[quote]Podle zprávy Eurostat z 12. října 2016 ceny rezidenčních nemovitostí, měřeno indexem cen domů, vzrostly o 2,9 % v eurozóně a o 4,0 % v EU ve druhém čtvrtletí roku 2016 v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku. Ve srovnání s prvním čtvrtletí roku 2016 vzrostly ceny domů ve druhém čtvrtletí roku 2016 o 1,4 % v eurozóně a o 1,6 % v EU.[/quote]

Obě statistiky ukazují růst České republiky: čtvrtletní statistika cen bydlení ukazuje jen mírný nárůst jako odraz zvýšené poptávky po bytech – jeden z projevů důsledku podpory růstu ekonomiky, projevující se ve zvýšení poptávky po bytech.

Statistika nárůstu výroby průmyslu za srpen a poslední rok ukazuje proti předchozímu období prohlubování krize v recesi škrtáním prorůstových opatření státu v letech 2009-2013. Růst se ovšem bude zrychlovat jen úměrně rychlým překonáváním akutního nedostatku pracovních sil, odpovídajících  poptávce na trhu práce.

Druhé čtvrtletí roku 2016 ve srovnání s druhým čtvrtletím 2015: ceny bydlení se zvýšily o 2,9 % v eurozóně a o 4,0 % v EU

Ceny bydlení – roční míra růstu v eurooblasti a EU (%)

vystrizek1

Vývoj cen obytných nemovitostí v členských státech EU

Z členských států, za které jsou data k dispozici, byly nejvyšší meziroční nárůsty cen nemovitostí ve druhém čtvrtletí roku 2016 v Maďarsku a Lotyšsku (po 10,3 %), v Rakousku (+ 9,0 %), ve Spojeném království (+ 8,8 % ) a ve Švédsku (+ 8,7 %), zatímco poklesy byly na Kypru (-8,9 %) a Itálii (-1,4 %).

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím, byl nejvyšší růst cen v Lotyšsku (+ 6,6 %), Estonsku, Litvě a Portugalsku (po + 3,1 %), Spojeném království (+ 3,0 %), poklesy byly v Chorvatsku a na Kypru (po -0,9 %), Itálie (-0,4 %) a Maďarsku (-0,2 %).

V ČR byl pomalý plynulý nárůst cen.

vystrizek2

Metody a definice
Index cen bydlení (House Price Index -HPI) měří cenové změny všech rezidenčních nemovitostí nakoupených domácností (byty, rodinné domy, řadové domy, atd), a to jak nově postavených, tak stávajících, a to nezávisle na jejich konečné použití a nezávisle na svých předchozích majitelích. HPI členských států sestavují národní statistické úřady. Za eurozónu a EU jsou sestavovány Eurostatem. HPIs jsou počítány jako roční zřetězené indexy s váhami každoročně aktualizovvanými. Agregaty se v současné době vypočítávají jako vážené průměry národních HPI za použití HDP jako vah v tržních cenách (vyjádřené v milionech ve standardech kupní síly – PPS) dotčených zemí.

Údaje nejsou sezonně očištěny.

Chybějící data zemí jsou podle odhadu Eurostatu z údajů z neharmonizovaných zdrojů. Tyto odhady se nezveřejňují, ale jsou použity k výpočtu souhrnů za eurozónu a EU.

Poznámka k zemím:

Irsko: HPI byl revidován tak, aby odrážel změny z úplnějších administrativních zdrojů dat.

Srpen 2016 ve srovnání s červencem 2016: průmyslová výroba vzrostla o 1,6 % v eurozóně a 1,4 % v EU28

Podle odhadů Eurostatu ze dne 12. října v srpnu 2016 ve srovnání s červencem 2016 sezónně upravená průmyslová výroba vzrostla o 1,6 % v eurozóně a o 1,4 % v EU28. V červenci 2016 průmyslová výroba v obou zónách klesla o 0,7 %.

V srpnu 2016 ve srovnání se srpnem 2015 se průmyslová produkce v obou oblastech zvýšila o 1,6% v eurozóně a 1,4% v EU28.

 

vystrizek3

Měsíční porovnání podle hlavních odvětvových seskupení a členských států

Nárůst průmyslové výroby v eurozóně v srpnu 2016 ve srovnání s červencem 2016 o 1,6 % je vlivem růstu výroby zboží dlouhodobé spotřeby o 4,3 %, kapitálových statků o 3,5 %, energií o 3,3 % a meziproduktů o 1,4 %; výroba zboží krátkodobé spotřeby klesla o 0,6 %.

V EU28 došlo k nárůstu o 1,4 % vlivem výroby kapitálových statků o 3,8 %, zboží dlouhodobé spotřeby o 2,7 %, energií o 1,9 % a meziproduktů o 0,9 %; výroba zboží krátkodobé spotřeby klesla o 0,5 %.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl nejvyšší růst průmyslové výroby v ČR (+ 12,1 %), v Nizozemsku (+ 4,4 %) a Německu (+ 3,1 %), největší poklesy v Irsku (- 13,4 %), Finsku (-3,5 %) a Švédsku (-2,9 %).

Meziroční srovnání podle hlavních průmyslových seskupení a podle členských států

Nárůst průmyslové výroby o 1,8 % v eurozóně v srpnu 2016 ve srovnání se srpnem 2015 je vzhledem k růstu výroby zboží dlouhodobé spotřeby o 4,9 %, kapitálových statků o 2,6 %, meziproduktů o 2,0 % a energií o 1,5 %; zatímco výroba zboží krátkodobé spotřeby klesla.

V EU28 na nárůst o 1,8 % měla vv výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 4,6 %, kapitálových statků o 3,3 %, meziproduktů o 1,9 %, energie o 0,2 % a zboží krátkodobé spotřeby o 0,1 %.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl nejvyšší růst v průmyslové výrobě v České republiky (+ 7,7 %), Slovinsku (+ 5,9 %) a v Polsku (+ 5,1 %), největší pokles v Irsku (-8,5 %), ve Švédsku (-6,2 %) a na Maltě (-3,9 %).

Metody a definice

Index průmyslové produkce měří vývoj objemu produkce v průmyslu bez stavebnictví, na základě údajů očištěných o kalendářní a sezónní vlivy.

Sezónně upravená data za eurozónu a EU28 se vypočtou jako součet sezónně očištěných národních dat. Eurostat provádí sezónní úpravu dat pro ty země, které nepřizpůsobily údaje sezónním vlivům.

Průmysl celkem pokrývá NACE Rev. 2 sekce B až D.

Chybějící data za členské státy za uplynulé měsíce jsou pro výpočet eurozóny a EU28 odhadován.

vystrizek4

vystrizek5

vystrizek6

vystrizek7

vystrizek8

vystrizek9

 

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno