Česko potřebuje zvýšit kapacitu důležitých úseků železniční infrastruktury, aby byly až čtyřkolejné. Problémem jsou zejména takzvaná úzká hrdla, tedy úseky frekventovaných tratí, které mají horší průjezdnost. V tiskové zprávě to uvedl Svaz osobních železničních dopravců SVOD Bohemia. Kromě přidání kolejí Česko podle svazu potřebuje také elektrifikovat více úseků tratí a vystavět vysokorychlostní tratě. Pokud zvyšování kapacity tratí pro Česko nebude prioritou, rozvoj tuzemské železniční dopravy se výrazně omezí, uvedl svaz.

Na hraně kapacity je podle svazu například trať na úseku z Prahy do Kolína, kde se setkává hustá příměstská doprava linek S, meziregionální a dálková vnitrostátní a mezinárodní doprava spojující Prahu s dalšími velkými městy v ČR i třeba na Slovensku, v Polsku, Rakousku či Maďarsku. Rozšíření na čtyři koleje by v tomto případě podle svazu umožnilo oddělit příměstské linky S od dálkových a meziregionálních spojů s méně zastávkami.

Další kapacitně problematické úseky jsou podle svazu například také v Ostravě mezi stanicemi Ostrava Svinov a Ostrava hlavní nádraží. „Jedná se o počáteční úsek de facto pro všechny dálkové spoje z Ostravska do Prahy a Brna. Je zde silná mezinárodní doprava v několika směrech, regionální doprava a samozřejmě opomenout nelze nákladní dopravu posílenou průmyslovým významem ostravské aglomerace,“ uvedl výkonný ředitel SVOD Bohemia Petr Moravec.

Situace je podle něj podobně kritická i na koridoru mezi Poříčany a Prahou. Doprava se ale podle svazu začíná zahušťovat také na tratích vedoucích z Přerova, mezi Českou Třebovou a Kolínem a mezi Brnem a Hrušovany u Brna na trati z Brna do Břeclavi, která pokračuje dál do Rakouska a na Slovensko.

Železniční dopravci loni přepravili 184,6 milionu cestujících, meziročně téměř o deset procent víc. Přepravní výkony železničních dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou vlaky přepravily jednotlivé cestující, loni činily 10,5 miliardy kilometrů. Železnici se podle svazu daří získávat nové cestující, současně roste průměrná ujetá vzdálenost, která loni činila 57 kilometrů, nejvíce za posledních pět let. Kvůli růstu výkonů železničních dopravců je podle Moravce potřeba přistoupit k rozšíření kapacit infrastruktury. „Bez těchto investic je v řadě oblastí možnost rozšiřovat nová spojení, která by přitáhla další cestující, na své limitní hranici,“ řekl.

Do železniční infrastruktury podle svazu hodně investuje například správce železniční infrastruktury v Polsku, které podle Moravce oznámilo novou investici ve výši sedmi miliard zlotých, tedy více než 40 miliard korun, do přestavby železnice ve Slezském vojvodství. Modernizace se bude týkat katovického uzlu po hranice s Českem. Kapacita trati se na velké části úseků zvýší z dvoukolejné na čtyřkolejnou a zároveň se po dokončení prací bude jezdit rychlostí 160 kilometrů v hodině. Příměstská vlaková doprava se oddělí od dálkové a nákladní.

Česko podle Moravce potřebuje podobné projekty na zvýšení kapacity důležitých úseků železnice. „Například mezi Prahou a Kolínem by jedno z nejužších hrdel šlo odstranit obdobně jako v Polsku přidáním čtvrté koleje v úseku Praha-Libeň – Poříčany a třetí, případně čtvrté koleje v úseku Poříčany – Kolín,“ uvedl. Podle něj český správce železniční infrastruktury, Správa železnic (SŽ), zpracoval a postoupil k připomínkování návrh střednědobé kapacitní strategie. „Považujeme ji za velmi potřebnou,“ uzavřel Moravec.

Zdroj: ČTK

Správa železnic plánuje ještě letos odstartovat druhou část rekonstrukce interiéru ve Fantově budově na pražském hlavním nádraží. Důležitou podmínkou k samotnému zahájení stavby je právě vypsané výběrové řízení na zhotovitele prací. Jeho vítěz provede obnovu zbývající části historického objektu, mimo jiné prostor, které nyní využívá Drážní úřad nebo Policie České republiky. Nejvyšší přípustná nabídková cena je 570 milionů korun.

Více než stoletá historická budova pražského hlavního nádraží už má zrekonstruovanou střechu a fasádu, v letech 2021 až 2023 přišly na řadu zejména kulturní sály v její severní části, které jsou unikátní ukázkou secesní architektury. Nyní stavbaři provedou úpravy zbývající části památkově chráněného objektu.

Obnovou projdou vyšší patra v severní části, prakticky celá jižní část a další prostory včetně populárního Vládního salonku. Do své původní podoby se vrátí příjezdový, tedy jižní podchod. Odstraněním nepůvodní podlahy sálu nad ním vznikne vysoký prostor, jehož secesně zdobený strop bude opět viditelný přímo z podchodu.

Stavba je rozdělena na tři etapy, během kterých bude docházet ke stěhování jednotlivých provozů. Zahájení prací se předpokládá v závěru letošního roku, jejich dokončení pak v první polovině roku 2028.

Zdroj: Správa Železnic