[quote]Podle dat Eurostat v roce 2013 pracovalo v EU 8,3 milionu osob jako pedagogických pracovníků (od předškolního po terciární úroveň); z toho 5,8 mil. (70%) byly ženy. Ženy převládaly z velké části v raných fázích vzdělávání ( 95% všech učitelů na úrovni předškolního vzdělávání a 85% na základní úrovni). Naopak většina pedagogických pracovníků na úrovni terciárního vzdělávání byli muži (59%).[/quote]

Rozdělení pedagogů podle stupně vzdělávání (%), 2013

pe

Ze všech pedagogických pracovníků v EU bylo 820 000 osob (téměř 10% z celkového počtu) mladších 30 let a 2,9 milionu (zhruba 36%) ve věku 50 nebo starší. Podíl učitelů ve věku 50 a více let byl nejvyšší na středních školách (39,2%) a na úrovni terciárního vzdělávání (36,1%).

Největší podíl žen byl v roce 2013 (s podíly v rozmezí od více než 80%), v Estonsku (88,2%), Lotyšsku (83,2%) a Litvě (81,2%), méně než 65% v Řecku (62,9 %) a ve Španělsku (63,9%). Na úrovni EU z 10 pedagogických pracovníků bylo 7 žen.

Nejvíce žen bylo nadměrně zastoupeno ve stádiích raného vzdělávání. V pre-primárním stupni bylo 95,1% žen. Nižší podíl byl jen ve Francii (83,0%), Nizozemsku (86,6%) a Spojeném království (90,0%). V deseti členských státech podíl učitelek na preprimární úrovni přesáhl 99%: (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Rumunsko a Slovensko).

Podobná situace je v primárním vzdělávání, i když méně výrazně. Největší podíl učitelek na této úrovni byl v Litvě a ve Slovinsku (po 97,1%), Česká republika měla96,8%, Itálie 95,9% a Maďarsko 95,6%. Naproti tomu v Řecku to bylo 69,9%, Španělsku 75,9%, v Lucembursku 76,0% a Švédsku 77,0%. Na úrovni EU 85,2% učitelů základních škol byly 2013 ženy.

Situace je vyrovnanější v sekundární vzdělávání, kde podíl učitelek je v průměru v EU 64,0%. Pouze v terciárním vzdělávání muži dominují: ženy měly podíl 41%. Na této úrovni byly ženy nedostatečně zastoupeny v každém členském státě EU s výjimkou Lotyšska (56,3%), Litvy (55,5%) a Finska (50,7%).

Podíl žen na pedagogickém personálu podle stupně vzdělání (%), 2013

pe2

V roce 2013 byl největší podíl pedagogických pracovníků ve věku 50 a vice v Itálii (61,9%), Bulharsku (47,7%), Estonsku (43,1%), Litvě (42,1%), Švédsku (41,7%) , Lotyšsku (41,2%) a Řecku (40,1%).

Podle úrovně výuky byl největší podíl pracovníků ve věku 50 let a vice v sekundárním nebo terciárním vzdělání, kromě Řecka, Malty, Rumunska a Švédska. Přes polovinu pedagogů 5o letých a starších bylo v Itálii, v pre-primárním a terciárním vzdělávání v Bulharsku, v terciárním ve Slovinsku..

Podíl pedagogů 50 letých a starších podle úrovně vzdělávání 2013 (%)

pe3

Podíl pedagogů ve věku 50 a vice let podle 5 letých věkových skupin 2013

pe4

Podíly pedagogických pracovníků ve věkových skupinách byly vypočteny s výjimkou skupiny „neznámého stáří“ z celkového počtu.

Předškolní vzdělávání (Mezinárodní klasifikace úrovní vzdělání 0,2) začíná obvykle ve věku 3 let a připravuje děti na vstup do základního vzdělávání.

Primární vzdělávání (Mezinárodní klasifikace úrovně vzdělání 1) začíná mezi pěti a sedmi roky, začíná obecně od zahájení povinné školní docházky a zahrnuje šest let celodenní školní docházky.

Středoškolské vzdělání (Mezinárodní klasifikace úrovní vzdělání 2-4) se skládá z nižšího středního vzdělání, středního vzdělání, a post-sekundárního, ne ale terciárního vzdělávání. Nižší sekundární vzdělávání pokračuje v základních programech na primární úrovni, i když se výuka obvykle zaměřením již více soustřeďuje na vybrané problémy. Obvykle se na této úrovni shoduje s koncem povinného vzdělávání. Programy vyššího sekundárního vzdělávání začínají ve věku 14 až 16 let a jsou obvykle navrženy tak, aby připravily na terciární vzdělávání, nebo poskytly dovednosti týkající se zaměstnání, nebo obojí. Postsekundární ale nikoli terciární vzdělávání následuje po středoškolském vzdělání a připravuje se na vstup na trh práce nebo pro terciární vzdělávání.

Terciární vzdělávání (Mezinárodní klasifikace úrovní vzdělání 5-8) staví na středním vzdělávání a vyznačuje se vysokou úrovní komplexnosti a specializace. Terciární vzdělávání zahrnuje to, co je obecně chápáno jako akademické vzdělání, jakož i další odborné nebo profesní vzdělávání.

Poznámky k středoškolskému vzdělání podle zemí:

Data za Dánsko, Island, FYR Makedonie a Turecko se týkají pouze nižšího sekundárního vzdělávání. Údaje za Českou republiku vylučují pomaturitní nikoliv terciární vzdělávání.

Údaje za Chorvatsko zahrnují základní vzdělání.

Údaje za Norsko také zahrnují úroveň ISCED 5 (krátký cyklus terciárního vzdělávání).

„Celkem“ vylučuje terciární vzdělávání pro Lucembursko, Polsku, Islandu a Švýcarsko.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno