Zdroj: Archiv

[quote]Evropská Komise sdělila 15.9, že usilovně pracuje na předložení prvního společného seznam EU, který bude uvádět nespolupracující daňové jurisdikce; pro tento účel předkládá předběžné posouzení („srovnávací přehled ukazatelů“) všech třetích zemí a souvisejících klíčových ukazatelů.[/quote]

Členské státy mají nyní rozhodnout, které země by měly být v příštích měsících podrobeny hlubšímu přezkumu, aby bylo možné přesně určit ty, jež nedodržují pravidla zdaňování.

V lednu 2016 zahájila Komise v rámci širší agendy EU zaměřené proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem třífázový postup pro vytvoření společného seznamu EU, uvádějící nespolupracující jurisdikce, pro jednání se státy mimo EU, které odmítají plnit mezinárodní standardy řádné správy daní.

Získá tím mnohem větší váhu, než současné množství vzájemně neprovázaných seznamů jednotlivých členských států. Souborný seznam EU rovněž zabrání tomu, aby země využívající agresivní daňové plánování zneužívaly rozdílů mezi systémy jednotlivých členských států.

Cílem je zveřejnit konečné znění seznamu nespolupracujících jurisdikcí do konce roku 2017. Členské státy tento přístup již podpořily a silnou podporu mu vyjádřil i Evropský parlament. Návrh uvedl komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

Jak byl srovnávací přehled vypracován

Cílem srovnávacího přehledu Komise je pomoci členským státům při rozhodování o tom, se kterými třetími zeměmi by EU měla zahájit dialog o otázkách řádné správy v oblasti daní. Má uvést v této oblasti věci do pohybu a podpořit členské státy v kvalifikovaném rozhodování o tom, které země se stanou předmětem hlubšího přezkumu.

Míra rizika vyhýbání se daňovým povinnostem byla určena pomocí analýzy všech zemí mimo EU a jejich daňových jurisdikcí. Předběžné šetření vycházelo ze široké škály neutrálních a objektivních ukazatelů, včetně údajů o ekonomice a finančních aktivitách, institucionálních a právních strukturách a základních normách řádné správy v oblasti daní.

Srovnávací přehled uvádí jako první krok věcné informace o každé zemi v rámci těchto tří neutrálních kategorií: hospodářské vztahy s EU, finanční aktivity a faktory stability. Jurisdikce, které se v těchto třech kategoriích nějakým způsobem vymykají z normy, jsou zkoumány z hlediska indikátorů rizika, např. ohledně míry transparentnosti nebo možného využívání preferenčních daňových režimů.

Předběžné šetření žádnou ze třetích zemí nehodnotí, ani neslouží jako předběžný seznam EU. Indikátory rizika určitých zemí mohou být v rámci srovnávacího přehledu z řady důvodů vysoké, i když tyto země pro daňové základny členských států nepředstavují žádnou hrozbu.

Přehled má členským státům umožnit soustředit se na menší počet třetích zemí při rozhodovaní o tom, u kterých navrhnout podrobnější přezkum z hlediska řádné správy v oblasti daní – ten je druhým krokem v postupu EU při vytváření seznamu jurisdikcí. Při sestavování seznamu bude EU úzce spolupracovat s OECD a vezme v potaz její hodnocení transparentnosti standardů v dotčených jurisdikcích.

Další kroky

Předběžné šetření bylo předloženo odborníkům z členských států na jednání Rady v rámci zasedání Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) konaného dne 14. září. Tato skupina na základě výsledků rozhodne, které dotčené jurisdikce budou předmětem podrobného přezkumu.

Její rozhodnutí by měli ministři financí schválit do konce tohoto roku. Přezkum vybraných zemí by měl začít v lednu příštího roku, tak aby byl první seznam EU uvádějící nespolupracující daňové jurisdikce k dispozici do konce roku 2017.

Souvislosti

Vytvoření tohoto nového seznamu je součástí kampaně EU, která bojuje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a podporuje spravedlivější zdanění v EU a na celém světě. Komise je v rámci vnější strategie pro účinné zdanění navrhla v lednu 2016 a v květnu ho schválili ministři financí EU.

Pro vytvoření takového seznamu EU se opakovaně vyslovil také Evropský parlament.

Zmíněná vnější strategie stanoví pro sestavení seznamu EU jasný, férový a objektivní postup sestávající ze tří kroků:

  • 1. Srovnávací přehled: Komise vypracuje neutrální srovnávací přehled ukazatelů, který má pomoci určit, do jaké míry existuje potenciální riziko, že daňový systém třetí země nahrává daňovým únikům. Zjištění srovnávacího přehledu předloží Komise odborníkům z členských států v rámci Skupiny pro kodex chování v Radě.
  • 2. Hlubší přezkum: Na základě výsledků srovnávacího přehledu členské státy rozhodnou, na které třetí země se zaměří oficiální hlubší přezkum EU. Tento hlubší přezkum standardů řádné správy daní ve třetích zemích provede Komise a Skupina pro kodex chování. S dotčenými zeměmi bude probíhat dialog, aby mohly reagovat na vzniklé obavy nebo zvážit užší spolupráci s EU v daňových záležitostech.
  • 3. Sestavení seznamu: Po dokončení hlubšího přezkumu budou třetí země, které odmítnou v souvislosti s řádnou správou daní s EU spolupracovat nebo s ní o této problematice jednat, zařazeny na společný seznam EU. Ten je považován za „poslední řešení“. Seznam bude nástrojem pro jednání se třetími zeměmi, které odmítají dodržovat zásady řádné správy daní, poté, co ztroskotají veškeré jiné pokusy o jednání s těmito zeměmi.

Srovnávací přehled ukazatelů v příloze obsahuje seznam 81 států světa s hodnocením srovnatelnosti daňové jurisdikce podle výše zmíněných ukazatelů.

Antimonopolní politika: Komise zveřejnila prvotní výsledky šetření v odvětví elektronického obchodu

Předběžná zpráva Evropské komise o šetření v odvětví elektronického obchodu potvrzuje, že se elektronické obchodování v EU rychle rozmáhá, a poukazuje na obchodní praktiky, které by mohly tlumit hospodářskou soutěž a omezovat výběr spotřebitelů. Význam šetření komentovala komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Své šetření v oblasti elektronického obchodování zahájila Komise v květnu 2015 v rámci strategie pro jednotný digitální trh, k jejímž hlavním cílům patří mimo jiné zajištění lepšího přístupu spotřebitelů a podniků ke zboží a službám. Provedené odvětvové šetření doplňuje související legislativní návrhy Komise.

Jeho prostřednictvím chtěla Komise zjistit, zda na evropských trzích elektronického obchodování existují nějaké problémy z hlediska hospodářské soutěže. Během šetření shromáždila fakta od téměř 1 800 společností, jež provozují elektronický obchod se spotřebním zbožím a digitálním obsahem, a zanalyzovala přibližně 8 000 smluv o distribuci. Svá prvotní zjištění prezentuje Komise v dnes zveřejněné předběžné zprávě.

Ve zprávě se poukazuje na obchodní praktiky, které mohou vzbuzovat obavy o řádné fungování hospodářské soutěže. Komise by mohla zahájit vyšetřování zaměřená na konkrétní případy, aby bylo zajištěno dodržování evropských předpisů o restriktivních obchodních praktikách a zneužívání dominantního postavení.

Hlavní zjištění

Předběžná zpráva potvrzuje, že význam elektronického obchodu roste. Vyplývá z ní, že v roce 2015 si přes internet objednala spotřební zboží či služby více než polovina dospělé populace EU, přičemž v některých členských státech byl tento počet ještě vyšší (přes internet nakupovalo více než osm lidí z deseti).

Elektronický obchod je důležitým faktorem pro transparentnost cen a cenovou konkurenci, neboť rozšiřuje výběr spotřebitelů a umožňuje jim snáze nalézt nejlepší koupě. Tato transparentnost funguje i na straně nabídky: zpráva například ukazuje, že více než polovina maloobchodníků sleduje ceny konkurentů a velká většina z nich reaguje na situace, kdy konkurenti své ceny změní.

Předběžná zpráva rovněž poukazuje na některé obchodní praktiky, které mohou tuto hospodářskou soutěž na internetu omezovat. Podniky by proto měla motivovat k tomu, aby přezkoumaly své současné smlouvy o distribuci a v případě rozporu je uvedly do souladu s pravidly EU pro hospodářskou soutěž.

Internetový prodej spotřebního zboží

Výrobci reagují na rozmach elektronického obchodu tím, že přijímají řadu postupů, které jim dovolují lépe kontrolovat distribuci svých výrobků a postavení svých značek. Ve větší míře využívají systémů selektivní distribuce, v jejichž rámci mohou výrobky prodávat pouze předem vybraní autorizovaní prodejci, a stále častěji své výrobky spotřebitelům prodávají prostřednictvím internetu sami.

Ve smlouvách o distribuci v rostoucí míře využívají smluvních omezení prodeje.

Zpráva uvádí, že:

  • více než dvě pětiny maloobchodníků se setkávají s určitou formou cenových doporučení nebo omezení ze strany výrobců,
  • téměř pětinu maloobchodníků omezuje smlouva v prodeji na internetových tržištích,
  • necelá desetina maloobchodníků má ve smlouvě stanoveno omezení, které jim brání podávat nabídky na internetové stránky porovnávající ceny,
  • více než desetina maloobchodníků čelí podle svých slov smluvním omezením, kterými jim dodavatelé brání v přeshraničním prodeji.

Všechny tyto typy smluvních omezení prodeje mohou za určitých okolností obecně ztěžovat přeshraniční nákupy nebo nákupy po internetu, a v konečném důsledku tak poškozovat spotřebitele, kteří nemohou profitovat z většího výběru a nižších cen, jež elektronický obchod nabízí.

Digitální obsah

Pro poskytovatele digitálního obsahu má zásadní význam dostupnost licencí ze strany držitelů autorských práv. Ta je také klíčovým faktorem hospodářské soutěže na trhu. Ze zprávy vyplývá, že licenční dohody jsou složité a často výhradní.

Stanovují, na jakých územích smějí poskytovatelé digitálního obsahu daná autorská práva využívat, s jakými technologiemi a v jakých časových intervalech může být obsah uváděn do distribuce.

V březnu 2016 zveřejnila Komise svá prvotní zjištění ohledně zeměpisného blokování. Ukázalo se, že tento postup je v elektronickém obchodu v celé EU silně rozšířen, zejména u digitálního obsahu.

Více než 60 % licenčních dohod předložených držiteli práv se omezuje na území jediného členského státu. Téměř 60 % respondentů z řad poskytovatelů digitálního obsahu se s držiteli práv ve smlouvě dohodlo na blokování podle zeměpisné polohy.

Je-li zeměpisné blokování výsledkem dohod mezi dodavateli a distributory, může se jednat o omezování hospodářské soutěže na jednotném trhu v rozporu s antimonopolními pravidly EU.

Veškerá opatření přijímaná proti této praktice v rámci prosazování pravidel hospodářské soutěže by se musela zakládat na posouzení každého jednotlivého případu, jehož součástí by byla i analýza možných odůvodnění pro zjištěná omezení.

Další kroky

Průběžná zpráva bude nyní po dobu dvou měsíců otevřena veřejné konzultaci. Zainteresované strany se mohou k výsledkům odvětvového šetření vyjádřit, mohou předložit dodatečné informace a mohou taktéž poukázat na další problémy.

Konečnou zprávu by měla Komise zveřejnit v prvním čtvrtletí roku 2017.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno