Určitě jste v dětství od rodičů slyšeli: „žádný zákusek nebude, dokud nesníš všechnu zeleninu nebo dokud všechno nedojíš …“ a tak dále. Většina z nás určitě vymyslela mnoho způsobů, jak se vyhnout dojedení všeho a přesto dostat zákusek. Odvážné snahy rodičů, přátel a kolegů z celého světa, aby se lidé pokusili omezit plýtvání jídlem, jsou chvályhodné, ale faktem je, že plýtvání jídlem je opravdovým problémem.
Plýtvání jídlem může být definováno jako všechno jídlo určené pro lidskou spotřebu, které bylo v jakémkoliv stádiu odstraněno z dodavatelského řetězce. Podle dat Světové Banky z roku 2014 je odhadováno, že přibližně 1 miliarda tun jídla je vyhozena nebo ztracena, což odpovídá přibližně 1/3 jídla vyrobeného pro lidskou spotřebu. 56 % tohoto odpadu pochází z vyspělých zemí a zbylých 44 % pochází z rozvojových zemí. V Severní Americe a Oceánii se denně ztratí 1 520 kalorií – 61 % z toho se vyhodí na spotřebitelské úrovni.
Spotřebitelé ale nejsou jediní, kdo plýtvá s jídlem, protože maloobchodníci, velkoobchodníci a výrobci se stále potýkají s problémem, jak vytvořit účinný potravinářský dodavatelský řetězec. Například v rozvojových zemích se většina vyplýtvaného nebo ztraceného jídla tvoří v prvotních stádiích dodavatelského řetězce.
Omezená sklízecí technika stejně jako slabé skladovací a chladící zařízení vedou k velkému plýtvání s jídlem. V rozvojových zemích se problém přesouvá k pozdějším stádiím dodavatelského řetězce, ke spotřebitelům, maloobchodníkům a velkoobchodníkům. Na spotřebitelské úrovni data jako „spotřebujte do“, „používejte do“ a „prodejte do“ mohou říci, jestli se produkt stále může jíst, ale zároveň tyto údaje vedou k nedorozuměním. Například ve Velké Británii se odhaduje, že 20 % vyhozeného jídla v domácnostech je výsledek neporozumění expiračnímu datu. Maloobchodníci a velkoobchodníci nedostatečně spolupracují a právě jejich nedostatečná komunikace je udávána jako hlavní faktor vedoucí k plýtvání jídlem v dodavatelském řetězci.
Z faktů výše vyplývá, že potravinářský dodavatelský řetězec vyžaduje zvýšenou pozornost. Jeden způsob, jak se vypořádat s plýtváním jídla a zlepšit koordinaci, je zlepšit povědomí a spojit se s experty z různých stádií potravinářského dodavatelského řetězce. Ve dnech 7. a 8. května se v Düsseldorfu v Německu konal “Celosvětový kongres Zachraňme jídlo”. Kongres „Zachraňme jídlo“ pořádají „Organizace jídla a zemědělství“ s „Programem o životním prostředí Spojených národů“ (UNEP). Kongres umožňuje lidem zainteresovaným v potravinářském dodavatelském řetězci, včetně balících firem, logistických manažerů a maloobchodníků, aby se spojili a diskutovali o nových způsobech, jak zvýšit účinnost dodavatelského řetězce v potravinářském odvětví. Pořadatelé kongresu si stanovili cíl snížit plýtvání jídla o 40% do roku 2020.
Další efektivní zbraň v boji proti plýtvání jídla je použití dostupných technologií. Velkoobchodníci mohou například snížit plýtvání jídlem tím, že zlepší plánování na základě rychlejších reakcí na poptávku a také zlepší řízení skladu zásob chytrým softwarovým řešením. Například společnost Okle, středně velký potravinářský velkoobchodník ze Singenu v Německu právě toto udělal a výsledky byly veskrze pozitivní. Okle hraje v Německu důležitou roli v prodeji jídla a specializovaném obchodování. Tento velkoobchodník zásobuje více než 450 maloobchodníků s více než 11 000 různými produkty, které zahrnují sušené, čerstvé a zmražené zboží.
Bylo to právě znepokojivé množství zbytků (příliš mnoho plýtvání!), které motivovalo společnost Okle k tomu, aby hledala řešení řízení skladu, které by zvýšilo efektivitu a snížilo plýtvání. Implementací chytrého softwaru na optimalizaci skladu společnost Okle dokázalo snížit zásoby ve skladu o 12 % a zároveň zvýšit úroveň služeb a snížit plýtvání. To vše během prvního roku používání softwaru. Na základě úspěšných výsledků u Okle je možné říci, že je na čase, abychom se při našem pátrání po optimalizovaném potravinářském dodavatelském řetězci zaměřili na dnešní technologické pokroky.
Zdroj:elogistika.info
