Zdroj: Archiv

[quote]Podle odhadů Eurostatu v červenci 2016 ve srovnání s červnem 2016 sezónně upravený objem maloobchodu vzrostl o 1,1 % v EA19 a 1,0 % v EU28. V červnu se objem maloobchodu snížil o 0,1 % v eurozóně a o 0,2 % v EU28. V červenci 2016 ve srovnání s červencem 2015 se index kalendářně upravených  tržeb v maloobchodě zvýšil o 2,9 % v eurozóně a o 3,5 % v EU28.[/quote]

Výstřižek

Měsíční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států

Nárůst objemu maloobchodu o 1,1 % v eurozóně v červenci 2016 ve srovnání s červnem 2016 plyne z růstu o 1,8 % u pohonných hmot, 1,1 % u „Potravin, nápojů a tabáku“ a 0,4 % u nepotravinářských výrobků. V EU28 nárůst objemu maloobchodu o 1,0 % plyne z růstu u pohonných hmot o 1,6 %, 0,8 % u „Potravin, nápojů a tabáku“ a 0,6 % u nepotravinářských výrobků.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl nejvyšší růst maloobchodu celkem v Lucembursku (+ 2,3 %), v Portugalsku (+ 1,8 %) a Německu (+ 1,7 %), naopak největší pokles byl zaznamenán na Slovensku (- 1,1 %), ve Švédsku (-0,8 %) a Dánsku (-0,7 %).

Meziroční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států

Nárůst 2,9 % objemu maloobchodu v eurozóně v červenci 2016 ve srovnání s červencem 2015 způsobil růst o 3,2 % u nepotravinářských výrobků, 2,2 % u pohonných hmot a 1,8 % u „Potravin, nápojů a tabáku „. V EU28 nárůst objemu maloobchodu 3,5 % způsobil růst nepotravinářských výrobků o 4,3 %, pohonných hmot o 3,8 % a 2,2 % u „Potravin, nápojů a tabáku“.

Ze zemí, za které jsou data k dispozici, byl nejvyšší nárůst v maloobchodě celkem v Rumunsku (+ 13,5 %), v Lucembursku (+ 12,2 %) a Litvě (+ 6,2 %), pokles byl na Maltě (-2,7 % ), v Belgii (-1,8 %), v Dánsku (-0,8 %) a Slovensko (-0,6 %).

Metody a definice

Index objemu maloobchodu měří vývoj obratu v maloobchodě celkem očištěný od cenových změn (podhuštění), tj vývoji celkového množství prodaného zboží, na základě údajů upravených o kalendářní a sezónní vlivy.

Sezónně upravená data za eurozónu a EU se vypočtou jako součet sezónně očištěných národních dat. Eurostat provádí sezónní úpravy dat pro země, které svá data takto neupravily.

                                                                  Objem maloobchodu
                                                             % změna proti předchozímu měsíci*

  2-16 3-16 4-16 5-16 6-16 7-16
EA19            
Maloobchod celkem 0.3 -0.6 0.2 0.4 -0.1 1.1
Potraviny, nápoje, tabák 0.4 -1.2 0.0 0.6 -0.1 1.1
Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva, z toho 0.3 -0.7 0.7 -0.1 0.7 0.4
Textil, oděvy, obuv -0.8 -3.3 2.6 0.3 1.6 :
Elekro a nábytek 0.9 -1.0 1.5 -1.0 1.0 :
Počítačové vybavení, knihy a ostatní 0.0 0.4 0.8 -0.5 0.4 :
Farmaceutické a medicínské zboží 0.6 0.5 -0.7 0.3 0.0 :
Objednávky poštou a internetem -0.3 -5.3 11.4 -4.6 3.2 :
Autopaliva ve specializovaných obchodech -0.1 -0.3 0.6 1.2 -3.2 1.8
EU28            
Malobchod celkem 0.1 -0.5 0.6 0.5 -0.2 1.0
Potraviny, nápoje, tabák 0.3 -0.9 0.1 0.9 -0.4 0.8
Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva, z toho 0.2 -0.7 1.4 0.0 0.5 0.6
Textil, oděvy, obuv -0.8 -2.9 2.6 0.8 1.0 :
Elekro a nábytek 1.2 -1.3 1.8 -0.8 0.8 :
Počítačové vybavení, knihy a ostatní -0.1 0.3 2.0 -0.6 0.2 :
Farmaceutické a medicínské zboží 0.6 0.4 -0.4 0.2 -0.1 :
Objednávky poštou a internetem -0.5 -2.3 7.4 -1.2 2.5 :
Autopaliva ve specializovaných obchodech -0.2 -0.1 0.6 0.9 -2.4 1.6

 

Výstřižek2

Výstřižek3

Výstřižek4

Deflované indexy maloobchodu celkem kalendářně upravené
(základní rok 2010)

Výstřižek6
Srovnávací přehled situace na spotřebitelských trzích za rok 2016: výkonnost trhů se zlepšila, ale v odvětví telekomunikací a energetiky je třeba zvýšit úsilí

Evropská komise zveřejnila 5. září svůj srovnávací přehled situace na spotřebitelských trzích za rok 2016, jehož prostřednictvím spotřebitelé v EU hodnotí, jak funguje 42 různých trhů se zbožím a službami.

Z tohoto hodnocení vyplývá, že výkonnost trhů se od posledního vydání tohoto přehledu v roce 2014 zlepšila. Pozitivní trend, který se projevuje již od roku 2010, se zrychluje, přičemž největšího pokroku dosahují finanční služby.

Jako tři nejvýkonnější trhy se zbožím hodnotí spotřebitelé trh s knihami, časopisy a novinami, trh se zábavním zbožím (jako jsou hračky a hry) a trh s velkými domácími spotřebiči, jako jsou chladničky.

Pokud jde o služby, umístili spotřebitelé na první tři místa v žebříčku trhy související s rekreací, které nabízejí mimo jiné prázdninové ubytování, kulturní a zábavní služby a služby sportovních zařízení, jako jsou fitness centra.

Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, uvedla:

„Letošní srovnávací přehled ukazuje, že díky spotřebitelsky vstřícným pravidlům, tržním reformám a rovněž účinnému prosazování pravidel na ochranu spotřebitelů důvěřují spotřebitelé trhům více než dříve. Musíme tento povzbudivý trend udržet, zejména v případě trhů, které stále ještě nefungují optimálně, například v odvětví telekomunikací a energetiky. Proto se právě na spotřebitele zaměřují prioritní projekty Komise, jako je jednotný digitální trh a energetická unie.“

Srovnávací přehledy situace na spotřebitelských trzích využívají tvůrci politik a zúčastněné strany k tomu, aby posoudili dopady politiky v průběhu času a porovnali situaci v jednotlivých členských státech. Komise používá zjištění plynoucí z těchto srovnávacích přehledů jako podklady pro tvorbu své politiky.

Trhy fungují tím lépe, čím více jim spotřebitelé věří. Kvůli nedostatečné důvěře spotřebitelů ve finanční služby například vznikla směrnice o spotřebitelských úvěrech.

Nyní je tento předpis již v platnosti a důvěra v tento sektor roste. Spotřebitelé si stěžují na potíže s trhy v oblasti telekomunikací. Komise proto předloží příslušný návrh řešení těchto problémů. Nedávné návrhy Komise o digitálních smlouvách mají zvýšit důvěru spotřebitelů v přeshraniční nákupy online.

Srovnávací přehled potvrzuje výsledky evropského semestru: odvětví, jako je železniční doprava a dodávky vody a elektřiny, vyžadují v některých zemích strukturální reformy, neboť jejich hodnocení se mezi členskými státy velmi liší.

Zásadní zjištění srovnávacího přehledu situace na spotřebitelských trzích za rok 2016:

  • Trhy se službami se zlepšily více než trhy se zbožím. Největšího pokroku dosáhly finanční služby. Důvěra, kterou spotřebitelé vkládají ve své banky, soukromé penzijní fondy a investiční fondy, je větší než dříve. Z toho vyplývá, že nedávné legislativní iniciativy v oblastech, jako jsou platební účty a hypoteční úvěry, účinné prosazování právních předpisů a snaha o zlepšení informovanosti, začínají přinášet ovoce. Bankovní služby však zároveň zůstávají nejméně výkonným odvětvím mezi trhy se službami.
  • Výkonnost je v jednotlivých členských státech na různé úrovni. Největší rozdíly při hodnocení výkonnosti trhů mezi zeměmi EU byly identifikovány u trhů pro dodávky elektrické energie, zásobování vodou, železniční dopravu, hypotéky a mobilní telefonní služby. Ve srovnání s trhy, které se umístily lépe, jsou tyto trhy méně otevřené přeshraniční hospodářské soutěži.
  • Výkonnost je rozdílná i mezi jednotlivými trhy. Mezi zkoumanými trhy se nejhůře umístily realitní služby, hypotéky, investiční produkty, soukromé penzijní fondy a cenné papíry a rovněž ojeté automobily a masné výrobky.
  • Trhy se zbožím jsou i nadále hodnoceny lépe než trhy se službami, i když i ty se značně zlepšily. Pokud jde o trhy se zbožím, tak trhy s „rychloobrátkovým zbožím“, například s nealkoholickými nápoji a chlebem, obilovinami a těstovinami, které si v předchozích vydáních srovnávacího přehledu vedly dobře, ztratily nyní v porovnání s jinými trhy se zbožím svou pozici.
  • Železniční dopravu spotřebitelé hodnotí výrazně lépe než v roce 2013. Trh s elektřinou nenaplňuje zcela očekávání spotřebitelů. Mnoho problémů přetrvává také na trzích v oblasti telekomunikací. V těchto odvětvích jsou celkové škody pro spotřebitele nejvyšší ze všech analyzovaných odvětví.
  • Více spotřebitelů se odhodlalo změnit poskytovatele služeb, ale na některých trzích je tato změna stále ještě obtížná. Vůbec poprvé zkoumá tento srovnávací přehled rovněž důvody, které zabránily spotřebitelům změnit poskytovatele služeb. Z výsledků vyplývá, že v mnoha případech mají spotřebitelé stále obavy, že by změna mohla být obtížná, nebo se o tuto změnu pokusili, ale narazili na překážky.

Souvislosti

Srovnávací přehledy ukazují, jak jednotný trh funguje z hlediska spotřebitelů v EU. Zveřejňují se od roku 2008 a jejich cílem je zajistit lepší sledování spotřebitelských výsledků a poskytnout podklady pro informovanou tvorbu politiky.

Existují dva typy těchto srovnávacích přehledů, které se zveřejňují střídavě jednou za rok a zakládají se na rozsáhlých průzkumech:

  • Srovnávací přehled situace na spotřebitelských trzích sleduje výkonnost více než 40 spotřebitelských trhů na základě zásadních ukazatelů, jako je důvěra v to, že prodejci dodržují předpisy na ochranu spotřebitele, srovnatelnost nabídek, dostupný výběr na trhu, míra, do jaké jsou splněna očekávání spotřebitelů, a újma způsobená problémy, se kterými se spotřebitelé setkávají. Sledují a analyzují se i další ukazatele, jako je přecházení k jiným výrobkům a službám a ceny.
  • Srovnávací přehled podmínek pro spotřebitele sleduje podmínky pro spotřebitele v jednotlivých zemích, a sice ve třech oblastech (1. znalost a důvěra, 2. prosazování a dodržování předpisů, 3. stížnosti a řešení sporů), a zkoumá pokrok v integraci maloobchodního trhu EU – (srovnávací přehled podmínek pro spotřebitele za rok 2015).

Podrobnější informace:
Srovnávací přehled situace na spotřebitelských trzích za rok 2016
Nejdůležitější zjištění srovnávacího přehledu situace na spotřebitelských trzích za rok 2016

Příloha
Ukazatel výkonnosti trhů
Trhy se zbožím
Trhy služeb
Všechny trhy

Výstřižek7

Výstřižek8

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno