S prvními teplými dny jara vystrkují u hlavní silniční magistrály v srdci Varšavy divoké kachny zobáky z křoví. Dobrovolníci, kteří situaci sledují, zastavují hustou dopravu, aby umožnili ptačímu hejnu pokojně přejít, a to i s plným souhlasem policie, napsala agentura AFP.

Každý rok se v době jarního oteplení desítky kachniček, jen několik dní po vylíhnutí, vydávají na cestu plnou nástrah z velkého parku, kde se líhnou, k řece Visle, která protéká polským hlavním městem. Kolébající se kachňata vedou jejich matky, které lze snadno rozpoznat podle stříbřitých pírek a typických hnědých chocholek.

„Kachničkám říkáme, že jsou velvyslanci přírody ve Varšavě, anebo že jsou naše celebrity,“ říká Barbara Rozalská z odboru varšavské radnice, který má na starosti městské parky.

Šestiproudá dálnice na levém břehu řeky, polsky zvaná Wislostradam, je jednou z největších hrozeb, které číhají na divoké kachny během jejich kilometrové cesty k řece.

Barbara Rozalská má na starosti koordinaci dobrovolníků, kteří každý rok v dubnu a květnu hlídají park a dutiny stromů, kde kachny kladou vejce, a také možné trasy, po kterých se hejna mláďat po vylíhnutí mohou vydat.

Asi 30 lidí, vyškolených městským ornitologem, se střídá v pozorování, aby zaznamenali sebemenší výskyt kačenek. „Je to tak trochu jako mít službu na pohotovosti: jakmile dostanete vyrozumění, musíte jet, ať už za úsvitu, anebo odpoledne,“ říká Rozalská.

Možná ohrožení se ale neomezují pouze na silniční provoz. „Rackové a vrány mohou uchvátit kachňata, která se na chvíli zatoulala od matky. V řece jsou také dravé ryby, které mohou kachňata stáhnout pod vodu,“ poznamenala.

Letos jedné z prvních matek trvalo téměř 24 hodin, než vyvedla své kačenky z parku k řece. Byla to vážná zkouška trpělivosti dobrovolníků, kteří sledovali každý krok a klopýtnutí v hejnu. Malá rodinka čekala 11 hodin, schoulená ve vegetaci, než se vydala na silnici.

Pro 38letou Darii Grzesiekovou a její tým to byl těžký den. Jakmile ale kachny zamířily k řece, veškerá únava zmizela. „Zůstalo jen uspokojení z toho, že celou cestu úspěšně a bezpečně zvládly,“ řekla.

Práce dobrovolníků zahrnuje také prosby ke kolemjdoucím, aby dodržovali odstup a měli své psy na vodítku. Musejí také vysvětlovat řidičům, proč museli zastavit dopravu, ačkoliv obvykle se tak děje pouze na pár minut.

Během let, kdy činnost dobrovolníků ve prospěch vodních ptáků nabývala na rozmachu a na věhlasu, sílilo i pochopení mezi motoristy, říká Grzesieková. „Když se někdo začal rozčilovat, protože jsme zastavili provoz, ostatní řidiči mu vysvětlili, že se prostě musí uklidnit – protože cupitají kačenky.“

Zdroj: ČTK

Průměrné náhrady za naftu při pracovních cestách by se mohly od června zvýšit. Započítávaná cena za litr by se mohla zvednout na 42,10 korun z nynějších 34,10 korun. Ministerstvo práce připravuje návrh změn vyhlášky o cestovních náhradách. ČTK to řekl mluvčí resortu Jakub Slavík. Chystaný předpis resort předloží k připomínkám.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví vyhlášku o cestovních náhradách v reakci na výrazný růst cen motorové nafty. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostla její průměrná cena o více než 20 procent, což je zákonný důvod pro mimořádnou aktualizaci,“ sdělil mluvčí.

Kompenzace za pracovní cesty upravuje zákon o cestovních náhradách. Průměrné částky za pohonné hmoty se používají pro výpočet tehdy, pokud zaměstnanec zaměstnavateli cenu neprokáže. Ministerstvo stanovuje náhrady za používání aut, stravu a pohonné hmoty vždy na kalendářní rok. Pro letošek je to za litr nafty 34,10 korun, za litr benzinu 34,70 či 39 korun podle oktanů a za kilowatthodinu elektřiny 7,20 korun. Na stravu pracovník dostává od 155 do 442 korun podle délky pracovní cesty. Za použití auta má pak 5,90 korun za kilometr.

Podle zákona o cestovních náhradách ministerstvo stanoví v daném roce případně nové sazby stravného, za použití vozidla a za pohonné hmoty tehdy, pokud se ceny jídel a nápojů ve stravovacích provozech, ceny aut a průměrné ceny pohonných hmot od začátku roku zvednou, nebo sníží aspoň o 20 procent. Podle resortu za březen litr nafty stál v průměru 42,02 korun. Proti nynější vyhlášce je to o 23 procent víc. Ministerstvo chce proto sazbu podle toho zvýšit na 42,10 korun za litr. Úpravu dalších částek nezmínilo.

Zdroj: ČTK

Firmy zasažené prudkým růstem cen paliv kvůli konfliktu na Blízkém východě mohou získat státní podporu na částečnou kompenzaci vyšších nákladů na energie, paliva a hnojiva. Oznámila to Evropská komise (EK), která kvůli tomu uvolní příslušná unijní pravidla. Některé sektory, například zemědělství, rybolov, doprava a energeticky náročný průmysl, mohou mít podle dočasných pravidel platných do konce roku nárok na pomoc až do 50.000 eur (1,2 milionu Kč).

Opatření reagují na růst cen energií na evropských trzích, který je mimo dalších faktorů výsledkem geopolitického napětí a nejistoty v dodávkách ropy. „Růst cen energií z poslední doby vyžaduje rychlou reakci,“ uvedla místopředsedkyně EK Teresa Riberaová.

Takzvaný dočasný rámec státní podpory pro krizi na Blízkém východě se zaměřuje na zemědělství, rybolov, dopravu a energeticky náročné podniky. Evropská komise jako exekutivní orgán EU s rozsáhlými pravomocemi zároveň vykonává dohled nad hospodářskou soutěží.

Komise uvedla, že podniky v odvětví zemědělství, rybolovu a dopravy mohou být kompenzovány až do 70 procent svých dodatečných nákladů způsobených růstem cen paliv a hnojiv kvůli válce s Íránem. Tyto podniky mohou získat až 50 000 eur. U energeticky náročných podniků, které už mají nárok na podporu podle jiného systému státní pomoci, je možné kompenzaci zvýšit z 50 až na 70 procent nákladů na elektřinu.

Konflikt na Blízkém východě se vyhrotil poslední únorový den, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Ten v odvetě zablokoval Hormuzský průliv, což je klíčová námořní cesta pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu. Výsledkem byl prudký růst cen ropy i pohonných hmot, což má dopady na širokou škálu podniků po celém světě.

Zdroj: ČTK