Domů Blog

Letiště Praha mění část vedení, na pozice tří ředitelů vypsalo výběrová řízení

Letiště Praha hledá tři nové ředitele, skončil ředitel interního auditu Filip Zelinger a ze společnosti odchází také ředitel corporate governance Jiří Kautský a ředitelka marketingu a komunikace Eva Krejčí. Na jejich pozice byla vypsána výběrová řízení. Informoval o tom server Zdopravy.cz. K 1. srpnu nastoupil do vedení letiště Radomír Lašák, který v čele státního podniku vystřídal Jiřího Pose. Letištní odbory jsou kvůli výběru Lašáka ve stávkové pohotovosti a výhrady k personální změně má i opozice.

Se třemi řediteli se podle mluvčí Letiště Praha Denisy Hejtmánkové společnost rozešla po vzájemné dohodě. „Pan Filip Zelinger ukončil své působení ve firmě Letiště Praha k včerejšímu dni (k pondělí 10. srpna, pozn.red.), pan Kautský a paní Krejčí jsou ve firmě do konce srpna,“ sdělila ČTK mluvčí.

Do Letiště Praha naopak nastoupila Soňa Bergmannová (dříve Křítková). „Paní Soňa Bergmannová zastává pozici asistentky předsedy představenstva Letiště Praha Radomíra Lašáka,“ uvedla Hejtmánková. Bergmannová dříve působila jako šéfka strategické komunikace společnosti Agrofert, dále v Ředitelství silnic a dálnic nebo na ministerstvu průmyslu a obchodu. V minulosti ona i Lašák pracovali ve skupině ČEZ.

Pos, kterého Lašák vystřídal, vedl letiště od roku 2021 a mezi lety 2011 a 2014. Jeho funkční období končilo koncem srpna, proto ministerstvo financí vypsalo v květnu výběrové řízení na člena představenstva s odpovědností za řízení společnosti. Začátkem července oznámilo, že v něm uspěl Lašák, který stál v letech 2006 až 2009 v čele Českých aerolinií (ČSA). Kvůli negativnímu přijetí jeho výběru ministerstvo ve snaze uklidnit situaci jeho nástup o měsíc urychlilo.

Období Lašákova působení v ČSA provázely zhoršující se hospodářské výsledky, propouštění zaměstnanců a příprava privatizace, kterou přerušila hospodářská krize. V ČSA pak pokračovaly roky ekonomických problémů a dopadů pandemie covidu-19. Poslední komerční let ČSA pod kódem OK v Praze přistál v říjnu 2024.

Kvůli obavám o další směřování Letiště Praha pod vedením Lašáka pět odborových organizací působících na letišti vyhlásilo od 21. července stávkovou pohotovost. O dalším postupu se odboráři rozhodnou na základě Lašákových kroků, po 100 dnech ve funkci se mají setkat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), aby zhodnotili jeho kroky.

Nejistotu v nich současně vyvolalo i prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO) o možném uvedení části akcií Letiště Praha na burzu v roce 2028. Za další potíž odbory označily absenci informací ohledně změn ve struktuře, řízení a financování provozu letiště, včetně zásahů do personálního stavu zaměstnanců.

Společnost Letiště Praha, která provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšila loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) stoupl v roce 2025 také o 800 milionů na 5,1 miliardy korun. Ruzyňské letiště loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, meziročně o 1,4 milionu více.

Zdroj: ČTK

Silničáři zahájili opravy povrchu vozovky v jižní části Pražského okruhu

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo opravovat povrchy vozovky na dvou jižních úsecích Pražského okruhu. Nejprve zrekonstruuje část mezi Kunraticemi a Hodkovicemi, následně mezi křížením s dálnicí D1 a Jesenicí. Práce za necelých 144 milionů korun bez DPH potrvají do října. Po dobu oprav bude v obou směrech veden provoz dvěma zúženými jízdními pruhy. ŘSD o tom informovalo v tiskové zprávě.

Opravy se týkají úseků mezi nultým a třetím kilometrem a mezi 82,5 a 76,6 kilometrem okruhu včetně mimoúrovňových křižovatek. ŘSD při nich zbrousí horní vrstvu vozovky, což má mimo jiné zlepšit protismykové vlastnosti povrchu a snížit hluk projíždějících aut. Vybroušený povrch silničáři zpevní postřikem, který zvýší odolnost proti loupání a drolení způsobenému zejména těžkými nákladními auty. Silničáři také opraví spáry, aby do konstrukce nezatékalo.

„Před samotným broušením opravíme ještě drobné trhliny speciálním plastbetonem. Ten je proti klasickému betonu pevnější a tvrdší, protože je smíchaný s pryskyřicí, křemičitým pískem a drobným kamenivem, který na silnici velmi rychle tuhne,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Součástí prací bude také výměna svodidel, obnova vodorovného značení a modernizace telematiky.

Zdroj: ČTK

Výpadek peněz na silnice může podle hejtmana omezit investice Pardubického kraje

Pardubickému kraji letos budou chybět desítky milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na opravy silnic druhé a třetí třídy. Kraje je letos poprvé od roku 2015 nedostanou. Pokud se výpadek bude opakovat i v dalších letech, může to omezit peníze na zdravotnictví, sociální péči a školství, řekl ČTK hejtman Martin Netolický (3PK).

„Je to záležitost, která pro nás znamená výpadek. To znamená, že musíme nahradit finanční prostředky z vlastních zdrojů. Letos to nějakým způsobem zvládneme, ale v dalších letech to pravděpodobně možné nebude,“ řekl Netolický.

Pardubický kraj spravuje zhruba 3135 kilometrů silnic. Na jejich opravy v posledních letech vynakládal přibližně 1,5 až dvě miliardy korun ročně, část peněz získával také z evropských fondů. Podle Netolického ale ani tato částka nestačí na průběžnou obnovu celé sítě.

Kolik oprav může výpadek státních peněz znamenat, záleží na výši částky, kterou by kraj od státu získal. V roce 2023, kdy stát poskytl krajům na silnice šest miliard korun, Pardubický kraj dostal zhruba 350 milionů. Při současných cenách by podle Netolického tato částka odpovídala opravě asi 35 kilometrů silnic.

„V současné době můžeme počítat, že jeden kilometr silnice stojí zhruba deset milionů korun. V loňském roce dostal Pardubický kraj ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic druhých a třetích tříd 126 milionů korun,“ řekl Netolický.

Podle hejtmana nemůže kraj chybějící peníze na silnice dlouhodobě nahrazovat ze svého rozpočtu, protože by se pak nedostávaly na další oblasti. „Chystáme poměrně hodně akcí v oblasti zdravotnictví a sociální péče a zároveň školství. A to jsou oblasti, které jsou nám svěřeny stejně tak jako silniční síť,“ uvedl hejtman.

Netolický zároveň dlouhodobě kritizuje nynější rozdělení daňových příjmů mezi stát a kraje. Podle něj rozpočtové určení daní některé kraje znevýhodňuje. „Stávající situace je prostě nespravedlivá,“ řekl Netolický.

Uvedl, že o problému mluvil také s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) při jeho pondělní návštěvě Pardubického kraje. Hejtman by byl rád, kdyby Asociace krajů zesílila tlak na vládu. Podle něj by kraje měly prosazovat své společné zájmy bez ohledu na stranickou příslušnost. „Divil bych se, že se ve státním rozpočtu, který je v řádu bilionů korun, nenajdou čtyři miliardy na silnice druhých a třetích tříd,“ řekl Netolický.

Zdroj: ČTK

e15: Zero Carbon míří na koleje. Biomasa má nahradit tisíce kamionů

Nejdřív zastřešení, nyní eskalátory. Nástupiště na Smíchově se mění před očima

Modernizace nádraží na pražském Smíchově běží naplno. Výrazně pokročily zejména práce na stávajícím třetím a zcela novém čtvrtém nástupišti. Pro veřejnost se otevřou v říjnu, nyní dostávají vybavení v podobě přístřešků a také eskalátorů. Stavba postupuje do další fáze, od zítřka dojde k výluce jedné koleje mezi Smíchovem a Radotínem. S navigací po nádraží pomohou cestujícím koordinátoři. 

Obě nástupiště, která se zprovozní v říjnu, mají hotové zastřešení a instalují se na nich přístřešky a čekárny. Současně probíhá pokládka dlažby a osazují se eskalátory na budovanou lávku, která propojí Smíchov, Radlice a zajistí i přímý přístup k vlakům. Mezi oběma nástupišti se už pokládají koleje.

Pokračuje výstavba moderní technologické budovy a práce na železničních mostech směrem k hlavnímu nádraží. Vlaky už jezdí po zprovozněné koleji na nové konstrukci přes Nádražní ulici, na přemostění Hořejšího nábřeží využívají provizorní ocelový most.

Zároveň se v předstihu staví některé části budoucího autobusového terminálu, který je investicí pražského magistrátu. Tento postup dohodla Správa železnic s městem, aby následná výstavba celého terminálu zasáhla do provozu vlaků co nejméně.

Stavba teď vstupuje do další etapy, která přinese dřívější zahájení už plánované výluky jedné koleje mezi Smíchovem a Radotínem. Ta měla původně začít 19. srpna, nově začne už zítra.

V souvislosti s nižší kapacitou trati pojedou ranní vlaky mezi hlavním nádražím a Radotínem a odpolední vlaky v opačném směru odklonem, neobslouží proto Velkou Chuchli a Smíchov. Další spoje vynechají zastávku ve Velké Chuchli, nevyjedou ani některé ranní vlaky spojující Radotín se Smíchovem. Toto omezení se ale týká jen tří ranních spojů v pracovní dny a nebude mít zásadní dopad. S orientací přímo na nádražích budou cestujícím pomáhat koordinátoři. Rozsah omezení se pak změní od příští středy. Podrobné informace k jednotlivým spojům jsou k dispozici v aplikacích a na webech jednotlivých dopravců a ROPID.

Důvodem je kanalizační stoka v prostoru stavby, která vede v jiné poloze, než předpokládala původní dokumentace, a její technický stav si vyžádal doplnění stavebních a bezpečnostních opatření. Dřívější zahájení výluky umožní předejít výrazně delším omezením provozu v podzimních měsících a dodržet harmonogram stavby.

Zhotoviteli prací jsou společnosti Metrostav TBR, OHLA ŽS, Elektrizace železnic Praha a Hochtief CZ. Stavební náklady dosahují 3 888 251 805 korun.

Termín dokončení stavby je v závěru roku 2028. V té době už by měla probíhat rekonstrukce nádražní budovy, která se plánuje v letech 2028 až 2030.

Realizace stavby i instalace moderního zabezpečovacího zařízení ve stanici Praha-Smíchov jsou spolufinancovány EU z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Maximální výše dotace na stavbu bude činit 137 083 933 eur (cca 3,3 miliardy korun) a na instalaci ETCS 2 846 310 eur (cca 69 milionů korun). Akce je finančně podpořena také z úvěru Evropské investiční banky v rámci projektu Czech Rail TEN-T and Safety. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Zdroj: Správa železnic

Modernizace vozovny ve Slatině pokročila do další fáze. Stavbaři začali montovat konstrukci nové haly

Modernizace vozovny Dopravního podniku města Brna (DPMB) ve Slatině pokročila do další fáze. Po dokončení přípravných prací, demolic a založení stavby zahájili stavbaři montáž prefabrikované konstrukce nové trolejbusové haly. Ta bude součástí rozsáhlého areálu, který do poloviny roku 2028 výrazně navýší kapacitu vozovny i kvalitu zázemí pro údržbu vozidel.

Na stavbě zhotovitel v uplynulých měsících dokončil výkopy stavební jámy, pilotové založení budoucí trolejbusové haly i parkovacího objektu. Současně proběhlo přemístění provozů a demolice původních objektů. Od konce července pokračuje i demolice staré trolejbusové haly.

„Stavba vstoupila do další viditelné fáze. Zahájili jsme montáž prefabrikované konstrukce nové trolejbusové haly, která bude tvořena celkem 2 350 díly. Jen nosných sloupů zde bude celkem 130. Jde o významný milník celé stavby, protože se areál začíná měnit doslova před očima. Těší nás, že stavba zatím běží dle dohodnutého harmonogramu,“ řekl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Modernizace probíhá za plného provozu vozovny. Součástí stavby jsou proto i dočasné přesuny některých pracovišť, příprava provizorního archivu nebo přeložky inženýrských sítí. Aktuálně pokračují práce na přípravách kabelovodu mezi měnírnou v ulici Bělohorská a vozovnou a zpracovává se projektová dokumentace dalších částí stavby.

Nový areál nabídne dvoupodlažní parkovací objekt pro autobusy a trolejbusy, halu denní údržby, novou myčku, zázemí pro zaměstnance i modernější dopravní napojení. Kapacita pro odstavení trolejbusů vzroste z dnešních 43 na přibližně 75 vozidel. Počet autobusů zůstane zachován, nově budou parkovat v prvním podlaží parkovacího objektu.

„Takto rozsáhlou modernizaci realizujeme metodou Design & Build a současně za plného provozu vozovny. Je to náročné jak z hlediska organizace stavby, tak koordinace jednotlivých profesí. Díky pečlivému plánování se nám ale daří zachovat běžný provoz vozovny i městské hromadné dopravy bez omezení pro cestující,“ doplnil projektový manažer společnosti GEMO, a.s., Radek Nepustil. 

Modernizace vozovny ve Slatině představuje investici za 1,091 miliardy korun bez DPH. Dokončení stavby je plánováno na polovinu roku 2028.

Zdroj: DPMB

Parlamentní zpráva naznačuje, že silniční nákladní doprava je v Británii 78x nebezpečnější než železniční

Přesun většího podílu silniční nákladní dopravy na železnici by mohlo výrazně snížit počty úmrtí a zranění na silnicích a omezit dopravní kongesce i emise uhlíku, jak vyplývá z nové zprávy vypracované na žádost mezistranické parlamentní skupiny pro bezpečnost dopravy.

Studie, kterou vypracovala poradenská společnost Transafe specializující se na bezpečnost pozemní dopravy, porovnávala přepravu nákladu po silnici a po železnici pomocí speciálně vyvinutého modelu pro úmrtí a zranění. Zjistila, že silniční nákladní doprava vykazuje bezpečnostní riziko nejméně 78krát vyšší než železniční nákladní doprava, ačkoli autoři uznali, že omezenost dostupných údajů a rozdíly mezi systémy hlášení bezpečnosti na silnicích a železnici znamenaly, že srovnání vyžadovalo řadu předpokladů.

Zpráva uvádí, že přesun většího objemu nákladu na železnici by mohl přispět ke snížení počtu jízd těžkých nákladních vozidel na strategické silniční síti, kde nákladní automobily v současné době najedou ročně přibližně 309 milionů mil.

V roce 2024 činil výkon vnitrostátní nákladní přepravy ve Velké Británii 206 miliard tunokilometrů, z čehož na silniční dopravu připadlo 168 miliard tunokilometrů, na železniční dopravu 17 miliard a na vodní dopravu 21 miliard.

Zpráva zdůraznila, že jediný intermodální nákladní vlak může nahradit až 75 jízd těžkých nákladních vozidel po silnici, zatímco nákladní vlak se stavebním materiálem může nahradit až 129 jízd nákladních vozidel. Ve zprávě se také uvádí, že železniční nákladní doprava produkuje přibližně o 76 % méně emisí CO₂ na tunu než silniční nákladní doprava.

Tyto závěry přicházejí v době, kdy logističtí operátoři stále více investují do rozšiřování kapacity železniční nákladní dopravy v rámci snah o snížení emisí a zvýšení odolnosti dodavatelského řetězce.

Provozovatelé přístavů, mezi nimiž jsou společnosti Associated British Ports a DP World, mezitím ve svých britských přístavech vybudovali železniční napojení, aby motivovali logistické společnosti k přesunu většího objemu nákladu na železnici.

Zpráva uvádí, že britská vláda si stanovila cíl zvýšit výkon železniční nákladní přepravy v tunokilometrech do roku 2050 o 75 %, což má přispět k dosažení cílů v oblasti nulových emisí a ke snížení zatížení silniční sítě. Dále se v ní uvádí, že železniční nákladní doprava již nyní představuje ekvivalent více než 800 milionů mil ujetých těžkými nákladními vozidly, avšak zdůrazňuje, že k maximalizaci přínosů v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí bude zapotřebí dalšího přesunu nákladní přepravy na železnici.

Autoři zprávy dospěli k závěru, že zvýšení kapacity železniční nákladní dopravy by zlepšilo bezpečnost, snížilo emise uhlíku a omezilo dopravní zácpy, a vyzvali k lepšímu sběru dat, který by umožnil přesnější srovnání bezpečnostních výsledků silniční a železniční dopravy, a tím lépe podpořil budoucí investiční rozhodnutí a plánovací politiky.

Zdroj: ŽESNAD

Veřejná interaktivní mapa ŽSR: Moderní nástroj pro cestující a veřejnost

Digitalizace železnic přináší novou úroveň informací

Železnice Slovenské republiky (ŽSR) připravují projekt Veřejné interaktivní mapy ŽSR (VIM ŽSR), která má veřejnosti poskytnout komplexní a přehledný pohled na železniční infrastrukturu, aktuální provoz vlaků, vybavení stanic a další důležité informace. Cílem projektu je soustředit na jednom místě údaje, které dnes cestující často vyhledávají v různých systémech.

Na realizaci projektu, včetně vývoje aplikace VIM ŽSR, se podílí společnost OLTIS Group, která poskytuje své dlouholeté zkušenosti v oblasti informačních technologií a řešení pro dopravu a logistiku.

Nová mapa bude fungovat jako interaktivní webový portál s intuitivním ovládáním a tematickými vrstvami. Uživatel si bude moci vybrat konkrétní oblast zájmu a zobrazit si informace přímo na mapě Slovenska.

Sedm tematických vrstev na jednom místě

Jádrem řešení bude systém samostatných mapových vrstev:

  • Poloha vlaků
  • Informační tabule
  • Železniční stanice a zastávky
  • Přístupnost pro osoby s omezenou pohyblivostí
  • Výluky a mimořádné události
  • Stavby a modernizace
  • Železniční přejezdy

Aktivní bude vždy pouze jedna vrstva, čímž bude zajištěna maximální přehlednost zobrazení.

Uživatelé si zároveň budou moci vybrat mezi dvěma typy podkladových map – jednoduchou jednobarevnou mapou s možností změny barevného schématu a klasickou geografickou mapou.

Poloha vlaků zůstává základem systému

Vrstva Poloha vlaků bude vycházet ze současného řešení dostupného na portálu mapa.zsr.sk. Zachovány zůstanou stávající funkce zobrazení časové a geografické polohy vlaků.

Novinkou bude rozšíření podrobných informací o vlacích. U jednotlivých spojů se zobrazí (složení vlaku, informace o vybavení vagónů, dostupnost Wi-Fi, možnosti pro osoby s omezenou pohyblivostí, třída vagónů, prostory pro rodiče s dětmi a další služby). Cestující tak získají podrobnější přehled ještě před samotnou cestou.

Informační tabule přímo na mapě

Vrstva Informační tabule umožní sledovat odjezdy a příjezdy vlaků v dopravních bodech zobrazených na mapě.

Po kliknutí na konkrétní stanici se zobrazí aktuální informační tabule v upravené podobě přizpůsobené velikosti okna. Praktickou funkcí bude možnost vybrat vlak přímo z tabule a okamžitě zobrazit jeho aktuální polohu na mapě.

Kompletní přehled stanic a zastávek

Vrstva Železniční stanice a zastávky přinese podrobné informace o každém dopravním uzlu.

Po výběru stanice se otevře detail obsahující informace o stanici, bezbariérovost pro osoby s omezenou mobilitou a informační tabule. Díky těmto údajům získají cestující komplexní přehled o vybavení jednotlivých stanic.

Důraz na bezbariérovost

Významnou součástí projektu je vrstva Přístupnost pro osoby s omezenou mobilitou, která bude určena osobám s omezenou mobilitou. Uživatelé budou moci filtrovat stanice podle dostupnosti zvedacích plošin, poskytování asistence při nástupu a výstupu a bezbariérového přístupu.

U jednotlivých dopravních uzlů se zobrazí podrobné informace včetně údajů o nástupištích, na kterých je možné zvedací zařízení využít.

Aktuální výluky a dopravní omezení

Vrstva Výluky a mimořádné události bude informovat o plánovaných i probíhajících omezeních železničního provozu. Uživatel získá přehled o rozsahu výluky, datu zahájení, plánovaném ukončení, náhradní autobusové dopravě (NAD) a dalších provozních omezeních.

Stavení práce a modernizace

Nová vrstva Stavby představí významné investice a modernizační projekty realizované na železniční síti. Zobrazovány budou úsekové stavby, rekonstrukce stanic, technologické modernizace a projekty rozvoje infrastruktury.

Po kliknutí na projekt se uživateli zobrazí podrobnosti včetně názvu stavby, etapy realizace, termínů zahájení a dokončení či stručného popisu projektu.

Výhodou bude také jednoduchá správa údajů prostřednictvím webového editoru určeného pro oprávněné uživatele.

Železniční přejezdy zůstanou součástí mapy

Vrstva Železniční přejezdy naváže na funkce současné Infomapy ŽSR. Veřejnost bude moci vyhledávat železniční přejezdy podle identifikačního označení, zobrazit polohu přejezdu, využívat odkazy na Google Maps, Street View nebo další mapové služby a získat základní informace o přejezdu.

Citlivé interní kontaktní údaje se ve veřejné verzi nezobrazí.

Jedna mapa, spousta informací

Projekt Veřejné interaktivní mapy ŽSR představuje významný krok v digitalizaci železničních služeb na Slovensku. Cestující, osoby se zdravotním postižením, železniční nadšenci i odborná veřejnost získají centralizovaný zdroj aktuálních a praktických informací.

OLTIS Group pomáhá VIM ŽSR naplnit ambici stát se moderním informačním portálem, který propojí provozní data, informace o infrastruktuře a služby pro cestující do jednoho přehledného a uživatelsky přívětivého systému.

Zdroj: oltis group

Zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích pozastavuje sedm německých zemí

Zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích pozastavuje sedm z šestnácti německých spolkových zemích. Čtyři tak učinily minulý týden, další tři se připojily včera. K opatření, které potrvá několik týdnů, přistoupily kvůli nízkému stavu hladiny řek, zejména Rýna, který je důležitou tepnou pro nákladní dopravu. Ministr dopravy Steffen Bilger minulý týden uvedl, že situace na německých řekách se pravděpodobně nezlepší přinejmenším celý srpen.

S nedostatkem vody se potýkají řeky po celém Německu, jsou mezi nimi i největší toky Rýn, Dunaj či Labe. Pro říční dopravu je v Německu zásadní Rýn, který protéká západem země. V posledních týdnech jeho hladina dosahuje stále nových negativních rekordů. Například v Kolíně nad Rýnem řeka minulý týden dosáhla nejnižší úrovně od roku 1816.

Ekonomové přitom varují, že nedostatek vody v německých řekách by mohl mít dopady na celé hospodářství. Ekonom Thilo Schäfer z berlínského Institutu německého hospodářství (IW) minulý týden upozornil, že hrubý domácí produkt (HDP) by se letos mohl kvůli suchu snížit o 0,4 procentního bodu. To znamená, že by německá ekonomika mohla opět stagnovat. Dosud se čekal růst.

Zástupci chemického průmyslu už varovali, že mohou být nuceni omezit výrobu. Řada významných německých chemických společností sídlí na západě Německa v okolí Rýna. Chemický gigant BASF transportuje po řece až 40 procent své výroby v hlavní továrně v Ludwigshafenu.

Nový německý ministr dopravy Bilger proto po čtvrteční schůzce se zástupci přístavů, lodních společností a dalších dopravců řekl, že by dočasně mohlo pomoci, kdyby spolkové země pozastavily zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích. Už minulý týden k tomu přistoupily čtyři – Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc, Dolní Sasko a Sársko. Všechny leží na západě Německa a prvními dvěma protéká Rýn. O uplynulé neděli tak mohly na cestu po německých dálnicích poprvé po dlouhé době vyrazit kamiony.

Dnes oznámily další tři spolkové země, že se k pozastavení zákazu od nadcházejícího víkendu připojí. Jsou jimi Bádensko-Württembersko, Bavorsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Zástupci spedičních firem ovšem v rozhovorech, které poskytli německým médiím, varují, že opatření je pouze „kouřovou clonou“. Přepravním firmám totiž podle nich dlouhodobě chybějí řidiči i vozidla. Podle Hubertuse Gösslinga, který má spediční firmu v západoněmeckém Arnsbergu, navíc lodě mohou přepravovat výrazně více zboží. „Loď naloží 2000 až 3000 tun, kamion 25 tun. Tak si můžete spočítat, kolik nákladních vozů by muselo na silnice vyrazit, aby to zboží převezly,“ řekl.

Protest proti dočasnému povolení nedělní a sváteční jízdy kamionů vyjádřily nejsilnější německý odborový svaz Verdi či organizace na ochranu životního prostředí BUND. Podle ekologů německá vláda bojuje s následky změn klimatu, místo aby se soustředila na boj s příčinami.

Zdroj: ČTK

Praha pořídí přístroje pro kontrolu elektrokol a hluku z motorových vozidel

Pražský magistrát pořídí dva přístroje pro kontrolu dopravních přestupků. První umožní odhalit elektrokola, která byla upravena pro vyšší než povolenou rychlost a nadále nesplňují definici jízdního kola. Druhý odhalí motocykly a automobily, které mají upravené výfukové systémy cíleně způsobující vyšší hluk. O pořízení zařízení, která poslouží při společných kontrolách magistrátu a policie, rozhodli městští radní.

K nákupu mobilního hlukoměru město podle primátorova náměstka Jaromíra Beránka (Piráti) inspiroval Olomoucký kraj, který ho pořídil kvůli hlučným průjezdům motocyklistů jesenickým Červenohorským sedlem. V Praze se problém týká i upravených sportovních automobilů. „V našem případě se jedná o lokality zejména na Praze 1, ale i v dalších částech centra města i dále od něj,“ řekl Beránek.

Nákup hlukoměru město podle schváleného materiálu vyjde na maximálně 350.000 korun. „Budeme schopni s potenciálním pachatelem, přestupcem s pomocí vytočení motoru do vyšších otáček zjistit, jestli vozidlo splňuje platné právní předpisy a jestli třeba nedošlo k nelegálnímu získání razítka od STK (stanice technické kontroly),“ vysvětlil Beránek.

Druhý přístroj, takzvaný mobilní válcový dynamometr, bude sloužit ke kontrolám elektrokol upravených pro vyšší rychlost, než je povolených 25 kilometrů v hodině, která by měla být registrována jako moped či motocykl a způsobují problémy v dopravě. Typicky je podle náměstka využívají kurýři přepravních služeb. „Budeme schopni zjistit, jestli příslušná vozidla kategorie jednostopých elektrických vozítek splňují platné právní předpisy,“ uvedl. Radní pro nákup zařízení v rozpočtu vyhradili 420.000 korun.

Problémy s hlukem z aut v Praze řeší především Praha 1, jejíž radnice kvůli tomu v roce 2024 zavedla v části Starého Města v Dlouhé ulici a jejím okolí zákaz nočního vjezdu automobilů mimo dopravní obsluhu. Terčem zákazu byly podle zástupců městské části mladíci, kteří s oblibou v noci projížděli Starým Městem v okolí Dlouhé ulice v silných vozech či tam pořádali závody.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

MSV