Domů Blog

Rolling Stock Summer School poprvé v Pardubicích

Na konci srpna se Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice stane dějištěm prestižní mezinárodní letní školy Rolling Stock Summer School, zaměřené na nejnovější poznatky v oblasti konstrukce, výroby a provozu železničních vozidel. Tradiční akce, pořádaná univerzitami Politecnico di Milano a University of Huddersfield, se letos uskuteční v České republice vůbec poprvé.

Týdenního programu se zúčastní přibližně dvacet doktorandů a mladých výzkumníků ze Španělska, Švédska, Velké Británie, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemska i České republiky. Během letní školy je čekají přednášky předních evropských odborníků, návštěva Výukového a výzkumného centra v dopravě i odborná exkurze do zkušebního centra VÚKV v Cerhenicích.

Více informací na webu Rolling Stock Summer School.

Zdroj: DFJP

Tento víkend na silnicích je tragický, nehody mají doposud sedm obětí

O nynějším víkendu na českých silnicích zemřelo už sedm lidí. Jde tak o jeden z nejtragičtějších konců týdne tohoto roku. V sobotu si nehody vyžádaly pět obětí, včera dvě. Vyplývá to z informací policie. Podobně tragický byl i víkend před dvěma týdny, kdy od pátku do neděle zemřelo na silnicích osm lidí. Stejný počet obětí zaznamenala policie i o víkendu na přelomu července a srpna.

Policie ve statistikách uvádí, že v sobotu na silnicích zemřelo pět lidí, z toho dva v Ústeckém kraji. Tragická byla večerní nehoda dvou osobních aut u Litvínova na Mostecku. Kromě dvou obětí si vyžádala také čtyři zraněné, u dvou byla zranění vážná.

Mezi sobotními oběťmi je dvaačtyřicetiletý řidič čtyřkolky, který zemřel při nehodě u obce Suchdol na Prostějovsku. Tragická byla i kolize u Nové Vsi na Chrudimsku, kdy opilý řidič osobního auta havaroval do příkopu. Spolujezdec na zadním sedadle při nehodě utrpěl smrtelné zranění.

Dnes ráno při nehodě na Jihlavsku zahynul řidič motocyklu. Zraněním podlehl rovněž pětadevadesátiletý chodec, kterého na přechodu v Ostravě-Porubě srazilo auto.

Policie už dříve uvedla, že letní měsíce jsou na silnicích nejtragičtějším obdobím v roce. Letos v červenci podle údajů policie podlehlo dopravním nehodám 42 lidí, meziročně o sedm více. Srpnové statistiky zatím evidují 44 obětí, loni jich bylo 55.

Zdroj: ČTK

VW je v centru obří krize globálního automobilového průmyslu, uvedl šéf koncernu

Globální automobilový průmysl nyní prochází obří krizí a německý automobilový koncern Volkswagen se nachází v jejím středu. Uvedl to podle německého listu Bild šéf koncernu Oliver Blume. Volkswagen, jehož součástí je rovněž Škoda Auto, nyní plánuje rozsáhlou restrukturalizaci, aby si udržel konkurenceschopnost. Koncern se v poslední době potýká s řadou problémů, včetně vysokých nákladů, nadbytečných kapacit, rostoucí čínské konkurence nebo amerických cel.

Blume by měl v příštích dnech o plánovaných změnách hovořit se zaměstnanci v hlavním závodě ve Wolfsburgu i v dalších německých továrnách. „Příští týdny budou klíčové. Všichni musí táhnout za jeden provaz. Připravili jsme největší transformační plán v historii koncernu Volkswagen,“ řekl Blume v zveřejněném rozhovoru s listem Bild. „Celosvětový automobilový průmysl je v megakrizi. A koncern Volkswagen je uprostřed. Geopolitika, obchodní bariéry, regulační předpisy, slabé trhy a ostrá konkurence vytvářejí tlak na všechny,“ dodal.

Plánovaná restrukturalizace vyvolává mezi zaměstnanci koncernu velké obavy. Jeden ze zaměstnanců podle listu Bild na sobotní oslavě 70. výročí hlavního závodu divize užitkových vozů v Hannoveru uvedl, že nálada je pod bodem mrazu. Jiný zaměstnanec o současné situaci nechtěl vůbec mluvit. „Neumím si vůbec představit, že by závod definitivně zanikl,“ prohlásil další pracovník.

Blume již v pátek v rozhovoru zveřejněném na interní počítačové síti podniku varoval, že situace v koncernu je „více než kritická“. Dodal, že režijní náklady VW zůstávají o více než 30 procent vyšší než u srovnatelných firem. Zdůraznil, že tuto situaci je nutné řešit, aby si společnost udržela konkurenceschopnost.

Plánovaná restrukturalizace Volkswagenu zahrnuje drastické omezení výroby a rušení pracovních míst. Škoda Auto nicméně v červenci uvedla, že restrukturalizační plán koncernu nemá přímý dopad na její aktivity.

Škoda Auto patří mezi největší zaměstnavatele v České republice, kde provozuje tři výrobní závody a má zhruba 36.500 zaměstnanců včetně agenturních. Celý koncern Volkswagen na konci loňského roku zaměstnával po celém světě kolem 663.000 lidí.

Volkswagen v červenci oznámil, že jeho zisk po zdanění se v pololetí propadl o 30,7 procenta na 3,1 miliardy eur (zhruba 75 miliard Kč). Provozní zisk se snížil téměř o 12 procent na 5,9 miliardy eur, zatímco provozní zisk samotné Škody Auto zhruba o šest procent vzrostl a dosáhl téměř 1,4 miliardy eur.

Zdroj: ČTK

Most Šmejkalka na D1, který v noci uzavřela zátěžová zkouška, je průjezdný

Most Šmejkalka na dálnici D1, který v noci na včerejšek uzavřela zátěžová zkouška, je opět průjezdný. Dopravní komplikace na místě nejsou, řekl ČTK pracovník dispečinku Národního dopravního informačního centra. Uzavírka nejstaršího dálničního mostu v Česku, který je u středočeských Mirošovic, začala v sobotu ve 20:00 a skončila včera před 07:30.

První část zátěžové zkoušky dělali stavbaři na mostě v noci z pátku na sobotu. Při obou uzavírkách museli řidiči úsek objíždět. Osobní auta jezdila přes Soběhrdy, nákladní přes D3 a Pelhřimov.

Při zkoušce most zatížilo osm naložených nákladních vozů, z nichž každý vážil 32 tun. Prověřuje se při ní prohnutí mostu při zatížení, vibrace, zatížení betonu a další. Obě noční testování posoudí podle Luďka Hubáčka z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) odborníci jako celek.

V případě, že vyhodnocení neodhalí komplikace, plánuje ŘSD v noci z 5. na 6. září převést provoz na dokončenou část Šmejkalky ve směru na Prahu a zahájit přestavbu poloviny mostu ve směru na Brno.

Rekonstrukce dálničního mostu vyjde na necelou miliardu korun bez DPH. Práce začaly v roce 2023, zajišťuje je sdružení firem Strabag a Pragoprojekt. Zprovoznění mostu je naplánované na příští rok.

Zdroj: ČTK

D1 u Klimkovic čeká oprava dvou mostů, provoz zůstane zachován v režimu 2+2

V sobotu 22. srpna 2026 byla zahájena oprava souběžných mostů dálnice D1 nedaleko Klimkovic. Jedná se o dva mosty evidenčního čísla D1-417..1 a D1-417..2 situované těsně vedle sebe za EXITem 342 (myšleno při cestě do Ostravy). Práce bude možné provádět bezpečně za obousměrného provozu dvěma jízdními pruhy v každém směru – počet pruhů tedy vždy zůstane standardní, během přítomnosti stavbařů dojde k zúžení a doplnění nižší povolené rychlosti. Zmíněný režim 2+2 se osvědčil v podobných případech bez tvorby kolon či jiných zdržení. 

Do veřejného výběrového řízení se nám přihlásilo devět stavebních firem. Zásluhou nejnižší nabídkové ceny cca 42,2 milionu Kč mosty zvítězila společnost Eurovia CZ. Vybraného zhotovitele čeká kompletní výměna vozovkových vrstev a mostních závěrů, dojde k revizi odvodnění a proběhne také sanace povrchu mostovky včetně nových izolací, říms, svodidel nebo zábradlí obou mostů. Rozsah prací je značný, činnosti vyžadují přesnou koordinaci, aby nedošlo k posunutí termínu opětovného zprovoznění letošní etapy opravy prvního mostu, který aktuálně vychází na začátek listopadu. Po zimní přestávce pak na jaře opravíme zbývající druhý most – za stejného režimu 2+2 a termín upřesníme.

Zdroj: ŘSD

Rychlost bez rizika: jak stovka vývojářů dodává nové produkty kolem netknutého legacy systému

Zkuste si představit následující scénář. Je březen 2020, e-commerce se přes noc mění z doplňkového kanálu na hlavní způsob nákupu a objem zásilek, které musí vaše logistická platforma zpracovat, začíná raketově růst. Za rok se zdvojnásobí. Za čtyři roky naroste sedminásobně. Zákazníci chtějí nové funkce: sledování zásilek v mobilu, výdejní boxy, doručení na adresu, napojení na další e-shopy. A hlavně je chtějí rychle.

Jenže srdce celého provozu tvoří starší PHP systém, na kterém běží veškerá byznysově kritická logistika a který nelze jen tak vyměnit. Nejde ho ani zpomalit testováním desítek nesouvisejících funkcí, které by chtěly vzniknout kolem něj. Přesto musí firma nová digitální řešení dodávat rychleji, než na jaké je tento model stavěný.

Přesně to musela vyřešit jedna z předních středoevropských platforem pro balíkovou a e-commerce logistiku, se kterou CodeNOW spolupracuje již několik let. Její identita zůstává z komerčních důvodů anonymizovaná, ale čísla a rozhodnutí, která za tímto růstem stojí, jsou reálná a ukazují obecnější lekci pro celý logistický obor.

Jádro, na které si nikdo netroufl sáhnout

Objem zásilek, které firma ročně zpracovala, vypadal takto: 19 milionů v roce 2019, 40,5 milionu už v roce 2020, 106 milionů v roce 2023 a 131 milionů v roce 2024. Do roku 2024 firma obsluhovala přibližně 49 tisíc klientů ve 33 zemích.

Tento růst netlačil jen na sklady a přepravce. Tlačil na celý způsob, jakým firma vyvíjela a dodávala software: na onboarding nových vývojářů, na rychlost, s jakou dokázala pouštět nové produkty do provozu, i na to, kolik lidí vůbec rozumělo tomu, jak legacy jádro funguje.

Držet se výhradně jednoho modelu, tedy stavět všechno nové uvnitř původního PHP systému, by znamenalo:

  • větší regresní testování při každé jednotlivé změně,
  • složitější koordinaci releasů napříč nesouvisejícími funkcemi,
  • vyšší riziko pro byznysově kritický provoz,
  • závislost na úzké skupině specialistů na legacy jádro,
  • pomalejší nábor a zaškolování nových týmů,
  • delší time-to-market pro produkty, které vidí koncový zákazník.

Jádro přitom nešlo obětovat. Firma na něm doslova stála, protože zpracovávalo objednávky, celní odbavení a další procesy, bez kterých provoz nemůže fungovat ani jeden den.

Řešení nebylo nahradit jádro, ale vybudovat vedle něj novou cestu

Namísto rizikové náhrady legacy systému vznikla druhá, samostatná cesta pro veškerý nový digitální vývoj. CodeNOW se stal standardizovaným prostředím pro dodávku a provoz

nových služeb mimo původní jádro. Vývojové týmy v něm mohly stavět, testovat, nasazovat a dál rozvíjet nové produkty nezávisle na tempu a omezeních legacy systému.

V praxi to spočívalo v pěti oblastech, kterými dnes prochází přibližně deset produktových týmů a stovka vývojářů napříč celou inženýrskou organizací. Noví vývojáři a dodavatelské týmy se díky standardizovanému onboardingu dostávají do funkčního prostředí rychleji, aniž by museli napřed zvládnout každý provozní detail legacy jádra. Nové služby se staví a ověřují bez toho, aby rostl regresní rozsah samotného jádra, a opakovatelná aplikační prostředí vznikají podle jednotného dodávkového modelu, ne ad hoc pro každý tým zvlášť. Verzované služby díky automatizaci nasazení putují konzistentně napříč vývojem, testováním a produkcí, a všech deset týmů sdílí stejný, standardizovaný způsob práce, aniž by musela každá nová služba nutně vstupovat do samotného legacy jádra.

Legacy PHP systém zůstal beze změny jako stabilní, provozně klíčový transakční systém. Mimo dosah CodeNOW zůstaly i specializované technologie jako automatizace skladů nebo třídění zásilek, tedy oblasti, které vyžadují jiný typ řešení.

Čísla, která ukazují, co takto postavená platforma unesla

Vedle legacy jádra tak mohla vyrůst celá digitální platforma. Zázemí mobilní aplikace dnes obsluhuje zhruba 4 miliony uživatelů, a jen mezi lety 2020 a 2021 se počet zásilek doručených přes mobilní kanál zdvojnásobil, z 3,35 milionu na 7,62 milionu. Lookup služba pro vyhledávání výdejních míst zpracovává desítky miliard dotazů měsíčně při zátěži okolo 50 Mbit/s nepřetržitého provozu, a to napříč více než 9 500 vlastními a přes 160 000 partnerskými výdejními místy po celém světě. Síť digitálně napojených samoobslužných výdejních boxů vzrostla mezi lety 2021 a 2024 z 1 506 na více než 8 200 kusů ve čtyřech zemích. Stejný dodávkový model dnes stojí za mobilními zásilkami, geolokačními službami, partnerskými a e-commerce integracemi i reportingovými nástroji pro téměř 49 tisíc klientů ve 33 zemích.

CodeNOW přitom fyzické boxy ani mobilní produkt sám nevyvíjel. Poskytl standardizované dodávkové prostředí, ve kterém týmy klienta tyto služby stavěly a provozovaly.

Co si z toho může odnést jiná logistická firma

Tento případ ukazuje jeden vzorec, který je přenositelný i mimo balíkovou logistiku: legacy jádro nemusí být překážkou růstu, pokud kolem něj vznikne řízená cesta pro nové věci. Vývoj nových produktů díky tomu nezvyšoval rozsah změn v byznysově kritickém systému, deset týmů a stovka vývojářů sdílí jeden dodávkový model místo deseti různých a vývojáři se zapojují do nových služeb, aniž by museli napřed projít celým legacy systémem. Nezávislé služby se testují a nasazují bez nutnosti prohánět je celým regresním rozsahem legacy systému, a firma se tak posunula k digitální platformě, aniž by náhrada jádra byla podmínkou pro jakoukoliv inovaci. Takže jádro nebylo potřeba nahradit, ale bylo potřeba změnit model, jakým kolem něj vzniká všechno nové.


Zdroj: HustáKomunikejšn s.r.o.

Zdopravy.cz: Pražský dopravní podnik uzavřel smlouvu na trať Malovanka-Strahov

Tramvajovou trať z Malovanky na Strahov v Praze 6 postaví za 824 milionů korun bez DPH sdružení Společnost TT Malovanka, které tvoří společnosti Elektrizace železnic Praha a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby. S vítězem veřejné zakázky uzavřel pražský dopravní podnik (DPP) smlouvu, upozornil server Zdopravy.cz. Veřejnou zakázku na stavbu trati Malovanka-Strahov vypsal DPP loni v říjnu. Předpokládaná hodnota byla 1,02 miliardy korun bez daně, výsledná cena tak je zhruba o pětinu nižší.

Zrušení tendru na stavbu tratě žádala společnost T4 Building, mimo jiné kvůli podle ní nepřiměřeným technickým požadavkům, které omezovaly hospodářskou soutěž. Obrátila se proto na antimonopolní úřad, který ale stížnost zamítl. Firma poté podala rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petru Mlsnovi, ten ale její argumenty neuznal a rozhodnutí v polovině srpna potvrdil.

Dvoukolejná tramvajová trať bude 1,3 kilometru dlouhá a povede z Bělohorské ulice Vaníčkovou ulicí na Strahov k vysokoškolským kolejím a ke stávající autobusové točně u křižovatky Vaníčkovy a Turistické ulice, kde bude ukončena smyčkou Stadion Strahov. Tramvaj má zajistit lepší spojení na vysokoškolské koleje a do strahovského sportovního areálu. Součástí investice je kompletní přestavba Bělohorské ulice mezi křižovatkami s Myslbekovou a Vaníčkovou ulicí, a také přestavba Vaníčkovy ulice, která se zároveň rozšíří.

Kromě tratě z Malovanky na Strahov připravuje DPP také stavbu tramvajového spojení Libuš-Nové Dvory. Veřejnou zakázku podnik vypsal loni v srpnu, předpokládaná hodnota je 1,4 miliardy korun. I tento tendr napadla u antimonopolního úřadu firma T4 Building, ale neuspěla. Rozhodnutí předsedy může firma napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně, zákaz uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem ale přestal platit spolu se srpnovým pravomocným rozhodnutím předsedy ÚOHS.

Zdroj: ČTK

Sčítače v Praze loni napočítaly 5,6 milionu cyklistů, meziročně podobně

Automatické sčítače na pražských cyklostezkách loni zaznamenaly zhruba 5,6 milionu cyklistů, meziročně o zhruba procento méně. Vyplývá to z ročenky dopravy, kterou vydala Technická správa komunikací (TSK). Celková délka značených cyklotras se zvýšila o kilometr na 550 kilometrů, vznikly nové cyklopruhy. Přibylo 18 kilometrů takzvaných cykloobousměrek, tedy jednosměrek, kde mohou cyklisté jezdit obousměrně.

Sčítače TSK provozuje na 31 místech na páteřních cyklotrasách. Fungují tak, že je buď v komunikaci umístěna indukční smyčka, nebo radar. Na některých místech jsou obě technologie. Zařízení umí rozlišit i to, v jakém směru cyklisté jedou.

Případné výpadky sčítačů městská firma zohledňuje s pomocí indexu, který data koriguje o další faktory. „Zatímco sčítače zaznamenaly meziročně pokles všech průjezdů o jedno procento, po očištění dat o výpadky sčítačů a uzavírky index vykazuje skutečný meziroční nárůst intenzity cyklistické dopravy o 0,4 procenta,“ stojí ve zprávě.

Nejvíce cyklistů přístroje loni stejně jako o rok dříve zaznamenaly v Modřanech na křížení ulic Vltavanů a U Kina, a to 578.016. Přes půl milionů lidí na kole projelo i Povltavskou jižně od Trojského zámku, a to 540.656. „Největší meziroční nárůst počtu průjezdů cyklistů na jednotlivých sčítačích byl v roce 2025 zaznamenán na profilu Barrandovský most, a to v souvislosti s ukončením více než dva roky trvající rekonstrukce,“ uvádí dále dokument. Nejvíce cyklistů jezdilo v srpnu.

Loni se podle dokumentu zvýšil počet cykloobousměrek, kterých meziročně přibylo z 63 na 81 kilometrů. Nejvíce jich vzniklo v Praze 7 na Letné, v Praze 5 na Barrandově a v Praze 6 v oblastech Na Petynce, Rozdělovská a Podbaba. TSK také legalizovala jízdu na asi čtyřech kilometrech chodníků na Barrandově, v Poděbradské a Ovenecké ulici a na nové lávce v Uhříněvsi.

Nové smíšené stezky pro chodce i cyklisty vznikly podle dokumentu na Malovance a podél ulice Šolínova v Praze 6, v Kolovratech nebo v parku Havraňák mezi Kbely, Čakovicemi a Letňany. Ochranné cyklopruhy na silnicích, do kterých můžou za určitých okolností vjet auta, přibyly v Poděbradské, Jankovcově a Pelléově. Vyhrazené pruhy, kam auta nemůžou vůbec, TSK nově vyznačila v částech Chlumecké, Vinohradské nebo Legerovy ulice.

Z celkových 549 kilometrů značených cyklotras jich je podle zprávy 263 kilometrů vedených odděleně od automobilové dopravy, počet oddělených tras loni vzrostl o sedm kilometrů. Vyhrazených a ochranných cyklopruhů na silnicích je asi 162 kilometrů a na 40,3 kilometru jezdí cyklisté ve vyhrazených pruzích společně s autobusy. Na 39,7 kilometru silnic jsou vyznačeny takzvané cyklopiktokoridory, kdy jsou na silnici nakresleny obrázky cyklistů upozorňující řidiče na to, že místem často projíždějí lidé na kolech.

Zdroj: ČTK

ŘSD otevřelo dalších 6,2 km dálnice D35 mezi Ostrovem a Vysokým Mýtem

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo dalších 6,2 kilometru dálnice D35 mezi Ostrovem a Vysokým Mýtem s výjimkou tunelu Homole, který se objíždí. Do provozu bude uveden příští rok v létě. Jeho otevření zdržely složité geologické podmínky, trasu ale jinudy vést nešlo, řekl novinářům generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

„Tunel Homole komplikovaný je, ale je to výsledek dlouholetých jednání, která vznikala před více než deseti lety během projednávání dokumentace EIA a Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. Dostáváme se přímo do kopce, protože jakékoliv trasy, jak jej objet, byly nepřijatelné pro okolní obce,“ uvedl Mátl.

Silničáři museli při výstavbě brát ohled na životní prostředí, proto se tunel nemohl kopat, ale musel se hloubit ražením. Silnice nemohla vést ani v zářezu.

Úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto, jehož stavbu zahájilo ŘSD v květnu 2024, navazuje na úsek Časy – Ostrov, který je v provozu od prosince 2022. Od poloviny loňského prosince mohou řidiči využívat také navazující část D35, která slouží jako obchvat Vysokého Mýta. Součástí trasy mezi Ostrovem a Vysokým Mýtem je šest mostů. Náklady dosáhly 1,46 miliardy korun bez DPH.

Silničáři původně plánovali, že celý úsek Ostrov – Vysoké Mýto otevřou v prosinci, a to včetně tunelu Homole. Kvůli komplikacím při ražbě tunelových tubusů však tunel uvedou do provozu až příští rok v létě. Zatím se objíždí po silnici I/17 pomocí provizorních bypassů.

Díky novému úseku by se mělo ulevit i dopravě ve Vysokém Mýtě. Dálniční obchvat sice již nějakou dobu funguje, nyní však řidiči pojedou po D35 přímo kolem Mýta a nevyplatí se jim městem projíždět.

Od Hradce Králové směrem na východ je z D35 hotový úsek od dálnice D11 k Ostrovu, obchvat Vysokého Mýta a na Svitavsku dálnice mezi Janovem a Opatovcem. Na Moravě je dostavěný celý úsek od Mohelnice na Šumpersku k napojení D35 na dálnici D1 u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku. Další úseky jsou ve výstavbě. Dálnice D35 spojí Liberec, Hradec Králové a Olomouc a bude severní alternativou přetížené dálnice D1 při cestě z Čech na Moravu.

Koncem letošního roku nebo počátkem příštího by se měl otevřít úsek D35 mezi Džbánovem na Orlickoústecku a Litomyšlí na Svitavsku. Příští rok mají stavbaři dokončit také část Litomyšl – Janov, která vytvoří obchvat Litomyšle. Zbývat budou úseky Opatovec – Staré Město a Staré Město – Mohelnice, které chce nechat stát postavit formou PPP projektů, tedy pomocí partnerství veřejného a soukromého kapitálu. Vše by mělo být hotové v roce 2032.

Zdroj: ČTK

S elektromobily má zkušenosti stále jen sedmina Čechů

Pouze čtrnáct procent, tedy zhruba sedmina české populace, má podle posledního průzkumu zkušenosti s auty poháněnými elektřinou.

Průzkum uspořádaly společnosti E.ON a Volkswagen a zohlednily se v něm odpovědi reprezentativního vzorku tisícovky aktivních řidičů z České republiky.

Zájem o tento typ pohonu v autě ale roste, což lze usoudit například z odpovědi na otázku: „Měl byste zájem vyzkoušet řídit elektromobil?“ Přes sedmdesát procent respondentů totiž odpovědělo buď určitě ano nebo spíš ano. Naprosto odmítavý postoj k možnosti vyzkoušet si řízení elektrického auta má jen šest procent a dalších 14 by takovou možnost spíše nevyužilo.

Ti řidiči, kteří si již elektromobil zkusili, na něm nejčastěji ocenili jeho tichý chod, dále plynulost a dynamiku jízdy a pak třeba i nižší náklady na provoz dokonce oproti očekávání.

Účastníci průzkumu vyjmenovávali také největší nevýhody elektromobilů. Téměř tři čtvrtiny se shodly, že je to hlavně vysoká pořizovací cena. 52 procent se pak stále obává krátké dojezdové vzdálenosti.

K opravdu masivnímu rozšíření elektromobilů na našich silnicích zřejmě ještě dlouho nedojde. Podle výsledků průzkumu by se totiž řidiči, kdyby se mohli svobodně rozhodovat při pořizování vozidla s různými typy pohonu (vždy by přitom tato auta měla stejnou cenu i dojezd), z bezmála 38 procent rozhodli pro benzinové nebo dieselové auto. 18 procent by pak dalo přednost full hybridu, 17 procent plug-in hybridu, 10 procent pak mild hybridu. Plně elektrický pohon by zvolilo 14 procent řidičů. Zajímavostí je, že 2,5 procenta by bylo pro vodíkový pohon.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

MSV