Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo výběrové řízení na stavbu dlouhá léta připravovaného obchvatu Břeclavi. Cena více než jedenáctikilometrové dvoupruhové silnice je 3,2 miliardy korun, uvedl na síti X generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Předpokládaná cena narostla o třetinu, ještě v létě silničáři hovořili o ceně 2,4 miliardy. Silničáři již požádali o povolení stavby, vykupují pozemky a od loňského léta na trase obchvatu pracují archeologové.

Stavba by měla začít letos a hotová má být v roce 2029, tedy po více než 30 letech od zahájení příprav. Extrémně dlouhá doba byla daná tím, že obchvat prochází v jižní části přírodně velmi cenným územím. Ekologické spolky proto protestovaly tak dlouho, až se jim na základě soudních rozhodnutí podařilo vynutit na silničářích kompenzační opatření odpovídající podle nich tomu, jak obchvat do přírody zasáhne.

Pro Břeclav bude obchvat velkou úlevou, protože průtah městem je především v dopravních špičkách jen obtížně průjezdný a značnou část projíždějících aut tvoří kamiony. Obchvat naváže na křižovatku dálnice D2 a silnice první třídy I/55, povede východně a jižně od města. Jižně od Poštorné bude křižovatka s toutéž silnicí, která pokračuje do Rakouska, a západně od Poštorné se obchvat připojí na současnou silnici I/40 směrem do Valtic.

Zdroj: ČTK

Na silnici mezi Mostem a Bílinou se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýší nejvyšší povolená rychlost z 90 na 110 kilometrů v hodině. Silničáři už podél trasy instalovali značky, zatím jsou zakryté. Cílem je zlepšit plynulost a kapacitu dopravy na jedné z nejvýznamnějších dopravních tepen v podkrušnohorské oblasti. Pod Bílinou vznikne tunel, teď odborníci provádí geologické průzkumy. ČTK to řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Kamila Zahálková.

Na silnici I/13 platí s výjimkou různých omezení nejvyšší povolená rychlost 90 kilometrů v hodině. Se zvýšením rychlosti v desetikilometrovém úseku mezi Mostem a Bílinou souhlasila policie. Na komunikaci silničáři demontovali svodidla a osadili nová. „V úseku budou také použita nová svislá a vodorovná dopravní značení. Základní šířkové uspořádání, střední dělící pás a jízdní pruhy zůstanou stávající,“ uvedla Zahálková.

V částech, které nesplňují potřebné technické a bezpečnostní parametry, například v okolí připojovacích pruhů nebo v obloucích, zůstane maximální povolená rychlost i nadále 90 kilometrů v hodině. Přesný termín, kdy začne dopravní opatření platit, Zahálková neuvedla.

Kolony se v dopravní špičce tvoří na I/13 v Bílině. Průtah silnice ve městě nemá dostatečnou kapacitu. Po letech, kdy se řešil obchvat, schválila v roce 2021 Centrální komise ministerstva dopravy tunelovou variantu. „V současné době se provádí geologické průzkumy a další přípravné práce pro zamýšlené tunelové řešení,“ uvedla Zahálková. Zahájení výstavby se podle ní předpokládá po dokončení procesu EIA a navazujících povolovacích řízení, orientačně kolem roku 2031.

Zdroj: ČTK

Zájem o kurzy smyku a bezpečné jízdy v Česku roste. Mezi zájemci jsou mladí lidé, firmy s větším počtem aut, ale i řidiči, kteří si díky kurzům mohou odečíst trestné body za dopravní přestupky. Významnou část klientely tvoří lidé, kteří dostali kurz jako dárek k Vánocům. Vyplývá to z ankety ČTK mezi provozovateli kurzů.

Řidiči si po absolvování vybraných kurzů mohou nechat odečíst čtyři trestné body. „S novelou bodového systému, platnou od roku 2024, se navýšil i počet zájemců o školení bezpečné jízdy s odpočty trestných bodů,“ uvedla Zlata Faktorová ze společnosti Max Cars, která provozuje polygon u Příbrami. Novela zpřísnila bodové postihy za přestupky. Z 80 procent si tyto kurzy pořizují muži, dodala Faktorová.

Podle Pavla Petráčka ze zážitkové agentury Adrop zájem o školu smyku s odpočtem bodů roste o desítky procent, škola bezpečné jízdy o jednotky procent. Podle Milana Sáblíka z webu Top škola smyku byl výrazný meziroční nárůst u těchto kurzů mezi lety 2023 a 2024.

Významnou část klientely tvoří lidé, kteří dostali kurz jako vánoční dárek. Podle Sáblíka tvořily objednávky v listopadu a prosinci 2025 zhruba třetinu celoročního počtu. Poukazy podle Petráčka často kupují ženy jako dárek pro své blízké, zatímco kurzy s odpočtem bodů si spíše pořizují muži sami, někdy i opakovaně.

Mezi klienty jsou podle Faktorové tři skupiny s různou motivací k absolvování kurzu. Většina mladých se chce své řidičské dovednosti zdokonalit na bezpečném místě a klienti středního věku si chtějí užít zážitek a otestovat nové auto. Třetí skupina účastníků má za sebou nepříjemný zážitek a chce se naučit, jak příště v takové situaci správně reagovat. V této skupině je hodně žen.

Instruktoři se na kurzech někdy setkávají s předsudky. „Spousta chlapů chodí na kurzy s předsudky typu, nemají mě co naučit, na konci kurzu jsou nadšení,“ popisuje Faktorová. Ženy se zase bojí výsměchu. Lektoři však považují ženy za nejlepší klienty. „Dámy důvěřují, poslouchají, vnímají, dobře reagují, mají mateřský pud sebezáchovy a do výuky nám hlavně nevstupuje mužské ego,“ popisuje pohled lektorů.

Podle Libora Budiny z Platformy Vize 0, která spolupracuje s Asociací center bezpečné jízdy, se kurzů nejčastěji účastní muži ve věku 18 až 45 let a ženy mezi 18 a 35 lety. Školení využívají i firmy s profesionálními řidiči nebo složky integrovaného záchranného systému. Vize 0 navíc uspořádala i kurzy pro řidiče s omezenou hybností či sluchovým postižením.

Kurzy mají teoretickou a praktickou část. Teorie je podle Budiny klíčová pro bezpečný a smysluplný průběh nácviku krizových situací. Praktická část se zaměřuje na zvládání smyku, krizové brzdění či vyhýbací manévry. „Drtivá většina kurzů napříč ČR probíhá s vlastním vozidlem, protože účastníci své auto znají a naučí se, jak se chová v krizových situacích, což mohou v reálném provozu využít mnohem lépe než při účasti na kurzu s půjčeným vozem,“ uvedl Sáblík.

Účastníky podle Budiny často překvapí délka brzdné dráhy za mokra a to, že smyk může nastat i při relativně nízkých rychlostech. Zároveň kurzisté zjistí, že asistenční systémy nejsou všemocné, pokud řidič jede riskantně. Mezi časté chyby, kterých se řidiči dopouští, jsou špatná pozice za volantem, nesprávné držení volantu, nedodržení rychlosti či nevhodné použití brzdy.

Velký přínos mají kurzy podle Faktorové pro čerstvé řidiče, kteří díky nim získají zkušenosti s krizovými situacemi v bezpečném prostředí a zároveň si osvojí správné návyky. Účastníci se nejvíce obávají tréninku aquaplaningu, kdy vůz ztrácí přilnavost na souvislé vrstvě vody. Zjistí také rozdíl v brzdné dráze mezi novými a sjetými pneumatikami, kdy delší brzdná dráha může být v praxi fatální, upozornila Faktorová.

„Když opustí brány centra bezpečné jízdy, je jim kladeno na srdce, že kurz nebyl proto, aby mohli jezdit v provozu rychleji, ale naopak by měli ještě v různých situacích zpomalit, protože si na vlastní kůži zažijí, že i při malé rychlosti se mohou dostat do svízelné situace,“ dodal Budina.

V Česku je devět akreditovaných polygonů, v Sosnové, Vysokém Mýtě, Jihlavě, Příbrami, Mostě, Hradci Králové, Ostravě, Třinci a Brně. Některé nabízejí specializované programy, například kurz jen pro ženy či školu smyku pro motorkáře.

Zdroj: ČTK