[quote]Počátkem února vydala Evropská komise zimní prognózu rozvoje ekonomiky a její hodnocení podle členských států. Již třetí rok vyznělo pro Českou republiku velmi dobře.[/quote]

Začátek nového roku se v Evropě již počtvrté v řadě nese ve znamení hospodářského oživení. Evropská ekonomika stále mírně roste, přičemž kupředu ji pohání především spotřeba. Mnohé ekonomiky světa se však v tuto chvíli potýkají s velkými výzvami, a evropský růst je proto vystaven zvyšujícím se rizikům.

Zimní prognóza Komise ukazuje, že celkové vyhlídky na růst se od podzimu příliš nezměnily, nicméně je tu nebezpečí, že by se růst nemusel vyvíjet tak dobře, jak se očekává, a to zejména vlivem vnějších faktorů. V eurozóně by se mělo letos tempo růstu zrychlit na 1,7 % (oproti loňským 1,6 %) a pro rok 2017 je prognózován růst o 1,9 %. Hospodářský růst EU jako celku by měl v letošním roce zůstat stabilní na úrovni 1,9 % a v příštím roce by měl zrychlit na 2,0 %.

Některé faktory, které napomáhají růstu, budou mít zřejmě silnější účinek a budou přetrvávat déle, než se původně předpokládalo. Jedná se například o nízké ceny ropy, o příznivé podmínky financování a o nízký směnný kurz eura. Na obzoru se ale současně rýsují zřetelnější rizika a hospodářství čelí novým výzvám: Čína a další rozvíjející se ekonomiky rostou pomaleji, celosvětový obchod je slabý a ve světě panuje nejistota, co se týče geopolitické situace a budoucích opatření.

V Evropě pokračuje oživení a růst je víceméně v souladu s naší předchozí, podzimní prognózou,“ konstatuje místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, ale zároveň upozorňuje:

Musíme se však mít na pozoru. Mírný růst evropského hospodářství totiž čelí sílícím nepřízním, ať už jde o pomalejší růst na rozvíjejících se trzích (například v Číně), nebo o slabý celosvětový obchod a geopolitické napětí v evropském sousedství. Důležité je pokračovat ve strukturálních reformách, které mohou našim ekonomikám pomoci růst, ustát budoucí otřesy a zlepšit pracovní příležitosti pro občany.

V podobném duchu se vyjadřuje i komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici: „Evropské hospodářství tuto zimu úspěšně zvládá nové výzvy. Pomáhá mu k tomu levná ropa, směnný kurz eura a nízké úrokové sazby. Méně příznivé poměry ve světě však představují určité riziko, a proto musíme být dvakrát tak ostražití. Čeká nás více práce, abychom posílili investice, zvýšili správným způsobem konkurenceschopnost a dokončili nápravu našich veřejných financí.“

Plošné oživení napříč členskými státy

V roce 2015 se hospodářská produkce v každém z členských států buď zvýšila, nebo byla stabilní. Do roku 2017 by se měla ekonomika všech členských států rozvíjet. Míra růstu HDP se ale bude i nadále dosti různit, a to jak vlivem strukturálních aspektů, tak vlivem odlišných cyklických pozic.

Očekává se, že hlavním motorem růstu zůstane pro letošní i příští rok soukromá spotřeba, které budou napomáhat lepší podmínky na trhu práce a zvyšující se reálné disponibilní příjmy. K postupnému zlepšení by mělo dojít i v případě investic, které se budou odvíjet od větší poptávky, vyšších ziskových marží, příznivých podmínek pro financování a pozvolně klesajícího tlaku na snižování páky.

Podmínky na trhu práce se i nadále zlepšují

Zaměstnanost by se měla stále mírně zvyšovat. Míry nezaměstnanosti budou podle prognózy dále klesat, i když pomaleji než v uplynulém roce. Pokles by měl být výraznější v těch členských státech, které provedly reformy trhu práce. V eurozóně se očekává, že se míra nezaměstnanosti sníží z 11 % v roce 2015 na 10,5 % v roce 2016 a na 10,2 % v roce 2017. V EU jako celku by měla nezaměstnanost klesnout z 9,5 % v roce 2015 na 9,0 % v letošním roce a na 8,7 % v roce příštím.

Nastavení fiskální politiky více napomáhá růstu. Pokračuje snižování schodků

Očekává se, že v eurozóně dále klesne souhrnný schodek veřejných financí, a sice díky silnější hospodářské aktivitě a v menší míře i díky nižším výdajům na úroky.

V eurozóně se měl schodek veřejných financí v roce 2015 snížit na 2,2 % HDP (2,5 % v EU) a snižovat

by se měl i nadále – letos na 1,9 % HDP (2,2 % v EU) a v roce 2017 na 1,6 % HDP (1,8 % v EU). Prognóza předpokládá, že nastavení fiskální politiky v eurozóně bude letos o něco více podporovat hospodářské oživení. V EU jako celku by mělo nastavení fiskální politiky zůstat víceméně neutrální. Poměr dluhu k HDP v eurozóně by měl klesnout ze své nejvyšší hodnoty 94,5 % v roce 2014 (88,6 % v EU) na 91,3 % v roce 2017 (85,7 % v EU).

Další snižování cen ropy dočasně brzdí inflaci

Roční inflace v eurozóně se ke konci roku 2015 nacházela pouze mírně nad nulou, zejména v důsledku dalšího poklesu cen ropy. Prognóza počítá s tím, že růst spotřebitelských cen zůstane v zemích eurozóny v prvním pololetí tohoto roku velmi nízký a v druhém pololetí, kdy účinek prudkého propadu v cenách ropy pomine, se zřejmě začne zvyšovat. Pro celý rok 2016 je nyní roční inflace v eurozóně prognózována na pouhých 0,5 %, a to částečně proto, že růst mezd je stále utlumený. Očekává se, že inflace se bude zvyšovat pozvolna a v roce 2017 dosáhne 1,5 %, protože vyšší mzdy, větší domácí poptávka a mírný nárůst cen ropy budou zvyšovat cenové tlaky.

Vývoz odolává pokračujícímu zpomalování celosvětového růstu

Vzhledem ke zhoršení globálního ekonomického výhledu se očekává, že oživení světového hospodářství (mimo EU) bude pomalejší, než jak bylo prognózováno na podzim. Celosvětový růst byl ostatně v roce 2015 nejslabší od roku 2009. Růst vývozu ze zemí eurozóny byl v druhé polovině roku 2015 mírný, ale v průběhu roku 2016 by měl zrychlit. To je dáno opožděnými účinky dřívějšího znehodnocení eura, nižšími jednotkovými náklady práce a postupným zvyšováním zahraniční poptávky.

Výhled je spojen s vyššími riziky

Hospodářský výhled zůstává velmi nejistý a celková rizika se zvyšují. Patří mezi ně nižší růst na rozvíjejících se trzích, nesourodá korekce v Číně a také možnost, že by další nárůsty úrokových sazeb ve Spojených státech mohly způsobit narušení na finančních trzích nebo poškodit zranitelné rozvíjející se ekonomiky, čímž by mohl být negativně ovlivněn i tento výhled. Další pokles cen ropy by pak mohl mít nepříznivý dopad na země vyvážející ropu a snížit poptávku po vývozu z EU. Rizika, jež mají původ uvnitř EU, by se mohla nepříznivě promítnout do důvěry a investic. Na druhé straně kombinace stávajících podpůrných faktorů by mohla ekonomice dodat impuls silnější, než jaký se očekává, zejména pokud by došlo k oživení investic.

Souvislosti

Tato prognóza zohledňuje všechny relevantní údaje a faktory, které byly k dispozici do 22. ledna 2016, včetně předpokladů týkajících se vládních politik. V potaz byly vzaty pouze politiky věrohodně oznámené a dostatečně podrobné. Odhady nepředpokládají žádné změny politiky. Tato prognóza vychází také ze souboru vnějších předpokladů ohledně směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit. Použitá čísla odrážejí tržní očekávání vyplývající z trhů s deriváty v době vypracování prognózy.

Svoji hospodářskou prognózu by Komise měla aktualizovat v květnu 2016.

 

Souhrnná tabulka z přílohy za vybrané státy

tab

 Výtah textu z přílohy k České republice.

3. Česká republika: silná domácí poptávka pokračuje v podpoře růstu

Očekává se, že hospodářský růst v ČR dosáhl 2015 4,5% HDP. Podpírá jej silná  domácí poptávka. Protože došlo k výjimečnému zvýšení růstu ze spolufinancovaných investic EU, růst by měl zpomalit na 2,3% v roce 2016, než se opět zvýší na 2,7% v roce 2017. Vláda  očekává pokles celkového schodku na  1,1% HDP v roce 2016 a 1% v roce 2017.

Nižší, ale stále silný růst bude tažen domácí poptávkou

K posílení hospodářského růstu v roce 2015 přispěly všechny složky domácí poptávky, prognóza reálného růstu HDP  dosáhla již 4,5%, což je více než dvojnásobek růstu předchozího roku. Očekává se, že se spotřeba domácností zvýší reálně o 2,9% z rostoucích mezd, zvyšující se zaměstnanosti a nízké inflace. Investice výrazně přispěla k růstu reálného HDP, a to zejména díky silnému nárůstu veřejných investic, kterým bylo taženo větší využívání finančních prostředků EU. Veřejné investice budou  v roce 2016  klesat, protože výjimečná úroveň čerpání prostředků EU klesla. Výsledkem je, že se u růstu reálného HDP  očekává zpomalení na 2,3%, i když domácí poptávka jinak zůstane silná. Růst  reálného HDP s investicemi se zotavuje a měl by se zvednout opět v roce 2017 na 2,7%. Hlavní riziko prognózy vychází ze zahraniční poptávky, což by mohlo negativně ovlivnit  vysoce otevřenou českou ekonomiku vice,  než se očekávalo.

Nízká inflace navzdory nízké volné kapacitě

Inflace zůstala v roce 2015 s  (0,3%) ve srovnání s 2014 (0,4%) stabilní, a to navzdory silnému růstu reálného HDP a stále vypjatým podmínkách na trhu práce. Míra nezaměstnanosti se očekává v roce 2015 v průměru 5,1% a předpokládá se dále mírný pokles na 4,7% do roku 2017. Očekává se, že zaměstnanost vzrostla o 1,1% v roce 2015, ale další růst bude omezen demografickými nevýhodami. I když se očekává, že se podmínky na trhu práce s cílem přispět k domácím inflačním tlakům projeví,(zejména v sektoru služeb), inflace podle očekávání bude v roce 2016 v průměru pouze 0,4%. To je především v důsledku dalšího poklesu cen komodit, zejména ropy, u nichž se očekává, že povede ke klesající dovozní ceně. Inflace se má začít pohybovat zpět směrem k cíli předpovědi České národní banky ve výši 2% v roce 2017, ale neočekává se dosažení tohoto cíle na horizontu prognózy

Růst mezd se urychlí

Očekává se, že kompenzace práce na jednoho zaměstnance  vzrostla o 2,4% v roce 2015 a celkové mzdové náklady o 4,1% v důsledku silného růstu zaměstnanosti. Tempo růstu náhrad na zaměstnance se podle předpokladu zrychlí na 3,6 % v roce 2016 a 2017, přes stále napjaté  podmínky na trhu práce. Nicméně tempo růstu objemu mezd a platů podle odhadů poklesne vzhledem k očekávanému poklesu počtu obyvatel v produktivním věku v obou létech 2016 a 2017. Nižší růst celkových mezd by měl přispět k postupnému poklesu růstu spotřeby domácností v průběhu prognózy.

Pozitivní příspěvek čistého vývozu v roce 2016

Čistý vývoz bude mít v roce 2015 pravděpodobné záporný příspěvek k růstu reálného HDP, což odráží vysokou dovozní náročnost stoupající  spotřeby, investic a vývozu. Investice v roce 2016  nastavené na stagnaci by měly růst dovozu  zpomalit, což povede k pozitivnímu příspěvku čistého vývozu. Rostoucí investice v roce 2017 podle očekávání tento  příspěvek sníží,  i když podle předpokladu zůstane  pozitivní. S méně rostoucími dovozy  než vývozy, a také klesajícími cenami dovozu by se měl  přebytek obchodní bilance České republiky zvýšit na odhadovaných 5,5% v roce 2017 z 5,0% v roce 2015. Přestože se také očekává pokles schodku běžného účtu, volatilita by mohla ovlivnit  toky prvotních důchodů.

Strukturální deficit bude po roce  po roce 2015 klesat

Schodek veřejných financí se podle očekávání v předchozím roce zlepšil na 1,6% HDP v roce 2015, oproti 1,9% předtím. Měsíční údaje nejsou dostupné na základě časového rozlišení, vychází se proto jen z pohledu  státního rozpočtu v důsledku lepšího než očekávaného výběru daní. Konkrétně, daně z příjmů právnických osob rostly rychlejším tempem, než se očekávalo. Nepřímé daně byly podpořeny vyššími tržbami  spotřební daně z tabáku, ačkoli DPH  po zavedení nižšího daňového pásma stagnovala. Nižší úroky také poněkud snížily výdaje na dluhovou službu. Hlavním faktorem na straně výdajů byly vyšší veřejné investice, které  výrazně vzrostly ke konci programového období u fondů  EU na konci roku 2015.

Projektovaný pokles celkového schodku na 1,1% HDP v roce 2016 je do značné míry očekávaný v důsledku  prudkého poklesu investičních výdajů spolufinancovaných z fondů EU, v důsledku  pravděpodobného zpomalení finančních prostředků EU na počátku nového programového období. To by měl být částečně kompenzováno vyšší vládní spotřebou, zejména díky mzdám a platům a mezispotřeby. Na příjmové straně nově zavedené kontrolní hlášení  DPH  zaměřené na boj proti daňovým únikům by mělo vést ke zlepšení výběru daní. Příjmové toky z ještě nepřijatých opatření, jako je například navrhované zavedení elektronických obchodních záznamů, nejsou v prognóze zahrnuty. Za předpokladu, že žádné změny v politice nenastanou, u schodku se  v roce 2017  předpokládá další pokles na 1,0% HDP, což odráží zrychlení ekonomické aktivity.

V roce 2015 se strukturální schodek výrazně zhoršil (zhruba o ¾ procentního bodu). V roce 2016 by se strukturální saldo mělo zlepšit, protože schodek klesá a pozitivní mezera výstupu se mírně rozšiřuje. Poměr dluhu k HDP  podle odhadů poklesne na 40,1% v roce 2017, a to především vzhledem k příznivé dynamice dluhu v důsledku lepšího řízení likvidity.

tab1

Hodnocení a mezinárodní srovnání vesměs prokazují potřebu a správnost nastoupené cesty růstu. Je na vládě, aby z hlediska EU velmi dobré hodnocení (údaje za poslední měsíce roku 2015 nemohla vzít Evropská komise v lednu v úvahu,  údaje za ČR se ve 3. a 4. Q plynule zlepšovaly, výsledky tedy budou lepší!) A jen opozice potřebuje škrty výdajů  zhoršit dobré výsledky, aby tolik nevynikaly škody z malých aktivit k investicím a zaměstnanosti, ponechaných pro jen politickou odpovědnost z laictví  jen silám trhu. Musí kritizovat, pokud by nepřiznala zcestnost minulé politiky. Snad by se ale mohlo něco z jejího návrhu na rozpočtovou odpovědnost převzít: s ohledem na nefunkčnost poslanecké sněmovny zejména v porovnání s Evropským parlamentem by měla navrhnout namísto zvýšení poslaneckých platů jejich snížení, které navrhovala v případě určitých překročení schodků a vládního dluhu. V prorůstové ekonomice by mělo jít spíše o bránění rozvoje.

A podíl spolufinancování ze zdrojů EU lze získat, soustředí-li se pozornost na investice. Nečerpání kvót kohezních fondů a evropských fondů bez alokace státům za léta 2014 a 2015, kdy se musela soustředit pozornost na čerpání na jaře 2015 ještě zbývajících 31% z kohezních fondů 2007-2013 znamená, že je již k dispozici zhruba stejná suma. Pokud se nyní soustředí pozornost na realizaci dávno připravovaných projektů, lze především využít kolektivní potenciál vybraných vysokých škol k rekordně rychlému provedení EIA. Protože současní hodnotitelé nepotřebovali zatím znalost problematiky dopravy. A je současně možnost využít propouštěných  horníků na zajištění projektů modernizace a rekonstrukce zbylých silnic I. a II. třídy, pokud mají  sloužit k odklonům dopravy z D a některých silnic I. třídy, protože jejich předchozí kvalifikace, pokud nejde o podzemní prostředí, se blíží stavebnictví. A doplnit kvalifikaci s využitím fondů EGF (až 60% nákladů na rekvalifikace ohrožených hromadným propouštěním  až do dvou let) by bylo snazší a kratší. Kdyby se podařilo na krajích v součinnosti s ŘSD ustavit kolektivy zkušených odborníků, určitě by se dala z rozsáhlých podkladů zajistit příprava drobných projektů včetně EIA až mimo prováděcí projekty. Ty by zajišťovaly až stavební firmy, které by v soutěži získaly zakázky s podmínkou, že přijmou rekvalifikující se pracovníky, třeba s podílem na úhradě části z oněch 40%, které by nesl stát, protože při rekvalifikaci mohou pracovat.