Společný trh, logistika a dopravní infrastruktura

V předvolební agitaci, v průběhu posuzování koaličního programu, návrhu rozpočtu na rok 2014 a při všech dalších vhodných příležitostech je napadán, nebo ze strany „padlé“ koalice hájen, souvislý pětiletý deficit státního rozpočtu České republiky v letech 2009-2013. Ten přinesl trvalé zhoršování zdraví veřejných financí.

Jediný rozpočtový cíl byl snížit v roce 2013 schodek státního rozpočtu pod 3 % HDP bez ohledu na pokles zaměstnanosti a jeho sociální i rozpočtové důsledky. Vládní dluh dosáhl v roce 2011 již 44,5 % HDP. S přípustným schodkem státního rozpočtu v EU do 3 % HDP ročně v každém ze dvou následujících let dosáhne vládní dluh přes 50 % HDP. To podle pojetí „rozpočtové odpovědnosti“ staré koalice vyžaduje mimořádná legislativní opatření.

Následující text by měl prokázat, proč na dopravní infrastrukturu – a nejen na ni – může být dostatek prostředků při jasné koncepci rozvoje ekonomiky státu; doprava je jedním z hlavních předpokladů plného využití předností společného trhu a mobility osob a vyžaduje k svému fungování dostatečnou dopravní infrastrukturu.

Účast státu na řízení ekonomiky
Na podporu snižování rozdílů mezi méně a více ekonomicky rozvinutějšími státy EU bylo možno získat z EU v období od 1. května 2004 do 31. 12. 2020 s přesahem o dva roky, včetně možného budoucího podílu na zdrojích z „nástroje propojování Evropy“ a TEN-T, více než 2 biliony Kč. Přitom se dodržuje Komisí empiricky odvozený a od počátku prosazovaný horní limit vstřebatelnosti spolufinancování z EU do 3 % HDP. Zatímco se ve střednědobém finančním výhledu květen 2004 – prosinec 2006 s povoleným 2,5 ročním přesahem čerpání projektů započatých do konce posledního kalendářního roku příslušného střednědobého výhledu vyčerpalo přes 97 % alokace, ve střednědobém výhledu 2007-2013 s povoleným dvouletým přesahem jsou odhady nečerpání či nesprávného čerpání v řádech desítek až stovek miliard korun; o ně může ČR přijít.

Podle zprávy Ministerstva pro místní rozvoj byl souhrnný stav čerpání z fondů EU a národních zdrojů do prosince 2013 z celkové alokace (808,1 mld. Kč) vyčerpáno / certifikováno 385,5 mld. Kč. Celý zbytek alokace 422,6 mld. Kč se zřejmě vyčerpat nepodaří.

Konečné upřesnění čerpání bude možné po skončení období přesahu. Vždyť ještě chyběla rozhodnutí či smlouvy na téměř 70 mld. Kč. A „paseku“, kterou udělala minulá vláda svými tzv. reformami s vlivem nejméně do roku 2015 či 2016, bude možno plně vyhodnotit, až budou za celé toto období statistiky. Úvahy opíráme tedy i o některé odhady.

A projevují se zatím jen některé krátkodobé důsledky asociálních reforem, protože jejich převaha je středně a dlouho dobá. Budou pak jen konstatovány. Krátkodobě se projevující důsledek např. je, že v roce 2013 počet obyvatel ČR poprvé poklesl. Porodnost v řadě evropských států klesá také, ČR proces evidentně urychlila redukcí dětských přídavků, úpravou příspěvků v mateřství. A propad ekonomiky vedl k poklesu imigrace a růstu emigrace.

Sensitivita růstu HDP a výnosů daní v tuzemsku
V roce 1995 převzala Evropská komise od OECD metodiku stanovení senzitivity navýšení sazeb daní (jako podílu HDP) na snížený růst HDP. Metodika a ukazatele se používají od té doby pro sezónně upravené projekce cyklického rozvoje ekonomiky EU a členských států a použily se i pro hodnocení nevyvážeností ekonomik členských států v části jak podpůrných, tak represivních opatření Paktu stability a růstu pro státy oblasti euro, či Paktu konvergence a růstu pro státy EU mimo oblast euro.

Ve výroční zprávě Generálního ředitelství zdanění a celní unie k vývoji zdanění v členských státech EU, Islandu a Norsku 2012 podle států a za EU jako celek se v tabulce 1.1.1 uvádí přehled senzitivity navýšení daní na pokles HDP o 1 %, za ČR je  v poměru k váženému průměru za léta 1995-2004 0,36; navýšení daní o 0,36 % HDP sníží objem HDP o 1 %.

Ve stati kolektivu autorů „Cyklicky upravená bilance rozpočtu používaná ve fiskálním rámci. Aktualizace“ ve sborníku Economic Papers 478/March 20133) se především aktualizují váhy pro další desetileté období 2002-2011. Upravuje se ale i metodika: senzitivita daní se snižuje o desetiny % HDP vyloučením výdajů hrazených z daňových výnosů, které nemají s rozvojem ekonomiky přímou souvislost (část veřejných rozpočtů). Senzitivita se tím snižuje za ČR pro rok 2013 z  39,8 % na 39,3 %.

Při významné statistické závislosti vyššího zdanění a poklesu růstu ekonomiky platí i snížení výnosů domácích daní při jakémkoliv snížení HDP, včetně škrtů rozpočtových výdajů (dokonce i neproduktivních) – bez přínosu k růstu HDP nebo efektivnímu využívání podílu HDP naplňujícímu veřejné rozpočty.

Pokles ekonomiky samozřejmě znamená pokles spotřeby, způsobený mimo jiné bankroty dodavatelů a nezaměstnaností.  

Pokles HDP a jeho sociální důsledky
V sociální tržní ekonomice EU (s přívlastkem „sociální“ zřejmě nejméně přijatelným pro bývalou českou vládní koalici a britské konzervativce) se sledují výdaje na sociální ochranu v rámci Jednotného systému sociální ochrany ESSPROS4). Tabulku za ČR přejímají Statistické ročenky ČR5). Zahrnuje v časové řadě 1995 až zatím 2011 výdaje státu celkem a podle 8 dílčích položek: nemocenské a zdravotní péče, dávek invalidům, starým, pozůstalým, rodinám s dětmi, nezaměstnaným, na bydlení a jiné sociální vylučování.

Výdaje v ČR plynule narůstaly ze 442 739 mil. Kč v roce 2001 na 756 447 mil. Kč v roce 2011, s meziročním nárůstem do roku 2009 od 10,10 % do 10,97 %. V roce 2010 byl ale nárůst jen 0,13 %, 2011 2,13 %, „neevropsky“ snížené podíly budou do roku 2013 pokračovat. Následovalo to rok po skokovém nárůstu nezaměstnanosti.

Existuje řada dílčích ukazatelů, jimiž lze prokázat vliv poklesu rozvoje ekonomiky na řadu ekonomicko-sociálních ukazatelů. Využijeme údaj sdělený poprvé místopředsedou Evropské komise odpovědným za dopravu a transevropské sítě Simmem Kallasem 18. června 20126) a později několikrát opakovaný: podle výsledků studie v USA 1 mld. USD investic do dopravní infrastruktury vytváří 18 000 pracovních míst. Při poměru kurzu €/USD 1,35 se počet pracovních míst v EU úměrně kurzu nezvyšoval, zůstalo tedy u 18 000 pracovních míst, které lze vytvořit v EU za 1 mld. € investic. Na tuto částku z veřejných rozpočtů se ale podle stejného zdroje nabaluje 4 až 5násobek soukromého kapitálu.

Po přepočtu z € na Kč a paritu kupní síly lze za ČR odhadnout, že 1 mld. Kč vynaložených na výstavbu dopravní infrastruktury vytvoří bez pákového efektu na soukromý kapitál 1 000 pracovních míst.

Ze statistických ročenek lze převzít za základ časové řady zaměstnanosti počet nezaměstnaných v roce 2008; indikativní počátek krize 1. červenec 2008 se neprojevil a česká vláda vůbec krizi nečekala; v podstatě ignorovala státní pomoc k urychlení cesty z krize, protože ta vznikla v sektoru financí a banky byly ještě před vstupem ČR do EU prodány z cca 95 % zahraničním majitelům, po odkupu zřejmě nesplatitelných pohledávek státem a jiných forem nevratné pomoci.

Uvedeme jako příklad, co by se stalo, kdyby se namísto škrtů výdajů využily prostředky ze spolufinancování z EU proti nárůstu nezaměstnanosti z 229,8 tisíc 2008 na 352,2 tisíc v roce 2009 a dalším nárůstu až do roku 2013 a nezaměstnanosti roku 2008 se stabilizovala. A to bez návratnosti investice, které by měly ve výdajích státu na rozvoj převažovat a bez onoho v poměru k veřejným investicím 5násobného efektu na příliv soukromého kapitálu. 

Bereme podle Statistických ročenek průměrné roční hrubé mzdy na pracovníka v létech schodku HDP  2009 – 2012. Postup chudnutí bude tím popsán jen neúplně- nebude zřejmý dosah posledních reforem staré koalice. Klesající trendy zastavila v mezích svých omezených možností až úřednická vláda; kromě toho namísto stagnace výdajů na sociální ochranu od roku 2010 počítáme s předchozím cca 10% ročním nárůstem těchto výdajů u 8 dílčích položek ochrany, které váží na nezaměstnanost.

Po uvedení výchozích ukazatelů se v následující tabulce uvádějí hypotetické efekty z udržení nezaměstnanosti na úrovni roku 2008 a v další části s nárůstem sociálních výdajů při nebrzděné nezaměstnanosti.

Tabulka 1

 
1) Údaje k HDP podle Eurostat; 2) Statistická ročenka ČR 2013; 3) SSPROS u relevantních položek výdajů či jejich podílů počítáno od roku 2010 namísto se stagnací s 10 % nárůstem ročně; 4) Kurzívou označeny odhady

Bylo z čeho financovat rozvoj?
V úvodu jsme se zmínili o zásadním významu strukturálních fondů spolufinancovaných EU. Uveďme tabulku ze zpráv o alokaci a jejím čerpání. V tabulce 2 jsou základní charakteristiky. Chybí zemědělství, sledované zvlášť.

Tabulka 2 

Z tabulky je zřejmá i bez pákového efektu na soukromý kapitál a výnosu efektivních investic možnost výstavbou dopravní infrastruktury, ale i investicemi do produktivních veřejných služeb, sociálního bydlení aj. míru nezaměstnanosti dodržet.

Jak bylo uvedeno, chybějí finance na politiku rozvoje venkova, které bylo možno doplnit podporami obvyklými v rámci společné zemědělské politiky většiny států, jejichž zemědělci exportují do ČR někdy i méně kvalitní potraviny.

Poslední sloupec tabulky ukazuje, že se o úspěšnější finiš čerpání fondů zasloužila spíše Rusnokova vláda.

Odlišnosti ve sloupci celkových alokací plynou většinou z kolísání kurzu Kč k €, počáteční údobí čerpání se vztahuje k překryvu střednědobého výhledu 2004-2006.

Legální daňové úniky do zahraničí
Z podílu zdanění na ročním HDP lze prokázat zpětnou senzitivitu poklesu výnosu tuzemských daní na snížení HDP škrty výdajů rozpočtu.

Nejsou zahrnuty legální daňové úniky do zahraničí přesunem daní a nezdaněním výnosů z domácích podnikatelských aktivit do zahraničí. Komisař Šemeta od roku 2011 několikrát za rok opakuje, že EU27 (před přijetím Chorvatska) tím ztrácí ročně 1 bilion €, tedy přes 27 bilionů Kč. Na ČR může připadnout podle odhadu přínosu pro HDI EU od 0,8% až s ohledem na podivné praktiky po 1 % této částky- tedy 220 až více než 270 mld. Kč.        
 
Ve většině hospodářsky vyspělých členských států EU i G20 jsou sazby daní vyšší než v ČR. České firmy s podnikáním v ČR budou argumentovat právní a daňovou jistotou a stabilitou. Snížené zdanění výnosů podnikání v ekonomicky vyspělých států řeší nyní Komise. Její úsilí by měla na rozdíl od minulosti ČR podpořit. Získaly by se zdroje na rozvoj úhradu minulých dluhů.

Jsou bývalé kolonie, označované jako daňové ráje, které obvyklou daňovou strukturu podle práva EU nahrazují systémem levnějších poplatků. Poplatky jsou v nesouladu s právem EU, lze je tedy napadnout prostřednictvím Komise u WTO.

Velmi rychle a snadno lze příjmy získat ze zdanění finančních toků ze státu vzniku; za ČR odhadla Komise roční částku za rok 2014 700 mil. €, které dále porostou (odhad 2020 1 mld. €, tedy 27 mld. Kč)9), pokud se ČR připojí k posílené spolupráci členských států.

Posléze lze uplatnit odvetná opatřená proti patrně větší části z cca 15 000 českých firem v zahraničí, se sídlem v daňových rájích (kasační řízení před Velkou porotou Evropského soudního dvora dne 15. 11. 2011 potvrdilo předchozí názor Evropské komise a Španělska, že systém poplatků navržený Gibraltarem a Spojeným královstvím je v nesouladu s právem EU.  Krátký návrh zákona ČR může projednat Komise s WTO určitě během měsíců.

Návrat solidních českých firem ze států G20 s větší právní jistotou a daňovou stabilitou bude složitější, ale ČR bude moci namísto zdržování postupu eliminace legálních úniků na úrovni EU pomoci postup urychlit. Protože ztráty by se mohly zvýšit, kdyby Komise jako opatření proti daňovým únikům prosadila konečné zdanění podnikání ve státě sídla společnosti.

Jen pro zajímavost: při poslední úpravě rozpočtu na rok 2013 v důvodové zprávě z konce roku 2012 uvedlo MF, že se z této oblasti získá do rozpočtu ČR 900 mil. Kč!

Každá relativně nízká aktivita v této oblasti může být vykládána jako rouška na minulé pochybné postupy nebo ochrana zájmů těch, kdož chtějí snížit daňová břemena doma, protože cizina je k nim vlídnější.

Zdroj:Doc. Ing. Antonin Peltram Csc.