Domů Blog

Cenový strop na naftu dnes vzroste na 49,69 Kč/l, benzin naopak opět zlevní

Od
Karolína Vágnerová
-

Maximální cena nafty, kterou denně určuje ministerstvo financí, opět vzroste. Čerpací stanice ji budou moci dnes prodávat za 49,69 koruny za litr, což je o 23 haléřů více než včera. Cenový strop na benzin naopak bude dál klesat, oproti dnešku o 18 haléřů na 44,26 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí. Vláda v pondělí prodloužila platnost regulace cen paliv do konce listopadu.

Průměrná cena benzinu u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu klesla o další zhruba korunu, naopak nafta dál zdražovala. Od minulé středy se zvýšila o 43 haléřů na průměrných 48,06 koruny za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 aktuálně u čerpacích stanic stojí v průměru 43,70 koruny, před týdnem byl o 1,15 koruny dražší, vyplynulo z údajů společnosti CCS.

Ve čtvrtek 1. října, kdy začala platit cenová regulace na paliva, byla maximální cena pro naftu 48,72 Kč/l a do 8. října postupně klesla na 47,23 Kč/l. Od té doby ale povolené maximum u dieselu nepřetržitě rostlo a zdražování se zastavilo až v minulém týdnu. U benzinu od druhého dne po zavedení regulace cenový strop rostl a dosáhl maxima minulou středu, kdy mohly čerpací stanice prodávat litr benzinu za 47,21 koruny. Od té doby maximální povolená cena klesá.

Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabylo účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.

O regulaci cen paliv vláda rozhodla i letos na jaře, využívala přitom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.

Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu.

Zdroj: ČTK

Firmy si navzájem zvyšují náklady zbytečnými požadavky

Od
Karolína Vágnerová
-

Firmám mohou při plnění obalových povinností vznikat zbytečné náklady. Když si dodavatelé a odběratelé opakovaně posílají stejné dokumenty nebo zadávají testy, které neodpovídají konkrétnímu materiálu, stojí je to čas i peníze. Modelový propočet ukazuje, že deset takových požadavků měsíčně může znamenat náklady na práci ve výši 216 tisíc korun ročně na straně dodavatele a odběratele dohromady. Obalový institut SYBA proto doporučuje vyjasňovat požadavky předem a začít s přípravou na dopady nové legislativy včas.

   „Požadavek na dodavatele není bezplatný jen proto, že za něj odběratel nedostane zvláštní fakturu. Někdo musí podklady připravit, někdo je zkontrolovat a obě firmy platí čas svých lidí. U zbytečných požadavků tak náklad vzniká na obou stranách, přestože nepřibývá žádná potřebná informace,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA.

Podklady bez využití znamenají práci navíc

   V jednom z případů, s nimiž se v institutu setkali, požadoval odběratel potvrzení o nepřítomnosti rozsáhlého seznamu látek v obalu. Seznam zahrnoval i látky, které daný materiál z technologických důvodů nemůže obsahovat. Požadavek tak nezohledňoval složení materiálu ani způsob jeho výroby.

   Další práci vytváří opakované vyžadování již dodaných dokumentů bez jasného důvodu. Dodavateli mohou tyto náklady snižovat ziskovost zakázky nebo vytvářet tlak na její cenu. Odběratel současně platí vlastní administrativu a kontrolu. Požadavek nad rámec předpisů přitom může mít smluvní nebo věcný důvod. Rozhodující je jeho účel a to, zda potřebnou informaci již neobsahují aktuální podklady.

Deset požadavků měsíčně v modelovém propočtu

   Pro ilustraci finanční zátěže počítejme s deseti nadbytečnými požadavky měsíčně. Pokud každý zabere dvě hodiny dodavateli a jednu hodinu odběrateli, jde za rok o 360 hodin práce. Při modelovém nákladu zaměstnavatele 600 korun za hodinu odpovídá tato kapacita 216 tisícům korun: 144 tisícům u dodavatele a 72 tisícům u odběratele.

   Všechny vstupy jsou modelové. Výpočet zahrnuje pouze práci navíc na posuzování požadavků, dohledávání a zpracování podkladů, komunikaci a kontrole. Vyjadřuje hodnotu spotřebované pracovní kapacity; její uvolnění automaticky neznamená stejnou úsporu na mzdách. Případné faktury za nepotřebné laboratorní zkoušky představují další samostatný výdaj.Nevhodně zadaný test může znamenat další účet

   Pokud firma objedná laboratorní zkoušku bez předchozího posouzení konkrétního obalu a účelu testování, může zaplatit za výsledek, který její potřebu neřeší. Následně může být nutné objednat další ověření. Před objednávkou je proto potřeba určit, jaký požadavek nebo riziko má zkouška ověřit, kterého obalu či jeho části se týká a co už prokazuje dostupná dokumentace. Firma tak může omezit výdaje za nepotřebné zkoušky a zajistit ověření, které skutečně potřebuje.

Včasná příprava chrání rozpočet i investice

   Další náklady mohou vzniknout, když firma začne dopady předpisů posuzovat až po objednání obalového materiálu nebo schválení investice do balicí technologie. Případné změny pak řeší v již sjednaných dodávkách či technickém zadání. Může přibýt nové testování, úprava technologie nebo riziko zásob, jejichž další využití bude omezené.

   Při zavádění jednotlivých požadavků evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) proto institut doporučuje včas určit, kterých obalů se změny týkají a kdy je potřeba je zavést. Příprava má propojit rozpočet, nákupní smlouvy, dodací lhůty, potřebné zkoušky i plán využití stávajících zásob. Firma tak může rozložit výdaje v čase a sladit změny s běžnou obnovou obalů a technologií.

   „Prostor ovlivnit náklady má firma už před objednávkou a schválením investice. Může porovnat řešení, vyjednat podmínky a naplánovat potřebné zkoušky. Když začne dopady předpisů řešit včas, snižuje riziko, že zaplatí nejprve za původní řešení a následně za jeho úpravu,“ doplňuje Iva Werbynská.

Společný postup může omezit opakované výdaje

   Obalové legislativě se věnoval také Obal roku Summit 2026, který se uskutečnil 15. října v Čestlicích. Z diskuse u kulatého stolu institut shrnuje tři priority: řešit dopady předpisů s předstihem, omezovat zbytečnou administrativu a sdílet zkušenosti mezi firmami, odborníky a institucemi. Cílem je vyjasnit potřebné podklady a pomoci firmám lépe plánovat výdaje na zavádění změn.

Zdroj: SYBA

Elektromobily už v prodejích v Evropě překonaly spalovací auta

Od
Karolína Vágnerová
-

Čistě benzinových aut se ve třetím čtvrtletí letošního roku prodalo v Evropské unii skoro půl milionu, dieselů pak více než 160 tisíc kusů. Ani v součtu však tyto prodané auty nestačí na objem do provozu čerstvě zaregistrovaných elektromobilů. Těch totiž bylo od července do září prodáno přes 710 tisíc exemplářů.

Jedničkou nadále zůstávají hybridy. Prodalo se jich v tomto období přes 890 tisíc. Ovšem náskok tohoto pohonu nad tím elektrickým se neustále zmenšuje.

Data společnosti Transport & Environment ukazují, že zájem o elektromobily stoupá prakticky v celé Evropě. 13 ze zemí evropské sedmadvactítky zaznamenalo v tomto období historicky nejlepší prodeje elektrických vozidel. I ve velkých tradičních motoristických zemích jako je Francie, Německo, Belgie či velká Británie mají už podíl elektromobilů z celkového objemu trhu přes 25 procent.

V deseti státech EU pak už jsou elektromobily dokonce nejžádanější kategorií na celkovém trhu nových osobních vozů.

Zdrojů: ČTK

Contship převezme Tarros a posílí koridory mezi Evropou a Afrikou

Od
Michaela Drábková
-
Kontejnerová loď u překladišťních jeřábů v námořním terminálu
Foto: Pix Tresa / Unsplash (ilustrační)

Italský provozovatel kontejnerových terminálů a intermodálních služeb Contship podepsal dohodu o převzetí skupiny Tarros z La Spezie. Ta zaměstnává 751 lidí, obsluhuje 2 700 zákazníků a propojuje Evropu s 16 zeměmi a 31 přístavy Středomoří. Transakce má být dokončena ve čtvrtém čtvrtletí.

Contship sídlí v Melzu nedaleko Milána a specializuje se na provoz kontejnerových terminálů a navazující intermodální přepravu. Převzetí skupiny Tarros je podle firmy součástí její růstové strategie: chce posílit postavení na trhu a nabízet zákazníkům ucelenější služby od námořní přepravy přes překládku v přístavu až po dopravu do vnitrozemí. Dohoda se týká celé skupiny, tedy všech jejích činností i majetku.

Tarros patří k nejstarším logistickým firmám v regionu – vznikla už v roce 1828. Dnes působí v celém Středomoří, nabízí přepravu „od dveří ke dveřím“ a koordinuje vlastní integrovanou logistickou síť. Ta pokrývá trhy, na nichž žije dohromady více než 500 milionů lidí. Pod Contship přejde mateřská společnost Tarros S.p.A. se zahraničními dceřinými firmami a dále Terminal del Golfo, Car Box, Compagnia Marittima Servizi a Med Logistics Malta. Tyto firmy zajišťují námořní služby, manipulaci v přístavech a vnitrostátní dopravu.

Vedení Contshipu vidí hlavní přínos v tom, jak se služby obou firem doplňují. Tarros přináší námořní linky a síť ve Středomoří, Contship k nim může připojit intermodální síť své společnosti Sogemar a terminály, které skupina provozuje v Itálii, Egyptě a Maroku. Výsledkem má být širší nabídka a silnější pozice na logistických koridorech mezi Evropou a Afrikou. Generální ředitel Contshipu Matthieu Gasselin označil akvizici za krok k posílení role skupiny jako integrovaného logistického operátora.

Předseda a generální ředitel skupiny Tarros Alberto Musso vysvětlil prodej tím, že firma dlouho hledala silného partnera se stejnou vizí růstu, který jí umožní dál se rozvíjet v dnešním složitém prostředí. Transakce ještě musí projít schválením příslušných úřadů.

Spojení zapadá do širšího trendu, kdy provozovatelé terminálů, rejdaři a speditéři rozšiřují služby po celém přepravním řetězci, aby zákazníkům nabídli jedno kontaktní místo od přístavu až do vnitrozemí. Pro středoevropské firmy, které obchodují se zeměmi severní Afriky a východního Středomoří, mohou být italské přístavy s napojením na železnici do vnitrozemí jednou z cest, jak zboží do těchto zemí a z nich přepravovat.

Zdroj: eLogistika.info

ŘSD má na zimu 55 000 tun soli, poprvé nasadí chytré sypače

Od
Michaela Drábková
-
Pluh odklízí sníh ze zasněžené silnice
Foto: Franz Roos / Unsplash (ilustrační)

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 poprvé v pilotním projektu nasadí 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie, které dávkují posyp podle dat z meteostanic.

O sjízdnost dálnic se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 150 milionů Kč, dalších 800 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím firmám. Meziročně jde o nárůst o 65 milionů Kč.

„Novinkou v naší zimní údržbě je systém dynamické redukce posypu. Bude to 12 sypačů na SSÚD Mirošovice, Poříčany a Rudná, v každém z nich čtyři sypače. Budou dostávat data přímo z předpovědních systémů a dálničních meteostanic. Díky tomu se zautomatizuje a zpřesní jak množství posypu, tak i místa, kde ho použít. A to i s ohledem na možný vznik námrazy a srážek,“ popsal mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Systém se podle něj hojně využívá ve Skandinávii, v Česku jde o novinku.

Na 21 střediscích správy a údržby dálnice je do směn zařazeno 650 řidičů a 150 dispečerů. Vedle 220 sypačů má ŘSD také 66 univerzálních vozidel s různým vybavením – při velkém sněžení se využijí například frézy, které zvládnou i největší závěje. K nakládání soli slouží přes 50 nakladačů. Na každém SSÚD funguje centrum pro výrobu a distribuci solanky, tedy roztoku vody a chloridu sodného nebo chloridu vápenatého, kterou středisko vyrábí podle potřeby.

ŘSD v posledních letech rozšiřuje počet sypačů, které automaticky řídí šířku a dávkování posypu podle polohy vozu a předpovědi počasí, takže silnice je ošetřená přesně a nevynechá se žádný jízdní pruh. Na dvou střediscích letos ŘSD vyzkouší také nové typy břitů na pluhy, které lépe odklízejí sníh a jsou šetrnější k vodorovnému dopravnímu značení. Běžný okruh zimní údržby měří 40 až 70 kilometrů a trvá dvě až tři hodiny. Mimo města je na takové trase potřeba až 250 změn v nastavení posypu, ve městech až 700.

Na mírné zimy s teplotou kolísající kolem nuly reaguje ŘSD pořizováním čistě solankových vozů. Solný postřik při poklesu teploty brání vzniku námrazy na vlhkém povrchu a zároveň snižuje spotřebu posypové soli.

Minulou zimu stála údržba ŘSD 135 milionů Kč a externím dodavatelům zaplatilo 750 milionů Kč. „Meziročně nás stojí údržba víc, což jde ruku v ruce s výstavbou a zprovozňováním nových úseků dálnic a silnic. Jen loni se česká dálniční síť rozrostla o 67 kilometrů, letos to bude okolo 40 kilometrů nových dálnic,“ řekl Jan Rýdl. Od loňského listopadu do konce letošního března spotřebovalo ŘSD se svými dodavateli 106 939 tun soli a sypače najely 1,63 milionu kilometrů.

Zdroj: ŘSD

UPS zvedá celoroční výhled, tržby ve třetím čtvrtletí rostly o 6,7 %

Od
Michaela Drábková
-
Hnědý doručovací vůz UPS v ulici města

Americká přepravní a logistická skupina UPS zvýšila ve třetím čtvrtletí 2026 tržby o 6,7 % na 22,9 miliardy dolarů a znovu zlepšila výhled na celý rok. Růst táhly mezinárodní zásilky a logistika pro zdravotnictví. Do vánoční sezony vstupuje firma s nejvíce automatizovanou sítí ve své historii a s menší závislostí na Amazonu.

Největší část byznysu, doručování zásilek ve Spojených státech, vynesla 14,9 miliardy dolarů, o 4,5 % více než před rokem. Průměrný denní objem přitom klesl zhruba o 3 % na 15,6 milionu zásilek. Pokles je záměrný: UPS v červnu dokončila postupné omezení zásilek pro Amazon a s ním spojenou přestavbu sítě. Firma se odklání od málo výnosného doručování e-shopových zásilek domácnostem a místo objemu sází na výnos – tržba na jednu zásilku v USA vzrostla o 6,1 %. Malé a střední firmy včetně platforem tvořily 35,1 % čtvrtletního objemu.

Mezinárodní segment zvýšil tržby o 7,1 % na 5,0 miliardy dolarů a výnos na zásilku o 15 %. S provozní marží 14,9 % je nejziskovější částí skupiny. Podle generální ředitelky Carol Tomé se mezinárodní byznys vrátil k meziročnímu růstu provozního zisku poprvé od roku 2025, dařilo se hlavně trasám z Číny do USA a v rámci Asie.

Nejrychleji rostla divize Supply Chain Solutions, která zahrnuje zasílatelství a smluvní logistiku. Její tržby stouply o 18,2 % na téměř 3 miliardy dolarů díky zakázkám ze zdravotnictví, high-tech, výroby a automobilového průmyslu. Samotné zdravotnictví přineslo skupině potřetí za sebou přes 3 miliardy dolarů čtvrtletních tržeb. Výsledky divize ovšem zatížil jednorázový odpis goodwillu ve výši 182 milionů dolarů.

Upravený provozní zisk celé skupiny dosáhl 2,05 miliardy dolarů při marži 9,0 %, upravený zisk na akcii činil 1,69 dolaru oproti 1,74 dolaru před rokem, ale překonal odhady analytiků. Na celý rok 2026 nyní UPS počítá s tržbami kolem 92,6 miliardy dolarů a upraveným provozním ziskem zhruba 8,75 miliardy, investice mají dosáhnout asi 3 miliard dolarů. Od 1. září navíc skupina zavádí jednotný globální provozní model, který sjednocuje klíčové procesy ve všech regionech a ponechává prostor pro místní odlišnosti.

Na vánoční špičku se UPS chystá s tím, že průměrný denní objem v USA vzroste mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím zhruba o čtvrtinu. Téměř 70 % zásilek má projít automatizovaným tříděním, a firma proto plánuje méně krátkodobých pronájmů vozidel i letadel. Na tržby za poslední čtvrtletí roku odhaduje 25,7 miliardy dolarů.

Pro evropské a české zákazníky jsou výsledky signálem, že velcí globální dopravci dál zdražují a vybírají si výnosnější zakázky. Zatímco objem levných e-shopových zásilek v USA záměrně klesá, roste mezinárodní byznys a specializovaná logistika, například pro farmacii, kde rozhoduje kvalita služby a sledovatelnost více než cena.

Zdroj: eLogistika.info

Logistický projekt roku 2026 získala ICZ.LOGISTIKA za sklad ARDON

Od
Michaela Drábková
-
Regálový sklad s paletami a vysokozdvižným vozíkem
Foto: AFINIS Group / Unsplash

Vítězem národního kola soutěže Logistický projekt roku 2026, kterou pořádá Česká logistická asociace (ČLA), se stala společnost ICZ.LOGISTIKA s projektem transformace skladu firmy ARDON. Produktivita vychystávání díky automatizaci vzrostla o 78 procent.

Oceněný projekt nese název „Transformace skladu ARDON: nový sklad a WMS, Miniload, AutoStore a WES“ a představuje rozsáhlou modernizaci a automatizaci skladu společnosti ARDON. Jeho cílem bylo zvýšit kapacitu a efektivitu skladových procesů, zrychlit expedici a umožnit další růst společnosti bez výrazného navyšování personálních nároků.

Součástí řešení bylo zavedení systému řízení skladu WMS, automatizovaných technologií Miniload a AutoStore a systému WES, který koordinuje jejich vzájemnou spolupráci.

Realizace projektu přinesla podle ČLA významné výsledky:

  • produktivita vychystávání vzrostla o 78 %,
  • objem vychystávání se zvýšil o 55 %,
  • výrazně se snížila chybovost skladových operací.

Projekt podle asociace vyniká komplexním přístupem k automatizaci skladového provozu, propojením různých technologií a měřitelnými přínosy. Vítězný projekt byl zároveň vybrán k nominaci do evropského kola soutěže ELA Awards, kterou pořádá Evropská logistická asociace.

Soutěž s evropským pokračováním

ČLA, která je členem Evropské logistické asociace, vyhlašuje národní kolo soutěže každoročně v souladu s podmínkami celoevropské soutěže o evropský logistický projekt roku. Přihlásit lze projekty, které jsou implementovány minimálně z 80 procent, představují inovativní řešení se zřejmými přínosy pro jednu či více zúčastněných stran a nabízejí možnost přenosu získaného know-how na další subjekty. Projekty do národního kola se podávají do 31. května.

V předchozích letech soutěž vyhrály společnosti HP TRONIC Zlín (2025), Raben Logistics Czech (2024), Škoda Auto (2023) a HOPI holding (2022).

Zdroj: ČLA

VŠLG propojila výuku dopravního práva s praxí nákladní dopravy

Od
Michaela Drábková
-

Studenti Vysoké školy logistiky v Přerově (VŠLG) se 22. října 2026 zúčastnili přednášek o neomezené odpovědnosti dopravce podle Úmluvy CMR a o tom, jak dopravce připravuje a vyhodnocuje dopravní zakázku. Přednášeli advokát Štěpán Liška a Petr Jirotka ze společnosti LOGISTEED Czechia.

Obě přednášky měly studentům propojit teoretické znalosti s praktickými zkušenostmi z oboru dopravního práva a silniční nákladní dopravy.

Neomezená odpovědnost dopravce podle článku 29 CMR

Advokát JUDr. Štěpán Liška přiblížil aplikaci neomezené odpovědnosti dopravce podle článku 29 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). Vysvětlil související pojmy, mezi které patří zvláštní práva čerpání (SDR), takzvaný velký a malý judikát, limitační ochrana a hrubá nedbalost.

Výklad doplnil řadou příkladů ze skutečné praxe, na nichž ukázal, jak se právní pravidla uplatňují při posuzování odpovědnosti dopravce a náhrady škody. Téma má zásadní význam pro právní jistotu dopravců i jejich obchodních partnerů a může mít pro všechny zúčastněné strany významné ekonomické důsledky.

Jak probíhá výběrové řízení dopravní zakázky

Petr Jirotka ze společnosti LOGISTEED Czechia, jejíž vozový park čítá více než 250 vlastních nákladních vozidel, provedl studenty výběrovým řízením dopravní zakázky z pohledu dopravce. Popsal jednotlivé fáze přípravy a realizace zakázky – od její prvotní kategorizace přes posouzení souladu s nabídkou společnosti až po vyhodnocení kapacity vozového parku, personálního zajištění a administrativního zázemí.

Věnoval se také ekonomickému a strategickému přínosu zakázky, rozsahu základních a doplňkových služeb, cenovým jednáním a validaci vstupních údajů. Závěrem představil proces uzavření smlouvy a zahájení realizace zakázky. Úspěšné získání dopravní zakázky podle něj není pouze otázkou nabídnuté ceny – vyžaduje komplexní posouzení provozních, personálních, administrativních i ekonomických aspektů a schopnost sladit požadavky zákazníka s reálnými možnostmi dopravce.

Diskuse o inflační doložce i mzdách řidičů

Závěr setkání patřil diskusi o aktuálních otázkách silniční nákladní dopravy. Účastníci probírali aplikaci inflační doložky, vývoj mezd řidičů, kalkulaci dopravních nákladů a proměny trhu silniční nákladní dopravy.

Zdroj: VŠLG

CDV zve na seminář o výsledcích Národního centra vodíkové mobility

Od
Michaela Drábková
-
Ilustrace molekulární struktury se zářícími modrými body
Foto: Logan Voss / Unsplash

Centrum dopravního výzkumu (CDV) pořádá 5. listopadu 2026 v Brně odborný seminář, na kterém představí výsledky projektu Národní centrum vodíkové mobility (NAHYC-m). Účast je zdarma, registrace je však možná jen do 31. října 2026.

Seminář nabídne prezentaci výsledků projektu, aktuálních trendů ve vodíkové mobilitě i konkrétních projektů a jejich výstupů. Součástí programu bude také prostor pro odbornou diskusi a setkání se členy Národního centra vodíkové mobility, členy Rady Centra a dalšími odborníky z oblasti vodíkových technologií a mobility.

Po úvodním představení projektu NAHYC-m a Strategické výzkumné agendy (HYTEP) vystoupí řešitelé dílčích projektů z CDV, Západočeské univerzity, VUT v Brně a ČVUT. Na programu jsou tato témata:

  • metodika rozvoje ostrovních řešení pro akceleraci vodíkové mobility (CDV – Bronislav Vahalík),
  • nástroje a znalostní systém pro inkubaci vodíkových technologií (ZČU – Jan Přikryl),
  • provozní aspekty vodíkových plnicích stanic (VUT v Brně – Pavel Charvát),
  • odběrové zařízení vysokotlakého vodíku (CDV – Michal Neuschl),
  • ekosystém plnění vodíku rychlostí přesahující 60 g H2/s (CDV – Bronislav Vahalík),
  • alternativní formy skladování a transportu vodíku (ČVUT – Michal Malý, Petr Bouchner),
  • rozšíření datové základny vodíkového ekosystému v ČR propojené s Vodíkovou mapou ČR (CDV – Adéla Svejkovská).

Program zakončí vystoupení hostů a závěrečná diskuse, seminář skončí v 16.30.

Kdy: 5. listopadu 2026, 10.00–17.00
Kde: Centrum dopravního výzkumu, Líšeňská 33a, Brno
Registrace: zdarma, do 31. října 2026 na stránce semináře

Zdroj: CDV

GXO nasadí humanoidní roboty Digit do dalších dvou e-shopových skladů

Od
Michaela Drábková
-
Humanoidní robot s odkrytými mechanickými klouby ve světlém výstavním prostoru

Smluvní logistik GXO rozšiřuje spolupráci se společností Agility Robotics. Humanoidní roboti Digit začnou od začátku roku 2027 pracovat ve dvou dalších amerických centrech pro e-commerce. Nejdřív půjde o současnou řadu Digit 4, později firma přejde na novou generaci Digit 5, která má zvládnout celý tok zboží od vykládky palet po kontrolu kvality.

Společnost GXO Logistics, jeden z největších světových poskytovatelů smluvní logistiky s ročními tržbami 13,64 miliardy dolarů a zhruba 105 000 zaměstnanci, rozšíří nasazení humanoidních robotů Digit od amerického výrobce Agility Robotics. Na začátku roku 2027 se roboti objeví ve dvou fulfilmentových centrech pro elektronické obchodování – ve Statesville v Severní Karolíně a v Lebanonu ve státě Tennessee. Zpočátku tam budou pracovat stroje současné řady Digit 4, po uvedení nové generace Digit 5 na trh je GXO plánuje vystřídat.

Rozhodnutí navazuje na víceletou dohodu z roku 2024, na jejímž základě roboti Digit pracují v provozu GXO ve Flowery Branch ve státě Georgia. Tam už přemístili více než 100 000 přepravek. Podle generálního ředitele GXO Patricka Kellehera je to doklad, že humanoidi dokážou v ostrém provozu přinášet zákazníkům měřitelný užitek a zároveň zlepšovat pracovní podmínky zaměstnanců. Generální ředitelka Agility Robotics Peggy Johnson považuje rozšíření na další pracoviště za nejsilnější důkaz, že si robot své místo ve skladu zaslouží. Zákazníci se podle ní už neptají, zda humanoidi zvládnou skutečnou práci, ale kam je nasadit příště.

Digit 4 dnes převážně manipuluje s přepravkami – nakládá je, vykládá a vrací prázdné zpět do oběhu. Nová řada Digit 5, kterou Agility představila 15. září 2026, má díky trénování dovedností pomocí fyzické umělé inteligence pokrýt celý tok zboží skladem: od vykládky palet při příjmu přes obsluhu strojů, kompletaci a sekvenování až po kontrolu kvality a paletizaci před expedicí. Výrobce proto počítá s uplatněním také v elektronice, distribuci, zpětné logistice, strojírenství a v chladovém řetězci včetně potravin. Současná generace se zatím používá hlavně v automobilovém průmyslu a v e-commerce.

Digit 5 unese náklad až 22,7 kg, na jedno nabití pracuje přibližně 90 minut a dobije se zhruba za devět minut, poměr provozu a nabíjení tak činí 10 : 1. Robot váží 129 kg, měří 1,81 m a dosáhne do výšky až 2,2 m. Koncové nástroje lze vyměňovat díky přírubám podle normy ISO. První zákazníci mají získat přístup k Digit 5 v první polovině roku 2027, širší dostupnost pro výrobu, sklady a distribuci se očekává v průběhu následujících šesti až devíti měsíců.

Každý robot se skládá přibližně z 5 000 dílů a vyrábí se v závodě RoboFab v Oregonu, jehož kapacita při plném vytížení dosahuje 10 000 kusů ročně. Napříč komerčními provozy mají roboti Digit za sebou přes 65 000 hodin práce v reálných podmínkách. Díky lidské postavě se pohybují v prostorech navržených pro lidi, mezi běžnými regály i v úzkých uličkách, aniž by bylo nutné budovy výrazně upravovat. Pro bezpečnou práci v blízkosti lidí spolupracuje Agility se společností NVIDIA: jako první partner platformy Halos for Robotics začleňuje výpočetní jednotku IGX Thor a bezpečnostní modely Halos do svého systému rozpoznávání osob.

Humanoidní roboti jsou v logistice zatím ve fázi pilotních projektů a postupného rozšiřování. V Evropě je testují například automobilky, Audi je v Ingolstadtu zkouší na řazení dílů k montáži. Pro české sklady, které dlouhodobě řeší nedostatek pracovníků, je zajímavé hlavně to, že humanoidi nevyžadují přestavbu stávajících prostor. O jejich širším nasazení ale rozhodne cena, spolehlivost v různých provozech a certifikace pro společnou práci s lidmi.

Zdroj: eLogistika.info

123...1 309Strana 1 z 1 309

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář