Zdroj: Archiv

[quote]Dne 14. října Evropská komise den před zasedáním Evropské rady, naplánovaným na 15. října, informovala summit o pokroku při provádění prioritních opatření. Sdělení uvádělo současný stav provádění prioritních opatření v rámci evropského programu pro migraci. Evropské radě mapovalo dosažený pokrok, pokud jde o operativní opatření, rozpočtové závazky a kroky k provedení práva EU, které byly navrženy Komisí a schváleny hlavami států a předsedy vlád dne 23. září.[/quote]

„Před třemi týdny jsme se jako čelní představitelé Evropy sešli, abychom se dohodli na konkrétních krocích, které je třeba podniknout, a to bezodkladně,“ připomíná předseda Komise Jean-Claude Juncker a dodává: „Komise dostála všem svým závazkům. Vyčlenili jsme na uprchlickou krizi více peněz a náš opravný rozpočet již byl přijat Evropským parlamentem i Radou. Vyslali jsme také odborníky do Řecka a Itálie, aby začal fungovat systém kritických míst a relokační program, a všechny členské státy jsme důrazně vyzvali k řádnému uplatňování společných azylových pravidel EU. Konkrétní výsledky jsou již patrné, ale členské státy musí i tak své úsilí zintenzivnit. Šlechetná slova nestačí – doma je zapotřebí podnikat konkrétní opatření.“

Pokud jde o operativní opatření, začíná fungovat systém kritických míst, jak jej navrhla Komise – podpůrné týmy pro řízení migrace jsou už v italské Lampeduse plně provozuschopné a v Řecku právě probíhá jejich nasazování. Díky tomu mohlo dojít k prvním relokacím žadatelů o azyl a uskutečnilo se několik návratových letů, při nichž území EU opustili nelegální migranti bez práva na pobyt. Komise také pracovala s členskými státy na operativní přípravě přesídlování osob, jež potřebují mezinárodní ochranu, přímo ze třetích zemí. Do Itálie, České republiky a Lichtenštejnska, které se systému účastní jakožto země přidružené k Schengenu, již byli přesídleni první syrští uprchlíci. Mají-li tyto programy účinně fungovat, musí členské státy urychleně zareagovat na výzvu, aby do práce v kritických místech zapojily své národní odborníky. Musí rovněž Komisi informovat o svých přijímacích kapacitách a určit vnitrostátní kontaktní místa, jež budou koordinovat relokace s Řeckem a Itálií a také přesídlování v rámci jejich vlastního území.

Co se týče rozpočtové podpory, Komise již navrhla změny v rozpočtech na roky 2015 a 2016, aby byly prostředky vyhrazené na uprchlickou krizi navýšeny o 1,7 miliardy eur. V letech 2015 a 2016 tak Komise na řešení uprchlické krize vynaloží celkem 9,2 miliardy eur. Návrh Komise na změnu rozpočtu pro rok 2015 v rámci zrychleného postupu odsouhlasily Evropský parlament i členské státy v Radě. Země EU musí nyní zajistit odpovídající vnitrostátní výdaje, tak jak 23. září uznali hlavy států a předsedové vlád. Mnoho členských států ještě musí následovat financování EU a úměrně přispět na fungování Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světového potravinového programu a dalších relevantních organizací (500 milionů eur), Regionálního svěřeneckého fondu EU pro Sýrii (500 milionů eur) a Nouzového svěřeneckého fondu pro Afriku (1,8 miliardy eur).

Členské státy se musí také postarat o řádné provádění unijních předpisů. Základními principy společného evropského azylového systému jsou pomoc lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu, a navracení migrantů, kteří nemají právo zůstat na území EU. Tato pravidla je třeba řádně dodržovat. Komise dosud neobdržela odpovědi na 40 písemných upozornění, jež v souvislosti s potenciálním či reálným porušováním azylových předpisů EU zaslala členským státům 23. září. Kromě těchto upozornění již probíhá dalších 34 řízení.

Komise rovněž intenzivně spolupracuje s Řeckem, kde na místě působí specializovaný tým pod vedením generálního ředitele jejího Útvaru na podporu strukturální reformy. Cílem je zlepšit řecké přijímací kapacity a zajistit, aby byly splněny podmínky pro obnovení přesunů osob do Řecka na základě dublinského nařízení, k čemuž do konce roku 2015 vydá doporučení Evropská rada. Kromě toho Komise v současné době dokončuje stanovisko k přiměřenosti a nezbytnosti dočasného znovuzavedení ochrany hranic v Německu, Rakousku a Slovinsku. Komise bude situaci nadále pozorně sledovat a domnívá se, že za předpokladu plného provedení dohodnutých prioritních opatření bude moci schengenský systém v nadcházejících měsících opět normálně fungovat.

Zásadní význam má externí dimenze problému – bez té není možné řešit hlavní příčiny současných migračních a uprchlických toků do EU. Součástí řešení je dodatečné financování a diplomatické úsilí. Diplomacie EU podporuje snahy OSN a je aktivně zapojena do hledání způsobů, jak krize v Libyi a Sýrii vyřešit politicky. Kromě toho se provádí akční plán EU proti převádění migrantů a s africkými partnery se připravuje dosažení úspěšných závěrů na summitu o migraci, jenž se uskuteční ve dnech 11. a 12. listopadu ve Vallettě. Efektivnějšímu navracení napomáhají jednání o readmisních dohodách nebo intenzivnější provádění stávajících dohod, jako např. dohody s Pákistánem. Stěžejními partnery jsou Turecko a země západního Balkánu. Řada konkrétních opatření, na kterých se bude spolupracovat, je navržena v podrobném akčním plánu pro migraci, jejž předseda Juncker předal prezidentu Erdoğanovi 5. října. V tuto chvíli Komise s tureckými orgány aktivně jedná o finalizaci uvedeného akčního plánu. Cestu pro užší spolupráci s partnery v bezprostředním sousedství otevírá také prohlášení, které bylo nedávno přijato v rámci konference na vysoké úrovni, jež se věnovala trase přes východní Středomoří a západo balkánské trase.

Souvislosti

Podle evropského programu pro migraci, který Komise představila v květnu letošního roku, si řízení migrace žádá komplexní přístup. Od vypracování tohoto programu byla zavedena řada opatření, včetně přijetí dvou nouzových mechanismů k relokaci 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z nejvíce zasažených členských států do dalších zemí EU, a přijetí akčního plánu Komise v oblasti navracení.

Dne 23. září předložila Evropská komise soubor prioritních opatření k provedení evropského programu pro migraci, jež by měla být podniknuta v nadcházejících šesti měsících. Součástí tohoto souboru jsou krátkodobá opatření ke stabilizaci stávající situace i dlouhodobější opatření, jejichž cílem je vybudovat spolehlivý systém, který obstojí v čase.

Seznam prioritních opatření stanoví klíčové kroky, které je nutné bezodkladně podniknout, pokud jde o: a) operativní opatření; b) rozpočtovou podporu a c) provádění právních předpisů EU. Tento seznam byl potvrzen na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád dne 23. září 2015.

V příloze sdělení byl výčet opatření Komise:

– Sdělení, : Řešení uprchlické krize: aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci evropského programu pro migraci,

– Prohlášení Evropské komise v návaznosti na rozhodnutí, které na svém mimořádném zasedání přijala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ohledně relokace 120 000 uprchlíků,

– Memo – otázky a odpovědi k nouzové relokaci,

– Uprchlická krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci,

– Tisková zpráva – Více odpovědnosti při řešení uprchlické krize: Evropská komise zahájila 40 řízení o porušení Smlouvy, aby mohl začít fungovat evropský azylový systém,

– Informativní přehled – Plán pro účinnou návratovou politiku,

– Evropský systém pro relokaci uprchlíků,

– Informativní přehled – „Ohniskový“ přístup.

Kolik z toho prošlo hromadnými sdělovacími prostředky, mimo využití k skandalizaci?

Komise vydala stanovisko o dočasném znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích: Německo a Rakousko jednají v souladu se Schengenským hraničním kodexem

Evropská komise zveřejnila 23.10. své stanovisko k dočasnému znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích Německa a Rakouska. Dospěla k závěru, že počáteční znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích Německa a Rakouska, stejně jako následné prodloužení, jsou v souladu se Schengenským hraničním kodexem.

Stanovisko hodnotí nezbytnost a přiměřenost opatření zavedených Německem  13. září a Rakouskem  16. září. Tyto členské státy se uchýlily k tomuto mimořádnému opatření, které se předpokládalo v Schengenské hraničním kodexu, k vyrovnání se velkým přílivem osob žádajících o mezinárodní ochranu.

Komise uznává zejména, že německá a rakouská rozhodnutí byla „motivována vážným ohrožením vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v důsledku mimořádného přílivu osob žádajících o mezinárodní ochranu, překračování hranic […] spontánním způsobem, často bez potřebných dokladů a/nebo bez adekvátní nahrávky EURODAC při jejich prvním příjezdu do EU „a že znovuzavedení hraničních kontrol byl určeno“ k zachování kontrol nad mimořádným počtem příjezdů osob prostředky, povolenými podle vnitrostátních právních předpisů a právem EU „.

Komise je názoru, že náhlý nárůst počtu osob žádajících o mezinárodní ochranu, na hranicích těchto zemí vede k ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, které opravňovaly k použití mimořádných opatření dostupných v rámci Schengenského hraničního kodexu. Proto podle Komise, rozhodnutí přijatá německými a rakouskými orgány byla nezbytná a opatření jsou přiměřená. Stanovisko rovněž upřesňuje, že nepředjímá posouzení případných budoucích prodloužení.

Stejné stanovisko zaujala Komise k rozhodnutí slovinských úřadů zastavit dočasně od 16. října dočasné hraniční kontroly na jeho vnitřních hranicích s Maďarskem dne 17. září.

Maďarské rozhodnutí o dočasném znovuzavedení hraničních kontrol na vnitřních hranicích se Slovinskem, oznámené Komisi dne 17. října, bude posouzeno v samostatném stanovisku.

Předseda Juncker svolává setkání vedoucích představitelů do Bruselu k proudu uprchlíků na trase západního Balkánu

S ohledem na narůstající naléhavost migračních tras na západním Balkánu je třeba mnohem větší spolupráce, další rozsáhlé konzultace a neodkladné operativní akce. Po jednáních s několika vůdci předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker proto požádal 21.října o setkání s vůdci  v neděli 25. října k projednání těchto uprchlických toků.

Setkání na úrovni hlav států nebo předsedů vlád se bude konat od 16:00 do 19:00 středoevropského času v neděli 25. října 2015 v Bruselu, následovat bude pracovní večeře v Berlaymont, bruselském sídle Evropské komise. Cílem jednání bude dohodnout se na společných operativních závěrech, které by mohly být okamžitě prováděny.

Na setkání jsou pozváni představitelé Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Německa, Řecka, Maďarska, Rumunska, Srbska a Slovinska.

K účasti byli také přizváni předseda Evropské rady, lucemburské předsednictví Rady EU a vysoký komisař OSN pro uprchlíky. Zastoupeny budou rovněž Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex).

S příjezdy se počítá od 14:00 SEČ v místnosti pro VIP Evropské komise. Tisková opatření, včetně možných národních tiskových konferencí, budou oznámeny včas. Zprávy a tiskové briefingy budou přenášeny “Europe by Satellite”. Informace o akreditaci pro novináře budou brzy následovat.

Informace k tiskové konferenci byly zveřejněny dva dny poté. sešlo však z původního záměru předjednat na úrovni místopředsedy Evropské komise a dvou příslušných komisařů některé problémy přímo v Turecku v důsledku pumových atentátů teroristů.

Setkání k migrační trase přes západní Balkán: lídři se dohodli 25.10 na 17 bodovém akčním plánu

Poslední týdny ukázaly, že problémy, kterým čelí migrační trasy podél západního Balkánu v současné době, nebudou vyřešeny prostřednictvím vnitrostátních opatření. Uspět může pouze kolektivní přeshraniční přístup, založený na spolupráci. To je důvod, proč předseda Juncker svolal vůdce dotčených a nejvíce postižených zemí mimořádnou situací na trase západním Balkánem.

Lídři Albánie, Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Německa, Řecka, Maďarska, Rumunska, Srbska a Slovinska se setkali v Bruselu v ústřední budově Komise Berlaymont, souhlasili s cílem zlepšit spolupráci a zintenzivnit konzultace mezi zeměmi na trase a rozhodli o praktických operačních opatřeních k vypořádání se s uprchlickou krizi v regionu, které mohou být realizovány od již druhý den.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podotkl: „Země postižené krizí by o tom neměli mluvit jen sami o sobě a ostatních, ale také mezi sebou navzájem. Sousedé by měli spolupracovat, nesmí stát proti sobě. S uprchlíky je třeba zacházet humánním způsobem po celé délce trasy Západním Balkánem, aby se zabránilo humanitární tragédii v Evropě. Jsem proto potěšen, že jsme dnes byli schopni se společně dohodnout na 17 bodovém plánu pragmatických a provozních opatření k zajištění, že lidé nebudou ponecháni starat se sami o sebe v dešti a chladu.“

Konkrétně se představitelé dohodli od pondělka na realizaci následujících provozních opatření:

Stálá výměna informací

  • 1. do 24 hodin jmenování kontaktních míst k denní výměně informací a koordinaci, aby bylo dosaženo postupného, ​​kontrolovaného a spořádaného pohybu osob na trase západním Balkánem;
  • 2. předložení společného posouzení potřeb podpory EU do 24 hodin;

Omezení druhotného pohybu

  • 3. Odrazování od pohybu uprchlíků či migrantů za hranice jiné země v regionu, aniž by se sousední země informovaly.

Podpora uprchlíků a poskytování přístřeší a odpočinek

  • 4. Zvýšení kapacity pro poskytnutí dočasného přístřeší, jídla, zdraví, vody a hygieny všem potřebným; spuštění mechanismu civilní ochrany EU, kde je to nutné;
  • 5. Řecko zvýší přijímací kapacitu o 30.000 míst do konce roku, a bude podporovat fond OSN UNHCR poskytováním dotovaného nájemného a hostitelského programu pro rodiny přinejmenším pro dalších 20000 osob, jako předpokladu fungování schématu nouzového přemísťování. Očekává se finanční podpora pro Řecko a UNHCR.
  • 6. Práce s UNHCR, který bude podporovat zvyšování přijímací kapacity 50.000 míst na trase západním Balkánem.
  • 7. Spolupráce s mezinárodními finančními institucemi, jako je Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Rozvojová banka Rady Evropy, které jsou připraveny podpořit finančně úsilí zemí přejících si tyto zdroje využít;

         Společné řízení migračních toků

  • 8. Zajištění plné kapacity pro registraci příjezdů, s maximálním využitím biometrických údajů;
  • 9. výměnu informací o velikosti toků a na vyžádání všech příchozích uprchlíků a migrantů na území dané země;
  • 10. ve spolupráci s agenturami EU urychleně zavést tuto výměnu informací;
  • 11. Zintenzivnění národního a koordinovaného úsilí o navracení přistěhovalců, nepotřebujících mezinárodní ochranu, spolupráce s agenturou Frontex;
  • 12. spolupráce s Evropskou komisí a agenturou Frontex, aby pokročila praktická spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob třetími zeměmi a zintenzívnění spolupráci zejména s Afghánistánem, Bangladéšem a Pákistánem; s Komisí spolupracovat na plném provádění stávajících dohod o zpětném přebírání osob, a začít pracovat na nových readmisních dohodách s příslušnými zeměmi;

Správa hranic

  • 13. Zvýšit úsilí zaměřené na správu hranic, včetně:
  • uzavření a provádění akčního plánu EU-Turecko;
  • plného využití potenciálu readmisní dohody mezi EU a Tureckem a plánu uvolnění vízového režimu;
  • vystupňování společné námořní operace Poseidon v Řecku;
  • posílení podpory Frontex na hranici mezi Bulharskem a Tureckem;
  • posílení přeshraniční spolupráce mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, se zvýšeným zapojením UNHCR;
  • Řecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Albánie posílí správu vnějších pozemních hranic, s agenturou Frontex podpoří registraci v Řecku;
  • ve spolupráci s agenturou Frontex monitorování hraničních přechodů a podpora registrace a snímání otisků prstů na chorvatsko-srbských hraničních přechodech;
  • nasazení ve Slovinsku 400 policistů se základním vybavením do týdne, na základě dvoustranných podpor;
  • posílení agentury Frontex na západním Balkánu. Analýza rizik sítě se zesíleným hlášením od všech účastníků;
  • případné využití pohraniční jednotky mechanismu rychlé reakce (RABIT), s řádným vybavením,
  1. Opětovné potvrzení principu odepření vstupu státním příslušníkům třetích zemí, kteří nepotvrdili přání požádat o mezinárodní ochranu (v souladu s mezinárodním a EU uprchlickým právem a předchozím nenavracením a proporcionalitou kontrol);

Boj  proti pašování a obchodování s lidmi

  • 15. Zintenzivnění akce proti převaděčství a obchodu s lidmi s podporou Europolu, agentury Frontex a Interpol;

Informace o právech a povinnostech uprchlíků a přistěhovalců

  • 16. využití všech dostupných komunikačních nástrojů k informování uprchlíků a migrantů o stávajících pravidlech, stejně jako o jejich právech a povinnostech, zejména o důsledcích odmítnutí být registrován, nedat otisky prstů a odmítnout domáhat se ochrany, tam kde jsou

Monitorování

  • týdenní sledování provádění těchto závazků na týdenní bázi; Komise pro koordinaci s národními kontaktními místy.

Souvislosti

Evropská komise důsledně a neustále pracuje na koordinované evropské reakci na uprchlíky a migraci.

Po nástupu do funkce předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pověřil komisaře se zvláštní odpovědností za migrací za prací, v koordinaci s prvním místopředsedou Timmermansem, novou politikou v oblasti migrace jako jednoho z 10 prioritních bodů politického programu, na jehož základě Evropský parlament zvolil Komisi.

13. května 2015 předložila Evropská komise svou evropskou agendu v oblasti migrace, která stanoví komplexní přístup pro zlepšení řízení migrace ve všech jeho aspektech. Dva realizační balíčky agendy byly předloženy 27. května 2015 a 9. září 2015 a přijaty včetně realizačních opatření. Ve středu 21. října předseda Juncker vyzval k setkání lídry států tras západního Balkánu řešit mimořádné situace na této trase.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno