[quote]Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zdůraznil ve svém novoročním prohlášení  odhodlání zaměřit se na růst ekonomiky a zaměstnanosti jako na prioritu číslo jedna Komise, i když  Evropská unie zvládá  sérii krizí. Předtím mnohokrát uvedl, že je růst ekonomiky ještě relativně pomalý, ekonomická rovnováha je dosud křehká a vyzval členské státy, aby usilovaly o strategii, kterou stanovila před rokem Komise: strukturální reformy, fiskální zodpovědnost a strategické investice.[/quote]

Ve svém projevu o stavu Unie v Evropském parlamentu sdělil první kroky k realizaci „evropského pilíře sociálních práv“, který má být výsledkem intenzivní práce na spravedlivém a skutečně celoevropském trhu práce, který bere v úvahu měnící se realitu ve světě práce a který může sloužit jako kompas pro obnovenou konvergenci v rámci eurozóny, k níž se mohou přidat ostatní státy EU. Evropský pilíř sociálních práv by měl doplňovat to, co již bylo společně dosaženo v ochraně pracovníků v rámci EU, s klíčovou rolí  sociálních partnerů v tomto procesu. „Domnívám se, že je dobře začít s touto iniciativou v rámci eurozóny, zároveň ale umožnit dalším členským státům EU, aby se připojily“. A v den publikace této statistiky Komise předložila k zahájení diskusí k evropskému piliři sociálních práv první podkladový materiál.

Realizace sociálních práv je ovšem silně závislá na rozvoji ekonomiky a zaměstnanosti a jedním z ukazatelů ovlivňujících “zdroje sociálna” je poměr celkového zdanění k HDP.

Podle Eurostat činil poměr celkového zdanění  (součet čistých daní a příspěvků na sociální zabezpečení jako procento HDP k celkovému objemu HDP) v roce 2014 40,0% ve srovnání s 39,9 % 2013 v EU; v eurozóně daňové příjmy tvořily v roce 2014  41,5% HDP oproti 41,2% v roce 2013. V posledních létech se poměr daní k HDP od svého nejnižšího bodu v roce 2010 v obou zónách neustále zvyšoval.

Poměr daní k HDP se výrazně liší mezi členskými státy, nejvyšší podíl daní a sociálních příspěvků v procentech HDP byl v roce 2014 v Dánsku (50,8%), Belgii a Francii (po 47,9%), ve Finsku (44,0%), Rakousku (43,8%), Itálii a Švédsku (po 43,7%). Na opačném konci bylo Rumunsko (27,7%), Bulharsko (27,8%),  Litva (28,0%) a Lotyšsko (29,2%),

Celkové příjmy z daní a sociálních příspěvků v členských státech EU 2014

(jako % HDP)

hd1

Nejvyšší růst poměru daní k HDP byl v Dánsku, nejvyšší pokles byl v České republice

Ve srovnání s rokem 2013 vzrostl poměr daní k HDP v roce 2014 ve většině členských států, s největším nárůstem v Dánsku (z 48,1% v roce 2013 na 50,8% v roce 2014), Kypru (z 31,6% na 34,2%) a Malty (z 33,6% na 35,0%). Pokles byl naopak v osmi členských státech: České republice (z 34,8% 2013 na 34,1% 2014) a ve Spojeném království (z 34,9% na 34,4%).

Změna poměru zdanění k HDP v členských státech EU 2014/2013 (v %)

hd2

 Celkové příjmy z daní a příspěvků na sociální zabezpečení v členských státech EU

(jako % HDP)

hd3

Česká republika patřila vždy do třetiny států s nejnižším celkovým zdaněním, zdanění klesalo úměrně s rezignací, resp. neschopností podpořit malé a střední podniky v přežití, resp. rozvoji. Pomoc ve prospěch snižování zdanění podniků není pomocí pro rozvoj ekonomiky; i solventní podnikatel, pokud není přesvědčen, že mu rozvoj přinese zisk, bude ukládat do drahokamů, drahých kovů, pozemků. Neučinila nic pro podporu zaměstnanosti, s výjimkou snižování podpor v nepamětnosti. Až se začne realizovat zásada  zdanění zisku v zemi, kde se generuje, dojde k harmonizaci sazeb působením tržních sil. Nadměrné zdanění zisku by vedlo k odlivu kapitálu, nižší zdanění, než odpovídá  pošramocené pověsti českého podnikatelského prostředí, nepřipustí pod tlakem sociálních partnerů vlády zejména sousedních členských států.

Nejvyšší poměr  zdanění výroby a dovozu byl ve Švédsku, příjmu a majetku v Dánsku a čistých sociálních příspěvků  ve Francii
Při pohledu na hlavní druhy daní  převládá ve všech členských státech EU různorodost. Daně z výroby a dovozu byly nejvýznamnější v 13 členských státech, čistý sociální přínos v 9 a daně z příjmu a bohatství v 6 státech.

V roce 2014 byl podíl daní z výroby a dovozu ve Švédsku (po snížení) na 22,1% HDP), Chorvatsku (18,8%) a Maďarsku (18,6%), nejnižší na Slovensku (10,8%) a v Německu (10,9%).

Bohatství a příjmy  byly nejvýše zdaněny v Dánsku (33,4% HDP), Švédsku (17,9%), Belgii (16,8%) a Finsku ( 16,5%). Naproti tomu Litva (s 5,1%) a Bulharsko (s 5,3%) zaznamenaly nejnižší daně z příjmu a majetku jako procento HDP. Čisté sociální příspěvky představovaly ve Francii 19,2%, Belgii (16,9%) a Německu (16,5%), naopak nejnižší byl v Dánsku (1,1% HDP), Švédsku (3,7%) a Irsku (5,8%).

V roce 2014 daně z výroby a dovozu tvoří největší část příjmů z daní v EU (13,6% HDP), těsně následovány čistými sociálními příspěvky (13,4%) a daní z příjmu a majetku (12,8%). Podíly daňových kategorií se mírně liší v eurozóně. Největší část daňových příjmů pochází z čistých příspěvků na sociální zabezpečení (15,5%), před daní z výroby a dovozu (13,3%) a daní z příjmu a majetku (12,5%).

Metody and definice
Data shromažďuje Eurostat na základě Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA 2010). Podle ESA2010, daně a sociální příspěvky by měly být zaznamenány na akruální bázi.

Údaje se týkají vládního sektoru ekonomiky, jak je definováno v ESA2010, zahrnující subsektory centrální vládní instituce, národní vládní instituce (případně), místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení (v případě potřeby). Do analýzy jsou take zahrnuta data za daně vybírané  jménem institucí EU. Tím údaje o daňových příjmech a sociálních příspěvcích představují veškeré výnosy daní a sociálních příspěvků shromážděné na úrovni EU.

Poměr celkových daní  k HDP uvedený v této tiskové zprávě odpovídá celkové výši daní a čistých sociálních příspěvků (včetně imputovaných příspěvků), splatných vládním institucím a orgánům Evropské unie, včetně dobrovolných příspěvků, síťě nevymahatelných částek vyjádřených jako % HDP. Je to jednotná míra daňového zatížení. Zahrnuje širokou rozmanitost systémů sociálního zabezpečení v Evropské unii. Daně jsou definovány jako běžné povinné platby vládám nebo institucím Evropské unie

Daně z výroby a dovozu zahrnují z přidané hodnoty (DPH), dovozní cla, spotřební daně a spotřební daně, kolkovné, daně ze mzdy, daně za znečištění, a další.

Daně z příjmu, jmění aj. zahrnují daně právnických a fyzických osob, daně z příjmu ze zisků z držby, platby domácností za oprávnění k vlastnictví nebo používání auta, lovu či rybolovu, běžné daně z kapitálu, které jsou pravidelně placené.

Čisté sociální příspěvky jsou skutečné nebo imputované příspěvky domácností do programů sociálního pojištění k výplatě sociálních dávek, které mají být vypláceny. Patří mezi ně „skutečné“ sociální příspěvky zaměstnavatelů, aktuální sociální příspěvky domácností, imputované sociální příspěvky a přínos sociálních doplňků pro domácností. Z výše uvedených položek jsou odečteny zpoplatněné sociální služby; tím se získají čisté příspěvky na sociální zabezpečení. Skutečné sociální příspěvky jsou ty, které platí povinně nebo dobrovolně zaměstnavatelé, nebo zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné, nebo osobní nebo nepojištěná sociální rizika (nemoci, invalidity, zdravotní postižení, staří, pozůstalí, rodinné příspěvky a mateřství). Imputované sociální příspěvky jsou splatné v rámci nefondových programů sociálního pojištění (ve kterých zaměstnavatelé platí sociální dávky svým zaměstnancům, bývalým zaměstnancům nebo jejich rodinným příslušníkům z vlastních zdrojů bez vytvoření zvláštního rezervy pro tyto účely). Čisté sociální příspěvky obsahují také dvě transakce, související s kapitálovým důchodovým systémem všude tam, kde jsou tyto systémy zařazeny do sektoru vládních institucí.

Poměr daní k HDP je včetně zdanění kapitálu, které má obecně menší význam.

Kapitálové transfery vyjadřují posuzované částky, i když se  nevybírají a  odečtou se z celkových daní a čistých příspěvků na sociální zabezpečení, aby byla zajištěna srovnatelnost poměru daní k HDP v jednotlivých zemích.

Ve srovnání s předchozími tiskovými zprávami o trendech zdanění v EU došlo  ke změně metodiky (z ESA 95 na ESA 2010), a v definici indikátoru (který nyní zahrnuje všechny imputované sociální příspěvky, jakož i dobrovolné příspěvky). Nicméně, ve srovnání s předchozími statistikami nedošlo k žádné změně  ukazatelů.

Státy podle hlavních kategorií daní 2014

(jako % HDP)

hd4

Hitem pravice je zlevnění ceny práce snížením příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení, protože je podíl této složky zpoplatnění jeden z nevyšších v EU.  Jenomže hodinové náklady práce v ČR byly podle následujícího grafu ve výši ¼ hodinových nákladů práce proti prvnímu Dánsku a 7. nejnižší v EU.  A podíl mimo-mzdových nákladů je v České republice také jeden z nejnižších- dokonce i na úrovni 2/3 Dánska. Co z toho není ovlivněno politikou recese vládní koalice v létech 2009-2012, s celkovým poklesem HDP včetně výdajů státu na sociální zabezpečení  o 18%, tedy ročně o 4,5% ?  

Mimo-mzdové náklady podle častých diskuzí neuhradí výši důchodů, stát musí dosazovat. Jenomže náklady na rychlou transformaci české ekonomiky na tržní (před rychlostí varovala většina evropských politiků) si vyžádaly postupně odliv i cca 330 mld. Kč z akumulovaných příspěvků. (Podloženo zprávami o plnění státního rozpočtu!) Pokud je bude stát zúročené vracet, pak  systém sociálního zabezpečení bez větších zásadních změn může vydržet celá desetiletí, lze tedy v nových podmínkách zdanění a s ohledem na příslušné prvky evropského pilíře sociálních navrhnout pečlivě prodiskutovaný systém zdanění. 

hd5

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno