České dráhy (ČD) vypsaly na konci prosince zadávací řízení na dodání a servis bateriových vlaků. Pro provoz v Moravskoslezském kraji ČD poptávají 15 vlaků s dojezdem nejméně 80 kilometrů v bateriovém režimu. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ČD Lukáš Kubát. Předpokládaná cena investice zahrnující pořízení vlaků, vybraných náhradních dílů a servis po dobu 15 let je 3,4 miliardy korun. V budoucnosti dopravce plánuje pořízení dalších bateriových vlaků pro různé regiony České republiky. Nasazení prvních bateriových vlaků předpokládá v roce 2025.

Mezi regionálními objednavateli dopravy se zvyšuje zájem snižovat emise skleníkových plynů a zkvalitňovat dopravní obslužnost, řekl generální ředitel a předseda představenstva Českých drah Michal Krapinec. Oboje podle něj splňují elektrické jednotky s bateriemi, které jsou na elektrifikovaných úsecích napájeny přímo z troleje a na neelektrifikovaných tratích zajišťuje pohon elektřina akumulovaná v baterii.

Novými vozidly budou ČD jezdit bez přestupu mezi elektrifikovanými i neelektrifikovanými tratěmi, uvedl Krapinec. Cestujícím tak odpadnou přestupy mezi elektrickou a motorovou soupravou. Díky tomu ČD nabídnou přímé spoje bez přestupu z různých koutů kraje, například z Krnova nebo Budišova nad Budišovkou, přímo do centra Ostravy a zároveň budou nahrazeny motorové vlaky a sníženy emise skleníkových plynů.

České dráhy chtějí koupit 15 jednotek ve dvousystémovém provedení pro napájení z troleje a navíc z baterie. Půjde o bezbariérová, nízkopodlažní vozidla s klimatizovanými oddíly, nejméně 135 místy k sezení v první a ve druhé třídě, prostorem pro osoby na vozíku, kočárky a jízdní kola, vybavená moderním audiovizuálním informačním systémem, zásuvkami pro napájení elektroniky cestujících nebo wi-fi, doplnil člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

Bateriové jednotky budou vybaveny zabezpečovacím a komunikačním systémem ETCS a GSM-R. Při napájení z troleje budou mít maximální rychlost 160 km/h a z baterie 120 km/h. Baterie musí umožnit dojezd nejméně 80 kilometrů. Jednotky budou vybaveny systémem rekuperace, který umožní elektřinu vyrobenou při brzdění vracet zpět do trakční sítě nebo do baterií. Díky tomu se sníží energetická náročnost nových vlaků, uvedl dopravce.

České dráhy plánují v rámci Strategie 2030 investovat do obnovy vlaků do roku 2030 až 100 miliard korun. V současné době mají objednáno 110 elektrických jednotek RegioPanter, 76 motorových jednotek PESA, 20 devítivozových expresních souprav ComfortJet a 50 elektrických lokomotiv Siemens Vectron pro rychlost 230 km/h. Na linkách s novými vozidly sleduje národní dopravce rostoucí zájem o cestování.

Zdroj  :ČTK

Nehodovost na drahách v Česku se loni v meziročním srovnání zvýšila. Na železnici, v metru a na lanových, trolejbusových i tramvajových drahách zemřelo v minulém roce 249 lidí, tedy o 43 více než o rok dříve. Počet mimořádných událostí na drahách vzrostl o více než 16 procent na 4474. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Drážní inspekce. Loňský počet událostí na drahách se podle ní přiblížil stavu z let 2017 až 2019 a počet mrtvých byl obdobný jako v letech 2019 a 2020.

Největší vliv na počet usmrcených mají podle inspekce každoročně srážky vlaku s člověkem. „Více než čtyři pětiny usmrcených jsou lidé, kteří v rozporu se zákonem vstoupili do kolejí, kde je usmrtil přijíždějící vlak,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí inspekce Martin Drápal. Doplnil, že loni střetů vlaku s člověkem meziročně přibylo o 26 procent na 270. V souvislosti s tím se zvýšil počet obětí při těchto nehodách. Inspekce jich eviduje 200, o téměř 23 procent více než v roce 2021.

Nejvíce mimořádných událostí se loni stalo na tramvajových, trolejbusových a lanových drahách a v metru. Bylo jich 3214, což je téměř o pětinu více než v předchozím roce. Zemřelo při nich devět lidí, o jednoho více než v roce 2021. Na železnici se počet nehod meziročně zvýšil o deset procent na 1260 a počet mrtvých o 21 procent na 240.

Podle Drápala se stalo meziročně více nehod také na železničních přejezdech. Inspekce jich v roce 2022 evidovala 166, zatímco předloni 160. „Ačkoliv nárůst počtu mimořádných událostí byl o necelá čtyři procenta, tak celkový počet usmrcených při mimořádných událostech na železničních přejezdech vzrostl o téměř 28 procent na 37. Ještě více se pak zvýšil počet zraněných, a to o téměř 32 procent,“ uvedl mluvčí.

Současně zmínil pokračující nárůst počtu nedovolených jízd drážních vozidel za návěstidlo zakazující jízdu, v porovnání s předchozím rokem ale nebyly tyto události tak tragické. Zatímco v roce 2021 při nich zemřeli čtyři lidé a 60 jich bylo zraněno, loni zemřel jeden člověk a devět lidí bylo zraněno. Podle Drápala na základě zjištění inspekce za většinou případů, kdy vlak projede návěstidlo se zákazem jízdy, stojí pochybení nebo omyl strojvedoucího.

Loni jednou z největších vlakových nehod byla srážka pendolina s lokomotivou v Bohumíně na Karvinsku 27. června, kterou nepřežil strojvedoucí a zraněno bylo pět lidí. Drážní inspekce po kolizi předběžně připustila, že pendolino projelo kolem návěstidla zakazujícího jízdu. Při vyšetřování nehody se následně podle policie zjistilo, že strojvedoucí byl pod vlivem alkoholu. Škoda se po nehodě odhadovala na desítky milionů korun, podle televize Prima se vyšplhala na zhruba 200 milionů korun.

Počet mimořádných událostí, usmrcených a zraněných na drahách v ČR:

Zdroj: Drážní inspekce

Ve Švýcarsku se po 150 letech podařilo uskutečnit plán železničního propojení tří turisticky vyhledávaných údolí – Montreux, Gstaad a Interlaken. V prosinci se tak vydal na složitou cestu nový vlak GoldenPass Express, který dokáže měnit rozchod kol a výšku vagonů, aby se přizpůsobil různým tratím a nástupištím. Nápad pomohly přivést k životu i dvě české firmy. ČTK to sdělila společnost Passengera, která je jednou z nich.

Trať dlouhá 115 kilometrů má převýšení 900 metrů a skládá se ze dvou typů kolejí. Nový vlak má proto variabilní podvozek, který dokáže za jízdy plynule měnit rozchod kol téměř o půl metru a také zvládne upravit výšku vagonů až o 20 centimetrů podle nástupišť. Cestující si změny prakticky nevšimnou.

Na vytvoření 23 vozů v celkové hodnotě 88,8 milionu eur (2,1 miliardy Kč) spolupracoval švýcarský výrobce vlaků Stadler a francouzský dopravní gigant Alstom. Na vzhledu se podílelo italské designérské studio Pininfarina.

Na palubě je kromě první a druhé třídy také prestižní třída pro 18 cestujících, ve které si mohou zájemci vychutnávat panoramatické výhledy z otočných, elektricky nastavitelných křesel dodaných českou značkou Borcad. Digitální služby na palubě pro všechny cestujících pak zajišťuje technologická společnost Passengera.

Firma Passengera vyvíjí a dodává komplexní digitální řešení pro vlaky, autobusy a ostatní prostředky veřejné dopravy po celém světě. Její služby mohou cestující využít například ve vlacích Pendolino či v autobusech FlixBus. Na technologii firmy spoléhá i futuristický projekt největšího metra na světě v saúdskoarabském Rijádu, turistické vlaky na Machu Picchu v jihoamerickém Peru nebo luxusní katamarán společnosti Austal, který bude brzy brázdit vody ve Francouzské Polynésii.

Zdroj  : ČTK