Zdroj: Archiv

[quote]Podle šetření Eurostat bylo v EU v roce 2013 10,8 milionů zemědělských podniků s rozlohou 174,6 milionů hektarů půdy (zemědělsky využívané plochy). V letech 2003 až 2013 zmizelo o něco více než 4 miliony hospodářství, zatímco celková plocha použitá pro zemědělství zůstala téměř stabilní. Došlo tedy k růstu koncentrace, s růstem průměrné plochy připadající na podnik o 38%, z 11,7 ha v roce 2003 na 16,1 ha v roce 2013.[/quote]

Z 10,8 milionu zemědělských podniků v EU bylo řízeno téměř 3,5 mil. (31,1%) osobami ve věku 65 a více let a další 2,6 milionu (24,7%) manažerů bylo ve věku mezi 55 a 64 roky, podíl mladších než do 35 let byl 6,0% všech hospodářů v zemědělství

Vývoj počtu hospodářství a plochy využité pro zemědělství v EU*

(Index 2003=100)

tabu1

Pokud jde o zemědělskou půdu, 2013 byla ve Francii 15,9% rozlohy státu, Španělsku 13,4%, Spojeném království 9,9%, Německu (9,6%), Polsku (8,3%), Rumunsku (7,5%) a Itálii (6,9%). Největší úbytek obhospodařované zemědělské půdy v letech 2003 až 2013 byl na Kypru (-30,1%), v Rakousku (-16,3%) a Slovensku (-11,0%), nejvyšší nárůst byl v Bulharsku (+ 60,1% – viz poznámka země), Lotyšsku (+ 26,1%), v Řecku (+ 22,4%) a Estonsku (+ 20,3%).

Celkově zatímco na úrovni EU zmizela v letech 2003 a 2013 o něco více než čtvrtina hospodářství (27,5%), celkové využití půdy pro zemědělství zůstalo přibližně stabilní. Průměrná plocha na jedno hospodářství tím vzrostla z 11,7 ha v roce 2003 na 16,1 ha v roce 2013. Vzestupný trend je patrný v každém členském státě EU s výjimkou Kypru. V 2013 byla nejvyšší průměrná rozloha hospodářství v České republice 133,0 ha, ve Spojeném království 93,6 ha, na Slovensku 80,7 ha, v Dánsku 67,5 ha, v Lucembursku 63,0 ha, Francii 58,7 ha a Německu 58,6 ha. Průměrné plochy pod 10 ha na hospodářství byly na Maltě (1,2 ha), na Kypru (3,1 ha), v Rumunsku (3,6 ha), Slovinsku (6,7 ha), Řecku (6,8 ha) a Maďarsku (9,5 ha).

Průměrná využitá plocha členských státech pro zemědělství v EU v ha, 2013

tabu2

V roce 2013 1 ze 3 podniků v EU byl v Rumunsku (3,7 milionu podniků, 33,5% z celkového počtu v EU), Polsku (1,4 mil. hospodářství, nebo 13,2% z celkového počtu v EU), Itálie (1,0 Mn , nebo 9,3%) a ve Španělsku (téměř 1,0 mil, nebo 8,9%). V letech 2003 a 2013 se počet podniků ve všech členských státech EU se snížil, s výjimkou Irska (+ 2,9%). V tomto desetiletém období počet podniků poklesl o více než polovinu na Slovensku (-67,1%) a Bulharsku (-61,8%). Významné poklesy byly v Itálii (-48,6%), Estonsku (-47,9%), České republice (-42,6%), v Litvě (-36,9%), v Maďarsku (-36,5%), v Lotyšsku (-35,4%), Polsko (-34,2%) a ve Spojeném království (-34,0%).

Změna v počtu hospodářství v členských státech EU  2013/2003 (v %)

tabu3

Hospodářství a využitá zemědělská půda v členských státech EU 2013

tabu4

V roce 2013 téměř 1 ze 3 manažerů v EU byl ve věku 65 let a více. Manažeři (hospodáři) v této  věkové skupině představovali polovinu (50,1%) všech manažerů v Portugalsku a nejméně třetinový podíl mělo Rumunsko (41,0%), Kypr (40,0%), Itálie (39,7%), Bulharsko (36,7%), Litva (34,0%), Španělsko a Chorvatsko (po 33,3%). Naopak mělo Německo 6,5%, Rakousko 8,6%, Polsko 9,6%, Finsko (10,2%), Francie (12,4%) a Lucembursko 14,4%. Ve věku 55 až 64 let byla alespoň čtvrtina v téměř každém členském státě.

Podíl mladších – ve věku do 35 let, byl pod 10% ve všech členských státech EU, s výjimkou Polska (12,1%) a Rakouska (10,9%). Nejnižší podíl mladých hospodářů v zemědělství byl na Kypru (1,7%), Dánsku a Portugalsku (po 2,5%) a v Nizozemsku (3,1%).

tabu5

Rozdělení hospodářů podle vybraných věkových skupin v členských státech EU  2013

(podíl v %)

tabu6

Rozdělení hospodářů podle věkových skupin v EU 2013

tabu7

Zdrojem dat je  Farm structure survey (FSS).FSS se provádí každé 3 nebo 4 roky všemi členskými státy.

Využitelná zemědělská plocha zahrnuje ornou půdu, trvalé travní porosty, trvalé kultury, jinou zemědělskou půdu, jako zelinářské zahrady (i když představují jen malé plochy z celkové obhospodařované zemědělské půdy). Termín nezahrnuje nevyužité zemědělské půdy, lesy a půdu zabranou budovami, farmami, cestami, rybníky, atd.

Bulharsko: část nárůstu zemědělské půdy je ze zahrnutí společné půdy (cca 860.000 ha) od roku 2010.

Spojené království: bez zahrnutí společné půdy (1,2 milionů ha) od roku 2010. Rozloha využívané zemědělská půdy 2003-2013 lehce klesla (o  – 0,24%).

Stálo by za hlubší rozbor, proč při největší rozloze zemědělských podniků a tedy zásadním předpokladu pro technologie zajišťující vysokou produktivitu práce není vyrovnaná bilance zahraničního obchodu, proč se tak málo využívá fond EU pro marketink evropských zemědělstvích produktů  a jak změnit věkovou strukturu manažerů zemědělských podniků.

První odhady výdajů na výzkum a vývoj. V EU byly stabilní na vice než  2% HDP v roce 2014.

Téměř dvě třetiny připadly na podnikatelský sektor

Podle Eurostat v roce 2014 členské státy EU vynaložily  na výzkum a vývoj (V&V)celkem cca 283 mld. €. Intenzita výzkumu a vývoj (výdaje jako % podíl HDP) byla stejná 2014 i 2013 (2,03%).  Před deseti lety (2004) byla intenzita výzkumu a vývoje 1,76%. S ohledem na jiné velké ekonomiky byla intenzita výzkumu a vývoje v EU nižší, než v Jižní Koreji (4,15% v roce 2013), Japonsku (3,47% v roce 2013) a Spojených státech (2,81% v roce 2012), zhruba na stejné úrovni s  Čínou (2,08% v roce 2013), ale vyšší než v Rusku (1,15%). Jedním z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020 je k nárůstu konkurenceschopnosti dosáhnout do 2020 nárůstu podílu v EU 3%.

Intenzita V&V v EU, 2004-2014

(výdaje jako % HDP)

tabu8

V roce 2014 byl nejvyšší podíl výdajů na výzkum a vývoj (V&V) nad 3 % ve Finsku (3,17%), Švédsku (3,16%) a Dánsku (3,08%). Následovalo Rakousko (2,99%), Německo (2,84 %), Belgie (2,46%), Slovinsko (2,39%) a Francie (2,26%) s podílem nad 2% HDP. Naopak pod 1% HDP mělo: Rumunsko (0,38%),  Kypr (0,47%), Lotyšsko (0,68%), Chorvatsko (0,79%), Bulharsko (0,80%), Řecko (0,83%), Malta (0,85%), Slovensko (0,89%) a Polsko (0,94%).

Ve srovnání s rokem 2004 se intenzita výzkumu a vývoje zvýšila v dvaceti třech členských státech, klesla v Chorvatsku (z 1,03% 2004 na 0,79% 2014), Lucembursku (z 1,62% na 1,24%), Finsku (z 3,31% na 3,17%)a Švédsku (z3,39%na3,16%). Zůstala stabilní v Rumunsku.

tabu9

Hlavní podíl na V&V 2014 měl ve všech členských státech  podnikatelský sektor s výjimkou Estonska, Řecka, Kypru, Lotyšska, Litvy (kde dominoval vysokoškolský sektor) a Rumunsko s cca polovinou výdajů vládního sektoru. Nejvyšší podíl výdajů na VaV prováděného v podnikatelském sektoru byl ve Slovinsku (77%), Irsku (73%),  Maďarsku (72%), Belgii a Rakousku (po 71%), v Německu a ve Finsku (po 68%), Švédsku (67%), Bulharsku a Francii (po 65%), Dánsku a Spojeném království (poa 64%). Ve srovnání s rokem 2004 podíl výzkumu a vývoje  v podnikatelském sektoru v šestnácti členských státech vzrostl,  ve dvanácti klesl.

Ve vládním sektoru byl podíl v Rumunsku 43%, Lucembursku 29%, na Slovensku 28%, v Řecku 27%, Chorvatsku 26%,  Bulharsku 25%, Lotyšsku a Polsku (po 24%). Nejvyšší podíl výzkumu a vývoje  v rámci vysokoškolského sektoru byl na Kypru a v Litvě (po 53%), v Portugalsku (45%), v Estonsku (44%), v Lotyšsku (41%) a Řecku (38%).

Výdaje na V&V 2004 a 2014

tabu10

Výdaje V&V ve státech EU podle sektorů

(% z celku)

tabu11

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno