[quote]Evropská komise předkládá každý rok návrh rozpočtu. Navrhuje, jak rozdělit částky na výdaje rovnající se příjmům v souladu s politickými prioritami Evropské unie a v mezích stanovených  víceletým finančním rámcem na období 2014-2020, v rozpočtovém cyklu sedmi let.[/quote]

V letošním roce Komise předložila svůj původní návrh 27. května 2015. K němu zaujaly Evropský parlament a Rada své postoje. Rada letos připravila svou pozici v červenci a formálně jej přijala 4. září 2015, Evropský parlament přijal svůj postoj na plenárním zasedání dne 28. října.

Obvykle jsou rozdíly mezi oběma stanovisky; pak proběhne proces vyjednávání- „ dohodovací řízení“.

Jedná k tomu svolaný dohodovací výbor, do něhož Evropský parlament a Rada vyšlou 28 zástupců. Evropská komise místopředsedu odpovědného za rozpočet a odborníky GŘ pro rozpočet.  Komise působí jako čestný zprostředkovatel; snaží se usnadnit dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou.

Dohodovací výbor má na dohodu 21 kalendářních dnů, aby pak obě instituce mohly návrh formálně schválit. Odmítne-li Rada rozpočet, může jej Parlament schválit sám třemi pětinami poslanců EP přítomných hlasováním, pokud tyto tři pětiny jsou minimálně 50% všech poslanců.

V letošním roce byla jednání zahájena 29. října, potrvají do 18. listopadu.

V tomto období zasedne  dohodovací výbor dvakrát –  9. a 13. listopadu. První z těchto setkání se koná v Evropském parlamentu, druhý v Radě. Do té doby si různé strany vymění neformálně názory. Nedospěje-li 13. listopadu k dohodě, může jednání pokračovat až do půlnoci 18. listopadu.

Dohodovací výbor byl od přijetí Lisabonské smlouvy v roce 2010 svolán každý rok. Dosáhl dohody 2011, do roku 2013 na rok 2012 a 2014. Dohody se nepodařilo dosáhnout do 21 dnů v roce 2010, 2012 a 2014. Ve všech těchto případech však pokračovala jednání a konečná dohoda byla uzavřena tak, aby byl rozpočet schválen k 1. lednu. Pokud Evropský parlament a Rada nenajdou kompromis v rámci smírčího období, Komise musí navrhnout nový návrh rozpočtu. Evropský parlament a Rada pak musí rychle najít čas na kompromis na posledním plenárním zasedání Parlamentu před koncem roku.

Když se Evropský parlament a Rada nedohodnou do konce kalendářního roku, jednání pokračují. Ale platí systém „prozatímních dvanáctin“; náklady v rámci každé kapitoly rozpočtu by byly financovány měsíčně jednou dvanáctinou rozpočtu předchozího roku rozpočtu, nebo podle příslušné částky v návrhu rozpočtu, pokud by byla v návrhu nižší.

I když tento systém umožňuje, aby EU pokračovala v práci, neumožňuje dlouhodobé závazky ani financování programů, jejichž realizace přesahuje jeden měsíc. Zatím byl systém uplatněn  1980, 1985, 1986 a 1988 po dobu až 6 měsíců.

Rozpočtové „trilogy” jsou zasedání zástupců Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady k diskusi o rozpočtových záležitostech. Předsedá instituce, jež zasedání pořádá. Evropskou komisi zastupuje komisař odpovědný za rozpočet – v případě Junckerovy Komise, místopředsedkyně Kristalina Georgieva. Parlament je zastoupen předsedy Výboru pro rozpočet (BUDG) společně se dvěma zpravodaji; k rozpočtu Komise a k rozpočtu ostatních institucí a agentur. V případě návrhu rozpočtu 2016 jsou to Jean Arthuis (FR, ALDE), José Manuel Fernandes (PT, EPP) a Gérard Deprez (BE, ALDE). Účastní se také ministr financí (a/nebo velvyslanec) země rotujícího předsednictví v Radě Evropské unie, (v současné době lucemburský ministr financí Pierre Gramegna. Účastní se i spolupracovníci a asistenti.

Trilogy se obvykle konají před zahájením smírčího řízení třikrát: jednou před tím, než Evropská komise předloží svůj první návrh rozpočtu; těsně předtím, než Rada předloží svůj postoj a před hlasováním o postoji Rady. V letošním roce se konaly tři schůzky v březnu, červenci a počátkem října. Čtvrté třístranné jednání obvykle probíhá mezi dvěma smírčími jednáními. V letošním roce je plánováno na 11. listopadu. Další třístranná jednání lze svolat v případě potřeby.

Návrh rozpočtu EU na rok 2016 po 1. a 2. dodatku zahrnuje prostředky na závazky ve výši 154,9 mld. € a na platby 144,5 mld. €. „Závazky“ se vztahují na financování, dohodnutá ve smlouvách v daném roce (jen s některými platbami v následujících létech), „platby“ jsou skutečně vyplaceny v daném roce.

Níže uvedená tabulka ukazuje největší nárůst (i nad úroveň inflace) v politických prioritních oblastech, jako je konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost, bezpečnost a občanství (včetně migrace) a globální akce (včetně humanitární pomoci a krizového řízení a politiky evropského sousedství).

 

POLOŽKY PODLE KAPITOL Nominální změny 2016/2015 (%)
Závazky Plaby
1. Chytrý a začleňující růst: 69 748.1 (-10.5%) 66 583.2 (-0.4%)
Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 18 926.4 (7.8%) 17 523.1 (11.4%)
Ekonomická, sociálnía územní soudržnost 50 821.7 (-15.9%) 49 060.1 (-4.0%)
2. Trvale udržitelný růst: přírodní zdroje 62 616.1 (-2.0%) 55 377.6 (-1.1%)
Výdaje vztahující se k trhu a přímá podpora 42 360.3 (-2.5%) 42 352.0 (-2.5%)
3. Bezpečnost a občanství 4 050.0 (60.6%) 3 017.8 (56.6%)
4. Globální  Evropa 9 031.7 (3.7%) 10 154.2 (35.8%)
5. Správa 8 932.6 (3.1%) 8 934.1 (3.2%)
Ostatní speciální nástroje* 524.6 (-4.3%) 389.0 (1.2%)
Celkem 154 903.1 (-4.5%) 144 455.9 (2.2%)
In % of EU-28 GNI 1.04% 0.98%

 

Poznámka: Ostatní speciální nástroje zahrnují rezerv na mimořádnou pomoc (EAR), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) a Fond solidarity Evropské unie (FSEU). Odpovídající prostředky víceletého finančního rámce pro účely výpočtu rozpětí v rámci stropů prostředků jsou mimo strop.

Návrh rozpočtu EU na rok 2016 podporuje klíčové iniciativy Junckerovy Komise, jako je energetická unie, digitální jednotný trh a evropský program pro migraci. Příkladem je 2,5 mld. € na závazky pro azyl, migraci a integrační fond (AMIF) a Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), dva hlavní zdroje financování opatření v rámci politiky EU v oblasti migrace a bezpečnosti.  Rozpočet zůstává reálně ve výši rozpočtu 2015, platby jsou zhruba konstantní, závazky klesají.

Poté, co Komise předložila svůj původní návrh, může dojít k události podněcující, aby jej změnila nebo doplnila v souladu s nejnaléhavějšími potřebami. Připravuje k tomu „návrh na změnu“. V letošním roce Komise přijala dva pozměňovací dopisy, odrážející výsledek z úspěšných jednání o Evropském fondu pro strategické investice v červnu; Rada a EP je vzaly v úvahu ve svých pozicích a druhý na podporu evropských farmářů a migrace, pro které připravuje Rada a EP stanovisko.

Příklady využití prostředků některých rozpočtových kapitol

  1. Příspěvek EU k boji proti změně klimatu nejchudším rozvojovým zemím

Komisař EU pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica zahájil novou fázi globální aliance (GCCA), založenou na podporu cílů milenia OSN 2000 na 15 let v roce 2007, označenou jako Globální alliance + pro změnu klimatu do roku 2020. Aliance + má být z klíčových nástrojů Evropy na pomoc nejohroženějším rozvojovým zemím světa v řešení globální změny klimatu. K dispozici bude  do roku 2020 z fondů EU cca 350 mil. €, očekává se pákový efekt na soukromé a národní veřejné investice.

Oznámení o pomoci přichází před konferencí COP21; na ni se lídři z celého světa  sejdou v Paříži v prosinci 2015 k dosažení dohody o řešení jednoho z nejpalčivějších otázek 21. století – změny klimatu.

Aliance + je jedním z hlavních příspěvků EU k provádění letošního akčního programu z Addis Abeby (AAAA), který vyzývá k přijetí okamžitých opatření pro boj se změnou klimatu a jeho dopadu, na nadcházející konferenci o klimatu COP21, v kombinaci s agendou OSN 2030 pro udržitelný rozvoj v oblasti klimatu na příštích 15 let.

Souvislosti

Od roku 2007 aliance podporovala během první faze 51 programů v 38 zemích a 8 regionech. Zahájená “aliance +” uvádí rrozvíjí další technickou spolupráci EU v oblasti změny klimatu s nejméně rozvinutými zeměmi (NRZ) a malými ostrovními rozvojovými státy (SIDS); těm umožní prosazovat se na  mezinárodních jednáních o klimatu.

Zahájená Aliance + organizovaná Evropskou komisí sdružuje asi 120 účastníků, včetně vlád a institucí z 28 členských států EU, Afriky, Asie, Karibiku a Tichomoří, institucí EU a delegatur EU, organizací občanské společnosti, místních orgánů, soukromého sektoru a osob s rozhodovací pravomocí zapojených do provádění opatření proti změnám klimatu, včetně programů a projektů.

Příklad projektů aliance

  1. Aliance Bhútán – projekt podpory Bhútánu v posilování odolnosti venkovských domácností na účinky změny klimatu a připravenosti obnovitelných přírodních zdrojů. S pomocí alliance předložil Bhutan 30. září 2015 působivý příspěvek (INDC) k budoucí dohodě v Paříži Organizaci spojených národů – sekretariátu Úmluvy o změně klimatu (UNFCCC). Bhútán v něm znovu potvrzuje svůj cíl zůstat uhlíkově neutrální tím, že zajistí, aby emise země skleníkových plynů nepřekročily pokles kapacity jeho lesů. Aliance také pomáhá Bhútánu realizovat závazek zachovat nejméně 60 %  výměry půdy v lesních oblastech (v současné době 70%).
  2. Projekt ekovesnice Chololo v Dodoma, Tanzanie, si klade za cíl posílit schopnost zranitelných venkovských komunit v polosuchých oblastech střední Tanzanie přizpůsobením se nepříznivým účinkům změny klimatu. Projekt pomohl konkrétně identifikovat a sdílet širokou škálu inovativních technologií v oblasti přizpůsobení; podporovat vesnickou komunitu dohodnout a zavést pevný rámec územních plánů a zásad a postupů přírodních zdrojů řízení; posílení postavení žen, aby jednaly v čele transformace, se zvýšenou pravomocí a snížením pracovní zátěže; zvýšení bezpečnosti potravin  domácností a příjmy a zlepšit životní podmínky.

Jde tedy o pokračování opatření prevence normální, nikoliv současné akutní migrační krize, kde vedle přírody působí lidská zlovůle. Jenže proti ní se připravují a rychle realizují jiná opatření. Například se začala podle předpokladu Komise již den po zasedání lídrů zemí spojených s balkánskou migrační trasou Komisí navržená opatření realizovat. Diskuse v TV prokázala, že o nich nikdo z účastníků diskusí buď neví, nebo nechce vědět.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno