Domů Blog

V Česku je 23.000 evidovaných malých a rekreačních plavidel, jejich počet stoupá

Počet evidovaných malých a rekreačních plavidel v Česku v posledních letech stoupá. V roce 2016 jich bylo zhruba 16.000, v roce 2021 kolem 20.000, na konci loňského roku jich bylo 22.962. V plavebním rejstříku je zapsáno 1640 velkých plavidel. Každý rok přibývá několik tisíc nových držitelů průkazů vůdce malého plavidla. ČTK to sdělila ředitelka Státní plavební správy Klára Kroupa Němcová. Na pražském výstavišti v Letňanech dnes začaly veletrhy For Boat a For Caravan. Potrvají do 22. března.

Držitelů průkazů vůdce malého plavidla bylo v Česku k poslednímu dni loňského roku 71.230. Každý rok jich přibývá, za loňský rok přibylo 3560, o rok dříve 3463, v roce 2023 průkaz získalo 3787 lidí. Enormní zájem byl podle Němcové v postcovidovém roce 2022, kdy přibylo 4409 držitelů průkazu.

Od 1. března 2023 platí novela zákona o vnitrozemské plavbě, která upravila kvalifikace členů posádky lodí. Vyškolení členové posádky mají buď národní, nebo evropské oprávnění. Celkem je v Česku 1628 kormidelníků, 3272 lodníků a 455 plavčíků.

Podle Němcové byla loňská plavební sezona podobně intenzivní jako v roce 2024. Do sezony se promítlo sucho, kvůli kterému byl v červenci ukončen provoz plavební komory Kořensko a v srpnu i provoz lodního výtahu. Podle dat Povodí Vltavy loni proplulo vltavskou kaskádou v úseku Vrané až Kořensko 5858 lodí, o rok dříve 7550, v roce 2023 jich bylo 8092.

„V letošním roce je též možné, že charakter plavební sezony ovlivní vývoj cen pohonných hmot, které zatím rostou. Nicméně i tak neočekáváme, že by plavební sezona roku 2026 měla mít zásadně jiný charakter, než tomu bylo v posledních postcovidových letech,“ dodala Němcová.

Od pandemie covidu-19 podle Martina Wolfa ze společnosti SeaWolf roste zájem o kapitánské kurzy. Lidé podle něj objevují jiné možnosti dovolené, než je pobyt v hotelu. Za rok firma vyškolí na kapitánské zkoušky pro řízení námořní jachty zhruba 200 zájemců, o průkaz vůdce malého plavidla je zájem zhruba dvojnásobný.

„Trh je podobný jako v roce 2024, rozhodně to není takový boom jako po covidu, kdy prodej vystřelil vzhůru,“ sdělil ČTK Radek Šíma z portálu Loďnaprodej.cz. Lidé mají zájem zejména o levnější lodě, jejichž cena se pohybuje kolem 200.000 korun. U větších lodí a hausbotů podle Šímy trh mírně klesá, protože je nedostatek kotevních míst.

Zdroj: ČTK

Cestující mohou znovu využívat stanici metra B Českomoravská

Cestující pražské MHD mohou od včerejšího dopoledne znovu využívat stanici linky metra B Českomoravská. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po rekonstrukci za zhruba miliardu korun, která se protáhla a trvala přes 14 měsíců. Kromě nástupiště je opraven i horní vestibul a celá budova stanice. Město usilovalo o její zprovoznění před začátkem mistrovství světa v krasobruslení, které se koná v blízké O2 areně od 24. do 29. března. Praha připravuje přeměnu autobusového nádraží u Českomoravské na náměstí.

„Výluka provozu trvala přesně 439 dnů. Bylo to o tři měsíce déle, než se původně předpokládalo, a to zejména kvůli rozsáhlým průsakům a potřebě zpevňovat nosné konstrukce,“ uvedl náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Vysoutěžená cena rekonstrukce činila 926 milionů korun. Kolik práce nakonec stály, magistrát zatím neví. „Celkovou částku řekneme, až ji dostanu na papíře. Stejně jako když jsme otevírali Pankrác, tak ji v tuto chvíli neznám,“ řekl Beránek.

Ve stanici byly kompletně vyměněny elektroinstalace, vzduchotechnika, osvětlení i eskalátory. Staré sovětské nahradily robustní, které snesou velké zatížení. Důvodem je nárazové vysoké vytížení při akcích v O2 areně.

„Stanici jsme kompletně odstrojili, provedli jsme sanaci nosných konstrukcí, sanaci průsaků vody. Na této stavbě neexistuje vertikální přístup pro jeřáby, veškerý materiál do stanice se navážel v noční výluce traťových tunelů. Takže všechno, co bylo potřeba ze stanice nebo do stanice dostat, bylo přeneseno v podstatě ručně,“ řekl ředitel divize dopravní stavby firmy Hochtief Jan Potůček.

Původní keramické obklady nahradily skleněné panely s bublinami z dílny designéra Maxima Velčovského. Podle autora mají bublinky symbolizovat vzduch, díky kterému je možné v podzemí cestovat. Každá tabule se vyráběla ručně ve sklárně v Novém Boru. „Dáte tabuli skla, na tu sypete fritu, to si můžete představit jako takový cukr krystal, a uzavřete to tabulí skla. Je to takový sendvič, který se v peci v žáru spojuje a díky tomu se mezi skly uzamkne vzduch a ten vytvoří tyto bublinky,“ popsal postup výroby Velčovský. Odolnost proti vandalům bude podle něho stejná jako u jiných skleněných materiálů.

Součástí rekonstrukce byla podle Beránka stavební příprava na založení výtahu pro bezbariérový přístup do stanice. Výtahy však budou postaveny později. „Až po provedení developerské výstavby na povrchu. Podobné to bude u metra Hradčanská, kde čekáme na dokončení projektu nového dejvického nádraží,“ vysvětlil Beránek. U stanice metra Českomoravská bude stavět investiční skupina Kaprain.

Vlaky stanicí pouze projížděly od 6. ledna 2025. Oprava si vyžádala několik víkendových výluk provozu mezi stanicemi Florenc a Vysočanská.

Českomoravská byla poprvé otevřena 22. listopadu 1990. Tehdy byla linka B prodloužena z Florence, Českomoravská byla konečnou stanicí. Tou zůstala do roku 1998, kdy byla linka prodloužena na Černý Most. Loni na jaře město řešilo přejmenování stanice, aby název odkazoval na blízkou O2 arenu. Místopisná komise se tehdy shodla na názvu Aréna Libeň. Přejmenování je podle Beránka odloženo.

Uzavřena je nyní stanice metra na lince A Flora. Kompletní rekonstrukce spojená s výměnou eskalátorů a vybudováním výtahu by měla skončit na přelomu listopadu a prosince. Loni v prosinci se po téměř roční rekonstrukci otevřela zmodernizovaná stanice metra C Pankrác. V minulých letech DPP kompletně opravil stanici linky A Jiřího z Poděbrad, kde přistavěl výtahy pro bezbariérový přístup.

Připravena je oprava stanice na lince metra A Hradčanská, která začne po otevření Flory. Podnik podle dřívějších informací plánuje zahájit kompletní rekonstrukci také ve stanici Želivského.

Praha připravuje přeměnu autobusového nádraží u Českomoravské na náměstí

Praha připravuje přeměnu autobusového nádraží u stanice metra B Českomoravská na náměstí. Měla by navázat na opravu stanice, která dnes po 14 měsících skončila. Nádraží se rozkládá mezi stanicí metra, O2 arenou a obchodním centrem Galerie Harfa. Část pozemků patří magistrátu, další pak Praze 9, investiční skupině Kaprain a majiteli O2 areny – firmě Bestsport. ČTK to řekli starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS) a náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti).

„Čeká nás tady ještě spousta práce. Spolupracujeme s vlastníky pozemků současného autobusového nádraží, abychom udělali architektonickou soutěž, která vytvoří náměstí. Aby když vyjdeme z této nové stanice metra, tomu odpovídal prostor před O2 arenou,“ řekl Portlík. Nové náměstí by podle něho mohlo být hotové zhruba do čtyř let.

Beránek uvedl, že investiční skupina Kaprain připravuje zásadní proměnu okolí stanice. Schůzku s jejím ředitelem má naplánovanou příští měsíc. „Autobusové nádraží by se z větší části mělo vymístit. Stanice Českomoravská je velmi exponovaná a autobusové nádraží v současné podobě nevyhovuje tomu, jak by měl vypadat kvalitní veřejný prostor,“ řekl Beránek. Autobusy by u metra měly podle něho zastavovat i nadále, prostor by však neměl sloužit pro jejich odstavování.

Kaprain zaplatil zhruba 130 milionů korun za obnovu horního vestibulu stanice metra. Na něj stavebně i vzhledově naváže nová administrativní budova, která bude stát hned vedle. V ní budou podle mediálního zástupce Kaprainu Ondřeje Pechara umístěny výtahy, které zajistí bezbariérový přístup do metra. Kaprain nyní čeká na vydání územního rozhodnutí pro stavbu budovy. Kdy bude dokončena, nyní nelze podle Pechara odhadnout.

Firma plánuje v lokalitě rozsáhlou výstavbu. „Na dvě kancelářské budovy, které jsme tu vystavěli, navážeme výrazně větší měrou v rámci projektu Howden, kdy na přibližně 50.000 metrech čtverečních vybudujeme nové centrum Vysočan a Libně,“ uvedl František Dombek z Kaprainu.

Zdroj: ČTK

Německé přístavy: Povinné zapojení přepravních společností

Digitální uvolnění pro dovoz kontejnerů prostřednictvím IT platformy German Ports vstupuje do své finální fáze. Jako poslední skupina účastníků budou přepravní společnosti a řidiči nákladních automobilů povinně zapojeni do procesu. Vyzvedávající společnosti musí zajistit, aby měly platné digitální právo vyzvednutí. To umožňuje terminálům ověřit legitimaci přímo při vstupu na terminál v reálném čase. Prostřednictvím German Ports tak vzniká průběžný digitální řetězec procesů, který pokrývá celý průběh od příjezdu kontejneru až k jeho vyzvednutí v německých přístavech Severního moře a jde daleko za rámec původního procesu uvolnění.

Nový postup uvolnění pod názvem Secure Release Order (SRO) se tak zcela přesouvá do běžného provozu v německých přístavech Severního moře. „Jednotným standardem platným přes přístavy působí přístavy Severního moře jednotně proti pašování drog. 99 procent manipulace s kontejnery se již zpracovává prostřednictvím German Ports. Postupný proces změny od 1. října 2025 zajistil řádný přechod, při kterém byla bezporuchová manipulace s kontejnery nejvyšší prioritou,“ uvádí Marco Molitor, předseda představenstva dbh.

Digitální právo vyzvednutí se stává povinným
V souladu se zákonnými požadavky spolkových zemí Hamburk a Brémy platí nové pravidlo, které bylo často komunikováno také jako stupeň 2, od 23. března v Hamburku a od 25. března 2026 v Bremerhavenu. Vyzvednutí na terminálech společností Eurogate a HHLA v Hamburku a Bremerhavenu je tak možné pouze s platným digitálním právem vyzvednutí. Výjimkou je terminál ve Wilhelmshavenu. Tam zůstává přechodné opatření z právních důvodů aktivní až do nabytí účinnosti dolnosaského zákona o bezpečnosti přístavů.

Nové požadavky pro větší bezpečnost
Pro operativní průběh vyplývají v podstatě dvě změny relevantní pro bezpečnost. Za prvé jsou rezervace slotů možné pouze s platným právem vyzvednutí. Za druhé terminál automatizovaně ověřuje, zda má společnost přiřazená řidiči nákladního automobilu aktuálně platné právo vyzvednutí pro příslušný kontejner v German Ports. K tomu se musí každý řidič identifikovat prostřednictvím IDP systému – například ImpalaID, CONROO nebo Passify.

Doporučení pro bezproblémový start
Pro bezproblémový přechod doporučuje člen představenstva DAKOSY Ulrich Wrage ověřit technické a organizační předpoklady: „Všechny společnosti musí zajistit, aby jejich řidiči byli správně registrováni v používaných IDP systémech a jednoznačně přiřazeni. Kromě toho musí být každá zúčastněná společnost registrována v German Ports.“

Wrage zvláště zdůrazňuje zapojení navazujícího procesu do zabezpečeného a standardizovaného celkového procesu jako jedinečný znak: „Náš proces se nezabývá pouze izolovaně uvolněním, ale bezproblémově, transparentně a srozumitelně integruje všechny účastníky dovozu kontejneru do nového standardu.“

Více než 15 000 uživatelů
V současné době má German Ports více než 15 000 uživatelů pro proces uvolnění s digitálním SRO. Operátory IT platformy jsou dva vedoucí poskytovatelé přístavních IT platforem v Německu – DAKOSY z Hamburku a dbh z Brém.

Zdroj: LOGPR

Realitní investice v regionu CEE loni vzrostly o třetinu. Česko patřilo k hlavním tahounům regionu, domácí kapitál poprvé převládl nad zahraničním

  • Celkové investice do nemovitostí ve střední a východní Evropě vzrostly v roce 2025 na 11,8 miliardy eur – nejsilnější výsledek za posledních šest let.
  • Česká republika patřila k hlavním tahounům regionu s objemem 4,2 miliardy eur a meziročním nárůstem o 155 %.
  • Podíl kapitálu z regionu CEE poprvé dosáhl 65 %, což ukazuje na rostoucí roli lokálních investorů a menší závislost trhu na západoevropském kapitálu.
  • Zájem investorů se vrátil ke kancelářím, průmyslovým halám i hotelům – hotely loni dosáhly rekordního podílu na celkových investicích.

 

Celkové investice do nemovitostí v sedmi zemích střední a východní Evropy[1] vzrostly v roce 2025 o 34 % na 11,8 miliardy eur, což je nejsilnější výsledek za posledních šest let. Česká republika byla nejdynamičtějším trhem regionu – objem transakcí zde dosáhl 4,2 miliardy eur, meziročně o 155 % více. Český trh se tak na celkovém regionálním objemu podílel přibližně 36 % a významně přispěl k celkovému růstu CEE. Vyplývá to z analýzy realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield CEE Investment Market Update H2 2025.

 

Nejvýraznějším trendem loňského roku byl nástup místních investorů. Ti financovali 65 % všech transakcí v regionu. Před pár lety přitom dominoval zahraniční kapitál. Rok 2025 však ukázal výrazné posílení lokálních investorů. Čeští investoři navíc nebyli aktivní pouze doma, ale nakupovali nemovitosti i na Slovensku a v Polsku.

Polsko zůstalo s objemem 4,5 miliardy eur největším trhem, přičemž nejvíce se tam obchodovalo s průmyslovými a logistickými nemovitostmi. Slovensko zažilo jeden z nejsilnějších roků ve své historii, a to především díky velkým transakcím průmyslových areálů.

„Trh se po období nejistoty vrací do normálu. Ceny nemovitostí se ustálily, financování je opět dostupnější a do regionu se vrací i zahraniční institucionální investoři,“ říká Marie Baláčová, vedoucí týmu Business Development Services pro region CEE a Nordics ve společnosti Cushman & Wakefield. „U prémiových kancelářských budov a logistických center v lokalitách s omezenou nabídkou začínají ceny opět mírně růst.“

 

Největší zájem investorů loni přitahovaly kancelářské budovy, které tvořily necelých 36 % všech transakcí v regionu. Na druhém místě skončily průmyslové a logistické nemovitosti s podílem přibližně 26 %, podpořené rostoucí poptávkou po skladech v souvislosti s rozvojem e-commerce a přesunem výroby blíže k evropským trhům. Maloobchodní nemovitosti – zejména menší retailové parky se zbožím pro každodenní potřebu – si udržely stabilní podíl přes 23 %. Hotely dosáhly rekordního podílu 9 %, což odráží obnovený zájem investorů o tento typ nemovitostí po letech opatrného přístupu.

Důležitým signálem pro trh je vývoj tzv. kapitalizačních měr (prime yields) – ukazatele, který poměřuje roční příjmy z pronájmu k celkové ceně nemovitosti a slouží jako základní měřítko jejího ocenění. Po období zdražování peněz, kdy tyto ukazatele rostly a ceny nemovitostí klesaly, došlo v roce 2025 k jejich stabilizaci. U prémiových kancelářských budov v Praze a Varšavě a u logistických center v Polsku a Česku začínají ceny nemovitostí opět mírně stoupat, což naznačuje rostoucí důvěru investorů v dlouhodobou hodnotu těchto aktiv.

Investice do nemovitostí loni podpořily i silné základy trhu. Neobsazenost skladových a logistických prostor se v regionu stabilizovala na přibližně 6,8 %, přičemž poptávka po pronájmech zůstávala vysoká. U kancelářských budov pak napříč regionem výrazně poklesl počet nově dokončených projektů, což postupně snižuje podíl neobsazených prostor. Hotely v regionu zaznamenaly jeden z nejsilnějších provozních výsledků vůbec: průměrné tržby na jeden pokoj vzrostly meziročně o téměř 9 %, což je zhruba čtyřikrát více než evropský průměr.

 

Do roku 2026 vstupuje region se stabilními cenami nemovitostí a rostoucím zájmem investorů. Mezi hlavní rizika patří případná eskalace geopolitického napětí, tempo poklesu úrokových sazeb a vliv rozšiřující se umělé inteligence na poptávku po kancelářských prostorách, zejména v sektorech sdílených služeb a zákaznických center, které jsou pro některé trhy ve střední a východní Evropě klíčové.

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

Plzeň spustila městský bikesharing. Do ulic vyjelo 300 sdílených elektrokol

Město Plzeň spustilo novou službu sdílených elektrokol Pilsen Bike, která rozšíří možnosti městské mobility. Provoz odstartoval 17. března a do konce tohoto měsíce bude za vhodného počasí nasazeno do ulic západočeské metropole 300 elektrokol. Bikesharing, který bude fungovat sezónně vždy od 1. března do 30. listopadu, pro město zajišťují Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP), finančně jej rovněž podpoří Plzeňský kraj.
„Sdílená kola jsou přirozeným doplněním hromadné dopravy a dávají lidem další možnost, jak se po Plzni rychle, pohodlně a ekologicky pohybovat. Kola budou rozmístěna na 156 stanovištích po celém městě, a to nejen v centru, ale i v okrajových částech včetně všech konečných zastávek MHD. Půjčení kola je velmi jednoduché – buď přiložením bankovní karty přímo na kolo, nebo prostřednictvím aplikace Virtuální Plzeňská karta. Věřím, že právě jednoduchost systému, dostupná cena a propojení s předplatným na veřejnou dopravu přispějí k tomu, že si služba rychle najde své uživatele a stane se běžnou součástí městské dopravy,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.
Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu. Kola jsou určena pro uživatele starší 15 let a mohou si je vypůjčit dvěma způsoby. Buď přes bezkontaktní platební systém, tzv. Tap&Ride, nebo aplikaci Virtuální Plzeňská karta. Při využití první možnosti klient přiloží bankovní kartu k terminálu na kole. Jakmile se rozsvítí zadní světlo červeně, je výpůjčka zahájena. Částka se strhne automaticky při jejím ukončení. V mobilní aplikaci uživatel otevře záložku Bikesharing, naskenuje QR kód na kole nebo si kolo vybere v mapě a zahájí jízdu. Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu www.pmdp.cz/bike.
„Cena výpůjčky je jedna koruna za minutu. Předplatitelé veřejné dopravy, tedy PMDP i IDPK, s alespoň měsíčním kupónem mohou využít patnáct minut zdarma až dvakrát denně,“ doplnil náměstek Aleš Tolar.
„Sdílená elektrokola jsou vybavena pěti stupni přípomoci a jejich dojezd může dosáhnout až 100 kilometrů. Naši technici budou průběžně měnit baterie za plně nabité, takže si uživatelé vždy vypůjčí kolo s dostatečnou kapacitou. Aktuální dojezd s elektrickou přípomocí navíc uvidí přímo v aplikaci Virtuální Plzeňská karta a také na displeji samotného kola. Maximální rychlost elektrokol je z bezpečnostních důvodů omezena na 25 km/h. Tyto parametry společně zajišťují, že elektrokola představují rychlý, pohodlný a spolehlivý způsob dopravy po městě,“ popsal technický ředitel PMDP Tomáš Holubář.
Letáky s důležitými informacemi o službě budou dostupné v zákaznických centrech PMDP a infocentrech města Plzně. Jízda na sdílených bicyklech podléhá zákonu o provozu na pozemních komunikacích, tedy cyklista mladší 18 let musí mít helmu, uživatelé nesmí jezdit po chodníku ani přes přechod pro chodce, pokud nesesednou a nejdou pěšky.
„Plzeň je přirozeným dopravním centrem celého regionu a denně sem dojíždějí tisíce lidí z okolních obcí. Sdílená kola proto nevnímáme jen jako městskou službu, ale jako další článek navazující na veřejnou dopravu v kraji. Chceme lidem usnadnit poslední část jejich cesty – od vlaku nebo autobusu do práce, školy či za službami,“ sdělil náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast dopravy Pavel Čížek.
Partnerem služby sdílených elektrokol v Plzni je technologická společnost Mastercard. Platební funkce Tap&Ride je součástí technologického řešení dodávaného společností Freebike (dodavatel elektrokol), přičemž Mastercard poskytuje podporu v oblasti platebních standardů, certifikace a uvedení řešení do praxe. Díky tomu mohou uživatelé službu využívat bez registrace či stahování aplikace – elektrokolo lze odemknout přiložením bezkontaktní karty, mobilu nebo chytrých hodinek. Do českého prostředí tak přichází model, který je již ověřený v zahraničí a staví na jednoduchém, bezpečném a okamžitě použitelném způsobu platby.
„Moderní technologie dávají smysl jen tehdy, když lidem skutečně usnadňují každodenní život. Řešení Tap&Ride přináší jednoduchý princip, který odstraňuje zbytečné bariéry a zpřístupňuje moderní služby opravdu každému. Ukazuje, že inovace nemusí být složitá – důležité je, aby byla intuitivní, bezpečná a okamžitě použitelná. Těší mě, že Plzeň se zařadila mezi evropská města, která inovace využívají prakticky a ve prospěch svých obyvatel i návštěvníků,“ řekla generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Jana Lvová.
Před jízdou musí každý uživatel zkontrolovat technický stav kola. Světla jsou automatická, zapnou se při začátku výpůjčky a po ukončení zhasnou. Jediné, co si může cyklista nastavit, je výška sedadla, případně úroveň přípomoci elektromotoru v mobilní aplikaci. Automaticky je vždy nastavena na nejvyšší úroveň. Výměna baterií bude probíhat v terénu a budou ji zajišťovat zaměstnanci PMDP, stejně jako servis, opravy, údržbu, svoz a rozvoz kol po městě.
Veškerá poškození, nehody, špatně zaparkovaná kola apod. mohou lidé hlásit v aplikaci, na infolince PMDP, přes formulář na webu www.pmdp.cz/bike nebo na e-mailu bike@pmdp.cz.
Smlouva mezi městem Plzní a PMDP je uzavřena do roku 2029. Město Plzeň za kompletní tříletý provoz systému zaplatí PMDP 25 milionů korun včetně DPH, projekt bude spolufinancován Plzeňským krajem částkou 5 milionů korun.
Zdroj: PMDP

Středočeský kraj dá obcím na opravy silnic po výkopových pracích 100 mil. Kč

Středočeský kraj chce letos opět otevřít dotační fond pro obce na opravy silnic po výkopových pracích, třeba po stavbě kanalizace či opravě plynovodu. Letos v něm má být 100 milionů korun, loni to bylo 92,5 milionu Kč. Rozhodli o tom krajští radní, souhlasit s tím musejí ještě zastupitelé, informovala ČTK mluvčí hejtmanství Zuzana Žídková.

Obce díky prostředkům z fondu nemusejí vozovku pouze záplatovat, ale mohou ji obnovit v celé šíři. Za pět fungování fondu tyto prostředky využilo už téměř 100 obcí.

Loni kraj vyčlenil ve fondu nejprve 75 milionů korun, poptávka ale byla vyšší. Nakonec se vyčerpalo 92,5 milionu korun. „Proto padlo rozhodnutí přidat více peněz,“ uvedl krajský radní pro silniční dopravu Josef Pátek (ODS). Pokud by letos vyčleněných 100 milionů Kč nestačilo, bude se hejtmanství stejně jako loni snažit zajistit další zdroje.

Zdroj: ČTK

Aerolinky chtějí odklad používání syntetických paliv, varují před zdražováním

Evropské letecké společnosti žádají Evropskou unii o odklad povinného používání syntetických paliv. Zároveň v souvislosti s válkou na Blízkém východě varují před zdražováním letenek. Informuje o tom agentura Reuters.

Evropská unie chce aerolinky přimět používat určité množství syntetického zeleného leteckého paliva (eSAF). Nová pravidla mají začít platit od roku 2030.

„Žádáme, aby bylo zavedení povinného používání eSAF odloženo, dokud nebude eSAF skutečně k dispozici,“ uvedl na tiskové konferenci v Bruselu, kde se dnes sešli šéfové evropských aerolinek, generální ředitel společnosti easyJet Kenton Jarvis.

Palivo eSAF (electronic Synthetic Aviation Fuel) je typ syntetického leteckého paliva, které se řadí mezi takzvané udržitelné letecké palivo. Vyrábí se chemickou cestou, nikoliv z ropy. Je o ně velký zájem a poptávka vysoce převyšuje nabídku.

Podobný požadavek jako letecké společnosti adresovali Bruselu už dříve výrobci automobilů.

Hlavní letecké společnosti dnes také varovaly před zvyšováním cen letenek, pokud bude v dalších měsících pokračovat růst cen paliv způsobený válkou v Íránu. Vyzvaly cestující, aby si letenky rezervovali včas, a vyhnuli se tak dodatečným nákladům.

Válka na Blízkém východě pokračuje třetí týden. Vojenský konflikt uvrhl letectví do chaosu. Množství letů bylo zrušeno nebo přesměrováno a většina vzdušného prostoru nad Perským zálivem je stále uzavřena kvůli obavám z raketových a dronových útoků.

Ceny leteckého paliva prudce vzrostly, což zvýšilo provozní náklady. Evropské ceny se od začátku amerických a izraelských útoků na Írán koncem února zdvojnásobily a asijské ceny vzrostly téměř o 80 procent. Většina evropských dopravců je chráněna smlouvami o zajištění cen pohonných hmot, platnost těchto dohod ale v nadcházejících měsících vyprší.

Zdroj: ČTK

Provoz na dálnicích v ČR stoupl od roku 2020 o 12 %, nejvytíženější je D1 u Prahy

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106.976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

„Dopravní data jednoznačně ukazují, že provoz na českých dálnicích rychle roste, a je proto důležité držet vysoké tempo výstavby a zároveň zvyšovat kapacitu nejvytíženějších úseků. V letošním roce zahájíme výstavbu nových částí klíčové dálnice D35, posledního úseku D11 směrem na Polsko, dálnice D6 u Karlových Varů, D55 na Olomoucku i D48,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Zahájené by podle něj měly být také stavby dalších obchvatů, například Břeclavi, Znojma, Bučovic, Pelhřimova nebo Plas.

Na dálnici D1 vzrostl provoz po celé její délce. Například mezi Modleticemi a Všechromy ve Středočeském kraji projelo loni denně v průměru 102.884 vozidel, což je proti minulému sčítání o 28 procent více. Na úseku mezi exity Brno-centrum a Brno-jih byl nárůst asi pětinový, denní průměr činil 91.935 aut, z toho téměř 18.000 tvořila nákladní doprava. O více než třetinu přibylo od posledního sčítání aut mezi Jihlavou a Velkým Beranovem. Na Pražském okruhu mezi Ořechem a Jinočany projelo loni denně v průměru 85.596 vozidel, což je nárůst téměř o 17 procent. Podle ŘSD to potvrzuje potřebu dostavby okruhu i rozšíření některých jeho částí.

Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla se v posledních letech výrazně projevuje boom v budování dálnic. Nárůst intenzity dopravy je podle dat výrazně vyšší na dálniční síti než na silniční. „Tento trend lze považovat za pozitivní z hlediska bezpečnosti dopravy, neboť dálnice jsou výrazně bezpečnější než silnice. Zároveň je to pro nás závazek do budoucna dostavět v co nejkratší možné době základní dálniční síť. Výsledky sčítání na D0 mimo jiné ukazují nutnou potřebu dostavby Pražského okruhu, kde jsme na chybějící severní části od loňského podzimu obeslali kvůli výkupu pozemků již polovinu majitelů,“ uvedl Mátl.

Nárůst nákladní dopravy podle Mátla přináší vyšší příjem z mýtného a dálničních známek, který pokryje náklady na údržbu dálnic a silnic první třídy, včetně provozu ŘSD. „Na dálničních známkách včetně mýta se vybere vysoce přes 20 miliard,“ řekl Mátl. Problémem jsou podle něj přetížené kamiony, kvůli kterým se musí silnice častěji opravovat. „Zde skutečně musíme zlepšit systém vysokorychlostního vážení a vůbec principu vážení vozidel a zamezit tomu, aby kamiony jezdily přetížené,“ doplnil.

Data podle ŘSD zároveň potvrzují význam nových dálničních úseků a obchvatů. Například na silnici I/35 u Zámrsku na Orlickoústecku klesla intenzita dopravy z téměř 12.000 na 5400 vozidel denně, protože část aut přešla na nově vybudované úseky dálnice D35. Jihovýchodní obchvat Otrokovic na Zlínsku na D55 zprovozněný roku 2021 odvedl podle dat ze silnice I/55 polovinu aut, jež tam jezdila v roce 2020.

Na silnicích první třídy projelo loni v průměru 9600 aut denně, což je proti minulému sčítání nárůst téměř o šest procent. Nejzatíženějším úsekem je silnice I/7 u napojení na Pražský okruh, kde denní intenzita dosáhla 65.089 vozidel.

Celostátní sčítání dopravy se v Česku dělá v pětiletých intervalech. Loni se do něj zapojilo asi 2700 lidí, kteří sledovali provoz na více než 6800 úsecích. Využito bylo i 400 automatických sčítačů. Sčítání vyjde téměř na 54 milionů Kč bez DPH. Výsledky slouží mimo jiné jako podklad pro plánování dopravních staveb a údržby. Předběžné výsledky jsou k dispozici na webu ŘSD, finální data budou v červnu.

Zdroj: ČTK

Logistické podniky by měly upřednostňovat údržbu vozidel: Studie

Nová data průzkumu společnosti Tech.co odhalila, že téměř čtvrtina (22%) amerických logistických podniků upřednostňuje údržbu vozidel v době, kdy velké nepředvídané poruchy způsobily nárůst provozního tlaku.

„Nejnovější data z výzkumu Tech.co ukazují, že preventivní údržba je nyní hlavní prioritou pro 70% logistických firem. To signalizuje přechod od reaktivního řízení krizí k strategické ochraně,“ říká editor Tech.co Jack Turner. „Vzhledem k současné nestabilnosti v průmyslu vidíme, že společnosti podnikají kroky k investicím nyní a chrání se tak v budoucnosti. Tento krok je zásadní, protože společnosti se snaží udržet určitou kontrolu tam, kde mohou, tváří v tvář stále větším výzvám a narušení dodavatelského řetězce.“

Klíčové poznatky:

· Index operačního tlaku dosáhl své nejvyšší hodnoty (44) v únoru, což zdůrazňuje nedávný nárůst operačního tlaku pocítěného v amerických logistických podnicích.

· Zjištění ukazují, že velké nepředvídané poruchy byly hlavní příčinou zvýšeného operačního tlaku, protože 30% logistických podniků uvedlo, že velké nepředvídané poruchy způsobily nárůst operačního tlaku.

· Silné počasí mohlo také přispět k tak výraznému nárůstu tohoto ukazatele, protože bouře Fern zasáhla jih a severovýchod v lednu a narušila trh s nákladní dopravou.

· 70% amerických logistických firem upřednostňujících údržbu vozidel se zaměřuje na preventivní údržbu jako na své hlavní opatření údržby vozidel. Řešení mechanických problémů (52%); upgrade/výměna součástí (51%); zajištění souladu s bezpečnostními předpisy (49%); a zlepšení účinnosti spotřeby paliva (40%) zůstávají také běžnými prioritami.

· Náklady na údržbu vozidel vzrostly o 3 procentní body od ledna do února a zůstaly hlavní prioritou.

Únor přinesl nárůst špatných pracovních podmínek, protože řidiči byli vystaveni přísnějším podmínkám jízdy a potenciálně delším hodinám kvůli nepředvídatelným zpožděním.
Více silničních nehod zvýšilo cenu pojištění.
Americké logistické firmy upřednostňující údržbu vozidel se zaměřují na preventivní údržbu jako na své hlavní opatření údržby vozidel.

Zdroj: Food Logistics

Jihočeský kraj letos dá na opravy silnic nižších tříd 600 milionů korun

Jihočeský kraj letos investuje do oprav silnic druhé a třetí třídy přibližně 600 milionů korun. Na rozdíl od minulých let nepočítá s tím, že mu na rekonstrukce přispěje Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Kraj proto předpokládá, že všechny opravy silnici nižších tříd zaplatí ze svého rozpočtu. ČTK to řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko).

SFDI přispěl loni na opravu silnic druhé a třetí třídy v celém Česku dvěma miliardami korun. Na Jihočeský kraj z toho připadlo zhruba 11 procent. Loni tak region od fondu získal na opravy 213 milionů korun. „Peníze směřují na běžnou údržbu jako frézování poškozeného povrchu a pokládání nového asfaltu,“ uvedl Kuba.

Jihočeský kraj ročně opraví desítky kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Kuba dodal, že v minulosti SFDI rozděloval mezi kraje na opravy vozovek až čtyři miliardy korun, postupně se však částka snížila na polovinu. Letos návrh zatím garantuje podporu jen v případě dobrého hospodářského výsledku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). „Pokud se podaří ŘSD dobře vysoutěžit různé stavby dálnic a silnic prvních tříd, máme příslib, že by ušetřené peníze šly právě do krajů na údržbu silnic nižších tříd. Mohlo by se jednat až o dvě miliardy korun pro celou republiku. Ale spíš počítáme s tím, že si všechny opravy zaplatíme sami,“ řekl hejtman.

Jihočeský kraj letos plánuje hospodařit se schodkem 3,2 miliardy korun. Rozpočet předpokládá s příjmy téměř 27,5 miliardy korun a výdaji 30,7 miliardy korun. Na stavbu silnic nebo mostů uvolní více než miliardu korun.

Na jihu Čech je podle údajů ministerstva dopravy z loňského roku 5437 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Více jich je pouze ve Středočeském kraji a to 8626 kilometrů. Do středních Čech proto loni putoval na opravu krajských vozovek ze SFDI nejvyšší příspěvek v hodnotě 338 milionů korun. V celém Česku je 48.712 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

SITL