[quote]Zájem cestujících v ostravské městské hromadné dopravě o platbu jízdného bankovní kartou roste. Každý den takto letos v průměru koupili okolo 4400 jízdenek. Loni, kdy služba začala fungovat v polovině roku, byl průměr na den o 1700 jízdenek nižší. Celkem už takto Dopravní podnik Ostrava cestujícím prodal bez potřeby cokoliv tisknout téměř 900.000 jízdenek. Za realizátory projektu to novinářům řekl Igor Walter.[/quote]
Ostravský systém elektronického placení jízdenky pomocí karty je podle dopravního podniku v Česku první svého druhu – unikátní je v tom, že funguje bez nutnosti tištěného dokladu, cestující nemusí předem znát tarify či přestupní zóny a systém vždy vypočítá pro něj nejvýhodnější cenu. Ostrava je podle Waltera po Londýně teprve druhým městem Evropy, kde něco podobného funguje. Z Ostravy by se systém měl postupně rozšířit do celého kraje.
„Za rok 2016 systém využilo 499.149 cestujících, kteří za den v průměru zakoupili 2698 jízdenek, ovšem letos je toto číslo o hodně vyšší,“ řekl Walter.
Za období od ledna do března 2017 vzrostlo podle dat společnosti XT-Card, která se na vývoji systému podílela, o bezmála 65 procent.
„Průměrný počet jízdenek zakoupených bezkontaktní platební kartou během jednoho dne se zvýšil z 2698 na 4442 kusů,“ řekl.
Firma XT-Card zodpovídá za chod zúčtovacího centra celého systému. Podle zveřejněných statistik takto získané tržby loni přesáhly devět milionů korun. Za první tři měsíce letošního roku pak přesáhly sedm milionů korun. Nejvíce jízdenek, téměř 6600, lidé touto formou zaplatili 16. prosince. Nejčastěji novou službu využívají cestující tramvajovou linkou číslo 8, kde takto koupili okolo 100.000 jízdenek.
Ostravský dopravní podnik nechal loni terminály instalovat do 613 vozidel. Celkem jde o téměř 2200 terminálů. U každých dveří je vždy minimálně jeden, u některých i dva. Systém využívá 615 modemů pro komunikaci v mobilních sítích. Tyto přístroje dopravce používá od roku 2015 pro odbavení platební karty ODIS. Už při jejich pořízení společnost chtěla, aby čtečka uměla pracovat i s bankovními kartami. Celkem firma do projektu investovala 48 milionů korun. Na velkou část získala dotaci od EU.
Zdroj: ČTK
