Před několika dny předložili komisaři Evropské komise prioritní opatření na příštích šest měsíců s cílem zvládnout uprchlickou krizi. Komise vydala 30. 9. první soubor konkrétních návrhů na využití 1,7 miliardy eur, jež EU v roce 2015 a 2016 na řešení této krize uvolní. Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se minulý týden zavázali poskytnout příspěvek ve stejné výši. Financována bude mimořádná pomoc nejvíce zasaženým členským státům EU, zvýšení počtu zaměstnanců příslušných unijních agentur, jakož i pomoc třetím zemím včetně pomoci humanitární. Komise nyní doufá, že Parlament a Rada jakožto rozpočtový orgán tato opatření urychleně přijmou, jak minulý týden přislíbily.
Návrhy v celkové výši 801,3 milionu eur se týkají roku 2015 a budou částečně financovány z nových prostředků získaných formou opravného rozpočtu na rok 2015. V této souvislosti Komise navrhuje dodatečné závazky ve výši 330,7 milionu eur od členských států. Dále počítá s přerozdělením prostředků z jiných oblastí — 70,6 milionu eur z jiných programů a akcí a 400 milionů eur původně plánovaných na humanitární pomoc a financování evropské politiky sousedství.
Druhý soubor návrhů týkající se 900 milionů eur pro rok 2016, oznámených minulý týden, bude nyní v říjnu začleněna do změny návrhu rozpočtu na rok 2016.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl: „Evropská komise soustavně a nepřetržitě pracuje na koordinované evropské reakci na uprchlickou krizi a zvládnutí problému migrace. V krátké době jsme dosáhli významného úspěchu a ze všech sil budeme pracovat na společných, celoevropských řešeních.“ Místopředsedkyně pro rozpočet a lidské zdroje Kristalina Georgieva dodala: „Evropa se potýká s důsledky jedné z největších krizí ve své novodobé historii. Urychleně jsme se snažili přizpůsobit naše zdroje prioritám a zdvojnásobili jsme prostředky EU na pomoc uprchlíkům a komunitám, které je přijímají. Evropský rozpočet využíváme ke zvládnutí této krize rychle a pružným způsobem.“
Minulý týden se Evropská komise zavázala zvýšit finanční podporu věnovanou na uprchlickou krizi. Jako první krok uvolní do konce tohoto roku 801,3 milionu eur na tato prioritní opatření:
- 100 milionů eur pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) na mimořádnou pomoc nejvíce zasaženým členským státům EU. Částka navyšuje již vyčerpaných 73 milionů eur;
- 1,3 milionu eur, aby se ještě letos mohl zvýšit počet zaměstnanců ve třech důležitých agenturách EU: o 60 v agentuře Frontex, o 30 v Evropském podpůrném úřadu pro otázky azylu (EASO) a o 30 v Europolu;
- 300 milionů eur pro evropský nástroj sousedství za účelem navýšení regionálního svěřeneckého fondu EU v reakci na krizi v Sýrii a pomoci třetím zemím, které přijímají uprchlíky ze Sýrie. Díky dalším 200 milionům eur, které se právě přesměrovávají, bude svěřenecký fond pro Sýrii celkově financován více než 500 miliony eur. Příspěvky členských států by měly odpovídat financování ze strany EU, aby se ve fondu nashromáždila alespoň 1 miliarda eur;
- 200 milionů eur pro poskytnutí okamžitých prostředků v reakci na potřeby UNHCR a Světového potravinového programu a dalších příslušných organizací na okamžitou pomoc uprchlíkům. Tato částka, která byla již naplánována na humanitární pomoc a civilní ochranu, bude nyní využita přímo na uprchlickou krizi. Příspěvky členských států by měly odpovídat financování ze strany
V roce 2015 byly navíc uvolněny značné prostředky (více než 300 milionů eur na předběžné financování) v rámci víceletých finančních prostředků na migraci a ochranu hranic (z celkem přibližně 7 miliard eur vyčleněných na období 2014–2 020).
Návrh respektuje dohodu o sedmiletém finančním plánu EU. Částka 801,3 milionu eur nevyžaduje od členských států v roce 2015 žádnou dodatečnou platbu.
Na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád unijních zemí dne 23. září 2015 uvítaly členské státy návrhy Komise na mobilizaci rozpočtu EU a zavázaly se poskytnout prostředky ve stejné výši. To zahrnuje i finance, které EU již uvolnila našim sousedům na pomoc se zvládáním problému s migrací – 1 miliardu eur pro Turecko a 17 milionů eur pro Srbsko a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii. Nouzový svěřenecký fond pro Afriku s počátečním kapitálovým příspěvkem z prostředků EU ve výši 1,8 miliardy eur musí být rovněž dorovnán prostředky členských států ve stejné výši.
Další kroky
Kromě toho Komise nyní v říjnu navrhne doplnit do návrhu rozpočtu na rok 2016 dalších 900 milionů eur na tato prioritní opatření v roce 2016:
- 600 milionů eur pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost a na zvýšení počtu zaměstnanců agentur Frontex, EASO a Europol. Jednalo by se o částku nad rámec 780 milionů eur plánovaných na nouzový relokační mechanismus;
- 300 milionů eur na humanitární pomoc uprchlíkům pobývajícím v zemích sousedících se Sýrií a dalších třetích zemích. Příspěvky členských států by měly odpovídat financování ze strany
Souvislosti
V rámci své kampaně za zvolení předsedou Evropské komise představil Jean-Claude Juncker dne 23. dubna 2014 na Maltě pětibodový plán pro přistěhovalectví, v němž požadoval větší solidaritu v oblasti migrační politiky EU.
Po nástupu do funkce pověřil Jean-Claude Juncker komisaře odpovědného za problematiku migrace, aby vypracoval návrh nové politiky v oblasti migrace, což je jedna z 10 priorit politických směrů neboli politického programu, na jehož základě byla Komise zvolena Evropským parlamentem.
Dne 13. května 2015 předložila Evropská komise svůj evropský program pro migraci, který stanoví komplexní přístup pro lepší řízení všech aspektů migrace.
Již 27. května 2015 představila Komise k tomuto programu první balíček prováděcích opatření, který mimo jiné obsahoval návrhy týkající se relokace a přesídlování, a také akční plán EU proti převaděčům migrantů.
Ve dnech 25.–26. června 2015 vyslovila Evropská rada souhlas s tím, aby se přikročilo k realizaci návrhů obsažených v evropském programu pro migraci se zvláštním zřetelem na relokaci a přesídlování, navracení a spolupráci se zeměmi původu a tranzitu.
Dne 20. července 2015 souhlasila Rada pro spravedlnost a vnitřní věci s provedením opatření navržených v evropském programu pro migraci, zejména s relokací osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a z Řecka v průběhu příštích dvou let, přičemž v první fázi půjde o 32 256 osob. Rada dále souhlasila s přesídlením 22 504 vysídlených osob, jež jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu a nacházejí se mimo území EU.
Dne 9. září 2015 navrhla Komise nový soubor opatření, včetně nouzového relokačního mechanismu pro 120 000 uprchlíků, a konkrétní nástroje na pomoc členským státům při zpracování žádostí, navracení ekonomických migrantů a řešení základních příčin uprchlické krize.
Dne 14. září 2015 přijaly členské státy rozhodnutí ohledně relokace 40 000 uprchlíků, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka.
Dne 23. září 2015 přijaly členské státy rozhodnutí ohledně relokace 120 000 uprchlíků, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie, Řecka a jiných členských států, které jsou přímo zasaženy uprchlickou krizí.
Další informace
MEMO/15/5730: Otázky a odpovědi: dodatečné finanční prostředky na řešení uprchlické krize
Sdělení Evropské komise: Uprchlická krize: operativní a rozpočtová opatření v rámci evropského programu pro migraci
Evropský program pro migraci: legislativní dokumenty, informační přehledy a tiskové materiály Internetové stránky Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci
Tabulka úhrady nákladů
Tolerance:
Komise pořádala kolokvium o boji proti nenávisti vůči Židům a muslimům — podle 50 % Evropanů je náboženská diskriminace široce rozšířena
Ve dnech 1. a 2. října pořádala Evropská komise v Bruselu první výroční kolokvium o základních právech.
První místopředseda Frans Timmermans a komisařka Věra Jourová vedli diskusi o tom, jak bojovat proti antisemitismu a nenávisti vůči muslimům v Evropě a podnítit v naší společnosti toleranci a úctu.
Naléhavost této výzvy ještě 30.9. zveřejněné údaje Agentury EU pro základní práva o trestných činech s antisemitským podtextem i nový průzkum Eurobarometru z 1.10. který se zabývá diskriminací.
Ze statistik v průzkumu Eurobarometru o diskriminaci vyplývá:
- 50 % Evropanů se domnívá, že diskriminace na základě náboženského vyznání či přesvědčení je široce rozšířena (oproti 39 % v roce 2012);
- 33 % se domnívá, že je vyjádření náboženského přesvědčení může znevýhodnit při hledání práce (oproti 23 % v roce 2012);
- muslimové pociťují nejnižší míru přijetí ze strany společnosti ze všech náboženských skupin, přičemž pouhých 61 % dotázaných uvádí, že by jim vůbec nevadilo, kdyby v práci měli muslimského kolegu, a jen 43 % respondentů by bylo plně spokojených, kdyby jejich dospělé dítě navázalo s muslimem vztah;
- průzkum Agentury EU pro základní práva o diskriminaci a zločinech z nenávisti vůči Židům poukazuje na nárůst antisemitismu v Evropě. Podle 73 % respondentů se antisemitismus v internetovém prostředí během posledních pěti let zhoršil.
Frans Timmermans před kolokviem uvedl: „ Evropská společnost prochází obdobím nestability a krize, které ohrožuje samotné hodnoty, na nichž Unie stojí. Hrůzné události v Paříži a Kodani na začátku roku podtrhly potřebu urychleně jednat. V této krizové době prochází schopnost naší společnosti přijmout a tolerovat jinakost zatěžkávací zkouškou. Projevem tohoto problému je bez ohledu na jejich odlišnou historii, původ a význam rovněž nenávist vůči Židům a muslimům. Naše kolektivní odpovědnost za to, abychom žili v toleranci a úctě, je obzvláště důležitá teď, kdy máme morální povinnost poskytnout útočiště lidem různého náboženství a kultury, kteří připlouvají k evropským břehům. Rozmanitost nesmí nikdy být považována za hrozbu. Neseme společnou odpovědnost za vytvoření a podporu otevřené společnosti.“
Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová doplnila: „I jediná oběť diskriminace či trestného činu z nenávisti je příliš mnoho. Pětina obyvatel EU, kteří jsou příslušníky náboženské menšiny uvádí, že v posledních dvanácti měsících zažili diskriminaci či obtěžování z důvodu náboženského vyznání či přesvědčení. To nelze připustit. Vyzývám členské státy, aby řádně uplatňovaly evropské právo a přijaly opatření proti rasistickým a xenofobním projevům a trestným činům z nenávisti. Toto kolokvium poslouží ke sdílení konkrétních zkušeností a nápadů z celé EU a přispěje k rozhodnutí, jak společně dále postupovat. Projevy nenávisti do naší společnosti nepatří, a to ani v reálném, ani v elektronickém světě. Společně s vládami členských států, institucemi EU a soukromým sektorem, včetně IT společností, budeme usilovně pracovat na potírání nenávisti vyjadřované on-line.“
Základní hodnotou Evropské unie je rovnost. To znamená svobodu bez diskriminace na jakémkoli základě, včetně diskriminace z důvodu náboženství. Zásada zákazu diskriminace je převedena do právní podoby v několika předpisech, které jsou buď přímo použitelné v členských státech, nebo musí být zapracovány do vnitrostátního práva. Kolokvium zhodnotí stav těchto právních předpisů. Zváží též jiné možnosti úpravy této problematiky a opatření, která by pomohla v boji proti zločinům z nenávisti a internetovým projevům nenávisti zaměřeným proti Židům a muslimům, v boji proti diskriminaci a při prosazování úcty a tolerance.
Této akce se zúčastní například zástupci židovské a muslimské komunity, státních a místních orgánů, nevládních organizací, společností, sdělovacích prostředků, jakož i jednotliví občané. Podělí se o postupy, jež se osvědčily při potlačování antisemitismu, a budou diskutovat o dalších krocích.
Kolokvium bude vycházet z příspěvků získaných ve veřejné konzultaci, jež probíhala letos v dubnu a květnu. Respondenti podtrhli různé příčiny antisemitismu a nenávisti vůči muslimům, jakož i potřebu komplexní a cílené reakce, a vyzvali k lepšímu uplatňování stávajících právních předpisů a usilovné podpoře lepšího vzdělávání a dialogu mezi komunitami. Účastníci se zaměří na předcházení zločinům z nenávisti vůči Židům a muslimům, potírání nenávistných projevů na internetu, úlohu místních orgánů, vzdělávání a projekty na lokální úrovni a na stav politik v oblasti boje proti diskriminaci.