Jablonec nad Nisou hledá dodavatele pro stavbu nového dopravního terminálu, náklady včetně DPH odhadli projektanti na více než půl miliardy korun. Největší investiční akce v novodobé historii města řeší nejen samotnou odbavovací halu a nástupiště, ale také přilehlý park a revitalizaci okolí Lužické Nisy, řekl ČTK náměstek primátora Jakub Chuchlík (Piráti). Zhruba 100 milionů má město šanci na stavbu získat z evropských fondů.

Na přípravě projektu pracuje jablonecká radnice už čtvrté volební období. Podoba terminálu je dílem pražského ateliéru DMNK – Domyjinak architects, který v roce 2018 zvítězil v otevřené urbanisticko-architektonické soutěži. Projekt podle Chuchlíka zahrnuje revitalizaci celého bloku mezi ulicemi 5. května, Kamennou a Lipanskou. „Po optimalizaci návrhu jsou součástí řešení také úpravy nábřeží Lužické Nisy. Na pravém břehu bude nová náplavka, na levém břehu vznikne park s pobytovými schody, umožňujícími přístup k vodě,“ doplnil.

Terminál se má stát významným dopravním uzlem v centru města. Umožní cestujícím přestup mezi městskou, regionální, nadregionální a mezinárodní autobusovou dopravou, v blízkosti je vlaková zastávka a v budoucnu by na terminálu měla končit i tramvajová linka z Liberce. Projekt pracuje i se zelenými technologiemi. „Geotermální vrty zajistí teplo, na střechách přístřešků budou fotovoltaické panely, zelená střecha s rozchodníkovým kobercem pomůže zlepšit mikroklima v území,“ dodal náměstek.

Zhruba 80 procent zakázky za 509 milionů korun tvoří stavební práce, zahrnuje ale také servis na pět let nebo péči o zeleň. Na vnitřní vybavení, které není pevnou součástí stavby, vypíše město samostatnou soutěž. Radnice podle Chuchlíka projekt koordinuje s Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ), který připravuje prodloužení tramvajové trati do Jablonce. „Obě stavby se v území propojují, a tak probíhá technická i technologická koordinace,“ dodal Chuchlík.

Stavba zatím nezískala stavební povolení, náměstek primátora předpokládá, že by ho měla mít počátkem příštího roku. Samotné stavbě budou navíc podle Chuchlíka předcházet demoliční práce a ty už povolení mají. Pokud vše dobře půjde, měla by stavba terminálu začít v polovině příštího roku a hotovo má být v létě 2028 tak, aby se začátkem školního roku mohl terminál zahájit zkušební provoz.

Zdroj: ČTK

Společnosti poskytující sdílené elektrokoloběžky se se zákazem poskytovat tuto službu v Praze popasovaly různě. Zatímco Bolt s mikromobilitou úplně končí, Lime v Praze plánuje dále nabízet sdílená elektrokola. Společnosti o tom informovaly ČTK.

Praha od ledna zavede nový systém regulace sdílených dopravních prostředků. Na konci října to schválili radní města. Systém bude založený na smlouvách mezi městskou Technickou správou komunikací (TSK) a provozovateli kol a elektrokol, která bude možné odkládat jen na určených místech. Sdílené elektrokoloběžky tuto možnost mít nebudou, čímž se znemožní jejich poskytování. TSK je podle schváleného materiálu bude v případě neoprávněného parkování odstraňovat.

Společnost Lime v Praze nabízí 1000 sdílených elektrokol, která do ulic rozmístila letos na jaře. Generální ředitel Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr považuje za důležité nastavit fungující pravidla parkování. „Cílíme proto dlouhodobě na síť parkovacích bodů, které budou v docházkové vzdálenosti do 150 m – v tuto chvíli je jich v návrhu smlouvy napříč Prahou označených pouze pár desítek. Zásadní také bude jejich kapacita,“ sdělil ČTK.

Koloběžky společnost Lime přestane nabízet, až bude účinná nová regulace a koloběžky nebudou mít pro parkování prostor. „Je pro nás prioritou, aby pravidla byla nastavena srozumitelně, funkčně a s respektem k tomu, jak Pražané mikromobilitu používají,“ dodal Petr k provozování sdílených kol ve městě.

V ulicích hlavního města už nejsou elektrokoloběžky Boltu. Praha byla posledním městem v Česku, kde je Bolt nabízel. Původně byly také v dalších 11 městech, například v Brně, Ostravě nebo Olomouci, z obchodních důvodů ale jejich provoz v těchto městech ukončil.

Z dat Boltu vyplynulo, že téměř 70 procent všech jízd v Praze absolvovali obyvatelé České republiky. Průměrná jízda měřila 1,8 kilometru a trvala 13,5 minuty. Nejvíce lidí jezdilo v ranní a odpolední špičce, nejčastěji začínaly jízdy na Můstku, hlavním nádraží, náměstí Republiky, vedle centra mezi nejfrekventovanější oblasti patřily Karlín, Žižkov, Vinohrady a Holešovice.

Bolt měl zavedené povinné parkovací zóny s ověřením polohy, využíval detekci tandemové jízdy více koloběžek, zpomalování koloběžek v citlivých částech města nebo test reakcí uživatele při nočním provozu. „Naším cílem bylo přispět k ukázněnějšímu a ohleduplnějšímu využívání veřejného prostoru,“ uvedl Marek Pazderka, který měl ve společnosti Bolt na starosti mikromobilitu.

Důvodem zákazu elektrokoloběžek je dlouholetá kritika vozítek ze strany obyvatel a městských částí v centru Prahy, podle kterých parkující koloběžky překážejí v ulicích a jejich uživatelé, především turisté, nebezpečnou jízdou po chodnících ohrožují chodce.

Zdroj: ČTK

Písek zařadil do provozu první sdílené auto.Veřejnost si jej může rezervovat za 150 korun na hodinu. Parkoviště pro sdílený elektromobil se nachází u budovy městské policie na Alšově náměstí. ČTK to řekla mluvčí písecké radnice Petra Měšťanová.

„Stačí si do mobilního telefonu stáhnout aplikaci Peoplecar, zaregistrovat se a přes aplikaci vůz jednoduše rezervovat, zaplatit i odemknout. Díky této aplikaci je přístup k vozu rychlý a pohodlný. Cena za využití je nastavena na 150 korun za každou započatou hodinu,“ řekla místostarostka Petra Trambová (TOP 09).

Ve všední den slouží přednostně zaměstnancům městského úřadu. Odpoledne a o víkendech jej pak může využívat veřejnost. Bude-li elektromobil volný i ve všední den dopoledne, mohou si ho také rezervovat místní. U budovy městské policie, kde auto parkuje, je také nabíjecí stanice. „Pokud nechá uživatel auto nabít právě tady, za spotřebovanou energii nic neplatí,“ řekla Trambová.

Projekt navazuje na Plán udržitelné mobility města Písek. Jeho cílem je přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého a rozšíření ekologických forem dopravy.

Zdroj: ČTK