[quote]Jsem rád, že Bruselské ekonomické fórum spojilo tak význačnou skupinu myslitelů a lidí s rolí herců v tématu, na který se soustředí tolik energie EU. Není pochyb o tom, že ekonomické začlenění je na mysli lidí v celé Evropě.[/quote]
Tato vnímání odráží pocit úzkosti z odolnosti našeho sociálního modelu. Evropa je jednou z nejvíce spravedlivých společností na světě, ačkoli rozdíly přetrvávají i v Evropě. Dosud jsme se vždy dokázali spojit s růstem, otevřeným obchodem, globální konkurenceschopností a vysokými sociálními standardy. A lidé chtějí, aby tomu tak bylo i nadále. Musíme tuto skutečnost zohlednit ve všech našich politikách a zaměřit se na poskytování inkluzivního růstu. Ale nejprve musíme správně diagnostikovat: co skutečně způsobuje nerovnost?
Krize ukázala, že část dobrých růstových výkonů v předchozích letech neměla pevné základy. Hodně kapitálu bylo nesprávně přiděleno, byl nahromaděn dluh a nakonec jsme měli růstový model, který nebyl ve více zemích plně udržitelný. Navíc zpětná vazba mezi zpomalením produktivity a příjmů působila jako růst.
Od té doby se EU intenzivně snažila o kombinaci reforem na úrovni jednotlivých zemí a na úrovni EU. Dnes je evropské hospodářství ve svém pátém roce oživení, které nyní dosahuje všechny členy EU. V letošním a příštím roce se očekává růst 1,9 %. Název tohoto panelu nazývá náš růst „skromný“. Oživení skutečně bylo pomalé. Ale Evropa nyní reálně získává tažnou sílu. Tuto příležitost musíme využít, abychom šli dál: zajistit udržitelnost našeho oživení; dále zlepšit naši odolnost vůči budoucím ekonomickým šokům; řešení hlavních sociálních problémů.
Musíme zdvojnásobit úsilí v oblasti investic, strukturálních reforem a odpovědné fiskální politiky. A jak to uvedl výroční přehled růstu: musíme se zaměřit na sociální spravedlnost a inkluzívnější růst pro všechny, zejména pro ty nejslabší v našich společnostech. Doporučení Komise pro jednotlivé země, která byla vydána minulý týden, nastíní cestu na vnitrostátní úrovni. V posledních letech jsme pokročili se strukturálními reformami, ale hrozí ztráta reformní hybnosti. To je možná největší domácí riziko pro oživení a byla by to obrovská chyba.
Bez robustního a udržitelného růstu je mnohem obtížnější ne-li nemožné, řešit sociální problémy, kterým čelíme. Samotný růst však nestačí. Musíme spojit hospodářskou a sociální konvergenci. Potřebujeme cílené politiky. Rychlá technologická inovace, digitální revoluce a globalizace mění náš život. Většinou k lepšímu. Například vyrovnaná globalizace vytváří pracovní místa v Evropě; každá miliarda eur vývozu podporuje 14 000 pracovních míst.
Je však třeba říci, že tyto trendy zvyšují tlak na naše společnosti, pracovníky a vlády, aby se přizpůsobili. Politiky zaměřené na úpravy týkající se obchodu a inovací jsou zásadní. Neexistují náznaky toho, že otevřenější ekonomiky by měly být méně inkluzivní. Některé z konkurenceschopnějších ekonomik jsou také nejvíce inkluzivní, mnoho z nich je zemí EU.
Model sociálního tržního hospodářství nám v minulosti sloužil dobře, ale musí být přizpůsoben tak, aby byl schopen čelit současným výzvám. Dovolte mi také zdůraznit úlohu sociálního dialogu, jakož i občanské společnosti, které jsou v tomto panelu zastoupeny odbory a sociální platformou s cílem zmírnit přechody a přispět k odolné společnosti.
Jak je uvedeno v posledním reflexním sdělení, svět práce se mění a stává se složitějším. V průběhu jednoho nebo dvou generací může průměrný evropský pracovník v pracovní kariéře projít až deseti pracovními místy. Nové formy smluv a větší geografická mobilita nabízejí pracovní příležitosti, ale také výzvy na ochranu pracovníků a záruky pro ně, když odcházejí do důchodu. Vytvářejí také nové problémy pro financování státu, a to prostřednictvím tlaku na daně nebo na sociální příspěvky.
Musíme také lépe vybavit všechny lidské dovednosti a výcvik, abychom mohli konkurovat otevřeným a měnícím se trhům. Naše vzdělávací systémy musí poskytovat dovednosti, které splňují požadavky trhu práce. V oblasti vzdělávání dospělých zůstává průměrná účast navzdory rychle se vyvíjejícím potřebám stále zhruba kolem 11 %. Kromě toho mají nízko kvalifikovaní dospělí pouze poloviční pravděpodobnosti že se budou účastnit učení jako ostatní.
V budoucnu budou dokonce i ty nejzákladnější úkoly v naší ekonomice stále více vyžadovat širší soubor digitálních, služebních a lidských dovedností. Prostřednictvím naší agendy pro nové dovednosti nabízíme našim vládám, zúčastněným stranám a našim občanům rámec pro uskutečnění tohoto posunu. Naše systémy sociální ochrany jsou také pod napětím, přičemž demografie je nejvlivnějším faktorem. Do roku 2060 budou pro každou starou osobu pouze dva lidé v produktivním věku, ve srovnání se čtyřmi v roce 2008.
Podíl sociálních výdajů na starší osoby se stále zvyšuje a další skupiny ve věku a potřebách; děti, nezaměstnaní, zdravotně postižení, vyžadují nyní méně než polovina všech výdajů na sociální ochranu. Za posledních 30 let mládež nahradila starší osoby jako skupinu, která čelí většímu riziku příjmové chudoby.
Také vidíme, že účinnost daní a převodů na zúžení nerovnosti od devadesátých let klesá. V minulosti přerozdělily politiky v zemích OECD přibližně čtvrtinu nerovnosti v příjmech na trhu. To je dnes méně.
Stále rostoucí mezinárodní konsensus k akčnímu plánu OECD je zaměřen na boj proti erozi základů a posunu zisku. EU je v čele a skutečně jdeme ještě dále svým vlastním nařízením, například o výměně informací o daňových pravidlech a o zprávách jednotlivých zemí. Doporučujeme také, aby vlády řešily daňové úniky a přesunuly daňové zatížení z pracovního poměru, zejména u nízko placené práce na daňové základny, které jsou méně škodlivé pro růst.
Příspěvek na úrovni EU k agendě pro růst podporující začlenění se rozšiřuje v různých oblastech politiky. Od iniciativ, které přímo podporují inkluzívnější politiky k začlenění sociálních otázek do všech širších politik EU. Evropský pilíř sociálních práv je znakem naší vůle poskytovat poradenství pro řízení politik na podporu dobře fungujících trhů práce a spravedlivých systémů sociálního zabezpečení. Bude sloužit jako kompas pro obnovený proces konvergence.
Již jsem se zmínil o Agendě dovedností.
Dovolte mi také připomenout, že miliony mladých lidí využívají garance mládeži, podporující postupné zlepšení, které vidíme v zaměstnávání mladých lidí. Garance mládeži byla vytvořena jako široká hybná síla pro reformy systému vzdělávání a trhu práce a poskytla pracovní příležitosti na míru a programy odborné přípravy pro mladé lidi v celé Evropě. Proto jsme navrhli podstatně zvýšit financování Iniciativy pro zaměstnanost mládeže, a to ze 6,4 miliard EUR na 8,4 miliardy EUR do roku 2020.
Naše opatření také obsahuje doporučení pro národní reformy hospodářských a sociálních politik, jako například jak rozvíjet efektivní systémy minimálních příjmů a strategie proti chudobě. A pracujeme na iniciativách, které odstraňují překážky pro investice a inovace pro malé společnosti a pro spravedlivější zdanění.
Dobře fungující hospodářská a měnová unie přispívá také k inkluzivnímu růstu.
Včera jsme vydali svůj reflexní dokument o dokončení EMU. Nastiňuje principy a možnosti reformy s cílem podpořit konstruktivní diskusi o dokončení HMU, což by vedlo k dohodě o konkrétních krocích.
Potřebujeme úplnou finanční unii, která bude stabilní a schopná poskytovat finanční prostředky všem společnostem, zejména malým a středním podnikům, a podporovat inovační projekty. Musíme pokročit v hospodářské a fiskální unii s důležitými důsledky pro růst podporující začlenění:
Mohlo by to zahrnovat posílení koordinace politik směrem k pružnějším ekonomickým strukturám. To by snížilo riziko výrazných ekonomických výkyvů, které mají tendenci neúměrně ovlivňovat slabší část naší společnosti. Mohli bychom se rozhodnout pro závazné normy, například pokud jde o kvalitu veřejných výdajů, investice do vzdělávání a odborné přípravy nebo spravedlivé a účinné daňové systémy a systémy dávek. Měli bychom posílit podporu z rozpočtu EU na strukturální reformy.
Také by to znamenalo lepší ochranu před velkými ekonomickými a finančními šoky, případně prostřednictvím nové funkce fiskální stabilizace v eurozóně. Mohlo by jít například o evropský systém ochrany investic, který by chránil investice během recese. V reflexním dokumentu jsou také diskutovány další možnosti, jako je evropský systém zajištění v nezaměstnanosti nebo fond pro “strýčka příhodu”.
Věřím, že můžeme bojovat proti nerovnosti tím, že budeme pokračovat v politikách, které usilují o udržitelný růst a zároveň o sociální začlenění. Věřím, že existuje politická vůle a odhodlání. Je to celosvětový závazek, k němuž jsme se zapojili jako součást G7 „Agenda z Bari pro politiku růstu a proti nerovnosti“.
A Evropa bude v čele celosvětového úsilí o inkluzívnější růst. V římské deklaraci v březnu vedoucí představitelé EU opětovně potvrdili své ambice zůstat „velkou ekonomickou silou s neporovnatelnou úrovní sociální ochrany a dobrých životních podmínek“ a jejich víra v „sociální Evropu, která podporuje hospodářský a sociální pokrok, konvergence.‘‘
Diskuse nyní představuje způsob, jak nejlépe to udělat v praxi a váš příspěvek k této rozpravě je velmi oceňován.
