Závěry Rady k dopravní infrastruktuře a transevropským sítím dopravy, telekomunikací a energetiky

Rada přijala následující závěry:

1. nařízení EU 1315/2013 o pokynech pro rozvoj sítě transevropské dopravy a nařízení EU 1316/2013, vytvářející Nástroj propojování Evropy;

2. závěry Evropské rady z 20/21 března 2014, které objasňují, že by Evropa měla k vytvoření silné a konkurenceschopné průmyslové základny plně využít potenciál vnitřního trhu a k tomu přispět rozvojem sítí infrastruktury současně s lepším využitím těch stávajících a jejich modernizaci inteligentními a inovačními technologiemi s nejlepším možným využitím příslušných nástrojů EU- včetně Nástroje propojování Evropy – k zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu,

3. sdělení Komise z 3. března 2010 k strategii „Evropa 2020 pro chytrý, trvale udržitelný a začleňující růst“;

4. závěry Evropské rady 16/17 června 2014 ve všech jeho prvcích, zejména v „Strategické agendě pro Unii v dobách změny”, vyžadující Unii zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti dosažitelné souborem priorit Unie po následujících 5 let;

5. závěry Rady ze 14. října 2014, zdůrazňující, že zlepšení podmínek pro veřejné a soukromé investice je na úrovni EU ústředním bodem reakce na podporu potenciálu růstu a udržitelné poptávky, a že složení veřejných výdajů by mělo být lépe orientováno na růst, zejména podporou investic a zdůrazněním, že by se měly vzít v úvahu všechny možnosti volby a iniciativy zdrojů pro investice, včetně mobilizace zdrojů EIB, soukromého kapitálu a uplatnění existujících spojení v rozpočtu EU v souladu s Paktem stability a růstu, aby trvale udržitelné veřejné finance hrály důležitou roli v poskytování příznivého ovzduší pro investice;

6. ZNOVU POTVRZUJE význam Strategie 2020 a v souvislosti s jejím nastávajícím přezkumem VYZÝVÁ Komisi, aby uznala úlohu budování a provozování dopravní infrastruktury a účinných sítí za klíčového činitele růstu a zaměstnanosti;

7. ZDŮRAZŇUJE, že investice do reálné ekonomiky – k modernizaci, zachování a dokončení transevropské dopravní sítě – vytvoří pracovní místa, usnadní mobilitu a zvýší efektivnost logistických řetězců, čímž se zachovají a posílí strategické výhody konkurenceschopnosti Unie, zvýšení jejího růstu a potenciálu zaměstnanosti;

8. PŘIPOMÍNÁ, že opatření na posílení konkurenceschopnosti a evropského růstového potenciálu jsou klíčem k posílení budoucích vyhlídek ekonomiky;

9. PODTRHUJE potřebu soustředit se na klíčové sektory s přidanou hodnotou pro EU, jako je dopravní infrastruktura, s uvážením potenciálu inteligentních dopravních systémů; bere na vědomí, že k dokončení sítě TEN-T byly uznány potřeby významných investic a že projekty TEN-T mohou mít přímý, ověřitelný a dlouhodobý efekt pro růst a zaměstnanost a prospěch pro evropskou konkurenceschopnost jako celek;

10. VÍTÁ sdělení Komise Radě z 26. listopadu 2014 “Investiční plán pro Evropu” a POTVRZUJE, že zpráva zvláštního pracovního soustředění (Special Task Force) pro rozvíjení postupů investičních projektů v EU se společným předsednictvím Evropské investiční banky (EIB) a Komise a zapojením členských států může na Radu v prosinci poskytnout konstruktivní vstup pro práci na konkrétních opatřeních na podporu investic;

11. VÍTÁ úspěšné neformální setkání ministrů dopravy v Miláně 16/17 září 2014, které podtrhlo významný příspěvek dopravy pro růst a diskutovalo potenciální cesty k usnadnění realizace transevropské dopravní sítě a jejího  jádra- sítě koridorů a hledání nových způsobů, jak generovat potřebné finanční prostředky a financování projektů TEN-T;

12. BERE NA VĚDOMÍ, že na základě analýzy plánů dopravní infrastruktury členských států a Komise jsou odhadované investiční potřeby pro období 2014-2020 na celou síť TEN-T 500 miliard €, z toho 250 mld. € jen pro jádrovou síť, se zdroji financování z veřejných zdrojů na evropské, národní, regionální nebo místní úrovni a potenciálních soukromých zdrojů;

13. UZNÁVÁ úlohu evropských koordinátorů a TĚŠÍ SE na pracovní plán každého z koridorů předložený do 22. prosince 2014 k schválení příslušnými členskými státy; PŘIPOMÍNÁ, že takové provozní plány zahrnují mezi jiným analýzu odstranění fyzických, technických, provozních a správních překážek mezi druhy a v rámci druhů dopravy, jakož i opatření, přispívající k udržitelné dopravě, zaměřena na řízení progresivního rozvoje těchto koridorů do 2030;

14. ZDŮRAZŇUJE význam stanovení předpokládaných zdrojů financí a financování v pracovním plnu ve spolupráci s příslušnými členskými státy; PODTRHUJE, že by tyto projekty měly odrážet národní investice nebo plánování investic a potřebu zlepšeného fungování koridorů jako celku;

15. PŘIPOMÍNÁ, že v souladu s příslušnými ustanoveními TEN-T a nařízeními mohou být opraveny přílohy;

16. PŘIPOMÍNÁ, že by měla být začleněna jádrová síť uzlů měst, přístavů a letišť, jakož i nákladních terminálů, k zlepšení spojení mezi jednotlivými druhy dopravy a umožnění efektivnější multimodální dopravy; ZDŮRAZŇUJE význam interoperabilního, udržitelného a efektivního rozvoje koridorů, včetně prostřednictvím inovací a potřeb technologické inovace; Zdůrazňuje úlohu interoperabilních inteligentních dopravních systémů, které umožňují účinnější využití kapacity infrastruktury, umožní mobilitu, jako službu stimulují udržitelnější dopravní chování; Klade důraz na použití alternativních řešení paliva pro všechny druhy dopravy; ZDŮRAZŇUJE význam spojení palubních zařízení a nové technologie pro modernizaci vozidlového parku;

17. ZDŮRAZŇUJE význam užší spolupráce mezi členskými státy, evropskými koordinátory a Komisí zejména při dokončování projektů přes hranice a DOPORUČUJE výměnu nejlepší praxe, týkající se těchto projektů;

18. UPOZORŇUJE, že po schválení pracovních plánů projektů příslušnými členskými státy podle nařízení k TEN-T a CEF může Komise přijmout realizační akta k usnadnění realizace projektů přes hranice i projektů, vztahujících se k horizontálním dimenzím těchto plánů;

19. ZDŮRAZŇUJE, že evropské financování dopravní infrastruktury prostřednictvím Nástroje propojování Evropy (CEF) by se mělo soustředit na jádrovou síť a kombinaci s Evropskými strukturálními a investičními fondy (ESIF); BERE NA VĚDOMÍ, že fondy ESIF pro dopravní infrastrukturu by měly přispět k realizaci pracovních plánů, s uvážením zvláštností členských států a potřebě jejich propojitelnosti a dostupnosti všech regionů Unie; PODTRHUJE také, že lze získat další synergie kombinací těchto fondů, kde to přichází v úvahu, s Horizontem 2020, nástrojem před přijetím nebo evropského sousedství a tím zvýšit pákový efekt financování EU;

20. ZDŮRAZŇUJE, že by se kroky měly posoudit na základě realizace finančních nástrojů k přitažení likvidit dostupných na kapitálových trzích a zvýšení pákového efektu financování EU, s podporou dlouhodobých životaschopných inovativních finančních nástrojů na evropské úrovni;

21. PODTRHUE význam zásady sdílení, umožňující kombinaci grantů EU a států s inovačními finančním nástroji a tím usnadnění využití těchto nástrojů bez ukládání nikoliv nezbytných břemen členským státům;

22. PODPORUJE spolupráci Komise s EIB a ostatními zainteresovanými entitami k vytvoření vhodných iniciativ pro poskytnutí technické pomoci členským státům k zatraktivnění projektů pro potenciální investory, jakož i konsolidaci a zlepšení realizace institucionálního a právního rámce, usnadňujícího využití finančních nástrojů EU.

23. BERE SE ZÁJMEM NA VĚDOMÍ průběžnou zprávu vypracovanou po konzultaci s Evropskou investiční bankou bývalým místopředsedou Komise Christophersenem s evropskými koordinátory Bodewigem a Secchi, která identifikuje projekty TEN-T, zejména koridorů, což může být zvlášť vhodné pro partnerství veřejného a soukromého sektoru a mohlo by těžit v příštích třech letech z využívání inovativních finančních nástrojů, zejména finančních nástrojů EU;

24. VYZÝVÁ Komisi, aby za podpory EIB a ostatních zainteresovaných entit a v konzultacích s členskými státy zvážila rozšíření současných finančních nástrojů (jako úvěrových záruk TEN-T, iniciativy projektových dluhopisů, nástrojů sdílení finančních rizik) při hledání možností nových inovačních finančních nástrojů;

25. VYZÝVÁ členské státy k výměně relevantních informací o iniciativách na národní úrovni k vývoji cenové politiky infrastruktury v jakémkoliv druhu dopravy s významných vlivem na projekty přes hranice;

26. ZDŮRAZŇUJE, že jednoduché, rychlé, dobře koordinované postupy autorizace, včetně státní pomoci, mají klíčový význam pro usnadnění a zrychlení realizace projektů transevropské sítě, VYZÝVÁ v této souvislosti Komisi, aby postupy státní pomoci nevedly k neoprávněným prodlevám přípravy projektů, k zvýšení jistoty investorů a komfortu v případě potřeby nezbytným ujasněním a zjednodušením jejich aplikace; SOUDÍ, že acquis státní pomoci by nemělo být na překážku veřejnému financování obecné infrastruktury, jako silničních a železničních spojení, představujících integrální součást veřejné dopravní sítě členských států, aniž je dotčena pravomoc Komise o pravidlech pro státní podporu;

27. POVAŽUJE povolovací řízení za nezbytnou součást plánování projektů; včasná konzultace a koordinace stran má zásadní význam pro zefektivnění těchto postupů, umožní urychlit projekty a vyhnout se dodatečným nákladům, při zvýšení důvěry investorů, čímž se zvýší jejich uplatnění; VYZÝVÁ Komisi vyhodnotit osvědčené postupy, zejména ty, které podporují způsoby zjednodušení rámce EU pro projekty společného zájmu hlavní sítě;

28. UZNÁVÁ, že je třeba uplatnit veřejné prostředky na infrastrukturu efektivně, s progresivními odhady nákladů a rizik, náklady kontrolních systémů a dlouhodobého plánování dopravní infrastruktury států;

29. OPĚTOVNĚ zdůrazňuje význam vnitřního trhu v dopravně strategických oblastech, a dopravní politiky podporující optimální a efektivní využití infrastruktury transevropské dopravní sítě; ZDŮRAZŇUJE v této souvislosti příležitosti zvýšit efektivnost s ohledem na přitažení investorů a usnadnění úhrady nákladů na zachování infrastruktury; ZDŮRAZŇUJE, že akce k výstavbě, údržbě, obnově a rozvoji dopravní infrastruktury transevropské sítě a optimalizace jejího využití budou vysoce významné pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky”.