Čtvrtek, 8 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Rekonstrukce silnice Třebechovice-Librantice vyjde na více než 200 mil.Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Královéhradecký kraj plánuje rekonstrukci důležité regionální silnice mezi Třebechovicemi pod Orebem a Libranticemi na Hradecku. Oprava nejméně za 200 milionů korun začne nejdříve příští rok. Stavební práce by mohly být hotové rok od zahájení, řekli ČTK zástupci krajských silničářů a hejtmanství. Královéhradecký kraj spravuje zhruba 3300 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

„Kraj připravuje rekonstrukci silnice II/299 mezi Třebechovicemi pod Orebem a Libranticemi od loňska. Komunikace je místy v havarijním stavu. Podle odhadu z roku 2022 by mohly náklady na rekonstrukci překročit 200 milionů korun,“ řekl ČTK mluvčí kraje Dan Lechmann.

V plánu je opravit silnici v délce zhruba čtyř kilometrů. Silničáři zpevní okraje vozovky nebo obnoví osm propustků. „Krajská Údržba silnic nechává zpracovat geometrické plány a další dokumenty nezbytné pro majetkoprávní přípravu stavby, od které se bude odvíjet termín zahájení rekonstrukce,“ sdělil Lechmann.

Silnice II/299 vede z Třebechovic pod Orebem přes Librantice do Jaroměře na Náchodsku a dál na Trutnovsko.

Krajské investice do oprav a rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy v posledních letech rostou. Loni kraj plánoval investovat do silnic 1,8 miliardy korun, v roce 2024 do silnic investoval téměř 1,5 miliardy korun. Podle Lechmanna chce vedení kraje zachovat rostoucí trend i letos. Akutální data k financování oprav silnic kraj zveřejní v únoru nebo v březnu, sdělili zástupci hejtmanství.

Zdroj: ČTK

Praha letos zadá studii k prověření okružní trasy metra či tramvají

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražský magistrát plánuje v letošním roce zadat zpracování prováděcí studie okružního dopravního spojení, které by vedlo z Dejvic přes Smíchov, Budějovickou, Vršovice a Žižkov dále na sever do Čakovic a zpět do Prahy 6. Mohla by to být linka metra či tramvajové trati. V rozhovoru s ČTK to řekl nový náměstek primátora a radní města pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Dodal, že chce také otevřít otázku prodloužení koncových úseků linek C a A.

Okružní linka metra byla původně označována E, předminulý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) se návrhu také věnoval a označil jej písmenem O. Okružní spojení by mělo zajistit lepší možnost cestování mezi okrajovějšími částmi města bez nutnosti jezdit přes centrum. Zpracování studie proveditelnosti město připravuje několik let.

Beránek uvedl, že studie má zhodnotit, jestli se pro tento účel a s odhadovanou využívaností vůbec vyplatí stavět metro a nebylo by lepší využít jiné druhy MHD. Samotní Piráti dlouhodobě preferují tramvajový okruh. „Tramvajové tratě jsou finančně mnohem dostupnější a je možné je postavit výrazně rychleji,“ řekl náměstek. Doplnil, že metro by navíc možná mělo zbytečně velkou kapacitu, zatímco tramvaje jsou v tomto ohledu mnohem flexibilnější.

Beránek řekl, že chce také opět otevřít otázku prodloužení linek metra. V případě linky C se v minulosti hovořilo o jejím pokračování z Hájů do Petrovic a dále do Uhříněvsi, z Letňan pak do Čakovic. U linky A pak náměstek s ohledem na plánovanou rychlodráhu do Ruzyně nepovažuje za reálné úvahy o metru na letiště, ale je podle něj možné jednat o prodloužení ze stanice Nemocnice Motol přes sídliště Řepy ke Zličínu.

Městu, respektive jeho dopravnímu podniku (DPP), se nicméně zatím nedaří ani posunout stavbu metra D. V září roku 2023 DPP vybral v soutěži zhotovitele druhého úseku, kvůli opakovaným stížnostem účastníků tendru a rozhodnutím antimonopolního úřadu a v poslední době i soudu však smlouvu stále nemůže uzavřít a dosud není jasné, jak celý proces dopadne. „Zatím zůstávám opatrně optimistický, že nebude potřeba vypsat úplně nový tendr,“ řekl Beránek.

Zdroj: ČTK

Příprava vysokorychlostních tratí stála loni do 18. listopadu 1,5 miliardy korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Projektová příprava na stavbu vysokorychlostních tratí železnice (VRT) stála loni k 18. listopadu přes 1,5 miliardy korun. Přes 34 procent čerpala Správa železnic z programu Nástroje pro propojení Evropy (CEF), do kterého jdou peníze z rozpočtu Evropské unie. Na dnešním prezentačním dnu Stavební správy VRT to řekl Jakub Bazgier ze Správy železnic (SŽ). Náklady na výstavbu sítě VRT se podle odhadu bývalého ministra dopravy Martina Kupky (ODS) na podzim 2024 blížily bilionu korun.

Nejvíce SŽ zatím vynaložila za přípravu dokumentace a průzkumy na trať Praha – Brno – Ostrava, a to 881,4 milionu korun, za trať z Prahy přes Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem 317,7 milionu. Podle Bazgiera se podařilo v roce 2025 víceméně zvládnou to, co si SŽ vytyčila.

Vláda ANO, SPD a Motoristů nemá stavbu VRT ve svých prioritách. „Provedeme důkladnou analýzu realizovatelnosti všech předpokládaných úseků vysokorychlostních tratí a v jejich přípravě budeme pokračovat rovněž v návaznosti na možnosti rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI),“ uvádí v programovém prohlášení. Na začátku listopadu místopředseda ANO a nynější první místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda nebude pokračovat s VRT do Hradce Králové a Vratislavi.

„Věřím, že budeme na přípravě pokračovat, i když třeba některá ramena dostanou pozvolnější náběh termínů, ale to k tomu jednoduše patří,“ řekl Bazgier. V tomto roce plánuje SŽ pracovat na potřebné dokumentaci pro jednotlivé úseky VRT zejména pro posouzení vlivů na životní prostředí.

Investice do některých tratí považuje Bazgier za důležité, i kdyby projekt VRT v tuto chvíli nepokračoval. Jako příklad uvedl modernizaci tratí na severovýchodě Čech, kde to podle něj region potřebuje.

Výhled nákladů na VRT tento rok Bazgier nepřiblížil kvůli dosud neschválenému státnímu rozpočtu a rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Hospodářské noviny tento týden uvedly, že by se při vyjednávání státního rozpočtu mohly přesunout peníze, které byly původně pro SŽ, na stavby Ředitelství silnic a dálnic.

Zdroj: ČTK

Řidičák od 17 let s mentorem láká: v roce 2025 tuto možnost zvolilo více než 30 tisíc začínajících řidičů

Od
Karolína Vágnerová
-

V uplynulém roce rostl zájem o získání prvních řidičských zkušeností od 17 let pod dohledem mentora. V rámci systému L17 Ministerstvo dopravy vydalo přes 31 tisíc řidičských oprávnění a podobný počet řidičských průkazů. Nejvíce těchto oprávnění, přes 3 000, bylo vydáno během června.  Celý projekt nabízí ucelený program pro začínající řidiče, i pro jejich mentory, a podle prvních výstupů pozitivně ovlivňuje nehodovost řidičů.

“Čísla nám ukazují, že systém L17 pro komplexní přípravu začínajících řidičů i jejich mentorů, si i v tuzemských podmínkách našel své pevné místo a má smysl. Počet vydaných řidičských oprávnění vzrostl z 24 047 v roce 2024 na 31 268 vloni. Systém L17 úspěšně funguje např. v Německu, Rakousku nebo na Slovensku, takže jsem rád, že se mu daří, je o něj zájem a můžeme jej rozvíjet i v České republice,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Zdroj: MDCR

Role telematických systémů při zajišťování sjízdnosti dálnic a silnic I. třídy

Od
Karolína Vágnerová
-

Ředitelství silnic a dálnic používá k zajištění bezpečnosti provozu stále větší množství špičkových technologií, které kromě klidnější dopravy zajišťují zvýšení efektivity silniční infrastruktury. Zásadní roli, zejména v zimních měsících, hrají meteostanice napojené na Meteorologický informační systém (MIS).

Systém se skládá z několika částí. Klíčová je síť zhruba 650 meteorologických stanic rozmístěných podél dálnic a silnic I. třídy. Každá stanice se skládá z více prvků integrovaných ve výsledku do nepřehlédnutelného zařízení schopného monitorovat například rychlost a směr větru, množství srážek, teplotu či vlhkost vzduchu i vozovky, specialitou je také senzor dohlednosti pro určování viditelnosti například v mlze nebo hustém sněžení. Na meteostanice jsou pak navázané třeba kamery nebo proměnné dopravní značení, teploměry u vozovek a systémy liniového řízení dopravy. Všechna data zpracovává MIS schopný poznatky interpretovat v přehledných grafech včetně předpovědních modulů.

Jednotlivá čidla meteostanic jsou na stále vyšší úrovni. Například srážkoměr umí i rozlišit mrholení, kroupy nebo sněhovou vánici, zároveň určuje intenzitu srážek. Ještě dál jdou vozovková čidla – ta v reálném čase analyzují stav asfaltu a identifikují led, suchý sníh nebo typickou prosolenou a rozježděnou „břečku“. Kritická místa sledujeme i pod povrchem, konkrétně teplotními čidly zapuštěnými v hloubce 5 nebo 30 cm pod vozovkou za účelem upřesnění dynamiky promrzání povrchu (klíčové hlavně při oblevách nebo na začátku zimy, kdy se teplota vzduchu může drasticky lišit od teploty hlubších vrstev silnice).

Všechny informace z terénu se promítají k dispečerům, kteří v zimě drží nepřetržité směny 24 hodin denně. Pracovníci mají okamžitý přehled o tom, které úseky jsou již ošetřené, což usnadňuje přesné plánování výjezdů jednotlivých sypačů. Přestože telematické systémy poskytují neocenitelná data, slouží primárně jako expertní doporučení a finální rozhodnutí o konkrétním postupu zimní údržby je vždy v kompetenci dispečera – každý je pravidelně proškolován a v případě složitých situací může využít přímou konzultaci s meteorology.

Zdroj: ČTK

Robot pro výuku i přenos součástek! To je vítězný projekt letošní Elektrotechnické olympiády

Od
Karolína Vágnerová
-
S prototypem robota, kterého navrhl, sestrojil a vytiskl na 3D tiskárně, vyhrál letošní Elektrotechnickou olympiádu Pavel Košnar. Student Střední průmyslové školy v České Lípě zaujal odbornou porotu pokročilostí a propracovaností svého projektu, který je už nyní využitelný v praxi. Elektrotechnická olympiáda FEL ČVUT se letos uskutečnila už potřinácté. Své projekty na fakultě v Dejvicích ve čtvrtek 18. prosince prezentovalo 10 finalistů.

„Mým projektem byl prototyp robotu typu SCARA s trochu jiným kinematickým řetězcem, než je využívaný v průmyslu. Mou prací je vytisknutí, vymodelování celé konstrukce, dále zapojení rozvaděče, takže návrh elektroinstalace a naprogramování řídící jednotky,“ popsal Pavel Košnar, kterého na jaře čeká maturita. „Do řídicího softwaru jsem naprogramoval inverzní kinematiku, takže robotovi můžeme dát předurčené body, do nichž nastaví svoje rameno. Může tak například přenášet náklad,“ popsal vítěz soutěže. Podotkl, že robot je momentálně ve fázi, kdy může být využíván k výuce. „Já osobně jsem se na něm naučil pár základních typů optimalizace pohybu. Pokud bych chtěl pokračovat v jeho vývoji, tak by to určitě otevřelo dveře novým možnostem,“ doplnil Košnar s tím, že přípravou robota strávil stovky hodin, možná přes tisíc. O robotické systémy a automatizaci se podle svých slov zajímá od dětství. Pavel Košnar získal také ocenění Československé sekce IEEE. V jeho rámci volili nejzajímavější odprezentovaný projekt sami finalisté.

Stříbro má Václav Polák ze Střední průmyslové školy elektrotechnické a gymnázia V Úžlabině. „Můj projekt je CU plotr, což je vlastně plotr pro usnadnění kreslení plošných spojů v domácích podmínkách. Projekt by měl pomoci domácím bastlířům s prototypováním plošných spojů,“ popsal Polák. „Je to víceméně hotové, co se týče konstrukce, ale ještě dodělávám vlastní elektroniku. Pracuji na tom od listopadu a teď to mám jako maturitní práci, tak jsem si říkal, proč toho nevyužít, když je to v této fázi,“ shrnul oceněný student, který je taktéž v maturitním ročníku a poté chce studovat Fakultu elektrotechnickou ČVUT. Ostatně všichni finalisté Elektrotechnické olympiády získávají možnost nástupu na FEL ČVUT bez přijímaček.

Na třetím místě je Eduard Šimon, septimán z Gymnázia Žďár nad Sázavou. „Můj projekt se jmenuje Aether a je to webová aplikace, která uživateli umožňuje zobrazovat letecký provoz ve 3D prostředí,“ popsal Šimon. Poznamenal, že k práci na něm ho inspirovala právě možnost zúčastnit se Elektrotechnické olympiády. Příprava aplikace do současné fáze mu zabrala zhruba tři měsíce. „Napadlo mě zkombinovat Flight Radar s technologiemi rozšířené reality,“ vysvětlil student a dodal: „Teď už je aplikace v takové verzi, že je použitelná pro běžného uživatele, ale ještě bych ji chtěl zdokonalit tak, aby opravdu unesla nápor většího množství uživatelů, než je stávajících deset.“

Projekty jsou rok od roku lepší

„Soutěž stavíme na tvaru pyramidy,“ podotkl prof. Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, který je hlavním organizátorem olympiády. „V prvé řadě chceme oslovit široké řady zájemců a zájemkyň, což se nám podařilo. Do prvního kola jsme dostali více než 500 lidí, což je velký úspěch. Zhruba 10 procent studentů, kteří se zúčastní prvního kola, postupuje do kola druhého. Prezentace nám poslalo kolem 50 studujících, z těch pak porota vybírala ty nejlepší. A je to čím dál tím těžší,“ sdělil prof. Maga.

Projekty hodnotí porota složená ze zástupců akademické sféry i průmyslu. Jaká jsou kritéria hodnocení? „Obvykle se snažíme vycházet z toho, zda projekt, který student do soutěže posílá, má nějakou realizaci, zda ho skutečně dotáhl do fáze, která je použitelná pro praktické nasazení. A takové práce samozřejmě rádi podporujeme, protože spousta z nich má dopad buď do průmyslu, nebo do asistivních technologií, což je jedna z oblastí, které se také snažíme tímto způsobem podporovat,“ uvedl předseda poroty dr. Jaromír Hrad, který také působí na katedře telekomunikační techniky. „Při samotném finále to je oříšek. Zkoušet vybrat z prací, které jsou rok od roku kvalitnější, nějakou, která by vysoce vyčnívala, je problém. Takže ocenění na prvních třech místech mnohdy bývá velice těsné,“ zdůraznil odborník. „Je znát, že studenti už na středních školách přicházejí do kontaktu se současnými technologiemi, které jsou pro ně zvládnutelné, že z nich dokážou dát dohromady něco, co bude doopravdy fungovat. Až se mi nechce domýšlet, co tito lidé budou schopni navrhnout a zkonstruovat, až budou vystudovaní inženýři,“ uzavřel dr. Hrad.

Zdroj: ČVUT

Francouzský zákaz „věčných chemikálií“ v kosmetice a oděvech vstupuje v platnost

Od
Karolína Vágnerová
-

Francouzský zákaz výroby a prodeje chemikálií PFAS – známých jako „věčné chemikálie“, protože jejich rozklad trvá tak dlouho – vstupuje v platnost ve čtvrtek. Zákaz se týká široké škály kosmetiky a oděvů a bude také vyžadovat, aby francouzské úřady pravidelně testovaly pitnou vodu na přítomnost všech druhů PFAS.

Francouzský zákaz výroby a prodeje kosmetiky a většiny oděvů obsahujících znečišťující a zdraví ohrožující „věčné chemikálie“ vstupuje v platnost ve čtvrtek.

Per- a polyfluoralkylové látky (PFAS) jsou chemikálie vyrobené člověkem, které se používají od konce 40. let 20. století k hromadné výrobě nepřilnavých, voděodolných a skvrnám odolných úprav, které pokrývají vše od pánví po deštníky, koberce a zubní nitě.

Protože se PFAS rozkládají extrémně dlouho – a vynesly si tak přezdívku „věčné“ – pronikly do půdy a podzemních vod a odtud do potravního řetězce a pitné vody.

Tyto chemikálie byly detekovány prakticky všude na Zemi, od vrcholu Mount Everestu až po lidskou krev a mozky.

Chronická expozice i nízkým hladinám těchto chemikálií je spojována s poškozením jater, vysokým cholesterolem, sníženou imunitní odpovědí, nízkou porodní hmotností dětí a několika druhy rakoviny.

Francouzský zákon, který zákonodárci schválili v únoru, zakazuje od ledna 2026 výrobu, dovoz nebo prodej jakéhokoli produktu, pro který již existuje alternativa k perzistentním organickým mastným kyselinám (PFAS).

Patří mezi ně kosmetika a vosk na lyže, stejně jako oděvy obsahující tyto chemikálie, s výjimkou některých „základních“ průmyslových textilií.

Zákaz nepřilnavých hrnců byl z návrhu zákona odstraněn po intenzivním lobbování ze strany majitelů francouzského výrobce Tefal.

Zákaz také donutí francouzské úřady pravidelně testovat pitnou vodu na všechny druhy PFAS.

Existují tisíce různých PFAS a některé z nich jsou od roku 2019 zakázány podle Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách, ale Čína a Spojené státy nepatří mezi více než 150 signatářů.

Patří sem kyselina perfluoroktanová (PFOA), kterou od 50. let 20. století používá americká společnost DuPont k výrobě nepřilnavého teflonového povlaku na textil a další výrobky denní spotřeby.

Stockholmská úmluva rovněž zakazuje kyselinu perfluoroktansulfonovou (PFOS), známou pro své použití jako impregnační činidlo americkou skupinou 3M, které je od roku 2009 silně omezeno.

Několik států USA, včetně Kalifornie, zavedlo zákaz záměrného používání PFAS v kosmetice od roku 2025 a několik dalších států má tento zákaz následovat v roce 2026.

Dánsko zakáže používání PFAS v oděvech, obuvi a některých spotřebních výrobcích s impregnačními činidly od 1. července 2026.

Dánsko zakázalo používání PFAS v balení potravin od roku 2020.

Evropská unie studuje možný zákaz používání PFAS ve spotřebních výrobcích, ale dosud takové nařízení nepředložila ani neimplementovala.

Zdroj: SYBA

Sníh a mrazy paralyzovaly provoz severomořských přístavů Hamburg a Rotterdam

Od
Karolína Vágnerová
-

Severomořské přístavy Hamburg a Rotterdam čelí pro ně nezvykle extrémnímu zimnímu počasí. S problémy se potýkají přístavy Hamburg a Rotterdam. V Hamburku napadlo místy až 20 cm sněhu, což bránilo řádnému provozu terminálu a jeho dopravní obsluze.

Také v Nizozemsku ovlivnilo zimní počasí provoz železnic. V úterý ráno byly po celé zemi odřeknuty osobní vlaky, zatímco nákladní doprava zpočátku fungovala bez větších problémů. Docházelo k zamrznutí výhybek a v pondělí byla kvůli odklízení sněhu pozastavena činnost některých pozemních terminálů v rotterdamském přístavu. Ještě během dne byl provoz obnoven.

V úterý ráno část rotterdamského přístavu Waalhaven narazila na vážnější překážky. Celá část přístavu byla uzavřena pro železniční dopravu z důvodu poruchy trolejového vedení, výhybek a selhání IT systémů. Předpokládá se, že výpadek v Waalhavenu potrvá do pozdního dopoledne. „To by omezilo dopad situace, ale pokud potrvá celý den, pak dnes do Waalhavenu nedojede žádný vlak,“ komentuje provozní ředitel společnosti Hupac Mark Jansen.

Celodenní uzavírka by mohla mít větší dopad a vést k vážnějším zpožděním. Situaci však pomáhá skutečnost, že první lednový týden není z hlediska železniční nákladní dopravy rušným obdobím.

Proč zimní počasí vede k chaosu na železnici? Správce infrastruktury ProRail vysvětlil, proč zimní počasí vede k takovým problémům na nizozemské železniční síti, na rozdíl od zemí jako Švýcarsko nebo Norsko, které čelí mnohem intenzivnějšímu zimnímu počasí, ale dokážou udržet provoz vlaků. V Nizozemsku nesněží často natož hodně ani tam nejsou nízké zimní teploty, a proto se ProRail rozhodl neinvestovat do ohřevu výměn, které by čelilo chladu a zabraňovalo například zamrzání výhybek. Nizozemci se rozhodli, že těch pár dní v roce nestojí za miliardy eur, které by byly potřebné k udržení stability železniční sítě během tohoto období, řekl ProRail.

Podrobnosti zde, zde, zde a zde

Zdroj: ŽESNAD

Ministerstvo vnitra vyhlašuje výběrové řízení na generálního ředitele České pošty

Od
Karolína Vágnerová
-

Nový generální ředitel České pošty musí mimo jiné splnit podmínku několikaleté praxe ve vrcholném managementu. Výhodou jsou zkušenosti v oblasti poskytování poštovních či telekomunikačních služeb. Přihlášku je nutné na Ministerstvo vnitra doručit do 20. ledna 2026. 

Ministerstvo vnitra v roli zakladatele státního podniku vyhlašuje transparentní výběrové řízení na pozici generálního ředitele České pošty. Jedním z jeho hlavních úkolů bude řídit rozvoj podniku v návaznosti na probíhající transformaci.

Uzávěrka přihlášek je 20. ledna 2026, předpokládaný nástup nového generálního ředitele je březen 2026. Kandidát musí splňovat například minimálně tři roky praxe ve vrcholném managementu státního podniku či společnosti s majoritním podílem státu nebo minimálně pět let praxe ve statutárních orgánech či vrcholném managementu v jiné obchodní společnosti. Zkušenosti v oblasti poskytování poštovních či telekomunikačních služeb, případně služeb podobného charakteru jsou výhodou.

Zdroj: ČP

Lidé v Brně k cestování nejčastěji využívají MHD, roste podíl chodců

Od
Karolína Vágnerová
-

Lidé v Brně využívají k cestování stále nejčastěji hromadnou dopravu. Podle průzkumu, který si nechalo město zpracovat na přelomu loňského léta a podzimu, ji využívá 51 procent dotázaných. Auto či motorku využívá 33 procent z nich. Jedná se o údaje, které se už řadu let drží na podobné úrovni a prakticky se vrátily do stavu před covidem. Výrazně však přibylo lidí, kteří udávají jako dopravní prostředek chůzi, je jich šest procent. Město to uvedlo v tiskové zprávě na webu.

Dotazníkové šetření se loni uskutečnilo již pošesté, poprvé v roce 2010. Pokaždé se do něj zapojilo přes 1000 respondentů ve věku nad 15 let. Pouze poprvé byly výsledky výrazně odlišnější, veřejná doprava měla podíl 64 procent, zatímco individuální automobilová doprava 24 procent. Poté její využití kleslo, zatímco obliba aut vzrostla.

Z výzkumu plyne, že se zvyšuje využívání kombinace auta a veřejné dopravy. Podle výzkumníků je otázka, co o využívání automobilové dopravy ukáže další sčítání. Využívání aut sice stagnuje, ale v ulicích jich je čím dál více. Zhruba tři pětiny lidí, kteří auto využívají, uvádí, že v něm jezdí do školy a za prací sami.

Zvýšení podílu chůze si výzkumníci vysvětlují tím, že se lidé posouvají ke zdravém životnímu stylu. Například si měří, kolik kroků za den ujdou, a srovnávají se s ostatními.

Dlouhodobě v Brně stagnuje podíl cyklodopravy. Téměř čtyři pětiny dotázaných, kteří kolo využívají k cestám do práce a do školy, jezdí pouze sezonně. Přitom k dispozici má kolo 43 procent dotázaných. Za největší bariéru lidé stále považují nespojitou síť cyklotras a cyklostezek.

Zdroj: ČTK

123...1 169Strana 1 z 1 169

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253