Domů Blog

Na letních pneumatikách se v zimě stane průměrně 154 nehod za sezonu

Od
Karolína Vágnerová
-

Na silnicích v Česku se od začátku listopadu do konce března stane v průměru 154 nehod, u nichž policie zmiňuje letní pneumatiky. Při nich vzniklá škoda je průměrně 15,2 milionu korun za sezonu. ČTK to na dotaz sdělil tiskový mluvčí České kanceláře pojistitelů Tomáš Pavlík. Data vycházejí ze statistik nehod šetřených policií. Pojišťovny mohou kvůli nevhodným pneumatikám na vozidle krátit plnění z havarijního pojištění nebo po viníkovi nehody vymáhat peníze vyplacené z povinného ručení.

Od sezony 2013/2014 do konce loňské zimy se počet nehod na letních pneumatikách pohyboval mezi 124 a 192 za sezonu. Odhadovaná výše škod dosahovala od 10,3 milionu do 26,1 milionu korun. Jde o nehody, které se staly od listopadu do konce března, kdy musí mít vozidla zimní nebo celoroční pneu za zhoršených povětrnostních podmínek, a u kterých policie v záznamu uvedla zmínku o letních pneumatikách.

„Samotná skutečnost, že vozidlo mělo nevhodné nebo nadměrně opotřebené pneumatiky, zpravidla neznamená automatické krácení pojistného plnění ani regres. Pojišťovna vždy posuzuje konkrétní okolnosti nehody, technický stav vozidla, pojistné podmínky a zejména to, zda stav pneumatik měl prokazatelný vliv na vznik nehody nebo na rozsah škody,“ uvedl Pavlík.

Pokud například řidič na letních pneumatikách dostane smyk na zasněžené vozovce, může být typ a stav pneumatik jedním z faktorů při posuzování odpovědnosti. Jiná situace nastane, pokud do něj narazí jiný řidič a pneumatiky na vznik nehody neměly žádný vliv, popisuje Filip Glézl z advokátní kanceláře Spring Walk.

V případě vážných zranění nebo úmrtí mohou být finanční následky pro viníka výrazně vyšší než u běžných nehod. „U těžkých zranění se částky mohou vyšplhat až do milionů korun. Řidič tak může splácet následky jediné nehody řadu let,“ uvedl.

Kooperativa podle mluvčího Milana Káni řeší každý rok několik případů s nevhodným obutím vozidla, loni byly tři. U povinného ručení nejprve pojišťovna odškodní poškozeného, ale následně může požadovat vyplacené peníze po viníkovi. V případě havarijního pojištění pojišťovna podle Káni obvykle krátí plnění o dvojnásobek sjednané spoluúčasti.

Jedním případem, který v minulosti Kooperativa podle Káni řešila, byla například nehoda na rozbředlém sněhu, kdy řidič narazil do zpomalujícího vozidla před sebou. Znalecký posudek podle pojišťovny prokázal, že pokud by měl na autě zimní pneumatiky, nehoda by se nestala. Pojišťovna poškozenému vyplatila škodu v řádu desítek tisíc korun a následně celou částku vymáhala po viníkovi.

UNIQA se podle své mluvčí Veroniky Hešíkové každý měsíc setkává s jednotkami případů, kdy stav pneumatik přispěl ke vzniku dopravní nehody a ovlivnil výši pojistného plnění. Podle mluvčího skupiny ČSOB Petra Milaty může v případě technicky nezpůsobilého vozidla plnění z havarijního pojištění nejen krátit, ale také zamítnout.

Glézl připomenul nutnost dobrého stavu pneumatik. U letních pneumatik je povolena minimální hloubka dezénu 1,6 milimetru, u zimních čtyři milimetry.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik Ostrava bude za dva roky mít první autobusy s pohonem na vodík

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik Ostrava (DPO) bude mít první dva autobusy s pohonem na vodík. Dodá je společnost Solaris. Jeden autobus přijde na více než 17 milionů korun, z 85 procent by měla náklady pokrýt dotace od Evropské unie. Cestující by se vodíkovými autobusy mohli poprvé svézt koncem roku 2028. Smlouvu na dodávku autobusů podepsal DPO v těchto dnech, sdělila ČTK mluvčí podniku Tereza Šnoblová.

Autobusy budou dlouhé 12 metrů, vejde se do nich 85 cestujících. „Budou klimatizované, nízkopodlažní, s dojezdem minimálně 350 kilometrů na jedno naplnění. Pořízením vodíkových autobusů zajišťujeme diverzifikaci vozového parku, tím zvyšujeme naši spolehlivost v případech mimořádných událostí,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.

Autobusy budou doplňovat palivo u výzkumně-vývojového Centra energetických a environmentálních technologií – Explorer H₂ (CEETe H₂) v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava, do něhož se DPO zapojí jako aplikační a validační partner. „CEETe H₂ budujeme jako výzkumný polygon pro celý vodíkový řetězec, od výroby přes skladování a distribuci až po využití. Plnění autobusů je jednou ze součástí tohoto výzkumného prostředí,“ uvedl ředitel centra Stanislav Mišák.

Autobusy budou podle něj součástí živé laboratoře. „Provozní data i zkušenosti nám pomohou ověřovat bezpečnostní metodiky, digitální modely a efektivitu vodíkových technologií. Obecně využitelné poznatky a metodiky budeme sdílet i s dalšími dopravci, firmami a výzkumnými týmy. Společně tak vytváříme základ inovačního ekosystému, jehož přínos má přesáhnout jeden podnik i náš region,“ uvedl Mišák.

Šnoblová uvedla, že vzhledem k umístění plnicího zázemí počítá DPO s tím, že vodíkové autobusy nasadí ve stejném městském obvodu, tedy na linkách s trasou v Ostravě-Porubě. Konkrétně by měly jezdit na lince číslo 37.

Zdroj: DPO

Dopravní fond dá 643 milionů Kč na silnice, mosty i zabezpečení vlaků ETCS

Od
Karolína Vágnerová
-

Na bezpečnější krajské silnice, opravy mostů a lávek a vybavení vlaků zabezpečovacím systémem ETCS poskytne Státní fond dopravní infrastruktury přes 643 milionů korun. Příspěvky na projekty schválil výbor fondu. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo dopravy.

Fond podpoří částkou 100 milionů korun 18 projektů na zvýšení bezpečnosti silnic druhé a třetí třídy, například na úpravy nebezpečných křižovatek a výstavbu okružních křižovatek.

Zhruba 247,5 milionu korun zamíří na sedm projektů oprav a modernizací mostů a lávek přes dálnice, železniční trať nebo řeky. Mezi podpořenými akcemi jsou například opravy mostů přes Labe v Pardubicích a Káraném nebo lávky ve Strážnici.

Největší část ze schválené podpory bude na instalaci evropského zabezpečovače, a to 296,3 milionu korun, které si rozdělí na své projekty Arriva a ČD Cargo. Celkem bude ETCS nainstalováno do 76 drážních vozidel, konkrétně do devíti elektrických jednotek pro osobní přepravu, 20 elektrických lokomotiv a 47 lokomotiv nezávislé trakce.

Na podporu vybavování vozidel zmíněným zabezpečovačem je pro roky 2024 až 2028 vyčleněno celkem 2,45 miliardy korun. I s nyní schválenými projekty bude z částky vyčerpáno přes 2,27 miliardy.

Státní fond dopravní infrastruktury, jehož úkolem je hlavně přerozdělovat peníze na výstavbu, modernizaci a opravy dopravní infrastruktury, letos hospodaří s částkou 169,3 miliardy. Vláda schválila návrh rozpočtu fondu pro příští rok ve výši 183,1 miliardy korun, na konci října jej Sněmovně doporučil schválit sněmovní hospodářský výbor.

Zdroj: ČTK

Obchodníci zkracují potravinové řetězce, s farmáři sdílejí i riziko

Od
Michaela Drábková
-
Čerstvě vykopané brambory na poli
Foto: Markus Spiske / Unsplash

Rostoucí rizika v potravinových dodavatelských řetězcích nutí obchodníky hledat kratší cestu od pole k regálu. Nizozemské řetězce Jumbo a Lidl uzavírají dlouhodobé dohody přímo se zemědělci – od domácí quinoy po brambory pěstované s minimem chemie, u nichž obchodník nese polovinu rizika neúrody.

Jedno ovoce, dva zcela odlišné dodavatelské řetězce. Celé mango z Peru nebo Brazílie putuje do Evropy několik týdnů v chlazených kontejnerech a pak dozrává v dozrávacích komorách, než zamíří do obchodů. Mango nakrájené do plastových misek se naproti tomu oloupe, nakrájí a zabalí přímo v Ghaně, do Evropy přiletí přes noc a na pultech supermarketů leží 36 až 48 hodin po sklizni. Na tomto příkladu ukázal složitost potravinových řetězců Roel Gevaers, profesor řízení dodavatelských řetězců na Univerzitě v Antverpách, na první konferenci FoodChain Forward v Nizozemsku.

Do agropotravinářství podle něj stále víc zasahují klimatické změny, geopolitika a ceny energií. Antverpský chemický průmysl, významný výrobce průmyslových hnojiv, kvůli drahé ropě a plynu omezil výrobu o 60 až 70 procent a projeví se to i na cenách potravin. Rizika ukazují i hranolky, které Nizozemsko a Belgie vyvážejí do celého světa. Asi před pěti lety musel McDonald’s, když vázly dodávky, nechat přepravit zmražené hranolky čtyřmi plně naloženými jumbo jety. Indie a Čína proto budují vlastní pěstování brambor a pěstitelé v Beneluxu se obávají nadbytku produkce.

Hranice efektivity se ukázala i nedávno, kdy nizozemský řetězec Albert Heijn musel po kybernetickém incidentu zastavit distribuční centra a regály se rychle vyprázdnily. Podle Gevaerse se dodavatelské řetězce posledních dvacet až třicet let stavěly co nejefektivněji a nejlevněji, ale pro svět, který už neexistuje. Domácnosti podle něj začnou za jídlo a oblečení znovu utrácet větší část příjmů, protože další úspory už nejsou možné a náklady mohou jen růst. Firmám, které chtějí složitost a rizika zvládnout, proto doporučuje řetězce zkracovat.

Jak to vypadá v praxi, předvedly dva obchodní řetězce. Jumbo prodává quinou vypěstovanou v Nizozemsku. Vznikla v programu Plant Protein Forward, který vede regionální sdružení Foodvalley na podporu domácí produkce rostlinných bílkovin. Dovozovou quinou z Jižní Ameriky a Indie řetězec postupně vyřazuje, domácí je navíc v biokvalitě a celozrnná za stejnou cenu. Podobně se v Nizozemsku začínají pěstovat pohanka, lupina, mořské řasy nebo edamame. Program už pomohl devadesáti zemědělcům pěstovat bílkovinné a vlákninové plodiny a prodávat je za férovou cenu. Klíčem jsou dlouhodobé smlouvy: pěstitelé mají jistotu, že od nich řetězec bude odebírat několik let, objemy se pak upravují podle poptávky.

Lidl Nizozemsko zase s pěstiteli hledá cestu k menšímu použití pesticidů. Pěstitel brambor Jan van der Ham dokázal spotřebu chemických přípravků snížit už po prvním roce o 90 procent. Obchodník přitom běžně jedná jen s dodavatelem, který brambory zpracovává, balí a řetězci dodává, a teprve přes něj se dostal k ochotným farmářům. První schůzky byly podle vedoucí udržitelnosti Lidlu Nizozemsko Esmée van Veen rozpačité, pěstitelé se před velkým řetězcem báli otevřeně mluvit. Průlom přišel, když se jednání přestali účastnit lidé z obchodních útvarů, protože program se netýkal cen, ale přechodu k udržitelnějšímu zemědělství.

Pro pěstitele bylo rozhodující sdílení rizika: pokud by sklizeň selhala, ponese Lidl polovinu ztráty. Teprve tato jistota mu podle Van der Hama dala odvahu změnit postupy. Aby se z pokusu stal běžný standard pro další pěstitele, musí se podle něj podobné podmínky stát součástí nákupní politiky obchodníků.

Zdroj: eLogistika.info

Shein rozšíří logistické centrum ve Vratislavi za 500 milionů eur

Od
Michaela Drábková
-
Hromada kartonových krabic přelepených modrou páskou
Ilustrační foto: Rohit Choudhari / Unsplash

Internetový prodejce módy Shein vloží dalších 500 milionů eur do rozšíření svého evropského logistického centra ve Vratislavi. Skladová plocha naroste o čtvrtinu na zhruba milion metrů čtverečních, provoz bude obsluhovat přes 6 500 autonomních robotů a do konce roku má v areálu pracovat kolem 10 000 lidí. Celkové investice firmy v Polsku od roku 2022 tím dosáhnou miliardy eur.

Investici firma oznámila 4. listopadu na setkání s novináři přímo ve Vratislavi. Peníze mají jít především do rozšíření kapacit pro skladování a vyřizování objednávek, ze kterých Shein zásobuje zákazníky po celé Evropě. Polský areál je pro společnost hlavním logistickým uzlem na kontinentu a podle vedení firmy se stal jedním z pilířů jejího evropského podnikání. Podle Leonarda Lina, který ve společnosti odpovídá za vztahy s veřejností a vede region Evropy, Blízkého východu a Afriky, je Evropa pro Shein klíčovým trhem a investice odráží důvěru v jeho dlouhodobý potenciál.

Po rozšíření bude mít centrum přibližně milion metrů čtverečních skladových ploch, což odpovídá zhruba 140 fotbalovým hřištím. Velkou část práce převezmou autonomní roboti, kterých má být víc než 6 500. Starají se o doplňování zásob do skladových pozic, třídění zásilek i vychystávání objednávek. Na rozvoji areálu v Dolním Slezsku se podílí Logicor, firma specializovaná na logistické nemovitosti.

Navzdory vysoké míře automatizace zůstává centrum velkým zaměstnavatelem. Do konce roku 2026 má v logistice, řízení dodavatelského řetězce, technologiích a skladovém provozu pracovat kolem 10 000 lidí, díky čemuž se Shein zařadí mezi největší zaměstnavatele v regionu. Na provoz navíc navazuje síť více než 230 malých a středních polských firem, které dodávají přepravu, obaly a další služby.

Cílem rozšíření je hlavně rychlejší doručování. Zákazníci v části evropských zemí dostávají objednávky už do 48 hodin a firma chce tuto lhůtu nabídnout na dalších trzích. Zboží uskladněné přímo v Evropě je navíc možné expedovat bez dlouhé cesty z asijských skladů. Shein v Polsku od dubna 2025 provozuje také vlastní tržiště, na které se zapojilo přes 500 polských značek a obchodníků. Evropskou logistickou síť firma rozšiřuje i jinde: v polovině října spustila ve Španělsku sdílenou logistickou službu s přepravci GLS, FedEx a CTT pro trasy do Německa, Francie, Itálie a Portugalska.

Pro Česko je investice zajímavá hlavně kvůli blízkosti. Vratislav leží necelých sto kilometrů od českých hranic a Dolní Slezsko patří k nejvýznamnějším logistickým regionům Polska, kde mají distribuční centra i další velcí hráči v internetovém obchodě. Další růst kapacit v sousedním regionu zvyšuje tlak na rychlost doručení, na kterou jsou zvyklí i čeští zákazníci, a v příhraničí může zesílit konkurenci o skladové pracovníky.

Zdroj: eLogistika.info

DPO nabídl stovce zaměstnanců program péče o zdraví na míru

Od
Michaela Drábková
-
Řidič městského autobusu za volantem, pohled přes okno vozu
Foto: Marjan Blan / Unsplash

Dopravní podnik Ostrava spustil roční program „100 statečných“, který stovce zaměstnanců nabízí péči o fyzické zdraví, výživu, regeneraci i psychickou pohodu sestavenou na míru podle dat z vyšetření. Program vede Lékařská fakulta Ostravské univerzity, podle níž jde o první takový pilotní projekt v Česku.

Program je zaměřen na péči o zdraví v náročných profesích městské hromadné dopravy. Zaměstnanci DPO mohou od září využívat nutriční poradce, doplňky stravy, psychologické konzultace i další benefity. Přínos opatření pro jejich životní styl bude na základě dat z průběžných vyšetření sledovat Lékařská fakulta Ostravské univerzity (LF OU).

O účast byl mezi zaměstnanci velký zájem, přihlásilo se jich přes 260. Stovku účastníků vybrala z dobrovolně přihlášených přímo LF OU. Ve výběru je 50 mužů a 50 žen různých profesí – od řidičů a dílenských pracovníků až po administrativní pracovníky.

Účastníci absolvovali vstupní telekonzultace s lékařem, který vycházel z výpisu ze zdravotní dokumentace a výsledků krevních testů. Na základě jeho doporučení případně podstoupí specializovaná odborná vyšetření. Následuje návštěva nutriční poradny LF OU, kde jim odborníci sestaví další péči přímo na míru.

„DPO je prvním podnikem v ČR, ve kterém se takový pilotní projekt realizuje. Věřím, že jeho výsledky přinesou důležité informace, které umožní nastavit efektivní preventivní opatření a budou inspirací pro další zaměstnavatele,“ uvedl Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví.

Dopravní podnik má přes dva tisíce zaměstnanců, z toho více než tisíc řidiček a řidičů. Průměrný věk zaměstnance DPO je 48 let. „Naším cílem je u našich lidí vybudovat dlouhodobě udržitelné návyky od fyzické kondice a spánkové hygieny až po celkovou životní energii, což přirozeně vede i ke snížení nemocnosti. Výsledky tohoto pilotního programu podložené konkrétními daty mohou posloužit i jako základ pro dlouhodobou strategii zdraví v DPO,“ uvedl Daniel Morys, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku Ostrava.

Na programu se podílejí také partnerské společnosti. Generálním partnerem je MultiSport Benefit, který všem účastníkům věnoval kartu MultiSport na celý rok.

Zdroj: DPO

Digitální dvojče odhalí v chladicím kamionu přehřáté palety ovoce

Od
Michaela Drábková
-
Přepravka s mandarinkami s listy a krabice s hruškami
Ilustrační foto: Annie Spratt / Unsplash

Švýcarský výzkumný ústav Empa vyvinul digitální dvojče chladicího kamionu, které dopočítá teplotu na různých místech nákladu. Při zkušební přepravě citrusů z Řecka do Švýcarska ukázalo, že pomeranče uprostřed vozu se ohřály až na 10,8 °C, přestože přeprava probíhala v rozmezí 4 až 6 °C. Za vinu nejspíš mohly nedostatečně předchlazené palety.

Čerstvé ovoce je po sklizni potřeba rovnoměrně zchladit a ve stejné teplotě ho udržet až k odběrateli. V plně naloženém chladicím voze to ale v praxi platí jen zčásti. Teplota se mezi jednotlivými místy nákladu může výrazně lišit – kvůli paletám, které před nakládkou nestihly dostatečně vychladnout, kvůli nevhodným obalům nebo nešikovnému uložení. Dopravci přitom teplotu často sledují jediným čidlem, které zachytí jen jedno místo v ložném prostoru, takže skrytá teplá místa uprostřed nákladu zůstanou bez povšimnutí.

Výzkumníci Empa proto sestavili fyzikální model, který počítá proudění vzduchu a přenos tepla v celém ložném prostoru. Zahrnuje i teplo, které plody samy uvolňují dýcháním. Podle výzkumnice Elisabeth Toblerové lze díky němu odhadnout, jakou teplotu má zboží v různých částech nákladu, aniž by u každé palety muselo být čidlo.

Model ověřili na skutečné komerční přepravě 31 palet pomerančů a citronů z řeckého Nafplia do švýcarského Prattelnu. Ovoce se před nakládkou zhruba 24 hodin předchlazovalo, samotná cesta trvala čtyři dny při nastaveném rozmezí 4 až 6 °C. V nákladu bylo rozmístěno celkem 108 čidel – 97 z nich měřilo teplotu plodů, zbytek teplotu vzduchu a vzduchu přiváděného do chladicí jednotky a vracejícího se z ní. Simulace zachytila hlavní teplotní trendy na většině míst. Výjimkou byly pomeranče uprostřed vozu: ohřály se z přibližně 7,7 °C až na 10,8 °C, tedy víc, než model předpovídal, a to přesto, že kolem nich proudil chladnější vzduch.

Vědci vysvětlují odchylku paletami bez čidel, které podle všeho nebyly dostatečně předchlazené. Když v modelu zvýšili jejich výchozí teplotu z asi 5,4 °C na 10 °C, výsledky se naměřeným hodnotám výrazně přiblížily. Z pokusu vyplývá, že chladicí jednotka má jen omezenou schopnost zchladit teplé ovoce uvnitř hustě naložených palet a že teplá paleta navíc ohřívá i své sousedy. Roli hrají také obaly: přepravky s citrony měly větrací otvory na několika stranách, zatímco kartony s pomeranči byly na kratších stranách uzavřené. Obal by tak podle výzkumníků měl být nejen pevný, ale i propustný pro chladicí vzduch, palety by měly být rovnoměrně zarovnané a otvory nezakryté.

Digitální dvojče má zatím sloužit hlavně jako simulační nástroj. Logistické firmy a pěstitelé si v něm mohou vyzkoušet, jak by se teplota v nákladu změnila s jiným obalem, jiným rozmístěním palet nebo jiným prouděním vzduchu. Nejvíc z toho mají mít firmy se standardizovanými, opakovanými přepravami. Do budoucna chce tým vedený profesorem Thijsem Defraeyem model propojit se skutečnými daty z čidel během jízdy. Dovozce by pak ještě před příjezdem vozu věděl, které palety byly vystaveny vyšší teplotě, mohl je cíleně zkontrolovat a zboží s kratší trvanlivostí poslat na trh dřív. Dlouhodobým cílem je datově řízené sledování celého dodavatelského řetězce a menší plýtvání potravinami.

Pro Česko, které citrusy a většinu jižního ovoce dováží, je pokus praktickou připomínkou pro dovozce, distributory i provozovatele chladírenských skladů. Kvalitu zboží neurčuje jen teplota nastavená na chladicí jednotce, ale také to, jak dobře bylo ovoce vychlazené před nakládkou, jaký má obal a jak jsou palety v návěsu uložené. Jediné čidlo u stěny vozu přitom nemusí přehřátou paletu uprostřed nákladu vůbec zaznamenat.

Zdroj: eLogistika.info

Prezident podepsal zákon, který ruší pravidelné zdražování dálničních známek

Od
Karolína Vágnerová
-

Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.

Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korn. V platnosti zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.

Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun.

Výpadek chce ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) nahradit zvýšením mýtného, což podle kritiků zaplatí spotřebitelé ve vyšší ceně přepravovaného zboží. Ministr s tím nesouhlasil, podle něj by zvýšení cen mýtného představovalo v dopadu na jednotlivé zboží setiny koruny.

Vládní předloha ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, které zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun.

Pro vozy s alternativním pohonem dál zůstanou nynější úlevy, novela na nich nic nemění. Vláda jejich zrušení po debatě s Evropskou komisí nenavrhla kvůli hrozbě vrácení části peněz z Národního plánu obnovy. Na vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem se vztahuje zhruba poloviční sleva. Cena známek pro hybridní automobily je asi čtvrtinová a plně elektrická auta a auta na vodík mohou jezdit po dálnicích bez poplatku.

Zdroj: ČTK

Mercedes prodal evropskou síť nabíjecích stanic

Od
Karolína Vágnerová
-

Německá prémiová automobilka Mercedes-Benz již není v Evropě vlastníkem vlastní sítě dobíjecích stanic. Prodala je francouzskému operátorovi Electra. Informace vyšla najevo poté, co automobilka uvedla příjem 99 milionů eur ve finanční zprávě za třetí čtvrtletí letošního roku.

V současné době čítala evropská síť (existuje například i v USA) 47 nabíjecích hubů, v nichž mohli elektromobilisté využívat 374 rychlonabíjecích konektorů.

Nabíjecí síť Mercedes-Benz Charging Network se začala budovat před třemi lety. Představitelé automobilky tehdy uvedli, že cílem je mít do konce desetiletí po celém světě minimálně 10 tisíc rychlonabíječek. Ty stanice, které se postavily, nabízely obvykle nabíjení výkonem až 400 kW a existují také stojany s výkonem 1000 kW.

Majitelům elektromobilům Mercedes v Evropě ponechá Electra možnost nabíjet za zvýhodněné ceny. Navíc ve výrazně větší dobíjecí síti. Electra nyní provozuje na 800 místech v evropských zemích více než 5000 nabíječek.

Zdroj: ČTK

Přicházejí zimní podmínky. Řidiči by neměli odkládat přezutí

Od
Karolína Vágnerová
-

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Kvalitní zimní pneumatiky s dostatečnou hloubkou dezénu pomáhají zkrátit brzdnou dráhu a zvyšují bezpečnost posádky i ostatních účastníků silničního provozu.

Podle zákona o silničním provozu musí řidiči od 1. listopadu do 31. března použít zimní pneumatiky, pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, případně pokud lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se tyto podmínky během jízdy vyskytnou.

U osobních vozidel do 3,5 tuny musí být zimní pneumatiky za těchto podmínek na všech kolech a musí mít hloubku dezénu nejméně 4 mm. U vozidel nad 3,5 tuny zákon vyžaduje nejméně 6 mm na kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Řidiči by měli věnovat pozornost také úsekům označeným dopravní značkou „Zimní výbava“, kde platí zvláštní režim použití zimních pneumatik bez ohledu na aktuální stav vozovky.

„Zimní pneumatiky jsou konstrukcí a směsí přizpůsobené nízkým teplotám a zimním podmínkám, kdy lépe fungují na namrzlé nebo zasněžené vozovce. Fyziku nikdo z nás neošálí a všichni chceme bezpečně dojet do cíle. Pokud tedy ještě nemáte přezuto na zimní pneumatiky, určitě to neodkládejte,“ řekl ministr dopravy Ivan Bednárik.

Při výměně pneumatik by řidiči měli zkontrolovat především hloubku dezénu, celkový stav pláště a správný tlak. Roli hraje také stáří pneumatiky. Vodítkem je označení DOT na její bočnici. Poslední čtyři číslice DOT kódu udávají týden a rok výroby. Například označení 2423 znamená, že pneumatika byla vyrobena ve 24. týdnu roku 2023. Samotné datum výroby ale o bezpečnosti pneumatiky nevypovídá. Rozhodující je také způsob a intenzita jejího používání, skladování, míra opotřebení a celkový stav pláště.

„Řidič by měl kromě data výroby kontrolovat zejména hloubku dezénu po celé šířce běhounu a případné praskliny, deformace nebo jiná poškození pneumatiky. Rozhoduje způsob používání a skladování, míra opotřebení a především celkový stav pláště,“ dodal vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Ukazatele opotřebení TWI, respektive WTWI u zimních pneumatik, lze nalézt přímo v drážkách pneumatiky a řidiči podle nich mohou orientačně posoudit stav dezénu.

Přilnavost pneumatik významně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu. Například při rychlosti 50 km/h je podle dostupných testů brzdná dráha na sněhu u zimních pneumatik o 8 metrů kratší než u letních. Na ledu při rychlosti 30 km/h dosahuje rozdíl v brzdné dráze dokonce 11 metrů v neprospěch letních pneumatik.

Celoroční pneumatiky mohou být alternativou, ale ne pro každého

Stále více motoristů volí celoroční pneumatiky. Ty mohou být rozumnou alternativou zejména pro řidiče s menším ročním nájezdem, kteří se pohybují převážně ve městech a oblastech s mírnějšími zimami. Pro řidiče, kteří jezdí pravidelně bez ohledu na počasí, cestují na delší vzdálenosti nebo se pohybují v horských oblastech, doporučuje BESIP upřednostnit kvalitní zimní pneumatiky.

„Ať už řidič zvolí zimní, nebo celoroční pneumatiky, zásadní je jejich kvalita, dostatečná hloubka dezénu a celkový stav. Volbu typu pneumatik by měl přizpůsobit tomu, kde, jak často a za jakých podmínek jezdí. Řidiči by také měli počítat s tím, že porušení zákonné povinnosti použít zimní pneumatiky může hrát roli při řešení následků dopravní nehody, zejména pokud stav nebo použití pneumatik měly souvislost s jejím vznikem,“ vysvětlil Neřold.

Zimní nástrahy nejsou jen sníh

Přezutím příprava na zimu nekončí. Zimní provoz znamená nižší přilnavost, delší brzdnou dráhu, horší viditelnost a rychlé změny podmínek. Nebezpečná může být zejména námraza, kterou řidič nemusí včas rozpoznat. Zvýšenou pozornost je proto třeba věnovat především mostům, stinným místům, lesním úsekům nebo místům v blízkosti vodních toků. Vozovka zde může namrzat i tehdy, kdy se okolní komunikace jeví jako bezpečná. Na sněhu a ledu je zásadní pracovat s vozidlem plynule. Řidiči by měli snížit rychlost, zvětšit odstup od vozidla před sebou a vyhýbat se prudkému brzdění, akceleraci nebo změnám směru jízdy. Rychlost je vhodné snížit ještě před zatáčkou a samotnou zatáčku následně projíždět plynule, nízkou a pokud možno konstantní rychlostí.

Před jízdou je nutné odstranit ze skel sníh a námrazu a zkontrolovat stav stěračů. Důležitá je také čistota světlometů, které se v zimním období rychle zanášejí nečistotami z vozovky. Řidiči by neměli zapomínat ani na stav akumulátoru a provozních kapalin, včetně dostatečného množství zimní směsi do ostřikovačů.

BESIP doporučuje před zimní jízdou zkontrolovat:

  • stav zimních nebo vhodných celoročních pneumatik a hloubku jejich dezénu,
  • správný tlak v pneumatikách,
  • stav stěračů a čistotu skel,
  • dostatek zimní směsi v ostřikovačích,
  • čistotu a funkčnost světlometů,
  • stav akumulátoru,
  • odstranění sněhu a námrazy z vozidla.

Více informací v letáku BESIP zde.

Zdroj: BESIP

123...1 312Strana 1 z 1 312

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář