Středa, 21 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Do roku 2028 se v Budějovicích svezete 27 novými elektrobusy

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik města České Budějovice připravuje další modernizaci vozového parku městské hromadné dopravy. Do flotily zařadí 27 elektrických vozidel s různou přepravní kapacitou i technologií dle provozních specifik. Projekty jsou schváleny k financování ve výzvě TRANSGov. č. 1 Modernizačního fondu. Nová vozidla budou dodána v letech 2026–2028.

Hlavním cílem projektů je zvýšení energetické účinnosti veřejné dopravy, snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší v budějovické aglomeraci. Dopravní podnik tak postupně míří k cílům udržitelnosti a dekarbonizace dopravy vycházejícím z dlouhodobých klimatických cílů Evropská unie.

Z dotační výzvy DPMCB úspěšně žádal o financování projektů „Vozidla pro veřejnou dopravu 1“ (dále první projekt) a „Vozidla pro veřejnou dopravu 2“ (dále druhý projekt).

V rámci prvního projektu dopravní podnik do provozu v Českých Budějovicích zamýšlí zařadit celkem 15 nových elektrobusů, z toho 5 velkokapacitních 18metrových vozidel a 10 elektrobusů v délce 12 metrů. Nahradí stávající dieselové autobusy lokálně bezemisním řešením.

V druhém projektu DPMCB zamýšlí vysoutěžit dalších 12 bateriových vozidel, z toho 9 18metrových a 3 midibusy v délce 9 metrů.

„Rozšíření flotily elektrických vozidel nevnímáme jen jako obnovu vozového parku, ale jako součást komplexní změny, která s sebou nese i nutné úpravy infrastruktury a provozních procesů. Jde o dlouhodobou investici do udržitelné městské mobility, kterou realizujeme s maximální ohleduplností k městskému prostředí i potřebám cestujících,“ uvedl ředitel Dopravního podniku města České Budějovice Slavoj Dolejš.

Realizace projektů povede k ekologizaci městské dopravy, omezení lokálních emisí znečišťujících látek a k dlouhodobě udržitelnějšímu provozu MHD. Výběrové řízení dopravní podnik zahájí v letošním roce.

Celkové předpokládané investiční náklady prvního projektu činí 326,7 mil. Kč, způsobilé náklady činí 270 mil. Kč a poskytnutá podpora je ve výši 50 %, tedy 135 mil. Kč.

Druhý projekt počítá s rozpočtem 315,81 mil. Kč, způsobilé výdaje budou činit 261 mil. Kč a dotace dosáhne výše 130,5 mil. Kč.

Zdroj: DMCB

Veřejná konzultace k výjimkám z povinnosti opětovného použití plastových obalů a pásek v rámci PPWR

Od
Karolína Vágnerová
-

Do 9. ledna 2026 probíhala na úrovni Evropské unie veřejná konzultace k návrhu aktu v přenesené pravomoci, který se zaměřuje na výjimky z povinnosti opětovného použití plastových obalů a plastových pásek v rámci nového nařízení PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation).

Cílem tohoto aktu je upřesnit praktické uplatnění povinností opětovného použití, které PPWR zavádí, a současně zohlednit technická, hygienická, bezpečnostní a logistická omezení, jež v některých segmentech obalového průmyslu reálně existují.

Aktivní zapojení Obalového institutu SYBA
Obalový institut SYBA se do konzultace aktivně zapojil a odeslal oficiální stanovisko, které vychází z odborných znalostí obalového trhu, dlouhodobé spolupráce s výrobci obalů, potravinářskými firmami, logistickými společnostmi i obchodními řetězci.

 

Stanovisko SYBA bylo zaměřeno zejména na:

  • reálnou proveditelnost opětovného použití u specifických typů plastových obalů a pásek,
  • rizika spojená s hygienou a bezpečností potravin,
  • neúměrnou administrativní a provozní zátěž bez prokazatelného environmentálního přínosu,
  • nutnost technologické neutrality, aby regulace neznevýhodňovala konkrétní obalová řešení bez ohledu na jejich skutečný dopad na životní prostředí.

Zásadním argumentem bylo, že opakované použití není univerzálním řešením pro všechny obalové formáty a že u některých plastových fólií a pásek může vést paradoxně ke zvýšení environmentální zátěže (vyšší spotřeba vody, energie, dopravy či čisticích procesů).

 

Proč jsou výjimky klíčové
PPWR představuje největší reformu obalové legislativy v EU za poslední dekády. Aby však bylo možné jeho cíle – zejména snížení dopadů obalů na životní prostředí – skutečně naplnit, je nezbytné, aby prováděcí a delegované akty:

  • reflektovaly rozdíly mezi jednotlivými obalovými aplikacemi,
  • vycházely z vědeckých dat a analýz životního cyklu (LCA),
  • umožňovaly funkční a bezpečné fungování dodavatelských řetězců.

Výjimky z povinnosti opětovného použití proto nejsou oslabením regulace, ale naopak nástrojem pro její realistické a efektivní uplatnění v praxi.

Další vývoj
Evropská komise nyní vyhodnocuje všechny obdržené připomínky v rámci konzultace. Výsledná podoba aktu v přenesené pravomoci bude mít zásadní dopad na výrobce obalů, značky, logistiku i maloobchod v celé EU.

Obalový institut SYBA bude nadále:

  • sledovat legislativní vývoj PPWR,
  • informovat své členy o klíčových změnách,
  • poskytovat odborné výklady a praktická doporučení k aplikaci nové legislativy.

Zdroj: SYBA

Od papíru k technologiím… a nazpět k člověku. EASTLOG 2026 otevře debatu o lidském rozměru automatizace

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Logistický kongres EASTLOG se letos zaměří na hlubší vztah technologií a člověka v logistice. Odhalí hlavní vývojové trendy, ale také komplikace s implementací technologií a důvody, proč je lidská práce stále nezastupitelná.
  • V pořadí 29. ročník akce se uskuteční 28. a 29. května 2026 v Praze.
  • Web eastlog.cz otevřel registrace, uživatelé logistických produktů a služeb mají vstup zdarma.

Logistika ušla za poslední jednu dvě dekády značný kus cesty. Zjednodušeně řečeno: od tužky a papíru k automatizovaným skladům, umělé inteligenci a robotům – dnes už i humanoidním. „Právě v době, kdy technologie v logistice, supply chainu, průmyslu a e-commerce dosahují bezprecedentní úrovně, se však do popředí znovu dostává člověk. Jeho role se mění, ale rozhodně nemizí, v mnoha směrech spíše zvýrazňuje,“ poznamenává Zuzana Lazarová, group manažerka logistické divize společnosti Atoz.

Jak zajistit, aby technologie lidské schopnosti posilovaly, nikoliv nahrazovaly? A kde leží hranice mezi efektivitou a udržitelností lidské práce? Právě těmto otázkám se bude věnovat letošní ročník logistického kongresu EASTLOG, který tradičně patří mezi nejvýznamnější odborná setkání v oblasti logistiky, dopravy a supply chain managementu v České republice i střední Evropě. Akce se uskuteční 28.–29. května 2026 v pražském kongresovém centru O2 universum. Očekává se účast mnoha set logistických profesionálů a profesionálek, v loňském roce pořadatelé zaznamenali 780 návštěvníků.

„Automatizace, AI a robotika mění logistiku závratnou rychlostí. Přinášejí vyšší výkon, úspory i nové obchodní modely. Praxe ale zároveň ukazuje, že jejich implementace s sebou nese nečekané výzvy, skryté náklady a silné dopady na lidi i firemní kulturu,“ stojí v programové koncepci letošního kongresu. Stále důležitější je proto role člověka jako toho, kdo technologie řídí, rozhoduje o jejich využití a vnáší do procesů kreativitu, kontext a empatii. „A často také velmi potřebný korektiv a selský rozum,“ dodává Zuzana Lazarová.

Vedle hlavního programu se účastníci mohou těšit i na tradiční odpolední odborné bloky zaměřené na intralogistiku, dopravu a supply chain management. Součástí programu bude rovněž HR kulatý stůl, který se zaměří na dopady automatizace na pracovní trh, rozvoj dovedností a změny rolí v logistických organizacích. „Novinkou letošního ročníku je AI kulatý stůl, jenž na HR blok tematicky i časově naváže a otevře praktickou debatu o využití umělé inteligence v logistice a řízení firem,“ říká Zuzana Lazarová.

Keynote speaker: Sara Polak

Otevírací přednášku kongresu bude mít Sara Polak, antropoložka, archeoložka a popularizátorka umělé inteligence, která se dlouhodobě věnuje vztahu technologií a společnosti. Absolventka Oxfordské univerzity, ČVUT a LIGS University ctí multidisciplinární přístup, byla v žebříčku Forbesu 30 pod 30, označuje se za archeoložku v AI, má ráda memy, Járu Cimrmana a Monty Pythona.

„Ukážu, proč budoucnost logistiky neleží v dalším zrychlování, ale v lepší synchronizaci technologického pokroku s lidskou kulturou, organizačním chováním a schopností systému přežít narušení. Logistika se znovu stává strategickou disciplínou – nejen technickou, ale civilizační,“ říká Sara Polak.

Kongres EASTLOG dlouhodobě propojuje strategický nadhled s praktickými zkušenostmi z reálných logistických projektů včetně případových studií. I letos nabídne inspiraci pro manažery logistiky, supply chainu, dopravy, HR i top management, kteří hledají odpovědi na otázku, jak řídit technologickou transformaci, tak, aby byla ekonomicky smysluplná a zároveň dlouhodobě udržitelná pro lidi i firmy. Kongres pořádá společnost Atoz, která je vydavatelem B2B časopisů a webů a pořadatelem odborných akcí.

Sledujte přípravy programu

Zájemci o bližší informace se mohou registrovat k odběru kongresového newsletteru na adrese eastlog.cz/registrace-k-odberu-newsletteru. Podrobnosti jsou zveřejňovány také na profilech LinkedIn a Facebook hlavního mediálního partnera, časopisu Systémy Logistiky. Shrnující video z ročníku 2025 je ke zhlédnutí na youtube.com/@atozlogistics nebo pod zkratkou youtu.be/NKroA6ALHgY.

Registrace na kongres EASTLOG 2026 je již otevřena na webu eastlog.cz.

Další informace o akci, kontakty a registrace na

www.eastlog.cz

Zdroj: ATOZ Logistics

LNG terminál v Eemshavenu odbavil 72 lodí pro ČR, dopravily roční spotřebu

Od
Karolína Vágnerová
-

Terminál v nizozemském Eemshavenu, který je v provozu od září 2022, odbavil od začátku fungování do konce loňského roku celkem 72 lodí se zkapalněným zemním plynem (LNG) určeným pro Česko. Lodě přivezly 6,44 miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá roční spotřebě plynu v tuzemsku. ČTK o tom informovala energetická společnost ČEZ. Podle ní dodávky neobsahovaly žádný plyn z Ruska, většinu tvořily lodě z USA.

Eemshaven byl prvním terminálem LNG spuštěným v Evropě od začátku války na Ukrajině, první loď sem připlula v září 2022. Zařízení umí zpracovat osm miliard metrů krychlových plynu ročně, z toho až tři miliardy mohou směřovat do České republiky. Vedle ČEZ si kapacity v terminálu vyblokovaly další známé energetické společnosti, britsko-nizozemský Shell a francouzská Engie.

V loňském roce bylo pro Česko 28 lodí, které dopravily 2,48 miliardy metrů krychlových plynu, tedy ekvivalent více než jedné třetiny české roční spotřeby plynu.

„Nizozemský terminál byl jedním z těch, které se významně podílely na překonání energetické krize a ČEZ jeho prostřednictvím zajistil už celou roční spotřebu plynu České republiky. LNG terminály a další alternativní zdroje plynu dokázaly v minulých letech rychle zabezpečit dostatek této komodity, což se pozitivně odrazilo i v rychle klesajících koncových cenách pro české zákazníky,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ loni do terminálu také poprvé dopravil loď, u které sám zajišťoval celou její plavbu. Do té doby si firma plyn objednávala a náklad převzala až v terminálu. Zajišťování plavby zahrnovalo celý navigační a logistický řetězec, tedy jednání se zkapalňovacím terminálem ve Spojených státech, pronájem lodi, nakládku v USA i samotnou cestu přes Atlantský oceán a návrat lodi zpět.

ČEZ má kapacity v Eemshavenu pronajaty do roku 2027. Od stejného roku si pak v minulých letech zajistil také zhruba dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby, v aktuálně budovaném pevninském terminálu v německém Stade nedaleko Hamburku. Firma podepsala s tamním provozovatelem smlouvu na 15 let s možností prodloužení. ČEZ zároveň deklaroval, že bude sledovat i další možnosti získání kapacit v dalších terminálech LNG.

Zdroj: ČTK

Plzeň se SŽ postaví nad vlakovým nádražím parkovací dům s autobusovým terminálem

Od
Karolína Vágnerová
-

Plzeň se Správou železnic (SŽ) postaví u hlavního vlakového nádraží parkovací dům a autobusový terminál pro dálkové linky a výlukové náhradní autobusy. Město teď odkoupilo od České pošty za 26 milionů Kč uzavřenou pobočku v Nádražní ulici, kterou plánuje zbourat. Společná investice přijde na stamiliony korun a na financování se má podílet Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Kapacita objektu bude zhruba 150 stání, z toho 20 až 30 míst bude vyhrazeno pro potřeby SŽ a zbytek pro cestující. ČTK to řekl náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti).

Objekty by mohly stát v roce 2030. „Nadzemní parkovací dům se dvěma patry bude vlastně rozkročený na pylonech nad terminálem,“ uvedl Bosák. Neměl by být o moc vyšší, než je současná budova pošty a nebude zastiňovat historickou výpravní budovu nádraží.

SŽ, která bude jako dominantní vlastník pozemků investorem, se teď podle Bosáka snaží dohodnout na scelení plochy s Českými drahami. „V momentě, až zůstanou v území jenom dva vlastníci – město a SŽ, což si myslím, že bude už brzy, tak budeme pokračovat dál,“ řekl Bosák. Město už předalo SŽ svoji studii. „A máme zápis z jednání na SFDI, který jsme si navzájem odsouhlasili. SŽ ukládá, aby zadala technickou studii, a nám, abychom získali budovu pošty, což jsme splnili,“ uvedl. Vypracování technické studie potrvá zhruba rok, SŽ na ni vypíše soutěž hned po přidělení peněz od SFDI. Budovu pošty město zbourá po vyhotovení studie, která definuje kapacitu území a rozmístění objektů. Následně vznikne projekt a vlastní stavba parkovacího domu potrvá 1,5 roku.

SŽ bude shánět peníze od SFDI a město by zaplatilo terminál, který by zůstal v jeho majetku. Terminál mezinárodní autobusové dopravy by se tam přesunul z dva kilometry vzdáleného starého Centrálního autobusového nádraží. Na jeho místě vznikne do deseti let mohla rezidenční čtvrť se stovkami bytů, na níž už je územní studie. Regionální autobusy mají už sedm let stanoviště na druhé straně od výpravní budovy hlavního vlakového nádraží v Šumavské ulici, kde zůstanou.

„Bývalou poštu i pozemek už jsme koupili a máme je zapsány v katastru nemovitostí,“ řekl radní Vlastimil Gola (ANO).

V oblasti Centrálního autobusového nádraží u Škodovky má kromě města pozemky a majetek i soukromý vlastník. Město má územní studii, která počítá s bytovou výstavbou – částečně městskou a zčásti soukromou.

Zdroj: ČTK

Letový provoz nad ČR loni meziročně stoupl o osm procent na 769.039 letů

Od
Karolína Vágnerová
-

Letový provoz nad Českou republikou loni meziročně stoupl o osm procent na 769.039 letů, informoval státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP). Úrovně předcovidového roku 2019 provoz v tuzemském vzdušném prostoru zatím nedosáhl, ŘLP tehdy zaznamenalo téměř 907.000 vzletů, přistání a přeletů letadel.

Průměrný denní počet letů na českém nebi loni dosáhl hodnoty 2107, přičemž nejsilnější byl z hlediska provozu už tradičně červenec. Nad Českem v tento prázdninový měsíc letělo téměř 85.000 letadel.

„I během mimořádně silné letní sezony se podařilo udržet zpoždění na předepsaných hodnotách a přispět tak ke zmírnění dopadů chybějících kapacit v rámci Evropy,“ uvedl ředitel podniku Jan Klas. Úroveň zpoždění podle něj dosáhla 0,09 minuty na let, přitom stanovený cíl pro ČR byl 0,19 minuty na uskutečněný let.

Podnik současně převzal v létě část provozu z přetížených vzdušných prostorů v Německu a Rakousku, pomohl tak zvýšit kapacitu evropského systému řízení letového provozu, uvedli zástupci ŘLP.

Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) před loňskou letní sezonou uvedl, že letecký provoz komplikuje geopolitická situace ve světě a dlouhodobě přetížený vzdušný prostor nad Evropou. Ve snaze pomoci řešit celoevropskou situaci proto ŘLP přebralo podle tehdejšího vyjádření Klase až 35 letů denně od okolních zemí i část provozu z Rakouska.

Pražské letiště Václava Havla loni od začátku roku do konce listopadu využilo 16,25 milionu lidí, meziročně o 8,23 procenta více. V roce 2024 to bylo za celý rok 16,35 milionu cestujících.

Zdroj: ČTK

V jádru dobrý: FJFI ČVUT spouští podcast, který přibližuje svět jádra, technologií a vědy

Od
Karolína Vágnerová
-
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze spouští nový popularizační podcast V jádru dobrý. V otevřených rozhovorech přibližuje témata spojená s jádrem, technologiemi a vědou – od energetiky přes medicínu až po vesmír. Prvním hostem je Ing. Ondřej Novák, Ph.D., z katedry jaderných reaktorů, který v úvodním dílu mluví o tom, jak můžou vypadat jaderné reaktory budoucnosti.

V době, kdy se informace o vědě a technologiích často zjednodušují, vytrhují z kontextu nebo mísí s dezinformacemi, je pro veřejnost stále obtížnější se v těchto tématech orientovat. Podcast V jádru dobrý proto nabízí prostor pro srozumitelná, věcná a otevřená vysvětlení prostřednictvím rozhovorů s odborníky a odbornicemi, kteří se těmto oblastem dlouhodobě věnují.

Cílem podcastu je přiblížit široké veřejnosti svět, který zásadně ovlivňuje podobu současných i budoucích technologií. Moderátor pořadu Ing. Ondřej Kořistka, MBA, z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření si do studia zve experty, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu, výuce i praxi v oblasti fyziky, jaderných technologií, medicíny, kosmického výzkumu i bezpečnosti.

Jaderná renesance a „kauf století“

Úvodní epizoda se zaměřuje na současné trendy v oblasti jaderných reaktorů a na technologie, které budou v příštích letech zásadně ovlivňovat energetiku v Česku i v zahraničí. O tématech, jako je státní energetická koncepce, v pilotním dílu hovoří jaderný fyzik a předseda Mladé generace České nukleární společnosti Ing. Ondřej Novák, Ph.D.

„Jaderný průmysl je průmysl s vysokou přidanou hodnotou. Vyrábět komponenty pro jaderné elektrárny, provozovat je nebo vyvážet elektřinu je skvělý byznys, který navíc vytváří spoustu dobře placených pracovních míst. Pokud bychom se transformovali v silný průmyslový stát zaměřený na jaderné technologie, můžeme být bohatou zemí,“ komentuje Novák.

V rozhovoru se mluví také o politickém aspektu a roli státu v jaderné oblasti. Podle Nováka je jeho úlohou nastavovat pravidla, nikoli být přímým hráčem – například podporou zdrojů tak, aby byly stabilní i v dlouhodobém horizontu. S touto problematikou souvisí i často diskutované téma výstavby Dukovan.

„Podpis nových bloků v Česku startuje jakousi jadernou renesanci. Myslím, že jsme na bodu obratu. Teď se ukáže, jak schopní budou dodavatelé. Pokud se vše povede, můžeme tím vyslat pozitivní signál i ostatním státům,“ dodává.

Novák se v epizodě vyjadřuje také k výběru společnosti KHNP jako dodavatele. Ačkoliv cenu, kterou firma Česku nabídla, označuje za „kauf století“, rozhodující byly i další faktory, například záruky nebo kvalitně a včas zpracovaná dokumentace.

Stabilní prostředí lze postupně zajistit i dalšími způsoby. Jedním z nich jsou takzvané malé modulární reaktory (SMR), které by časem mohly nahradit například uhelné zdroje. „Musíme stavět všechno, co jde. Jsou ale lokality, kam se velký reaktor zkrátka nevejde. Nutné je také pracovat s obnovitelnými zdroji. Potřeba totiž bude velká a elektřiny nedostatek,“ doplňuje.

Podcast V jádru dobrý vychází jednou měsíčně a je dostupný na YouTube, Spotify a Apple Podcasts.

Zdroj: ČVUT

Změny při přepravě odpadů v Rakousku

Od
Karolína Vágnerová
-

Od 1. ledna 2026 začaly platit pro přepravu odpadů v Rakousku nová nařízení:

Přeprava odpadu s celkovou hmotností vyšší než 10 tun a silniční přepravní vzdáleností delší než 100 km musí být v Rakousku uskutečňována:

• železnicí

• jinými dopravními prostředky se stejným nebo nižším potenciálem znečišťujících látek nebo skleníkových plynů (např. pohon palivovými články nebo elektromotorem).

To neplatí, pokud

• se prokáže, že železnice nemůže poskytnout dostatečnou kapacitu, nebo

• pokud by železniční doprava vedla k tomu, že silniční přepravní vzdálenost do a z jednoho z nejbližších nakládacích míst je o 25 % nebo více delší než vzdálenosti, kterou je třeba urazit po silnici, ve srovnání s výhradně silniční přepravou.

Odpovídající dokumentace musí být během přepravy kdykoliv k dispozici a na požádání předložena úřadům.

Spolkové ministerstvo pro oblast klimatu, životního prostředí, energetiky, mobility, inovací a technologií ve spolupráci s Rakouskou hospodářskou komorou zřídilo digitální platformu, která uživatelům umožňuje vyžádat si cenové nabídky na přepravu odpadu železniční nákladní dopravou a v případě, že nelze zajistit vhodnou kapacitu, obdržet potvrzení do dvou pracovních dnů. Potvrzení z digitální platformy je jediným důkazem, že nelze zajistit vhodnou kapacitu.

Každý, kdo provádí přepravu v rozporu s těmito předpisy, se dopouští správního deliktu, za který hrozí pokuta ve výši 2 100 až 8 400 eur; to platí i pro německé dopravce odpadu v dovozu, vývozu a tranzitu.

Zdroj: ŽESNAD

OPTI-UP představuje komplexní strategii pro chytřejší a udržitelnější veřejnou dopravu ve střední Evropě

Od
Karolína Vágnerová
-

Projekt OPTI-UP zveřejnil nový klíčový milník – Komplexní strategii na podporu rozvoje chytřejších a ekologičtějších systémů veřejné dopravy ve městech střední Evropy. Strategie vznikla v rámci programu Interreg CENTRAL EUROPE a je určena především městům, regionálním autoritám a dopravním podnikům.

Cílem strategie je nabídnout ucelený rámec a praktická doporučení, která pomohou městům reagovat na aktuální výzvy v oblasti městské mobility – od rostoucích nároků na udržitelnost přes digitalizaci až po zvyšování kvality služeb pro cestující.

Strategie se zaměřuje mimo jiné na:

  • systematické plánování veřejné dopravy,
  • využívání dat a analytických nástrojů,
  • environmentální a klimatické aspekty mobility,
  • podporu rozhodování založeného na důkazech (evidence-based policy).

Kompletní strategie je dostupná v sekci Výstupy na oficiálním webu projektu:
https://www.interreg-central.eu/projects/opti-up/?tab=outputs 

Shrnutí strategie ve formě Policy Briefu je k dispozici zde:
https://www.interreg-central.eu/wp-content/uploads/2025/12/D.1.3.2_Comprehensive_Strategy_Policy_Brief.pdf 

Součástí šíření tohoto milníku je také článek na webových stránkách projektu:
https://www.interreg-central.eu/news/opti-up-publishes-comprehensive-strategy-to-help-central-european-cities-build-smarter-greener-public-transport-systems/ 

Projekt OPTI-UP tímto krokem přispívá k posílení spolupráce mezi městy a k přenosu znalostí v oblasti moderní a udržitelné veřejné dopravy napříč střední Evropou.

Zdroj: VSTECB

ŘSD vypsalo výběrové řízení na stavbu obchvatu Břeclavi za 3,2 mld. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo výběrové řízení na stavbu dlouhá léta připravovaného obchvatu Břeclavi. Cena více než jedenáctikilometrové dvoupruhové silnice je 3,2 miliardy korun, uvedl na síti X generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Předpokládaná cena narostla o třetinu, ještě v létě silničáři hovořili o ceně 2,4 miliardy. Silničáři již požádali o povolení stavby, vykupují pozemky a od loňského léta na trase obchvatu pracují archeologové.

Stavba by měla začít letos a hotová má být v roce 2029, tedy po více než 30 letech od zahájení příprav. Extrémně dlouhá doba byla daná tím, že obchvat prochází v jižní části přírodně velmi cenným územím. Ekologické spolky proto protestovaly tak dlouho, až se jim na základě soudních rozhodnutí podařilo vynutit na silničářích kompenzační opatření odpovídající podle nich tomu, jak obchvat do přírody zasáhne.

Pro Břeclav bude obchvat velkou úlevou, protože průtah městem je především v dopravních špičkách jen obtížně průjezdný a značnou část projíždějících aut tvoří kamiony. Obchvat naváže na křižovatku dálnice D2 a silnice první třídy I/55, povede východně a jižně od města. Jižně od Poštorné bude křižovatka s toutéž silnicí, která pokračuje do Rakouska, a západně od Poštorné se obchvat připojí na současnou silnici I/40 směrem do Valtic.

Zdroj: ČTK

123...1 175Strana 1 z 1 175

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253