[quote]Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny je považována za důležitý prvek zdravé a vyvážené stravy. V zemích Evropské unie však o něco více než třetina (34,4 %) populace ve věku 15 a více let nejedli ovoce a zeleninu  v roce 2014 denně, zatímco méně než 15 % (14,1 %) spotřebovalo alespoň 5 porcí každý den. To je spotřeba podporovaná v rámci celé EU „5-a-denní“ kampaní na základě doporučení Světové zdravotnické organizace, že jedinci konzumují „minimálně 400 g ovoce a zeleniny denně (kromě brambor a dalších škrobnatých hlíz)“.[/quote]

Denní spotřeba ovoce a zeleniny se značně liší mezi jednotlivými členskými státy EU, u těch ve věku 15 a více let nekonzumujících denně ovoce a zeleniny od téměř 2/3 obyvatel v Rumunsku (65,1 %) po lehce na 15 % v Belgii (16,5 %). Na druhé straně jíst alespoň 5 porcí denně se pohybovalo od 1/3 ve Spojeném království (33,1 %) po méně než 5 % jak v Rumunsku (3,5 %) a Bulharsku (4,4 %).

Rozdíly u mužů a žen v denní spotřebě ovoce a zeleniny se zdá být rovněž ovlivněno úrovní vzdělání. Čím vyšší je úroveň vzdělání, tím vyšší je podíl  obyvatel „5-a-den“.

Tyto informace z Evropského Health Interview Survey vydává Eurostat u příležitosti Světového dne potravin (16. října).

% obyvatel se spotřebou alespoň 5 porcí ovoce nebo zeleniny na denně, 2014

(populace ve věku 15 a více let, údaje za Irsko nedostupné)

vystrizek1

Více než polovina populace nejí denně ovoce nebo zeleninu v Rumunsku a Bulharsku

Mezi členskými státy EU s nejnižším podílem obyvatel ve věku 15 a více nejedlo denně ovoce nebo zeleninu v roce 2014 v Belgii (16,1 %), (20,7 %), Spojeném království (21,3 %), Itálii (23,0 %), Španělsku (25,0 %), ve Slovinsku (27,0 %), Chorvatsku (27,5 %) a Řecku (30,1 %). Ale více než polovina obyvatel nejedla ovoce nebo zeleninu denně v Rumunsku (65,1 %) a Bulharsku (58,6 %). Následovalo Lotyšsko (48,5 %), Slovensko (46,6 %), Česká republika (46,3 %), Nizozemsko (45,9 %) a Německo (45,2 %).

Nejvyšší podíl „5-a-den“ spotřeby byl ve Velké Británii, Dánsku a Nizozemsku

Třetina obyvatel ve věku 15 a více let konzumovala denně alespoň 5 porcí ovoce nebo zeleniny ve Spojeném království (33,1 %), čtvrtina populace v Dánsku (25,9 %) a Nizozemí (25,0 %). Naopak nejnižší podíl denní konzumace alespoň 5 porcí ovoce nebo zeleniny byl v Rumunsku (3,5 %), Bulharsku (4,4 %), Chorvatsku (7,0 %), Rakousku (7,2 %), Slovinsku (7,5 %) a Řecku (7,8 %). Na úrovni EU “5-a-den“ byla 2014 1 ze 7 osob (14,1 %) ve věku 15 let a více.

 

vystrizek2

Podíly “5-a-den“ se liší nejvíce mezi lidmi s vysokým a nízkým vzděláním ve Spojeném království, nejméně se  liší v Řecku

Ve všech členských státech EU v roce 2014 bylo % populace s konzumací nejméně pěti porcí ovoce nebo zeleniny denně s vyšší úrovní vzdělání vyšší, než u osob s nízkou úrovní vzdělání. Celkově v EU jedlo alespoň 5 porcí denně 18,8 % z nejvýše vzdělané populace ve věku 15 a více jedlo alespoň pět porcí ovoce nebo zeleniny denně. Při nízké úrovni vzdělání to bylo 12,1 % obyvatel (rozdíl 6,7 %).

V členských státech byl největší rozdíl mezi osobami s nízkým a vyšším vzděláním u spotřeby  „5-na-den“ v roce 2014 ve Spojeném království (40,5 % pro část populace s vyšším vzděláním proti  24,9 % s nízkou úrovní vzdělání, rozdíl 15,6 %), následuje Dánsko (rozdíl 14,3 %) a Portugalsko (11,5 %). Rozdíl pod 2 % byl v Řecku (o 0,9 %), v Německu a Rakousku (po 1,6 %).

 

 

vystrizek

Metody a definice

Údaje uvedené v této tiskové zprávě pocházejí z posledního European Health Interview Survey (EHIS). EHIS se zaměřuje na změření zdravotního stavu, zdravotních determinantů a využívání služeb péče o zdraví občanů EU mezi členskými státy.

První vlna EHIS (EHIS vlna 1 nebo EHIS cca 2008) byla provedena v letech 2006 a 2009. Druhá vlna (EHIS vlna 2 byla kolem cca  2014) byla provedena v letech 2013 až 2015.

Obecně je pokryta průzkumem populace starší 15 let žijící v domácnostech s bydlištěm na území země. Všechny ukazatele jsou vyjádřené v procentech odpovídající populace a statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a jedné další dimenzi, jako úrovně dosaženého vzdělání, kvintil příjmu  nebo pracovní situace.

Nízká úroveň vzdělání se vztahuje na ISCED 2011 úroveň 0-2: nižší než primární a nižší sekundární vzdělávání.

Střední úroveň vzdělání se vztahuje na ISCED 2011 úroveň 3-4: vyšší sekundární a postsekundární neterciární vzdělání.

Vysoká úroveň vzdělání, což znamená terciární úroveň  dosaženého vzdělání je ISCED 2011 na úrovni 5-8: terciárního vzdělávání.

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno