Domů Blog

Skončily obě uzavírky na Pražském okruhu u Slivence, provoz byl obnoven

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) ukončilo druhou uzavírku Pražského okruhu u Slivence. Dvě krátkodobá uzavření, na 16,5 kilometru okruhu mezi sjezdy na Ořech a do ulice K Barrandovu, v noci z neděle na dnešek způsobilo usazení mostního nosníku. První přerušení provozu začalo ve 23:12 a skončilo ve 23:46, druhé omezení pak platilo od 0:21 do 1:34. Vyplývá to z informací Národního dopravního informačního centra (NDIC).

V úseku mezi sjezdy na Slivenec a na Ořech stavbaři strhli dva mosty kvůli plánovanému rozšíření Pražského okruhu na tři pruhy pro každý směr. Stávající přemostění podle regionálního mluvčího ŘSD Luďka Hubáčka však rozšíření neumožňovalo.

Stavbaři podle mluvčího původně plánovali instalovat nosník v noci ze soboty na neděli. Kvůli technickým komplikacím to ale nebylo možné.

Policie původně na síti X oznámila, že omezení začne ve 13:00 a potrvá dvě hodiny. Později uvedla, že se začátek uzavírky posouvá na nedělní večer.

Zdroj: ČTK

Budování škálovatelné logistiky chladového řetězce prostřednictvím strategické integrace

Očekávání spotřebitelů, přísnější dohled regulátorů a požadavky na udržitelnost se v potravinovém dodavatelském řetězci sbíhají. Nejlépe na tom budou firmy, které přestanou problémy jen záplatovat a začnou své provozy propojovat. Logistika chladového řetězce nebyla nikdy náročnější. Nejde o dočasný tlak, ale o novou normalitu.

Síly, které mění provoz chladového řetězce

Čísla jsou jasná. Služby chladového řetězce vedou mezi všemi typy potravinové logistiky s podílem 61,2 % trhu a dál rostou. Podle Mordor Intelligence dosáhl širší trh potravinové logistiky v roce 2025 hodnoty 130 miliard dolarů. Do roku 2034 má vzrůst na 227 miliard dolarů. Tento růst odráží skutečnou poptávku: spotřebitelé chtějí více čerstvých, chlazených a mražených výrobků a obchodníci chtějí, aby byly doručovány spolehlivě.

Roste i regulační tlak. Oddíl 204 zákona o modernizaci bezpečnosti potravin (FSMA) amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ukládá firmám, které pracují s rizikovými potravinami, vést elektronické záznamy o sledovatelnosti. Klíčová data musí zaznamenávat v každém kritickém bodě sledování. Plnění předpisů je dnes základním požadavkem na dodavatelský řetězec.

Další rovinu přidává udržitelnost. Podle Národních institutů zdraví (NIH) připadá na přepravu v chladovém řetězci více než 40 % celkové spotřeby energie v logistice. Hlavní příčinou jsou chladírenská nákladní auta s dieselovým pohonem. Tato spotřeba zvyšuje provozní náklady a podkopává cíle snižování uhlíkových emisí. Ve hře je tak finanční i environmentální výkonnost.

Žádný z těchto problémů nelze vyřešit samostatně. Řešení musí být strategické: vše musí fungovat společně a být propojeno v jednom systému řízeném daty.

Hlavní výzvy, kterým dnes čelí výrobci v chladovém řetězci

Zachování integrity výrobků. Řízení teploty a monitorování v reálném čase nejsou příjemným bonusem. Jsou základem bezpečnosti potravin.

Studie z roku 2025 v časopise IOSR Journal of Business and Management (roč. 27, č. 5) zjistila, že největší výzvou pro poskytovatele chladového řetězce jsou nedostatečné kapacity zařízení. Podle 71 % respondentů je infrastruktura zásadní a slabé sledování zásilek vyčnívá jako hlavní nedostatek. Díky monitorování v reálném čase se ze změn teploty, otevírání dveří a zpoždění při přepravě stávají proměnné, které řídíte. Přestávají to být problémy, na které přijdete příliš pozdě. Právě v tom je rozdíl mezi běžnou dodávkou a nákladným stažením výrobků z trhu.

Provozní efektivita. Každá neefektivita stojí v logistice chladového řetězce víc než u běžné přepravy. Podle IMARC Group spotřebují chladírenská nákladní auta o 20–30 % více paliva než standardní vozidla.

Výzkum NIH dělí náklady na chlazení do tří částí: chlazení během přepravy, chlazení v době, kdy vozidlo čeká, a náklady na otevírání dveří nákladového prostoru při zastávkách. Každá z nich představuje jasnou příležitost k úsporám. Provozovatelé, kteří vědí, kam jejich peníze jdou, s tím mohou něco udělat.

Rozhodování na základě dat. Datová výhoda je skutečná. Společnost Gartner označila „důvěru a správu“ za základní téma svých hlavních technologických trendů v dodavatelských řetězcích pro rok 2026. Upozornila, že pokroky v agentní a fyzické AI posouvají výrobní sítě k inteligentním, samostatně řízeným ekosystémům. Provozovatelé, kteří posílí datovou infrastrukturu už teď, budou mít lepší výchozí pozici pro autonomní plánování výroby a kvalitnější rozhodování. Ti, kdo budou čekat, budou dělat nákladná rozhodnutí na základě neúplných informací.

Škálování pro růst

Rostoucí potravinářské značky narážejí na stejnou zeď: systémy, které zvládají dnešní objemy, se s růstem firmy často rozpadají. Výzkum MHI a Deloitte z roku 2025 ukazuje, že 55 % lídrů v dodavatelských řetězcích zvyšuje investice do technologií a 60 % plánuje utratit více než 1 milion dolarů. Otázkou je, zda tyto peníze financují systémy, které porostou, nebo systémy, které se zaseknou. Odpověď závisí na tom, jak pečlivě je integrace naplánována od začátku.

Inovace, které určují budoucnost logistiky chladového řetězce

Integrovaná distribuce. Integrovaná distribuce řídí celou cestu výrobku, nejen samotný pohyb zboží. Data o zásobách v reálném čase umožňují přesné plánování nakládky, předvídatelné odjezdy a chytřejší volbu druhu dopravy.

To je důležité, protože podle IMARC Group připadá na silniční dopravu 52,8 % tržeb z přepravy v potravinové logistice. Spolehlivost pozemní přepravy je proto kriticky důležitá. Provozovatelé, kteří přepravu a skladování řeší jako oddělené funkce, se potýkají se selháním plánování nakládky a se zpožděnými odjezdy. Ti, kdo propojí data o zásobách s realizací přepravy, tyto neefektivity zastaví dřív, než vůbec vzniknou.

Systémy řízení skladu. Systémy řízení skladu (WMS) nejen snižují ruční práci. Zlepšují také přehled o celém skladu a posilují navazující realizaci přepravy. Když týmy vědí, jaké zásoby mají, kde jsou a kdy se pohybují, mohou přesněji plánovat nakládku, udržet plynulý tok přepravy a omezit nákladné výpadky způsobené ručním předáváním a nedostatkem informací.

Poradenství v oblasti inovací. Poradenství v oblasti inovací pomáhá týmům v potravinové logistice zvládat složitost a zavádět smysluplné změny ve větším měřítku. Jeho hodnota závisí na zdroji. Rady od provozovatelů se skutečnou zkušeností z potravinářství bývají důvěryhodnější a praktičtější než rady postavené jen na vnějších modelech.

Přesná strojní technika a automatizace. Přesná strojní technika a automatizace mohou patřit k nejcennějším investicím v potravinové logistice. Automatizované chladírenské sklady mohou přinést silnou dlouhodobou návratnost. Standardizované systémy zase pomáhají rostoucím potravinářským značkám omezit nekonzistence a uvádět výrobky na trh rychleji a s větší jistotou. Cílem automatizace je snížit proměnlivost, kvůli které je růst nákladný a nespolehlivý.

Spojování souvislostí: budování integrovaného dodavatelského řetězce

Roztříštěné provozy mají svůj vzorec. Slepá místa ve skladu kazí plánování nakládky. Nepropojená data o zásobách rozhazují plánování tras. Chybějící údaje o přípravě zásilek oddalují odjezdy. Příznaky jsou různé, ale problém je jeden: týmy pracují izolovaně, přestože by měly spolupracovat. Integrace tento příběh obrací. Když logistika, technologie a výrobní know-how táhnou za jeden provaz, plnění předpisů se zjednoduší.

Vezměme si příklad začínajícího potravinářského startupu, který se svou řadou alternativ mléčných výrobků pronikl do celostátní obchodní sítě díky partnerství s poskytovatelem logistických řešení pro chladový řetězec. Tým bral vývoj chuti, pilotní výrobu, senzorické testování a návrh obalu jako jeden propojený proces, a ne jako čtyři samostatná předávání. Výběr surovin od prvního dne zohledňoval teplotní požadavky a limity trvanlivosti. Pilotní šarže ověřily manipulační kroky i body sběru dat, které byly potřeba ke sledování každé šarže. Výsledky senzorických testů byly přiřazeny ke konkrétním šaržím a podmínkám skladování. Obal byl navržen s ohledem na tepelné vlastnosti, efektivní přípravu zásilek a etikety pro sledovatelnost. Každá fáze vytvořila použitelná data pro další fázi, a přesně tuto disciplínu logistika chladového řetězce vyžaduje.

Výsledkem bylo sebevědomé celostátní uvedení na trh, založené na skutečných provozních datech, a ne na odhadech. Z toho plyne ponaučení pro profesionály v chladovém řetězci: sledovatelnost, soulad s FSMA 204 a škálovatelný růst nejsou samostatné projekty. Jsou výsledkem propojeného provozu. Když váš sklad, přeprava a výroba mluví stejným jazykem a sdílejí stejná data, plnění předpisů se stává vedlejším produktem vašeho způsobu práce. Škálování se stává plánem místo paniky a integrita výrobku vydrží od první šarže až po poslední dodávku. Propojte souvislosti už teď. Vybudujete tak dodavatelský řetězec, který poroste s vámi, a ne takový, který budete neustále záplatovat článek po článku.

Praktická doporučení pro výrobce v potravinové logistice

Nemusíte všechno zbourat a postavit znovu. Musíte si disciplinovaně stanovit priority. Tady začínají chytří provozovatelé:

  • Získejte lepší přehled díky datům v reálném čase a sledování přes IoT. Nemůžete optimalizovat to, co nevidíte, proto nejdřív odstraňte slepá místa.
  • Propojte sklad s realizací přepravy. Plánovači nakládky potřebují aktuální stav zásob, ne ranní odhady. Toto propojení odstraní zpoždění, která nenápadně zvyšují vaše náklady na jeden karton.
  • Vybírejte partnery, kteří to skutečně dělali, nejen studovali. Rady získané přímo v potravinářském provozu vždy překonají rady převzaté z teoretického modelu.
  • Řešte náklady na chlazení ve třech částech. Přeprava, prostoje a otevírání dveří se dají každé zvlášť zlepšit. Řešte je jednu po druhé a ochráníte tak marži a zároveň splníte cíle udržitelnosti.
  • Budujte pro škálování od prvního dne. Trh míří ke 227 miliardám dolarů. Škálovatelná infrastruktura vám umožní tento růst využít.

Prvním krokem je upřímný audit: Kde se vaše datové toky přerušují? Kde selhává předávání mezi skladem a přepravou? Kde je integrace už možná, ale zatím chybí?

Odpovědi na tyto otázky vymezují vaši příležitost. V tomto měnícím se prostředí se dopředu posunou firmy, které podle zjištění skutečně jednají a nejen o nich mluví.

Zdroj: Food Logistics

Český železniční průmysl jednal na InnoTransu o nových zakázkách a projektech za miliardy korun

České firmy uzavírají letošní veletrh InnoTrans 2026 v Berlíně s řadou rozjednaných obchodních případů a s potenciálem nových kontraktů pro následující roky. Jednání, která během veletrhu vedli čeští výrobci se světovými producenty kolejových vozidel, dopravci a správci infrastruktury, představují obchodní potenciál v řádu miliard korun. Vedle již konkrétně rozpracovaných zakázek se otevřely další možnosti spolupráce na evropských i mimoevropských trzích – od dodávek komponentů pro nová kolejová vozidla přes interiéry a zabezpečovací technologie až po ETCS a projekty spojené s modernizací železniční infrastruktury.

InnoTrans potvrdil význam českého železničního průmyslu jako jednoho z nejvýrazněji exportně orientovaných odvětví v České republice. Desítky společností v Berlíně nejen prezentovaly nové výrobky a technologie, ale během čtyř veletržních dnů absolvovaly stovky obchodních jednání se současnými i potenciálními zákazníky.

„InnoTrans není pro české firmy pouze výkladní skříní jejich technologií. Je to především místo, kde se připravují konkrétní zakázky na další roky. Už nyní můžeme říci, že české společnosti odjíždějí z Berlína s novými kontrakty a velmi konkrétními obchodními příležitostmi, jejichž celkový potenciál se pohybuje v řádu miliard korun. Je to potvrzení toho, že český železniční průmysl je ve světě vnímán jako technologicky vyspělý a spolehlivý partner a že naše firmy dokážou uspět vedle největších globálních hráčů,“ říká Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI – Asociace podniků českého železničního průmyslu.

Význam silné exportní pozice českého železničního průmyslu zdůraznil při oficiálním otevření české expozice také ministr dopravy Ivan Bednárik.

„Za třicet let od prvního ročníku InnoTransu se Česká republika posunula mezi lídry evropského železničního průmyslu. Velkou roli v tom hraje také ekonomická diplomacie, díky níž dokážeme českým firmám a jejich technologiím úspěšně otevírat zahraniční trhy. Právě inovace jsou tím, co bude rozhodovat o dalším rozvoji železnice a konkurenceschopnosti celého odvětví,“ uvedl Ivan Bednárik, ministr dopravy ČR.

Veletrh InnoTrans 2026 se v Berlíně konal od úterý 22. září a dnes v odpoledních hodinách uzavře své brány. České společnosti se na veletrhu prezentovaly jak samostatně, tak v rámci společné expozice českého železničního průmyslu, kterou pořádaly Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a ACRI – Asociace podniků českého železničního průmyslu.

České firmy si z Berlína odvážejí konkrétní byznys

Společnost AŽD Praha vedla na InnoTransu řadu obchodních rozhovorů zaměřených na zahraniční projekty v oblasti zabezpečení a ETCS. Za mimořádně významné firma považuje jednání s japonskou společností NIPPON SIGNAL, které může otevřít prostor pro strategickou spolupráci zejména v oblasti ETCS na asijských trzích. AŽD staví na dlouholetých zkušenostech s implementací evropského vlakového zabezpečovacího systému v době, kdy se jeho principy stále více prosazují také mimo Evropu. Firma během veletrhu jednala rovněž o spolupráci při vybavování kolejových vozidel palubními částmi zabezpečovacích systémů. Celkový obchodní potenciál kontaktů a projektů rozjednaných na InnoTransu AŽD odhaduje ve stovkách milionů korun.

BONATRANS GROUP využil InnoTrans především k intenzivním jednáním s nejvýznamnějšími výrobci kolejových vozidel a k přípravě projektů pro další období. Firma se během veletrhu setkala mimo jiné se zástupci Siemensu, Alstomu a Škody a pozitivně hodnotí zejména výhled segmentu osobní železniční dopravy. Významným obchodním výsledkem je kontrakt navázaný na projekt S-Bahn Curych, který získal Siemens. Na jeho realizaci se BONATRANS bude podílet. Se Škodou současně řeší další připravované kontrakty, včetně projektu nových elektrických jednotek pro Středočeský kraj. Přestože se konkrétní smlouvy většinou neuzavírají přímo na veletrhu, BONATRANS odhaduje potenciál kontaktů a rozjednaných projektů v řádu miliard korun.

BORCAD považuje InnoTrans za jeden z klíčových momentů pro tvorbu obchodního plánu na následující dva roky. Během veletrhu firma absolvovala jednání s významnými výrobci kolejových vozidel a dopravci z Česka i zahraničí, včetně partnerů z Německa, Irska a Chorvatska. Obchodní potenciál rozjednaných projektů BORCAD odhaduje přibližně na 300 až 500 milionů korun. Stále větší význam má pro společnost segment dálkové dopravy, který nabízí širší prostor pro individualizaci interiérů a nové komfortní prvky pro cestující. Veletrh zároveň potvrdil zájem trhu o koncept FLATwhite, který BORCAD v Berlíně představil. Firma již jedná o dvou konkrétních projektech, které z tohoto konceptu vycházejí.

DT – Výhybkárna a strojírna hodnotí účast na InnoTransu velmi pozitivně. Její zástupci jednali o řadě možných zakázek se stávajícími partnery i se zájemci z trhů, kam zatím společnost své výrobky nedodává, například z Estonska, Kazachstánu, Alžírska, Iráku, Japonska, Ukrajiny nebo Litvy. Pozornost vzbudil také snímač z vlastního vývoje DTVS, který měří dynamickou odezvu projíždějících vozidel. Dokáže rozpoznat jejich průjezd a určit rychlost i směr jízdy. Další vývoj směřuje k měření projeté zátěže, odhalování vad kol a především k doplnění konceptu chytré diagnostiky a prediktivní údržby výhybek. Firma ho poprvé oficiálně představila právě na InnoTransu a zájem o něj projevili i zástupci francouzského správce železniční infrastruktury.

Starmon představil na InnoTransu vlastní technologie pro diagnostiku železniční infrastruktury a zabezpečovací systémy a zároveň vedl jednání s potenciálními zákazníky z Evropy i dalších světových regionů. Výraznou pozornost vzbudilo zařízení pro automatickou kontrolu sběračů projíždějících vozidel, které již firma instaluje na několika místech v České republice. Starmon prezentoval také distribuovaný zabezpečovací systém Sirius zahrnující technologii pro elektronické přejezdy, počítače náprav nebo LED návěstidla. Zahraniční zájem firma zaznamenala mimo jiné ze strany potenciálních zákazníků z Indie. Vzhledem k charakteru zabezpečovacích technologií firma očekává, že konkrétní obchodní výsledky řady kontaktů z InnoTransu se budou postupně promítat do zakázek v následujících letech.

Škoda Group využila letošní InnoTrans k prezentaci nejnovějších vozidel a technologií i k jednáním se zákazníky z Evropy a dalších světových trhů. Velký zájem vyvolala nová generace bateriového RegioPanteru BEMU i tramvaj Škoda ForCity Plus 52T pro Prahu, která přitahuje pozornost potenciálních zákazníků zejména ze západoevropských trhů. Firma v Berlíně představila také své trolejbusy a vlastní technologie v oblasti digitalizace, zabezpečení a ETCS. Pozici Škoda Group ve střední Evropě současně posiluje nový kontrakt se ZSSK na dodávku vlakových jednotek pro dálkovou dopravu, které budou schopné provozu také v Rakousku či Maďarsku. Podle společnosti je o prezentovaná řešení výrazný zájem jak ze strany veřejných, tak soukromých dopravců.

ZKL Group hodnotí letošní InnoTrans jako důležitou platformu pro prezentaci nových výrobků a setkávání se stávajícími i novými obchodními partnery. Koncentrace klíčových světových hráčů na jednom místě podle firmy výrazně usnadňuje a urychluje obchodní jednání. ZKL Group má dnes zákazníky téměř na všech kontinentech a vedle evropského trhu vidí další potenciál například v Jižní Americe. Významnou příležitost představuje také Ukrajina, kde společnost rozvíjí dlouhodobou spolupráci s místními výrobci a počítá s možnostmi spojenými s budoucí obnovou země. Podle firmy letošní veletrh splnil očekávání jak z hlediska udržování současných zákaznických vztahů, tak získávání nových projektů.

InnoTrans jako brána na světové trhy

Pro české společnosti je InnoTrans jednou z nejvýznamnějších globálních obchodních platforem. České firmy letos v Berlíně představily kompletní kolejová vozidla, komponenty, řešení pro vysokorychlostní železnici, zabezpečovací systémy, digitální technologie, diagnostiku infrastruktury i nové produkty zaměřené na snižování provozních nákladů a ekologické stopy železnice.

Letošní obchodní jednání podle ACRI potvrzují, že české společnosti se stále častěji zapojují nejen jako dodavatelé jednotlivých komponentů, ale také jako technologičtí partneři velkých mezinárodních projektů. Vedle tradičních evropských trhů se další příležitosti otevírají také v Asii, na Ukrajině, v Jižní Americe a dalších regionech.

Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu

Letos poslední větší oprava ŘSD v Olomouckém kraji začne v Hranicích

Poslední letošní větší oprava z dílny Správy Olomouc coby pracoviště ŘSD v Olomouckém kraji se týká silnice I/47. Od pondělí 5. 10. 2026 začne výměna asfaltových vrstev na Olomoucké ulici v Hranicích. Dotčený úsek měří asi kilometr jedním směrem a vede od okružní křižovatky dále do centra města. Práce potrvají zhruba 14 dní za obousměrného provozu jedním pruhem pro každý směr po neopravované části silnice bez potřeby objízdných tras.

Během oprav dojde k frézování starého povrchu do hloubky přibližně 12 cm. Následně nastane kontrola podkladních částí a jejich případné sanace před ošetřením podloží a pokládkou nových asfaltových vrstev. Rozsah činností vychází z nezávislého diagnostického posouzení stavu silnice I/47, odborný posudek složený z pochůzek, vrtů i laboratorních měření potvrdil přítomnost vad jako jsou trhliny, koroze, koleje a příliš zvýšené nezpevněné krajnice. To vše bude minulostí po zásahu vysoutěženého zhotovitele. Ze sedmi zájemců podala nejvýhodnější nabídku vybraná firma Strabag, smluvní cena opravy dosahuje cca 14,9 milionu Kč.

Zdroj: ŘSD

Součástí jemnického nádraží je od včerejška malé muzeum železnice

Součástí vlakového nádraží v Jemnici na Třebíčsku je malé muzeum železnice. Otevřené bylo včera při oslavách 130 let existence trati Jemnice – Moravské Budějovice. Vystavuje historickou techniku, která sloužila ve stanici Jedlová, i originální vybavení ze stanic na trati, řekl Martin Kouřil, předseda Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě, který na trať vypravuje výletní vlaky.

„Přihlásili se nám občané, kteří zachránili některé historické exponáty z Moravských Budějovic a Jemnice. Jednak stůl pana Josefa Tichého, který byl posledním přednostou stanice Jemnice, než zde byla přednostenská služba zrušena. A tvoří takový intimní koutek k připomínce všech zaměstnanců, kteří tady kdy pracovali,“ řekl Kouřil.

Jemnická stanice měla přednostu do roku 1974. Do roku 2006 už byla na nádraží jen pokladna. Pravidelná osobní doprava se na trati Jemnice – Moravské Budějovice zastavila 31. prosince 2010, podle úřadů kvůli ztrátovosti.

Nové muzeum bude přístupné vždy, když na nádraží přijede víkendový výletní vlak vypravovaný při mimořádných příležitostech nebo po dohodě s jemnických infocentrem.

Propojení měst na jihu Moravy a Čech se v 19. století připravovalo 25 let, řekl Kouřil. Plán byl vést železnici z Moravského Krumlova přes Jemnici a Dačice do Jindřichova Hradce a Třeboně. Vybudovaný byl ale jen úsek Moravské Budějovice – Jemnice. Trať byla otevřena 9. listopadu 1896. Oslavy chtěli organizátoři uspíšit kvůli obavě ze špatného počasí.

Velkou atrakcí oslav se staly jízdy parním vlakem. První spoj dorazil do Jemnice okolo 10:30, vítaly ho stovky lidí.

Občasné jízdy osobních vlaků se na trať díky Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě vrátily v roce 2014. O čtyři roky později začal Kraj Vysočina objednávat jízdy pravidelně. „Na rok 2026 objednáváme 9484,8 vlakokilometrů, které ujede 228 párů vlaků. Vlaky provozujeme 66 dnů v roce, v měsících od dubna do prosince mimo říjen, o víkendech nebo státních svátcích nebo jiných zvláštních příležitostech. Výše kompenzace činí 1,1 milionu korun,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Výročí vybudování železnice slaví dnes na Vysočině i ve Velkém Meziříčím na Žďársku. Na trati do Studence jezdí vlaky už 140 let. A mimořádnost pro milovníky železnice připravil i Den železnice na jindřichohradecké Úzkokolejce. Naposledy na ní jezdí mezi jihočeským Jindřichovým Hradcem a Černovicemi na Pelhřimovsku motorový vůz M27, který dostal přezdívku Ponorka kvůli futuristickému vzhledu s kulatými okny. Vedení Úzkokolejky připravuje prodej vlaků do zahraničí.

Zdroj: ČTK

Na části linky C nejezdí o prodlouženém víkendu metro

Od včerejška do zítra nejezdí v Praze metro na lince C mezi stanicemi Pražského povstání a Chodov. Důvodem je výměna dalších 460 původních dřevěných pražců za betonové v úseku mezi Budějovickou a Kačerovem. V uzavřeném úseku budou o celém prodlouženém víkendu jezdit autobusy XC. Do běžného provozu se metro vrátí v úterý 29. září.

Mezi Letňany a Pražského povstání a stanicemi Chodov a Háje metro pojede, ve druhém úseku budou ale vlaky jezdit kyvadlově.

Dopravní podnik uvedl, že jde o poslední plánovanou rekonstrukci v metru v tomto roce. „Společně s jarní výměnou pražců DPP letos na trati C nahradí v součtu 1119 pražců. Na nejstarším úseku metra tak zbývá vyměnit 3644 z celkem 20.097 kusů, tj. 18 procent,“ konstatoval podnik.

V příštím roce dopravce plánuje vyměnit dalších 1979 pražců ve čtyřech termínech: o Velikonocích, na začátku letních prázdnin a v průběhu dvou prodloužených víkendů na podzim. Výměna všech dřevěných pražců na trati by podle DPP měla být dokončena před zahájením automatizace provozu na lince C.

Náhradní autobusová doprava pojede po trase Pražského povstání – Pankrác – Budějovická – Kačerov – Roztyly – Dědinova – Chodov.

Jančura: RegioJetu se v soutěžích daří, profitují z nich rozpočty i cestující

S liberalizací české železnice je majitel soukromého dopravce RegioJet Radim Jančura z velké části spokojen. Firmě se podle něj daří v soutěžích o železniční linky, díky konkurenci a soutěžím se daří zvyšovat komfort pro cestující a veřejné rozpočty zároveň ušetří. Atraktivita železnice se podle něj zvyšuje, další skokový růst přinese až zvýšení cestovní rychlosti, pokud se podaří postavit vysokorychlostní tratě, řekl v rozhovoru s ČTK. V sobotu uplyne 15 let od první jízdy vlaku v typické žluté barvě.

Jančura vyjel na české železnice v září 2011, když spojil Prahu s Ostravou. Od té doby expandoval jak v Česku, tak v dalších zemích střední Evropy. Po vlacích provozovaných na komerční riziko bez kompenzace od ministerstva dopravy či krajů se začal účastnit soutěží a v části z nich uspěl. „Výsledky ukazují, že soutěže mohou státu i krajům ušetřit miliardy korun. Například na naposledy soutěžené lince R10 jsme nabídli provoz za 70,40 koruny za vlakový kilometr, zatímco dnes stát platí 246,80 koruny. To je obrovský rozdíl a konkrétní ukázka toho, co mohou soutěže přinést,“ zmínil spojení Prahy s Hradcem Králové a Trutnovem.

Velmi dobře si podle něj počínají i některé kraje, jmenoval Ústecký, Jihomoravský či Plzeňský. Jako špatné příklady naopak vypíchnul Moravskoslezský či Karlovarský kraj. „Podle mě zbytečně prodlužují smlouvy Českým drahám za velmi nevýhodných podmínek. Když se někde platí skoro 500 korun za kilometr, je na místě se ptát, jestli je to skutečně nejlepší nabídka pro kraj a pro daňové poplatníky,“ řekl Jančura.

Díky soutěžím na tratě také obvykle přicházejí lepší vozidla. „To hlavní ale teprve začíná. V následujících letech se bude soutěžit provoz na velké části české železnice – v krajích i na rychlíkových a expresních linkách. Ukáže se, jak barevná česká železnice bude a kteří dopravci budou úspěšní,“ řekl Jančura.

Díky soutěžím podle něj získávají i cestující. „Na lince z Brna do Bohumína jsme místo starých vozů bez klimatizace nasadili klimatizované, nabídli jsme palubní catering. To samé jsme udělali na lince z Kolína do Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji nyní nasazujeme moderní nízkopodlažní jednotky,“ řekl Jančura. Připomněl, že za poslední roky se výrazně zlepšily i České dráhy, což je podle něj velkou zásluhou konkurence. „Také investují do nových vlaků a těží z toho cestující, vlakem chce cestovat více lidí,“ uvedl Jančura.

Nákupy nových vlaků či modernizace starších mají v RegioJetu pokračovat. „Nyní jsou pro nás ve výrobě vlaky za zhruba 20 miliard korun. Chceme také modernizovat vagóny tempem 100 kusů za rok. Zaměříme se na interiéry, sedačky, klimatizaci, zásuvky, toalety a další vybavení,“ naznačil plány Jančura. Plánuje otevřít i další čekárny, jako jsou v Praze a v Brně.

I když dopravci ve velkém kupují především nové elektrické jednotky, které jsou pro pravidelnou rychlíkovou dopravu vhodnější, ani soupravy složené z klasických vagónů z kolejí nezmizí, míní Jančura. „Jednotky mají lepší dynamiku, jsou energeticky efektivnější, jsou nízkopodlažní a bezbariérové. Soupravy zase mají v dálkové a mezinárodní dopravě velkou výhodu v pružnosti. Lze přidávat a ubírat vozy, kombinovat cestovní třídy či zařazovat lůžkové vozy,“ vysvětlil Jančura.

Jančura je také jedním z nejhlasitějších obhájců vysokorychlostní železnice, která může dostat podstatnou část lidí z aut do vlaků. „Pokud dokážeme cestu mezi Prahou a Brnem zkrátit na hodinu, nezmění se jen železnice. Změní se pracovní trh, bydlení i fungování regionů. Pokud lidem rychlá železnice ušetří desítky minut nebo hodinu denně, jsou to v součtu miliony hodin, které lidé mohou věnovat rodině, práci nebo sami sobě,“ řekl Jančura.

Zdroj: ČTK

Stát vybral v srpnu na mýtném 1,55 miliardy korun, meziročně o pět procent více

Stát vybral v srpnu na mýtném 1,55 miliardy korun, meziročně o pět procent více. Od začátku roku se na mýtném vybralo 13,3 miliardy korun, což je proti loňsku o 5,2 procenta více. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému. Za celý loňský rok bylo na mýtném vybráno 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.

„Struktura mýtného dnes stále více odráží také environmentální náklady silniční dopravy. Jen v srpnu připadlo přibližně 370 milionů korun z předepsaného mýtného na poplatky spojené s emisemi CO2, znečištěním ovzduší a hlukem. To představuje téměř čtvrtinu celkového předepsaného mýtného,“ uvedl generální ředitel CzechToll Petr Chvátal.

Z vybrané částky zaplatili 88 procent dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny za jízdu na dálnici, zbytek za užití silnic první třídy. Podíl zahraničních dopravců byl 52 procent.

CzechToll za srpen evidoval meziroční nárůst mýtných transakcí o 3,5 procenta na 96 milionů. Alespoň jednu transakci zaznamenal u 313.000 vozidel. Ke konci srpna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 815.000 vozidel. Dopravcům vydal CzechToll 523.000 palubních jednotek, z toho zhruba 27 procent českým dopravcům.

Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb. Současnému provozovateli mýtného systému končí desetiletá smlouva na konci listopadu 2029, ministerstvo dopravy proto plánuje letos v prosinci vyhlásit výběrové řízení na provozovatele.

Zdroj: ČTK

Logistické služby: Maersk zajišťuje v Herleshausenu logistiku pro online prodejce

Maersk si v Panattoni Parku Bad Hersfeld pronajal přibližně 71 800 m² logistických ploch pro smluvní logistiku. Nyní zahajuje expediční provoz, tedy další distribuci zboží do německých a dalších evropských distribučních center online prodejce.

Maersk uvedl do provozu nově vybudované logistické centrum v hesenském Herleshausenu pro zákazníka z oblasti online obchodu. Téměř dvanáct metrů vysoké ocelové regály na více než 62 000 m² skladové plochy se už od srpna plní zbožím všeho druhu. Nyní začal i expediční provoz, tedy další distribuce zboží do německých a dalších evropských distribučních center zákazníka. Maersk to oznámil 23. září v tiskové zprávě.

Plochy v „Panattoni Parku Bad Hersfeld Ost“, které má Maersk dlouhodobě pronajaté, nabízejí celkem 71 800 m² nejmodernějších logistických prostor. Z toho je 62 800 m² určeno ke skladování, 2 900 m² pro kanceláře a 6 100 m² tvoří mezanin. Areál leží u dálnice A4, tedy na důležité ose východ–západ ve středu Německa.

„Herleshausen je ideálním místem pro centrální překladiště toků zboží v rámci Německa i na sousední evropské trhy,“ říká Ole Trumpfheller, vedoucí oblasti Maersk Area Northern Europe Continent. „Naše nejnovější logistické centrum skvěle doplňuje naše portfolio v Německu, protože náš byznys smluvní logistiky silně roste. Zároveň podporuje naše zaměření na roli integrátora.“

Po úplném rozběhu nabídne logistické centrum v regionu 300 až 400 pracovních míst. V hlavní sezóně online obchodu, tedy od října do prosince, zde může dočasně pracovat až 1 000 zaměstnanců, kteří udrží tok zboží v chodu.

Na novém pracovišti Maersku v Herleshausenu dnes pracuje už 150 zaměstnanců. V příštích týdnech by se mělo objevit mnoho dalších pracovních nabídek.

Logistické centrum má fotovoltaickou elektrárnu a systém pro využití dešťové vody. K dispozici jsou také nabíjecí stanice pro elektromobily a speciálně navržené odpočinkové zóny pro zaměstnance. Pro budovu se usiluje o certifikaci DGNB Gold.

Zdroj: LOGISTIK.DE

Obal roku 2026: O Cenu předsedkyně poroty zabojuje pět obalových řešení

Letošní ročník soutěže Obal roku zná pět nominací na Cenu předsedkyně poroty 2026. O vítězi rozhodne předsedkyně poroty Jana Žižková, která z nominovaných řešení vybere jedno, které podle ní nejvýrazněji naplňuje odborná i kreativní kritéria soutěže. Výsledek bude vyhlášený 15. října na slavnostním galavečeru Obal roku 2026 v pražském Hotelu Aquapalace.

 Do finální pětice se letos dostala tato řešení:

  • DS SMITH PACKAGING – BenchPilot frame+
  • PILOUS PACKAGING – Univerzálně napříč značkami
  • KONICA MINOLTA – Konica Minolta AccurioJet 30000
  • BOXMAKER – Phone Fix-Box
  • SMURFIT WESTROCK · PEKÁRNA ANEŽKA – Futrály na frgály

„Ceny předsedkyně poroty jsou pro mě vždy velkou zodpovědností. Výběr je potřeba dělat s určitým časovým odstupem od hodnocení komise OR. Ideálním řešením je to, ke kterému je přistupováno holisticky již od počátku jeho vývoje, ať už se jedná o obal, etiketu či technologii. Každý Obal roku je jiný, proto je pokaždé výběr hlavních cen pro mě velmi náročnou výzvou,“ říká Jana Žižková, předsedkyně poroty Obal roku 2026.

Podle ředitelky Obalového institutu SYBA Ivy Werbynské ukazují nominace na Cenu předsedkyně poroty také šíři současného obalového trhu. „Letošní nominace znovu ukazují, že dobrý obal může mít mnoho podob. Může řešit ochranu výrobku, praktičnost, technologii, logistiku nebo způsob, jakým se produkt dostává k zákazníkovi. A Cena předsedkyně poroty je v tomto ohledu výjimečná. O vítězi totiž nerozhoduje celá porota, ale jediný člověk,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA.

 Vítěze budeme znát až na galavečeru Obal roku

Jméno vítěze odhalí Jana Žižková až na galavečeru Obal roku 2026, který naváže na odborný program Obal roku Summitu 2026 v Hotelu Aquapalace Praha v Čestlicích.

Letošní ročník soutěže Obal roku přinesl řadu řešení napříč různými oblastmi obalového trhu. Vedle hlavních ocenění a jednotlivých kategorií porota udělí i speciální ocenění, mezi která patří právě Cena předsedkyně poroty.

Obal roku Summit 2026 nabídne odborný program věnovaný budoucnosti obalového trhu, PPWR, nákladům, recyklovatelnosti a rozhodování o obalech.

Více informací naleznete zde: https://obalroku.cz/. Program a registrace Summitu: summit.obalroku.cz/program.

Zdroj: SYBA

Logistický kalendář

MSV

OBALKO