[quote]Hovořím jménem předsedy Junckera, takže mi dovolte opakovat jím zdůrazněnou myšlenku v této sněmovně: naše Evropská komise je politická a předkládá politickou reakci na hlavní výzvy naší doby.[/quote]

Nikde to neplatí více, než v naší vizi evropské ekonomiky. Stejně jako euro představuje politický projekt, který vyžaduje politickou správu věcí veřejných a demokratickou odpovědnost, naše hospodářská strategie vyžaduje politickou diskusi na všech úrovních, evropských a národních. Na konci budeme měřit výsledky naší schopností zlepšit vyhlídky našim lidem dnes a zítra.

To je důvod, proč evropský semestr není technokratické cvičení, ale politický proces, tvarovaný dialog a diskuse. Proto tento parlament a naše národní parlamenty hrají ústřední roli. Nejen posilují naši legitimitu, ale také vedou zákonodárce k zúčtování. Jak naše zimní hospodářská prognóza uvádí, letošní semestr se koná ve složitém globálním prostředí: „Zatímco růst pokračuje v Evropě mírným tempem, významná část světové ekonomiky se potýká s velkými problémy.“

K výzvám z toho patří zpomalení rozvíjejících se ekonomik včetně Číny, geopolitické napětí v našem sousedství a volatilita na globálních trzích. 2016 bude čtvrtým rokem obnovy Evropské unie jako celku a očekáváme růst o 1,9%. Důvěra se vrací a eurozóna už není ve třídě špatným žákem. Zaměstnanost vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 2008. Přesto to nestačí. 22 milionů Evropanů je stále bez práce, z toho 4,5 milionu je mladších 25 let.

Když se tato Evropská komise ujala úřadu, uvedla jasnou strategii na podporu růstu a zaměstnanosti – chvályhodný trojúhelník investic, strukturálních reforem a odpovědné fiskální politiky. Strategie řídí vše, co děláme, má ve svém jádru sociální spravedlnost. Pokud jde o odpovědné veřejné finance, průměrné rozpočtové schodky v eurozóně a EU jako celku zřetelně klesají. V eurozóně očekáváme pokles deficitu rozpočtu z průměru 2,2% HDP v loňském roce na 1,9% v tomto roce.

Vyčištění našich veřejných financí a snižování státního dluhu jsou nezbytné. Nejen pro nás, jak nám trhy připomínají, ale i pro budoucí generace. Poprvé po létech úroveň dluhu začala klesat. Pokračujme v této dobré práci.

Strukturální reformy jsou v rukou našich členských států. Nejnovější zprávy z jednotlivých zemí vyslaly jasný signál: ty, které mají odvahu reformovat, dosáhly pokroku. Ukazují, že nyní máme příležitost k modernizaci našich ekonomik.

Když se tato Komise ujala úřadu, naší první významnou iniciativou bylo urychleně reagovat na jednu z největších slabin evropské ekonomiky: nedostatku investic.

S pomocí tohoto Parlamentu jsme zahájili mohutnou ofenzívu na oživení investic v celé Evropské unii. Dnes vidíme první výsledky a mluví samy za sebe.

V prvních šesti měsících Evropský fond pro strategické investice již měl mobilizováno více než 60 miliard EUR investic do 22 našich členských států. Přibližně 80 procent z tohoto nového financování má podobu nového soukromého kapitálu – přesně to, co jsme chtěli dosáhnout.

Stručně řečeno, dosáhli jsme pokrok, ale to je přesně okamžik k zdvojnásobení úsilí pokračovat v tom, co jsme začali. Nyní je čas, protože dochází k oživení, aby členské státy jednaly.

To mě přivádí k evropskému semestru – a politickému procesu, který tento parlament vytváří. Pomáhá

identifikovat nová rizika, zvyšuje stabilitu a podporuje reformy, které zajistí růst. Svým zaměřením na své nejnaléhavější priority každý členský stát posiluje Unii jako celek.

Minulý měsíc jsme vydali nejnovější zprávy o zemích. Jsou životně důležité pro kvalitu našich politik. Každá z nich analyzuje hospodářský a sociální vývoj členských států. Každá z nich zajišťuje, že jsou národní programy řádně projednány a připraveny. Letošní zprávy tvoří pestrý obraz. Celkově státy své nerovnováhy řešily. Dělají pokroky s loni vydanými doporučeními podle zemí – i když se pokrok země k zemi liší. Jako celek tyto snahy posílí oživení evropské ekonomiky a pomohou její konvergenci.

Včera jsme diskutovali o zimním balíčku evropského semestru; budeme finalizovat rozhodnutí v rámci postupu k makroekonomické nerovnováze. Hlavním závěrem je, že je nyní méně členských států s makroekonomickou nerovnováhou než loni. To je povzbudivé – dosáhli jsme pokrok v reformě ekonomik a podmínky pro obnovenou konvergenci se postupně obnovují. Z 18 zemí posuzovaných do hloubky se u 6 zjistilo, že nemají nerovnováhy, 7 vykazovalo známky nerovnováhy a v 5 dochází k nadměrné nerovnováze. Situace se tedy v zemích liší, ale obecně jsou hlavním důvodem k obavám přetrvávající velmi vysoké úrovně zadluženosti, ať již veřejné, soukromé nebo externí, zranitelná místa ve finančním sektoru, nebo zhoršující se konkurenceschopnost.

Jasný zvrat těchto trendů vyžaduje rozhodující politickou reakci. Vysoké míry zadlužení jsou brzdou růstu a činí ekonomiku zranitelnou vůči šokům. Je tedy třeba je snížit. Je velmi důležité udržet krok v strukturálním reformním úsilí k vyřešení dlouhotrvajících nedostatků. To není vždy snadné, reformy nesou politické náklady, ale je ale jediný způsob pro využití růstového potenciálu ekonomik, aby byly více konkurenceschopné, vytvořily více pracovních míst a zvrátily zhoršení sociálních podmínek.

Ale celkově systém užšího monitorování a silnější koordinace přináší své ovoce, které by nás mělo přesvědčit jít dále v našem úsilí. Toto posouzení budeme tento měsíc diskutovat. Semestr je ještě v jeho raných létech, ale provedli jsme změny, které jej dělají účinnější, transparentnější a odpovědnější.

Dochází k velkým i malým změnám, které se budou lišit od nových zaměření na zaměstnanost a sociální výkonnosti k racionalizaci procesu jako celku. Ale víc než cokoli předtím jsme vytvořili čas a prostor pro dialog, a zaměřili se na naléhavé priority, které přinesou růst. Dřívějším zveřejněním zprávy Komise o zemích máme nyní více otevřenější a zásadnější diskusi. Naše doporučení pro jednotlivé země jsou cílenější. Zaměřujeme se na omezený počet priorit, které vyžadují vládní pozornost v příštích 12 až 18 měsících.

A na začátku semestru jsme publikovali doporučení pro eurozónu. Soustřeďuje pozornost na rozměrnější obraz – a pomáhá rozvíjet společné chápání problémů, kterým čelíme společně a politik, které budou sloužit nám všem. Evropský semestr je mízou naší hospodářské správy. Jeho důvěryhodnost závisí nejen na kvalitě našich analýz a úsudku, ale také na transparentnosti a odpovědnosti procesu.

Proto jsme semestr při každé příležitosti zlepšovali. Provedli jsme změny, které zajistí skutečně politickou debatu na všech úrovních. Vybudovali jsme mosty mezi všemi subjekty, počínaje tímto Parlamentem. Proto posilujeme legitimitu správy ekonomických záležitostí. Ale naše hospodářská strategie přináší růst a pracovní místa, která naši lidé chtějí.

Dovolte mi zakončit několika slovy o setkání hlav států a vlád s Tureckem, které se konalo v pondělí tento týden. Obě strany dohodly řadu kroků, které významně omezují příliv ilegálních přistěhovalců do EU. V zásadě byla dosažena shoda s premiérem Davutoğlu, že Turecko bude přebírat rychle všechny nelegální migranty, kteří nesplňují podmínky pro udělení mezinárodní ochrany, a kteří přijedou do Řecka. Turecko tak bude předjímat vstup v platnost dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem.

Bylo rovněž dohodnuto, že Turecko bude přebírat syrské státní příslušníky vrácené z řeckých ostrovů v rámci logiky, že mohou požádat o azyl v Turecku a za předpokladu, že za každého převzatého Syřana jeden vyžadující ochranu přesídlí do EU přímo z Turecka. Jak předseda Juncker uvedl, toto je „měnič hry“. Nový plán

nám pomůže zlomit obchodní model pašeráků, kteří využívají lidské utrpení. Tam již nebude pobídkou pro Syřany platit zločince za své pašování přes Egejské moře. Bude jasné, že jedinou schůdnou cestou do Evropy je zákonná cesta. Mezitím k zajištění, že syrští uprchlíci začnou mít prospěch z důstojných podmínek v Turecku, nově vytvořený nástroj pro uprchlíky v Turecku již začíná financovat první projekty. Počáteční 3 mld. EUR vložených do fondu by také třeba po roce 2018 doplnit.

Pokud jde o návrh na liberalizaci vízového režimu EU s Tureckem, dovolte mi zdůraznit, co uvedl předseda Juncker. Komise zajistí, že Turecko bude plně respektovat své závazky a dodrží normy, na kterých jsme se dohodli. Stejná zásada platí pro otevření nových kapitol v přístupových jednáních s Tureckem.

Podrobnosti k pondělní dohodě je nutno zpracovat tak včas, aby byla projednatelná na příštím summitu 17-18. březnu.

Lídři EU uvítali nový plán Komise, který obnoví správné fungování schengenského procesu do konce tohoto roku. To znamená posílení našich vnějších hranic, skoncovat s tzv. přístupem „průběžné vlny „, a koordinovat všechny dočasné hraniční kontroly na evropské úrovni.

Jak uznali v pondělí vedoucí představitelé EU, tento plán vyžaduje větší podporu pro naše členské státy v první linii, počínaje Řeckem. Minulý týden Komise přijala návrhy na nový nástroj pomoci při mimořádných událostech, jehož první prioritou bude ulehčit situaci v Řecku. Vedoucí představitelé EU vyzvali Radu, aby přijala nový systém před Evropskou radou příští týden v březnu. Parlament jako jedna ze složek rozpočtového orgánu, bude hrát klíčovou roli při uvádění těchto návrhů v život. Proto Komise urychleně navrhne opravný rozpočet pro rok 2016 k vytvoření rozpočtové položky pro nástroj. Odhadované potřeby pro rok 2016 jsou 300 milionů € a dalších 200 milionů € pro použití 2017 a 2018. Financování by proto nemělo být odkloněno od stávajících externích programů humanitární pomoci mimo EU.

Komise pracuje s cílem zajistit silnou a koordinovanou evropskou reakci. Počítáme v tom s pomocí tohoto Parlamentu.

K další finanční pomoci

Komise zvyšuje naléhavou pomoc pro azyl a migrace 275,5 milionu € v roce 2016

Evropská komise přijala změny pracovních programů pro rok 2016, čímž se zvyšují finanční prostředky pro nouzové pomoci azylu, migraci fondu integrace (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF), o 275,5 milionu €. Dodatečné nouzové finanční prostředky budou použity AMIF a ISF z dosud nepřidělených prostředků rozpočtu EU na rok 2016. Zvýšení mimořádného financování navazuje na závěry Evropské rady z 18-19 února 2016, vyzývající k přijetí okamžitých opatření k řešení humanitární situace v Řecku a podél západního Balkánu, za použití všech dostupných prostředků EU a vnitrostátních, k zmírnění důsledků krize.

Původní rozpočet ve výši 188,98 milionů € pro mimořádnou pomoc podle AMIF a ISF pro rok 2016 byl nyní posilněn dalšími 193,5 milionů € pro AMIF a 82 milionů € pro ISF na celkových 464 milionů € pro rok 2016 k řešení nejnaléhavějších potřeb financování členských států v souvislosti s krizí uprchlíků.

Uprchlícká krize: Komise vítá dohodu členských států o nástroji pomoci při mimořádných událostech pro rychlejší reakce na krize v rámci EU

Evropská komise přivítala rychlou dohodu členských států 9. 3. k svému návrhu nástroje pro pomoc v případě nouze poskytnout rychlejší podpůrné prostředky do zemí EU, které čelí rozsáhlé humanitární krizi, jako je jednání s velkými počty uprchlíků. Pozitivní podpora přišla pouhý týden poté, co Komise předložila návrh na její poskytnutí 700 milionů € v příštích třech letech pro členské státy, jejichž vlastní kapacity na reakci jsou zahlceni naléhavými a výjimečnými okolností

Evropská komise navrhuje zrušit vízovou povinnost pro občany Gruzie

Evropská komise navrhla Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu zrušit vízovou povinnost pro občany Gruzie převedením Gruzii na seznam zemí, jejichž občané mohou cestovat bez víza do schengenského prostoru. Návrh přichází poté, co Komise v prosinci minulého roku vydala kladné hodnocení, které potvrzuje, že Gruzie úspěšně splnila všechna kritéria v rámci akčního plánu liberalizace víz.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno