[quote]Na využití družicových snímků, například v meteorologii nebo předpovědi výnosů zemědělské produkce, se letos poprvé ve větším rozsahu zaměřilo sympozium Living Planet, které v Praze od pondělí do pátku pořádala Evropská kosmická agentura (ESA). Téměř 3000 odborníků z celého světa se zabývaly také distribucí dat a zpracováním pro uživatele. Cílem sympozia, které se v různých státech koná jednou za tři roky, bylo shrnout dosavadní poznání v pozorování Země a výsledky vědeckých družic, na některých se podílejí i čeští vědci.[/quote]

Pozorování Země není podle ESA jen o vědě, ale o službách a aplikacích, které používají i běžní lidé každý den. K výsledkům ESA patří například družice SMOS, která je na oběžné dráze od roku 2009. Její radarová data informují o koloběhu vody na Zemi a mohou se použít třeba k efektivnějšímu zemědělství. SMOS umožňuje i lépe pracovat s potravinovou bezpečností v oblastech, jako je africký roh, Jižní Amerika, Indie nebo střední Asie.

ESA sdružuje 22 členských států a ročně hospodaří s více než čtyřmi miliardami eur (108 miliard Kč). Česko ročně přispívá 18 miliony eur (486 milionů Kč), příspěvek se od loňska zvýšil, a ČR „vylepšila“ pozici v tabulce přispívajících států na třetí místo od konce. Předtím byla poslední.

Účastí ve velkých evropských programech (například Copernicus) a evropských organizacích, jako je EUMETSAT či ESA, může Česká republika nejen získat snazší přístup k datům z pozorování Země, ale může se rovněž zapojit do výstavby a definování nových misí,“ řekl vedoucí oddělení kosmických technologií na ministerstvu dopravy Ondřej Šváb.

Další vědeckou misí, kterou ESA v Praze prezentovala, je GOCE. Zaměřuje se na sledování „neviditelné síly“ gravitace. Díky pozorováním GOCE vznikla doposud nejdetailnější mapa gravitačního pole Země takzvaných geopotenciálů. „Protože Země je nehomogenní těleso nepravidelného tvaru, je také intenzita gravitace na různých místech na Zemi různá,“ uvedl Šváb.

Jiná je nad oceány, nad vysokými horskými štíty z masivního kamene, nad pralesy, saharskými písky i českou kotlinou. GOCE pomohla objasnit díky unikátnímu technickému řešení a ultracitlivým přístrojům různou intenzitu gravitačního pole na Zemi. Na zpracování dat z GOCE se podílejí i vědci ze Západočeské univerzity v Plzni.

Living Planet představila také distribuci dat, jejich automatické zpracování a srozumitelnou interpretaci informace pro uživatele. V budoucnu by se mohla využít například v pojišťovnictví nebo turistice. Poprvé se sympozium věnovalo také aplikacím, které využívají družicové snímky, například ve sledování stavu životního prostředí a infrastruktur.

Zdroj: ČTK

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno