Domů Blog

Letiště Praha zavede další opatření pro omezení front na příletech

Letiště Praha zavede opatření pro omezení aktuálních front na příletech, jako je úprava koridorů, zlepšení procesu registrace ve spolupráci s cizineckou policií nebo nasazení pracovníků pomáhajících lidem ve frontách. Letiště to dnes uvedlo v tiskové zprávě po jednání představenstva, které se problémy zabývalo. Fronty na příletech ze zemí mimo schengenský prostor v poslední době vznikají kvůli zavedení evropského systému vstupu a výstupu (EES). Situaci se snaží řešit i cizinecká policie.

Jednání představenstva na dnešek svolal jeho nový předseda Radomír Lašák, který také vedení firmy předložil seznam opatření, která je nutné přijmout, aby se situace stabilizovala. „Situaci nechceme pouze operativně zvládnout. Chceme celý proces společně s Policií České republiky nastavit tak, aby byl dlouhodobě stabilní a aby podobné situace vznikaly co nejméně. Budeme proto jednotlivá opatření průběžně vyhodnocovat a podle výsledků je dále upravovat,“ uvedl po jednání.

Letiště už zavedlo týmy, které zajišťují lepší průchod seniorům a rodinám s dětmi. Už před prázdninami také upravilo odbavovací kapacity tak, aby omezilo kumulaci cestujících. Mezi nyní přijatá okamžitá opatření patří úprava koridorů a provozu i na základě mapy kritických příletových špiček. Pro cestující ve frontách bude nasazen další speciální tým, který při překročení stanovených dob čekání začne cestujícím poskytovat vodu.

Další opatření letiště připravuje. „Víme, že je dosti velké procento cestujících, kteří nedokončí elektronickou registraci na kioscích. To je jeden z konkrétních příkladů možného zlepšení,“ uvedl Lašák. Letiště proto společně s cizineckou policií připravuje úpravu procesu hraniční kontroly, která má zajistit výrazné zvýšení podílu úspěšných registrací do systému EES.

Dále je v plánu detailní zmapování cesty od kiosku po hraniční kontrolu s cílem zvýšit úspěšnost dokončení registrace. Na úrovni Evropské unie je pak podle letiště v procesu možnost předregistrace údajů ještě před příletem do Prahy a informování cestujících už na palubách letadel.

Situaci řeší i cizinecká policie. „V dobách největších letových špiček obsazujeme všechny dostupné přepážky a děláme pro to maximum. Upravujeme a přizpůsobujeme pracovní dobu a plánování směn policistů tak, aby největší počet sil a prostředků sloužil právě v časech plného letového provozu,“ sdělil ČTK její mluvčí Josef Urban. Čekání podle něj zhoršují zpožděné nebo předčasné přílety, kvůli kterým se na kontrolách nahromadí více cestujících. Policie situaci průběžně vyhodnocuje a přijímá opatření ke zvýšení plynulosti odbavení, dodal.

Letiště plánuje do dubna příštího roku zvýšit kapacitu příletové pasové kontroly na Terminálu 1 o pět klasických přepážek a čtyři samoobslužné brány EasyGoGates. Nyní je na terminálu 12 klasických přepážek a devět samoobslužných bran. V souvislosti s tím se podle Urbana zvýší na letišti o několik desítek počet příslušníků cizinecké policie.

EES začal být v zemích EU postupně zaváděn v říjnu 2025 a od 10. dubna 2026 je plně nasazen na vnějších hranicích schengenského prostoru. Týká se občanů třetích zemí přijíždějících na krátkodobý pobyt a nahrazuje klasické razítkování pasů elektronickou evidencí. Při registraci pracuje mimo jiné s fotografií obličeje a otisky prstů. Zejména první registrace cestujících proto může odbavení podle letiště výrazně prodloužit.

Zdroj: ČTK

Subaru již nabízí tři elektromobily

Automobilka Subaru již na českém trhu nabízí tři plně elektrické modely. K typu Solterra, který se nabízel již dříve, ale nyní přijíždí s výraznou modernizací, přibyly ještě modely Uncharted a E-Outback. Toto terénní kombi bude stejně jako v případě dosud nabízeného spalovacího vozu hrát roli vlajkové lodi značky.

Naopak Uncharted, který postupně přebere roli současného nejmenšího SUV Crosstrek, se stane nejlevnějším typem v nabídce elektromobilů japonské značky. Dokonce bude po dlouhé době opět modelem, který si lze koupit také ve variantě s pohonem pouze jedné nápravy. Tuto verzi zákazník získá od 880 000 Kč. Jedná se o variantu s menší baterií s kapacitou 57,7 kWh, výkonem motoru 169 koní a předním pohonem. Za verzi 4×4 s baterií 77 kWh a lepší výbavou se připlácí 140 tisíc korun.

Cena základní verze většího SUV Solterra je teď 1 120 000 Kč. „Tato cenovka je zajímavá už proto, že původní verze Solterry stála při uvedení na český trh 1,4 milionu,“ uvádí Zdeněk Zikmund z českého zastoupení. Přitom se podle něho při modernizaci o 58 procent navýšil výkon vozu, o dvacet procent prodloužil dojezd a o padesát procent zkrátil čas nabíjení.

Základní cena vozu E-Outback, který v zásadě využívá techniku Solterry, ale má podstatně větší zavazadlový prostor s objemem 633 litrů, činí 1 200 000 Kč. Nejvybavenější varianta stojí 1 340 000 Kč.

Subaru E-Outback má výkon 375 koní, stálý pohon všech kol, baterii s kapacitou 75 kWh a dojezdem 526 kilometrů a schopnost zrychlovat z nuly na sto během 4,5 sekundy. Má světlou výšku 211 milimetrů a minimálně stejné terénní schopnosti jako klasický Outback se spalovacími agregáty. Což si redaktor Autonaelektřinu.cz mohl ověřit při přímém porovnání na stejných tratích na polygonu v Bělé pod Bezdězem.

Tyto tři elektrické modely se o roku 2028 stanou na přechodnou dobu stanou jedinou možnou volbou pro zákazníky kupující nové exempláře Subaru. „V příštím roce doprodáme zásobu spalovacích Foresterů a Crosstreků, které již není možné objednat do výroby, a pak nastane období čekání na nové vozy s pohonem Strong hybrid. Což je elektrifikovaný spalovací motor typu boxer. Do Evropy by mohly přijít zřejmě v roce 2029.

Zdroj: ČTK

Z Dubiny i Výškovic do centra od čtvrtku po původní trase

Dopravní podnik Ostrava (DPO) dokončuje modernizaci tramvajové tratě na ulici Vítkovická. V avizovaném termínu tak končí odklon tramvajových linek č. 1, 2, 13, provoz obnoví i linky č. 10 a 11. Modernizace tramvajové trati na ulici Vítkovická přináší mj. tišší tramvajový provoz.

Díky instalaci takzvané pevné jízdní dráhy dopravce získá nejen technologicky nejmodernější trať s potenciálem dlouhé životnosti, ale také komfort pro cestující. Díky sníženým vibracím bude jízda tišší a klidnější. Proměnou prochází také nácestná zastávka Don Bosco, jejíž nástupiště získají vyšší kapacitu, nové vybavení a například i bezpečnostní osvětlení v hraně nástupiště. Nově budou obě nástupiště bezbariérová, jejich zprovoznění je plánováno s dokončením celé stavby v polovině října. Nástupiště ve směru Ostrava-Jih bude nově přesunuto blíže ke křižovatce s ulicí Dr. Malého.

„Slib cestujícím jsme dodrželi a provoz vracíme do původního režimu včas. Na Vítkovické se ale pracuje dál. Projekt totiž nezahrnuje jen modernizaci tratě, ale kompletní proměnu celého prostoru,“ uvádí Daniel Morys, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku Ostrava.

Součástí projektu je i kompletní rekonstrukce trakčního vedení, přilehlých silnic, chodníků či veřejného osvětlení. Jde o společný projekt DPO a města Ostravy, které zde koordinovaně rekonstruuje kanalizaci.

Cena za modernizaci je necelých 145 milionů korun. Projekt je spolufinancován EU v rámci operačního Programu Doprava z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši cca 80 procent ze způsobilých výdajů projektu. V budoucnu na projekt naváže další etapa, která na ulici Vítkovické připojí k začínající cyklostezce další úsek a dokončí rekonstrukci chodníků.

Zdroj: DPO

LojiDer International Logistics Congress: příležitost k navázání kontaktů na tureckém trhu

Dne 26. listopadu 2026 se v Istanbulu uskuteční LojiDer International Logistics Congress, pořádaný tureckou logistickou asociací LojiDer, která je stejně jako ČLA členem European Logistics Association (ELA).

Kongres nabízí českým firmám příležitost blíže poznat turecký logistický trh, navázat nové kontakty a otevřít možnosti další spolupráce.

Českou logistickou asociaci bude na kongresu reprezentovat její prezident Ing. Miroslav Rumler, který vystoupí jako jeden z panelistů.

Více informací a program: www.lojider.tr/en

Zdroj: ČLA

Společnost Hyster dodává do přístavu Tilbury první reachstacker na vodíkový pohon ve Velké Británii

Díky této průkopnické dodávce se technologie vodíkových palivových článků dostává do oblasti těžké nákladní dopravy v přístavu. To pomáhá přístavu v Tilbury při přechodu na manipulaci s kontejnery s nižšími emisemi.

Společnost Hyster a její autorizovaný prodejce Briggs Equipment dodávají do přístavu Tilbury v Essexu ve Velké Británii reachstacker Hyster® poháněný vodíkovými palivovými články. Jedná se o první kontejnerový vysokozdvižný vozík s vodíkovým palivovým článkem (HFC), který je ve Velké Británii nasazen v reálném přístavním provozu a je tam plně funkční.

„Dnešek je významným milníkem v historii přístavu Tilbury, protože do našeho rušného provozu pro manipulaci s kontejnery zařazujeme první reachstacker ve Velké Británii poháněný vodíkovými palivovými články,“ říká David Housden, vedoucí oddělení inženýrství a nákupu v přístavu Tilbury. „Díky spolupráci s našimi projektovými partnery, společnostmi Hyster a Briggs Equipment, v posledních dvou letech můžeme nyní našim zákazníkům poskytovat kapacity pro přepravu těžkých nákladů, které jsou ze 100 % poháněny zeleným vodíkem.“

Na základě poznatků z předchozích pilotních programů, mezi nimiž byl i pilotní projekt HFC ReachStacker ve Valencii dokončený v loňském roce, společnosti Hyster a Nuvera optimalizovaly systém palivových článků a přizpůsobily jeho velikost. Tento reachstacker značky Hyster je poháněn palivovým článkem Nuvera o výkonu 60 kW, který přeměňuje vodík na elektřinu a napájí tak lithium-iontovou baterii o kapacitě 130 kWh. Je vybaven standardizovanou softwarovou architekturou Hyster, která se používá i u dalších elektrických produktů značky Hyster.

Inovativní reachstacker Hyster má pomoci přístavu v Tilbury snížit jeho uhlíkovou stopu o více než 107 000 kg CO₂ ročně. Přístav Tilbury patří do skupiny Forth Ports Group, která usiluje o to, aby do roku 2042 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů.

„Ačkoli odstranění emisí výfukových plynů bylo hlavním hnacím motorem této průkopnické spolupráce, stejně důležité bylo vyvinout řešení, které splní požadavky a nabídne výkon a odolnost srovnatelnou se strojem se spalovacím motorem,“ říká Lucien Robroek, prezident divize Global Big Trucks ve společnosti Hyster. „Těšíme se, až uvidíme ReachStacker poháněný HFC v akci, jak zvládá náročné pracovní cykly a pomáhá demonstrovat, jak technologie vodíkových palivových článků může podpořit budoucnost vysoce intenzivního přístavního provozu a zároveň posunout vpřed cíle energetické transformace přístavu v Tilbury.“

Vysokotlaké nádrže pojmou 32 kg vodíku. To umožňuje dlouhou provozní dobu a vysokou produktivitu po celou 12hodinovou směnu. ReachStacker HFC lze natankovat za méně než 30 minut a je poháněn výhradně zeleným vodíkem, který se vyrábí pomocí elektrolýzéru společnosti GeoPura. Tyto vlastnosti společně přispívají k demonstrování potenciálu technologie vodíkových palivových článků pro podporu náročných přístavních operací a zároveň k prosazování cílů udržitelnosti.

„Tento zkušební provoz před zahájením sériové výroby je pro naši společnost milníkem, protože tím zavádíme špičková alternativní řešení pro čistou energii do našeho přístavního provozu,“ dodává David. „Projekt je podporován infrastrukturou pro výrobu, dodávku a tankování zeleného vodíku, kterou na místě poskytuje společnost GeoPura, a reachstacker podtrhuje náš závazek k dekarbonizaci našich provozních procesů a k přechodu k udržitelnější přístavní logistice.“

Jako dlouholetý a věrný zákazník společnosti Briggs Equipment bude přístav v Tilbury těžit ze stejné vysoce kvalitní podpory prodejce, jakou již dostává pro svou stávající flotilu vozidel Hyster. Společnost Briggs Equipment zajistí servis a údržbu reachstackeru přímo na místě, zatímco program Hypercare od společnosti Hyster nabízí rozšířenou podporu ze strany výrobce pro tuto inovativní aplikaci.

„Jsme velmi rádi, že můžeme být součástí tohoto milníku a přivítat v přístavu Tilbury první reachstacker s vodíkovým palivovým článkem ve Velké Británii,“ říká Mike Parkin, ředitel pro přístavy a těžkou nákladní dopravu ve společnosti Briggs Equipment UK. „Společnost Briggs udržuje silné a dlouholeté partnerství s přístavem Tilbury a jsme hrdí na to, že můžeme podporovat jeho cestu k budoucnosti s nižšími emisemi uhlíku. Tento inovativní vodíkový projekt ukazuje, čeho lze dosáhnout, když jdou udržitelnost a inovace ruku v ruce – nastavuje standard v oboru a podporuje snahy o snížení emisí CO₂ i přechod k čistšímu provozu.“

Odborníci ze společnosti Hyster úzce spolupracují se společností Briggs a přístavem v Tilbury. Budou poskytovat podporu v oblasti vodíkových palivových článků a vysokonapěťových systémů a po celou dobu trvání projektu budou na místě k dispozici se svým odborným know-how. Tento kooperativní přístup spojuje osvědčenou podporu ze strany prodejců s odbornými znalostmi výrobce. Přístav v Tilbury tak může vyhodnotit technologii vodíkových palivových článků v náročných přístavních aplikacích a zároveň udržet provozní produktivitu.

www.hyster.com

*Na základě spotřeby 40 000 litrů nafty ročně (průměr při 2 500 provozních hodinách ročně) a emisního faktoru CO₂ ve výši 2,68 kg CO₂/litr nafty (Tank-to-Wheel)

Zdroj: LOGPR.DE

Pohonné hmoty v ČR opět zdražily, podle analytiků ceny dál porostou

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál zdražily, tempo růstu cen ale v porovnání s předchozím týdnem, kdy ceny stouply téměř o dvě koruny, zpomalilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 nyní stojí průměrně 44,29 koruny, litr dieselu už je za 48,25 koruny. Od minulé středy benzin zdražil o sedm haléřů, nafta o 46 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle jejích dat se ceny benzinu v posledních dnech pohybují na nejvyšších hodnotách od léta 2022, u nafty od letošního dubna.

Ceny benzinu se v posledních dnech podle dat CCS pohybují na nejvyšších hodnotách od léta 2022, u nafty od letošního dubna. V meziročním srovnání je nyní benzin o asi deset korun na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o zhruba 15 korun méně.

Pohonné hmoty zdražují v reakci na situaci na trhu s ropou, na němž se projevuje další eskalace konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou nyní hlavním problémem vysoké marže rafinerií, které stoupají kvůli nedostatečným kapacitám na trhu.

Vláda o drahých palivech v minulých dnech jednala a rozhodla, že regulace zatím zavádět nebude. Zástupci vlády uvedli, že kabinet by zasáhl, pokud by byly ceny paliv v Česku zásadně vyšší než v okolních zemích.

V porovnání regionů nejdražší benzin natankují řidiči v Jihomoravském kraji, kde litr benzinu stojí průměrně 44,59 koruny. Nejdražší nafta je v Praze, litr tam prodávají průměrně za 48,69 koruny. Naopak nejlevnější benzin nyní natankují řidiči v Karlovarském kraji, kde je litr v průměru za 43,88 koruny. Nafta je nejlevnější v Ústeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 48,01 koruny.

Analytici: Paliva budou dál zdražovat, průměrná cena nafty brzy překoná 50 Kč

Pohonné hmoty budou v následujících dnech podle analytiků nadále zdražovat. Průměrná cena nafty by tak brzy měla překonat padesátikorunovou hranici. Cena benzinu poroste mírněji, pomoci by u něj mohl i konec motoristické sezony. Ceny tlačí nahoru zdražující ropa a také napjatá situace na rafinérském trhu. Vyplývá to z komentářů analytiků.

Za současným růstem stojí podle analytika Purple Trading Petra Lajska především situace na ropném trhu. Cena ropy Brent vystoupala až k 108 dolarům za barel, a trh tak stále výrazněji započítává riziko dlouhodobého výpadku dodávek z Blízkého východu. Velké problémy jsou podle Lajska ale také u rafinovaných produktů, především u nafty. „Velkoobchodní cena dieselu se dostává k nejvyšším úrovním letošního roku a rozdíl mezi cenou ropy a cenou samotného produktu je mimořádný. K problémům na Blízkém východě se totiž přidávají útoky na ruské rafinerie,“ podotkl Lajsek.

V následujících dnech lze proto podle analytiků očekávat další zdražování. „Pokud se velkoobchodní ceny udrží poblíž současných úrovní, může nafta přidat ještě jednu až dvě koruny za litr a její celostátní průměr se přiblíží 50 Kč za litr. U benzinu čekám mírnější růst o střední desítky haléřů směrem k 45 Kč,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Upozornil na to, že globální nedostatek rafinovaných produktů se v brzké době jen tak nevyřeší, ale nadějí jsou poklesy marží rafinerií v posledních dnech – primárně pak u benzinu, u něhož zároveň klesla sezonní poptávka. „Výraznější pokles cen by ale vyžadoval současné obnovení přepravy přes Hormuz, návrat dodávek ze saúdského ropovodu East-West a zprovoznění velké části ruských rafinerií. Do té doby zůstávají rizika pro české motoristy jednoznačně vychýlena směrem k dalšímu růstu cen,“ poznamenal Tyleček.

Také Lajsek varoval před tím, že se průměrné ceny nafty v případě přetrvávajících vysokých velkoobchodních cen brzy dostanou k 50 korunám za litr. V této souvislosti připomněl, že na některých čerpacích stanicích, zejména u dálnic, se už ceny nad tuto hranici dostaly.

„Pokud bude ropa dál kolem 105 až 110 dolarů a problém s rafinérskými kapacitami se nezlepší, hranice 50 korun za litr může padnout ještě během září. U benzinu očekávám mírnější růst a jako pravděpodobný vrchol v současné situaci vidím přibližně 45 korun za litr. Benzin má na rozdíl od nafty menší tlak ze strany rafinérských marží, i když čerpací stanice mohou při rychlém růstu velkoobchodních cen část nákladů promítat do marží,“ uvedl Lajsek.

V případě nafty je tak ČR nyní podle dat Evropské komise 11. nejlevnější ze zemí EU, v první polovině července bylo Česko druhé. „Nejnižší ceny nafty mají momentálně řidiči na Maltě, ve Španělsku a ve Slovinsku,“ uvedl Tyleček. V případě cen benzinu je Česko rovněž 11. nejlevnější. Nejlevněji lze benzin natankovat na Maltě, ve Švédsku a v Bulharsku. Naopak nejvíce řidiči zaplatí v Dánsku a Nizozemsku. Porovnání s okolními zeměmi se oproti předchozím týdnům mírně změnilo. Polsko má podle Tylečka mírně levnější benzin, naopak za naftu si tam řidiči oproti Česku připlatí. Na Slovensku jsou pak ceny benzinu i nafty o něco nižší než v ČR.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 16. září 2026 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 44,29 48,25
Praha 44,55 48,69
Středočeský 44,48 48,34
Jihočeský 44,15 48,10
Plzeňský 44,19 48,09
Karlovarský 43,88 48,14
Ústecký 44,07 48,01
Liberecký 44,32 48,24
Královéhradecký 44,17 48,14
Pardubický 44,34 48,15
Vysočina 44,44 48,34
Jihomoravský 44,59 48,45
Olomoucký 44,37 48,36
Zlínský 44,19 48,21
Moravskoslezský 44,29 48,18

Zdroj: ČTK

Index: Nejméně bezpečně se v prvním pololetí jezdilo v Brně, nejvíce v Olomouci

Mezi krajskými městy řidiči v prvním pololetí jezdili nejméně bezpečně v Brně. Na dalších dvou místech skončila Jihlava a České Budějovice. Naopak nejbezpečnější byly v prvním půlroce silnice v Olomouci, Liberci a Ostravě. Vyplývá to z žebříčku indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna (GČP index). Pojišťovna hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004.

Hodnota indexu udává poměr vážných a smrtelných nehod, tedy havárií s těžkým zraněním nebo úmrtím, k celkovému počtu nehod evidovaných na území krajských měst a 206 obcí s rozšířenou působností za určité období. Čím je vyšší hodnota indexu, tím je dopravněbezpečnostní situace v konkrétním městě horší.

Jen na silnicích krajských měst bylo v prvním pololetí letošního roku evidováno 12.476 dopravních nehod, meziročně o 705 více. O život při nich přišlo osm lidí, meziročně o 12 méně. Počet těžce zraněných osob klesl o 24 procent na 127 lidí.

V nejméně bezpečném Brně se za první pololetí stalo 886 dopravních nehod, při kterých zemřeli dva lidé a 19 se těžce zranilo. Při 176 nehodách ve druhé nejméně bezpečné Jihlavě nikdo nezemřel, těžce se zranili čtyři lidé. V Českých Budějovicích se v prvním pololetí stalo 445 nehod, při kterých také nikdo nezemřel, těžce se zranilo osm lidí.

Na nejbezpečnějších silnicích v Olomouci se v prvním pololetí stalo 687 dopravních nehod, při kterých nikdo nezemřel a vážně se zranil jeden člověk. V Liberci evidovali jedno těžké zranění při 551 nehodách a v Ostravě jedno úmrtí a čtyři těžce zraněné při 1388 nehodách.

V osmi krajských městech – Olomouci, Liberci, Pardubicích, Zlíně, Ústí nad Labem, Karlových Varech, Českých Budějovicích a Jihlavě se nehody v prvním pololetí obešly bez smrtelných následků. Naopak Praha zaznamenala tři oběti – dva chodce a jednoho cyklistu. V Brně zemřeli dva lidé, po jedné oběti měly Ostrava, Hradec Králové a Plzeň.

Na silnicích 206 měst s rozšířenou působností se letos od ledna do konce června stalo 23.266 dopravních nehod, při kterých zemřelo 23 lidí a těžce se zranilo 240 lidí.

 

Pořadí 1. pololetí 2026 Krajské město Hodnota GČP Indexu Pořadí 2025
1. Olomouc 0,15 2.
2. Liberec 0,18 1.
3. Ostrava 0,36 4.
4. Hradec Králové 0,40 7.
5. Pardubice 0,46 3.
6. Plzeň 0,57 11.
7. Zlín 0,58 10.
8. Ústí nad Labem 0,59 6.
9. Praha 1,36 8.
10. Karlovy Vary 1,51 5.
11. České Budějovice 1,80 13.
12. Jihlava 2,27 9.
13. Brno 2,37 12.

Zdroj: Generali Česká pojišťovna

Zdroj: ČTK

České dráhy měly v pololetí zisk 2 miliardy Kč, meziročně 4,5krát vyšší

Skupina České dráhy (ČD) za první pololetí letošního roku vykázala zisk před zdaněním dvě miliardy korun, zatímco loni měla za stejné období zisk před zdaněním 444 milionů Kč. Jde o nejlepší pololetní výsledek v historii skupiny. V zisku skončily všechny společnosti ze skupiny včetně ČD Cargo, které bylo poslední roky ztrátové. Hospodaření táhla především osobní doprava. ČD o tom informovaly ČTK v tiskové zprávě.

Hospodářský výsledek osobní dopravy před zdaněním činil 1,489 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o více než 40 procent. Tržby v tomto segmentu meziročně vzrostly o 8,9 procenta. „Výrazně rostla především vnitrostátní doprava, a to jak v příměstské, tak v dálkové dopravě,“ uvedl náměstek generální ředitelky ČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta. Mezinárodní doprava zůstala na podobné úrovni jako loni.

Dopravce letos za první pololetí přepravil 85,5 milionu cestujících, meziročně o 6,8 procenta více a nejvíce od předcovidového roku 2019, kdy za prvních šest měsíců ČD přepravily přes 91,6 milionu lidí. Podle Ješety se na zájmu cestujících o vlaky ČD pozitivně podepsaly investice do vlaků a služeb. Za celý loňský rok dopravce evidoval 168 milionů cestujících, meziročně o 800.000 méně.

ČD Cargo vykázalo v pololetí zisk před zdaněním 385 milionů korun. Ve stejném loňském období skončil nákladní dopravce ve ztrátě 945 milionů korun a za celý rok 2025 ve ztrátě 3,82 miliardy korun. Důvodem byla restrukturalizace, jejímž cílem bylo přizpůsobit společnost situaci na trhu. ČD Cargo se loni zbavovalo nadbytečných vozů, lokomotiv a snížilo i počet zaměstnanců a další výdaje společnosti.

Nákladní dopravce za prvních šest měsíců přepravil 27,8 milionu tun zboží, což je více, než plánoval. Loni v prvním pololetí Skupina ČD Cargo přepravila 29,9 milionu tun nákladu, z toho 26,4 milionu tun přepravily vlaky ČD Cargo.

Dopravce v prvním pololetí zprovoznil novou halu údržby v Havlíčkově Brodě a pokračoval ve stavbě opravárenského zázemí v Chebu, Olomouci, Brně, České Třebové a Hradci Králové. Chebské zprovoznil počátkem září. Dceřiné společnosti rozvíjely aktivity zaměřené na certifikace a testování železničních technologií nebo poskytování IT služeb.

Na jaře společnost vydáním dluhopisů za 500 milionů eur (zhruba 12,2 miliardy korun) refinancovala dluhopisy z roku 2019. Ratingová agentura Moody’s také zlepšila hodnocení ČD z Baa2 na Baa1 se stabilním výhledem, což by nejlepší rating v historii národního železničního dopravce.

„České dráhy přebírám v době, kdy mají za sebou hospodářsky velmi úspěšné pololetí a zároveň před sebou řadu důležitých úkolů. Čekají nás náročné soutěže na zajištění dopravní obslužnosti a musíme dál zvyšovat efektivitu celé společnosti, abychom v nich obstáli. Chci navázat na to, co se daří, důkladně poznat fungování Českých drah a společně se zaměstnanci hledat další prostor pro zlepšení,“ uvedla ředitelka ČD Lenka Hamplová, která začátkem září nahradila ve vedení společnosti Michala Krapince. Podle nové ředitelky je cílem zdravá a sebevědomá společnost, která dokáže dobře hospodařit a obstát v konkurenci.

Krapinec vedl ČD od roku 2022 a skončil po jednání dozorčí rady, která se zabývala důvody, proč vrátil bezpečnostní prověrku na stupeň Důvěrné. Hamplová přišla do ČD z ministerstva dopravy, kde do té doby působila jako vrchní ředitelka ekonomické a infrastrukturní sekce.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo Dopravní vzdělávací institut. Loni skupina průměrně zaměstnávala 20.812 lidí. ČD jsou akciovou společností, jediným akcionářem je stát.

Zdroj: ČTK

E15: ČD Cargo za pololetí přepravilo 26 milionů tun nákladu, meziročně méně

Nákladní dopravce ČD Cargo přepravil letos za první pololetí 26 milionů tun nákladu, meziročně o milion tun méně. Zároveň je však hmotnost přepraveného nákladu o čtyři miliony tun vyšší proti plánu. Firma proto nechystá další propouštění zaměstnanců. Serveru e15 to řekl předseda představenstva ČD Cargo Radim Ječný. Podle serveru se firma vrátila k zisku a v pololetí vydělala přes 300 milionů korun.

Podle Ječného tak není nutné masivní rušení míst a ČD Cargo může drahám stabilně vydělávat se stávající velikostí. Na konci roku 2025 měl nákladní dopravce podle výroční zprávy 5133 zaměstnanců, vozový park tvořilo 17.827 nákladních vozů a 772 lokomotiv. Za celý rok 2025 pak ČD Cargo přepravilo 57,8 milionu tun zboží.

ČD Cargo se loni zbavovalo nadbytečných vozů, lokomotiv a snížilo i počet zaměstnanců a další výdaje společnosti. Vlivem restrukturalizace, jejímž cílem bylo přizpůsobit velikost společnosti situaci na trhu, ČD Cargo skončilo ve ztrátě 3,82 miliardy korun. O rok dříve byla ztráta nákladního dopravce 945 milionů korun.

Železniční nákladní doprava se v posledních letech potýká s klesajícím množstvím přepraveného nákladu. Důvodem je dekarbonizace energetiky a teplárenství a snížení konkurenceschopnosti průmyslu v Evropě. Výsledky ČD Cargo negativně ovlivnilo snížení přepravy uhlí do tepláren nebo krach Liberty Ostrava.

Téma podpory nákladní železnice otevřel v posledních měsících na evropské úrovni ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Mezi hlavní priority řadí větší investice do infrastruktury, lepší přeshraniční koordinace výluk nebo podpora kombinované dopravy. K iniciativě se připojilo dalších 11 států EU.

Zdroj: ČTK

Pražský dopravní podnik podepsal smlouvu na tramvajovou trať na Nové Dvory

Pražský dopravní podnik (DPP) podepsal s firmou OHLA ŽS smlouvu za 1,26 miliardy korun bez DPH na výstavbu tramvajové trati, která povede z Libuše na Nové Dvory. Vyplývá to z registru smluv. Výstavba má podle smlouvy trvat dva roky. DPP nedávno zahájil také stavbu trati přes bývalé žižkovské nádraží a staví koleje na Václavském náměstí či do Malešic.

Trať z Libuše na Nové Dvory je prodloužením úseku Sídliště Modřany – Libuš, který DPP zprovoznil v květnu 2023. Asi 1,8 kilometru dlouhé koleje začnou ve stávající zastávce Libuš, dále povedou Novodvorskou ulicí a za její křižovatkou s Chýnovskou budou ukončeny blokovou smyčkou. V Durychově ulici bude konečná zastávka Nové Dvory v blízkosti plánovaného vestibulu metra D, které má trať napojit na tramvajovou síť.

Podnik také vybuduje základy podchodu k budoucí stejnojmenné stanici metra D, aby během její výstavby nebyl přerušován provoz tramvají. Všechny zastávky na trati budou bezbariérové a vyrostou tam také digitální informační panely s časy odjezdů.

DPP nedávno zahájil stavbu kolejí, které přes areál bývalého nákladového nádraží propojí Žižkov s Jarovem a obslouží vznikající čtvrť. Výstavba vyjde na 599,2 milionu korun bez daně z přidané hodnoty a podnik v posledních 600 metrech směrem na Jarov využije vyřazenou železniční trať.

V polovině příštího roku by se měly otevřít koleje v horní části Václavského náměstí, které DPP za 1,24 miliardy korun spolu s úpravami náměstí staví od poloviny roku 2024. Ve výstavbě je také trať, která povede od Vinohradské Počernickou ulicí na sídliště Malešice. Ta má být hotova začátkem roku 2028. DPP také nedávno uzavřel smlouvu na výstavbu trati z Malovanky za Strahov za 824 milionů korun bez DPH.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

MSV