Americká automobilka Ford Motor ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy USD (404,1 miliardy Kč), oznámila firma v pondělní tiskové zprávě. Rozhodnutí Fordu je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.

Automobilka oznámila, že přestane vyrábět elektromobil F-150 Lightning, ale zaměří se na výrobu elektromobilu s prodlouženým dojezdem, což je verze hybridního vozu, která k dobíjení baterie využívá benzinový generátor. Firma také ruší výrobu nákladního elektromobilu nové generace, který měl zatím kódové označení T3, a plánovaných elektrických užitkových dodávek. Místo toho Ford oznámil, že se bude intenzivně zaměřovat na modely s benzinovým a hybridním pohonem a nakonec přijme tisíce pracovníků, i když v blízké budoucnosti bude v bateriovém závodě v Kentucky propouštět.

Odpisy související s omezením výroby elektromobilů plánuje Ford rozložit do několika čtvrtletí. Hlavní vlna bude v tomto čtvrtletí, další odpisy plánuje v příštím roce a v roce 2027. Z celkové částky odpisů zhruba 8,5 miliardy USD souvisí se zrušením plánovaných modelů elektromobilů, zhruba šest miliard USD se zrušením společného podniku na výrobu baterií s jihokorejskou SK On a pět miliard USD s tím, co Ford nazývá „výdaje související s programem“.

Výhled pro elektromobily se letos výrazně zhoršil, protože Trump zrušil federální podporu pro elektromobily a zmírnil pravidla pro emise výfukových plynů, což by mohlo automobilky povzbudit k prodeji více automobilů s benzinovým motorem. Prodej elektromobilů v USA klesl v listopadu přibližně o 40 procent, neboť na konci září skončila platnost danové úlevy 7500 USD, která byla zavedena před více než 15 lety s cílem podpořit poptávku. Trumpova administrativa také zahrnula do daňového a výdajového zákona schváleného v červenci zmrazení pokut pro automobilky kvůli porušení předpisů o spotřebě paliva.

„Než bychom utráceli další miliardy za velké elektromobily, které teď nemají šanci vytvářet zisk, přidělujeme tyto peníze do oblastí s vyšší návratností,“ řekl šéf divize benzinových a elektrických vozů Fordu Andrew Frick. Model F-150 Lightning sjížděl z montážních linek v roce 2022 s velkou slávou a komik Jimmy Fallon o něm dokonce napsal píseň. Ford původně zvýšil výrobu, aby uspokojil příliv 200.000 objednávek, prodej si však neudržel tempo. V listopadu firma prodala 25.583 modelů Lightnings, o deset procent méně než loni.

Ford svým oznámením prakticky zrušil všechny své elektromobily nové generace. Závod v Tennessee, který měl podle původních plánů vyrábět 500.000 elektrických pick-upů ročně, bude nyní vyrábět pick-upy se spalovacím motorem. Strategie Fordu se tak soustředí na řadu dostupnějších modelů, které vyvíjí v Kalifornii. První by se měl začít vyrábět v roce 2027.

Automobilka se také rozhodla, že využije své továrny v Kentucky a Michiganu k výrobě baterií pro skladování energie. To velmi žádají datová centra, a to v souvislosti s růstem zájmu o umělou inteligenci (AI). Společnost uvedla, že do tohoto svého nového obchodního segmentu v příštích dvou letech investuje dvě miliardy USD.

Zdroj: ČTK

Evropská komise představila balíček k budoucnosti automobilového sektoru. Prostřednictvím revize CO₂ standardů se navrhuje zrušení úplného zákazu prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035. Od roku 2035 budou muset výrobci automobilů splnit cíl snížení emisí z výfuků o 90 %, přičemž zbývajících 10 % emisí bude nutné kompenzovat využitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v Unii nebo e-paliv a biopaliv. Česká republika ale tento návrh považuje za zcela nedostatečný a bude prosazovat úplné zrušení zákazu. 

„Nepodporuji, stejně jako celá naše vláda, zákaz výroby nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035. Domnívám se proto, že by bylo nejlepší celý zákaz spalovacích motorů zcela zrušit, nikoliv jej pouze kosmeticky omezit, jak navrhuje Evropská komise,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik. 

Problematické také je podle českého Ministerstva dopravy stanovení povinných cílů pro státy, aby zajistily, že velké firmy budou kupovat do budoucna pouze elektrovozidla či vozidla na alternativní paliva. Zároveň je zaváděna definice malého dostupného evropského elektrického vozidla. Za výrobu takovéhoto vozidla budou výrobci zvýhodněny prostřednictvím tzv. superkreditů.  Stanovené parametry takových vozidel považuje Česká republika také za příliš svazující a odmítá též zavedení povinných kvót pro firmy.

„Evropský automobilový průmysl je už nyní zatížen množstvím regulací a norem. Nepovažuji za přínosné, abychom na něj uvalovali další omezení a zákazy. Ve výsledku by to přineslo více škody než užitku: automobily by se staly méně dostupné, mnoho lidí by si nemohlo dovolit pořídit nový vůz, vozový park by dále stárnul a životnímu prostředí bychom tím prokázali medvědí službu,“ dodává ministr. 

Návrhy podle vyjádření Komise vycházejí z Akčního plánu pro automobilový průmysl a podnětů od průmyslu a klíčových zúčastněných stran získaných během Strategického dialogu pod vedením předsedkyně von der Leyen od ledna 2025. Představené legislativní návrhy Evropské komise budou nyní projednány v Radě a Evropském parlamentu. Česká republika bude usilovat o zásadní změnu navrženého balíčku a bude v tomto směru hledat spojence mezi členskými státy, tak jak tomu bylo při projednávání předešlých evropských legislativ v oblasti automotive.  

Zdroj: MDCR

Ocenění Exportér roku získala opět společnost Škoda Auto. V 31. ročníku soutěže zvítězila díky rekordnímu exportu za rok 2024 v hodnotě 587 miliard korun. ČTK to sdělil mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona. Škoda Auto se na prvním místě objevuje od roku 2000, odkdy jsou na webu soutěže dostupné výsledky. Na druhém místě se letos umístil výrobce počítačů a informačních technologií Foxconn CZ Group, který vyvezl zboží v hodnotě přes 166 miliard korun, a třetí příčku obsadil koncern Agrofert s exportem přes 134 miliard korun. Slavnostní ceremoniál se dnes konal v Rytířském sále Senátu.

Soutěž Exportér roku pořádá Hospodářská komora ČR (HK ČR) ve spolupráci se Středním podnikatelským stavem a Asociací pro podporu podnikání.

„Díky českým exportérům zůstává Česká republika jako proexportně orientovaná ekonomika konkurenceschopnou a prosperující zemí i v době, kdy čelíme narušení dodavatelských řetězců či zvyšování ochranářských celních bariér ve světovém obchodu. Proto je obzvláště důležité zdůrazňovat úspěchy našich firem, na kterých závisí prosperita celé země. Český stát i my všichni bychom měli neustále přemýšlet, jak těmto firmám pomoci udržet a posílit jejich konkurenceschopnost na globálních trzích,“ uvedl prezident HK ČR Zdeněk Zajíček.

V kategorii největšího meziročního nárůstu exportu zvítězila společnost Omnipol, která se zaměřuje především na obranný průmysl. Svůj vývoz mezi roky 2023 a 2024 navýšila o 164 procent. Na druhém místě se umístil výrobce prádla Pleas s nárůstem o téměř 33 procent, a třetí příčku obsadil Foxconn CZ Group s navýšením vývozu rovněž o skoro 33 procent.

V kategorii firem s největším počtem exportních destinací získala první místo společnost CommScope Czech Republic, která svou produkci, jíž dominují telekomunikační zařízení pro bezdrátové přenosy, dodává do 115 zemí. Na druhé příčce skončila Česká zbrojovka, která exportuje do 101 zemí, a na třetím místě skončila Škoda Auto, jejíž výrobky směřují na 99 národních trhů.

Soutěž tradičně také vyzdvihla nejlepší exportní transakce podpořené státem. V hodnocení České exportní banky (ČEB) zvítězila firma Energo-Pro, která se specializuje na výstavbu, provoz a modernizace vodních elektráren. V hodnocení Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) se na první příčce umístila firma Iveco Czech Republic, a to díky dodávkám autobusů pro veřejnou dopravu do Pobřeží slonoviny.

Zdroj: ČTK