[quote]Podle MEMO z 28.11. 2016 přibližně 88 milionů tun potravin jde zbytečné každý rok v EU do odpadu – přibližně 20 % všech vyprodukovaných potravin, s odhadovanými náklady 143 miliard €. Potěší proto každá příležitost zabránit plýtvání potravinami a posilovat udržitelnost potravinového systému.[/quote]

Potravinový odpad je odpad vznikající při výrobě, distribuci a spotřebě potravin. S cílem bojovat proti plýtvání potravinami nutno pochopit, kde se ztrácí jídlo, kolik a proč. To je důvod, proč v rámci cyklické ekonomiky přijaté v roce 2015 Komise vypracuje metodiku pro měření potravinového odpadu. Metodika bude ilustrovat s ohledem na obecné definice EU „potraviny“ a „odpad“ v každé fázi potravinového řetězce, jaké produkty jsou považovány za plýtvání potravinami a co ne.

Konzistentní měření hladin potravinových odpadů v EU a výkaznictví umožní členským státům a subjektům v potravinářském hodnotovém řetězci porovnávat a monitorovat úroveň potravinářského odpadu, a tím posoudit účinnost iniciativ k předcházení vzniku odpadů potravin.

Potravinový odpad je v Evropě významným problémem (viz citovaná čísla). Jídlo jde do odpadu v celém potravinovém řetězci: na statku, při zpracování a výrobě, v obchodech, v restauracích a jídelnách, i doma. Klade nepřiměřený tlak na omezené přírodní zdroje a životní prostředí.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství FAO je ztracena nebo byla zbytečná přibližně jedna třetina všech potravin vyprodukovaných na celém světě; na ploše orné půdy o velikosti Číny a vytváří se asi 8 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Kromě významných ekonomických a environmentálních dopadů má plýtvání potravinami také výrazné sociální důsledky, protože více než 800 milionů lidí trpí hladem – zachování a redistribuce přebytečných potravin by mělo být usnadněno tak, aby se potraviny bezpečné k jídlu mohly dostat k těm, kteří to nejvíce potřebují.

Od roku 2012 se Komise zapojila a aktivně spolupracovala se všemi aktéry, kteří zjišťovali, kde dochází k plýtvání potravinami v potravinovém řetězci, kde se vyskytly překážky předcházení vzniku odpadů potravin a oblastí, kde jsou zapotřebí akce na úrovni EU. To byl základ pro vypracování integrovaného akčního plánu boje proti plýtvání potravinami, prezentovaného jako součást balíčku oběhového hospodářství.

Aby bylo předcházení plýtvání potravinami efektivní, vyžaduje opatření na všech úrovních (globální, evropské, národní, regionální a místní) zapojení všech klíčových hráčů za účelem vybudování integrovaných programů, potřebných k realizaci změn v rámci celého potravinového hodnotového řetězce.

Na národní úrovni vypracovaly některé členské státy národní programy předcházení vzniku potravinového odpadu, které již přinesly konkrétní výsledky. V roce 2016 dva členské státy EU (Francie a Itálie) přijaly také zvláštní právní předpisy na podporu a usnadnění využití potravinového odpadu, prevenci a spolupráci mezi klíčovými hráči.

V září 2015 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů cíle udržitelného rozvoje pro rok 2030, včetně cíle snížit potravinový odpad na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů a snížení ztrát potravin podél výrobních a dodavatelských řetězců na polovinu. Evropská unie a její členské státy se zavázaly ke splnění tohoto cíle.

K předcházení plýtvání potravinami jako prioritní oblast pro akci vybrala Komise balíček k cyklické ekonomice a vyzývá členské státy, aby snížily vznik odpadů potravin v souladu s cíli udržitelného rozvoje. Návrh nové legislativy k odpadu požaduje, aby členské státy omezily plýtvání potravinami v každé etapě potravinového řetězce, monitorovaly úroveň potravinářského odpadu a předkládaly zprávu s cílem usnadnit výměnu informací o dosaženém pokroku mezi subjekty.

Akční plán Komise k zabráně plýtvání potravinami v EU zahrnuje:

  • vývoj společné metodiky EU pro měření plýtvání potravinami a vymezení relevantních ukazatelů. (Prováděcí akt bude předložen po přijetí návrhu Komise na revizi rámcové směrnice o odpadech);
  • zřízení platformy EU pro ztráty potravin v potravinářském odpadu, která sdruží členské státy a všechny účastníky v potravinovém řetězci, pomůže definovat opatření potřebná k dosažení cílů udržitelného rozvoje cílů v oblasti plýtvání potravinami a sdílet osvědčené postupy a dosažené výsledky;
  • přijímání opatření k vyjasnění právních předpisů EU, týkajících se odpadů potravin a krmiv, usnadnění darování potravin, jakož i zhodnocení prošlých potravin a vedlejších produktů jako krmiva pro zvířata, aniž by była ohrožena bezpečnost potravin a krmiv;
  • posouzení způsobu, jak zlepšit využití označení dne účastníky potravinového řetězce a jeho porozumění ze strany spotřebitelů, zejména štítku „minimální trvanlivosti“.
    Komise vyvine ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami pokyny k darování potravin v EU, aby pomohly dárcům potravin, potravinářské bance a další charitativním organizacím k souladu s příslušnými právními předpisy EU (Bezpečnost potravin, sledovatelnost, hygiena potravin, značení atd.), s přijetím do konce roku 2017.

Komise rovněž vypracuje pokyny týkající se používání bývalých potravin v krmivech a již jsou jasně vyloučeny krmné suroviny z působnosti legislativního návrhu k odpadům. To zajistí, že zmetkové potraviny (například rozlámané sušenky nebo zatuchlý chleba), které jsou bezpečné ke konzumaci, ale nemohou jít do potravního řetězce z marketingových důvodů, nebudou považovány za „odpad“ kdekoli v EU a mohou proto být použity jako zdroj pro výrobu krmiva.

Ustavila se „Platforma EU pro ztráty potravin a potravinový odpad“, která se poprvé sejde 29. listopadu 2016. Bude hlavním fórem na úrovni EU s cílem pomoci všem zúčastněných určení a řešení prevence vzniku potravinového odpadu k dosažení souvisejících cílů trvale udržitelného rozvoje. Důležité je, že platforma bude podporovat mezisektorovou spolupráci a sdílení osvědčených postupů a výsledků.

Platforma EU pro ztráty potravin a potravinový odpad má za cíl podporovat všechny aktéry v přehodnocení potravinářského hodnotového řetězce, aby byl potravinový odpad minimalizován a získané hodnoty z potravin maximalizovány, čímž se usnadňuje přechod do cyklické ekonomiky a vytváření udržitelnějších systémů potravin.

Komise se snažila složením platformy zajistit nejen vysokou úroveň odborných znalostí, ale také vyvážené zastoupení know-how a oblastí zájmu v potravinářském hodnotovém řetězci, s přihlédnutím k mandátu platformy a budoucí oblasti činnosti.

Platforma bude mít celkem 70 členů. Mezi nimi bude 33 veřejných subjektů – členských států EU, země ESVO, orgány EU (Výbor regionů, Hospodářský a sociální výbor), mezinárodní organizace (OECD, FAO a Program pro životní prostředí OSN (UNEP)) a 37 zástupců ze soukromého sektoru, vybraných na základě veřejné výzvy k podávání žádostí o členství.

Členové jmenovaní na dobu trvání současné Komise (tj. do 31. 11. 2019) se budou scházet pravidelně (na rok 2017 jsou již naplánovány dvě schůzky).

Počítá se také s výměnou názorů a dialogy s organizacemi, které nejsou zastoupeny v platformě, včetně pomoci poradních sítí a nástrojů, setkání a veřejných konferencí. Komise může také přizvat další organizace ad hoc na jednání Platformy nebo jejích podskupin s cílem poskytnout další odborné znalosti v konkrétních tematických oblastech.

Komise bude pravidelně zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o prácí platformy a bude se snažit na internetu rozšířit dosah schůzí platformy.

Šetření Eurobarometru provedené v roce 2015 ukazuje, že i když většina spotřebitelů (58 %) prohlašuje, že vždy přihlíží k datu značení (tj „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“ v označování potravin) při nákupu a přípravě jídel, méně než 1 ze 2 pochopil význam značení. Nesprávný výklad významu termínu označení ze strany spotřebitelů je považován za významný dopad na potravinový odpad v domácnosti (podle studie 15-33 %).

Navíc způsob, jakým jsou data označení využívána provozovateli potravinářských podniků a regulačními orgány pro řízení potravinového řetězce mohou mít také významný dopad na plýtvání potravinami.

Komise proto zkoumá způsoby, jak zlepšit porozumění a používání pravidel pro data označení všemi zúčastněnými stranami, aby se zabránilo potraviny, které jsou stále ještě bezpečné a poživatelné vyhodit v každé fázi potravinového řetězce. Vypracovala informační leták ve všech jazycích EU a infografické vysvětlení rozdílu mezi těmito dvěma termíny na obalech potravin.

S cílem pomoci informovat o své budoucí práci na označení dat zadala Komise externí studii. Jak se datum označení používá na trhu provozovateli potravinářských podniků a kontrolními orgány.

Poznatky z těchto výzkumů, které se očekávají do konce roku 2017, budou podporovat tvorbu politiky ve vztahu k označení data í předcházení plýtvání potravinami.

Vzhledem k tomu, že provozovatelé potravinářských podniků nesou odpovědnost za stanovení vyznačeného data, může Komise rovněž rozvíjet v budoucnu návody na podporu průmyslu a usnadnění jednotnějšího používání termínů založených na společném chápání terminologie.

S ohledem na pravidla pro označování zvažuje Komise možná řešení, která mají zjednodušit datum značení potravin například rozšířením seznamu potravin, osvobozených od povinnosti zahrnout data „Minimální trvanlivost“ do označování potravin. V současné době mezi ně patří položky jako ocet, cukr, sůl, žvýkačky, ale mohly by zahrnovat i jiné potraviny, u nichž by označení data neměla představovat bezpečnostní riziko.

Komise může rovněž navrhnout změnu terminologie používané pro datum značení na označování potravin, pokud existuje důkaz, že alternativní znění je lépe chápáno a užitečnější pro spotřebitele.

Komise bude tyto možnosti projednávat do hloubky s členskými státy a zúčastněnými stranami a zajistí, aby veškeré navrhované změny přispěly k předcházení vzniku odpadů potravin, obsahovaly informace potřebné pro spotřebitele a co je nejdůležitější, neohrozila se bezpečnost spotřebitelů.

Komise bude i nadále informovat o významu termínu označování potravinářských výrobků, se snaží doplňovat iniciativy prováděné veřejnými orgány a zúčastněnými stranami na národní úrovni.

V této souvislosti platforma EU pro potravinářské ztráty a potravinových odpadů bude poskytovat důležité fórum pro členy za účelem sdílení zkušeností a určit osvědčené postupy v oblasti podpory spotřebitelům pochopení data značení.

Můžeme každodenně dělat něco k záchraně potravin a peněz pro nákup. Komise zveřejnila jednoduchý leták s 10 tipy pro boj spotřebitelů s potravinami v odpadech.

Ekonomické účty zemědělství: celková produkce v EU až o 1,8 % nižší v roce 2015 ve srovnání s 2014. Pokles z velké části vlivem značného poklesu živočišné výroby

Do jisté míry navazuje na předchozí úvahy o potravinách tako statistika.

Podle konečných odhadů vydaných Eurostatem 28. listopadu hospodářské účty pro zemědělství ukazují, že celková zemědělská produkce v Evropské unii (EU) činila v roce 2015 411,2 miliardy € v základních cenách, což je o 1,8 % méně ve srovnání s 2014. V roce 2015 byl 60 % ekvivalent hodnoty generované zemědělské produkce vynaložen na meziprodukt (vstup zboží a služby), zatímco hrubá přidaná hodnota (tj. hodnota produkce minus hodnota meziproduktu) byla 40 % (164,6 mld.€).

Nejvyšší objem celkové zemědělské produkce ze všech členských měla Francie s 75,2 miliardami € ( 18 % podíl na celkové výrobě v EU), Itálie 55,2 mld. €, 13 %, Německa 51,5 mld.€, 13 %, Španělsko 45,5 mld. €, 11 %, Spojené království 29,6 mld.€, 7 %, Nizozemsko 26,7 miliard €, 6 %, Polsko 22,3 miliard €, 5 %, Rumunsku 15,5 miliard €, 4 %.

vystrizek

Celková výroba, rostlinná výroba, živočišná výroba, ostatní položky

Nejvyšší růst zemědělské produkce v Lotyšsku, největší propad v Lucembursku a na Slovensku

V roce 2015 se ve srovnání s rokem 2014 hodnota zemědělské produkce podle států EU výrazně lišila. Nejvyšší nárůst byl v Lotyšsku (+ 8,8 %), Litvě (+ 5,9 %) a Kypru (+ 4,7 %). Největší pokles byl v Lucembursku (- 9,9 %), Slovensku (- 9,7 %), České republice (- 8,6 %), Německu (- 7,8 %), Rumunsku (- 7,4 %) a v Finsku (- 7,3 %).

Významný pokles živočišné výroby, produkce plodin téměř stabilní

Změna hodnoty zemědělské produkce je ovlivněna změnou ceny, změnou objemu, nebo kombinací obou. Pokles zemědělské produkce EU v roce 2015 o 1,8 % ve srovnání s 2014 lze připsat především výraznému poklesu hodnoty živočišné výroby, (o 5,5 %), jejíž 8,5 % pokles cen byl jen částečně kompenzován nárůstem objemu o 3,3 %. Celkový pokles hodnoty živočišné výroby je kvůli strmému propadu mléka o 14,4 % (- 15,7 % u cen; + 1,5 % u objemu) a 6,5 % u prasat (- 10,1 % u cen; + 4,0 % objemu).

Hodnota produkce rostlinné výroby zůstala v EU téměř beze změny (+ 0,9 %), s cenami až o + 3,9 % a poklesu objemu o 2,9 %. Nárůst o 7,2 % byl u zeleniny (+ 7,6 %  ceny; – 0,4 % objemu) a 10,4 % u plodů (+ 8,1 % ceny; + 2,1 % objem) byl částečně kompenzován poklesem o 5,6 % u obilovin (- 1,9 % ceny; – 3,8 % objem) a 4,6 % u pícnin (+ 1,8 % ceny; – 6,3 % objemu).

Náklady na vstupy (mezispotřebu) se podle odhadu snížily o 1,5 % (+ 1,0% ceny; – 2,5 % objem). To bylo částečně způsobeno poklesem o 7,6 % u energie a maziv (- 8,5 % ceny; + 1,0 % objemu).

Zemědělská produkce a její složky v členských státech EU, 2015

vystrizek2

Metody a definice

Konečné odhady v této tiskové zprávě byly shromážděny vnitrostátními orgány členských států Evropské unie v souladu s metodikou ekonomických účtů pro zemědělství (nařízení (ES) č 138/2004), která se blíží metodice národních účtů, ale obsahuje řadu změn s cílem zohlednit zvláštní rysy zemědělské ekonomiky.

Hodnota zemědělské produkce zahrnuje hodnoty rostlinné výroby, živočišné výroby, a „ostatní položky“, tj. zemědělské služby (například zpracování zemědělských produktů, nebo smlouvy o dílo v zemědělství) a neoddělitelných nezemědělských vedlejších činností (například některé aktivity agro-turistiky).

Hodnoty v základních cenách jsou v cenách výroby, s odečtem daně z produktů a přičtením dotací na výrobky. Není-li uvedeno jinak, všechny hodnoty jsou vypočítány s použitím aktuálních cen a směnných kurzů.

Hodnota zemědělské produkce odráží jak objem výroby, tak ceny výrobků. Proto jakákoliv změna v hodnotě musí být přiřazena buď změně cen, nebo objemu, nebo kombinaci obou.

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno