[quote]Podle zprávy Eurostat podíl osob ve věku 30 až 34 v Evropské unii (EU), kteří ukončili terciární vzdělání, se neustále zvyšoval z 23,6% v roce 2002 na 38,7% v roce 2015. Posun byl ještě výraznější u žen (od 24,5 % v roce 2002 na 43,4% v roce 2015, což znamená  překročené celkové cíle strategie Evropa 2020) než u mužů (z 22,6% na 34,0%, dosud pod úrovní celkového cíle strategie Evropa 2020). Cílem Strategie Evropa 2020 je, že alespoň 40% z 30-34-letých v EU by mělo dokončit do roku 2020 terciární vzdělání.[/quote]

Podíl obyvatel ve věku 30 až 34 v EU s ukončeným terciárním vzděláním ve strategii Evropa 2020

in1

Kromě toho podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odborné přípravy (ve věku 18-24 let) v EU neustále klesá, z 17,0% v roce 2002 na 11,0% v roce 2015. Mladé ženy (9,5% v roce 2015) jsou postiženy méně než mladí muži (12,4%). Cílem Evropa 2020 je snížení míry předčasného ukončování školní docházky v Evropské unii pod 10% do roku 2020.

in2

Podíl předčasně ukončujících vzdělání a školení v EU

V roce 2015 se podíl osob ve věku 30-34, kteří dokončili terciární vzdělání, zvýšil ve srovnání s rokem 2002 v každém členském státě, ve kterém je k dispozici časové řady.

V roce 2015, nejméně polovina populace ve věku 30 až 34 dokončilo terciární vzdělání v Litvě (57,6%), na Kypru (54,6%), Irsku a Lucembursku (po 52,3%), ve Švédsku (50,2%). Na opačném konci stupnice, nejnižší podíly byly v Itálii (25,3%), Rumunsku (25,6%), na Maltě (27,8%) a Slovensku (28,4%). Dvanáct členských států již splnilo nebo překročilo svůj  národní cíl 2020 pro tento ukazatel: Dánsko, Estonsko, Řecko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Finsko a Švédsko.

V roce 2015 se podíl osob ve věku 30 až 34, kteří dokončili terciární vzdělávání je výrazně vyšší u žen než u mužů ve všech členských státech, s výjimkou Německa.

in3

(% z věkové skupiny 30 až 34 let s úspěšně  dokončeným terciárním vzděláním, bez národních cílů Spojeného království. Národní cíle pro Německo zahrnují postsekundární, nikoliv terciární   vzdělání.)

(ISCED 1997, úroveň 4).

Ve srovnání s rokem 2006 podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu klesl v roce 2015 ve všech členských státech, pro něž jsou k dispozici časové řady, s výjimkou České republiky, Rumunska a Slovenska.

V roce 2015 nejnižší podíly „Výstupů z předčasně ukončené školní docházky“ byly v Chorvatsku (2,8%), Slovinsku (5,0%), na Kypru a v Polsku (po 5,3%) a Litvě (5,5%). Nejvyšší podíl byl zaznamenán ve Španělsku (20,0%), na Maltě (19,8%) a Rumunsku (19,1%). Třináct členských států již splnilo svůj 2020 národní cíl pro tento ukazatel: Dánsko, Irsko, Řecko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko.

V roce 2015 byl podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu nižší u žen než u mužů téměř ve všech členských státech. Ve srovnání s rokem 2006 podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu klesl v roce 2015 ve všech členských státech, pro něž jsou k dispozici časové řady, s výjimkou České republiky, Rumunska a Slovenska.

V roce 2015, nejnižší podíl „Výstupů z předčasně ukončené školní docházky“ byly v Chorvatsku (2,8%), ve Slovinsku (5,0%), na Kypru a v Polsku (shodně 5,3%) a Litvě (5,5%), zatímco nejvyšší podíl byl zaznamenán ve Španělsku (20,0%), na Maltě (19,8%) a Rumunsku (19,1%). Třináct členských států již splnil svůj 2020 národního cíle pro tento ukazatel: Dánsko, Irsko, Řecko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko. Větší podíl žen než mužů byl téměř ve všech státech.

Předčasně ukončující školní docházku na školení v členských státech

in4

(% osob ve věku 18 – 24 let s nejvýše sekundárním vzděláním, kteří dále nepokračují)
 Metody a definice

Ukazatele vzdělávání Evropa 2020 uvedené v této tiskové zprávě jsou založena na šetření pracovních sil v EU.

Indikátor související s dosaženým terciárním vzděláním je definován jako procento populace ve věku 30-34 let, úspěšně prošlým terciárními studiem (např univerzity, vyšší odborné instituce, atd.) Dosažené vzdělání se vztahuje na ISCED 2011 úrovně 5-8 pro data z roku 2014 a 1997 ISCED úrovně 5-6 pro data  do roku 2013. Údaje jsou však srovnatelné v čase pro všechny členské státy, s výjimkou Rakouska.

Indikátor předčasně ukončeného vzdělávání a odborné přípravy je definován jako procento populace ve věku 18-24 let s nejvýše nižším středním vzděláním, bez dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy v průběhu posledních čtyř týdnů předcházejících průzkumu. Nižší sekundární vzdělávání se vztahuje na ISCED  2011 úrovně 0-2 pro data z roku 2014 a do roku 1997 ISCED úroveň 0-3 pro data až do roku 2013. Údaje jsou však srovnatelné v čase pro všechny členské státy.

Dosažené terciární vzdělání

(% 30 až 34 letých, kteří úspěšně dokončili terciární vzdělání)

in5

Předčasně opouštějící školu a školení
(% populace 18-24 letých s nejvýše sekundárním vzděláním, kteří nepokračují)

in6

26 duben: Světový den duševního vlastnictví – Téměř 90 000 přihlášek ochranných známek EU členských států v roce 2015. Německo je první mezi mezi členskými státy, Paříž mezi EU regiony.
Podle Eurostat bylo 2015 přijato Evropským úřadem duševního vlastnictví (EUIPO) od členských států EU 89420 žádostí o ochranné  známky- To je 4 krát vice u států EU než v polovině devadesátých. V posledních letech počet žádostí o ochranné známky EU (TM) z členských států EU neustále rostl, s výjimkou zpomalení vlivem  hospodářské a finanční krizí v roce 2008.

Žádosti podané v roce 2015 z členských států EU tvořily téměř 70% všech žádostí z celkem podaných EUIPO 130 385 v tomto roce. Nejvyšší počet TM žádostí podaných v EUIPO ze zemí mimo EU bylo z USA (16881), Číny (4 153), Švýcarska (3 997), Japonska (2 593) a Jižní Koreje (2 038).

Žádosti o ochranné známky z členských států  EU  1996-2015
in7

Německo a Velká Británie se podílely na více než 1 z každých 3 žádostí TM

Z celé EU přišlo z  Německa 20 447 žádostí (23%), ze Spojeného království 12 527, (14%), Itálie 9941,11%, Španělska 9 406, 11%, Francie 7 907, (9%), Nizozemska 4 534, (5%) a Polska 3 665, (4%)

V počtu podaných žádostí TM na milion obyvatel bylo první v roce 2015 Lucembursko (2 190), Malta (960), Kypr (652), Rakousko (345) a Dánsko (309). Na opačném konci stupnice bylo  Chorvatsko (32), Rumunska (33), Maďarsko (57), Slovensko (67) a Řecko (72). V EU bylo v průměru 176 žádostí o ochranné známky na milion obyvatel.

K analýze těchto údaj, je třeba poznamenat, že podniky, které jsou hlavním zdrojem přihlášek ochranných známek, by mohly těžit z fiskální politiky v některých zemích s nízkými daňovými sazbami, včetně daňových úlev pro ochranu práv duševního vlastnictví.

V počtu žádostí vedly Paříž a Barcelona

Počty podaných žádostí podle regionů 2014:  Paříž (2 083 TM), Barcelona (2 022) a Madrid (1843), Milán (1484), Berlín (1275) a Lucembursko (1253).

Mezi 20 regiony  v EU s nejvyšším počtem žádostí TM k EUIPO v roce 2014 byly čtyři byli ve Španělsku, tři v Německu, po dvou ve Francii, Itálii a Velké Británii a po jednom v Irsku, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Finsku a Švédsku a Lucembursku.

Je třeba poznamenat, že je činnost EU na ochranu ochranných známek soustředěna hlavně v regionech hlavních měst, přičemž více než polovina z 20 regionů EU s nejvyšším počtem TM žádostí  EUIPO v roce 2014 byla v regionech hlavních měst.

Prvních 20 regionů NUTS 3 v  EU v počtu žádostí o TM, 2014

in8

Žádosti o ochranné známky EU 2015

Absolutní počet Podíl na EU Na million obyvatel*
EU 89 420 100% 175.9
Belge 2 249 3% 199.8
Bulharsko 653 1% 90.7
Česká republika 992 1% 94.1
Dánsko 1 750 2% 309.2
Německo 20 447 23% 251.8
Estonsko 352 0% 268.0
Irsko 1 042 1% 225.1
Řecko 776 1% 71.5
Španělsko 9 406 11% 202.5
Francie 7 907 9% 119.0
Chorvatsko 133 0% 31.5
Itálie 9 941 11% 163.5
Kypr 421 0% 651.7
Lotyšsko 160 0% 80.6
Litva 270 0% 92.4
Lucembursko 1 233 1% 2 190.2
Maďarsko 564 1% 57.2
Malta 412 0% 959.6
Nizozemsko 4 534 5% 268.3
Rakousko 2 961 3% 345.3
Polsko 3 665 4% 96.4
Portugalsko 1 329 1% 128.1
Rumunsko 652 1% 32.8
Slovinsko 294 0% 142.5
Slovensko 363 0% 67.0
Finsko 1 370 2% 250.4
Švédsko 2 886 3% 296.1
Spojené království 12 527 14% 193.1
Nečlenské státy EU COUNTRIES
Island 72 0% 218.8
Liechtenstein 134 0% 3 586.2
Norsko 425 1% 82.3
Švýcarsko 3 997 10% 485.2
Turecko 768 2% 9.9
Rusko 293 1% 2.0
Jižní Afrika 230 1% 4.2
Kanada 1 213 3% :
UStA 16 881 41% 52.5
Mexiko 309 1% 2.4
Brazilie 263 1% 1.3
Čína (bez Hong Kong) 4 153 10% 3.0
Hong Kong 919 2% 125.7
Japonsko 2 593 6% 20.5
Jižní Korea 2 038 5% 40.5
Tajvan 611 1% 26.0
Indie 320 1% 0.2
Singapůr 340 1% 60.7
Israel 445 1% 55.2
Australie 1 404 3% 58.6
New Zéland 296 1% 65.4
Všechny země světa countries of the world 130 385 :

Pro zaokrouhlování nelze sčítat do 100%

* Obyvatelstvo k 1.lednu 2015.

: Data nedostupná

– Nepoužito

Metody a definice

Statistiky uvedené v tiskové zprávě jsou založeny na údajích od úřadu Evropské unie pro  duševní vlastnictví (EIPO), agentury EU odpovědné za řízení k ochranné známce EU a registraci vzoru  Společenství.

Ochranné známky EU jsou výlučným právem, které chrání zvláštní znaky, platné v celé EU, zapsané přímo u EQUIPO v souladu s podmínkami uvedenými v předpisech ochranných známek.

Ochranné známky představují prostředky, kterými tvůrci hledají ochranu jejich průmyslového vlastnictví. Ochranné známky odrážejí jiné než technologické inovace ve všech oblastech hospodářského života, včetně služeb. V této souvislosti ukazatele z údajů ochranné známky mohou poskytnout vazbu mezi inovacemi a trhem.

Ochranné známky vyjádřené slovně nebo obrazy jsou neodmyslitelnou součástí „identity“ zboží a služeb. Pomáhají dodat povědomí o značce, logu aj. a hrají důležitou roli v oblasti marketingu a komunikace. Je možné registrovat celou řadu ochranných známek, včetně slov, jiného grafického znázornění, a dokonce i zvuky. Vlastníci práv si mohou vybrat ze získání ochrany podle jednotlivých zemí, nebo pomocí mezinárodních systémů.

Pro výpočet ochranných známek EU se uvádějí žádostí. Nepoužívají se zlomky vlastnictví, i  když může být žádost přiřazena více vlastníkům, bere se v úvahu pro přidělení zeměpisného původu žádosti její první majitel.

Regionální údaje jsou založeny na NUTS 2010, které poskytují jednotné, konzistentní členění územních jednotek pro regionální statistiky Evropské unie.

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno