[quote]Jednotný mechanismus řešení (Single Resolution Mechanism -SRM) bude plně funkční pro eurozónu od 1. ledna 2016. Bude se ale bude vztahovat na plnou moc Výboru pro rozlišení bank v rámci celé EU. Posílí odolnost finančního systému a pomůže vyhnout se budoucím krizím tím, že poskytne včasné a účinné řešení přeshraničních i domácích bank.[/quote]

Evropská unie podnikla významné kroky k řešení hlavních příčin finanční krize s cílem zajistit, že banky jsou nyní mnohem lépe kapitalizovány, je ale efektivnější i dohled a identifikace rizik, která mohou narůstat v systémová. Avšak navzdory většímu dohledu a většímu důrazu na prevenci krizí mohou nadále existovat případy bank, které se dostanou do potíží. Nařízení SRM stanoví rámec pro členské státy, které se účastní bankovní unie, kdy je potřeba problémy bank řešit.

Komisař Jonathan Hill, který je zodpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy Unie, řekl: “Bankovní unie už má nástroje, které potřebuje k dohledu nad bankami v rámci eurozóny od 1. ledna, a bude také jednotný mechanismus pro řešení potíží. Je tu tedy systém pro řešení krizí bank a úhradu řešení, aniž by byli nuceni daňoví poplatníci za řešení platit.“

SRM stanoví, že jednotný fond pro řešení (SRF) bude vybudován za 8 let s „ex-ante“ příspěvky z bankovního sektoru. Členské státy se dohodly vymezit některá pravidla, zejména v souvislosti s převodem příspěvků na fond od národních orgánů řešení krizí bank v rámci mezinárodní dohody (IGA) na unijní orgán, včetně postupného vzájemného využívání prostředků. IGA byla součástí celkového kompromisu dosaženého členskými státy a Evropským parlamentem k SRM v březnu 2014, platí vedle nařízení SRM (IP/15/6258). To bylo ratifikováno dostatečným počtem zúčastněných členských států 29. listopadu.

Bankovní unie je závazná pro všechny státy eurozóny; zatím má s 19 členy: Rakousko, Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Pokud se členské státy rozhodly se vstoupit do bankovní unie, je třeba spojit tři části: dohled, rozlišení, EDIS.

Souvislosti

Jednotný mechanismus pro řešení navrhla Komise dne 10. července 2013. (IP/13/674). Vstoupil v platnost dne 19. srpna 2014. Ustanovení týkající se spolupráce mezi jednotlivým usnesením představenstva a vnitrostátními orgány rozlišení pro přípravu plánů rozlišení bank platí od 1. ledna 2015.

Jednotný mechanismus pro řešení funguje následovně:

Jednotný kontrolní mechanismus (SSM) provádí technický dozor a vydá signál, že banka v eurozóně, nebo usídlené v členském státě, který se účastní bankovní unii¨, je ve vážných finančních potížích, které je třeba řešit.

– Jednotný výbor řešení (Single Resolution Board (SRB), který se skládá ze zástupců příslušných vnitrostátních orgánů (těch, kde má banka sídlo, pobočky a/nebo dceřiné společností v mechanizmu Jednotného systému dohledu (Single supervisory Mechanism SSM) a Evropská komise připraví konkrétní úkoly pro přípravu a provádění rozlišení banky, která udělala chybu, nebo by mohla selhat. SRB rozhodne, zda použije rámec pro využívání Společného fondu pro řešení (Single Resolution Fund SRF.

– Režim rozlišení pak může být schválen nebo zamítnut Komisí, nebo za určitých okolností, Radou do 24 hodin.

– Pod dohledem SRB budou vnitrostátní orgány příslušné k řešení mít na starosti provádění programu rozlišení. SRB kontroluje činnost na vnitrostátní úrovni ze strany vnitrostátních orgánů příslušných k řešení, a pokud národní orgán rozlišení nesplní rozhodnutí, přímo řeší exekutivní příkazy pro problémové banky.

– SRF byl ustavena pod kontrolou SRB. To zajistí dostupnost finanční podpory, než se vyřeší problém banky. Je financován z příspěvků z bankovního sektoru. SRF může přispět k řešení, jen pokud banka v potížích může uhradit alespoň 8% z celkových závazků banky.

V bankovní Unii umožňuje jednotný mechanismus rozlišení (SRM):

– Více jednotné podmínky financování pro jednotlivce i podniky, a to díky jednotnému mechanismu pro řešení selhání bank bez ohledu na členský stát původu; snižuje vzájemnou závislost mezi nabídkou úvěrů a zdraví veřejných financí;

– zvýšení zachování finanční stability, s více předvídatelným prostředím pro rozhodování o spotřebě a investicích prostřednictvím centrálního krizového řízení pro velké a přeshraniční banky, jejichž nevypořádaná porucha by mohla jinak způsobit nákazu a paniku na finančním trhu;

– zesílená ochrana daňových poplatníků prostřednictvím kaucí a v případě potřeby jeden fond pro řešení sdílení finančních zdrojů pro krizové řízení, které mají být poskytovány bankami ex ante, přes všechny zúčastněné členské státy.

Obchodní část dohody o přidružení EU – Ukrajina bude fungovat od 1. ledna 2016

Od 1. ledna 2016 se začne provádět část dohody o přidružení Ukrajiny k EU- hluboká a komplexní zóna volného obchodu (DCFTA), která je součástí dohody o přidružení podepsané v červnu 2014. Zbývající část dohody o přidružení již byla v platnosti od roku listopadu 2014. Aplikace DCFTA dohody o přidružení EU-Ukrajina představuje milník v bilaterálních vztazích nabídkou nových ekonomických výhod pro obě strany. Ukrajinské podniky dostávají stabilní a předvídatelný preferenční přístup na největší trh na světě s 500 miliony zákazníků, zatímco podniky v EU budou moci těžit ze snadnějšího přístupu na ukrajinský trh a budovat nové vztahy s ukrajinskými dodavateli a partnery. To bude rovněž ku prospěchu ukrajinských občanů, protože budou mít lepší přístup k vysoce kvalitním produktům, zvýšení konkurence a snížení dovozních cel by mělo vést ke snížení cen.

S ambiciózními cíli sbližování právních předpisů EU v oblastech, jako je hospodářská soutěž, státní veřejné zakázky, a ochrana práv duševního vlastnictví přispěje dohoda k modernizaci a diverzifikaci ukrajinské ekonomiky a vytvoří dodatečné pobídky k reformám, zejména v oblasti boje proti korupci. DCFTA tak nabídne příležitost pro Ukrajinu zlepšit podnikatelské prostředí a přilákat zahraniční investice, pomáhá Ukrajině k další integraci se světovou ekonomikou. Předpokládá se, že DCFTA bude provedena v průběhu několika let, což umožňuje postupnou harmonizaci právních předpisů a poskytne čas pro všechny dotčené zúčastněné strany se přizpůsobit.

Komisařka Malmströmová vyjádřila důvěru ve vyhlídky Ukrajiny: „platnost dohody v této oblasti obchodu vytváří jedinečnou příležitost pro Ukrajinu k stabilizaci, diverzifikaci a rozvíjení její své ekonomiky ve prospěch všech občanů. Pomoc ze strany nabídne EU malým a středním ukrajinským podnikům chopit se těchto nových příležitostí pro růst a vytváření pracovních míst. Podniky v EU budou mít prospěch z lepšího přístup na trh 45 milionů lidí. Změna nenastane přes noc, bude to vyžadovat práci a investice. Ale postupně přispěje DCFTA k prosperující Ukrajině a k posílení ekonomické integrace s EU.“

Souvislosti

EU a Ukrajina podepsaly dohodu o přidružení s obsáhlou a komplexní zónou volného obchodu dne 27. června 2014. Dohoda měla vstoupit plně v platnost po skončení ratifikačních procesů ve všech 28 členských státech. Obecná ustanovení a části kapitol politických a spolupráce jsou již prozatímně prováděny od listopadu 2014. K nim se od 1. ledna roku 2016 přidají části související s obchodem (DCFTA).

Vývoz EU na Ukrajinu dosáhl 17 miliard €, dovoz Ukrajiny z EU činil 14 miliard € (údaje za rok 2014). Hlavní vývoz EU na Ukrajinu se skládá ze strojů a přístrojů (5,7 mld. € 2013), dopravních prostředků a zařízení (2,6 mld. €), chemikálií (3,7 mld. €) a průmyslového zboží. Ukrajinský hlavní vývoz do EU jsou obecné kovy (3,5 mld. €), rostlinné produkty (2,8 mld. €), výrobky z minerálií (2,7 mld. €), stroje a zařízení (1,2 mld. €). Nezávislé studie ukazují, že jednoduchá realizace asociační dohody AA/DCFTA by přinesla výhody v podobě cca. 6% HDP ve střednědobém horizontu, a 12%, pokud jde o zvýšení blahobytu Ukrajinců. Mnohem více lze očekávat, pokud Ukrajina skutečně zrealizuje reformy plánované v dohodě, protože by zlepšení podnikatelského prostředí pomohlo přilákat zahraniční investice a přenos technologií.

EU bude nadále poskytovat značnou podporu na provádění DCFTA – jako například v oblasti technických předpisů produktů, zadávání veřejných zakázek, opatření k bezpečnosti potravin, pravidel hospodářské soutěže a zvyků atd. – zejména mobilizací odborných znalostí z členských států EU při spolupráci se svými ukrajinskými kolegy.

Kromě toho EU věnuje zvláštní pozornost podpoře soukromého sektoru – především malého

podnikání – to může těžit z výhod této dohody, a generovat hospodářský růst a zaměstnanost pro Ukrajinu. Ve skutečnosti DCFTA ovlivní nejen vývozce do EU, ale všechny firmy: domácí podnikatelské prostředí bude také postupně v souladu s pravidly EU. Změny budou ve střednědobém až dlouhodobém horizontu hrát ve prospěch Ukrajiny, v krátkodobém horizontu mohou být výzvou pro malé a střední podniky, které mohou potřebovat zvláštní dovednosti a více finančních zdrojů, aby se přizpůsobily.

K reakci na tyto potřeby, Evropská komise – společně s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) – zavedla nástroj DCFTA pro malé a střední podniky. Nástroj bude doplňovat programy EU na Ukrajině, které pomáhají malým podnikům růst – např. program EU SURE, SME FLAGSHIP. Nástroj pro malé a střední podniky DCFTA obdrží za své činnosti na Ukrajině přibližně 100 milionů € dotací z rozpočtu EU. Očekává se, že tento příspěvek povede k uvolnění alespoň 1 mld. € nových investic do ukrajinských malých a středních podniků, které mají být financovány z velké části prostřednictvím nových úvěrů podporovaných nástrojem. Financování bude:

– Pomocí MSP využívat nové obchodní příležitosti s EU a v rámci regionu, které bylo zahájeno až díky DCFTA;

– Zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky, které jim umožní provést nezbytné investice na zvýšení jejich konkurenceschopnosti;

– Umožnit malým a středním podnikům začlenit se do globálních hodnotových řetězců tím, že se stanou obchodními partnery přímých zahraničních investorů;

– Umožnit malým a středním podnikům, aby byly v souladu s novými technickými normami bezpečnosti potravin, normami kvality, jakož i opatřeními na ochranu životního prostředí, což podpoří ukrajinské zákazníky a zvýší vývoz do EU i mimo ni.

Polská Vratislav a španělský San Sebastian městy kultury 2016

Uvádí se zdůvodnění výběru těchto 2 měst.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno