[quote]Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v oblasti logistiky je to, jak vytvořit skladovou síť, která by byla optimální jak z hlediska charakteru produkce podniku, tak z hlediska zákazníků podniku. Toto rozhodnutí zahrnuje řadu důležitých aspektů. Management musí určit velikost, počet skladů a stanovit jejich vhodné rozmístění, což je významným strategickým rozhodnutím, které dlouhodobě ovlivňuje další vývoj dodavatelsko-odběratelského řetězce.[/quote]

Postupné odstraňování obchodních překážek na domácím i mezinárodním trhu vedlo k rapidnímu rozvoji logistických služeb napříč všemi sektory obchodu. Globální pojetí obchodu je vcelku náročné a pro podniky se stává výzvou, jak řídit odpovídající procesy s produkty z perspektivy výroby, distribuce a logistiky.

Logistika hraje nesmírně důležitou roli ve všech výrobních i nevýrobních procesech v téměř každé obchodní společnosti. Logistika je klíčovou součástí strategie každé společnosti a žádné z výše uvedených možností nebude možné využít, pokud dodavatelský řetězec (nebo logistika) nebude fungovat efektivně. A efektivní řízení globální logistiky je rozhodně nezanedbatelným krokem v postupu k vytyčenému cíli každé společnosti, jímž je bezesporu maximální zisk.

V návaznosti na efektivitu procesů se zejména v poslední době stávají stále častěji skloňovanou otázkou skladovací činnosti a jejich organizace. V problematice skladování se do popředí dostává otázka nákladů a jejich optimalizace. Firmy se snaží snižovat své náklady na nejnižší možnou úroveň a zefektivňovat veškeré své procesy. Jedním z oborů, kde je třeba uvažovat o nákladové náročnosti, jsou bezesporu zásoby. Zásoby vážou prostředky, čili zdroje, což je z ekonomického hlediska nežádoucí a proto by měly být zásoby minimalizovány. Je však třeba zvážit i fakt, že výroba a navazující činnosti se bez zásob neobejdou. Proto tedy místo o minimalizaci je třeba hovořit o optimalizaci zásob v celém logistickém řetězci. Je velice důležité nalézt jejich optimální úroveň a především jejich rozmístění.

Vytvoření skladové sítě

Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v oblasti logistiky je to, jak vytvořit skladovou síť, která by byla optimální jak z hlediska charakteru produkce podniku, tak z hlediska zákazníků podniku. Toto rozhodnutí zahrnuje řadu důležitých aspektů. Management musí určit velikost a počet skladů a stanovit jejich vhodné rozmístění. U každého skladu je pak nutné zvolit vhodné stavební a prostorové uspořádání tak, aby bylo dosaženo maximální efektivity a produktivity.

Jak již bylo řečeno, především je nutné vyřešit dvě záležitosti: velikost a počet skladovacích zařízení. Jde o vzájemně propojená rozhodnutí, protože mezi nimi obvykle funguje vztah přímé úměry, to znamená, že s rostoucím počtem skladů se průměrná velikost skladu snižuje a naopak.

Na určení velikosti skladu působí celá řada faktorů, které jsou pro stanovení velikosti skladu rozhodující. Patří sem úroveň zákaznického servisu, velikost trhu nebo trhů, které bude sklad obsluhovat, počet prodávaných produktů a jejich velikost, používaný

systém pro manipulaci s materiálem, míra pohybu zboží, celková doba výroby produktu, efekty založené na rozsahu, rozmístění zásob, stavební úpravy uvnitř skladu, patří sem požadovaná šířka uličky mezi regálovými systémy (určená v návaznosti na rozměry skladovaných jednotek a požadavků manipulační techniky), kancelářské prostory, typy používaných regálových systémů a v neposlední řadě i úroveň a model poptávky a její výkyvy (pokud poptávka zaznamenává velké výkyvy nebo je nepředvídatelná, je třeba udržovat vyšší hladinu zásob).

Umístění skladu

Při výběru umístění skladu z pohledu faktorů rozhodujících při volbě konkrétní lokality v rámci velkých geografických oblastí je třeba zvažovat několik rozhodujících hledisek. Patří sem například správná konfigurace územního plánu a náklady na rozvoj, dále náklady na výstavbu, přístupové cesty a dostupnost dopravní obslužnosti, prostor a dostupnost pro potenciální rozšíření, rizikovost vybrané oblasti pro přírodní katastrofy (požáry, povodně atd.), dostupnost pracovní síly a v neposlední řadě i daňová zvýhodnění či zatížení související se skladem a jeho provozem.

Při následném rozmístění skladů v rámci dané lokality lze sledovat tři strategie rozmísťování. Sklady umístěné v návaznosti na trh se obvykle umísťují co nejblíže konečným zákazníkům. Sklady umístěné v návaznosti na výrobu se umísťují do bezprostřední blízkosti zdroje dodávek, tedy výrobních zařízení. Sklady umístěné mezi výrobou a spotřebou se zřizují v podstatě uprostřed mezi konečným spotřebitelem a výrobcem. Úroveň zákaznického servisu je v tomto přístupu obvykle vyšší než u skladů umístěných u výroby a zároveň nižší, než u skladových zařízení blízko spotřebiteli.

Na většině světových trhů jsou výrobní a distribuční kanály soustředěny do několika strategických pozic – ať už ve prospěch lokace či financí. Podniky jsou zaměřeny na snižování nákladů a zásob v celém dodavatelském řetězci, a současně je usilováno o zkrácení dodacích lhůt.

Problém umístění distribučního centra nebo skladu je rozhodovacím problémem na dlouhodobé strategické úrovni. Z tohoto důvodu je třeba vyvinout optimální logistickou síť, která plně uspokojí mezinárodní charakter distribučních systémů a současně bude dostatečně flexibilní v ohledu na globalizační trendy. §

Autor: Ing. Marcela Nekutová, Proman, s.r.o.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno