[quote]20. ledna se vedle vývoje běžného účtu EU28 (s příznivými výsledky za ČR) a údajů o změnách cen obytných nemovitostí v porovnání s předchozím rokem, signalizujících mírné oživení, soustředila pozornost na zneužití státní pomoci pro ocelářský průmysl v Belgii a Itálii. Komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová vydala k oběma případům prohlášení, jehož věcnou část uvedla na úvod popisu obou případům. Negativní zkušenost  obou států může být vodítkem k stanovení mezí při řešení problémů zejména Ostravska.[/quote]

Státní podpora: Komise nařizuje Belgie uhradit 211 mil. € od několika ocelářských společností  skupiny Duferco

Evropská komise dospěla k závěru, že 211 mil. € poskytovaných valonskými orgány v Belgii několika ocelářským společnostem skupiny Duferco mezi roky 2006 až 2011 byly v rozporu s pravidly EU pro státní podporu a tín narušily hospodářskou soutěž.

Po hloubkovém šetření dospěla Komise k závěru, že by žádný soukromý investor nerozhodl  investovat za stejných podmínek jako belgický zahraniční Strategický investiční holding (FISH), orgán veřejné správy řízený valonskou vládou v Belgii. Veřejné financování proto poskytovalo selektivní výhodu svým příjemcům proti jejich konkurentům, fungujícím bez dotačních financí.

Vzhledem k problémům nadměrných kapacit v ocelářském průmyslu v EU povolují  pravidla státní podpory EU v tomto sektoru pouze podpořit dlouhodobou konkurenceschopnost a efektivitu výroby oceli, nikoliv ale podporu výrobců ve finančních potížích. Tato pravidla byla použita konzistentně v řadě zemí EU.

Margrethe Vestager, komisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže, uvedla: „Výrobci oceli v celé EU se potýkají s celosvětově nadbytečnými kapacitami a silným dovozem – odpovědí na tuto výzvu musí být zlepšení dlouhodobé globální konkurenceschopnosti. Proto pravidla EU pro podporu tohoto odvětví státem umožňují členským státům například  podporu výzkumných činností nebo zmírnění nákladů na energii ocelářských společností. Komise se zabývá mezinárodním narušením  obchodu pomocí antidumpingových nebo antisubvenčních opatření. To je také důvod, proč země EU a Komise zavedly přísná bezpečnostní opatření proti státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci ocelářské společnosti v obtížích. Tím se zabrání závodům ve škodlivých dotacích mezi zeměmi EU a  neřízené státní podpoře v jedné zemi EU, která může nespravedlivě ohrozit tisíce pracovních míst v celé EU. Přes nezákonnou státní podporu Duferco stáhla téměř všechny obchodní aktivity z Belgie. Případ ukazuje, že státní podpora na uměle udržované hladině konkurenceschopnosti výrobců oceli,  kteří nejsou životaschopní, vážně narušuje hospodářskou soutěž a jen zdržuje jejich odchod z trhu na úkor daňových poplatníků.“

V říjnu 2013 zahájila Komise hloubkové šetření, týkající se financování několika společností skupiny Duferco belgickým zahraničním holdingem strategických investic FISH. FISH byl vytvořen v roce 2003 Société wallonne de gestion et de particions (Sogepa), patřící belgickému regionu Valonsko, aby investoval do ocelářské společnosti.

FSIH opakovaně udělila státní podpory v celkové výši 211 milionů € společnostem skupiny Duferco mezi roky 2006 a 2011. Tím uměle zvýšila tržby společnosti a odložila obtížné, avšak nezbytné úpravy kapacity v oblasti valonského ocelářského průmyslu. Šetření Komise zjistilo, že by žádný na trh orientovaný manažer neinvestoval do podniku ze skupiny Duferco a v odvětví oceli s cílem podpořit výrobu oceli ve Valonsku, jak to FSIH udělal.

Investice proto představovaly státní podporu ve smyslu pravidel EU, ta však umožňuje pouze podporu zvyšující konkurenceschopnost životaschopných ocelářských společností a ne veřejnou podporu výrobců oceli ve finančních potížích. Opakovaná podpůrná opatření poskytnutá společnosti Duferco jsou proto podle pravidel státní podpory EU nezákonná. Belgie musí nyní získat zpět podpory od příjemců nebo jejich právních nástupců.

Navzdory významné protiprávní státní podpoře poskytnuté valounskou vládou podnikům ze skupiny Duferco v Charleroi, La Louvière a Clabecqu podniky následně ukončily výrobu oceli. Komise využívá Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), aby podpořila úsilí Valonského regionu k rekvalifikaci pracovníků, kteří byli propuštěni.

Souvislosti

V letech 2006 až 2011 těžilo několik společností skupiny Duferco  z podpory valonských orgánů. V návaznosti na své hloubkové šetření Komise určila pět příjemců z této skupiny v holdingové společnosti Duferco: dceřiná ocelářská společnost s názvem Duferco Industrial Investment, Duferco joint venture se skupinou Novolipetsk v Steel Invest & Finance (nyní plně vlastněná společností Novolipetsk), a dva společné podniky s FSIH v Belgii známé jako Duferco Salvage Investments Holding a Duferco – dlouhé výrobky.

Podle pravidel EU veřejné investice do společností provádějících hospodářské činnosti miohou být považovány za státní podporu za předpokladu, že se investice neuskuteční za podmínek, které by nebyly přijatelné pro soukromého investora působícího za běžných tržních podmínek (zásada investora v tržním hospodářství “market economy investor principle- MIEP). Veřejné investice, která nedokáže splnit MIEP, představuje státní podporu ve smyslu právních předpisů EU (článek 107 Smlouvy o fungování Evropské unie – SFEU), která dává oprávněné osobě hospodářskou výhodu oproti svým konkurentům.

Evropský ocelářský průmysl má obrat přibližně ve výši 180 miliard €, s přímým zaměstnáním asi 360 000 lidí, vyrábějící přibližně 170 milionů tun oceli ročně ve více než 500 výrobních závodech v 23 členských státech. Efektivní nadměrná kapacita v EU v roce 2015 se odhaduje na cca 10-15% celkové evropské kapacity. Evropští výrobci oceli čelí globálním výzvám, mezi nimiž je silná konkurence ze zemí s nízkými náklady, které mají také velké nadměrné kapacity, čelí poklesu globální poptávky po oceli, rostoucím nákladům na energii, a silné závislosti na dovážených surovinách.

Proto pravidla státní podpory EU neumožňují veřejnou podporu pro záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích v odvětví oceli. Ocelářský průmysl byl vyloučen na základě dohody členských států EU a Komise v polovině-1990 (rozhodnutí Komise č 2496/96/ESUO). Od té doby EU uplatňuje tržní přístup řízený k dosažení úpravy kapacit a restrukturalizaci nezbytnou k zajištění životaschopného a udržitelného ocelářství v Evropě. Komise musí i nadále soustavně uplatňovat pravidla státní podpory s cílem zajistit rovné podmínky pro ty výrobce oceli, kteří již prošli prováděním bolestivých a nákladných plánů restrukturalizace financované prostřednictvím soukromých zdrojů.

Kromě toho, jak ukázala zkušenost z minulosti, by umožnění podpory na záchranu a restrukturalizaci narušilo hospodářskou soutěž a vzniklo riziko závodů v dotacích mezi členskými státy.

Současně ale pravidla státní podpory EU umožňují členským státům poskytnout státní podporu k posílení globální konkurenceschopnost evropských výrobců oceli, jako je třeba výzkum a vývoj, podpora na vzdělávání a podpora pro energeticky náročné uživatele. V uplynulých letech některé členské státy přijaly opatření, jejichž cílem je kompenzovat energeticky náročným uživatelům, včetně výrobců oceli, jejich vysoké náklady na energii.

Tato opatření sice ovlivňují hospodářskou soutěž v odvětví oceli, ale podporují důležité cíle společného zájmu. Dále tu byla stanovena omezení úrovně státní podpory, která může být poskytnuta.

Vzhledem k tomu, po vyloučení z podpory na záchranu a restrukturalizaci pro výrobce oceli v obtížích v polovině roku 1990 byla přijala řadu rozhodnutí o zamítnutí žádosti (mnoho s příkazy k úhradě) v mnoha zemích EU, včetně Belgie, Německa, Itálie a Polska.

Souvislost s jInými aktivitami Komise týkajícími se evropského ocelářství

Kromě použití pravidel státní podpory EU konsistentně s cílem zajistit rovné podmínky v rámci evropského trhu s ocelí Komise používá soustavu nástrojů politiky, včetně obchodu a jednotného trhu, pro efektivní a koordinovanou reakci na globálně nadbytečné kapacity a konkurenční trhy. To je také náplní spolupráce Komise s členskými státy EU a ocelářským průmyslem, která pomůže minimalizovat případné ztráty pracovních míst, způsobené ekonomickými podmínkami na trhu.

V oblasti obchodní politiky je spravedlivá hospodářská soutěž v celosvětovém měřítku  součástí otevřené a výhledové agendy obchodu. Nástroje na ochranu obchodu, jako jsou antidumpingová nebo anti-dotační cla a poplatky, jsou způsoby ochrany Evropské unie před mezinárodním narušení obchodu a nekalému obchodu. V EU bylo přijato do současné doby 34 konečných opatření uložených na dovoz výrobků z oceli. Kromě toho jsou k dispozici nová antidumpingová  a antidotační vyšetřování, která probíhají u 6 dalších výrobků z oceli

Komise je odhodlána zlepšit celkovou konkurenceschopnost průmyslové základny Evropy. Konkurenceschopnost evropského ocelářského odvětví je jedním z hlavních pilířů průmyslové agendy EU, a cíle průmyslové konkurenceschopnosti jsou začleněny do dalších politik EU, včetně v roce 2015 přijaté strategie jednotného trhu. Komise také podporuje přechod k chytřejším a čistším inteligentním technologiím a ustavila skupinu na vysoké úrovni pro energeticky náročná odvětví, která radí Komisi v politických otázkách a funguje jako fórum pro diskusi mezi zúčastněnými stranami. Zvláštní konference na vysoké úrovni pro mapování současné výzvy a diskuse o politických opatřeních se bude konat v Bruselu dne 15. února 2016. Komise plynule navazuje na provádění akčního plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě, který byl přijat v roce 2013.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci EU (EFG) byl zřízen na pomoc těm, kteří se přizpůsobují následkům globalizace. Od jeho počátku v roce 2007 EGF vyplatil cca 550 mil € na pomoc více než 128 000 pracovníkům. (V ČR cca 800 pracovníkům!) EFG poskytuje finanční prostředky na pomoc propuštěným pracovníkům zlepšit jejich zaměstnatelnost a najít nové pracovní příležitosti (odborné vzdělávání, zvyšování kvalifikace, dočasné pobídky a příspěvky aj), včetně ocelářství.

Státní podpora: Komise zahájila hloubkové šetření italské podpory pro výrobce oceli IlvA v Taranto, Itálie

Šetření umožní posoudit, zda italská státní podpora pro výrobce oceli IlvA byla v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Evropská komise posoudí zejména, zda opatření usnadňující přístup IIvA k financování modernizace svého závodu v Taranto neposkytlo této společnosti nespravedlivou výhodu vůči jeho konkurentům. Vzhledem k naléhavé potřebě řešit znečištění v areálu IlvA v Taranto rozhodnutí Komise rovněž stanoví ochranná opatření, které umožňují Itálii, aby okamžitě přistoupila k sanacím. Zahájení hloubkového šetření poskytuje zúčastněným stranám příležitost předložit připomínky k posuzovaným opatřením; nepředjímá výsledek šetření. Opatření zdůvodnila obdobně jako v případě Belgie komisařka Margrethe Vestager.

Ocelárka Ilva v Taranto je největší ocelárna EU. Celková kapacita by umožnila produkovat tolik, jako Bulharsko, Řecko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko a Lucembursko v roce 2015. Komise obdržela řadu stížností od zúčastněných stran na údajné státní opatření zaměřené na udržení IlvA nad vodou uměle, což může vést s ohledem na velkou výrobní lapacitu IIva k výraznému narušení hospodářské soutěže.

Tato opatření dosáhla celkem cca 2 mld. € ze státem podpořeného financování. Patří mezi ně státní záruky na úvěry, zákon výjimečně dávající absolutní prioritu platbám splátek úvěrů poskytnutých IlvA v případě úpadku, včetně všech dluhů veřejnoprávních subjektů, a zákon, který umožňuje IlvA přístup k finančním prostředkům zajištěným při probíhajících trestních řízeních vedených proti akcionářům IlvA a bývalému managementu a řízením k stanovení, kdo je vlastníkem těchto prostředků, a zúčtování ze strany plateb IlvA z dlouhotrvajícího sporu mezi státem vlastněným holdingem Fintecna a Ilva.

Komise je povinna zabývat se  stížnostmi potenciálních porušení pravidel státní podpory EU. To bude nyní dále probíhat, aby přezkoumala, zda její původní obavy, že tato opatření dávají Ilva nespravedlivou výhodu proti jeho konkurentům, v rozporu s pravidly EU pro státní podporu jsou oprávněné.

Obavy o životní rostředí a veřejné zdraví v oblasti  Taranto
Ilva nedodržovala po mnoho let  ekologické normy, což vede k vážným problémů životního prostředí a veřejného zdraví v oblasti Taranto.  Komise se od roku 2013 trvale snaží o řízení proti Itálii  za nesplnění povinnosti zajištění souladu Ilva s právními předpisy EU o ekologických normách pro průmyslové emise. Po národních trestních řízeních, byl  top management Ilva  obžalován za údajné ekologické katastrofy a odstoupil z  řízení společnosti. Od června 2013 byla Ilva pod mimořádnou správo komisařů jmenovaných vládou s ohledem na pokračující průmyslovou činnost a zároveň modernizaci závodu na splnění ekologických norem

Dnešní rozhodnutí jasně vyjadřuje aktuální obavy Komise, pokud jde o využití veřejných prostředků na modernizaci výroby v závodě Ilva Taranto, nebrání ale Itálii v podpůrných opatřeních, nezbytnému uklidu stávajícího znečištění v místě podniku a okolní oblasti a zlepšení veřejného zdraví v oblasti Taranto. Poté co vnitrostátní soudní orgány určí příslušného znečišťovatele, měly by italské orgány vyžadovat od něho úhradu včetně úhrady veřejných prostředků podle zásady “ať platí znečišťovatel”. Šetření nebude zasahovat do probíhajících řízení pro nesplnění povinnosti  Itálie, týkající se právních předpisů EU v oblasti životního prostředí. Italské opatření zajišťujcí soulad environmentální normy pro průmyslové emise Ilva musí zajistit jeho soulad s pravidly EU pro státní podporu.

Souvislosti
Vysvětlení jsou totožná s textem příslušných ustanovení v rozhodnutí k Belgii.

Třetí čtvrtletí roku 2015 ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2014. Ceny domů vzrostly v září o 2,3% v eurozóně a  o 3,1% v EU
Podle šetření Eurostat ceny rezidenčních nemovitostí, měřeno indexem cen nemovitostí, vzrostly ve třetím čtvrtletí roku 2015 v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku o 2,3% v eurozóně a 3,1% v EU28. Ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2015 ceny vzrostly ve třetím čtvrtletí roku 2015 o 1,0% v eurozóně a 1,3% v EU.

Ceny nemovitostí – Meziroční tempo růstu pro eurozónu a EU (%)
em1

Vývoj cen v členských státech EU

Z členských států, za které jsou data k dispozici, byl nejvyšší meziroční nárůst cen nemovitostí ve třetím čtvrtletí roku 2015 ve Švédsku (+ 13,7%), v Rakousku (+ 9,3%), v Irsku (+ 8,9%) a Dánsku (+ 7,2%).

Propady byly v Lotyšsku (-7,6%), Chorvatsku (-3,0%),  Itálii (-2,3%) a ve Francii (-1,2%). Nejvyšší čtvrtletní růst  byl na Maltě ( 6,2%), v Irsku ( 4,5%), v Rakousku ( 4,1%), ve Švédsku a ve Spojeném království (po 3,9%), a největší pokles v Maďarsku (-5,9% ), ve Slovinsku (-3,5%) a Estonsku (-1,9%).

Q a roční změny v cenách

em2

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno