Domů Blog

Okénko do světa: solární panely přímou součástí železniční infrastruktury

Již letos v dubnu se v některých zahraničních médiich objevila zpráva, že švýcarské SBB instalovaly na 100 metrů dlouhém úseku vedlejší normálněrozchodné trati u obce Buttes v kantonu Neuchâtel (německy Neuenburg) solární panely přímo mezi kolejnice.

Jedná se o bezpochyby zajímavou myšlenku jak využít jinak těžko využitelný prostor pro instalaci solárních panelů a výrobu čisté elektrické energie. Samozřejmě otázkou je praktické fungování tohoto řešení, kdy je třeba uvažovat možná poškození panelů od jedoucích vlaků, případně možný vandalismus. A v neposlední řadě je otázka jaký má instalace panelů vliv na údžbu železničního svršku a podobně. Nicméně autoři projektu jsou přesvědčeni, že nic z tohoto nebude mít na na jeho úspěch zásadní vliv. Což pochopitelně posoudí a rozsoudí až budoucnost. Další informace o historii této myšlenky naleznete ještě například zde nebo zde.

Zdroj: ŽESNAD

Věda Nákladní elektrokolo: Na své poslední míli

Cyklistika Radka Vrbu z Dopravní fakulty Jana Pernera nikdy moc nelákala. Když ale nasedá na speciální nákladní kolo, je z něj najednou cyklistický nadšenec. Tohle kolo totiž není obyčejné. Převáží balíky a dopisy z depa k zákazníkům a u toho sbírá data. Proč? Aby doručování zásilek po městě bylo efektivnější a ekologičtější.

Je prvního července, v areálu univerzitního kampusu se na svůj velký den chystá neobvyklý stroj. Vypadá trochu jako kříženec rikši a malé dodávky – má robustní rám, dvoukolovou konstrukci, vpředu velký, uzavíratelný nákladový box. Výzkumník Radek Vrba kontroluje poslední detaily: tlak v pneumatikách, stav baterie, připojení tabletu. Tohle kolo zrovna vyjíždí na svou první velkou cestu.

„Jedu na něm po cyklostezce do sousedního Hradce Králové. Předáváme ho partnerské firmě, která pro nás bude kolo testovat v ostrém provozu. Bude přepravovat zásilky a sbírat důležitá data týkající se jejich doručování,“ říká na cestu natěšený Radek Vrba. Trasa z kampusu do Hradce Králové má zhruba 25 kilometrů. „Na kole jsem se průběžně projížděl už po kampusu, ale na tuhle delší cestu se hodně těším,“ dodává. Nákladní box zatím zůstává téměř prázdný, naložil do něho jen pár nezbytností. Výzkumná práce na nákladním kole ho nesmírně baví a je rád, že jako doktorand může být součástí týmu docenta Libora Švadlenky, který se výzkumem doručování zásilek tzv. na poslední míli zabývá dlouhodobě.

Už jen nezbytné foto celého týmu s nákladním kolem a Radek Vrba může nasednout. Elektrokolo se rozjíždí tiše a plynule. Ovládání je velmi snadné a při jízdě cyklistovi pomáhá elektromotor, což si mladý doktorand nemůže vynachválit. Do cíle přijíždí s úsměvem, ani na čele se nezpotil. Pochvaluje si, že kolo šlapalo perfektně celou cestu. Na předání je připravené. „Testování kola v provozu je pro nás velmi cenné, už teď jsem zvědavý na první výsledky,“ dodává Radek Vrba.

Jízda na nákladním kole vás viditelně baví…

Musím říct, že to je úplně něco jiného. Na tohle kolo sedám opravdu rád. Hrozně mě baví.

Koukají na vás lidé divně, když jedete kolem?

Ani ne. Po Pardubicích podobné kolo už jezdí, jeden kurýr s ním rozváží zákazníkům jídlo.

Vy jídlo ale nevozíte… Co se chystáte přepravovat?

Nákladní kola jsou určena pro přepravu nejrůznějších zásilek po městě od těch malých až po středně velké. Jsou to zásilky, které si např. zákazník běžně objednává na internetu v nejrůznějších e-shopech a očekává co nejrychlejší doručení na místo, které si vybere – domů, do výdejního místa nebo do samoobslužného boxu.

Jak doručování probíhá?

My se zabýváme poslední fází celého řetězce doručování, označuje se jako doručování na poslední míli, tedy z posledního distribučního depa nebo skladu k rukám zákazníka. Když si objednáte zboží na internetu, zásilka se doručuje nejdříve z centrálního skladu/depa do regionálního distribučního depa. V našem regionu je jedno takové například mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Odtud se zásilky rozvážejí zákazníkům. Typicky se vozí dieselovou dodávkou přímo na adresu zákazníka či do výdejního boxu v centru města. Ekologičtější variantou je ovšem zavést takovéto zásilky touto dodávkou pouze do tzv. mikro depa umístěného ve městě, tam je přeložit do nákladního kola a takto zavést na adresu či do výdejního boxu v centru města. Není to ale jediná alternativa, je jich celá řada – např. v jiném projektu řešíme v rámci výzkumného týmu i další moderní způsob doručování zásilek na poslední míli tzv. crowdshipping – více o tomto způsobu doručování se dozvíte i na letošní Noci vědců, kde ho přiblížíme široké veřejnosti.

Proč kolo jezdí zrovna v Hradci Králové, a ne v Pardubicích?

V Hradci Králové je systém doručování zásilek nákladními koly už zavedený. Firma, které jsme kolo předávali, se na tento způsob doručování specializuje a s naším týmem spolupracuje dlouhodobě. Bonusem navíc je, že nám kolo u „sousedů“ dělá reklamu na Dopravní fakultu Jana Pernera (smích). My bychom ale samozřejmě byli rádi, abychom doručování nákladními koly měli i v Pardubicích. V jednom našem již úspěšně ukončeném projektu jsme vytipovali ideální místa pro umístění mikro depa, nyní je třeba rozhodnutí vedení města.

Funguje takové doručování i v dalších městech?

Ve světě je tento způsob doručování již poměrně rozšířený. V Česku jezdí cargobiky například po Praze. Mikro depa tam mají na Florenci nebo na Andělu a chtějí budovat další. Tamní kola ale mívají nákladní prostor spíše vzadu. Je to pro ně bezpečnější při nájezdu do křižovatek, lépe do nich vidí a kolo pro ně vepředu není tak dlouhé.

Vaše kolo má ale náklad vepředu – proč?

Na začátku jsme měli určité technické požadavky – jako definovanou minimální nosnost kola, výkon, kapacitu baterie, možnost instalace dodatečných snímačů na sběr různorodých dat z provozu. Nejlépe jim vyhovoval holandský typ kola. Když kolo dorazilo, osadili jsme jej s kolegou Petrem Polívkou, který mi pomáhal s elektroinstalací, technologií pro sběr dat – ta zatím zahrnuje snímače hmotnosti zásilek, GPS, gyroskop, teplotní čidlo a měření odběru proudu a napětí. A do budoucna plánujeme kolo osadit ještě dalšími snímači. Pak už jsme vše jen nastavili a pustili se do testování kola.

Je těžké s nákladním kolem jezdit?

Člověk si na jízdu musí trochu zvyknout, a především zjistit, jak kolo reaguje, když se rozhodne například provést odbočovací manévr. Tím, že má nákladový prostor vepředu, reaguje maličko se zpožděním a chvilku proto trvá, než zatočí, když řídítky zahnete. S tím je třeba počítat. Po chvilce jízdy už to člověku vůbec nepřijde.

Co všechno jste před předáním testovali?

Kromě samozřejmého prověření jízdních vlastností kola bylo nutné se především ujistit, že se nám data sbírají tak, jak mají, neboť to je pro nás klíčové. Statické testy pomohly ověřit správné nastavení a automatizaci, aby se vše spustilo ve správný čas. Po mnoha jízdách po rovině jsem pak vyrazil na jediný pořádný kopec v okolí, Kunětickou horu, abych zjistil, jak se kolo i měřicí technika chovají při takovém stoupání. I s největší dopomocí a nákladem kolo stále ukazovalo dojezd 120 kilometrů.

Jak těžké zásilky můžete převážet?

Nosnost nákladního boxu je maximálně 100 kilogramů. Jeho objem je 375 litrů. Člověk vždycky musí počítat s hmotností nákladu i se svojí váhou. Jízda bude samozřejmě jiná, když v boxu bude pár dopisů, než když do něj naložíme čtyři pět těžších krabic či objemnější náklad. Když jedete plně naložení, musíte u jízdy víc přemýšlet, jak najíždět do zatáček, jak moc to pustit z kopce, abyste zvládli dole bezpečně zastavit atd. Se sto kily vepředu musíte být poměrně opatrní, fyziku zkrátka neoklamete.

Jak pro vás kolo sbírá potřebná data?

Celý proces je automatizovaný. Ráno kurýr na tabletu zmáčkne „play“, v telefonu zapne aplikaci, naloží kolo zásilkami a může vyrazit – skoro stejně snadno, jako když si doma pustíte film na televizi. Zbytek už běží sám: trasa se automaticky ukládá spolu se všemi informacemi o doručování a data putují rovnou na server. Odpoledne po návratu nahrávání na obou zařízeních zastaví, kolo připojí k nabíječce a další den se akce opakuje.

Může jet na kole pokaždé někdo jiný?

Může a je to dokonce žádoucí. Pomůže nám to získat větší rozptyl dat o stylu jízdy, využívání přípomoci apod. Díky tomu uvidíme zajímavé rozdíly. Na datech vidíme, jaký režim kurýři používají nebo jakou mají spotřebu. Motor dokáže hodně pomoct, což se potom odráží na výdrži baterie. Stejně tak jakmile vyprázdní nákladový box, jede kolo s daleko větší lehkostí.

Kolik kilometrů za den kolo najezdí?

Zatím to podle prvních jízd vychází kolem 25 kilometrů denně, ale skutečné číslo ukáže až delší sběr dat. Hodně záleží na počtu zásilek i na trase, kterou kurýr jede.

Jezdí se na kole za každého počasí?

Teď v létě ano. Jízda ale nesmí být pro kurýra nijak nebezpečná. Takže na sněhu nebo při náledí kola vyjíždět nebudou. To by byla spíš sebevražda…

Každopádně člověk je na čerstvém vzduchu, a vlastně ještě sportuje…

To je pravda. Elektrokolo sice motorem pomůže, ale šlapat za vás rozhodně nebude, jak si někteří myslí.

Jak dlouho bude kolo v testovacím provozu?

Firma ho bude mít celý rok. Je skvělé, že v sebraných datech zohledníme jak prázdninový provoz, tak celkovou sezónnost a porovnáme různé scénáře vytížení kola. Jeho provoz určitě ovlivní zimní měsíce a nás zajímá, jak konkrétně.

Kolik dat máte v tuhle chvíli?

Kolo se zatím testuje od prázdnin, tedy velmi krátkou dobu na to, abychom mohli dělat konkrétní závěry. Navíc na data ještě koukáme spíš tak, jestli všechno funguje, jak má. Já jsem ale hodně zvědavý, jak to probíhá už teď, takže si data stahuji každý den.

Co bude výstupem vaší analýzy?

Budou to především doporučení pro praxi. Chceme tento typ doručování detailně popsat a pomoct ho rozšířit na další místa. V případě Pardubic jde o přípravu této alternativní dopravy, která naváže na vybudování zmíněného mikro depa. Jde o to zjistit optimální způsob provozu těchto kol, jak s nimi jezdit, kdy a kde dobíjet, jakou baterku použít, jakou optimální hmotnost zásilek nakládat, jak např. teplota okolí ovlivňuje stav baterie apod. Zajímá nás celá řada aspektů i vzhledem k optimalizaci doručovacích tras.

Proč je výhodné doručovat takto? Jsou důvody i ekologické?

Bezpochyby. Jedná se o ekologický způsob dopravy, který pomáhá snižovat emise a hluk ve městech. Počet zásilek, které se dennodenně přepravují, neustále vzrůstá. Doprava po městech sílí, a proto se řeší nejrůznější alternativy a lidé na ně začínají slyšet. Elektrokola zažívají v populaci také velký rozmach, a to s sebou přináší logické změny. V poslední době se hodně řeší udržitelnost a tento koncept do ní skvěle zapadá. Kola mají navíc celkově nízké provozní náklady.

Může být toto doručování rychlejší?

Ano, v hustém městském provozu může být kolo v některých případech rychlejší než auto, například když se využívají cyklostezky a auta stojí na červené nebo v koloně. Hodně ale záleží na trase, počtu zastávek a infrastruktuře. Dosavadní poznatky z praxe ukazují, že mikro depa přímo v centru města pomáhají doručování zefektivnit, protože zboží putuje z co nejkratší vzdálenosti.

Je potřeba ještě něco, aby tento systém dobře fungoval?

Stále budovat cyklostezky a propojovat je v jeden systém. Toto propojení musí být zároveň bezpečné pro všechny účastníky provozu. Pro nákladní kola platí stejná pravidla silničního provozu, tudíž mohou využívat vybudovanou infrastrukturu a mohou kromě cyklostezek jet klasicky po silnici.

Dovedete si představit i další využití tohoto kola?

Na stáži v Německu jsme viděli, jak nákladní kolo využívá Deutsche Post, a to nás hodně inspirovalo. Dá se použít pro nejrůznější běžné údržby ve městě nebo na úklid. V Praze nám ukazovali, že se jím dá přepravit dokonce i celá kapela. Je to dobrý dopravní prostředek také do práce. Do boxu si naložíte, co potřebujete, a jedete. Cestou se zastavíte, kde je třeba, a když jedete domů, vezmete pohodlně ještě nákup. Někteří s ním jezdí na výlety. Sám si dovedu představit jet na něm i na dovolenou, a to jsem žádný velký fanda do kol nikdy nebyl (smích).

Zdroj: DFJP

GreenPedal vybuduje v Rakousku síť 250 autonomních dobíječek pro elektrokola

Český start-up GreenPedal vybuduje do poloviny příštího roku v Rakousku síť 250 autonomních dobíjecích stanic pro elektrokola. Dodá první dobíjecí stanice i na české cyklostezky a jedná o dodání prvních 20 dobíječek do Itálie. Zároveň řeší vstup investora, který bude financovat expanzi na další trhy, jako je Slovensko, Německo a Řecko. ČTK to řekla za firmu Lenka Maureryová.

Dobíjecí stanice, které si samy vyrábějí energii ze slunce a větru a fungují zcela nezávisle na síti, umožňují cyklistům nabíjet elektrokola zdarma. Kromě toho, že zvládnou nabíjet až čtyři kola současně, slouží i jako městský mobiliář s vlastní výrobou energie, sdělila Maureryová.

„V Rakousku již máme v provozu desítky stanic a postupně rozšiřujeme síť. Z rakouských zkušeností přitom víme, že stanice fungují jako komunitní bod, místo setkávání cyklistů, krizový bod i ekologický symbol – za rok dokážou ušetřit až 2,5 tuny CO2. Díky tomu, že nevyžadují stavební povolení ani kabeláž, je lze umístit přesně tam, kde jsou potřeba,“ uvedla Maureryová.

„Letos plánujeme v Praze ještě umístit několik stanic například na cyklostezce u Trojské lávky a v Praze 4,“ řekla. Po testovacím provozu v pražském Radotíně se tyto stanice nově objevují také na Lipně a v Braníku.

Dobíjecí stanice vznikla podle Maureryové ve spolupráci s firmami Siemens a Victron Energy a výzkumným centrem RTI Západočeské univerzity v Plzni. Nabíjecí stanice GreenPedal využívají bifaciální solární panely, vertikální větrné turbíny a mají inteligentní správu baterií, které obhospodařují vlastní AI algoritmy GreenPedal. Součástí výbavy je standardní zásuvka 230 V, dostupná na vyžádání pro záchranné a technické složky. Stanice má oboustranný interkom pro spojení s tísňovou linkou a AI systém, který automaticky rozpozná mimořádné situace v okolí – například osobu ležící bez pohybu. Dvojice 32″ LCD obrazovek pak zobrazuje aktuální počasí, mapy, dopravní informace i kulturní program v dané lokalitě.

„Odhadujeme, že v současné době využívá elektrokolo již přes 600.000 lidí. Nejde jen o sportovce, ale je to i oblíbený dopravní prostředek na cesty do práce,“ uvedla jedna ze zakladatelek start-upu Pavla Horáková. „Právě s ohledem na tento růst jsme udělali kiosky tak, aby je bylo možné umístit jak do města, před firmy, tak třeba na cyklistické stezky. A tomu také odpovídají naše obchodní modely. Jeden z nich dokonce počítá s tím, že za jistých okolností můžeme kiosek poskytnout i zdarma,“ sdělila.

GreenPedal je český start-up, který vznikl v roce 2018 a poslední tři roky se zabývá vývojem autonomního městského mobiliáře, především pak stanic pro cyklisty k nabíjení elektrokol.

Zdroj: ČTK

SŽ: Modernizace železniční trati Praha – Liberec vyjde na asi 120 miliard korun

Celkové odhadované náklady na modernizaci železničního spojení mezi Prahou a Libercem jsou zhruba 120 miliard korun. Částka zahrnuje napojení až na státní hranici, elektrifikaci Frýdlantska a další rozšíření tratí. Na pražském setkání k rychlému spojení měst to řekl ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic (SŽ) Pavel Paidar. Stavba nového spojení by měla začít v roce 2028, hotovo má být v roce 2035.

Podle náměstka hejtmana Libereckého kraje Jana Svitáka (Starostové pro Liberecký kraj) by se kraj stal bez rychlého železničního spojení s Prahou výspou republiky. Starostka města Hodkovice nad Mohelkou Markéta Khauerová (Budoucnost pro Hodkovice) dnes uvedla, že plány na stavbu již několik let ovlivňují rozvoj obcí na trase trati.

K modernizaci trati vzniklo od roku 1990 už 16 studií. Plány z roku 2014 počítaly s vedením trati jinudy, než s čím počítají plány aktuální. To podle Khauerové blokuje rozvoj obcí, kudy má trať vést. Tam, kde bylo dřív stanovená trasa koridoru, nebylo možné 11 let stavět. Nakonec se ale plány změnily a trať má vést místy, kde za tu dobu vyrostlo 48 nových domů. „Lidé potřebují vědět, na čem jsou,“ dodala.

Podle Paidara je cílem SŽ vytvořit rychlé spojení regionů na páteř vysokorychlostních tratí (VRT), kdy hlavní trať by měla propojit Drážďany, Prahu, Brno a Vídeň a druhé hlavní rameno vede od Brna do Ostravy. V souvislosti s výstavbou rychlých tratí to podle Khauerové znamená, že zmizí obslužnost některých stávajících zastávek a bude potřeba řešit návaznost na terminály. Rychlé spojení by ale podle Svitáka mohlo pomoci rozvoji regionů.

Nová trať má být z velké části dvoukolejná a elektrifikovaná a počítá s řadou přeložek, což by mělo umožnit zvýšit rychlost až na 200 kilometrů v hodině. O úpravách trati na Prahu se hovoří léta. V roce 2003 se předpokládalo, že rychleji budou vlaky jezdit už v roce 2010. Přednost ale vždy dostaly jiné železniční tratě v Česku.

Železniční trať z Liberce na Prahu byla vybudována stejně jako většina tratí v Libereckém kraji ve druhé polovině 19. století. Od té doby nebyla zásadněji modernizována. Trasa do Prahy je jednokolejná a cesta do hlavního města dnes z Liberce trvá 160 minut. Modernizace má cestu zkrátit na 69 minut, umožní tak i lepší spojení do Polska a Německa. Lepší spojení Frýdlantska má podpořit rozvoj příhraničních oblastí.

Samostatným projektem je modernizace železniční stanice v Liberci, která by se měla proměnit v dopravní terminál, který propojí železniční dopravu s autobusovou a MHD. Letos vyhlásil Liberecký kraj ve spolupráci se Správou železnic a městem Liberec architektonickou soutěž na návrh terminálu, do které bylo přihlášeno sedm návrhů. Nyní je soutěž ve fázi druhého kola, které potrvá do března příštího roku. Stavba má vyjít na dvě miliardy korun.

Zdroj: ČTK

V Domažlicích vzniká technologie, která mění budoucnost nákladní automobilové dopravy

Sunaffairs, 3D Lasertec a SGEF přinášejí firmám řešení pro efektivní elektrický provoz těžkých nákladních vozidel

Český průmysl potvrzuje, že přechod na bezemisní nákladní dopravu už není vizí budoucnosti, ale realitou dneška. V Domažlicích se vyrábějí technologie, které umožňují rychlé a ekonomicky výhodné nabíjení elektrických nákladních vozidel i tam, kde chybí silné elektrické přípojky. Na projektu spolupracují společnosti 3D Lasertec, Sunaffairs a SG Equipment Finance (SGEF) – člen Skupiny Komerční banky.

 

Rychlé nabíjení kdekoli: bateriový systém BSC 400

Základem inovace je zařízení Battery Storage Charger 400 (BSC 400) – unikátní kombinace rychlonabíječky Alpitronic Hypercharger 400 kW a bateriového úložiště o kapacitě až 2 MWh. Toto řešení umožňuje nabíjet e-trucky výkonem až 400 kW bez nutnosti budování trafostanic nebo složitého připojení k vysokonapěťové síti. Stačí standardní 400V přívod, případně napojení na solární elektrárnu. Případné dobíjení ze sítě je řízeno softwarem tak, aby dobíjení úložiště probíhalo za co nejvýhodnější tarif.

Celý systém je navržen jako mobilní jednotka, kterou lze uvést do provozu během několika hodin. Nabízí tak ideální řešení pro logistické areály, průmyslové podniky i dopravce, kteří chtějí zahájit elektrický provoz bez čekání na posílení sítě.

„Z Domažlic dnes směřují do Evropy řešení, která umožňují rychlé a energeticky úsporné nabíjení nákladních vozidel tam, kde by to ještě před pár lety nebylo možné. Kombinace bateriového úložiště a chytrého řízení energie přináší firmám výrazné úspory a současně snižuje jejich uhlíkovou stopu,“ říká Dipl. Ing. Josef Stauner, ředitel a jednatel společností Sunaffairs, 3D Lasertec a dalších firem, které se v České republice zabývají výrobou zařízení pro využití solární energie.

 

Česká výroba s evropským přesahem

Technologie BSC 400 vzniká a testuje se v areálu společnosti 3D Lasertec v Domažlicích, kde se tradiční kovovýroba postupně rozšířila o výrobu moderních systémů pro energetiku a elektromobilitu.

3D Lasertec dodává konstrukční a montážní části hypernabíječek Alpitronic a kompletuje bateriové moduly určené pro rychlé nabíjení těžkých vozidel.

„Domažlice se stávají symbolem průmyslové transformace. Zkušenosti z precizní kovovýroby využíváme při výrobě technologických celků, které pomáhají dopravě po celé Evropě přecházet na čistší energii,“ uvádí Dipl. Ing. Josef Stauner.

Financování od SGEF otevírá i menším dopravcům cestu k elektrifikaci logistiky

Klíčovou roli při rozšíření této technologie hraje SG Equipment Finance (SGEF), která zajišťuje financování projektů zaměřených na udržitelnou energetiku a mobilitu. Dopravci si mohou pořídit zařízení BSC 400 formou úvěru či leasingu s dobou splatnosti až 10 let, akontací od 0 % a možností zvýhodnění z fondů EIB.

Součástí nabídky je i poradenství společnosti ENVIROS, dceřiné firmy Skupiny KB, která pomáhá podnikům s vyhodnocením dopadu investice na energetickou účinnost a ESG.

„Chceme, aby elektrická nákladní doprava byla dostupná i pro menší dopravce. Nabízíme financování, které firmám umožní rozložit investici do delšího období a okamžitě čerpat výhody z nižších provozních nákladů, které během jednoho roku vykompenzují vyšší pořizovací ceny,“  říká Eva Jiránková, obchodní ředitelka SG Equipment Finance.

Díky tomuto modelu mohou firmy přejít na bezemisní provoz bez počáteční finanční zátěže, a přitom šetřit už od prvního dne.

 

Regionální přínos: Plzeňský kraj jako centrum inovací

Propojení firem SGEF, Sunaffairs a 3D Lasertec dokazuje, že inovace v oblasti energetiky a dopravy mohou vznikat i mimo velká města, a přitom mít evropský význam. Projekt přináší do Domažlic nová pracovní místa, know-how a rozvoj spolupráce s dalšími českými průmyslovými partnery.

 

„Z Domažlic dnes exportujeme nejen technologii, ale i odborné znalosti, které pomáhají snižovat náklady a emise v evropské logistice. Je to ukázka, že české regiony mohou být lídry zelené transformace,“ uvádí Dipl. Ing. Josef Stauner.

 

Aktuální studie: Elektrické nákladní vozy jsou pro dopravce o více než čtvrtinu výhodnější

Každý den, kdy dopravci v dálkové dopravě spoléhají na vozidla se spalovacím motorem, znamená pro ně reálnou ekonomickou ztrátu. Aktuální studie porovnávající celkové provozní náklady (TCO) elektrických a dieselových nákladních vozidel v českých podmínkách ukazuje jednoznačný výsledek – provoz elektrického nákladního vozu je v průměru o 8 Kč na kilometr levnější než provoz vozidla na naftu.

 

Analýza, připravená společností Sunaffairs ve spolupráci s Mercedes-Benz Trucks, vychází z reálných provozních dat a zohledňuje ceny paliv, elektřiny i mýtného platné v roce 2025. Při ročním nájezdu 150 000 kilometrů dosahuje dieselové vozidlo celkových nákladů přibližně 30,44 Kč/km, zatímco elektrický nákladní vůz pouze 22,11 Kč/km. Rozdíl představuje úsporu více než 1,2 milionu Kč ročně, a při intenzivním využití může přesáhnout 2,5 milionu Kč.

 

 

 

Dva konkrétní příklady z českého provozu

Studie uvádí dva modelové scénáře vycházející z reálného nasazení vozidel u dopravních firem:

 

Příklad 1 – regionální rozvoz mléka (400 km denně, objem nákladu 33 000 l):

  • Roční náklady dieselového vozidla činí zhruba 4,44 mil. Kč, zatímco elektrického pouze 3,23 mil. Kč. Úspora: 1,21 mil. Kč ročně.

 

Příklad 2 – dálková přeprava (800 km denně):

  • Dieselové vozidlo dosahuje nákladů okolo 8,6 mil. Kč ročně, zatímco elektrické vozidlo 6,09 mil. Kč. Úspora: 2,51 mil. Kč ročně.

 

Úspory vyplývají především z nižších nákladů na energii, menší potřeby servisu a také z faktu, že elektrická vozidla nejsou zatížena emisním mýtem. V řadě případů navíc mohou dopravci čerpat dotační podporu či daňové zvýhodnění, což návratnost investice dále zkracuje.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přínos pro ekonomiku i image firem

„Elektrické nákladní vozy už dávno nejsou experimentem. V českém prostředí se jejich provoz ekonomicky vyplácí i bez dotační podpory. Firmy, které začínají s elektrifikací své flotily nyní, získávají nejen nižší provozní náklady, ale také významnou konkurenční výhodu,“ říká Dipl. Ing. Josef Stauner, ředitel a jednatel společností Sunaffairs a 3D Lasertec, a dodává: „Ekonomická výhoda elektrických nákladních vozidel bude v příštích letech dále růst. Nafta zdražuje, emisní mýto se zvyšuje a současně se rozšiřuje infrastruktura pro rychlé nabíjení i nabídka modelů s delším dojezdem a vyšší užitečnou hmotností.“

Zdroj: Svengali Communications

Prohlédněte si průmyslové stavby z celé republiky, které se letos utkají ve finále českých „realitních Oscarů“

Dvanáctičlenná odborná porota, složená z nezávislých uznávaných odborníků z realitního trhu, představila nominované stavby v rámci 27. ročníku soutěže Best of Realty. O prestižní ocenění se kromě několika desítek projektů napříč rezidenčními budovami, kancelářemi, hotely, nákupními a zábavními centry, utkají i špičkové průmyslové a skladovací areály. Vítězové budou vyhlášeni ve středu 26. listopadu 2025 na tradičním galavečeru ve Foru Karlín v Praze. Součástí slavnostního předávání cen bude také vyhlášení a předání stipendií pro talenty v oboru.

Soutěž Best of Realty vznikla v roce 1999 a za více než čtvrt století se stala uznávaným a transparentním měřítkem kvality na českém realitním trhu. Jejím pořadatelem je Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). „Soutěž dlouhodobě sleduje a hodnotí to nejlepší z domácí výstavby. Oceňuje projekty, které inspirují celý obor. Zásadní je pro nás nezávislost a profesionalita poroty. Proto je soutěž Best of Realty vnímána jako prestižní měřítko kvality a dlouhodobě přispívá k rozvoji a kultivaci celého realitního trhu,“ říká Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN.

Vedle sedmi hlavních kategorií budou letos opět uděleny také Award for Excellence od ARTN, ocenění Environmentální projekt roku a Zvláštní cena poroty za výjimečný přínos trhu či místu. Tu si v loňském roce odnesl dětský hospic Dům pro Julii v Brně. Do Síně slávy Best of Realty vstoupí další osobnost, která dlouhodobě formuje český realitní trh. V posledních několika ročnících byli do Síně slávy uvedeni architekti Josef Pleskot a Jakub Cigler, bývalý šéf Penta Real Estate Petr Palička, investor Robert Neugröschel nebo in memoriam developer Tamir Winterstein.

Kompletní přehled nominací spolu s fotogalerií všech projektů je k dispozici na webu soutěže: www.bestofrealty.cz/nominovane-projekty.

Na slavnostním galavečeru Best of Realty budou zároveň vyhlášena a předána stipendia z nově založeného Stipendijního fondu ARTN pro studenty MBA programu na VŠE zaměřeného na nemovitosti a jejich oceňování. Tři uchazeči s nejlepší případovou studií si rozdělí celkem 150 000 korun.

Odborná porota Best of Realty pracuje v několika časově oddělených kolech a při posuzování projektů uplatňuje jasná pravidla a etický kodex, který vylučuje střet zájmů. Hodnocení stojí na kombinaci kritérií, která zahrnují zejména architektonické a urbanistické řešení, kvalitu provedení, přínos lokalitě, zohlednění udržitelnosti, komfort a služby pro uživatele, relevantní komerční výsledky, inovativnost a náročnost realizace. „Výsledkem je výběr realizací, které nejen krásně vypadají, ale také fungují – pro města, investory i lidi, kteří v nich žijí a pracují,“ dodává Tomáš Drtina, předseda odborné poroty Best of Realty a viceprezident ARTN.

Generálním partnerem soutěže je Česká spořitelna, která prostřednictvím své dceřiné společnosti Dostupné bydlení České spořitelny investuje do výstavby bytů a podporuje dostupnost bydlení v regionech. Partnerem Síně slávy je auditorská a poradenská společnost KPMG. Hlavními partnery galavečera jsou SIKO KOUPELNY & KUCHYNĚ, ELITE BATH+KITCHEN, BTR Consulting, Laufen a Menhart. Partnery galavečera jsou LEXXUS NORTON, Flat Zone, Pražská teplárenská, Rigips, Puradies, Reiters Hotels a DLA Piper Prague LLP.

Zdroj: ARTN

Svaz osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia) k programovému prohlášení vlády v oblasti železniční dopravy Prioritou by mělo být navýšení kapacity infrastruktury a elektrizace tratí

Svaz osobních železničních dopravců SVOD Bohemia zanalyzoval závazky a plány nové vlády týkající se železniční dopravy, které jsou uvedeny v programovém prohlášení. Klíčovým předpokladem pro zvýšení kvality, spolehlivosti a konkurenceschopnosti železnice je podle SVOD Bohemia výrazné navýšení kapacity infrastruktury zejména v jejích nejvytíženějších úsecích a celkové zvýšení užitné hodnoty dopravně významných tratí.

Pokud chceme na železnici zvýšit rychlost a zároveň zajistit spolehlivost, musíme oddělit rychlou a pomalou dopravu, a to fyzicky – tedy kapacitním rozšířením zejména páteřních tratí. Bez toho vlaky vysokou rychlost nevyužijí, protože je bude omezovat pomalejší provoz před nimi,“ uvedl Petr Moravec, výkonný ředitel SVOD Bohemia.

Další zásadní prioritou je zrychlení elektrizace tratí, kde Česká republika aktuálně výrazně zaostává nejen za průměrem EU, ale hlavně za potřebami tuzemské železniční dopravy. „V Česku je elektrizována přibližně třetina železniční sítě, evropský průměr je dvojnásobný a neustále se zvyšuje,“ dodává Petr Moravec.

Komentáře k prioritám nové vlády z pohledu SVOD Bohemia:

Zvyšování rychlosti a kapacity koridorů

SVOD doporučuje u nejvytíženějších úseků rozšíření na čtyřkolejné uspořádání, nebo paralelní vedení nové dvoukolejné tratě, např. vysokorychlostní. Pouhé přidání třetí koleje rozhodně nestačí.

Zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h má smysl pouze tam, kde je současně možné fyzicky oddělit rychlé a pomalé vlaky. Jinak hrozí snížení kapacity tratí a další pokles spolehlivosti. Spoje, u kterých se předpokládá, že budou schopny dosahovat rychlosti 200 km/hod, budou zdržovány pomalejšími, zejména nákladními a regionálními vlaky, jejichž rychlost je přibližně poloviční.

Nalézt souvislé 70 km dlouhé úseky ve stávající stopě, ve kterých by bylo možno zvýšit rychlost na 200 km/h, bude velmi obtížné, ne-li nereálné. Rychlost 200 km/h totiž vyžaduje přibližně dvojnásobný poloměr oblouku, než pro rychlost 160 km/h.

Elektrizace a zdvojkolejnění dalších klíčových tratí mimo hlavní koridory

SVOD Bohemia jednoznačně apeluje na rozšíření elektrické trakce, v jejímž rozvoji Česká republika dlouhodobě zaostává. Elektrizace může být sice tzv. prostá, ale ta se hodí pro méně využívané tratě. Na frekventovaných vesměs jednokolejných celostátních tratích musí být elektrizace spojena se zvýšením kapacity, buď úplným zdvojkolejněním, nebo alespoň zbudováním četnějších výhyben.

Modernizace železničních přejezdů a bezpečnost

SVOD Bohemia podporuje zvyšování úrovně zabezpečení přejezdů, včetně rozšiřování instalace technologií aktivního zabezpečení. Mnohem účinnější a levnější bude systematické využívání kamer s rozlišením registrační značky silničního vozidla. Tato technologie se používá již dnes na světelných křižovatkách a úsecích s měřením rychlosti. Postihování řidičů porušujících zákon projetím železničního přejezdu na červenou považuje svaz za nutné.

ETCS do roku 2029 – potřeba koordinace s elektrizací

Vybavení hlavních koridorů systémem ETCS svaz vítá, koneckonců je to platný závazek ČR vůči EU. Co se dalších tratí týče, doporučuje SVOD postup uvádění do provozu koordinovat s elektrizací tratí a tedy s pořizováním nových elektrických vozidel, aby se předešlo nehospodárnému dodatečnému vybavování starších a již neperspektivních dieselových souprav.

Podpora nákladní dopravy a překladišť – tam, kde se zároveň investuje do rozvoje další infrastruktury

Výstavba nových překladišť a rozvoj tratí Plzeň – Domažlice – Furth im Wald a České Velenice – Gmünd má podle svazu smysl, pokud zahrne elektrizaci a zdvojkolejnění. Jinak se jedná o investice, které se nebudou moci opřít o dostatečnou kapacitu a výkonnost infrastruktury.

Vysokorychlostní tratě (VRT) – klíčový projekt, který by měl pokračovat

Je nezbytné jasně identifikovat přibližně deset klíčových strategických staveb, včetně vysokorychlostních tratí, a pro jejich realizaci zajistit dlouhodobé a vícezdrojové financování. Vysokorychlostní tratě jsou důležité ani ne tak kvůli cestovní rychlosti, ale především proto, že umožní právě důležité oddělení rychlé dopravy od pomalé, a tím přispějí k zásadnímu navýšení kapacity železniční sítě.

Za prioritní považujeme trasy (Německo) – Krušnohorský tunel – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Břeclav (– Rakousko) a Brno – Přerov – Ostrava. Pozastavení jejich přípravy by bylo strategickou chybou. U klíčových technických parametrů je třeba přistupovat k rozhodnutí s ohledem na jejich praktickou využitelnost v podmínkách ČR.

Stávající studie uvádějí průměrnou vzdálenost mezi terminály cca 50 km, návrhovou rychlost 320 km/h a použití štěrkového lože. Vlak dosáhne rychlosti 320 km/h po cca 36 km jízdy a má dvojnásobnou spotřebu než při rychlosti 250 km/h.

Pokud se rozhodneme pro rychlost 320 km/h, pak je třeba zvážit, zda nové vysokorychlostní tratě opravdu stavět na projektované štěrkové lože, nebo jak je běžné v zahraničí v tzv. pevné jízdní dráze, která je z pohledu celkových nákladů po dobu její životnosti levnější než štěrkové lože.

Aby vysokorychlostní tratě přinesly skutečný dopravní přínos, je nutné také řešit jejich zaústění do pražského železničního uzlu a celkovou modernizaci tohoto uzlu.

Slevy na jízdné – je třeba zvážit daňové zvýhodnění veřejné dopravy

Návrat 75% slev pro studenty a seniory svaz respektuje. Jedná se o přímou dotaci z peněz daňových poplatníků. Jako doplněk doporučuje svaz zvážit daňově neutrální příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na jízdné veřejnou dopravou. Ten by byl bez dodatečných nákladů pro stát.

Podpora integrace dopravy na všech úrovních

V neposlední řadě SVOD Bohemia podporuje sjednocování městských, regionálních a celostátních dopravních systémů a vznik přestupních terminálů integrujících městskou, regionální i dálkovou dopravu.

Zdroj: SVOD

Vysoká škola logistiky potvrzuje špičkovou kvalitu vzdělávání – získala prestižní ocenění cELog

Na konferenci Technology Forum, kterou pořádala společnost Reliant v prostorách ČVUT v Praze, převzala Vysoká škola logistiky prestižní ocenění cELog udělované Českou logistickou asociací (ČLA). Ocenění, které potvrzuje mezinárodní úroveň výuky v oblasti logistiky, převzal doc. Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.

Spolu s Vysokou školou logistiky byla oceněna také Technická univerzita v Košicích a Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra logistiky Podnikohospodářské fakulty.

Ocenění předali prezident České logistické asociace a viceprezident Evropské logistické asociace Mirek Rumler společně s Kamilem Slavíkem, předsedou NCR.

Získání certifikátu cELog je potvrzením, že Vysoká škola logistiky v Přerově splňuje nejvyšší evropské standardy vzdělávání v logistice a dlouhodobě vychovává odborníky, kteří se uplatňují v praxi i na mezinárodní úrovni.

Česká logistická asociace i Evropská logistická asociace tak oceňují kvalitní práci akademických pracovníků a přínos školy pro rozvoj logistického vzdělávání v České republice i v Evropě.

Vysoká škola logistiky tak dosáhla k dalšímu významnému úspěchu za dlouhodobý přínos v oblasti přípravy budoucích logistických profesionálů!

Zdroj: VSLG

Čínsky nový rok 2026: Jak předejít zpožděním ve výrobě a dopravě

Každý, kdo obchoduje s asijskými dodavateli, ví, že výroba v Číně a dalších asijských zemích neběží celoročně plynule. Během období Čínského nového roku, se továrny doslova zastaví. Zatímco pro místní pracovníky jde o nejvýznamnější svátek v roce, pro zahraniční odběratele představuje tato doba největší zkoušku pro výrobu i logistiku. Během těchto období se miliony pracovníků vrací do svých rodných provincií, továrny zavírají a přepravní společnosti čelí extrémnímu přetížení. Výsledkem jsou zpoždění, vyšší náklady a nedostatek kapacit, které mohou ovlivnit celý dodavatelský řetězec. Firmy, které se na tyto výpadky nepřipraví, často zjišťují, že jejich objednávky se zdržují o celé měsíce, a to může znamenat ztrátu zakázek nebo narušení reputace. Společnost Infinity Standard, která se specializuje na dovoz z Číny a dalších zemí Asie, upozorňuje, že včasná příprava a správné plánování jsou klíčem k tomu, jak toto období zvládnout bez komplikací.

Čínsky nový rok 2026: všechno co potřebujete vědět

Čínský nový rok je pro místní pracovníky nejdůležitější svátek v roce, ale pro zahraniční partnery často představuje noční můru v logistice. Výroba se zastavuje minimálně na dva týdny, reálně však trvá až šest týdnů, než se vše vrátí do normálu.

Přehled důležitých termínů uzavření výroby v Číně 2026:

Začátek února: Dodavatelé postupně zastavují výrobu a omezují přijímání nových objednávek.

Polovina února: Zaměstnanci začínají odjíždět do svých domovských provincií.

  1. února 2026: Oficiální den čínského nového roku
  2. (17.) -22. (23.) února 2026: Oficiální státní svátky v Číně

Konec února – začátek března: Postupný návrat pracovníků a obnovení výroby.

Polovina března: Výroba v továrnách obvykle plně obnovena.

Problémem není jen uzavření továren, ale i to, že mnoho pracovníků se po svátcích nevrací, což způsobuje výpadky kapacit a nižší kvalitu produkce. Pokud k tomu přidáme přetížení přístavů a omezenou dostupnost kontejnerů, je zřejmé, že čínský nový rok je nejrizikovějším obdobím pro dovozce. Pro evropské dovozce je proto zásadní uzavřít objednávky nejpozději v první polovině prosince 2025, aby se zboží stihlo vyrobit a odeslat před sváteční uzávěrkou.

Jak naplánovat výrobu a přepravu během čínských svátků bez stresu?

Sezónní přerušení výroby má reálný dopad na evropské firmy – nejen v podobě zpožděných zásilek, ale také zvýšených nákladů a nejistoty v dodávkách. Dalším problémem je ztráta flexibility – pokud firma nemá dostatečné zásoby, nemůže reagovat na sezónní poptávku na domácím trhu. A v neposlední řadě se může zkomplikovat cashflow, protože platby za zboží jsou provedeny dávno před dodáním. Sezónní přerušení výroby nelze ovlivnit – ale lze se na ně strategicky připravit. Tým Infinity Standard sdílí své osvědčené kroky, jak minimalizovat zpoždění i rizika:

Plánujte včas: Klíčem k minimalizováni dopadů během těchto období je včasné plánovaní. Objednávky by měly být zadávány minimálně 2–3 měsíce před čínským novým rokem. To dává výrobcům prostor zboží vyrobit a expedovat dříve, než začne sváteční chaos.

Navyšte zásoby: Pokud váš byznys spoléhá na čínskou výrobu, udržujte bezpečností zásobu klíčového zboží.

Komunikujte s dodavateli: Průběžně si u svých dodavatelů ověřujte výrobní i přepravní termíny.

Zajistěte kontrolu kvality: důsledná kontrola zboží před odesláním z Číny pomáhá předejít reklamací i zpožděním.

Zvažte alternativní výrobní lokality: přesunutí části výroby do Vietnamu nebo Indie může pomoci rozložit riziko a udržet plynulost dodavatelského řetězce i během čínských svátků.

Spolupráce s partnerem, který má lokální přítomnost v Asii: přímá komunikace s dodavateli a znalost místního trhu jsou v období čínských svátků klíčové.

Společnost Infinity Standard má zkušený tým, který sleduje dění na asijském trhu, ověřuje dostupnost výroby a pomáhá řešit případné komplikace v reálném čase. Díky tomu mohou české firmy reagovat na změny rychleji, vyhnout se zpožděním a udržet své dodavatelské řetězce stabilní i během přerušení výroby.

Potřebujete spolehlivého partnera pro dovoz z Asie?

V době, kdy se dodavatelské řetězce stávají stále složitějšími a zranitelnějšími, je mít po svém boku spolehlivého partnera doslova klíčové. Dovoz z Asie není jen o objednávce a dopravě, zahrnuje i komunikaci s dodavateli, kontrolu kvality, logistiku a celní procesy.

Infinity Standard pomáhá českým firmám zvládnout celý proces bez zbytečných rizik. Zajišťujeme komunikaci s ověřenými výrobci, kontrolu kvality přímo ve výrobních závodech a dohled nad dopravou od Asie až po váš sklad.

Více informací najdete na www.infinitystandard.cz  – rádi vám pomůžeme s dovozem, který běží hladce i během čínských svátků.

Zdroj: Infinity Standard

Podle Kupky vláda ve středu rozhodne, zda pošle návrh rozpočtu Sněmovně

Ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS) předpokládá, že končící vláda ve středu rozhodne o tom, zda znovu předloží návrh rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Bude to finální tečka, řekl v pořadu Partie na CNN Prima News. Zástupci vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů tvrdí, že bez předložení dokumentu dolní komoře není možné pracovat na jeho změnách a hrozí rozpočtové provizorium. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka jde ze strany vlády o vydírání českých občanů, řekl v České televizi (ČT).

„My se ve středu jako vláda potkáme, tohle rozhodneme. A bude to finální tečka,“ řekl Kupka. Jediná část rozpočtu, která neodešla do Poslanecké sněmovny do konce září, což podle Kupky ani nemusela, je rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. „Tohle je část, kterou určitě schválíme a do Sněmovny pošleme,“ dodal.

„Premiér Petr Fiala (ODS) si má uvědomit, že má respektovat výsledek voleb. Pořád si nevšiml, že ty volby prohrál a nemá mandát, aby tohle vyjednávaní takovýmto způsobem vedl,“ uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce Vondráček. ANO podle něj nechce hospodařit v rozpočtovém provizoriu.

Předseda STAN a vicepremiér Vít Rakušan dnes ve stejném pořadu řekl, že ministři jeho uskupení pro vyslání dokumentu do dolní komory jsou. „S podmínkami premiéra věcně souhlasíme, ale pojďme se o nich bavit až ve Sněmovně,“ uvedl k požadavkům, aby nová koalice zachovala v návrhu rozpočtu peníze na obranu a projekt rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany.

Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka nemůže ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opětovné předložení rozpočtu sněmovně ničím podmiňovat. „On nemá nikoho k ničemu dneska zavazovat. O má bez jakékoliv podmínky okamžitě vložit rozpočet do Poslanecké sněmovny,“ uvedl v diskusi na CNN Prima News.

Vláda by rozpočet poslat měla i podle lidoveckého poslance Jana Bartoška. Není dobré, aby po Novém roce stát hospodařil v rozpočtovém provizoriu, řekl Bartošek v diskusi na ČT. Také podle předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaely Šebelové by kabinet rozpočet do Sněmovny poslat měl. „Protože je potřeba dodržovat zákon, je potřeba dodržovat zvyklosti,“ uvedla. Zároveň ale nepovažuje za problém, že by Češko v prvním měsících příštího roku hospodařilo v rozpočtovém provizoriu jako při předávání vlády před čtyřmi lety, uvedla v diskusi na CNN Prima News.

V návrhu státního rozpočtu chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, řekl Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny.

„Vy nám tam necháte v každé kapitole takovou díru a pak se nás ještě ptáte, jestli budeme rozpočtově zodpovědní,“ řekl k tomu dnes na CNN Prima News místopředseda SPD Radim Fiala.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) dnes v reakci uvedl, že si myslí, že kritika návrhu státního rozpočtu na příští rok ze strany ANO má zakrýt, že hnutí nemá vlastní návrh, nechce šetřit a snaží se jen ospravedlnit vysoké schodky k plnění svého nereálného volebního programu. Napsal to na síti X. Dosluhující ministr financí Stanjura uvedl, že navržené příjmy i výdaje jsou i podle názoru nezávislých odborníků realistické.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

e-SALON

SLOVLOG