Dálniční protihlukové zábrany by mohly posloužit novému účelu. Pestrobarevné zábrany v sobě mají zabudované luminiscenční solární koncentrátory (LSC), které přenáší dopadající světlo do konvenčních solárních panelů a vytvářejí energii.
Technologie vyvinutá Michaelem Debijem z Technologické univerzity v Eindhovenu se nyní testuje na nizozemské dálnici A2. V průběhu roku se dozvíme, jak jsou tyto bariéry energeticky efektivní, náročné na údržbu a jak jsou schopné odolávat útokům vandalů.
„Díky své barevnosti jsou LSC bloky vizuálně velmi atraktivní, proto je lze využít v mnoha různých situacích v různých prostředích,“ vysvětluje Debije. „Další výhodou je to, že jsou levné, dají se vyrobit v jakékoliv barvě, jsou robustní a navíc fungují, i když je zataženo. Skýtají obrovský potenciál.“
Semi-transparentní akustický panel má rozměry 5 m x 4,5 m. Dvě bariéry o těchto rozměrech by nevyprodukovaly dostatečné množství energie; podle výzkumníků by ale kilometrový pruh těchto bariér vyprodukoval dost energie pro provoz až 50 domácností.
1 komentář
Michael Rada
O využití stávajících protihlukových barier s tenkrt standardními PV solárními moduly, které však byly užší (40 cm) jsem s ministerstvem dopravy jednal v roce 2006. Již tenkrát bylo možné generovat dostatek elektřiny pro provoz veřejného osvětlení a informačních tabulí. I přes tento fakt úřednící projekt neuznali jako životaschopný.
Protihlukové stěny však nejsou jedinými vhodnými nevyužívanými plochami. V oblasti infrastruktury je jich obrovské množství.