[quote]Podle zprávy Eurostatu z 20. března 2017 byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 míra volných pracovních míst v eurozóně 1,7 % proti 1,6 % zaznamenaných v obou předchozích čtvrtletích a ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015. Míra volných praovních míst v RU 28 byla ve 4.Q 2016 1,8 %; byla stabilní proti předchozímu Q a vzrostla z 1,7 % ve 4.Q 2015.[/quote]
V eurozóně byla míra volných pracovních míst ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 1,3 % v průmyslu a ve stavebnictví a 2,0 % ve službách. V EU28, činila v průmyslu a ve stavebnictví 1,4 % a 2,1 % ve službách.
Členské státy
Z členských států, za které jsou k dispozici srovnatelné údaje (viz. poznámky k zemím), nejvyšší míra volných pracovních míst ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 byla v České republice (3,0 %), Belgii (2,9 %), v Německu (2,6 %) a Spojeném království (2,5 %), nejnižší v Řecku (0,3 %), na Kypru (0,6 %), Španělsku, Polsku a Portugalsku (po 0,7 %) a Bulharsku (0,8 %).
Ve srovnání se situací před rokem, vzhrostly míry volných pracovních míst ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 v třiadvaceti členských států, zůstaly stabilní ve čtyřech a poklesly na Kypru (o 0,1 %). Největší nárůst byl zaznamenán v Belgii a Chorvatsku (po 0,7 %), České republice (0,6 %), v Lotyšsku a ve Slovinsku (po 0,5 %).
Metody a definice
Míra volných pracovních míst (JVR) měří podíl celkového počtu prázdných vyjádřená jako procento: JVR = (počet pracovních míst) / (počet obsazených míst + počet volných pracovních míst).
Volné pracovní místo je definováno jako placené (nově vytvořené, neobsazené, nebo uvolněné místo), pro které zaměstnavatel podniká aktivní kroky k nalezení vhodného uchazeče, který není zaměstnancem podniku, a je připraven podniknout další kroky k obsazení buď okamžitě, nebo v blízké budoucnosti. Podle této definice je volným pracovním místo otevřené z venčí. Nicméně to nevylučuje možnost nábor interního pracovníka zaměstnavatelem. Prázdné místo otevřené pouze pro interní kandidáty by nemělo být považováno za pracovní místo. Obsazené je placené místo v rámci organizace, ke které byl zaměstnanec přiřazen.
Míra neobsazenosti pracovních pokrývá NACE Rev. 2 sekce B až S. Tento agregát se označuje jako „celé hospodářství“ v zájmu zjednodušení, a to i v případě zemědělství, Činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činností extrateritoriálních organizací jsou vyloučeny. NACE Rev. 2 sekce B až S zahrnoje průmysl (B až E), stavebnictví (F) a služby (G s N) sektory společně s (především) netržních služeb (O až S).
Míry volných pracovních míst EU a eurozóny jsou založeny na údajích členských států, včetně odhadů za uplynulá období, za něž zatím hodnoty nejsou zatím k dispozici. Jsou-li k dispozici pouze vnitrostátní údaje o sub-populací, například vyloučením menších jednotek nebo některých činností, tato subpopulace se zahrnuje při výpočtu míry neobsazenosti pracovních míst pro agregáty.
Poznámky podle zemí
Dánsko, Francie, Itálie a Malta: údaje nejsou přesně srovnatelné. Ve Francii a Itálii se zjišťují pouze podnikatelské jednotky s 10 a více zaměstnanci. Navíc, v případě veřejné správy, školství a lidského zdraví (NACE Rev. 2 sekce O, P a Q), veřejné instituce nejsou zahrnuty. Na Maltě se zjišťují jednotky jen s 10 a více zaměstnanci. V Dánsku se zjišťují tyto jednotky v rámci podnikové ekonomiky (NACE Rev. 2 sekce B až N).
Počet volných pracovních míst v ČR narostl na 3 %. Kompenzuje ho zčásti zakládání poboček českých úspěšných firem v zahraničí. Působí však ekvivalentní ztrátu hrubé přidané hodnoty, tedy zhruba 120 mld. Kč ročně a návazně HDP.
Protože nejsou připravené investiční projekty, výši HPH a HDP zachovává konečná spotřeba domácností, pokud se nedostanou k moci znovu škrtaví asociální diletanti. Ódy na růst jsou tedy nadsázkou, nebo stejným kořením všech předvolebních gulášů.
