Domů Blog

AI v nákupu běžně využívá jen třetina firem, ruční práce stojí miliony

Od
Michaela Drábková
-
Hromada papírových dokumentů a obálek na stole

Firmy ročně utratí v průměru přes 1,5 milionu dolarů za rutinní práci v nákupu a řízení dodavatelského řetězce, kterou by mohla převzít umělá inteligence. Do každodenního provozu ji však v nákupu dostala jen třetina z nich. Největší brzdou podle nového průzkumu nejsou samotné technologie, ale nespolehlivá data roztříštěná v mnoha systémech.

Velký zájem, pomalé nasazení

Průzkum pro společnost Ivalua, která vyvíjí software pro řízení nákupu, zpracovala v březnu 2026 agentura Sapio Research. Zúčastnilo se ho 1 000 respondentů – 800 manažerů odpovědných za nákupní rozhodnutí a 200 ředitelů informatiky – rovnoměrně rozdělených mezi čtyři země. Zájem o umělou inteligenci je mezi nimi téměř všeobecný: 86 % organizací ji v nákupu už nasazuje, testuje v pilotních projektech nebo o ní aspoň uvažuje. Do běžného ostrého provozu se ale dostala jen ve 34 % firem.

Více než polovina šéfů nákupu (51 %) navíc přiznává, že jejich týmy v zavádění umělé inteligence zaostávají za ostatními útvary firmy.

Jak vzniklo číslo 1,54 milionu dolarů

Odhad nákladů na ruční práci vychází ze dvou údajů z průzkumu. Organizace v průměru vydávají ročně 8,29 milionu dolarů na pracovníky nákupu a dodavatelského řetězce a tito lidé tráví v průměru 18,6 % pracovní doby úkoly, které by podle respondentů šlo automatizovat nebo svěřit umělé inteligenci. Součin dává zhruba 1,54 milionu dolarů ročně na jednu organizaci. Jde přitom o hodnotu pracovního času, nikoli o úspory, kterých firmy skutečně dosáhly – uvolněný čas mohou firmy využít na jinou, náročnější práci.

Kdo začal, většinou nelituje

Zkušenosti firem, které už umělou inteligenci v nákupu používají, jsou převážně pozitivní. Návratnost investice zaznamenalo 69 % z nich a 72 % uvádí, že nákupčím zbývá víc času na strategickou práci a péči o vztahy s dodavateli. Logika je jednoduchá: rutinní kontrolu objednávek, faktur a cen lze svěřit strojům, zatímco vyjednávání a řízení rizik u klíčových dodavatelů zůstává na lidech.

Brzdou jsou data, ne algoritmy

Hlavní překážku vidí respondenti v kvalitě podkladů. Polovina z nich uvádí, že data v nákupu nejsou dost spolehlivá, aby z nich umělá inteligence dokázala vytěžit smysluplné závěry, a 45 % má potřebné informace rozložené ve čtyřech a více oddělených systémech. Podle Paula Zammita, který ve společnosti Ivalua odpovídá za uvádění řešení s umělou inteligencí na trh, je otálení stále dražší a největší přínos mají firmy, které si nejdřív dají do pořádku datové základy.

Souvislosti pro Evropu

Pro evropské a české firmy je zjištění o roztříštěných datech dobře známé – údaje o dodavatelích, smlouvách a cenách bývají rozdělené mezi podnikový systém ERP, tabulky a e-mailovou komunikaci. Strukturovanější data do nákupu postupně přinese i elektronická fakturace, kterou Evropská unie v rámci balíčku ViDA (DPH v digitální éře) zavádí jako povinnou pro přeshraniční obchod mezi firmami od roku 2030. Firmy, které sjednotí svá nákupní data dříve, tak budou mít k nasazení umělé inteligence otevřenější cestu.

Zdroj: eLogistika.info

Portál nehod: Na podzim přibývá nehod na mokré silnici a za mlhy

Od
Karolína Vágnerová
-

Za mlhy se v Česku stane za rok průměrně 887 dopravních nehod, na mokré silnici zhruba 19.600. Nejvýrazněji se tyto podmínky projevují na podzim a začátkem zimy. Zatímco v červnu a červenci připadá na nehody za mlhy 0,1 procenta nehod, v listopadu je to 3,1 procenta. Na mokré silnici se v prosinci stane průměrně přes 38 procent nehod. Vyplývá to z analýzy Portálu nehod za roky 2010 až 2025. Portál dnes v tiskové zprávě varoval před riziky, která s sebou přináší podzimní počasí.

Mlha zhoršuje přehled o dění na silnici, mokrá vozovka zase prodlužuje brzdnou dráhu a zhoršuje ovládání auta. Portál nehod zdůraznil, že za zhoršených podmínek je důležité dbát na to pravidlo „vidět a být viděn“.

V červenci se na mokré vozovce stane 12,4 procenta nehod, v říjnu 22,6 procenta a v listopadu 29,9 procenta. Zvýšený podíl pokračuje také v lednu, kdy na mokro připadá 36,2 procenta nehod. Dlouhodobě se mokrý povrch týká zhruba pětiny dopravních nehod.

U mokré vozovky připadá nejvyšší podíl nehod na západ a sever Čech. Konkrétně v Karlovarském kraji se za těchto podmínek stane 29,6 procenta všech nehod, v Libereckém 29,3 procenta a v Ústeckém 25,2 procenta, zatímco ve Zlínském kraji 17,1 procenta a v Praze 17,2 procenta.

Rozdíl mezi létem a závěrem roku je výrazný u mlhy. V červnu a červenci se za mlhy stane 0,1 procenta všech nehod, v říjnu to je 1,9 procenta nehod, v listopadu 3,1 procenta a v prosinci 2,5 procenta. Nejvyšší podíl nehod za mlhy se stane na Vysočině, a to dvě procenta. V Karlovarském a Ústeckém kraji je to okolo 1,5 procenta. Naopak v Praze se za mlhy stane zhruba 0,2 procenta nehod.

Významnou roli u vzniku nehod za zhoršených podmínek hraje rychlost. „Více než třetina všech nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí se odehrála na mokrém povrchu,“ uvedl Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Podle dat portálu se největší část všech nehod v mlze stala na silnicích druhé třídy, a to 27,6 procenta, na silnicích první třídy 24 procent a na silnicích třetí třídy 20,9 procenta. Nejvíce kolizí za mokra se stává na místních komunikacích, a to 43,3 procenta. Na silnicích první třídy je ale podíl nehod za mokra 26,6 procenta, na dálnicích 26 procenta a na silnicích druhých tříd 24,4 procenta.

„Regionální silnice často vedou otevřenou krajinou, lesními úseky, přes horizonty i níže položená místa. Během několika minut tak lze projet z úseku s dobrým rozhledem přímo do husté mlhy. Zrádná není jen samotná nízká viditelnost, ale také rychlost, s jakou se může změnit,“ uvedl Jan Chalas z DataFriends.

Většina nehod za mlhy i na mokré vozovce podle Portálu nehod skončí bez zranění. Zatímco u kolizí na mokru je to 77,3 procenta případů, za mlhy 73,9 procenta. V mlze je ale vyšší podíl nehod s těžkým zraněním i úmrtím. Těžká zranění se týkají 2,3 procenta havárií za mlhy a dvou procent na mokru. Úmrtí připadá na 1,1 procenta nehod v mlze oproti 0,6 procenta na mokré silnici.

Zdroj: ČTK

Volkswagen svolává do servisů přes 70.000 elektromobilů kvůli bateriím

Od
Karolína Vágnerová
-

Německá automobilka Volkswagen svolává po celém světě do servisů přes 70.000 elektromobilů kvůli vadným bateriím, které by v mimořádných případech mohly způsobit požár. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na údaje firmy Volkswagen a Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA).

Opatření se týká především modelů ID.3, ID.4, ID.7 a ID. Buzz značky VW a modelu Born značky Cupra. Podle koncernu Volkswagen interní kontroly odhalily u některých bateriových článků problémy s kvalitou, jejichž příčinou jsou výrobní chyby u dodavatelů. „V ojedinělých případech to může vést ke zvýšenému tepelnému namáhání těchto baterií. V extrémních případech může dojít k požáru,“ uvedla firma.

Podle úřadu KBA zatím nebyly v souvislosti s tímto problémem zaznamenány žádné případy škod na majetku ani újmy na zdraví. Baterie ve svolávaných vozech bude zapotřebí překontrolovat v servisu. Do té doby by majitelé měli tyto elektromobily nabíjet maximálně na 80 procent, napsala agentura DPA.

Minulý měsíc koncern Volkswagen kvůli možným problémům s řízením oznámil svolání několika milionů automobilů, včetně vozů značky Škoda.

Volkswagen se v poslední době potýká s řadou problémů, včetně vysokých nákladů, nadbytečných kapacit, rostoucí čínské konkurence nebo amerických cel. Koncern proto plánuje rozsáhlou restrukturalizaci svých aktivit.

Zdroj: ČTK

Na smíchovském nádraží v Praze je kvůli modernizaci omezený provoz

Od
Karolína Vágnerová
-

Na pražském smíchovském nádraží je kvůli pokračování jeho modernizace mírně omezený provoz. Některé ranní vlaky linky S7 od včerejška do 27. října končí v Radotíně, další jsou odkloněné na Kačerov. Od 24. října do 29. listopadu bude odkloněný také Pražský motoráček. Vyplývá to z informací na webu Pražské integrované dopravy (PID). Na smíchovském nádraží od včerejška funguje nové čtvrté a opravené třetí nástupiště, naopak se uzavřelo první a druhé.

Kvůli zrušení některých spojů z Radotína na Smíchov jezdí mezi oběma stanicemi náhradní autobusy XS7 přes Velkou Chuchli. Víkendový Pražský motoráček standardně jezdící na trati přezdívané Pražský Semmering bude v době výluky odkloněný na trasu z Masarykova nádraží přes Dejvice, Veleslavín, Ruzyni, Hostivice, Hlubočepy na Smíchov a zpět.

Na pražském smíchovském nádraží se dnes otevřelo nově vybudované čtvrté a zrekonstruované třetí nástupiště. Naopak se uzavřelo první a druhé nástupiště, kam se přesunuly práce na rekonstrukci stanice. Přestavba stanice za 4,14 miliardy korun bez DPH začala začátkem roku 2024 a má být hotová na konci roku 2028. Pražský magistrát tam plánuje nad nástupišti vybudovat platformu pro autobusovou dopravu a Správa železnic připravuje rekonstrukci nádražní budovy.

Smíchovské nádraží bylo otevřeno jako druhá velká stanice v Praze v roce 1862. Nynější budova stanice byla postavena v 50. letech minulého století, původní budovy se i kvůli poškození za druhé světové války nezachovaly. Nádraží patří k nejvytíženějším železničním uzlům v Praze, spolu s hlavním nádražím, na které bylo napojeno deset let po svém vzniku, a Masarykovým nádražím.

Zdroj: ČTK

Krajští zastupitelé schválili převod Letiště Karlovy Vary na stát

Od
Karolína Vágnerová
-

Zastupitelé Karlovarského kraje schválili převod Letiště Karlovy Vary na stát. Bude ho spravovat státní firma LOM (Letecké opravny Malešice) a sloužit by kromě civilního provozu mělo i armádě.

Hodnota majetku, který kraj převádí, je 1,361 miliardy korun. Ministerstvo obrany a kraj by měly příslušné smlouvy podepsat v úterý a ještě je musí potvrdit vláda. Ministerstvo se ve smlouvách zavázalo k dostavbě letiště, provozování letecké záchranné služby i zachování civilního provozu.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis vidí v převodu na ministerstvo obrany několik výhod. „Zaprvé že stát rozšíří a prodlouží runway a že dělají všechno pro to, aby to bylo co nejdříve,“ uvedl.

Je také podle něj dobře, že se do kraje „poměrně masivně vrací armáda“. „Protože ono to má souvislost i s novými technologiemi. To je právě ta cesta, kterou by Karlovarský kraj mohl jít. My máme teď jednání například k testovacímu polygonu bezpilotních prostředků, který vzniká na Sokolovsku. Rozšiřují se vojenská škola, policejní škola. Znovu se vrátilo do hry výcvikové středisko Radošov,“ řekl hejtman. Lidé by se podle něj neměli bát toho, že nad Karlovými Vary začnou najednou létat stíhačky.

Jediným zastupitelem, který byl proti, byl Jan Kuchař (STAN), podle něhož by místo investic do letiště bylo vhodnější začít připravovat vysokorychlostní dráhu do Prahy. Navíc se obává toho, že ministerstvo nemusí peníze na dostavbu dráhy nakonec dostat.

Kraj si při převodu na ministerstvo obrany stanovil několik podmínek. Jde zejména o dostavbu a rozšíření přistávací dráhy podle krajem dodané projektové dokumentace. Předpokládané náklady činí dvě miliardy korun bez DPH.

Ministerstvo obrany také musí zachovat na karlovarském mezinárodním letišti civilní provoz. Přerušení či omezení civilního provozu smlouva připouští v konkrétních případech na dobu nezbytně nutnou, zejména při ohrožení státu. Stát má také zajistit na letišti provoz letecké záchranné služby. Základnu ještě postaví kraj. A ministerstvo má rovněž umožnit fungování a případný rozvoj společnosti F-Air, která na letišti školí budoucí piloty. Za porušení těchto podmínek hrozí ministerstvu sankce.

Jak doplnil náměstek hejtmana Martin Hurajčík (ANO), krajská společnost Letiště Karlovy Vary s. r. o. bude ještě několik měsíců existovat, pak zanikne. Všichni její zaměstnanci přejdou pod společnost LOM. Převod podle něj neznamená, že se všechno přebarví „nazeleno“. Provoz zůstane podobný, jen bude mít letiště jiného vlastníka.

Zůstane také Sdružení pro rozvoj leteckých linek, které založily Karlovarský kraj, město Karlovy Vary a Letiště Karlovy Vary. Jeho cílem je podpora vzniku nových linek a spojů na letiště.

Letiště Karlovy Vary je v posledních letech každoročně ve ztrátě. Loni to bylo 31 milionů korun. Jedním z důvodů je válka na Ukrajině, kvůli které letiště přišlo o většinu spojů. Hurajčík míní, že právě dostavba dráhy umožní rozšíření počtu letů.

Zdroj: ČTK

Výroba aut v Česku stoupla za tři čtvrtletí o 0,6% na 1,096 milionu vozů

Od
Karolína Vágnerová
-

Výroba osobních aut v Česku za tři čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,6 procenta na 1,095.937 vozidel. Podíl bateriových aut se zdvojnásobil na 42 procent. Celkem bylo vyrobeno 192.044 elektromobilů, 38.258 plug-in hybridních a 228.542 hybridních vozidel. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu v tiskové zprávě.

V září automobilky vyrobily rekordních 25.708 elektromobilů. „Zářijový rekord ve výrobě elektromobilů ukazuje, že české automobilky dokáží využít rostoucí zájem o tento typ pohonu, ať již jsou důvodem vysoké ceny ropy nebo daňové prostředí na daném trhu. Nakonec devět z deseti u nás vyrobených automobilů směřuje na export a schopnost nabídnout vozy odpovídající poptávce na zahraničních trzích je proto pro český autoprůmysl zásadní,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn.

Dobrou zprávou podle něj je, že celková výroba se stále drží nad loňskou úrovní. S obavami automobilky naopak sledují jednání o clu ve výši deset procent na export elektromobilů do Velké Británie. Pokud by od ledna mělo skutečně začít platit, bude ohroženo přibližně 50.000 vozidel vyvážených z Česka do Británie.

Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila od ledna do září ve svých tuzemských závodech 733.954 osobních automobilů, meziročně o čtyři procenta více. Z toho bylo 195.385 elektromobilů a plug-in hybridů, tedy 26,6 procenta. K výrobě elektrifikovaných vozů přispěl vedle stávajících modelů nově také náběh sériové výroby Škody Peaq.

Nošovický závod automobilky Hyundai vyrobil od ledna do září 196.660 vozů, což je meziročně o 8,1 procenta méně. Z celkové produkce mělo 22.336 vozů čistě elektrický, 12.581 plug-in hybridní a 63.219 hybridní pohon. Elektrifikované vozy tak tvořily téměř polovinu celkové výroby. Automobilka zároveň představila novou generaci modelu Tucson, kterou bude pro evropské trhy vyrábět právě v Nošovicích.

Z výrobní linky kolínské automobilky Toyota Motor Manufacturing CR sjelo v prvních devíti měsících 165.323 vozů, což je meziročně o 2,8 procenta méně. Všechny vyrobené vozy měly hybridní pohon a více než 98,9 procenta z nich směřovalo na export. Nižší objemy výroby v srpnu a září souvisejí s delší technickou odstávkou, kterou automobilka využila k přípravám na nový projekt výroby bateriových elektromobilů.

Výroba autobusů vzrostla o 1,2 procenta na 4162 vozidel. Vysokomýtské Iveco CR vyrobilo 3673 autobusů. SOR Libchavy zkompletoval 471 autobusů a KHMC vyrobil 18 autobusů, všechny pro export. Segment elektrifikovaných autobusů dosáhl v lednu až září 190 zhotovených čistě bateriových autobusů.

Tatra Trucks, jediný výrobce nákladních vozidel, zvýšila produkci o 41 procent na 1232 vozů.

Jawa vyrobila v prvních třech čtvrtletích 603 motocyklů, o 36 strojů více než loni. Z toho pro český trh bylo určeno 226 strojů.

Zdroj: ČTK

Lodě se vracejí do Suezu, dovoz z Asie zlevnil, ale stále mešká

Od
Michaela Drábková
-
Paluba kontejnerové lodi naložená barevnými kontejnery na otevřeném moři
Foto: Rinson Chory / Unsplash

Přeprava kontejneru z Asie do Evropy od července zlevnila zhruba o 43 procent. Evropští dovozci ale na zboží dál čekají déle, než by chtěli. Rejdaři sice vracejí lodě na kratší trasu přes Suezský průplav, jízdní řády však narušují mimo jiné dlouhé fronty plavidel před čínskými přístavy.

Spotová sazba za přepravu jednoho čtyřicetistopého kontejneru na trase Šanghaj – Janov klesla podle indexu analytické společnosti Drewry z 6 463 na 3 702 dolarů. Na výrazné zlevnění od letošního července upozorňuje říjnová analýza evropského kontejnerového trhu, kterou zveřejnila logistická společnost Sogese.

Nižší ceny jsou pro evropské dovozce dobrou zprávou, situace na trhu však zdaleka není ideální. Podle generálního ředitele Sogese Andrey Montiho se dodávky stále opožďují. Firmy by proto při plánování neměly sledovat jen cenu, kterou za námořní přepravu zaplatí, ale také to, kdy zboží skutečně dorazí do cílového přístavu.

Na pokles sazeb má vliv i postupný návrat rejdařů na trasu přes Suezský průplav místo dlouhého obeplouvání Afriky. Kratší cesta umožňuje lodím rychleji dokončit okružní plavbu, takže na linkách mezi Asií a Evropou roste efektivní přepravní kapacita. Data Správy Suezského průplavu oživení potvrzují: čistá prostornost kontejnerových lodí, které průplavem propluly od ledna do srpna, se meziročně zvýšila o 54,2 procenta na 72,1 milionu čistých tun. Ve třetím čtvrtletí jím proplulo 166 středních a velkých kontejnerových lodí, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo jen 16. Návrat na suezskou trasu je tak výrazný, zatím ale nerovnoměrný.

Spolehlivost dodávek zhoršuje také přetížení přístavů v Číně. Podle údajů společnosti ICIS čekalo na odbavení před Šanghají přibližně 135 plavidel, zatímco předtím jich bylo 107. Před přístavem Ning-po stálo 100 lodí oproti dřívějším 78. Fronty se promítají do jízdních řádů kontejnerových linek a zpoždění se přenášejí až k evropským zákazníkům.

Trasa přes Suez může výrazně zkrátit plavbu do severoitalských přístavů Janov, La Spezia a Vado Ligure. Skutečný přínos pro dovozce ale podle analýzy závisí na řadě dalších faktorů – na jízdních řádech lodí, provozu v přístavech, kvalitě napojení na vnitrozemskou dopravu a dostupnosti kontejnerů.

Vývoj sledují i čeští dovozci. Zboží z Asie míří do Česka převážně přes severomořské přístavy, jako jsou Hamburk, Bremerhaven a Rotterdam, odkud pokračuje po železnici nebo po silnici. Kratší plavba přes Suez však zvyšuje atraktivitu středomořských a jaderských přístavů, například Koperu či Terstu, které mají železniční spojení se střední Evropou.

Zdroj: eLogistika.info

Speciální bus pruhy i úprava jízdních řádů. DPMB reaguje na dopravní situaci v oblasti Pisárek

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik města Brna ve spolupráci s Policií ČR a Ředitelstvím silnic a dálnic zavádí sérii opatření, která pomůžou zlepšit spolehlivost městské hromadné dopravy v souvislosti s uzavírkou Pisáreckého tunelu a tunelu Hlinky. Na několika místech vznikly speciální pruhy, dojde k úpravě jízdních řádů i zavedení posilové tramvajové linky.

„Máme za sebou náročný týden, během kterého jsme mohli sledovat vývoj dopravní situace v Brně, chování řidičů i našich cestujících. Každý den jsme v provozu městské hromadné dopravy provedli desítky zásahů, abychom systém udrželi s co nejmenšími dopady na cestující. Velkou pomocí je pro nás od počátku řízení dopravy policisty na pisáreckých křižovatkách. Přesto tyto zásahy nejsou dostatečné k zajištění pravidelnosti spojů na dotčených linkách. Přistupujeme proto k dalším opatřením, která cestujícím a městu pomohou k udržení fungujícího systému městské hromadné dopravy,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Nejvíce zasaženými linkami jsou trolejbusové 25, 26, 37 a autobusové 52, E56 a 68. Dopravní situace je nejkomplikovanější v ranních a odpoledních špičkách, které se v prvních dnech prodlužovaly a spojovaly v jednu. V průběhu týdne a vlivem nastavených opatření špičky zkrátily na čas od 7 do 9 hodin a od 14 do 17 hodin. Zpoždění vozů se snížila z prvotních 40 minut na polovinu.

Nová opatření

Novým opatřením od pondělí 19. října je zřízení bus pruhu v ulici Antonína Procházky ve směru k Anthroposu a vytvoření řadícího pruhu v ulici Petra Křivky (od zastávky Koniklecová po zastávku Čtvrtě), který pomůže vozům MHD jedoucím z Kamenného vrchu dojet bezkolizně k terminálu Nemocnice Bohunice.

Od středy 21. října dojde na dotčených linkách k úpravám jízdních řádů. Vzhledem ke zpožděním vozů MHD DPMB prodlouží vyrovnávací časy na konečných zastávkách, aby vozy mohly dodržet odjezdové časy z konečných a cestujícím bylo možné zajistit větší pravidelnost spojů. Dočasně tak dojde k mírnému omezení počtu spojů, ale naopak jejich větší spolehlivosti.

Pro cestující z oblasti Kohoutovic a Kamenného vrchu DPMB od středy navýší počet spojů na lince 37, které pojedou až k terminálu Nemocnice Bohunice. Doposud sem zajíždí každý druhý nebo třetí spoj, nyní to budou ve špičkách všechny. Tato změna poslouží k usnadnění přestupu cestujících na spolehlivější tramvajovou dopravu.

Současně ve špičkách pracovních dnů DPMB zavede posilovou tramvajovou linku P6, která pojede v úseku Nemocnice Bohunice – Mendlovo náměstí. Linka bude pomocí pro obyvatele Kohoutovic a Kamenného vrchu, ale také alternativou pro cestující z trolejbusové linky 25, kteří mohou tyto mimořádné tramvajové spoje využít jako náhradu cesty přes lokalitu Pisárek a Nového Lískovce.

Úpravy proběhnou i na základě analýzy dat systému automatického počítání cestujících. Ta ukazují pokles cestujících na dotčených linkách (u autobusů na lince E56 až o 50 procent) a naopak jejich přeliv do tramvajové dopravy.

Zdroj: DPMB

ArcelorMittal nakupuje kamionovou přepravu automaticky, šetří až 6 %

Od
Michaela Drábková
-
Svitky ocelového plechu upevněné řetězem na návěsu nákladního vozidla

Ocelářský koncern ArcelorMittal začal nakupovat silniční přepravu na spotovém trhu pomocí automatického nástroje, který sám vyjednává cenu s dopravci. Pilotní provoz v německých Brémách snížil náklady o 4 až 6 % a sedm z deseti přeprav se zajistilo zcela bez zásahu dispečera. Firma teď chystá rozšíření na další trasy i závody.

Deset tisíc kamionů týdně

ArcelorMittal patří k největším výrobcům oceli na světě. Ročně vyrobí zhruba 65 milionů tun oceli, z toho 29 milionů tun v Evropě. Ploché výrobky, tedy plechy válcované za tepla i za studena, pozinkované nebo s plastovým povrchem, vznikají v osmi závodech v Belgii, Francii, Španělsku, Polsku a Německu. Zhruba polovina produkce opouští závody po silnici. Jde přibližně o 10 milionů tun ročně, tedy kolem 10 000 kamionů týdně, které zajišťuje přibližně 500 dopravců.

Ruční plánování a kolísající ceny

Plánování přeprav přitom dlouho stálo hlavně na telefonu. Dispečeři obvolávali dopravce, aby sehnali dostatek vozidel, a ceny se kvůli výkyvům cen pohonných hmot mohly lišit i mezi ranní a večerní nabídkou. Situaci komplikuje také nedostatek přepravní kapacity, krachy dopravních firem a chybějící řidiči. Ani konkurenceschopná nabídka proto nezaručuje, že ji dopravce přijme.

Jak funguje automatický nákup

Koncern využívá přepravní platformu Transporeon už více než 20 let, dosud hlavně k přidělování zakázek smluvním dopravcům. Nově přes ni nakupuje i přepravu na spotovém trhu. Nástroj pracuje v kolech: nákupčí na základě tržních dat z platformy nastaví počáteční a maximální cenu, například 500 a 900 eur. Systém pak cenu postupně nabízí dopravcům. Ti mohou nabídku odmítnout a podat vlastní, a pokud se jejich cena s nabídkou potká, zakázku musí převzít. Když ani maximální cena nenajde zájemce, může nákupčí do dvou hodin přijmout některou z vyšších nabídek. U každé trasy lze nastavit, zda má přednost rychlost, nejnižší cena, nebo kombinace obojího.

Výsledky z Brém

Ocelárna v Brémách vyrobí ročně 3,2 milionu tun plechů. Víc než třetina jich odjíždí po silnici, což představuje zhruba 1 100 kamionů týdně a asi 100 dopravců. Pilotní projekt začal na pěti trasách do různých zemí, později přibylo dalších pět. Během testu firma takto nakoupila přes 1 600 přeprav a odvezla více než 31 000 tun plechu. Úspora dosáhla 4 až 6 %. Zhruba 70 % přeprav se nakoupilo zcela automaticky, u zbylých 30 % bylo nutné sáhnout po některé z vyšších nabídek a hledání shody trvalo v průměru 2,5 hodiny.

Klíčová byla podle Romana Ruffa, manažera výkonnosti dopravy a logistiky v ArcelorMittal, příprava dopravců. Přepravu svitků plechu zvládá jen část firem, a ty bylo potřeba na novou platformu zaškolit. Doporučuje začít s omezeným počtem tras, které mají dostatečný objem i počet dopravců, ostře spustit provoz zhruba s pěti dopravci a další přibírat postupně. Důležitá je podle něj jasná komunikace s dopravci o průběhu testu a jeho přínosech a také průběžné sledování ukazatelů, které potvrdí očekávané úspory.

Další kroky

V Brémách má přibýt zhruba 20 dalších tras, které by pokryly asi tři čtvrtiny objemu nakupovaného na spotovém trhu. Koncern chce zapojit další dopravce a nástroj postupně zavést i v ostatních ocelárnách, které řeší podobné problémy.

Pro české a slovenské dopravce, kteří vozí pro velké průmyslové zadavatele v Německu a Polsku, to znamená další posun k digitálnímu soutěžení zakázek. Automatické aukce zkracují čas mezi nabídkou a potvrzením a zvyšují význam rychlé reakce a dobře nastavených cen ve výběrových platformách.

Zdroj: eLogistika.info

Konference Čistá mobilita: elektromobilita pro města, firmy a flotily

Od
Michaela Drábková
-

Osmý ročník Konference Čistá mobilita se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu 2026 v PVA EXPO PRAHA. Pod heslem „Směřování k čisté mobilitě: Nové výzvy pro města a pro průmysl“ se zaměří na výrobu vozidel, nabíjecí infrastrukturu, baterie a firemní praxi. Registrace na konferenci zahrnuje i vstup na souběžný veletrh e-SALON.

Konference pořádaná společností ABF chce propojit pohledy výrobců, energetiků, technologických firem, veřejné správy a měst. Program staví na zkušenostech podložených daty a sleduje celý hodnotový řetězec elektromobility, od výroby vozidel a baterií po jejich každodenní provoz ve firemních flotilách a městské dopravě.

Témata: od baterií po nabíjení flotil

Hlavní bloky se budou věnovat vývoji elektromobility v evropském kontextu, výrobě vozidel, budování nabíjecí infrastruktury a bateriím. Prostor dostane i praxe firem, které přecházejí na alternativní pohony, a to, co čistá mobilita znamená pro města a regiony. Pro logistiku a dopravu je zajímavé hlavně téma elektrifikace užitkových vozidel a firemních flotil, ke kterému se vyjádří i zástupci výrobců nákladních vozidel.

Pořadatel ohlásil 26 řečníků včetně čtyř moderátorů, mezi nimi odborníky z Česka, Slovenska, Polska, Itálie, Litvy či Rumunska. Obsahovým partnerem je EIT Urban Mobility, odborným partnerem Elektromobilní platforma. Záštitu poskytly mimo jiné Ministerstvo dopravy, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz měst a obcí ČR, Asociace krajů a AMSP ČR.

Konference je určena firmám z automotive, energetiky, infrastruktury, logistiky a technologií, správcům vozových parků, zástupcům měst, krajů a státní správy i akademické sféře.

Souběžně veletrh e-SALON

Ve stejných dnech, 12.–15. listopadu 2026, probíhá v PVA EXPO PRAHA 8. ročník veletrhu čisté mobility e-SALON. Představí osobní i užitková vozidla s alternativním pohonem, nabíjecí infrastrukturu, elektrokola a další malá vozidla i autonomní mobilitu. Loňský ročník přilákal 129 vystavovatelů a přes 27 tisíc návštěvníků, kteří absolvovali téměř 2 500 testovacích jízd.

Kdy / Kde / Registrace

  • Kdy: čtvrtek 12. listopadu 2026
  • Kde: PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany
  • Registrace: online na konferencecistamobilita.cz, vstupenka platí i na veletrh e-SALON

Akci najdete také v Logistickém kalendáři eLogistika.info.

Zdroj: eLogistika.info

123...1 303Strana 1 z 1 303

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář