Domů Blog

Krajští zastupitelé schválili převod Letiště Karlovy Vary na stát

Zastupitelé Karlovarského kraje schválili převod Letiště Karlovy Vary na stát. Bude ho spravovat státní firma LOM (Letecké opravny Malešice) a sloužit by kromě civilního provozu mělo i armádě.

Hodnota majetku, který kraj převádí, je 1,361 miliardy korun. Ministerstvo obrany a kraj by měly příslušné smlouvy podepsat v úterý a ještě je musí potvrdit vláda. Ministerstvo se ve smlouvách zavázalo k dostavbě letiště, provozování letecké záchranné služby i zachování civilního provozu.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis vidí v převodu na ministerstvo obrany několik výhod. „Zaprvé že stát rozšíří a prodlouží runway a že dělají všechno pro to, aby to bylo co nejdříve,“ uvedl.

Je také podle něj dobře, že se do kraje „poměrně masivně vrací armáda“. „Protože ono to má souvislost i s novými technologiemi. To je právě ta cesta, kterou by Karlovarský kraj mohl jít. My máme teď jednání například k testovacímu polygonu bezpilotních prostředků, který vzniká na Sokolovsku. Rozšiřují se vojenská škola, policejní škola. Znovu se vrátilo do hry výcvikové středisko Radošov,“ řekl hejtman. Lidé by se podle něj neměli bát toho, že nad Karlovými Vary začnou najednou létat stíhačky.

Jediným zastupitelem, který byl proti, byl Jan Kuchař (STAN), podle něhož by místo investic do letiště bylo vhodnější začít připravovat vysokorychlostní dráhu do Prahy. Navíc se obává toho, že ministerstvo nemusí peníze na dostavbu dráhy nakonec dostat.

Kraj si při převodu na ministerstvo obrany stanovil několik podmínek. Jde zejména o dostavbu a rozšíření přistávací dráhy podle krajem dodané projektové dokumentace. Předpokládané náklady činí dvě miliardy korun bez DPH.

Ministerstvo obrany také musí zachovat na karlovarském mezinárodním letišti civilní provoz. Přerušení či omezení civilního provozu smlouva připouští v konkrétních případech na dobu nezbytně nutnou, zejména při ohrožení státu. Stát má také zajistit na letišti provoz letecké záchranné služby. Základnu ještě postaví kraj. A ministerstvo má rovněž umožnit fungování a případný rozvoj společnosti F-Air, která na letišti školí budoucí piloty. Za porušení těchto podmínek hrozí ministerstvu sankce.

Jak doplnil náměstek hejtmana Martin Hurajčík (ANO), krajská společnost Letiště Karlovy Vary s. r. o. bude ještě několik měsíců existovat, pak zanikne. Všichni její zaměstnanci přejdou pod společnost LOM. Převod podle něj neznamená, že se všechno přebarví „nazeleno“. Provoz zůstane podobný, jen bude mít letiště jiného vlastníka.

Zůstane také Sdružení pro rozvoj leteckých linek, které založily Karlovarský kraj, město Karlovy Vary a Letiště Karlovy Vary. Jeho cílem je podpora vzniku nových linek a spojů na letiště.

Letiště Karlovy Vary je v posledních letech každoročně ve ztrátě. Loni to bylo 31 milionů korun. Jedním z důvodů je válka na Ukrajině, kvůli které letiště přišlo o většinu spojů. Hurajčík míní, že právě dostavba dráhy umožní rozšíření počtu letů.

Zdroj: ČTK

Výroba aut v Česku stoupla za tři čtvrtletí o 0,6% na 1,096 milionu vozů

Výroba osobních aut v Česku za tři čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,6 procenta na 1,095.937 vozidel. Podíl bateriových aut se zdvojnásobil na 42 procent. Celkem bylo vyrobeno 192.044 elektromobilů, 38.258 plug-in hybridních a 228.542 hybridních vozidel. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu v tiskové zprávě.

V září automobilky vyrobily rekordních 25.708 elektromobilů. „Zářijový rekord ve výrobě elektromobilů ukazuje, že české automobilky dokáží využít rostoucí zájem o tento typ pohonu, ať již jsou důvodem vysoké ceny ropy nebo daňové prostředí na daném trhu. Nakonec devět z deseti u nás vyrobených automobilů směřuje na export a schopnost nabídnout vozy odpovídající poptávce na zahraničních trzích je proto pro český autoprůmysl zásadní,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn.

Dobrou zprávou podle něj je, že celková výroba se stále drží nad loňskou úrovní. S obavami automobilky naopak sledují jednání o clu ve výši deset procent na export elektromobilů do Velké Británie. Pokud by od ledna mělo skutečně začít platit, bude ohroženo přibližně 50.000 vozidel vyvážených z Česka do Británie.

Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila od ledna do září ve svých tuzemských závodech 733.954 osobních automobilů, meziročně o čtyři procenta více. Z toho bylo 195.385 elektromobilů a plug-in hybridů, tedy 26,6 procenta. K výrobě elektrifikovaných vozů přispěl vedle stávajících modelů nově také náběh sériové výroby Škody Peaq.

Nošovický závod automobilky Hyundai vyrobil od ledna do září 196.660 vozů, což je meziročně o 8,1 procenta méně. Z celkové produkce mělo 22.336 vozů čistě elektrický, 12.581 plug-in hybridní a 63.219 hybridní pohon. Elektrifikované vozy tak tvořily téměř polovinu celkové výroby. Automobilka zároveň představila novou generaci modelu Tucson, kterou bude pro evropské trhy vyrábět právě v Nošovicích.

Z výrobní linky kolínské automobilky Toyota Motor Manufacturing CR sjelo v prvních devíti měsících 165.323 vozů, což je meziročně o 2,8 procenta méně. Všechny vyrobené vozy měly hybridní pohon a více než 98,9 procenta z nich směřovalo na export. Nižší objemy výroby v srpnu a září souvisejí s delší technickou odstávkou, kterou automobilka využila k přípravám na nový projekt výroby bateriových elektromobilů.

Výroba autobusů vzrostla o 1,2 procenta na 4162 vozidel. Vysokomýtské Iveco CR vyrobilo 3673 autobusů. SOR Libchavy zkompletoval 471 autobusů a KHMC vyrobil 18 autobusů, všechny pro export. Segment elektrifikovaných autobusů dosáhl v lednu až září 190 zhotovených čistě bateriových autobusů.

Tatra Trucks, jediný výrobce nákladních vozidel, zvýšila produkci o 41 procent na 1232 vozů.

Jawa vyrobila v prvních třech čtvrtletích 603 motocyklů, o 36 strojů více než loni. Z toho pro český trh bylo určeno 226 strojů.

Zdroj: ČTK

Lodě se vracejí do Suezu, dovoz z Asie zlevnil, ale stále mešká

Paluba kontejnerové lodi naložená barevnými kontejnery na otevřeném moři
Foto: Rinson Chory / Unsplash

Přeprava kontejneru z Asie do Evropy od července zlevnila zhruba o 43 procent. Evropští dovozci ale na zboží dál čekají déle, než by chtěli. Rejdaři sice vracejí lodě na kratší trasu přes Suezský průplav, jízdní řády však narušují mimo jiné dlouhé fronty plavidel před čínskými přístavy.

Spotová sazba za přepravu jednoho čtyřicetistopého kontejneru na trase Šanghaj – Janov klesla podle indexu analytické společnosti Drewry z 6 463 na 3 702 dolarů. Na výrazné zlevnění od letošního července upozorňuje říjnová analýza evropského kontejnerového trhu, kterou zveřejnila logistická společnost Sogese.

Nižší ceny jsou pro evropské dovozce dobrou zprávou, situace na trhu však zdaleka není ideální. Podle generálního ředitele Sogese Andrey Montiho se dodávky stále opožďují. Firmy by proto při plánování neměly sledovat jen cenu, kterou za námořní přepravu zaplatí, ale také to, kdy zboží skutečně dorazí do cílového přístavu.

Na pokles sazeb má vliv i postupný návrat rejdařů na trasu přes Suezský průplav místo dlouhého obeplouvání Afriky. Kratší cesta umožňuje lodím rychleji dokončit okružní plavbu, takže na linkách mezi Asií a Evropou roste efektivní přepravní kapacita. Data Správy Suezského průplavu oživení potvrzují: čistá prostornost kontejnerových lodí, které průplavem propluly od ledna do srpna, se meziročně zvýšila o 54,2 procenta na 72,1 milionu čistých tun. Ve třetím čtvrtletí jím proplulo 166 středních a velkých kontejnerových lodí, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo jen 16. Návrat na suezskou trasu je tak výrazný, zatím ale nerovnoměrný.

Spolehlivost dodávek zhoršuje také přetížení přístavů v Číně. Podle údajů společnosti ICIS čekalo na odbavení před Šanghají přibližně 135 plavidel, zatímco předtím jich bylo 107. Před přístavem Ning-po stálo 100 lodí oproti dřívějším 78. Fronty se promítají do jízdních řádů kontejnerových linek a zpoždění se přenášejí až k evropským zákazníkům.

Trasa přes Suez může výrazně zkrátit plavbu do severoitalských přístavů Janov, La Spezia a Vado Ligure. Skutečný přínos pro dovozce ale podle analýzy závisí na řadě dalších faktorů – na jízdních řádech lodí, provozu v přístavech, kvalitě napojení na vnitrozemskou dopravu a dostupnosti kontejnerů.

Vývoj sledují i čeští dovozci. Zboží z Asie míří do Česka převážně přes severomořské přístavy, jako jsou Hamburk, Bremerhaven a Rotterdam, odkud pokračuje po železnici nebo po silnici. Kratší plavba přes Suez však zvyšuje atraktivitu středomořských a jaderských přístavů, například Koperu či Terstu, které mají železniční spojení se střední Evropou.

Zdroj: eLogistika.info

Speciální bus pruhy i úprava jízdních řádů. DPMB reaguje na dopravní situaci v oblasti Pisárek

Dopravní podnik města Brna ve spolupráci s Policií ČR a Ředitelstvím silnic a dálnic zavádí sérii opatření, která pomůžou zlepšit spolehlivost městské hromadné dopravy v souvislosti s uzavírkou Pisáreckého tunelu a tunelu Hlinky. Na několika místech vznikly speciální pruhy, dojde k úpravě jízdních řádů i zavedení posilové tramvajové linky.

„Máme za sebou náročný týden, během kterého jsme mohli sledovat vývoj dopravní situace v Brně, chování řidičů i našich cestujících. Každý den jsme v provozu městské hromadné dopravy provedli desítky zásahů, abychom systém udrželi s co nejmenšími dopady na cestující. Velkou pomocí je pro nás od počátku řízení dopravy policisty na pisáreckých křižovatkách. Přesto tyto zásahy nejsou dostatečné k zajištění pravidelnosti spojů na dotčených linkách. Přistupujeme proto k dalším opatřením, která cestujícím a městu pomohou k udržení fungujícího systému městské hromadné dopravy,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Nejvíce zasaženými linkami jsou trolejbusové 25, 26, 37 a autobusové 52, E56 a 68. Dopravní situace je nejkomplikovanější v ranních a odpoledních špičkách, které se v prvních dnech prodlužovaly a spojovaly v jednu. V průběhu týdne a vlivem nastavených opatření špičky zkrátily na čas od 7 do 9 hodin a od 14 do 17 hodin. Zpoždění vozů se snížila z prvotních 40 minut na polovinu.

Nová opatření

Novým opatřením od pondělí 19. října je zřízení bus pruhu v ulici Antonína Procházky ve směru k Anthroposu a vytvoření řadícího pruhu v ulici Petra Křivky (od zastávky Koniklecová po zastávku Čtvrtě), který pomůže vozům MHD jedoucím z Kamenného vrchu dojet bezkolizně k terminálu Nemocnice Bohunice.

Od středy 21. října dojde na dotčených linkách k úpravám jízdních řádů. Vzhledem ke zpožděním vozů MHD DPMB prodlouží vyrovnávací časy na konečných zastávkách, aby vozy mohly dodržet odjezdové časy z konečných a cestujícím bylo možné zajistit větší pravidelnost spojů. Dočasně tak dojde k mírnému omezení počtu spojů, ale naopak jejich větší spolehlivosti.

Pro cestující z oblasti Kohoutovic a Kamenného vrchu DPMB od středy navýší počet spojů na lince 37, které pojedou až k terminálu Nemocnice Bohunice. Doposud sem zajíždí každý druhý nebo třetí spoj, nyní to budou ve špičkách všechny. Tato změna poslouží k usnadnění přestupu cestujících na spolehlivější tramvajovou dopravu.

Současně ve špičkách pracovních dnů DPMB zavede posilovou tramvajovou linku P6, která pojede v úseku Nemocnice Bohunice – Mendlovo náměstí. Linka bude pomocí pro obyvatele Kohoutovic a Kamenného vrchu, ale také alternativou pro cestující z trolejbusové linky 25, kteří mohou tyto mimořádné tramvajové spoje využít jako náhradu cesty přes lokalitu Pisárek a Nového Lískovce.

Úpravy proběhnou i na základě analýzy dat systému automatického počítání cestujících. Ta ukazují pokles cestujících na dotčených linkách (u autobusů na lince E56 až o 50 procent) a naopak jejich přeliv do tramvajové dopravy.

Zdroj: DPMB

ArcelorMittal nakupuje kamionovou přepravu automaticky, šetří až 6 %

Svitky ocelového plechu upevněné řetězem na návěsu nákladního vozidla

Ocelářský koncern ArcelorMittal začal nakupovat silniční přepravu na spotovém trhu pomocí automatického nástroje, který sám vyjednává cenu s dopravci. Pilotní provoz v německých Brémách snížil náklady o 4 až 6 % a sedm z deseti přeprav se zajistilo zcela bez zásahu dispečera. Firma teď chystá rozšíření na další trasy i závody.

Deset tisíc kamionů týdně

ArcelorMittal patří k největším výrobcům oceli na světě. Ročně vyrobí zhruba 65 milionů tun oceli, z toho 29 milionů tun v Evropě. Ploché výrobky, tedy plechy válcované za tepla i za studena, pozinkované nebo s plastovým povrchem, vznikají v osmi závodech v Belgii, Francii, Španělsku, Polsku a Německu. Zhruba polovina produkce opouští závody po silnici. Jde přibližně o 10 milionů tun ročně, tedy kolem 10 000 kamionů týdně, které zajišťuje přibližně 500 dopravců.

Ruční plánování a kolísající ceny

Plánování přeprav přitom dlouho stálo hlavně na telefonu. Dispečeři obvolávali dopravce, aby sehnali dostatek vozidel, a ceny se kvůli výkyvům cen pohonných hmot mohly lišit i mezi ranní a večerní nabídkou. Situaci komplikuje také nedostatek přepravní kapacity, krachy dopravních firem a chybějící řidiči. Ani konkurenceschopná nabídka proto nezaručuje, že ji dopravce přijme.

Jak funguje automatický nákup

Koncern využívá přepravní platformu Transporeon už více než 20 let, dosud hlavně k přidělování zakázek smluvním dopravcům. Nově přes ni nakupuje i přepravu na spotovém trhu. Nástroj pracuje v kolech: nákupčí na základě tržních dat z platformy nastaví počáteční a maximální cenu, například 500 a 900 eur. Systém pak cenu postupně nabízí dopravcům. Ti mohou nabídku odmítnout a podat vlastní, a pokud se jejich cena s nabídkou potká, zakázku musí převzít. Když ani maximální cena nenajde zájemce, může nákupčí do dvou hodin přijmout některou z vyšších nabídek. U každé trasy lze nastavit, zda má přednost rychlost, nejnižší cena, nebo kombinace obojího.

Výsledky z Brém

Ocelárna v Brémách vyrobí ročně 3,2 milionu tun plechů. Víc než třetina jich odjíždí po silnici, což představuje zhruba 1 100 kamionů týdně a asi 100 dopravců. Pilotní projekt začal na pěti trasách do různých zemí, později přibylo dalších pět. Během testu firma takto nakoupila přes 1 600 přeprav a odvezla více než 31 000 tun plechu. Úspora dosáhla 4 až 6 %. Zhruba 70 % přeprav se nakoupilo zcela automaticky, u zbylých 30 % bylo nutné sáhnout po některé z vyšších nabídek a hledání shody trvalo v průměru 2,5 hodiny.

Klíčová byla podle Romana Ruffa, manažera výkonnosti dopravy a logistiky v ArcelorMittal, příprava dopravců. Přepravu svitků plechu zvládá jen část firem, a ty bylo potřeba na novou platformu zaškolit. Doporučuje začít s omezeným počtem tras, které mají dostatečný objem i počet dopravců, ostře spustit provoz zhruba s pěti dopravci a další přibírat postupně. Důležitá je podle něj jasná komunikace s dopravci o průběhu testu a jeho přínosech a také průběžné sledování ukazatelů, které potvrdí očekávané úspory.

Další kroky

V Brémách má přibýt zhruba 20 dalších tras, které by pokryly asi tři čtvrtiny objemu nakupovaného na spotovém trhu. Koncern chce zapojit další dopravce a nástroj postupně zavést i v ostatních ocelárnách, které řeší podobné problémy.

Pro české a slovenské dopravce, kteří vozí pro velké průmyslové zadavatele v Německu a Polsku, to znamená další posun k digitálnímu soutěžení zakázek. Automatické aukce zkracují čas mezi nabídkou a potvrzením a zvyšují význam rychlé reakce a dobře nastavených cen ve výběrových platformách.

Zdroj: eLogistika.info

Konference Čistá mobilita: elektromobilita pro města, firmy a flotily

Osmý ročník Konference Čistá mobilita se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu 2026 v PVA EXPO PRAHA. Pod heslem „Směřování k čisté mobilitě: Nové výzvy pro města a pro průmysl“ se zaměří na výrobu vozidel, nabíjecí infrastrukturu, baterie a firemní praxi. Registrace na konferenci zahrnuje i vstup na souběžný veletrh e-SALON.

Konference pořádaná společností ABF chce propojit pohledy výrobců, energetiků, technologických firem, veřejné správy a měst. Program staví na zkušenostech podložených daty a sleduje celý hodnotový řetězec elektromobility, od výroby vozidel a baterií po jejich každodenní provoz ve firemních flotilách a městské dopravě.

Témata: od baterií po nabíjení flotil

Hlavní bloky se budou věnovat vývoji elektromobility v evropském kontextu, výrobě vozidel, budování nabíjecí infrastruktury a bateriím. Prostor dostane i praxe firem, které přecházejí na alternativní pohony, a to, co čistá mobilita znamená pro města a regiony. Pro logistiku a dopravu je zajímavé hlavně téma elektrifikace užitkových vozidel a firemních flotil, ke kterému se vyjádří i zástupci výrobců nákladních vozidel.

Pořadatel ohlásil 26 řečníků včetně čtyř moderátorů, mezi nimi odborníky z Česka, Slovenska, Polska, Itálie, Litvy či Rumunska. Obsahovým partnerem je EIT Urban Mobility, odborným partnerem Elektromobilní platforma. Záštitu poskytly mimo jiné Ministerstvo dopravy, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz měst a obcí ČR, Asociace krajů a AMSP ČR.

Konference je určena firmám z automotive, energetiky, infrastruktury, logistiky a technologií, správcům vozových parků, zástupcům měst, krajů a státní správy i akademické sféře.

Souběžně veletrh e-SALON

Ve stejných dnech, 12.–15. listopadu 2026, probíhá v PVA EXPO PRAHA 8. ročník veletrhu čisté mobility e-SALON. Představí osobní i užitková vozidla s alternativním pohonem, nabíjecí infrastrukturu, elektrokola a další malá vozidla i autonomní mobilitu. Loňský ročník přilákal 129 vystavovatelů a přes 27 tisíc návštěvníků, kteří absolvovali téměř 2 500 testovacích jízd.

Kdy / Kde / Registrace

  • Kdy: čtvrtek 12. listopadu 2026
  • Kde: PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany
  • Registrace: online na konferencecistamobilita.cz, vstupenka platí i na veletrh e-SALON

Akci najdete také v Logistickém kalendáři eLogistika.info.

Zdroj: eLogistika.info

Ubývá cizinců s nově získaným českým oprávněním pro řízení kamionů či autobusů

Počet řidičů ze zemí mimo Evropskou unii, kteří získali české řidičské oprávnění pro nákladní auta nebo autobusy, klesl mezi lety 2021 až 2025 o 37 procent. Zatímco v roce 2021 jich bylo 2800, loni to bylo už jen 1700. Ministerstvo dopravy analyzuje možnosti změny pravidel pro uznávání řidičských průkazů ze třetích zemí. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva František Jemelka. Podle odhadů v Česku chybí zhruba 25.000 profesionálních řidičů.

Pokles se podle ministerstva týká jak výměn zahraničních řidičských průkazů za české, tak nově udělených oprávnění. Hlavní podíl na něm má úbytek řidičů nákladních aut. Roste mezi nimi ale podíl řidičů evidovaných s profesní způsobilostí. Samotná statistika neukazuje příčiny poklesu, doplnil Jemelka.

Zahraniční profesionální řidiči ze třetích zemí musí mít pro řízení kamionu nebo autobusu uznané řidičské oprávnění a splňovat podmínky profesní způsobilosti. Samotná kvalifikace z domovské země nemusí stačit. Musí splnit požadavky na profesní způsobilost, včetně případného vstupního školení a zkoušky, a získat příslušný doklad.

Podmínky uznání zahraničního řidičského průkazu se podle ministerstva liší podle země jeho vydání. Záleží mimo jiné na tom, zda stát uplatňuje příslušné mezinárodní úmluvy, zda doklad odpovídá jejich vzorům a zda se uplatňuje vzájemné uznávání. Například řidičské průkazy z Japonska, Jižní Koreje nebo Spojených arabských emirátů lze za stanovených podmínek vyměnit za české bez přezkoušení odborné způsobilosti. Jindy je nutné přezkoušení, nebo absolvování standardní cesty k získání řidičského oprávnění.

V Česku podle posledních dostupných údajů chybí zhruba 25.000 profesionálních řidičů, z toho přibližně 20.000 v nákladní dopravě a zbytek v autobusové. ČTK to sdělil mluvčí Sdružení automobilových dopravců Česmad Martin Felix. Průměrný věk profesionálních řidičů v nákladní dopravě je kolem 47 let a podíl žen je 2,9 procenta. V autobusové dopravě se průměrný věk pohybuje kolem 50 let a ženy mají zastoupení 7,5 procenta.

Ministerstvo doplnilo, že nedostatek řidičů je problémem celé Evropy. „Ministerstvo zároveň vnímá, že problém není pouze otázkou počtu držitelů řidičských oprávnění. Významnou roli hraje věková struktura řidičů, atraktivita profese, pracovní podmínky a schopnost dopravců získávat nové pracovníky,“ uvedl Jemelka.

V rámci specializovaných programů pro nábor pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii ministerstvo podpořilo zvýšení kvót pro zaměstnance ze zemí, ze kterých čeští zaměstnavatelé cíleně získávají zahraniční pracovníky.

„Analyzujeme možnosti úpravy současného systému výměn řidičských průkazů ze třetích zemí,“ sdělil Jemelka. Jednou z variant je u řidičů, jejichž řidičské průkazy neodpovídají mezinárodním úmluvám, větší důraz na ověření odborné způsobilosti přezkoušením místo absolvování celého procesu získání českého oprávnění. Takový postup u cizinců ze třetích zemí, kteří mají neodpovídající národní řidičský průkaz, ale odpovídající mezinárodní, už umožnila novela z roku 2024.

„Smyslem případných dalších změn by bylo soustředit se více na skutečné znalosti a dovednosti řidiče než na formální podobu zahraničního dokladu, a to při zachování všech požadavků na bezpečnost silničního provozu. O případných legislativních změnách však dosud nebylo rozhodnuto,“ doplnil Jemelka.

Zdroj: ČTK

DPP si do svého majetku převzal dalších patnáct trolejbusů Bozankaya SNG 12T

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) dokončil akceptační proces u dalších patnácti bateriových trolejbusů Bozankaya SNG 12T a převzal je do svého majetku. DPP od této soboty 17. října 2026 zároveň částečně posílí trolejbusový provoz na linkách Bořislavka – Hradčanská a Karlovo náměstí – Stadion Strahov, kde na dalších pořadích bude místo autobusů nasazovat dříve převzaté trolejbusy. O víkendech a státních svátcích tak budou provoz na obou linkách zajišťovat pouze trolejbusy. Jakmile DPP provede na aktuálně převzatých patnácti trolejbusech nezbytné úkony dle Standardů kvality PID, bude je nasazovat na trolejbusové linky 51, 53, a také 52, a ukončí provoz autobusových linek 131 a 176.

Z dodávky třiceti vozidel z platné rámcové smlouvy až na sedmdesát trolejbusů má DPP aktuálně ve svém majetku celkem dvacet osm vozů. „Dokončili jsme akceptační proces a převzali do majetku DPP všechna vozidla Bozankaya SNG 12T, u kterých se výrobci podařilo odstranit závady
a nedodělky. Tato vozidla mají současně platné průkazy způsobilosti, která je opravňují k provozu
s cestujícími na dráze trolejbusové v ČR. Nám to umožní na linkách 51 a 53 zajistit plnohodnotný trolejbusový provoz a ukončit autobusové linky 131 a 176. Předpokládáme, že s ohledem na technické a legislativní procesy by k tomuto kroku mělo dojít za cca dva až tři týdny. Z dosavadních zkušeností z provozu na lince 52 se ukazuje, že tyto trolejbusy jezdí velmi spolehlivě,“
říká Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

Parametry spojení, tj. počty spojů a intervaly se s aktuálním částečným posílením trolejbusového provozu na linkách Bořislavka – Hradčanská a Karlovo náměstí – Stadion Strahov nemění. DPP navyšuje počet pořadí s trolejbusy na úkor autobusů. V současnosti tyto dvě linky obsluhují naftové autobusy, pouze jedno pořadí na každé z nich je trolejbusové. Od této soboty budou o víkendech
a státních svátcích všech šest pořadí na lince Bořislavka – Hradčanská a všech pět pořadí na lince Karlovo náměstí – Stadion Strahov obsluhovat pouze trolejbusy. V provozu tak budou pouze trolejbusové linky 51 a 53, autobusové linky 131 a 176 již nebudou při nižším víkendovém vypravení jezdit. V pracovních dnech, kdy je na obou uvedených linkách víc pořadí spojů bude i nadále pokračovat smíšený provoz trolejbusů a autobusů. Na obou linkách budou nově tři pořadí obsluhována trolejbusy pod čísly 51 a 53, zbylá pořadí budou ještě zajišťovat naftové autobusy pod původními čísly linek 131 a 176.

„K tomuto mezikroku nás vedla především aktuální ekonomika provozu bateriových trolejbusů ve srovnání s naftovými autobusy a také příznivé výsledky a zkušenosti s dosavadním provozem první skupiny vozidel, která byla převzata a nasazena do provozu v září letošního roku. Při současných cenách nafty a elektřiny vychází provoz bateriových trolejbusů levněji než naftových autobusů. Pokud ještě zohledníme dotace EU na nákup nových trolejbusů a na výstavbu trolejbusových tratí, vychází jejich provoz výhodněji než dieselových autobusů i z hlediska úplných nákladů životního cyklu. Z ekonomického i environmentálního hlediska proto nedává žádný smysl, aby nové trolejbusy čekaly v garážích a místo nich na tratích s nově vybudovanou infrastrukturou jezdily provozně dražší naftové autobusy,“ dodává Jan Barchánek, člen představenstva a dopravní ředitel DPP.

„Jsme velmi rádi, že se podařila další významná část akceptace našich vozidel. První z nich dobře slouží cestujícím v Praze. Jsme také nesmírně potěšeni, že první ohlasy od cestujících i řidičů jsou pozitivní,“ uzavírá Martin Opatrný, mediální zástupce společnosti Bozankaya v ČR.

Zdroj: DPP

FedEx dostal první nákladní ATR 72-600 přestavěný z osobního letadla

Turbovrtulový letoun ATR 72 při přiblížení na přistání
Ilustrační foto: Bornil Amin / Unsplash

Irská leasingová společnost ACIA Aero Leasing předala expresnímu přepravci FedEx první turbovrtulový ATR 72-600 na světě, který byl z osobního letadla přestavěn na plnohodnotný nákladní stroj s velkými bočními dveřmi. Modernější verze regionálního letounu má nahradit ubývající starší typy ATR 72-500.

Předání oznámila ACIA v polovině října. Jde o letoun s výrobním číslem MSN 1239, který je vůbec prvním strojem dodaným v rámci nového konverzního programu. Typ ATR 72-600 byl pro přestavbu vybrán v červenci 2024, samotné práce provedla společnost Empire Aerospace ve státě Idaho v USA.

Na programu ACIA úzce spolupracuje se sesterskou firmou IPR Conversions, která je držitelem doplňkového typového osvědčení (STC) pro tuto přestavbu. Klíčovou úpravou jsou velké boční nákladové dveře. Díky nim lze do letadla nakládat i rozměrnější a objemnější zásilky efektivněji než u běžných přestaveb, kde se náklad do trupu ukládá volně po kusech.

Dosavadní konverze ACIA se soustředily hlavně na starší modely ATR 72. Program pro novější verzi -600 firma spustila mimo jiné proto, že letounů ATR 72-500 vhodných k přestavbě na trhu ubývá. Na nedostatek starších strojů upozorňovala už v roce 2024.

Podle společnosti trvá silná poptávka po moderních turbovrtulových nákladních letadlech, zejména pro regionální přepravní sítě. ATR 72-600 se hodí pro linky s menšími objemy nákladu a pro letiště s omezenou infrastrukturou. Expresní přepravci, jako je FedEx, mohou s jeho pomocí napojovat menší lokality na velké nákladní uzly. Dodávka pro FedEx má být základem pro další přestavby.

Regionální turbovrtulové letouny ATR vyrábí francouzsko-italský výrobce se sídlem v Toulouse, společný podnik skupin Airbus a Leonardo. Přestavby vysloužilých osobních letadel na nákladní jsou v leteckém cargu běžnou cestou, jak prodloužit život strojů a získat kapacitu levněji než nákupem nových nákladních letadel. Malé nákladní turbovrtulové stroje přitom tvoří důležitou součást sítí expresních přepravců, které rozvážejí zásilky z centrálních hubů do regionů.

Zdroj: eLogistika.info

Železniční dopravci: Potřebujeme jasné pořadí elektrizace tratí Přednost má elektrizace vytížených tratí, bateriové vlaky ji mohou doplnit

Elektrizace tratí umožňuje nahradit dieselové vlaky elektrickými, snížit spotřebu energie a zvýšit efektivitu železniční dopravy. Stát by proto měl přednostně investovat do tratí, které dnes nemají trolejové vedení, ale soustředí se na nich velký objem dopravy. Při výběru musí zohlednit také jejich význam pro navazující síť a možnost úspor na celých trasách vlaků. Tyto priority dnes na konferenci Jízdní řád pro budoucnost v Opavě představil Petr Moravec, výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia).

„Potřebujeme jasné pořadí elektrizace. Začít bychom měli na tratích, kde dnes dieselové vlaky zajišťují největší objem dopravy a kde doplnění trolejového vedení umožní využít elektrické vlaky na celých trasách. Tak získáme z investovaných prostředků největší přínos,“ uvedl Petr Moravec.

Význam cílených investic ukazují údaje Správy železnic z roku 2019. Polovina dopravních výkonů na neelektrizované síti se soustředila na přibližně tisíc kilometrů tratí. Ty přitom představovaly jen 16 procent celkové délky tratí bez trolejového vedení. Navíc téměř 70 % naftových nákladních vlaků jezdí i pod trolejovým vedením, protože se jim z provozních důvodů při přejezdu z neelektrizované trati nevyplatí přepřahat. Elektrizací poměrně malé části sítě by tedy bylo možné nahradit významný objem dieselové dopravy.

Z hlediska plánování investic je důležité, že jejich výše není závislá na objemu dopravy, zatímco energetické úspory naopak s přepravní prací exponenciálně rostou. Při srovnatelných stavebních podmínkách tak vytíženější úsek přináší násobně větší úsporu na vloženou korunu. Cílem je získat více kvalitní dopravy s menší spotřebou energie.

Co elektrizace přinese

  • Nižší spotřebu energie a produkci emisí: elektrický pohon využívá energii účinněji a nahrazuje energeticky neefektivní spalování nafty. Celkový přínos závisí také na vytížení vlaků, délce trasy, počtu zastavení a rozjezdů a v neposlední řadě na provozních parametrech konkrétních vozidel.
  • Efektivnější provoz: dopravcům umožňuje snížit náklady na provoz a údržbu, lépe využívat vozidla i personál díky možnosti prodloužení turnusových oběhů.
  • Rychlejší a přímá spojení: lepší jízdní vlastnosti elektrických vlaků, menší potřeba výměn souprav a menší počet přestupů zkrátí cestovní doby, čímž přispěje ke zvýšení atraktivity železnice.
  • Zázemí pro bateriové vlaky: z trolejového vedení se mohou akumulátory efektivně dobíjet i za jízdy a během stání ve stanicích; každé dobití umožní prodloužit dojezd a obsloužit i okolní neelektrizované tratě.

Elektrizace krátkého úseku může umožnit elektrický provoz na relativně dlouhé trase

Důležité je posuzovat celé vlakové linky. Pokud trolejové vedení chybí jen na části trasy, dieselový vlak často pokračuje i po tratích, které už elektrizované jsou. Doplnění chybějícího úseku může umožnit přechod na elektrický pohon po celou jízdu. Úspory nafty tak vzniknou nejen na nově elektrizovaném úseku, ale i na navazujících elektrizovaných tratích. Dochází tak synergicky k dalšímu zhodnocení již v minulosti vynaložených prostředků.

Údaje Správy železnic ukazují, že pod trolejovým vedením se kromě elektrického provozu odehrává také 68 % výkonů dieselové vozby v nákladní dopravě a 20 % v osobní dopravě. Odstranění chybějících elektrizovaných úseků proto může snížit spotřebu nafty i mimo samotné místo investice.

Druhým účinkem je lepší zapojení trati do sítě: nově elektrizovaný úsek mohou začít využívat i vlaky z navazujících tahů. Při hodnocení návratnosti je proto třeba vedle dnešního zatížení zohlednit i potenciál celkového nárůstu dopravních výkonů. Oba přínosy se vzájemně násobí.

„Při rozhodování se musíme dívat na celou síť. Elektrizace jednoho úseku může odstranit překážku pro elektrický provoz na mnohem delší trase a zároveň vytvořit i podmínky pro nasazení bateriových vlaků v koncových úsecích,“ doplnil Petr Moravec.

Bateriové vlaky mohou navázat na elektrizované tratě

Rozšíření trolejového vedení na vytížených a síťově důležitých tratích má doplnit provoz bateriových vlaků na vhodných okolních úsecích. Ty mohou využívat elektrizovanou síť k dobíjení za jízdy i stání a zajistit dopravu i tam, kde zatím vedení chybí. Jejich nasazení proto musí být součástí koordinovaného plánu rozvoje infrastruktury, plánu dopravní obslužnosti a obnovy vozidel.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat životnosti a údržbě baterií, podmínkám nabíjení mimo trakční vedení a řízení dojezdové rezervy. To platí zejména ve špičce a za zimních povětrnostních podmínek. V Moravskoslezském kraji jsou od roku 2024 v provozu čtyři jednotky BEMU na lince Ostrava – Studénka – Veřovice. Praktické provozní zkušenosti dopravce i objednatele jsou pro další úvahy o jejich postupném rozšiřování velmi přínosné.

Na málo vytížených nebo územně odlehlých tratích lze nadále využívat stávající dieselová vozidla. „V provozu je přibližně 400 motorových jednotek vybavených zabezpečovačem ETCS, které mají před sebou ještě dlouhou dobu životnosti,“ upřesňuje Petr Moravec.

SVOD Bohemia doporučuje zmíněné zkušenosti a priority promítnout do aktualizace státní koncepce elektrické trakce. U vhodných projektů navrhuje využít podporu Modernizačního fondu. Pro urychlení elektrizace může stát přizvat ke spolufinancování také kraje nebo dopravce, zejména pokud konkrétní úsek nesplní podmínky Evropských dotací.

Zdroj: SVOD Bohemia

Logistický kalendář