Zdroj: Archiv

[quote]Evropská komise přijala 9. listopadu 2016 každoroční balíček týkající se rozšíření, v němž zhodnotila, jak si státy západního Balkánu a Turecko vedou při provádění zásadních politických a hospodářských reforem a které kroky je třeba podniknout pro vyřešení zbývajících výzev. Komise mimo jiné doporučila, aby členské státy zvážily zahájení jednání o přistoupení s Albánií. Země však musí prokázat věrohodný a hmatatelný pokrok v provádění reformy soudnictví, zejména pokud jde o nové hodnocení („prověrky“) soudců a státních zástupců.[/quote]

Johannes Hahn, komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, při prezentaci balíčku uvedl:

„Perspektiva členství v EU nadále podněcuje transformaci a upevňuje stabilitu zemí jihovýchodní Evropy. Věrohodný proces rozšíření přitom zůstává nenahraditelným nástrojem, který tyto země posiluje a pomáhá jim provádět politické a hospodářské reformy. Znovu zdůrazňujeme, že EU bude jejich úsilí nadále podporovat, a vlády zemí procesu rozšíření vyzýváme, aby si aktivněji osvojovaly nezbytné reformy a učinily je skutečnou součástí své politické agendy – ne proto, že to požaduje EU, ale proto, že to je v nejlepším zájmu jejich občanů i celé Evropy.“

Dodal, že letošní výroční zpráva o Turecku přichází v okamžik, který je pro Turecko a vztahy mezi EU a Tureckem velmi důležitý:

„Velmi nás znepokojuje zhoršování situace v oblasti právního státu a demokracie, k němuž došlo v období následujícím po neúspěšném pokusu o převrat. Turecko se ve vlastním zájmu musí přestat vzdalovat EU.“

Ve většině zemí přináší politika rozšíření nadále výsledky a reformy pokračují, i když rozdílnou rychlostí. Proto má stále klíčový význam trvale dodržovat přístup „základní zásady na prvním místě“: Komise nadále soustředí své úsilí na oblast právního státu, včetně bezpečnosti, základních práv, demokratických institucí a reformy veřejné správy, a také na hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost. Posílení úlohy občanské společnosti a zúčastněných stran obecně je i nadále zásadní.

Současný stav

V oblasti právního státu bylo obecně zaznamenáno úsilí o modernizaci právních rámců a infrastruktury. Albánie jednomyslně přijala ústavní změny, které představují základ pro prohloubenou a komplexní reformu soudnictví. Většina zemí se však stále potýká s problémy, pokud jde o účinnost a nedostatek nezávislosti a odpovědnosti soudnictví. Všechny země v posledních letech posílily svůj rámec pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti; nyní je třeba zaměřit jejich úsilí více než kdy jindy na zlepšování výsledků při vyšetřování, stíhání a vydávání soudních rozhodnutí v případech na všech úrovních.

Země procesu rozšíření rovněž upravily své trestní právo a právní předpisy v oblasti boje proti terorismu, takže disponují solidnějšími nástroji pro boj proti těmto jevům. Některé z nich sice přijaly nové protiteroristické strategie a akční plány, ale v boji proti radikalizaci je třeba více úsilí, zejména v oblasti vzdělávání a v podobě lepší kontroly finančních prostředků ze zahraničí, které jdou na podporu radikálního obsahu.

V právních předpisech zemí procesu rozšíření jsou základní práva obecně trvale zakotvena. Na západním Balkáně se sice stále objevují praktické nedostatky, ale situace je víceméně stabilní. V Turecku byl v této oblasti zaznamenán negativní vývoj a praktické provádění je často dosti problematické. Po červencovém pokusu o převrat byl vyhlášen stav nouze, během nějž byla přijata dalekosáhlá opatření omezující základní práva. V období následujícím po pokusu o převrat údajně docházelo k řadě případů závažného porušení zákazu mučení a špatného zacházení a k porušování procesních práv.

Ve většině zemí usilujících o přistoupení vzbuzují v různé míře obavy zejména poměry v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků. Nedostatek pokroku v této oblasti, který byl zaznamenán již v posledních dvou letech, stále přetrvává a někde se ještě prohloubil. Vážné obavy vyvolává nadále diskriminace a nepřátelství vůči zranitelným skupinám, mj. na základě sexuální orientace nebo genderové identity.

V uplynulém roce byla jedním z hlavních politických témat migrační krize, která trvale demonstrovala strategický význam politiky rozšíření v tomto regionu. EU zareagovala způsobem, který byl komplexní a přihlížel k právům osob. Dotčené země s přispěním prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března prakticky uzavřely západobalkánskou trasu, což přineslo jasné praktické výsledky – počet nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří dorazili na řecké ostrovy, výrazně poklesl (v průměru z několika tisíc denně na méně než 100 denně). Došlo tak rovněž k prudkému poklesu počtu životů ztracených na moři.

V řadě zemí zůstává klíčovým problémem řádné fungování demokratických institucí. Ústřední demokratická úloha vnitrostátních parlamentů musí být ukotvena v politické kultuře. Červencový pokus převrat v Turecku byl šokujícím a brutálním útokem na demokraticky zvolené instituce. Vzhledem k vážnému ohrožení turecké demokracie a státu byla rychlá a rozhodná reakce na tuto hrozbu legitimní, ovšem rozsah a kolektivní povaha opatření přijatých v návaznosti na tento pokus o převrat vyvolávají řadu otázek.

Pokrok v reformě veřejné správy zemí usilujících o přistoupení nebyl jednotný. Je nutné lépe zajistit práva občanů na řádnou správu, přístup k informacím a správní soudnictví.

Region vykazoval silnější růst, vyšší investice a více pracovních míst vytvořených v soukromém sektoru, díky čemuž se hospodářská situace v celém regionu postupně zlepšovala. Všechny země procesu rozšíření se však potýkají se značnými strukturálními problémy v hospodářské a sociální oblasti, mají málo efektivní veřejnou správu a vysokou míru nezaměstnanosti. Zejména nezaměstnanost mladých lidí je stále znepokojivě vysoká. Přetrvávající nedostatky v oblasti právního státu rovněž negativně ovlivňují investiční klima.

Tzv. berlínský proces a iniciativa šesti zemí západního Balkánu dodaly impuls především agendě EU v oblasti propojení, který pokračoval v podobě podpory intenzivnější regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů, čímž podpořil politickou stabilizaci a hospodářské příležitosti.

SOUVISLOSTI

Proces rozšíření

Současná agenda rozšíření zahrnuje země západního Balkánu a Turecko. Přístupová jednání byla zahájena s kandidátskými zeměmi Tureckem (2005), Černou Horou (2012) a Srbskem (2014), zatím však nikoli s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (kandidátská země od roku 2005) a s Albánií (status kandidátské země od roku 2014). Potenciálními kandidátskými zeměmi jsou Bosna a Hercegovina a Kosovo.

Příslušným zemím předali představitelé Evropské komise doporučení k urychlení jejich procesu přidržování.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno