + je jedním z hlavních příspěvků EU k provádění letošního akčního programu z Addis Abeby (AAAA), který vyzývá k přijetí okamžitých opatření pro boj se změnou klimatu a jeho dopadu, na nadcházející konferenci o klimatu COP21, v kombinaci s agendou OSN 2030 pro udržitelný rozvoj v oblasti klimatu na příštích 15 let.
Souvislosti
Od roku 2007 aliance podporovala během první faze 51 programů v 38 zemích a 8 regionech. Zahájená “aliance +” uvádí rrozvíjí další technickou spolupráci EU v oblasti změny klimatu s nejméně rozvinutými zeměmi (NRZ) a malými ostrovními rozvojovými státy (SIDS); těm umožní prosazovat se na mezinárodních jednáních o klimatu.
Zahájená Aliance + organizovaná Evropskou komisí sdružuje asi 120 účastníků, včetně vlád a institucí z 28 členských států EU, Afriky, Asie, Karibiku a Tichomoří, institucí EU a delegatur EU, organizací občanské společnosti, místních orgánů, soukromého sektoru a osob s rozhodovací pravomocí zapojených do provádění opatření proti změnám klimatu, včetně programů a projektů.
Příklad projektů aliance
- Aliance Bhútán – projekt podpory Bhútánu v posilování odolnosti venkovských domácností na účinky změny klimatu a připravenosti obnovitelných přírodních zdrojů. S pomocí alliance předložil Bhutan 30. září 2015 působivý příspěvek (INDC) k budoucí dohodě v Paříži Organizaci spojených národů – sekretariátu Úmluvy o změně klimatu (UNFCCC). Bhútán v něm znovu potvrzuje svůj cíl zůstat uhlíkově neutrální tím, že zajistí, aby emise země skleníkových plynů nepřekročily pokles kapacity jeho lesů. Aliance také pomáhá Bhútánu realizovat závazek zachovat nejméně 60 % výměry půdy v lesních oblastech (v současné době 70%).
- Projekt ekovesnice Chololo v Dodoma, Tanzanie, si klade za cíl posílit schopnost zranitelných venkovských komunit v polosuchých oblastech střední Tanzanie přizpůsobením se nepříznivým účinkům změny klimatu. Projekt pomohl konkrétně identifikovat a sdílet širokou škálu inovativních technologií v oblasti přizpůsobení; podporovat vesnickou komunitu dohodnout a zavést pevný rámec územních plánů a zásad a postupů přírodních zdrojů řízení; posílení postavení žen, aby jednaly v čele transformace, se zvýšenou pravomocí a snížením pracovní zátěže; zvýšení bezpečnosti potravin domácností a příjmy a zlepšit životní podmínky.
Jde tedy o pokračování opatření prevence normální, nikoliv současné akutní migrační krize, kde vedle přírody působí lidská zlovůle. Jenže proti ní se připravují a rychle realizují jiná opatření. Například se začala podle předpokladu Komise již den po zasedání lídrů zemí spojených s balkánskou migrační trasou Komisí navržená opatření realizovat. Diskuse v TV prokázala, že o nich nikdo z účastníků diskusí buď neví, nebo nechce vědět.