Zdroj: Archiv

[quote]Ve společném dopise hlavám států a vlád Evropské unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk upozornili na klíčové problémy, které budou projednávány na summitu G20 v Hangzhou (Čína) 4. – 5. září 2016.[/quote]

Dopis je určen hlavám členských států:

„Drazí kolegové,
rádi bychom Vás informovali o klíčových otázkách, které budou projednávány na summitu G20 v Chang-čou na 4. – .5 září.

1Skupina G20 by měla i nadále hrát úlohu při řešení mezinárodní uprchlické krize

Komplexní celosvětová reakce v sdílení odpovědnosti za řešení bezprecedentní uprchlické a migrační krizi a jejích základních příčin zůstává prioritou. Budeme naléhat na skupinu G20, aby i nadále podporovala mezinárodní úsilí a přispěla k dosažení úspěšných výsledků na nadcházejícím summitu o řešení velkých pohybů uprchlíků a migrantů v OSN a summitu o uprchlících, který bude hostit prezident Obama.

Vyzýváme k umožnění  zvýšení humanitární a rozvojové pomoci, přesídlení, podpory uprchlíků a jejich hostitelských komunit prostřednictvím mezinárodních finančních institucí a boj proti nelegální migraci. Skupina G20 má znalosti potřebné k vytvoření konkrétního návrhu příspěvků prostřednictvím obchodu, rozvojové spolupráce a přístupu uprchlíků ke vzdělání a pracovním příležitostem.

2. Podpora více pracovních míst, růstu a investic by měly zůstat na vrcholu agendy G20

Přestože se naše ekonomika zotavila z krize, globální výhled zůstává nejistý a mnozí občané stále necítí výhody růstu. Budeme tedy zdůrazňovat důležitost věrohodného postupu pro udržitelný růst podporující začlenění, který ukládá využít pro prácí všechny dostupné politické nástrojů – monetární, fiskální a strukturální.

Klíčovým vkladem bude akční plán G20 Chang-čou a aktualizované strategie růstu. Vyzýváme k urychlení realizace těchto strategií, a to s ohledem na cíle stanovené G20 v Brisbane zvýšit globální růst na 2 % do roku 2018.

V tomto ohledu vítáme „Agendu rozšíření strukturální reformy G20” s principy a ukazateli pro měření pokroku v oblasti strukturálních reforem. Budeme usilovat o pokrok v práci na růstu  příznivého složení a účinnosti veřejných financí. Summit bude také iniciovat spolupráci na inovaci, nové průmyslové revoluci a digitálním hospodářství.

Vítáme pokrok v podpoře investic do infrastruktury, dosažený skupinou G20. Existují silné synergie mezi investičními prioritami EU a G20. Evropský fond pro strategické investice je pevně na cestě ke splnění cíle mobilizovat alespoň 315 miliard eur dodatečných investic do reálné ekonomiky do poloviny roku 2018, přičemž se již dosáhlo nových investic za více než 100 miliard eur.

Aby bylo zajištěno široké sdílení přínosu ekonomického růstu a snižování nerovností, bude G20 rovněž pokračovat v provádění plánů zaměstnanosti se zvláštním důrazem na zaměstnávání mládeže a žen. Budeme se zabývat opatřeními pro usnadnění podnikání, prosazování důstojných pracovních podmínek, podporou učňovského vzdělávání a vybavovat pracovníky těmi správnými dovednostmi..

3. Urychlení práce na mezinárodní daňové transparentnosti a boji proti financování terorismu

Skupina G20 by měla zopakovat svou výzvu všem zemím a jurisdikcím zahájit výměnu informací v rámci globální normy na automatickou výměnu informací (AEOI) se všemi zúčastněnými partnery nejpozději do roku 2018; dodržovat mnohostranné úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech; a připojit se k opatřením k základům daňové eroze a přesunu zisků (BEPS) včetně rámce.

Balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem byl dokončen v červnu a jsou připraveny další kroky reagovat na problémy zveřejněné  v „Panama Papers“, které postavily EU do čela tohoto programu. Potřebujeme silná mezinárodní kritéria pro identifikaci nespolupracujících jurisdikcí k  poskytnutí solidního základu pro jejich širší společný seznam EU, který má být přijat do konce roku 2017.

Po skončení summitu bude dalším milníkem  návrh globálního fóra, týkajícího se skutečného vlastnictví ve spolupráci s pracovním seminářem k financím (Financial Action Task Force -FATF).

Musíme stát v boji proti financování terorismu při sobě. Skupina G20 již podnikla v tomto směru důležité kroky a měla by na této cestě pokračovat. Budeme povzbuzovat FATF, aby plně realizoval svou strategii pro boj proti financování terorismu, a podniknuly se  kroky ke zvýšení efektivity sítě FATF a FATF pro regionální orgány.

4Potřebujeme pružný mezinárodní měnový a finanční systém

Reforma finanční regulace potřebuje zůstat v agendě G20 velmi vysoko. Zamýšlené vylepšení  rámce smlouvy Basilej III je třeba podrobit důkladné analýze dopadů a kapitálových požadavků; v některém z hlavních regionů světa nesmějí být významně zvýšeny.

Práce Basilejského výboru, který má naši podporu, by měla být ukončena do konce roku 2016 s cílem zajistit právní jistotu. Musíme nyní tlačit na dosažení pokroku při řešení problémů u centrálních protistran.

Skupina G20 by měla také provést důkladnou analýzu kombinovaných účinků dohodnutých finančních reforem s cílem zajistit jejich soulad s celkovými cíli G20. Důsledné provádění úpravy celkové ztráty absorpční kapacity, efektivní spolupráce v případě řešení přeshraniční problémů  a dokončení reforem derivátů přes přepážku zůstávají prioritami.

Pokud jde o mezinárodní finanční architekturu, je obzvláště důležité, aby lídři potvrdili svůj závazek k udržení silného a dostatečného zdroje Mezinárodního měnového fondu, vybaveného účinnými nástroji.

5. G20 jako příklad pro otevřený obchod a investice 

Skupina G20 bude diskutovat o tom, jak zvrátit zpomalení růstu obchodu a zahraničních investic. To znamená oživení úsilí na otevírání trhů a rovné podmínky, a informování občanů při řešení jejich obavy o přínosech obchodu.

G20 má zvláštní odpovědnost za posílení mnohostranného obchodního systému. Měla by tedy poskytovat skutečnou vodítko pro agendy budoucího globálního obchodu a investic.

Zásada vzdorovat protekcionismu by neměla být jen pouze obnovena, ale zejména dodržována v praxi. Je třeba urychleně a účinně zasáhnout k snížení nadbytečné kapacity výroby oceli a dalších odvětví, včetně řešení prostřednictvím dotací a dalších opatření narušujících trh, které k němu přispěly.

Dohoda Světové obchodní organizace (WTO) k usnadnění obchodu by měla být letos ratifikována a plně implementována. Je také na čase otevřít diskusi v rámci WTO k novým otázkám, jako jsou omezení digitálního obchodu, investic a vývozu. Jako první krok k větší soudržnosti politik v oblasti investic budeme souhlasit s hlavními zásadami pro globální investiční politiku G20.

Kromě toho by skupina G20 měla uznat cenný příspěvek k liberalizaci obchodu a tvorby pravidel WTO- pro konzistentní multilaterální, regionální a bilaterální obchodní dohody. Očekáváme, že G20 uplatní silný tlak na uzavření dohody o environmentálních statcích v roce 2016, což bude dobré nejen pro globální hospodářský růst, ale i pro životní prostředí.

6. Dosažení pokroku v realizaci  Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj a Pařížské dohody o změně klimatu

Summit odsouhlasí akční plán G20 pro udržitelný rozvoj Agenda 2030 s předložením kolektivních příspěvků G20 ke snížení chudoby a k udržitelnému rozvoji. To je také významnou příležitostí pro udržení impulsu k urychlené ratifikaci a provádění dohody z Paříže.

Skupina G20 by měla pokračovat v práci na financování zelené ekonomiky a změně klimatu, udržitelné energii a postupnému ukončení neefektivních dotací fosilních paliv. Měla by také podporovat dosažení dohod letos na efektivním globálním mechanism spočívajícím na tržních nástrojích ke stabilizaci emisí z mezinárodní letecké dopravy v Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a postupné snižování emisí částečně fluorovaných uhlovodíků v rámci Montrealského protokolu.

Jsme rozhodnuti zajistit, aby byl summit v Chang-čou dalším důležitým mezníkem v posílení globálního ekonomického oživení. Evropská unie se zájmem očekává diskusi v Chang-čou  ke klíčovým mezinárodním problémům se svými partnery v G20.

Vaši za Evropskou komisi J.C. JUNCKER, za Evropskou radu D.TUSK“

Nezákonné daňové úniky společnosti Apple v Irsku v hodnotě až 13 miliard eur

Evropská komise sdělila 30. 8. 2016, své závěry, že Irsko přiznalo společnosti Apple nepřípustné daňové úlevy ve výši až 13 miliard eur. Podle pravidel EU pro státní podporu je to protiprávní, protože Apple díky tomu platil podstatně nižší daně než jiné podniky. Irsko nyní musí protiprávní podporu získat zpět.

Komisařka Margrethe Vestagerová, odpovědná za politiku hospodářské soutěže, k tomu uvedla:

„Členské státy nemohou poskytovat vybraným společnostem daňové výhody – to je podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní. Šetření Komise došlo k závěru, že Irsko přiznalo společnosti Apple nezákonné daňové úlevy, čímž jí umožnilo po mnoho let platit podstatně nižší daně než ostatním podnikům. Díky tomuto selektivnímu zacházení platil Apple ze svých evropských zisků daň z příjmu právnických osob s efektivní sazbou v roce 2003 1 % a v roce 2014 jen 0,005 %.“

Na základě hloubkového šetření ve věci státní podpory zahájeného v červnu 2014 dospěla Evropská komise k závěru, že dvě rozhodnutí Irska o daňovém režimu pro společnost Apple podstatným způsobem a uměle snižovala daně, které tato společnost v Irsku od roku 1991 platila.

Uvedená rozhodnutí potvrzovala způsob stanovení zdanitelného zisku dvou společností skupiny Apple se sídlem v Irsku (Apple Sales International a Apple Operations Europe), který neodpovídal hospodářské realitě: téměř veškeré zisky z prodejní činnosti, které tyto dvě společnosti zaznamenaly, byly interně přiřazeny jejich „ústředím“. Z posouzení Komise vyplynulo, že tato „ústředí“ existovala pouze na papíře a nemohla takové zisky vytvořit.

Zisky přiřazené „ústředím“ podle zvláštních ustanovení irských daňových předpisů, která již nejsou v platnosti, nepodléhaly zdanění v žádné zemi. V důsledku této metody rozvržení zisků, kterou potvrzovala daňová rozhodnutí, platil Apple ze zisku společnosti Apple Sales International daň z příjmu právnických osob, jejíž efektivní sazba poklesla z 1 % v roce 2003 na 0,005 % v roce 2014.

Takové selektivní daňové zacházení se společností Apple v Irsku je podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní, neboť této společnosti poskytuje významnou výhodu v porovnání s ostatními podniky, na které se vztahují tytéž vnitrostátní daňové předpisy.

Komise může nařídit navrácení protiprávní státní podpory za dobu deseti let před první žádostí Komise o informace z roku 2013. Irsko nyní musí od společnosti Apple zpětně získat nezaplacené daně za roky 2003 až 2014 ve výši až 13 miliard eur navýšené o úroky.

Daňové zacházení v Irsku společnosti Apple umožňovalo, aby se vyhnula zdanění téměř veškerého zisku z prodeje svých produktů na celém jednotném trhu EU. Jde o důsledek rozhodnutí společnosti Apple vykazovat veškerý prodej v Irsku, a nikoli v zemích, kde byly dané produkty skutečně prodány. Tato struktura však stojí mimo rámec působnosti pravidel EU pro kontrolu státní podpory.

Pokud by se jiné země rozhodly požadovat, aby Apple v rámci jejich vnitrostátních daňových předpisů zaplatil ze zisků těchto dvou společností ve stejném období vyšší daně, snížila by se tím částka, kterou má Irsko získat zpět.

Daňová struktura skupiny Apple v Evropě

Apple Sales International a Apple Operations Europe jsou dvě společnosti se sídlem v Irsku jsou v 100% vlastnictví skupiny Apple Group; ty v konečném důsledku kontroluje mateřská společnost Apple Inc. ze Spojených států. Mají práva využívat duševního vlastnictví společnosti Apple pro prodej a výrobu produktů Apple mimo Severní a Jižní Ameriku, a to na základě tzv. „dohody o sdílení nákladů“ se společností Apple Inc.

Podle této dohody poskytují společnosti Apple Sales International a Apple Operations Europe americké společnosti Apple každoroční platby určené na financování výzkumu a vývoje prováděného jménem těchto irských společností v USA.

V roce 2011 tyto platby činily přibližně 2 miliardy dolarů a v roce 2014 se výrazně zvýšily. Tyto náklady, které nesla převážně společnost Apple Sales International, přispívaly k financování více než poloviny veškerých výzkumných aktivit, které skupina Apple v USA věnovala rozvoji svého duševního vlastnictví na celém světě. V souladu s platnými pravidly se tyto náklady každoročně odečítaly ze zisků zaznamenaných společnostmi Apple Sales International a Apple Operations Europe v Irsku.

Zdanitelné zisky společností Apple Sales International a Apple Operations Europe v Irsku určuje daňové rozhodnutí Irska z roku 1991, jež bylo v roce 2007 nahrazeno dalším podobným daňovým rozhodnutím. Toto rozhodnutí pozbylo účinnosti poté, co společnosti Apple Sales International a Apple Operations Europe v roce 2015 změnily svou strukturu.

Apple Sales International

Společnost Apple Sales International je odpovědná za nákup produktů Apple od výrobců na celém světě a za jejich prodej v Evropě (a také na Blízkém východě, v Africe a v Indii). Apple nastavil své prodejní činnosti v Evropě tak, že zákazníci při nákupu uzavírali smlouvy se společností Apple Sales International v Irsku a nikoli s obchody, které produkty zákazníkům fyzicky prodávaly. Apple tak vykazoval veškerý prodej a zisky z něj plynoucí přímo v Irsku.

Uvedená dvě rozhodnutí o daňovém režimu vydaná Irskem se týkala interního rozvrhování těchto zisků v rámci společnosti Apple Sales International (nikoli organizace prodejní činnosti skupiny Apple v Evropě obecně). Konkrétně potvrzovala způsob rozvržení zisků pro daňové účely v Irsku: na základě dohodnuté metodiky byla největší část zisku interně přiřazena „ústředí“ Apple Sales International mimo Irsko.

Toto „ústředí“ nemělo sídlo v žádné zemi a nemělo žádné zaměstnance ani vlastní prostory. Jeho činnost spočívala pouze v příležitostných zasedáních správní rady. Jen malá část zisku společnosti Apple Sales International byla přiřazena její irské pobočce a podléhala v Irsku zdanění. Zbývající naprostá většina zisku byla přiřazena „ ústředí“, kde zdaněna nebyla.

V Irsku tedy podléhal dani jen zlomek zisku společnosti Apple Sales International, kdežto zbytek se nedanil nikde. Například v roce 2011 (podle údajů uvedených v průběhu veřejných slyšení v Senátu USA) vykázala společnost Apple Sales International zisk ve výši 22 miliard dolarů (přibližně 16 miliard eur[1]), ale na základě daňového rozhodnutí byl v Irsku považován za zdanitelný jen zisk ve výši zhruba 50 milionů eur, zatímco 15,95 miliardy eur zůstalo nezdaněno.

V důsledku toho zaplatila společnost Apple Sales International v Irsku v roce 2011 na dani z příjmu právnických osob necelých 10 milionů eur, což odpovídá efektivní daňová sazbě ve výši přibližně 0,05 % jejího celkového ročního zisku. V následujících letech se zisky vykazované společností Apple Sales International stále zvyšovaly, ale zisky zdanitelné v Irsku na základě daňového rozhodnutí nikoliv.

V roce 2014 tak efektivní daňová sazba dále poklesla na pouhých 0,005 %.

Apple Operations Europe

Na základě týchž dvou daňových rozhodnutí z let 1991 a 2007 využívala ve stejném období podobný daňový režim i společnost Apple Operations Europe. Byla odpovědná za výrobu některých modelových řad počítačů pro skupinu Apple. Většina zisků této společnosti byla rovněž interně přiřazena „ústředí“ a nikde se nedanila.

Posouzení Komise

Daňová rozhodnutí jako taková jsou zcela v mezích zákona. Jedná se o předběžná rozhodnutí, jimiž daňová správa danou společnost ujišťuje, jak u ní bude vypočtena daň z příjmu právnických osob, nebo jak budou uplatněna zvláštní daňová ustanovení.

Úkolem kontroly státní podpory v EU je zabezpečit, aby členské státy neposkytovaly vybraným podnikům výhodnější daňové zacházení než ostatním, ať už prostřednictvím daňových rozhodnutí, nebo jiným způsobem. Konkrétně musí být zisky mezi společnostmi ve skupině i mezi různými částmi téže společnosti rozvrženy způsobem, který odráží hospodářskou realitu. To znamená, že toto rozvržení by mělo být v souladu s pravidly, která by se použila za obchodních podmínek mezi nezávislými podniky (tzv. zásada obvyklých tržních podmínek).

Šetření Komise ve věci státní podpory se konkrétně týkalo dvou po sobě jdoucích daňových rozhodnutí vydaných Irskem, která potvrzovala metodu interního rozvržení zisků dvou společností se sídlem v Irsku, Apple Sales International a Apple Operations Europe. V rámci šetření se posuzovalo, zda tato metoda pro výpočet zdanitelného zisku uvedených společností v Irsku neposkytuje společnosti Apple nepřípustnou výhodu, která je podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní.

Šetření Komise ukázalo, že daňová rozhodnutí vydaná Irskem potvrzovala umělé interní rozvržení zisků v rámci společností Apple Sales International a Apple Operations Europe, které nemá žádné faktické ani hospodářské odůvodnění. V důsledku těchto daňových rozhodnutí byla většina zisku společnosti Apple Sales International z prodeje produktů Apple přiřazena jejímu „ústředí“, přičemž toto „ústředí“ nemělo žádné provozní kapacity pro realizaci a řízení distribuce, a ostatně ani pro žádnou jinou významnou činnost.

Kapacitu generovat výnosy z obchodování, tj. z distribuce produktů Apple, měla pouze irská pobočka společnosti Apple Sales International. Zisky společnosti Apple Sales International z prodejní činnosti proto měla vykazovat irská pobočka a u ní měly být také zdaněny. „Ústředí“ společnosti nemělo žádné zaměstnance ani vlastní prostory.

Jedinou činností, kterou lze s tímto „ústředím“ spojovat, jsou omezená rozhodnutí přijímaná jeho řediteli (z nichž mnozí zároveň pracovali na plný úvazek ve vedení společnosti Apple Inc.), která se týkala výplaty dividend, správních ujednání a řízení likvidity. Tyto činnosti vytvářely zisk v podobě úroků, což je podle posouzení Komise jediný zisk, který lze „ústředí“ přiřadit.

Podobně u společnosti Apple Operations Europe měla kapacitu generovat výnosy z obchodování, tj. z výroby některých modelových řad počítačů pro skupinu Apple, pouze irská pobočka. Zisky společnosti Apple Operation Europe z prodejní činnosti proto měla vykazovat irská pobočka a u ní měly být také zdaněny.

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že daňová rozhodnutí vydaná Irskem potvrzovala umělé interní přiřazení zisků společností Apple Sales International a Apple Operations Europe z prodeje produktů Apple jejich „ústředím“, kde zisky nebyly daněny. V důsledku toho tato daňová rozhodnutí umožnila společnosti Apple platit podstatně nižší daně než jiné společnosti, což je podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní.

Toto rozhodnutí nezpochybňuje irský daňový systém obecně ani jeho sazbu daně z příjmu právnických osob.

Kromě toho se pravidla EU pro státní podporu nevztahují na otázky daňové struktury skupiny Apple v Evropě obecně a toho, zda zisky mohly být vykazovány v zemích, kde prodej skutečně proběhl.

Pokud by však zisky byly vykázány v jiných zemích, mohlo by to mít dopad na výši částky, kterou má Irsko získat zpět (podrobnější informace viz níže).

Podrobné popasání zahájení a průběhu šetření bylo v příloze.

Navrácení podpory

Pravidla EU pro státní podporu v zásadě vyžadují navrácení neslučitelné podpory, aby se odstranilo narušení hospodářské soutěže, které tato podpora vyvolala. Tato pravidla neobsahují žádné pokuty a navrácení podpory nepředstavuje pro dotyčnou společnost sankci. Pouze se jím znovu nastoluje rovné zacházení se všemi společnostmi.

Komise ve svém rozhodnutí stanovila metodiku pro výpočet hodnoty neoprávněné konkurenční výhody společnosti Apple. Irsko zejména musí přiřadit každé pobočce veškeré zisky z prodejní činnosti, které byly původně nepřímo přiřazeny „ústředím“ společností Apple Sales International a Apple Operations Europe, a uplatnit na tyto nově přiřazené zisky běžnou sazbu daně z příjmu právnických osob v Irsku.

Rozhodnutí nepožaduje, aby byly nově přiřazeny výnosy z úroků obou společností, které lze spojovat s činností jejich „ústředí“.

Komise může nařídit navrácení protiprávní státní podpory pouze za dobu deseti let před první žádostí Komise o informace v dané věci, která byla podána v roce 2013. Irsko tedy musí od společnosti Apple zpětně získat nezaplacené daně za období od roku 2003, které činí až 13 miliard eur, navýšené o úroky. Přibližně 50 milionů eur představují daňové nedoplatky v souvislosti s neoprávněným přiřazením zisku „ústředí“ společnosti Apple Operations Europe.

Zbývající částka je důsledkem neoprávněného přiřazení zisku „ústředí“ společnosti Apple Sales International. Období pro zpětné získávání podpory končí v roce 2014, protože v roce 2015 změnila společnost Apple v Irsku svou strukturu a rozhodnutí z roku 2007 již neplatí.

Částka nezaplacené daně, kterou mají irské orgány vymáhat, by se mohla snížit, kdyby jiné země požadovaly, aby společnost Apple zaplatila ze zisků zaznamenaných společnostmi Apple Sales International a Apple Operations Europe za toto období vyšší daň.

K tomu by mohlo dojít v případě, že by se s ohledem na informace zjištěné prostřednictvím šetření Komise domnívaly, že obchodní rizika, prodej a další činnosti společností Apple měly být vykazovány v rámci jejich jurisdikce. Zdanitelný zisk společnosti Apple Sales International by se v Irsku snížil, pokud by její zisky byly namísto vykazování v Irsku vykázány a zdaněny v jiných zemích.

Částka nezaplacené daně, kterou mají irské orgány vymáhat, by se rovněž snížila, kdyby americké orgány požadovaly, aby Apple za dané období zaplatil více peněz své mateřské společnosti v USA za financování výzkumu a vývoje. Ty Apple jménem společností Apple Sales International a Apple Operations Europe provádí v USA a obě společnosti za ně již nyní každoročně platí.

Kromě toho jsou všechna rozhodnutí Komise předmětem přezkumu ze strany soudů EU. Pokud se členský stát rozhodne proti rozhodnutí Komise odvolat, musí přesto protiprávní státní podporu získat zpět, avšak získanou částku by mohl například uložit na svěřenecký účet, dokud by řízení před soudy EU nebylo ukončeno.

Souvislosti

Využívání daňových rozhodnutí členskými státy prošetřuje Komise od června 2013. V prosinci 2014 své zkoumání rozšířila na všechny členské země. V říjnu 2015 Komise rozhodla, že Lucembursko poskytovalo selektivní daňovou výhodu společnosti Fiat a Nizozemsko stejným způsobem zvýhodňovalo společnost Starbucks.

V lednu 2016 dospěla Komise k závěru, že selektivní daňové výhody, které Belgie v rámci režimu zdanění nadměrného zisku poskytla nejméně 35 nadnárodním společnostem ponejvíce z EU, jsou podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní. Kvůli obavám, že by se mohlo jednat o problém z hlediska pravidel státní podpory, provádí Komise rovněž dvě hloubková šetření daňových rozhodnutí týkajících se společností Amazon a McDonald’s v Lucembursku.

Tato Komise realizuje rozsáhlou strategii pro spravedlivé zdanění a větší transparentnost a v poslední době zaznamenala významné pokroky. Poté, co v březnu 2015 předložila návrhy týkající se daňové transparentnosti, dosáhly členské státy již v říjnu 2015 politické dohody o automatické výměně informací v souvislosti s daňovými rozhodnutími. Tyto právní předpisy budou napomáhat mnohem větší transparentnosti a odrazovat od využívání daňových rozhodnutí jako nástroje pro zneužívání daňového systému.

V červnu 2015 Komise představila akční plán pro spravedlivé a efektivní zdanění: tato série iniciativ usiluje o to, aby prostředí pro zdaňování právnických osob v EU bylo spravedlivější a efektivnější. Ke stěžejním opatřením patřil rámec pro zajištění efektivního zdaňování tam, kde jsou generovány zisky, a strategie pro návrat k iniciativě společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, kde se v průběhu roku očekává nový návrh.

Dne 27. ledna 2016 Komise předložila další balíček iniciativ, kterými hodlá bojovat proti vyhýbání se dani z příjmu právnických osob v EU i po celém světě. V přímém důsledku toho se již členské státy dohodly, že odstraní nejčastější mezery ve vnitrostátních zákonech, které umožňují vyhýbání se daňovým povinnostem, a rozšíří automatickou výměnu informací na zprávy podle jednotlivých zemí týkající se daňově relevantních finančních informací nadnárodních společností.

Navrhuje se rovněž, aby se některé z těchto informací zveřejňovaly. Veškeré tyto snahy jsou založeny na prosté zásadě, že všechny společnosti, velké i malé, musí odvádět daň tam, kde dosahují svých zisků.

Jakmile bude vyřešena otázka důvěrnosti údajů, nedůvěrné znění příslušných rozhodnutí bude zveřejněno na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v rejstříku státních podpor pod číslem SA.38373.

[1] Na základě historických směnných kurzů.

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno