Vláda bude moci zřejmě od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
Pro zákon hlasovalo 89 koaličních poslanců, proti bylo 68 opozičních poslanců. Opozice neprosadila zamítnutí zákona. Neprosadila ani žádný ze svých pozměňovacích návrhů, takže Sněmovna přijala zákon v předložené podobě. Zákon musí ještě projednat Senát, který by se jím mohl zabývat patrně ve středu 22. dubna. Pokud ho schválí, dostane ho k podpisu prezident.
Pokud nastane mimořádná situace na trhu s pohonnými hmotami, bude moci vláda jejich ceny regulovat. Bude moci zasáhnout i v případě, pokud si to vyžádají důsledky takové mimořádné situace. Nebude smět stanovit jejich minimální nebo pevnou cenu. Cenový výměr bude moci vydat maximálně na 12 měsíců. Pokud ale situace bude přetrvávat, bude ho moci vydat opakovaně.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) schválení zákona přivítala. Za klíčové opatření označila to, že vláda bude moci reagovat i tehdy, pokud to budou vyžadovat důsledky mimořádné tržní situace. Podle ní nelze vyloučit to, že i když napětí na světových trzích opadne, koncové ceny pro zákazníky neklesnou. Označila to za pojistku, kterou vláda nebude moci použít bez odpovídajících důvodů. Vláda podle ní potřebuje legislativně silný nástroj, a tím je právě projednávaný zákon.
Petr Bendl (ODS) to naopak popsal tak, že vláda chce mít pravomoc rozhodnout i poté, co krize pomine. Zásahy podle něj povedou jen k nedostatku pohonných hmot na trhu. Stejnou obavu vyslovil i jeho stranický kolega Libor Turek. Lepší cestou je podle Turka například snížení daně. ODS to již navrhla, ale vláda s tím v pondělí vyslovila nesouhlas.
Ministryně také uvedla, že kdyby vláda předložila zákon ke schválení standardním postupem, nebylo by možné ho i při nejlepší vůli přijmout včas. Sněmovna i přes kritiku a nesouhlas opozice stvrdila, že může podle zákon projednávat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Kabinet zdůvodnil žádost o zrychlené projednání především snahou zabránit hospodářským škodám státu. Řada opozičních řečníků tvrdila, že pro stav legislativní nouze není důvod.
Na adresu samotného návrhu zákona zazněly kritické hlasy. Například předseda klubu TOP 09 Jan Jakob hovořil o socialistických experimentech. „Dnes mimořádná situace, zítra důsledky pozítří standardní nástroj. To je přesně ten mechanismus, kterému se říká plíživé rozšiřování státní moci,“ řekl Jakob. „Socík jako když vyšije,“ prohlásil předseda ODS Martin Kupka.
Podle Pirátů nejde zákon za podstatou problému. „Vnímáme ho spíš jako demonstraci nějaké aktivity,“ řekla poslankyně Pirátů Vendula Svobodová. Zákon nepovažuje za řešení krize, ale spíše za řešení možných právních postihů vlády. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib míní, že by vláda měla vrátit lidem peníze, které v důsledku vyšších cen získává navíc na dani z přidané hodnoty.
Předseda opoziční KDU-ČSL Marek Výborný řekl, že lidovci nejsou sice příznivci regulací. V mimořádných situacích, jako je nyní, by však jakákoli vláda podle něj měla mít možnost využít dočasně a za jasně definovaných podmínek nástroj, aby mohla i na základě regulace cen vyjít vstříc spotřebitelům. Musí však být podle něj zajištěno, aby se takový nástroj nedal zneužít.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že cenové výměry ve formě nařízení vlády nebude možné přezkoumávat ve správním soudnictví. „I přesto však bude zachováno právo na soudní ochranu. Ústavní soud může nařízení vlády přezkoumávat v abstraktním přezkumu z podnětu mj. poslanců, senátorů, veřejného ochránce práv, zastupitelstva kraje nebo v souvislosti s řízením o konkrétní ústavní stížnosti,“ stojí v důvodové zprávě.
Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, když v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.
Schillerová: Regulace cen pohonných hmot nemá nahrazovat tržní mechanismy
Cílem zákona o regulaci cen pohonných hmot formou vládního nařízení není podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nahrazovat tržní mechanismy. Kabinet chce mít ale pro mimořádné situace pojistku vyšší právní síly, než jsou nynější cenové výměry ministerstva financí, které mají formu opatření obecné povahy. Schillerová to dnes řekla senátorům.
„Cílem tohoto návrhu není nahrazovat tržní mechanismy ani plošně regulovat ceny,“ uvedla ministryně při obhajobě žádosti vlády, aby Senát projednal zákon zrychleně podobně jako Sněmovna v uplynulých hodinách. Její vystoupení si vyžádali zástupci opozičních frakcí, podle nichž vláda dostatečně nezdůvodnila nutnost zkráceného projednání zákona.
Podle aktérů debaty z řad opozičních senátorů Schillerová ani osobně nesdělila přesvědčivé důvody, proč by horní parlamentní komora měla zákon projednat zrychleně, když jsou cenové regulace ministerstva fungující. Jejich navrhované převedení na vládu je podle Tomáše Třetiny (TOP 09) alibismem ministerstva financí, které se obává správních žalob o náhradu škody.
Opoziční senátoři včetně předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS) se pozastavovali také nad tím, že premiér Andrej Babiš (ANO) ani nereagoval na jejich žádost, aby se poprvé od loňského nástupu do funkce do Senátu dostavil a žádost vlády obhájil. O dalším postupu by měl rozhodnout senátní organizační výbor, který se sejde ještě dnes večer. Schůze Senátu byla i kvůli tomu do 19:30 přerušena.
Kabinet v žádosti poukazoval na možnost značných hospodářských škod kvůli vlivu zvýšených cen pohonných hmot na růst cen zboží a služeb. Schillerová přiznala, že nařízení vlády by bylo napadnutelné jen u Ústavního soudu, nikoliv u správních soudů jako nynější regulace ministerstva financí. Uznala také že regulace podle novely energetického zákona z roku 2022 kvůli válce na Ukrajině provázely kompenzace na rozdíl od navrhované úpravy.
„Odmítám velmi razantně, že je zákon něco, co zavání socialismem,“ uvedla ministryně k výtkám opozice, že zákon zavádí centrální plánování. „Určitě nesledujeme to, abychom omezili nějaký soudní přezkum,“ dodala.
Předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN) poukázal na to, že v případě zastropování cen se ceny nafty snížily, ale ceny benzinu zvýšily na maximální povolenou mez. Obává se toho, že po zrušení regulace se ceny pohonných hmot skokově zvýší, aby si čerpadláři kompenzovali ušlé výdělky. Podle Plevného jsou dosavadní opatření funkční a není důvod je zrychleně měnit.
Předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement podobně jako straničtí kolegové ve Sněmovně kritizoval úpravu, podle níž vládní regulace cen může platit až rok. Lidovečtí poslanci neuspěli s návrhy zkrátit tuto lhůtu na 90 dnů s tím, že prodloužení na půl roku by musel schválit Parlament. K tomu se připojil i senátor STAN Ondřej Lochman. Schillerová uvedla, že kabinet zvolil roční lhůtu podle energetické novely z roku 2022.
Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Kabinet chce zákonem nahradit své cenové rozhodnutí, které platí do konce dubna. Na jeho základě ministerstvo financí stanovuje nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a prominulo část spotřební daně na naftu. Zároveň denně rozhoduje o nejvyšší možné prodejní ceně benzinu a nafty pro další den.
ODS vyzvala vládu ke změně rozpočtu a navrhla opatření jako nárazník před krizí
Opoziční ODS vyzvala vládu, aby zveřejnila výši zásob ropy, plynu a dalších kritických komodit a přepracovala rozpočet tak, aby ČR mohla čelit rizikům spojeným s konfliktem na Blízkém východě. Stínový kabinet občanských demokratů pošle do Strakovy akademie návrh sedmi opatření, které označil za nárazník před možnými riziky plynoucími ze zdražování pohonných hmot, energií a dalších dopadů konfliktu. Podle předsedy občanských demokratů Martina Kupky by měla vláda upustit od marných předvolebních slibů a zajistit rozpočtovou rezervu. Řekl to dnes novinářům.
Mezi opatření, které ODS vyjmenovala, patří vedle snížení spotřební daně na naftu i benzin zrychlení odpisů a také úlevy pro firmy, které mají vysokou spotřebu energií a které může situace existenčně ohrozit.
„Předpovědi ekonomů ukazují, že Česká republika stejně jako ostatní evropské státy budou muset počítat s nižším růstem HDP, a na to je potřeba připravit příslušné podmínky,“ uvedl Kupka po zasedání stínové vlády. Stát se podle něj musí připravit například i na zdražení úvěrů, jak pro firmy, tak pro domácnosti ve formě hypoték. „Určitě ekonomické dopady jsou širší, než jenom to, že by dopadaly na trh s pohonnými hmotami,“ uvedl.
ODS kritizuje zastropování marží u prodeje pohonných hmot, jak k němu přistoupila vláda. Navrhuje snížit spotřební daň nejenom na naftu, ale i na benzin. Dalším opatřením mají být zrychlené daňové odpisy. U první odpisové skupiny z celkových šesti by se podle strany měla doba odpisů zkrátit ze třech roků na dva a ve druhé z pěti let na tři roky. „Umožní to podnikatelům dávat si větší náklady v průběhu roku, co se týče odpisů, sníží si tím daňovou zátěž, čímž jednak podpoříme investování ve firmách, modernizaci české ekonomiky, ale také jim pomůžeme s cash flow,“ uvedl stínový ministr financí Jan Skopeček.
Zrychlené odpisy by měly být stanoveny také u prvků snižujících energetickou náročnost, jako je zateplení, tepelná čerpadla, rekuperace. Na 200.000 korun až 300.000 korun navrhuje ODS navýšit okamžitou možnost odpisu při nákupu nových technologií. Nyní činí limit 80.000 korun.
Občanští demokraté navrhují také odklad plateb daně z přidané hodnoty a prodloužení odvodového období z jednoho měsíce na tři. Pro energeticky náročný průmysl by podle nich bylo vhodné zavést kompenzace přes Národní rozvojovou banku. Aktivovat by chtěli program Záruka energie, který pro firmy fungoval v roce 2022. Firmám by podle stínového ministra průmyslu a obchodu Pavla Drobila pomohlo také zavedení jakéhosi krizového balíčku u státních institucí, jako je Národní rozvojová banka a Česká exportní banka či Exportní garanční a pojišťovací společnost. S administrací všech opatření by pak mělo pomoct zavedení jednoho místa pro podávání žádostí v krizových programech.
