Zdroj: Archiv

[quote]Reálná individuální spotřeba (AIC) je míra hmotného zabezpečení domácností. Data jsou za  členské státy EU 2014. AIC na jednoho obyvatele je vyjádřena v paritě kupní síly (PPS) v poměru k průměru EU; pohybovala se od 51%  v Bulharsku do 141 % v Lucembursku. Data zveřejnil Eurostat.[/quote]

st1

 

10 členských států mělo 2014 AIC na obyvatele vyšší než průměr EU. Nejvyšší úroveň v EU byla  v Lucembursku, 41% nad průměrem EU. Německo a Rakousko byly výše o více než 20%. Dánsko, Velká Británie, Belgie, Finsko, Nizozemsko, Francie a Švédsko byly o 10 až 15% nad průměrem EU.

AIC na obyvatele za 12 členských států bylo mezi průměrem EU a 30% pod úrovní. V Itálii a Irsku, byly hladiny nižší než 10% pod průměrem EU, Kypr, Španělsko, Řecko, Portugalsko a Litva se pohybovaly mezi 10% a 20% pod průměrem. Malta, Slovensko, Česká republika, Slovinsko a Polsko se pohybovaly mezi 20% a 30% pod průměrem.

6 členských států mělo AIC na obyvatele o více než 30% pod průměrem EU. Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko a Chorvatsko byly mezi 30% a 40% níže, zatímco Rumunsko mělo AIC na obyvatele 43% pod průměrem EU a Bulharsko pod 50%. Za poslední tři roky, AIC na obyvatele v poměru k průměru EU zůstalo ve většině členských států relativně stabilní. Jasné zvyšování ale bylo ve třech členských státech Pobaltí – Litvy (81% průměru EU v roce 2014 ve srovnání s 74% v roce 2012), Lotyšsku (65% vs. 61%) a Estonsku (68% vs. 65%). Obdobně to bylo v České republice (76% vs. 72%) a na Slovensku (77% vs. 73%). Nejmarkantnější pokles byl zaznamenán v Itálii (98% v roce 2014 oproti 103% v roce 2012) a Kypru (90% vs. 95%).

AIC a HDP na obyvatele v  PPS, EU = 100

st2

Metody a definice

Data zprávě jsou vypočtena podle parity kupní síly programu Eurostat-OECD. Použitá metodika je popsána v metodické příručce Eurostat-OECD o paritách kupní síly.

Skutečná (reálná) individuální spotřeba sestává ze zboží a služeb skutečně spotřebovaných jednotlivci bez ohledu na to, zda jsou výrobky a služby zakoupené a zaplacené domácnostmi, vládou, nebo neziskovými organizacemi. V mezinárodním srovnání objemu spotřeby je AIC často považován za  výhodný ukazatel, protože není ovlivněn skutečností, že organizace některých důležitých služeb spotřebovaných v domácnostech, jako je zdravotnictví a školství, se velmi liší mezi jednotlivými zeměmi.

Parita kupní síly (Standard PPS) je umělá měnová jednotka, která eliminuje rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi. Za jeden PPS se koupí stejné množství zboží a služeb ve všech zemích. Umožňuje smysluplné objemové srovnání hospodářských ukazatelů v jednotlivých zemích. Hodnoty kupní síly se získají vydělením sumy hodnot v běžných cenách a národní měně příslušnou paritou kupní síly (PPP). Míra nejistoty spojená se základní cenou a údaji z národních účtů, a metod používaných pro sestavování parit kupní síly vyplývá, že rozdíly mezi zeměmi, které mají indexy v rámci úzkého rozsahu, by neměla být příliš interpretovány.

Poznámka k zemi: Lucembursko

Vysoká úroveň  HDP na obyvatele v Lucembursku je zčásti způsobena velkým podílem přeshraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti. Zvyšují HDP, ale nejsou zahrnuti při výpočtu HDP na obyvatele do místního  obyvatelstva.

 Na nelichotivé pořadí  ČR  v obou ukazatelích  se projevuje 4letá vláda pravicové koalice  s nárůstem podílu dluhu na HDP o vice než 17% a krácením výdajů na sociální ochranu, bez podpory ekonomiky a zaměstnanosti. Aby nebyl vidět rozdíl mezi politikou škrtů a současnou prorůstovou politikou, který by ilustroval hrubé chyby staré vlády a logicky odrazoval   voliče, budou pokračovat  obstrukce.

Elektronické nákupy
Podle Eurostat v EU podíl osob ve věku 16 až 74let, objednávajících  zboží nebo služby pro soukromé účely přes internet („e-kupující“) rostl z 30% 2007 na 53% 2015. EU překročila cíl 50% digitalizace do 2015.

Z uživatelů internetu, kteří v EU 2015 neučinili žádný on-line nákup, uvedlo 75 %, že raději nakupují osobně, 27% mělo obavy o bezpečnost plateb a soukromí. Většina e-kupujících v EU byla s nákupy on-line spokojena: 70% uvedlo, že nenarazili při objednávce on-line na nějaký problém. Nejoblíbenější položky koupené přes internet bylo oblečení a sportovní zboží (60% e-kupujících), cestování a rekreační ubytování (52%) a spotřební zboží a hračky (41%).

Jednotlivci nakupující online 2007 – 2015
(% osob 16 až 74 letých)

st3

V roce 2015 byl podíl e-kupujících  nejvyšší ve Spojeném království (81% z celkového počtu obyvatel ve věku 16 až 74 let),  Dánsku (79%), Lucembursku (78%), Německu (73%), Nizozemsku, Finsku a Švédsku (po71%). Naopak e-kupujících v Rumunsku bylo 11%, Bulharsku 18%, na Kypru 23% a Itálii 26%. Celkově byl v polovině členských států podíl e-kupujících nad 50%.

st4

V EU je nakupování on-line  mnohem méně rozšířeno mezi starší generací (on-line nakupovalo 2015 25% osob ve věku 65-74 let), než mezi mladšími generacemi (66 % osob ve věku 16-24 a 70% osob starších 25 -34). Rozdíl mezi oběma věkovými skupinami lze do značné míry vysvětlit tím, že starší lidé  pravděpodobně méně používají internet pro jakýkoli účel. Ve skutečnosti  podíl on-line nakupujících mezi stříbrnými surfaři (internetoví uživatelé ve věku 65 až 74) dosáhl 53%, v porovnání s 68% mladých uživatelů internetu.

Podíl nakupujících online podle věkových skupin v EU 2015

st5

U mladší věkové skupiny (ve věku 16 až 24 let), byl podíl uživatelů internetu, kteří nakupovali online v roce 2015 vyšší než 50% ve většině členských států EU, u skupiny 65 – 74 letých byl podíl nad  50%, pouze ve Velká Británie (78%), Lucembursku (69%), Německu (65%), Dánsku (63%), Švédsku (58%) a Francii (57%). Celkově lze říci, že v naprosté většině členských států byl nejvyšší podíl on-line kupujících mezi uživateli internetu ve věkové skupině 25 až 34 let.

Zatímco stejný obecný model byl pozorován ve všech členských státech, přičemž podíl uživatelů internetu, kteří zakoupili on-line v roce 2015 byl nižší než u starší generace u mladších, velikost podílu se mezi členskými státy lišila.

Nakupující na internetu podle věkových skupin  2015
(% uživatelů internetu v příslušné věkové skupině)

st6

Nejprodávanější bylo ve Spojeném království oblečení, v Dánsku turistické služby, v Lucembursku knihy. Jinak byl v EU podíl oblečení  a sportovního zboží 60%, cestování a rekreační pobyty 52%, spotřební zboží a hračky 41%, vstupenky na akce 37% a knihy, noviny a časopisy 33%. Oblečení a sportovní zboží byly nejvyšší položkou v 19 členských státech. Nejvyšší podíl e-kupujících  oblečení on-line v roce 2015 byl ve Spojeném království (74%), Maltě (72%) a Bulharsku (71%). Cestování a dovolená, ubytování, nejpopulárnější kategorie v zbývajících 9 státech, měl mimořádně vysoký podíl ve třech severských členských státech EU – Dánsku 73%, ve Finsku 70% a Švédsku (69%). Vstupenky na události v měly v Dánsku 69%, ve Švédsku 64%, a knihy, časopisy a noviny v Lucembursku (54 %). Nákup zboží pro domácnost a hračky byly nejpopulárnější ve Spojeném království (61%).

Nákupy vybraného zboží a služeb po internetu  2015
(% všech e-nákupů)

st7

Z 10 nakupujících online narazilo na nějaký problém při nákupu 7. Hladké transakce přes internet se zdají být pravidlem. Když  však problémy nastaly, byly zejména v rychlosti dodání (16% e-kupujících) a technické poruchy na internetových stránkách v průběhu objednávání nebo platby (12%). Pak následovalo špatné či poškozené zboží  (8%).

Problémy spojené s nákupy přes internet*
(% kupujících)

st8

Více než čtvrtina nenakupujících elektronicky má obavy z bezpečnosti internetu
Z lidí, kteří nenakupovali 2015 přes internet, naprostá většina dala přednost nakupovat osobně. Rádi si prohlédnou před nákupem  výrobek, jsou loajální k prodejcům,  mají silný návyk nakupovat osobně. Více než čtvrtina (27%) uvádí, že jim zabránil\ nakupovat elektronicky bezpečnost plateb nebo ochrana soukromí vice než obavy o získání nebo vracení zboží (19%) a nedostatek dovedností či znalostí pro nakupování on-line (18% ).

Pociťované překážky nákupu přes internet*
(% nenakupujících přes internet)

st9

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno