České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

Od roku 2022 pořídil dopravce přibližně 700 nových vozidel, zatímco mezi lety 2011 a 2021 jich nakoupil zhruba 140. Díky tomu se postupně snižuje průměrné stáří vlaků. V roce 2022 bylo 34 let, v současnosti je přibližně 31 let. Do roku 2035 chtějí ČD stáří vozového parku snížit na 20 let.

Letos plánují převzít zbývající objednané soupravy ComfortJet a lokomotivy Vectron, v příštím roce pak další bateriové vlaky. Zároveň mají ČD vypsaná výběrová řízení na příměstské vlaky pro Prahu a Středočeský kraj, na dodávku až 120 bateriových vlaků a na vícesystémové elektrické jednotky pro různé regiony nebo na soupravy pro dálkové vlaky.

Za takzvaný retrofit, tedy dodatečnou instalaci evropského zabezpečovače ETCS do starších vozidel, zaplatily České dráhy zatím přes pět miliard korun, část nákladů pokryly evropské dotace. V některých případech je podle Krapince cena instalované technologie vyšší než hodnota samotné lokomotivy. Každý typ vozidla navíc vyžaduje vlastní prototyp, kdy náklady na jeho pořízení se pohybují kolem 100 milionů korun.

Systém ETCS je povinný na tratích s výhradním provozem, který je v Česku aktuálně na 622 kilometrech, další mají postupně přibývat. Podle implementačního plánu má být po roce 2030 vybaveno ETCS téměř 5200 kilometrů tratí, zejména na transevropské dopravní síti TEN-T. Na zbývajících přibližně 4100 kilometrech by měl být systém zaveden do roku 2040.

Podle vládou schváleného rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury má Správa železnic v některých projektech zpomalit přípravy, což se týká i zavádění ETCS na mimokoridorových tratích. „Zpomalit na vedlejších tratích je namístě, abychom z té železniční dopravy neudělali něco, co si nebude moci nikdo dovolit,“ řekl Krapinec s tím, že železniční doprava patří mezi nejbezpečnější způsoby dopravy.

Od loňského léta testují ČD satelitní internet Starlink od společnosti SpaceX Elona Muska. „Podzimní část předčila naše očekávání, je to patrné z objemu přenesených dat, ale i ze zpětné vazby cestujících,“ řekl Krapinec. Na konci dubna dopravce pilotní provoz vyhodnotí a zváží zavedení Starlinku v kombinaci s mobilním připojením. Starlink má totiž problém s připojením v hustě zalesněné oblasti nebo na zastřešených nástupištích.

Zavedení technologie ovlivní také cenová nabídka. V případě, že by se ČD rozhodly technologii využívat, bude podle Krapince nejprve na dálkových vlacích, při dobré nabídce by se mohla objevit i v regionálních vlacích.

Investice ČD v jednotlivých letech:

* Přibližná hodnota před konsolidací hospodářských výsledků.

Zdroj: ČTK

Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku podpořila projekty za 1,93 miliardy eur (46,8 miliardy korun). Velká část peněz šla do projektů na modernizaci a rozvoj železniční a silniční infrastruktury, řekl na tiskové konferenci viceprezident EIB Marek Mora. V roce 2024 EIB podpořila v Česku projekty za 2,47 miliardy eur (tehdy 62,6 miliardy korun).

V oblasti dopravy poskytla EIB 480 milionů eur (11,6 miliardy korun) na bezpečnost železnic a 200 milionů eur (4,8 miliardy korun) na rozvoj regionálních železničních sítí. Dalších 205 milionů eur (pět miliard korun) mířilo na stavbu části Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi.

EIB dále v Česku podpořila projekty v energetice, když podpořila 100 miliony eur (2,4 miliardy korun) plány ČEPS na rozvoj přenosové soustavy. Kromě toho získalo Brno rámcovou půjčku na rozvoj města 121 milionů eur (2,9 miliardy korun). Na projekty dostupného nájemního bydlení v Praze budovaného Česko spořitelnou šlo 60 milionů eur (1,4 miliardy korun).

Mora upozornil, že ve středoevropském regionu patří Česko k premiantům ve využívání prostředků EIB. Srovnatelně velké Maďarsko loni podle něj získalo na podporu projektů od EIB 700 milionů eur (17 miliard korun) a Slovensko, jehož populace je poloviční, zhruba za půl miliardy eur (12,1 miliardy korun).

V letošním roce by podle Mory mohl být objem peněz poskytnutých EIB na projekty v Česku srovnatelný s loňskem. „Operace, kterým bychom se chtěli věnovat, se týkají transformace bývalých uhelných regionů, dopravní infrastruktury, rozvoje měst, zdravotní péče, obnovitelných zdrojů energie a v neposlední řadě podpory malých a středních podniků,“ uzavřel Mora.

Zdroj: ČTK

Drážní úřad chce letos zefektivnit fungování zabezpečovacího systému ETCS na tuzemských železnicích. V prvním roce výhradního provozu na více než 600 kilometrech tratí totiž zaznamenal několik nedostatků. Jde například o nejednotnost fungování systému v rámci Evropy, problémy při přejezdu hranic nebo komplikovanost schvalovacích procesů. Zástupci úřadu to uvedli na dnešní tiskové konferenci. V současnosti systém funguje na přibližně 670 kilometrech z celkem 9349 kilometrů tuzemských železnic, postupně by se měl dál rozšiřovat.

Výhradní provoz ETCS je na nejvytíženějších českých koridorech, kde projede měsíčně až 50.000 vlaků. Fungovat začal od ledna loňského roku. Úřad během prvního roku zjistil několik nedostatků. Dosud nebyla podle úřadu zajištěna plná kompatibilita systému napříč Evropou. ETCS tak může fungovat nejednotným způsobem, problémy jsou také s interoperabilitou systému při přejezdu hranic.

Už v loňském roce kvůli tomu vznikla pracovní skupina, která na zefektivnění systému spolupracuje. Jsou v ní zástupci dopravců, výrobců vlaků i zabezpečovacích systémů, Správy železnic, Výzkumného ústavu železničního nebo ČD-Telematika. Drážní úřad zlepšení systému řeší také s Evropskou komisí a evropskou železniční agenturou.

Kromě zlepšení funkcí by se měl systém v Česku dál rozšiřovat. Vybaveno je jím nyní přes 1200 kilometrů tratí, na dalších tratích je v plánu jeho instalace, případně zavedení obdobného systému.

Systém ETCS se skládá z části nainstalované na trati a části zavedené do vlaků, předávají si informace o jízdě vlaku. Systém sleduje rychlost, polohu vlaku a jeho zrychlení a porovnává údaje s bezpečnou brzdnou křivkou. Při zjištění rizika a nereagování strojvedoucího systém automaticky zasáhne a vlak zastaví.

Zdroj: ČTK