[quote]Odhad HDP a hlavních agregátů za první čtvrtletí roku 2016. HDP vzrostl o 0,6 % v eurozóně a o 0,5 % v EU28, o 1,7 % a 1,8 % ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2015.[/quote]

Podle odhadu Eurostat sezónně upravený HDP vzrostl o 0,6 % v EA19 a 0,5 % v EU28 během prvního čtvrtletí roku 2016 ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 vzrostl HDP o 0,4 %, a  0,5 %.

Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku, sezónně očištěný HDP vzrostl o 1,7  % v eurozóně a o 1,8 % v EU28 v prvním čtvrtletí roku 2016, po růstu 1,7 % a 2,0 %  v předchozím čtvrtletí.

Během prvního čtvrtletí roku 2016 ve srovnání s předchozím čtvrtletím (po + 0,3 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015) HDP ve Spojených státech vzrostl o 0,2 %. Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku, HDP vzrostl o 2,0 % (po + 2,0 % v předchozím čtvrtletí).

1Růst HDP podle členských států

Ze zemí, za které jsou k dispozici údaje za první čtvrtletí roku 2016 došlo k růstu  ve srovnání s předchozím čtvrtletím v Rumunsku (+ 1,6 %), na Kypru (+ 0,9 %), Španělsku, Litvě, Rakousku a Slovensku (po + 0,8 %), v Bulharsku a Německu (po +0,7 %). Pokles byl zaznamenán v Maďarsku (-0,8 %), Řecku (-0,5 %) a Polsku (-0,1 %), v Estonsku zůstal stabilní.

2Složky HDP a jejich příspěvky k růstu

Během prvního čtvrtletí roku 2016 vzrostly výdaje domácností na konečnou spotřebu o 0,6 % jak v eurozóně, tak v EU28 (po 0,3 % a 0,4 % v předchozím čtvrtletí). Tvorba hrubého fixního kapitálu se zvýšila o 0,8 % v eurozóně a o 0,5 % v EU28 (1,4 % a +1,1 %). Vývoz se zvýšil o 0,4 % jak v eurozóně, tak v EU28 (po + 0,7 % a + 0,8 %). Dovoz se zvýšil o 0,7 % v eurozóně a o 0,9 % v EU28 (po + 1,4 % v obou zónách).

Výdaje domácností na konečnou spotřebu byly pozitivním příspěvkem k růstu HDP jak v eurozóně, tak v EU28 (+0,3 a +0,4 %), stejně jako tvorba hrubého fixního kapitálu (0,2 % a 0,1 %). Příspěvek bilance zahraničního obchodu k růstu HDP byl negativní v obou zónách, zatímco příspěvek změny stavu zásob byl kladný.

3

Evropské čtvrtletní národní účty jsou sestavovány v souladu s Evropským systémem účtů 2010 (ESA 2010).

Odhad růstu HDP v prvním čtvrtletí roku 2016 v této tiskové zprávě je založen na údajích členských států k dispozici, které pokrývají 98 % HDP EA19 (98 % EU28 HDP).

Výdaje na konečnou spotřebu domácností zahrnuje data NISD (Neziskové instituce sloužící domácnostem).

Od 4. Q 2015 došlo k zpomalení růstu, to zatím pokračuje a Česká republika je na 4. místě s růstem HDP o % nižším než v minulém roce a v 1. Q 2016 podle neúplných dat  na 9. místě. Základem je zatím neschválení projektů z kohezních fondů, nepatrná účast v čerpání z nástroje propojování Evropy, neaktivita v oblasti strategických investic, navyšujících investice EU do roku 2017 o 315 mld. €, z nichž se už třetina bez ĆR plní. Takticky nemusí být užitečné zamlžovat současné  problémy smělými projekty za několik desetiletí. 

Integrace migrantů na trhu práce v EU v roce 2015. Míra ekonomické aktivity pro občany zemí mimo EU nižší než v případě občanů států …… s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižší mírou zaměstnanosti

Podle zprávy Eurostat byl v roce 2015 v Evropské unii podíl osob ekonomicky aktivních (zaměstnaných a nezaměstnaných) ve věku 20 až 64 let ze zemí mimo EU těsně pod 70 % (69,8 %), míra aktivity byla vyšší než 77 % pro občany vykazujícího (77,3 %), označované jako „státní příslušníci“.

Obdobný vývoj lze pozorovat ve většině členských států EU. Občané ve věku 20 až 64 let ze zemí mimo EU čelili výrazně vyšší míře nezaměstnanosti a nižší míře zaměstnanosti, než vlastní občané. Obraz byl velmi odlišný při analýze situace na trhu práce státních příslušníků ve srovnání se situací občanů jiného členského státu EU.

4

Ve většině členských států byla míra aktivity vlastních občanů vyšší, než u občanů států mimo EU s výjimkou Řecka (72,6 % státní příslušníci, 80,7 % občané zemí mimo EU) a Slovinska (75,7 % vs. 83,5 % ), Slovensko (76,2 % vs. 81,3 %), Itálii (67,9 % vs. 72,6 %), Španělsko (78,7 % vs. 82,0 %), Kypr (79,3 % vs. 81,5 %), Portugalsko (79,0 % vs. 80,9 %), Česká republika (78,7 % vs. 79,2 %) a Maďarsko (73,8 % vs. 74,1 %).

V roce 2015 ve všech členských státech byly nejvýznamnější rozdíly v mírách aktivity občanů ze zemí mimo EU a vlastních občanů zaznamenány v Nizozemsku (59,7 % občanů mimo EU ve srovnání s 82,2 % vlastních občanů, rozdíl -22.5 %), Finsku (-18,8 %), Německu (-18,3 %), Francii (-15,7 %), Dánsku (-15,6 %), Švédsku (-15,3 %) a Belgii (-14,6 %). V průměru EU byl rozdíl mezi mírou aktivity občanů ze zemí mimo EU (69,8 %) a vlastních občanů (77,3 %) v roce 2015 -7.5 %.

5

Pokud jde o trhy práce, míra zaměstnanosti občanů ze zemí mimo EU ve věku 20 až 64 let byla v roce 2015 56,7 %, u vlastních občanů 70,6 %. Podíl zaměstnanců s dočasnou smlouvou byl vyšší u občanů ze zemí mimo EU (21,4 %), než u vlastních občanů (12,9 %). Stejné to bylo u podílu částečných pracovních úvazků, více rozšířených mezi občany ze zemí mimo EU (28,3 %), než u vlastních občanů (18,4 %).

V případě nezaměstnanosti byla míra pro občany ze zemí mimo EU ve věku od 20 do 64 let (18,9 %) více než dvojnásobkem úrovně státních příslušníků (8,7 %). Nicméně podíl osob bez práce 12 a více měsíců bylo pro občany ze zemí mimo EU mírně nižší (49,5 %), než u vlastních občanů (50,7 %).

6Metody a definice

Zdrojem dat je šetření pracovních sil (LFS). Zjišťování pracovních sil je velké výběrové šetření podle domácností. Údaje se vztahují k počtu obyvatel, a proto se výsledky týkají osob s bydlištěm v dané zemi bez ohledu na zemi, kde tyto osoby pracují. Rozdíl může být významný v zemích s velkými přeshraničními toky. Všechny ukazatele odkazují na populaci ve věku 20 až 64. Tato věková skupina není stejná se statistikou trhu práce Eurostat.

Míra aktivity představuje ekonomicky aktivní osoby jako procento z téže věkové populace. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní.

Míra zaměstnanosti představuje zaměstnané osoby jako procento z téže věkové populace.

Zaměstnanci na dočasné smlouvy jsou zaměstnanci, jejichž hlavní úkol bude ukončen buď po době stanovené předem, nebo doba uplynutí není předem známa, ale přesto je definována na základě objektivních kritérií, jako je například dokončení úkolu nebo období dočasné náhrady. Údaje jsou uvedeny jako procento všech zaměstnanců.

Zaměstnanci na částečný úvazek: rozdíl mezi plným úvazkem a částečným úvazkem se uvádí na základě spontánní odpovědi respondenta. Údaje jsou uvedeny jako procento všech zaměstnanců.

Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných jako procento pracovní síly. Pracovní síla je celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných.

Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti představuje nezaměstnané osoby, které hledají zaměstnání po dobu jednoho roku nebo více jako podíl z celkového počtu nezaměstnaných.

Širší souvislosti

Česká republika zůstává jedním z mála států EU, kam chtějí jít ekonomičtí imigranti spíše za prací. Do většiny členských států už chtějí jít spíše za sociálními dávkami. Úroveň sociálních dávek v ČR je neláká. To je přirozená ochrana před přívalem imigrantů.

Na druhé straně přijmutí prvních kvóty z 160000 imigrantů s právem na azyl (od nichž by se odečítaly několika desetitisícové kvóty do USA, Kanady, Austrálie); na ČR připadlo jen několik tisíc osob- vesměs s vyšším vzděláním, protože se proti tvrdým režimům bouří především inteligence.

Situace by ale byla nepřijatelná při dalším navyšování kvót v důsledku tlaku OSN. Nadto je iluzí věřit, že imigranti, kteří chtějí do Německa. A kromě toho je iluzí při volném pohybu osob v Schengenu migrantů toužících po požitcích v Německu do Německa nešli a to má zatím právo je vracet. Bylo by pak pro OSN překročení hranic trestný čin se všemi důsledky?

Právo na azyl EU převzala v rámci dohod OSN, na které přistoupily státy dříve, než vstoupily do EU. Je tedy demagogie svádět tuto část problémů na Brusel. Spíše tu byla navíc hra několika velmocí zejména o zdroje ropy a plynu, s podporou likvidace tamních vládců diktátorských režimů, když začali vyhazovat proti jejich původním podporovatelům. Jenže ti se nepostarali o náhradu vhodnými poslušnými diktátory. Došlo k rozvratu ekonomiky Libye, Iráku a Sýrie. Vyvolalo to občanskou válku, bídu a útěk lidí, kteří původně nechtěli emigrovat, nejen s jasným právem na azyl.

Evropa ale čelí demografickému stárnutí a zejména hrozí ztráta pracovních míst, zajišťující další přiměřený rozvoj ekonomiky. Jinak hrozí, že se úspěšní podnikatelé, kteří tolik výhrad k silnějšímu sociálnímu pilíři sociální tržní ekonomiky nemají, chtějí ale rozvíjet podnikání, budou své podniky převádět či rozšiřovat postupně mimo Evropu. Z čeho by se pak platil sociální pilíř evropské sociální tržní ekonomiky?

Projevilo se to nejvíce v největší ekonomice EU v Německu. Úspěšně se rozvíjela, v krizi jen snížila tempo růstu a nedostala se do recese, zvyšovala výdaje na sociální ochranu, proč tedy nepodnítit ekonomickou imigraci? Nadměrný odsun německého kapitálu by přivodil významnou ekonomickou nerovnováhu již v současnosti, (málo lidí na trhu práce na rostoucí počet důchodců), mnohem horší ztrátu však přinese dlouho prosazované- a do roku 2014 v ČR výrazně zatracované zdanění zisku z podnikání v zemích, kde se zisk vygeneroval. Pro Německo to znamená v nejbližších létech získat stovky tisíc pracovních sil z mnoho set tisíc ekonomických migrantů (hovořilo se o přijetí cca 800 tisíc lidí). Museli by se ale vybrat- s potřebnou nebo lehce získatelnou kvalifikací, samozřejmě nikoliv politicky extrémistů. To by prospělo i ČR, s největším počtem německých zahraničních poboček, které by s přesunem mateřských podniků z Německa mimo Evropu mohly být ohroženy přesunem také.

A samozřejmě se problém desítek tisíc kvalifikovaných pracovníků týká i ČR, kde také chybějí a kde v minulém roce přes plynulou imigraci poprvé v jednom Q poklesl i s imigranty počet obyvatel státu. 

Němečtí politici jen nepředpokládali, že se příval imigrantů změní v tsunami, také narušením stability vynucením odstoupení schopných, když třeba nepoddajných a ne podle unijních měřítek dostatečně demokratických vládců. Nutné prosetí imigrantů se při době prověřování podle konvencí OSN 18  měsíců, ale lze ji prodloužit, při násobků osob protahuje, budování společné pohraniční stráže v EU vyžadující souhlas a prostředky 28 členských států- včetně národních parlamentů a posléze dohody o navracení nevyužitelných  imigrantů se státy, kde se ještě nové vlády formují v boji proti ozbrojeným skupinám, vyžadují čas; to však trvá méně, než rozprava o jediném klíčovém zákonu k regulaci volné, silně pochroumané neviditelné ruce trhu v ČR.

A k tomu nutno připočítat odpor části současně zaměstnaných proti přílivu pracovních sil, s konkurencí na trhu práce a povykování těch, kteří trhu práce moc nepřidají, ale je jednodušší demonstrovat, třeba z obavy o sociální dávky.

Při nadbytku neobsazených volných míst je samozřejmě nutno k prosazení doporučení Evropské komise z minulého roku provést analýzu neaktivních na trhu práce a zdravým v pracovním věku poskytnout zaměstnání, nebo rekvalifikaci podle potřeb trhu práce. To může trvat déle, než zachránit trh práce nabídkou kvalifikovaných pracovních míst na dobu určitou s využitím agentury EU. A pokud budou lidé argumentovat, že se jim práce v poměru k výši příspěvků nevyplatí, pak tu bude ještě diskutovanější problém snížení sociálních dávek na úroveň přežití, i když bude nutno posílit opatření proti kriminalitě.

Oblíbenou myšlenkou je, že je lépe platit potenciálním nevyužitelným imigrantům, aby zůstali doma. Jenže pak tu bude kritika, že podle první souhrnné zprávy o plnění úkolů milénia OSN (2000- 2015, prodlouženého na období 2016-2030, se státy vlivem vlastních potíží nepředali.

Citujeme ze zprávy OECD za rok 2015 jako významného činitele fondů rozvojové pomoci OSN (pro humanitární účely a potravinové) podle států které se k pomoci zavázaly v roce 2000 pro období do roku 2015 a nyní do roku  2030  s tím, že se připojí další rozvinuté země. V prvním sloupci jsou závazky států k ročním příspěvkům jako podílu na hrubém domácím důchodu – státy EU před rokem 2002 se zavázaly k poskytnutí postupně až 0,7% HDD, státy se vstupem od roku 2004  se zavázaly k 0,33% HDD, později jej slíbily postupně navýšit také na 0,7% HDD.

V druhém sloupci je vyjádření objemu pomoci v mld. USD. Obrázek přejímáme z článku eLgogistika.info z 19. 4. 2016, kolik věnovala EU na rozvojovou pomoc OSN.

7

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno