[quote]V roce 2013 OSN celosvětově evidovala 51,2 milionu uprchlíků. To bylo nejvíce od konce druhé světové války a poslední období zmírnění tohoto trendu nepřineslo. Okamžitou neodkladnou pomoc v místě katastrofy stejně jako pozdější péči během stabilizace situace obětem poskytují desítky mezinárodních humanitárních organizací. Ani největší z nich doposud nevyužívaly standardní automatickou identifikaci. Její ohromný potenciál však podle všeho konečně začne být využíván. V čem mohou standardy Systému GS1 pomoci?[/quote]

Standardní automatická identifikace se po dekádách úspěšného využívání v komerčních oborech, jimž přinesla nesmírné a dnes již jen těžko kvantifikovatelné výhody a úspory, vydává na pomoc obětem humanitárních katastrof. Lidem postiženým přírodními kalamitami, ale především neštěstími, která bohužel napáchal člověk, může přinést naději na rychlejší doručení kriticky nutné materiální pomoci v potřebném objemu a podle adresných potřeb. Humanitárním pracovníkům pomůže snížit personální nároky na realizaci dodávek; uvolněné ruce budou moci pomáhat tam, kde se jich akutně nedostává. Dárcovským organizacím pak automatická identifikace poskytne detailní spolehlivou informaci, jak bylo s jejich prostředky naloženo, a posílí jejich důvěru v dobročinné projekty.

Humanitární sektor je jedním z posledních komplexních odvětví lidské činnosti, která plně spoléhají na ruční papírovou identifikaci produktů. Podle Gorana Stojanovského, projektového manažera oddělení dodavatelského řetězce UNHCR, hlavní příčiny hledejme v nesmírné rozmanitosti humanitárního sektoru.

Každá z humanitárních operací je odlišná, společné mají pouze cíle. Lidem v postižených oblastech musí humanitární intervence přinést okamžitou pomoc. Primárním cílem je záchrana lidských životů a zabránění dalšímu zhoršování podmínek,“ vysvětluje Goran Stojanovski.

Jakmile je těchto úkolů dosaženo (obvykle v prvních 90 dnech eskalace katastrofy), humanitární pomoc přechází do údržbového režimu. V této fázi je stabilizovanému počtu příjemců pomoci poskytována materiální podpora a služby, což jim umožňuje vést více či méně normální život – jako v místě, které byli nuceni opustit. Podle toho, jak okolnosti dovolí, následuje fáze rekonstrukce. Současně dochází k integraci příjemců pomoci v hostitelské komunitě buď ze stejné země, nebo v jiném státě, s průběžným zvyšováním životních podmínek na adekvátní úroveň umožňující návrat do normálního života.

Humanitární sektor je silně fragmentovaný

Neexistuje žádná agentura v rámci OSN, ani nevládní organizace, která by pokrývala celé široké spektrum humanitárních služeb. Každý subjekt má jiný mandát a zaměřuje se na určité typy operací, ať už jsou to záchranné práce nebo obnova a rozvoj,“ upozorňuje Goran Stojanovski.

V závislosti na povaze katastrofy (přírodní nebo způsobené člověkem) situace vyžaduje celou škálu různých akcí, které musejí být provedeny ve spolupráci mnoha partnerských organizací a vládních úřadů. „Jak bylo řečeno, každá z pohrom vedoucích k uprchlictví je diametrálně odlišná. Všechny katastrofy – kromě logistických problémů a odlehlosti míst humanitárního zásahu – toho mají pramálo společného.“ Silná fragmentace humanitárního sektoru je tedy jedna z hlavních příčin chybějících standardů včetně automatické identifikace.

Po dlouhou dobu nebyla efektivita v humanitárním světě prvořadým tématem. Tím byla „pouze“ pomoc druhým,“ navazuje Valentin Wepfer z GS1 Switzerland. „Nyní jsme svědky posunu v uvažování. Dárci chtějí přesnější informace o tom, jak jsou jejich dary využívány, zda se prostředky neplýtvá. Zavedení automatické identifikace může zajistit bezproblémovou sledovatelnost v rámci celého dodavatelského řetězce a dárcům dokonce poskytovat informace o konkrétních příjemcích pomoci.“

Snad ještě významněji se pak jeví benefity v podobě vyšší efektivity distribuce materiální pomoci stejně jako usnadnění každodenních operací vykonávaných humanitárními pracovníky. „Patří sem také eliminace lidských chyb díky odstranění papírové dokumentace. Velmi důležité je překonání jazykové bariéry. Za největší potenciální přínos však považuji možnost účinnější spolupráce mezi humanitárními organizacemi,“ dodává Valentin Wepfer. Zde by jednotný jazyk automatické identifikace mohl být stmelujícím faktorem, který by hlouběji integroval všechny složky velmi komplexního humanitárního sektoru. „Tím, že jsou dodavatelské řetězce v humanitární oblasti rozděleny do několika procesů, podílí se na nich mnoho různých spolupracujících organizací. Standardní automatická identifikace může tuto spolupráci učinit mnohem jednodušší. Zde vnímáme největší potenciál pro zlepšení,“ uzavírá Valentin Wepfer.

Praxe logistických expertů v humanitárních projektech

Pilotní projekty zavádění automatické identifikace zdaleka nejsou první aktivita, již globální organizace GS1 v rámci podpory humanitárnímu sektoru podniká. Podobně jako komerční logistické subjekty pomáhá i personální asistencí.

Komerční sféra vedle finanční pomoci či dodávek potřebného materiálu, popř. vybavení, pomáhá humanitárnímu sektoru také tím nejcennějším: zkušenostmi a know-how. V praxi soukromých poskytovatelů logistických služeb v posledních letech posiluje fenomén tzv. kariérní přestávky za účelem pomoci, kdy nejzkušenější logističtí manažeři dočasně přecházejí do humanitárních organizací, aby podpořili jejich logistická oddělení. Jako hlavní vzor slouží praxe v Červeném kříži, kde se daný koncept etabloval nejdříve a nejpevněji: komerční supply chain manažeři jsou vysíláni do speciálních týmů, tzv. Logistics Emergency Response Unit (ERU). V Červeném kříži dále existují např. IT & Telecommunication ERU, Water & Sanitation ERU a bezmála deset dalších specializovaných skupin. Každá jednotka je organizována za stálé podpory několika národních organizací ČK – tu logistickou tvoří experti z Dánska, Finska, Španělska a Švýcarska. Jednotky musejí flexibilně reagovat na nenadálé katastrofy a být schopné okamžitě vyčlenit k zahájení operace pracovníky, které postupně doplňují podle potřeb další kolegové. ERU musí být po jeden měsíc plně soběstačná; misi zpravidla opouští nejpozději do čtyř měsíců, kdy už v místech humanitárního zásahu funguje udržovací režim.

Spolupráce Červeného kříže a GS1 Switzerland

Partnerství mezi švýcarským Červeným křížem a GS1 Switzerland vzniklo v roce 2010. Tato spolupráce pro Červený kříž znamená významnou podporu, neboť švýcarská GS1 udržuje vztahy se širokou sítí zkušených logistických odborníků.

V rámci této sítě provádíme nábor kvalifikovaných manažerů v oblasti logistiky a řízení dodavatelského řetězce pro ERU či přímo vysíláme vlastní zaměstnance,“ vysvětluje Valentin Wepfer z GS1 Switzerland. „Odborníci mají za úkol nahradit dočasný nedostatek kvalifikovaných pracovníků v misi nebo ulehčit přetíženým týmům v místě operace. Minimální doba působení je jeden měsíc.“ Hlavním úkolem dobrovolníků je efektivní řízení příjmu velkých objemů humanitárního materiálu. Ty mohou být obrovské: např. v srpnu 2013 byl vypraven konvoj 33 nákladních vozidel z humanitárního skladu v Dubaji, který dopravil základní pomoc pro více než sto tisíc lidí, které vyhnala z domovů válka v Sýrii. „Logistici zajišťují odbavení produktů, jejich naskladnění a následnou expedici do výchozích bodů další distribuce; současně jsou zodpovědni za reportování dodávek. Kromě toho pomáhají s logistikou dalších ERU z jiných oborů,“ upřesňuje Valentin Wepfer.

Logistika – páteř UNHCR

UNHCR provozuje sedm distribučních center (Akra, Ammán, Dubaj, Išaka, Kodaň, Nairobi) a desítky skladů. Z DC je schopna dopravit první okamžitou pomoc do libovolného místa planety během 72 hodin v maximálním objemu představujícím ekvivalent 30 plně naložených letounů Boeing 737. Tento objem zabezpečí základní potřeby více než 600 tisíc uprchlíků.

Řízením dodavatelského řetězce se zabývá více než 250 zaměstnanců. Ti ve spolupráci s mnoha dalšími spolupracovníky z partnerských nevládních organizací realizují logistické projekty, jejichž roční náklady převyšují dvě miliardy dolarů.

Pro zajištění včasných a nepřerušovaných dodávek materiální pomoci osobám v nouzi UNHCR v cílových oblastech buduje decentralizovanou logistickou strukturu s lokálním řídicím centrem. Středisko stanovuje vlastní agendu, vytváří operační rámec, řídí záchranné práce, organizuje nákupy potřebného materiálu a kontroluje veškeré procesy, zatímco úřady země, ve které záchranné operace probíhají, vyčleňují logistické týmy, které odpovídají za implementaci místních projektů.

Core Relief Items (CRI – položky základní pomoci)
CRI – standardizovaný balíček produktů, které jsou distribuovány lidem v místě neštěstí na počátku humanitární intervence. S pomocí balíčku si zbudují přístřeší a pokryjí nejnutnější hygienické potřeby. Součástí sady jsou potraviny dodané organizací Světový potravinový program při OSN. Soupravy se liší v závislosti na kulturních specifikách regionu či místních klimatických podmínkách. Kromě toho existuje několik formátů balíčku podle velikosti rodiny příjemců pomoci.

Balíček obsahuje:

  •  stan[gap height=“10″]
  •  plastové plachty[gap height=“10″]
  •  deky[gap height=“10″]
  •  karimatky[gap height=“10″]
  •  sítě proti komárům[gap height=“10″]
  •  kuchyňský set (hrnce na vaření, šálky, talíře a příbory)[gap height=“10″]
  •  plastové kanystry a vědra[gap height=“10″]
  •  mýdlo[gap height=“10″]
  •  hygienické ubrousky

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno