Dne 5. 3. pořádala Evropská komise v Bruselu konferenci na vysoké úrovni, sdružující představitele evropských a národních organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, poslanců Evropského parlamentu a zástupců z lotyšského předsednictví v Radě EU. Účastnilo se přes 400 osob; mezi nimi předseda Komise Juncker, místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, eurokomisařka pro zaměstnanost, sociální věci, kvalifikaci a mobilitu práce Marianne Thyssen.
Konference měla ujasnit, jak může přispět sociální dialog v šesti konkrétních oblastech s tématy: „Evropský semestr“; „Pracovní vztahy a budování kapacit na vnitrostátní úrovni“; „Makro-ekonomická strategie EU“; „Sociální dialog a lepší regulace“; „Digitální jednotný trh“ a „Potřeby dovednosti, vzdělávání a odborné přípravy v měnícím se pracovním prostředí“. Ve svém závěrečném proslovu uvedl předseda Komise Juncker své názory na klíčovou roli sociálního dialogu při řešení evropských problémů.
Efektivní sociální dialog je základním kamenem evropského sociálního modelu, předpokladem pro fungování evropské sociální tržní ekonomiky a zásadní pro podporu jak konkurenceschopnosti, tak „fér“ sociálních vztahů. Zavedly se dobře rozvinuté tripartitní a bipartitní struktury, které přinesly hmatatelné výsledky, dokonce i řadu dohod prováděných právními předpisy EU. Nicméně v posledních letech obtížné ekonomicko – sociální prostředí sociální dialog ztížilo. Komise se zavázala k užší spolupráci se sociálními partnery s cílem zlepšit kvalitu a efektivitu sociálního dialogu na všech úrovních a vyvinout společnou reakci na hlavní výzvy, kterým čelí Evropa.
Předseda Juncker se zavázal Evropskému parlamentu k novému startu sociálního dialogu ve směrech jednacích bodů konference.
Konzultace o budoucnosti vztahů EU se sousedními zeměmi.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniand spolu s eurokomisařem pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannesem Hahnem zahájila konzultace o budoucnosti politiky evropského sousedství (EPS). Ta byla naposledy přezkoumávána 2011. Od té doby došlo ve vnějších vztazích k významnému pokroku, je proto nyní nezbytné provést zásadní přezkum zásad, z nichž politika vychází, její rozsah a nástroje stejně jako její působnosti, a jak by měly být použity její nástroje.
Cílem je do konce června co nejširší konzultace k věci jak s partnery v sousedních zemích, tak se s podílejícími se zúčastněnými stranami v EU v rámci celé Unie. Na základě této konzultace bude následovat sdělení k návrhům na budoucí směřování evropské politiky sousedství.
Konzultace bude zaměřena na čtyři priority: diferenciaci; zaměření; flexibilitu; vlastnictví & viditelnost. Zatím bylo určeno pět oblastí oboustranných zájmů: obchod a rozvoj ekonomiky; přidružení; bezpečnost; řízení; migrace a mobilita.
Základní informace o konzultaci:
Prezident Juncker uvedl, že politika evropského sousedství bude přezkoumána v prvním roce mandátu nové Komise. Pro celkový rámec diskuze byl předložen společný konzultační dokument s návrhem některých předběžných závěrů z poučení z evropské politiky sousedství k dnešnímu dni, a klíčových otázek pro diskusi s partnery a zúčastněnými stranami.
Článek 8 (1) Smlouvy o Evropské unii stanoví, že „Unie vytvoří zvláštní vztahy se sousedními zeměmi, s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrých sousedských vztahů, založených na hodnotách Unie a vyznačujících se úzkými a mírovými vztahy založenými na spolupráci“.
Evropská politika sousedství byla navržena v roce 2003 k rozvoji užších vztahů mezi EU a jejími sousedními zeměmi. Pokrývá na jih: Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libyi, Maroko, Palestinu, Sýrii a Tunisko; na východ: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu. Cílem politiky, revidované 2011 v návaznosti na události v arabském světě, je podpora partnerů, kteří chtějí provést reformy směrem k demokracii, právnímu státu a lidským právům; přispět k jejich začlenění do rozvoje ekonomiky a podporovat partnerství s vládami a nevládními organizacemi. Obnovená politika sousedství má posílit spolupráci v politických a bezpečnostních oblastech, podporovat hospodářský a sociální rozvoj, růst a tvorbu pracovních míst, obchod a posílení spolupráce v jiných odvětvích.
Nový evropský nástroj sousedství (ENI), s rozpočtem 15,4 mld € na období 2014-2020 poskytuje převážnou část finančních prostředků do 16 partnerských zemí EPS. Finanční podpora je flexibilní na základě pokroku jednotlivých zemí směrem k demokracii a dodržování lidských práv.
