Domů Blog

Firma NVB Line dodávající dopravní značení loni navýšila tržby i zisk

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnosti NVB Line z Kvasic na Kroměřížsku, která dodává dopravní značení a věnuje se i opravám a údržbě silnic, loni vzrostly tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží na 279,9 milionu korun. V meziročním srovnání to bylo o 61,8 milionu korun víc. Firmě stoupl také čistý zisk. Zatímco předloni byl přibližně 14,5 milionu korun, loni přesáhl 19,4 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.

„Rok 2025 byl pro naši společnost obdobím významného růstu, strategických investic a posílení vnitřní stability. Podařilo se nám splnit všechny klíčové cíle, které jsme si na začátku roku stanovili, a zároveň vytvořit pevné základy pro další rozvoj,“ uvedl ve výroční zprávě jednatel a majitel firmy Ivo Balusek.

Firma loni koupila společnost DZ Svoboda Olomouc, která rozšířila její portfolio a podle jednatele posílila pozici NVB Line na trhu. Zároveň podnik koupil v Olomouci areál včetně vybavení, což umožní jeho další expanzi. „Tyto investice představují dlouhodobý přínos a umožní nám efektivně reagovat na rostoucí poptávku i budoucí výzvy,“ uvedl Balusek.

Podnik loni zaměstnával v průměru 101 lidí, ve srovnání s předchozím rokem jich bylo o 13 více. Na mzdy v roce 2025 vynaložil přes 47,9 milionu korun, meziročně o osm milionů korun více. Čistá aktiva společnosti dosahovala na konci loňského roku 237,5 milionu korun. Vlastní kapitál činil přibližně 110,2 milionu korun a cizí zdroje téměř 124,6 milionu korun.

Firma NVB Line vznikla v roce 2005. Zákazníkům dodává výrobky a materiál pro svislé a vodorovné dopravní značení. Podnik dopravní značení nejen prodává, ale také instaluje. Zabývá se i opravou a údržbou silnic. Objem prováděných prací společnosti v posledních letech stoupá.

Zdroj: ČTK

Kvůli kouři ve vlaku byl na Českobudějovicku zastavený provoz železnice

Od
Karolína Vágnerová
-

Kvůli kouři v osobním vlaku byl včera ráno zastavený provoz vlaků ve Zbudově, části obce Dívčice, na Českobudějovicku. Strojvedoucí se nadýchal kouře a skončil v péči zdravotníků. Informoval o tom mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Ve vlaku bylo 14 cestujících, všichni opustili vlak ještě před příjezdem hasičů. Provoz po jedné koleji byl obnovený před 8:00.

Požár, který podle Kavky způsobila závada na brzdách, by ohlášen po 5:45. Vyjelo tam pět hasičských jednotek a byl vyhlášen druhý ze čtyř stupňů požárního poplachu, později byla událost přehodnocena na technickou pomoc. Hasiči brzdy ochladili a kouř z vlaku odvětrali. Jejich evakuační autobus odvezl cestující z vlaku na nádraží do Českých Budějovic. Závadu způsobilo žhnutí elektroinstalace.

Zdroj: ČTK

Dálniční známky vynesly státu za devět měsíců 7,17 miliardy Kč, meziročně více

Od
Karolína Vágnerová
-

Od ledna do konce září stát prodal 8,26 milionu dálničních známek v hodnotě 7,17 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku se jich prodalo o 271.052 kusů více a tržby stouply o 359 milionů. Řidiči nakoupili 2,1 milionu ročních známek, meziročně o 34.010 kusů méně. Naopak známky s kratší platností zaznamenaly vyšší prodeje. ČTK to sdělila Radka Nastoupilová, mluvčí státního podniku Cendis, který má systém elektronických známek na starosti. Loni řidiči za celý rok koupili 10,3 milionu dálničních známek za 8,7 miliardy.

Nejvíce peněz za známky letos inkasoval podnik v lednu, zhruba 1,15 miliardy korun. Naopak nejslabším měsícem bylo září, kdy řidiči za známky zaplatili 575,4 milionu. Podobné to bylo i loni, kdy byly v lednu prodány známky za 1,19 miliardy korun, zatímco v září za 508,5 milionu.

Řidiči měli letos největší zájem o desetidenní známky, kterých se prodalo 3,26 milionu kusů. Za nimi následuje 2,1 milionu prodaných ročních známek, 1,96 milionu známek na jeden den a 941.225 prodaných 30denních známek.

U ročních známek evidoval Cendis nejvyšší prodeje na začátku roku, kdy se jich v lednu prodalo 401.422 kusů, od dalších měsíců je pozvolný pokles až ke 147.717 kusům prodaným v září. Od ledna do léta naopak postupně stoupal počet prodaných známek s kratší platností.

Třicetidenních se nejvíce prodalo v červenci, a to 221.779, desetidenních v červenci a srpnu, kdy se průměrně jejich prodej pohyboval kolem 528.700 kusů za měsíc. Nejvíce jednodenních známek řidiči koupili v srpnu, kdy se prodalo 321.638 kusů. V září všechny typy zaznamenaly pokles. Podobně se prodeje vyvíjely také loni.

Koncem příštího týdne dostane prezident k podpisu novelu z dílny ministerstva dopravy, která ruší pravidelné zdražování cen dálničních známek a jejich cenu zachovává na stávající úrovni. Cena roční známky by tak měla i v dalších letech činit 2570 korun, cena měsíční 480 korun, cena desetidenní 300 korun a jednodenní 230 korun. V platnosti zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem. Součástí novely je i původně senátní návrh na úpravu platnosti jednodenní známky, která by měla od příštího roku platit celých 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci v den nákupu.

Pravidelné zdražování zavedla vláda Petra Fialy (ODS) a funguje od loňského ledna. Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 se cena zvýšila na 2300 korun. Loni v lednu již na základě mechanismu cena stoupla na 2440 korun za roční známku a letos na 2570 Kč.

V Česku byly dálniční poplatky zavedeny od ledna 1995, v roce 2021 nalepovací kupony nahradily elektronické dálniční známky. Auta nad 3,5 tuny platí na dálnicích a vybraných silnicích první třídy mýtné. Příjem z dálničních známek využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Prodeje dálničních známek:

Leden-září 2026 Leden-září 2025
Roční známky (ks) 2,101.669 2,135.679
30denní známky (ks) 941.225 824.259
10denní známky (ks) 3,259.366 3,174.161
1denní (ks) 1,956.921 1,854.030
Celkem ks 8,259.181 7,988.129
V hodnotě 7,1696 mld. Kč 6,8106 mld. Kč

 

Zdroj: ČTK

Pozdní a neúplné dodávky stojí výrobce zboží 100 miliard dolarů ročně

Od
Michaela Drábková
-
Nákladní vůz s kontejnerovou nástavbou čeká před vjezdem do velkého skladu
Foto: Han Chenxu / Unsplash

Dodávky, které do obchodu nedorazí včas a v plném rozsahu, přicházejí severoamerické výrobce potravin, nápojů a spotřebního zboží zhruba na 100 miliard dolarů ročně. Podle nové analýzy softwarové firmy Cleo přitom přímé pokuty tvoří jen malou část – devět desetin ztrát připadá na nepřímé dopady, jako jsou ušlé tržby nebo ztráta místa v regálu.

Dodávka splňující ukazatel OTIF (on-time, in-full) musí k odběrateli dorazit v dohodnutém čase a v objednaném množství. Když se to nepovede, obchodní řetězce výrobcům strhávají z faktur smluvní srážky a pokuty. Tyto přímé náklady jsou podle analýzy nejviditelnější, tvoří však jen menší část celkové ztráty. Cleo je odhaduje na 10 až 11 miliard dolarů ročně, zatímco nepřímé škody dosahují 85 až 90 miliard dolarů. Výpočet se týká výrobců v USA a Kanadě.

Mezi nepřímé dopady patří ušlé prodeje ve chvíli, kdy zboží chybí v regálu, slabší zastoupení výrobku na prodejně, přebytečné zásoby držené jako pojistka i neefektivita ve výrobě. Podle generálního ředitele společnosti Cleo Maheshe Rajasekharana může jediná nesplněná dodávka výrobce připravit o další objednávku, o místo v regálu i o dobré postavení u obchodního partnera. Srážky z faktur podle něj zachycují jen zlomek skutečné škody.

Příčiny selhání často vznikají dlouho předtím, než kamion vyjede ze skladu. Analýza jmenuje nepřesné prognózy poptávky, pozdě předávané objednávky a výkyvy vyvolané akčními nabídkami, které mohou přetížit výrobní i přepravní kapacity. Výrobci se navíc často soustředí hlavně na vymáhání neoprávněných srážek. Takové spory sice část peněz vrátí, spolehlivost dodávek ale nezlepší – a právě ta rozhoduje o budoucích pokutách i obchodních výsledcích.

Hlavní problém vidí vedení firmy v roztříštěné odpovědnosti. Logistika, finance a obchod sledují každý jen svůj díl ukazatele, ale souvislostmi mezi nimi se nikdo soustavně nezabývá. Rajasekharan proto doporučuje, aby se OTIF stal společnou prioritou celé firmy a měl jasně určeného vlastníka, který odpovídá za celý finanční dopad. Cestu vidí v takzvané orchestraci dodavatelského řetězce, tedy v propojení dat a procesů tak, aby se problémy daly zachytit dřív, než se promění v obchodní ztráty.

Zlepšení se podle analýzy vyplatí. Pokud by výrobci zvýšili podíl dodávek splňujících OTIF o 5 až 10 procentních bodů, mohli by na severoamerickém trhu získat zpět hodnotu 11 až 23 miliard dolarů.

Ukazatel OTIF přitom není jen americkou specialitou. Přesnost a úplnost dodávek sledují a ve smlouvách vyžadují také obchodní řetězce v Evropě a v Česku, zejména u potravin a čerstvého zboží s pevnými časovými okny pro příjem do distribučních center. Otázka, kdo ve firmě za spolehlivost dodávek skutečně odpovídá, je proto stejně aktuální i pro české dodavatele potravin a spotřebního zboží.

Zdroj: eLogistika.info

Výrobce pasivních radarů ERA postaví u pardubického nádraží nový areál

Od
Karolína Vágnerová
-

Pardubická technologická společnost ERA, která vyvíjí a vyrábí systémy pro sledování letového provozu a detekci vzdušných, pozemních i námořních cílů, plánuje postavit u hlavního nádraží nový areál pro vývoj a výrobu. Firma chce první etapu dokončit v roce 2029. ČTK to řekl ředitel provozního úseku a člen představenstva ERA Jakub Řehounek.

„ERA má nyní zhruba 600 zaměstnanců. Za poslední tři roky jsme vyrostli přibližně o 200 lidí, což má za následek, že jsme v současném areálu na limitu výrobních i kancelářských kapacit,“ řekl Řehounek.

ERA si v pardubické průmyslové zóně v Pardubičkách vybudovala nové sídlo a vývojové centrum, které otevřela v roce 2017. Areál později rozšířila o výrobní prostory. Nyní plánuje další rozvoj v lokalitě Na Vápence u hlavního nádraží. Investice by měla podle dřívějšího vyjádření majitele firmy dosáhnout až 1,5 miliardy korun.

„Po pandemii covidu se letecký trh oživil a ERA nyní pracuje na více než 50 projektech současně, z toho zhruba 40 v civilní oblasti. Vedle toho se věnuje také vojenským systémům,“ řekl Řehounek.

Nový areál by mělo tvořit několik budov. Hlavní částí první etapy výstavby bude šestipodlažní administrativní budova propojená s montážní halou. V přízemí se počítá s výrobou a montáží, ve vyšších patrech budou pracovat vývojáři a další zaměstnanci. Součástí nové haly bude také útlumová komora o rozměrech deset krát deset krát deset metrů, která poskytne prostor pro specializovaná měření a testování technologií. Investor zároveň počítá s pronájmem části svých prostor pro start-upy a menší firmy z podobné oblasti podnikání.

Firma chce zároveň v první etapě rekonstruovat bývalou tovární budovu textilního podniku Pragoděv, v níž plánuje restauraci pro zaměstnance, kavárnu a venkovní posezení. V zadní části objektu má vzniknout další výrobní a montážní hala. Do budoucna projekt počítá s druhou etapou, tedy s novostavbou domu se služebními byty, v budově by měla fungovat i dětská skupina pro děti zaměstnanců.

„Chceme přilákat nové pracovníky jak z regionu, tak i z větších vzdáleností. Tím, že je areál přímo u vlakového nádraží a dá se suchou nohou dostat z nástupiště až do areálu, chceme přilákat nové talenty, kteří přijedou vlakem a v rámci jednoho areálu se mohou ihned ubytovat a pracovat,“ řekl ředitel.

Firma už má zpracovanou studii a nyní připravuje dokumentaci pro provedení stavby. Pro přípravu území má pravomocné povolení a zahájila práce, které zahrnují skrývku zeminy do hloubky jednoho metru. Následovat budou pyrotechnické průzkumy a průzkumné vrty. Stavební povolení pro hlavní část projektu očekává v prvním čtvrtletí příštího roku. Do roku 2029 chce firma dokončit první etapu.

ERA vyvíjí a vyrábí pasivní sledovací systémy a radary pro civilní letectví i vojenské účely. Známá je mimo jiné pasivním sledovacím systémem VERA-NG, který dokáže odhalovat a sledovat cíle ve vzduchu, na zemi i na moři, aniž by sám vysílal radarové signály a tím prozrazoval svou polohu. Podnik od roku 2011 patří do zbrojařské skupiny Omnipol. Loni utržil 2,8 miliardy korun a vykázal zisk 902 milionů korun.

Zdroj: ČTK

V Praze 6 se střetla tramvaj s chodcem, muž má vážné poranění hlavy

Od
Karolína Vágnerová
-

V ulici Jugoslávských partyzánů v Praze 6 se včera v podvečer stala vážná nehoda, při které se střetla tramvaj s chodcem. Na sociální síti X to uvedla pražská policie. Pětatřicetiletého muže odvezla s vážným zraněním hlavy záchranná služba do jednoho z pražských traumacenter, řekla ČTK vedoucí zdravotnického operačního střediska Jana Poštová.

„Policisté zjišťují příčinu a viníka nehody,“ sdělila policie. Ve směru k Vítěznému náměstí omezila provoz vozidel i tramvají.

Záchranná služba na X uvedla, že muži poskytoval před příjezdem posádek první pomoc záchranář, který jel na noční službu. „Sražený muž byl po celou dobu při vědomí, utrpěl vážný úraz hlavy,“ uvedla Poštová.

Zdroj: ČTK

Česká pošta zachová pobočky i Balíkovnu, do zisku se má vrátit v roce 2028

Od
Michaela Drábková
-

Česká pošta s novým vedením představila plán transformace. Ten má zlepšit hospodářský výsledek podniku o pět až šest miliard korun, zachovat síť téměř 3 000 poboček a lépe propojit poštovní a balíkový provoz s Balíkovnou, která zůstane součástí pošty. Do černých čísel se má podnik vracet od roku 2028.

Pošta je podle tiskové zprávy z 22. října 2026 účetně ve ztrátě od roku 2018. Bez prodejů majetku by ztráta v letech 2020–2025 činila v průměru zhruba dvě miliardy korun ročně a bez zásadní změny by se ve střednědobém horizontu prohloubila až na pět miliard ročně. Zhruba čtyři miliardy z potřebného zlepšení má přinést stabilizace současného provozu, zbytek nové služby. Rok 2027 bude ještě ztrátový.

Stabilizace provozu stojí na zjednodušení pracovních postupů, automatizaci a digitalizaci vnitřního provozu. „Samotné snižování počtu zaměstnanců ani prodej budov její dlouhodobé problémy nevyřeší. Naším cílem je stabilní podnik, který využije svou síť a důvěru zákazníků k poskytování služeb, o něž je skutečně zájem,“ uvedl generální ředitel České pošty Richard Hodul.

Pro logistiku je podstatné propojení s Balíkovnou. Vedení chce sjednotit plánování balíkového a poštovního provozu a společné kapacity využít ke zvýšení spolehlivosti doručování i efektivity. „Prodej Balíkovny by sám o sobě Českou poštu nestabilizoval. Její provoz stojí na společné infrastruktuře a smysl vidíme v tom, abychom toto propojení lépe využili,“ doplnil Hodul. Efektivnější provoz má poště umožnit nabízet služby za ceny odpovídající skutečným nákladům, které zároveň obstojí v konkurenci.

Síť téměř 3 000 poboček včetně Pošt Partner zůstane zachována, u vybraných provozoven ale pošta prověří vhodnější umístění. Pobočky dostanou přehlednější uspořádání a bezbariérový přístup, na některých vznikne samoobslužná zóna s nepřetržitým přístupem pro vybrané úkony. Doplňkový sortiment se má přizpůsobit lokalitě, v menších obcích může pošta nabízet i zboží, pro které by lidé jinak museli jezdit jinam.

Mezi nové služby patří asistence při komunikaci s veřejnou správou navazující na Czech POINT, například pomoc s formuláři a podáním. Konkrétní rozsah bude záviset na dohodách s jednotlivými institucemi. V komerční oblasti chce podnik rozvíjet nabídku pro domácnosti i firmy a podporovat stát v oblasti odolnosti a digitalizace. Jednotlivé projekty představí podle jejich připravenosti.

Zdroj: Česká pošta

Nejvyšší povolená cena nafty o víkendu o haléř klesne, benzin zlevní výrazněji

Od
Karolína Vágnerová
-

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně určuje ministerstvo financí, o víkendu a v pondělí mírně klesnou. Maximální cena nafty oproti včerejšku klesne o haléř na 48,69 Kč za litr. Benzin zlevní o něco výrazněji, čerpací stanice ho budou moci prodávat nejvýše za 44,55 koruny za litr, což je o 39 haléřů méně než dnes. Jde o ceny pro celý víkend i pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí. Stát bude určovat cenové stropy zatím do konce října, případným prodloužením opatření by se v příštím týdnu mohla zabývat vláda.

Průměrná cena nafty na českých čerpacích stanicích se v uplynulém týdnu podle čtvrtečních dat společnosti CCS zvýšila o 19 haléřů na průměrných 47,63 koruny za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 stál ve středu v průměru 44,85 koruny za litr, byl tak o 98 haléřů levnější než o týden dřív.

Ve čtvrtek 1. října, kdy začala platit cenová regulace na paliva, byla maximální cena pro naftu 48,72 koruny za litr a do 8. října postupně klesla na 47,23 koruny za litr. Od té doby ale povolené maximum u dieselu nepřetržitě rostlo a zdražování se zastavilo až toto úterý. U benzinu od druhého dne po zavedení regulace cenový strop rostl a dosáhl maxima minulou středu, kdy mohly čerpací stanice prodávat litr benzinu za 47,21 koruny. Od té doby maximální povolená cena klesá.

Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabylo účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.

O regulaci cen paliv vláda rozhodla i letos na jaře, využívala přitom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.

Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu.

Zdroj: ČTK

Cestovní kanceláře: Možné zdražování letenek nezvýší automaticky i ceny zájezdů

Od
Karolína Vágnerová
-

Možné zdražování letenek v příštím roce automaticky nezvýší i ceny zájezdů, ceny charterových letů jsou totiž nasmlouvané dopředu. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci cestovních kanceláří (CK). Pokud ale budou paliva nadále zdražovat, může to podle nich v budoucnu dovolené prodražit.

Evropu v následujícím roce čeká nejvýraznější nárůst cen letenek v historii, uvedl tento týden šéf letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary, podle kterého by mohlo být zdražení až 20procentní. Nárůst cen letenek nevyloučila ani společnost Smartwings patřící pod tureckou leteckou společnost Pegasus Airlines.

„Zdražování letenek samo o sobě neznamená automatické zdražení všech zájezdů. Do výsledné ceny vstupují mimo jiné také náklady na ubytování, aktuální poptávka a dostupnost kapacit, takže se ceny mění podle konkrétní destinace a termínu,“ uvedla mluvčí Čedoku Klára Divíšková.

Cestovní kancelář Blue Style využívá pro přepravu svých klientů přímé lety. „Jde o chartery, které máme nasmlouvané s leteckými přepravci dopředu a ceny máme dané,“ uvedla mluvčí Blue Style Simona Fischerová. Nevyloučila ale zdražování zájezdů v případě, že budou ceny paliv dále stoupat.

Ani mluvčí CK Alexandria Petr Šatný nevyloučil možné zdražování zájezdů. U standardního produktu, u kterého se letenky kupují s předstihem v blocích či cestovní kanceláře kupují celé charterové lety, nebude zdražení citelné. Naopak nejvíce se to podle něho projeví u zájezdů, kdy je nabídka a cena vytvářena v okamžiku poptávky.

Evropské letecké společnosti se mohou vypořádat s rostoucími náklady dvojím způsobem, uvedla mluvčí aerolinek Smartwings Vladimíra Dufková. Jednak mohou zdražit letenky, což může ovlivnit poptávku ze strany cestujících, nebo mohou vyšší náklady pokrýt ze svých marží. To ale může omezit kapacitu společností investovat a dále růst. „V tuto chvíli je však z pohledu společnosti Smartwings předčasné předpovídat konkrétní procentuální nárůst, neboť cenotvorba bude záviset na podmínkách na trhu,“ dodala.

Cena leteckého paliva v Evropě se podle evropské organizace Eurocontrol od ledna a února, kdy se pohybovala kolem 2,26 amerického dolaru za galon, do 9. října více než zdvojnásobila na 4,82 dolaru za galon. Říjnový průměr, 4,74 dolaru za galon, byl tak o 2,5 procenta větší než zářijový průměr, který činil 4,63 dolaru za galon.

Zdroj: ČTK

Poslanci vyzvali EU, aby zvážila námořní operaci v oblasti Černého moře

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropský parlament v reakci na zesílené útoky na civilní obchodní plavidla vyzval Evropskou unii, aby zvážila zahájení námořní operace v Černém moři. Europoslanci ostře odsoudili nejnovější útoky u pobřeží Bulharska a Rumunska i opakovaná narušení rumunského vzdušného prostoru. Odpovědnost za útoky na civilní lodě a za rozšíření války proti Ukrajině do západní části Černého moře připisují Rusku. Bulharský premiér Rumen Radev se ohradil vůči kritickým zmínkám rezoluce na svou adresu.

Rezoluce, kterou europarlament dnes přijal poměrem 432 hlasů pro, 52 proti a 88 zdržení, zdůrazňuje, že útoky zapadají do jasného vzorce ruského chování, kdy Moskva systematicky cílí na civilní lodní dopravu. Rusko je podle vyjádření EP hlavní hnací silou zhoršující se situace v černomořském regionu.

Poslanci vyjádřili znepokojení nad slabou diplomatickou reakcí Bulharska vůči Moskvě a vyzvali premiéra Rumena Radeva, aby „žádosti o spojeneckou solidaritu podložil konkrétními činy.“ Poslanci Bulharsko také naléhavě žádají, aby přestalo odkládat účast v protidronové iniciativě NATO.

Rezoluce obsahuje „nepodložené a manipulativní narážky“ na bulharskou vládu, přidané na poslední chvíli, ohradil se Radev podle agentury AFP v otevřeném dopise europoslancům. Za absurdní pokládá požadavek, aby se Bulharsko zapojilo do alianční iniciativy, vzhledem k tomu, že tak již učinilo. Obhajoval reakci své vlády, připomněl spolupráci se spojenci a zapojení aliančních a evropských letadel do hlídkování nad Černým mořem.

EU a její členské státy by podle europoslanců měly zvážit spuštění vlastní námořní operace v Černém moři. Svobodu plavby a námořní bezpečnost označují za součást zajištění východního křídla NATO, černomořského regionu i delty Dunaje.

Severoatlantická aliance v úterý oznámila, že v oblasti nasadí kromě jiného letadla pro námořní hlídkování, radarové systémy, drony a zpravodajský personál. O dodatečnou podporu alianci žádaly Bulharsko a Rumunsko. V tomto měsíci zasáhly drony v několika případech v bulharské výlučné ekonomické zóně v Černém moři čtyři obchodní lodě. Dvě z nich se potopily, pohřešováno je 21 námořníků. Letouny NATO letos už sestřelily několik dronů v rumunském vzdušném prostoru.

Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, jejíž součástí jsou prakticky každodenní útoky dronů, střel a raket po celé zemi. V posledních týdnech ruské síly zintenzivnily své útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu. Přihlásily se i k několika úderům na lodě na moři s odůvodněním, že zasažená plavidla přepravovala do napadené země vojenský materiál.

Zdroj: ČTK

123...1 306Strana 1 z 1 306

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář