Zdroj: Archiv

[quote]Přinášíme vám úvodní poznámky předsedy Jean-Claude Junckera na posledním červencovém summitu EU-Čína 2016.[/quote]

Předseda Komise poděkoval čínskému premiérovi za přátelské přijetí a pokračoval: moje první návštěva Číny sahá až do února 1996, jako předseda vlády mé země jsem se vracel do Číny znovu a znovu, a jsem proto velmi rád, že tu jsem  znovu, ale v jiném postavení; jsme tady jako představitelé Evropské unie. Ukazujeme reálně den po dni, jak investujeme do našeho vztahu s Čínou v dlouhodobém horizontu.

Jsme odhodláni zajistit, aby se tento vztah vyvíjel k silnému, stabilnímu a zralému partnerství. Jak všichni víme, žijeme v turbulentních dobách v Číně i Evropě, ale držíme se našeho evropského projektu, protože se domníváme, že se jedná o jedinečný projekt, který  svět předtím neviděl. A tak v něm pokračujeme, i když ztrácíme po britském referendu, tzv. brexitu, jeden z našich členských států.

Chceme zvýšit efektivitu Evropské unie a přidanou hodnotu našeho unikátního projektu. Jsme i nadále k tomu odhodláni a Čína bude součástí naší společné budoucnosti.

Myslím si, že musíme zrychlit uplatnění určitého počtu společných myšlenek, projektů a akcí; budeme mít příležitost diskutovat o všech těchto prvcích v našem dnešním a zítřejším setkání, zejména k dalšímu pokroku v souhrnné dohodě o investicích s ambiciózním trhem přebytkových komponentů.

Musíme diskutovat o problémech souvisejících s nadměrnou kapacitou, ale také o společných výzkumných a inovačních aktivitách, které mají obrovský význam. A chtěli bychom diskutovat o připojení v globálním měřítku, možná spojující euroasijský kontinent prostřednictvím fyzických a digitálních sítí.

Jsem rád, že jsme se dohodli na vytvoření 2017 jako Modrého roku EU-Čína a zahájit 2018 jako rok trhu cestovního ruchu EU-Čína. Takže máme spoustu věcí na práci a jsem přesvědčen, že společně se nám podaří.

Summit EU –  Čína: Rekordní deficit EU v oblasti obchodu se zbožím s Čínou 180 miliard € v roce 2015, ale dosáhl se rekordní přebytek obchodu se službami

Eurostat vydal statistiku obchodu EU-Čína a některé další údaje u příležitosti summitu Evropská unie – Čína, který se koná ve dnech 12.- 13. července v Pekingu.

Klíčové údaje:

Obchod se zbožím

  • Čína: špičkový partner EU v dovozu v roce 2015, připadá na něj pětina (20,3 %) všech dovozu do EU
  • Čína: druhý největší partner EU ve vývozu v roce 2015 po Spojených státech (9,5 % veškerého vývozu),
  • Bilance obchodu zbožím  EU s Čínou v roce 2015: schodek 180 miliard €, z důvodu nárůstu dovozu
  • Ve vývozu a dovozu dominují stroje a vozidla
  • Deficit s Čínou má každý členský stát EU, s výjimkou Německa a Finska

Obchod se službami

  • Bilance obchodu EU s Čínou se službami v roce 2015: přebytek ve výši 10,3 miliard € pro prudký nárůst vývozu

Přímé zahraniční investice

  • EU: čistý investor s Čínou v roce 2014

Mezinárodní obchod zbožím EU – Čína a se zbytkem světa
(mld. €)

vystrizek1

vystrizek2

Mezinárodní obchod se zbožím EU s Čínou podle výrobků, 2015
(v mil. €)

vystrizek3

Bilance obchodu zbožím členských států EU s Čínou 2015

vystrizek4

 

vystrizek6

Mezinárodní obchod EU službami s Čínou a zbytkem světa
(v mld. €)

vystrizek7

Vývoj vyvozu a dovozu služeb EU s Čínou, 2010-2015

vystrizek8

Přímé zahraniční investice (FDI)- objem a toky s Čínou, 2014
(v mld. €)

vystrizek9

Data za Čínu uvedená v této tiskové zprávě vylučují Hong Kong.

Metody a definice

Údaje o obchodu se zbožím uvedené v této tiskové zprávě jsou založeny na dostupných datech do 11. července 2016. Jedná se o prozatímní údaje, které vycházejí z informací poskytnutých členskými státy. Jsou vystaveny časté revizi po dobu až dvou let po daném roce.

Kromě toho se mohou vnitrostátní pojmy lišit od harmonizované metodiky používané Eurostat, což vede k rozdílům mezi čísly v této verzi a údaji publikovanými na národní úrovni.

Výrobky jsou klasifikovány podle Standardní klasifikace mezinárodního obchodu (SITC), revize 4. Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu zahrnují výrobky z kůže, kaučuku a dřeva, papíru, textilu, kovů, předmětů stavebních zařízení, nábytku, oblečení, obuv a doplňky, vědecké nástroje, hodiny, hodinky a fotoaparáty.

Údaje o obchodu se službami a přímých zahraničních investicích uvedené v této tiskové zprávě jsou sestavovány podle nových mezinárodních norem stanovených v šestém vydání manuálu MMF o platební bilanci a investiční pozici (BPM6).

Poznámka podle zemí:

Holandské obchodní toky jsou přeceňovány vzhledem k takzvanému ‚Rotterdamskému efektu‘ (nebo kvazi-tranzitnímu obchodu): to je zboží směřující do jiných zemí EU přes nizozemské přístavy a podle pravidel EU je zaznamenán mimo dovoz EU do Nizozemska (země, kde je zboží propuštěno do volného oběhu).

To na druhé straně zvyšuje uvnitř EU proudy z Nizozemska do těch členských států, do nichž je zboží zpětně vyvezeno. V menší míře jsou obdobně nadhodnocena belgická data.

Právní stát: Komise vydala doporučení Polsku

Evropská komise přijala koncem července opakované doporučení na podporu právního státu k situaci v Polsku, která vyvolává obavy Komise a k tomu doporučení, jak lze obavy odstranit. Tento nový krok k rámci právního státu navazuje na průběh intenzivního dialog, který pokračuje s polskými orgány od 13. ledna.

Po přijetí stanoviska k situaci v Polsku dne 1. června přijal polský parlament dne 22. července nový zákon o Ústavním soudu. Komise posoudila celkovou situaci mimo jiné v souvislosti s novým zákonem a dochází k závěru, že i když některé z jejích obav byly tímto zákonem vyřešeny, důležité otázky týkající se obav ohledně právního státu v Polsku zůstávají. Komise proto předkládá konkrétní doporučení polským organum k tomu, jak tyto problémy řešit.

Komise se domnívá, že dochází v Polsku k systémovému ohrožení právního státu. Skutečnost, že je Ústavnímu soudu bráněno plně zajistit účinný ústavní přezkum negativně ovlivňuje celistvost, stabilitu a řádné fungování, což je jedním ze základních záruk právního státu v Polsku. Tam, kde bylo zřízeno ústavní soudnictví, jeho účinnost je klíčovou součástí právního řádu.

První místopředseda Frans Timmermans uvedl:

„I přes dialog s polskými úřady od počátku tohoto roku, který Komise sleduje s polskými úřady vede, má Komise to, že hlavní problémy, které ohrožují právní stát v Polsku, nebyly vyřešeny. Předkládáme nyní konkrétní doporučení polským organum, jak řešit problémy tak, aby Ústavní soud Polské republiky mohl vykonávat svůj mandát poskytováním účinného ústavního přezkumu.“

Komise doporučuje zejména, aby Polsko:

  • respektovalo a plně uplatnilo rozsudky Ústavního soudu ze dne 3. a 9. prosince 2015. To vyžaduje, aby tři soudci, kteří byli v souladu se zákonem nominovaní v říjnu 2015 podle předchozího volebního období, mohli setrvat ve své funkci soudce Ústavního soudu, a že tři soudci jmenovaní novým zákonodárcem bez dodržení platného právního základu, nemají postavení zvoleného soudce;
  • publikovalo a plně uplatnilo rozsudek ze dne 9. března 2016 o Ústavním soudu, jakož i všechna následná rozhodnutí, a zajišťovalo, aby zveřejňování budoucího rozhodnutí bylo automatické a nezávislé na jakémkoliv rozhodnutí výkonné či legislativní moci;
  • zajistilo, že jakákoli reforma zákona o Ústavním soudu bude respektovat nálezy Ústavního soudu včetně rozhodnutí ze dne 3. a 9. prosince 2015 a rozsudku ze dne 9. března 2016, a bralo stanoviska Benátské komise plně v úvahu zajištěním, že účinnost Ústavního soudu jako garanta ústavy nemůže být vyvrácena novými požadavky, ať již samostatně nebo prostřednictvím svého kombinovaného účinku;
  • zajistilo, že Ústavní soud může přezkoumat slučitelnost nového zákona přijatého dne 22. července 2016 o Ústavním soudu před jeho vstupem v platnost, a zveřejnilo a plně provedlo v tomto ohledu rozsudek Soudu.

Příští kroky

Komise doporučuje, aby polské orgány přijmuly vhodná opatření k řešení tohoto systémového ohrožení právního státu jako naléhavou záležitost a žádá polskou vládu, aby informovala Komisi do tří měsíců o opatřeních přijatých k tomuto účelu.
Komise je i nadále připravena usilovat o konstruktivní dialog s polskou vládou. Pokud není uspokojivý pokrok ve stanovené lhůtě, mohl by se uplatnit „postup podle článku 7“.

Souvislosti

Právní stát je jedním ze společných hodnot, na nichž je založena Evropská unie. To je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Evropská komise spolu s Evropským parlamentem a Radou odpovídá podle smluv o zajištění dodržování práva jako jedné ze základních hodnot naší Unie a zajišťuje, aby byla respektována práva, hodnoty a principy EU.

Nedávné události v Polsku týkající se zejména Ústavního soudu vedly Evropskou komisi, aby zahájila dialog s polskou vládou s cílem zajistit plné respektování právního státu. Komise se domnívá, že je nutné, aby polský Ústavní soud byl schopen plně vykonávat své povinnosti podle Ústavy, a zejména povinnosti k zajištění účinné ústavní revize legislativních aktů.

Rámec právního státu představený dne 11. března 2014 – se dosahuje ve třech fázích (viz také graf v příloze 1). Celý proces je založen na pokračujícím dialogu mezi Komisí a dotčeným členským státem.

Komise bude pravidelně a podrobně informovat Evropský parlament a Radu.

  • Posouzení Komise: Komise bude shromažďovat a zkoumat všechny důležité informace a posoudí, zda existují jasné náznaky systémového ohrožení právního státu. Pokud jsou k tomu důkazy, Komise podnítí dialog s příslušným členským státem tím, že pošle svůj “názor na právní stát” a odůvodní své obavy. Toto stanovisko slouží jako varování členskému státu, a dává dotčenému členskému stát možnost reagovat.
  • Doporučení Komise: ve druhém stupni, v případě, že záležitost nebyla uspokojivě vyřešena, může Komise vydat „doporučení k právnímu státu“ adresované členskému státu. V takovém případě by Komise doporučila, aby členský stát řešil zjištěné problémy ve stanovené lhůtě, a informoval Komisi o opatřeních k tomuto účelu přijatých. Komise své doporučení zveřejňuje.
  • Navazující krok na doporučení Komise: ve třetí fázi bude Komise sledovat činnost daného členského státu k uplatnění doporučení Komise. Pokud postup podle doporučení Komise neprobíhá ve stanovené lhůtě dostatečně, může být zvolen “postup podle článku 7″. Tento postup může být spuštěn na odůvodněný návrh jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Komise.

PŘÍLOHA: RÁMEC PRÁVNÍHO STÁTU V EU

vystrizek10

Předseda Juncker jmenoval 27.7. 2016 Michela Barniera vedoucím vyjednávačem pro přípravu a vedení jednání se Spojeným královstvím v souladu s článkem 50 Smlouvy o EU.

Michel Barnier byl místopředsedou Evropské komise a předtím francouzským ministrem, jako hlavní vyjednavač bude mít starosti řízení skupiny Evropské komise pro přípravu a vedení jednání se Spojeným královstvím v souladu s článkem 50 Smlouvy o EU.

Bude podávat zprávy přímo předsedovi a bude mít k dispozici ty nejlepší odborníky Komise. Bude konzultovat se skupinou generálních ředitelů, kteří se zabývají otázkami spojenými s vyjednáváním.

Předseda Juncker zdůraznil:

„Jsem velmi rád, že můj přítel Michel Barnier přijal tento důležitý a náročný úkol. Michel je zkušený politik s bohatými zkušenostmi pro tuto obtížnou práci v hlavních oblastech politiky, souvisejících s jednáním, jako ministr zahraničních věcí a zemědělství, a jako člen Evropské komise, zodpovědný za regionální politiku, institucionální reformy a vnitřní trh a služby.

Má rozsáhlou síť kontaktů v hlavních městech všech členských států EU a v Evropském parlamentu, což považuji za cenný přínos pro tuto funkci. Michel bude mít přístup ke všem zdrojům Komise nezbytným k plnění svých úkolů.“

„Bude podřízen přímo ke mně a já ho vyzvu, aby pravidelně informoval kolegium komisařů o krocích týmu pro vyjednávání. Jsem si jist, že naplní tuto novou výzvu a pomůže nám vyvinout nové partnerství se Spojeným královstvím poté, co bude mět opustit Evropskou unii.“

Michel Barnier, jako hlavní vyjednavač bude postavením zařazen na úrovni generálního ředitele a ujme se funkce od 1. října 2016.

Souvislosti

Hlavy států a vlád 27 členských států, jakož i předsedové Evropské rady a Evropské komise měly neformální setkání v Bruselu dne 29. června 2016 po referendu ze dne 23. června ve Velké Británii.

Shodly se na potřebě organizovat stažení Spojeného království z Evropské unie spořádaně. Článek 50 Smlouvy o EU poskytuje právní základ pro tento proces.

V souladu se zásadou „žádná vyjednávání bez oznámení o vystoupení“ bude úkolem hlavního vyjednavače v nadcházejících měsících připravit interně půdu pro práci dopředu. Jakmile bude proces podle článku 50 spuštěn, bude mít potřebné kontakty s britskými orgány a všemi ostatními účastníky jednání z EU a členskými státy.

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno