[quote]Eurostat zveřejnil v samostatných dvou zprávách kvartální odhad vývoje schodku veřejných financí v EU 28 a druhou zprávu o vývoji „vládního“ dluhu (dluhu veřejných financí) podle členských států EU. První zpráva může tedy být jen jakýmsi úvodem k zhodnocení rozvoje v mnohem konkrétnější podobě. [/quote]

Vývoj schodku v EA19 a EU 28 ve třetím čtvrtletí 2015 proti 2. čtvrtletí 2015 a 2. čtvrtletí 2014
Sezónně upravený poměr schodku veřejných financí k HDP poklesl v 3. Q 2015 na 1,8% v eurozóně proti 2,2% ve druhém čtvrtletí roku 2015. V EU28 schodek činil v poměru k HDP 2,3% proti schodku 2,6% v 2.Q 2015.

Sezónně upravené * vládní příjmy, výdaje a přebytek/schodek v eurooblasti a EU

def1
Vládní příjmy a výdaje eurozóny a EU 28.
Ve třetím čtvrtletí roku 2015 činily celkové vládní příjmy v eurozóně 46,5% HDP a byly ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2015 stabilní. Celkové výdaje vládních institucí v eurozóně činily 48,3% HDP ve srovnání s 48,7% HDP v předchozím čtvrtletí.
V EU28 byly celkové vládní příjmy ve třetím čtvrtletí roku 2015  44,9% HDP ve srovnání s 44,8% ve druhém čtvrtletí roku 2015. Celkové výdaje veřejných financí v EU28 byly 47,1% HDP ve srovnání s 47,4% v předchozím čtvrtletí.

Sezónně očištěný* přebytek/schodek v eurozóně a EU

def2
Vládní dluh ve 3. Q 2015 ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2015 klesl na 91,6% HDP v EA19 a 86,0% v EU 28
Na konci třetího čtvrtletí roku 2015 byl poměr podílu veřejného dluhu na HDP v eurozóně (EA19) 91,6%, ve srovnání s 92,3% na konci druhého čtvrtletí roku 2015. V EU28 se poměr snížil z 87,7% na 86,0%. Na pokles podílu vládního dluhu na HDP v EU28 měly vliv kursové výkyvy v členských státech eurozóny vůči euru. Ve srovnání s třetím čtvrtletím roku 2014 poměr veřejného dluhu k HDP klesl v eurozóně z 92,3% na 91,6% a v EU28 z 86,9% na 86,0%.
Na konci třetího čtvrtletí roku 2015 představovaly dluhopisy 79,4% vládního dluhu eurozóny a  81,0%  EU28, úvěry 17,6% a 15,0%, hotovost a vklady 3,0% a 4,1%. Vzhledem k zapojení vlád EU do finanční pomoci některým členským státům jsou zveřejněny také čtvrtletní údaje o mezivládních úvěrech (IGL). Podíl IGL v HDP na konci třetího čtvrtletí roku 2015 činil 2,2% v eurozóně a 1,6% v EU28.
def

Vládní dluh na konci třetího čtvrtletí roku 2015 podle členských států

Nejvyšší podíl vládního dluhu v poměru k HDP byl na konci třetího čtvrtletí roku 2015  v Řecku (171,0%), Itálii (134,6%) a Portugalsku (130,5%); nejnižší v Estonsku (9,8%), Lucembursku (21,3%) a Bulharsku (26,9%).

def4

Ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2015 v 21 členských státech poklesl podíl dluhu k HDP na konci třetího čtvrtletí roku 2015, u 7 byl nárůst. Nejvyšší pokles  poměru dluhu k HDP byl v Irsku (-2.7%), Itálii (-1,4 %), Bulharsku (-1,3 %), Finsku (-1,2 %) a na Maltě (-1,1%),  nejvyšší přírůstky ve Slovinsku (3,3 %), Řecku (2,1 %)  a Portugalsku (1,9 %)

def5

Ve srovnání s třetím čtvrtletím roku 2014 15 členských států zaznamenalo pokles jejich dluhu v poměru k HDP na konci třetího čtvrtletí roku 2015 a 13 nárůst. Nejvyšší pokles v poměru dluhu k HDP byl v Irsku (-13,2 %), v Řecku (-6,6 %), v Lotyšsku (-4,8 %), v Dánsku (-4,6 %), na Maltě (-4,5 %) a v Německu (-3,5 %,  největší nárůst ve Slovinsku (6,2 %, Rakousku (4,6 %) a Kypru (4,1 %).

def6

Hrubý dluh vládního sektoru podle členských států

def7

Z tabulky a prvního obrázku lze odvodit, že kdyby neuvrhla vládní koalice z let 2009-2012 českou ekonomiku do recese se skokovým nárůstem nezaměstnanosti, byla by Česká republika zhruba na úrovni Lucemburska. Současně je zřejmý pozitivní trend vývoje veřejných financí, plynoucí z rozvoje ekonomiky.

Odstraňování minulých let se sabotáží angažovanosti státu na růstu ekonomiky ovšem způsobil jen středně a dlouhodobě odstranitelné chyby v přípravě projektů, které budou opět v rozhodující míře v dalším střednědobém výhledu spolufinancovány z kohezních fondů EU, ale i nástroje pro propojení Evropy a řady jiných titulů, nečleněných podle jednotlivých členských států. Pokud se vládě podaří přimět aparát státní správy, aby cítil odpovědnost za rozvoj společnosti a její ekonomiky a pokud investiční výdaje budou vynakládány ve prospěch rozvoje výroby i účelné spotřeby, pak může být již  současné době za tvrdších podmínek k dispozici z EU více financí, než které zbyly k proinvestování v dubnu do konce roku 2015. (Namísto 30,1% střednědobého finančního výhledu 2007-2013 o něco více z kvót i soutěžních nabídek na léta 2014, 2015 a část roku 2016).

Zásadní překážkou bude přitom úsilí těch minulých zpomalit rozvoj, protože by to ohrožovalo jejich politickou budoucnost.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno