Domů Blog

Nejvyšší povolená cena nafty o víkendu o haléř klesne, benzin zlevní výrazněji

Od
Karolína Vágnerová
-

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně určuje ministerstvo financí, o víkendu a v pondělí mírně klesnou. Maximální cena nafty oproti včerejšku klesne o haléř na 48,69 Kč za litr. Benzin zlevní o něco výrazněji, čerpací stanice ho budou moci prodávat nejvýše za 44,55 koruny za litr, což je o 39 haléřů méně než dnes. Jde o ceny pro celý víkend i pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí. Stát bude určovat cenové stropy zatím do konce října, případným prodloužením opatření by se v příštím týdnu mohla zabývat vláda.

Průměrná cena nafty na českých čerpacích stanicích se v uplynulém týdnu podle čtvrtečních dat společnosti CCS zvýšila o 19 haléřů na průměrných 47,63 koruny za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 stál ve středu v průměru 44,85 koruny za litr, byl tak o 98 haléřů levnější než o týden dřív.

Ve čtvrtek 1. října, kdy začala platit cenová regulace na paliva, byla maximální cena pro naftu 48,72 koruny za litr a do 8. října postupně klesla na 47,23 koruny za litr. Od té doby ale povolené maximum u dieselu nepřetržitě rostlo a zdražování se zastavilo až toto úterý. U benzinu od druhého dne po zavedení regulace cenový strop rostl a dosáhl maxima minulou středu, kdy mohly čerpací stanice prodávat litr benzinu za 47,21 koruny. Od té doby maximální povolená cena klesá.

Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabylo účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.

O regulaci cen paliv vláda rozhodla i letos na jaře, využívala přitom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.

Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu.

Zdroj: ČTK

Cestovní kanceláře: Možné zdražování letenek nezvýší automaticky i ceny zájezdů

Od
Karolína Vágnerová
-

Možné zdražování letenek v příštím roce automaticky nezvýší i ceny zájezdů, ceny charterových letů jsou totiž nasmlouvané dopředu. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci cestovních kanceláří (CK). Pokud ale budou paliva nadále zdražovat, může to podle nich v budoucnu dovolené prodražit.

Evropu v následujícím roce čeká nejvýraznější nárůst cen letenek v historii, uvedl tento týden šéf letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary, podle kterého by mohlo být zdražení až 20procentní. Nárůst cen letenek nevyloučila ani společnost Smartwings patřící pod tureckou leteckou společnost Pegasus Airlines.

„Zdražování letenek samo o sobě neznamená automatické zdražení všech zájezdů. Do výsledné ceny vstupují mimo jiné také náklady na ubytování, aktuální poptávka a dostupnost kapacit, takže se ceny mění podle konkrétní destinace a termínu,“ uvedla mluvčí Čedoku Klára Divíšková.

Cestovní kancelář Blue Style využívá pro přepravu svých klientů přímé lety. „Jde o chartery, které máme nasmlouvané s leteckými přepravci dopředu a ceny máme dané,“ uvedla mluvčí Blue Style Simona Fischerová. Nevyloučila ale zdražování zájezdů v případě, že budou ceny paliv dále stoupat.

Ani mluvčí CK Alexandria Petr Šatný nevyloučil možné zdražování zájezdů. U standardního produktu, u kterého se letenky kupují s předstihem v blocích či cestovní kanceláře kupují celé charterové lety, nebude zdražení citelné. Naopak nejvíce se to podle něho projeví u zájezdů, kdy je nabídka a cena vytvářena v okamžiku poptávky.

Evropské letecké společnosti se mohou vypořádat s rostoucími náklady dvojím způsobem, uvedla mluvčí aerolinek Smartwings Vladimíra Dufková. Jednak mohou zdražit letenky, což může ovlivnit poptávku ze strany cestujících, nebo mohou vyšší náklady pokrýt ze svých marží. To ale může omezit kapacitu společností investovat a dále růst. „V tuto chvíli je však z pohledu společnosti Smartwings předčasné předpovídat konkrétní procentuální nárůst, neboť cenotvorba bude záviset na podmínkách na trhu,“ dodala.

Cena leteckého paliva v Evropě se podle evropské organizace Eurocontrol od ledna a února, kdy se pohybovala kolem 2,26 amerického dolaru za galon, do 9. října více než zdvojnásobila na 4,82 dolaru za galon. Říjnový průměr, 4,74 dolaru za galon, byl tak o 2,5 procenta větší než zářijový průměr, který činil 4,63 dolaru za galon.

Zdroj: ČTK

Poslanci vyzvali EU, aby zvážila námořní operaci v oblasti Černého moře

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropský parlament v reakci na zesílené útoky na civilní obchodní plavidla vyzval Evropskou unii, aby zvážila zahájení námořní operace v Černém moři. Europoslanci ostře odsoudili nejnovější útoky u pobřeží Bulharska a Rumunska i opakovaná narušení rumunského vzdušného prostoru. Odpovědnost za útoky na civilní lodě a za rozšíření války proti Ukrajině do západní části Černého moře připisují Rusku. Bulharský premiér Rumen Radev se ohradil vůči kritickým zmínkám rezoluce na svou adresu.

Rezoluce, kterou europarlament dnes přijal poměrem 432 hlasů pro, 52 proti a 88 zdržení, zdůrazňuje, že útoky zapadají do jasného vzorce ruského chování, kdy Moskva systematicky cílí na civilní lodní dopravu. Rusko je podle vyjádření EP hlavní hnací silou zhoršující se situace v černomořském regionu.

Poslanci vyjádřili znepokojení nad slabou diplomatickou reakcí Bulharska vůči Moskvě a vyzvali premiéra Rumena Radeva, aby „žádosti o spojeneckou solidaritu podložil konkrétními činy.“ Poslanci Bulharsko také naléhavě žádají, aby přestalo odkládat účast v protidronové iniciativě NATO.

Rezoluce obsahuje „nepodložené a manipulativní narážky“ na bulharskou vládu, přidané na poslední chvíli, ohradil se Radev podle agentury AFP v otevřeném dopise europoslancům. Za absurdní pokládá požadavek, aby se Bulharsko zapojilo do alianční iniciativy, vzhledem k tomu, že tak již učinilo. Obhajoval reakci své vlády, připomněl spolupráci se spojenci a zapojení aliančních a evropských letadel do hlídkování nad Černým mořem.

EU a její členské státy by podle europoslanců měly zvážit spuštění vlastní námořní operace v Černém moři. Svobodu plavby a námořní bezpečnost označují za součást zajištění východního křídla NATO, černomořského regionu i delty Dunaje.

Severoatlantická aliance v úterý oznámila, že v oblasti nasadí kromě jiného letadla pro námořní hlídkování, radarové systémy, drony a zpravodajský personál. O dodatečnou podporu alianci žádaly Bulharsko a Rumunsko. V tomto měsíci zasáhly drony v několika případech v bulharské výlučné ekonomické zóně v Černém moři čtyři obchodní lodě. Dvě z nich se potopily, pohřešováno je 21 námořníků. Letouny NATO letos už sestřelily několik dronů v rumunském vzdušném prostoru.

Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, jejíž součástí jsou prakticky každodenní útoky dronů, střel a raket po celé zemi. V posledních týdnech ruské síly zintenzivnily své útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu. Přihlásily se i k několika úderům na lodě na moři s odůvodněním, že zasažená plavidla přepravovala do napadené země vojenský materiál.

Zdroj: ČTK

Provoz elektrických vlaků na Vysočině od roku 2031 zajistí České dráhy

Od
Karolína Vágnerová
-

Zakázku na provoz regionálních elektrických vlaků na Vysočině od roku 2031 získaly České dráhy (ČD). Sdělení generální ředitelky ČD Lenky Hamplové na síti X potvrdil ČTK náměstek hejtmana pro dopravu Vladimír Novotný (za SOCDEM). Kraj vybíral provozovatele elektrických vlaků na 15 let. Je to zakázka v součtu zhruba za 13,5 miliardy korun. Zvlášť kraj vybírá provozovatele motorových vlaků. Toto řízení ještě není uzavřené.

„Rada Kraje Vysočina vybrala naši nabídku na provoz elektrických a akutrolejových vlaků od roku 2031. Uvědomuji si, že rozhodnutí ještě není konečné, běží lhůta pro námitky. Chci nicméně poděkovat kolegům, kteří nabídku zodpovědně připravili,“ uvedla Hamplová na síti X.

Kraj objednává u dopravců regionální vlakové a autobusové spoje a hradí jejich prokazatelné ztráty. Na provoz všech regionálních vlaků má zatím Kraj Vysočina smlouvu s ČD, která je platná do roku 2029.

Výběr firmy na zajištění dopravní obslužnosti elektrickými vlaky projednala krajská rada tento týden v pondělí jako neveřejný materiál. Hejtman Martin Kukla (ANO) po jednání rady pouze řekl, že ze tří účastníků řízení vybral kraj toho nejlevnějšího. Dopravce bylo potřeba určit do konce letošního roku kvůli slíbeným dotacím na nové elektrické vlaky.

Elektrické vlaky by za 15 let měly na Vysočině podle náměstka najezdit skoro 48 milionů kilometrů, o něco víc než motorové vlaky. U nich kraj předpokládá za stejný počet let nájezd přes 39 milionů kilometrů. Dopravce, který vzejde z dosud neuzavřeného výběrového řízení, by měl provoz motorových vlaků na Vysočině zajišťovat od jízdního řádu, který začne platit na přelomu let 2029 a 2030. Smlouvu s ním by kraj měl uzavřít na deset let s opcí na dalších pět let.

Nákup nových elektrických vlaků by měl dotovat modernizační fond. Loni vedení kraje informovalo o tom, že se Vysočina bude ucházet o dotaci na 15 vlaků poháněných elektřinou. Sedm vlaků by mělo jezdit na elektrifikovaných tratích, osm by mělo být s bateriemi. Dotace na tyto vlaky pro Vysočinu by měla být celkem zhruba 1,7 miliardy korun, uvedl Novotný.

Projekty Vysočiny jsou na seznamu úspěšných žadatelů o investice na podporu ekologické železniční dopravy z modernizačního fondu, který před rokem zveřejnilo ministerstvo životního prostředí.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha v zimní sezoně nabídne 145 destinací, z nich 20 nových

Od
Karolína Vágnerová
-

Zimní letový řád Letiště Václava Havla nabídne proti loňsku lety do 20 nových destinací. Celkem bude možné z Prahy odletět do 145 měst, což je o 12 více proti loňsku. Zimní letový řád bude platit od 25. října do 27. března. Letiště o tom informovalo v tiskové zprávě.

Mezi novinkami proti loňské zimě jsou linky do Lille (easyJet), Palerma a Turína (Ryanair, Wizz Air), Benátek či Bergenu (Smartwings), Bolzana (SkyAlps) či Popradu (Wizz Air). V zimním řádu nebudou chybět ani spojení do Almaty a Hanoje (VietJet) nebo charterové lety do exotických destinací, například Phuket v Thajsku (Neos), La Romany v Dominikánské republice a Sihanoukville v Kambodži (TUI Airways).

Nově se v zimě otevřou linky do Marrakéše (easyJet) a Lisabonu (Smartwings). Pokračovat budou také linky z letního letového řádu, které jsou v zimě novinkou, a to do Newcastlu (easyJet) a Vilniusu (Wizz Air). V zimě se zvýší z devíti na 11 počet letů mezi Prahou a Bělehradem (Air Serbia) či ze 14 na 17 letů týdně spojení s Istanbulem (Pegasus).

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák očekává, že v zimní sezoně Letiště Václava Havla odbaví více než 6,5 milionu cestujících. „Ukazuje se, že cestování už není primárně soustředěné do hlavní letní sezony. Svůj význam z pohledu cestovního ruchu mají i zimní měsíce, kdy Češi vyrážejí za dovolenou do zahraničí a Praha současně láká zahraniční návštěvníky,“ uvedl Lašák s tím, že letošní množství destinací bude v zimní sezoně rekordní.

Z Prahy bude létat 69 leteckých společností, z toho v rámci zimního letového řádu osm nových. Těmi jsou Vietjet, SkyAlps, Fly2Galicia, Jazeera Airways, STARLUX Airlines, v charterovém režimu TUI Airways a Enter Air a jeden dopravce s cargo linkou.

Společnost Letiště Praha, která provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšila loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) jí stoupl též o 800 milionů na 5,1 miliardy korun. Ruzyňské letiště loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, meziročně o 1,4 milionu více.

Zdroj: ČTK

Innovation Day na DFJP propojí výzkum s praxí dopravního stavitelství

Od
Michaela Drábková
-
Letecký pohled na bagr a nákladní automobil na stavbě
Foto: Unsplash / Brandon Mowinkel

Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice pořádá 5. listopadu 2026 ve spolupráci s Národním centrem Stavebnictví 4.0 setkání Innovation Day #5. Akce propojí akademickou sféru s průmyslovými partnery a představí aktuální výzkum, inovace a nové možnosti spolupráce v oblasti dopravního stavitelství.

Dopravní stavitelství dnes čelí řadě výzev – od modernizace a rozvoje dopravní infrastruktury přes využívání inovativních materiálů a digitálních technologií až po požadavky na udržitelnost, bezpečnost a efektivitu výstavby. Klíčem k hledání nových řešení je podle pořadatelů propojení vědeckého výzkumu s potřebami praxe.

Odborný program začne ve 14 hodin a zahrnuje:

  • prezentace klíčových výzkumných projektů Dopravní fakulty Jana Pernera,
  • představení aktuálních projektů průmyslových partnerů,
  • prohlídku laboratoří a ukázky probíhajících výzkumných projektů.

Oficiální část by měla skončit v 16 hodin, poté bude následovat networking. Za pořadatele se na účastníky těší děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Ladislav Řoutil, Özgür Yurdakul a Radoslav Sovják.

Kdy: čtvrtek 5. listopadu 2026, 14:00–16:00, poté networking

Kde: Výukové a výzkumné centrum v dopravě, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice, Doubravice 41, 533 53 Pardubice

Registrace: z kapacitních důvodů je účast podmíněna předchozí registrací přes registrační formulář.

Zdroj: DFJP UPa

Kolokvium k 70. výročí Úmluvy CMR se zaměří na odpovědnost dopravců

Od
Michaela Drábková
-
Kamiony na dálnici v podvečerním světle
Foto: Unsplash / Bhargav Panchal

Česká společnost pro dopravní právo pořádá 30. října 2026 v Praze mezinárodní kolokvium k 70. výročí Úmluvy CMR, jednoho ze základních právních dokumentů mezinárodní silniční nákladní přepravy. Odborníci z Česka i dalších evropských zemí se budou věnovat odpovědnosti dopravců, pojištění a řešení škodních událostí.

Partnerem akce je členská společnost České logistické asociace SATUM CZECH. Konference nabídne setkání odborníků z České republiky i dalších evropských zemí, kteří se budou věnovat aktuálním právním otázkám mezinárodní silniční dopravy.

Program se zaměří především na tato témata:

  • význam Úmluvy CMR, její historie a aktuální vývoj,
  • problematika neomezené odpovědnosti dopravce a její uplatňování v české právní praxi,
  • aktuální otázky Úmluvy CMR v německé, polské a slovenské judikatuře,
  • ochrana práv dopravce při přepravě odpadů,
  • možnosti pojištění odpovědnosti dopravců a likvidace pojistných událostí.

Mezi přednášejícími vystoupí také zástupci společnosti SATUM CZECH Martin Slečka a Markéta Remetančíková. Z pohledu pojišťovacího makléře představí možnosti pojištění a likvidace pojistných událostí v rámci neomezené odpovědnosti dopravce podle Úmluvy CMR.

Součástí programu bude také prostor pro odbornou diskusi, výměnu zkušeností a navazování kontaktů. Kolokvium je příležitostí seznámit se s aktuálními otázkami dopravního práva a jejich dopady na každodenní praxi dopravních a logistických společností.

Kdy: 30. října 2026, 9:00–16:30

Kde: Palác Dunaj, Školicí a vzdělávací centrum České advokátní komory, Národní 10, Praha 1

Registrace: e-mailem na info@csdp.cz do 25. října 2026; účast podléhá potvrzení pořadatele. Účastnický poplatek je 2 500 Kč za osobu.

Zdroj: ČLA

Brno zavádí bus pruhy a posilovou tramvaj kvůli uzavírce tunelů

Od
Michaela Drábková
-
Trolejbus městské hromadné dopravy na zasněžené ulici
Foto: Unsplash / Evgenii Pliusnin

Dopravní podnik města Brna ve spolupráci s Policií ČR a Ředitelstvím silnic a dálnic zavádí opatření, která mají zlepšit spolehlivost MHD během uzavírky Pisáreckého tunelu a tunelu Hlinky. Vznikly nové vyhrazené pruhy, upravují se jízdní řády a ve špičkách pracovních dnů jezdí posilová tramvajová linka P6.

Nejvíce zasaženými linkami jsou trolejbusové linky 25, 26 a 37 a autobusové linky 52, E56 a 68. Dopravní situace je nejsložitější v ranních a odpoledních špičkách, které se v prvních dnech uzavírky prodlužovaly a slévaly v jednu. Během prvního týdne se díky zavedeným opatřením špičky zkrátily na dobu od 7 do 9 hodin a od 14 do 17 hodin a zpoždění vozů kleslo z původních 40 minut na polovinu.

„Velkou pomocí je pro nás od počátku řízení dopravy policisty na pisáreckých křižovatkách. Přesto tyto zásahy nejsou dostatečné k zajištění pravidelnosti spojů na dotčených linkách. Přistupujeme proto k dalším opatřením, která cestujícím a městu pomohou k udržení fungujícího systému městské hromadné dopravy,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Od pondělí 19. října platí nový bus pruh v ulici Antonína Procházky ve směru k Anthroposu. V ulici Petra Křivky vznikl v úseku od zastávky Koniklecová po zastávku Čtvrtě řadicí pruh, který pomůže vozům MHD jedoucím z Kamenného vrchu bezkolizně dojet k terminálu Nemocnice Bohunice.

Od středy 21. října se na dotčených linkách mění jízdní řády. Kvůli zpožděním dopravní podnik prodlužuje vyrovnávací časy na konečných zastávkách, aby vozy mohly dodržet odjezdové časy a spoje jezdily pravidelněji. Počet spojů se tím dočasně mírně sníží, zvýší se ale jejich spolehlivost.

Pro cestující z Kohoutovic a Kamenného vrchu DPMB od středy posílil linku 37: ve špičkách nově zajíždějí k terminálu Nemocnice Bohunice všechny spoje, dosud to byl každý druhý nebo třetí. Cestující tak mohou snáze přestoupit na spolehlivější tramvajovou dopravu.

Ve špičkách pracovních dnů zároveň jezdí posilová tramvajová linka P6 v úseku Nemocnice Bohunice – Mendlovo náměstí. Poslouží obyvatelům Kohoutovic a Kamenného vrchu a je také alternativou pro cestující z trolejbusové linky 25, kteří ji mohou využít místo cesty přes Pisárky a Nový Lískovec.

Úpravy vycházejí i z dat systému automatického počítání cestujících. Ta ukazují pokles cestujících na dotčených linkách – u autobusové linky E56 až o 50 procent – a naopak jejich přesun do tramvají.

Zdroj: DPMB

AI v dodavatelských řetězcích brzdí lidé, ne technologie

Od
Michaela Drábková
-
Pracovník v ochranné přilbě a reflexní vestě pracuje s tabletem

Firmy chtějí umělou inteligenci nasadit hlavně jako pomocníka svých lidí, ti s ní ale zatím neumějí efektivně pracovat. Podle nové studie organizací ASCM a DSCI to tvrdí 83 % dotázaných. Brzdou jsou chybějící dovednosti, slabé zapojení středního managementu a nedůvěra v autonomní systémy. Firmy s připravenými týmy přitom dosahují výrazně lepších výsledků.

Asociace pro řízení dodavatelských řetězců ASCM a institut Digital Supply Chain Institute (DSCI) zveřejnily společnou studii The People Paradox in Supply Chain AI Integration. Z ní vyplývá, že 91 % organizací chce umělou inteligenci využívat k podpoře svých zaměstnanců a jen 7 % počítá s tím, že AI pracovníky přímo nahradí. Polovina dotázaných (51 %) očekává, že se práce lidí posune k rozhodování s vyšší přidanou hodnotou, a 40 % předpokládá vznik nových pracovních rolí. Současně ale 83 % respondentů uvádí, že jejich lidé zatím nejsou připraveni s AI efektivně pracovat.

Skutečné nasazení proto zůstává skromné. Autoři hodnotili 13 klíčových funkcí dodavatelského řetězce na stupnici od 1 (žádné využití) do 5 (plně autonomní provoz) a průměr vyšel na 1,94. Nejdál je plánování poptávky s hodnotou 2,28, následuje plánování dodávek a zásob (2,12). Na opačném konci stojí zpětná logistika s 1,59. Své dosavadní projekty označuje 55 % firem jako spíše úspěšné, jde tedy většinou o dílčí výsledky, nikoli o zásadní změnu fungování.

Výrazný rozdíl je mezi jednotlivými úrovněmi řízení. Zatímco 82 % členů vrcholového vedení se podle studie aktivně podílí na zavádění nebo rozšiřování AI, mezi řediteli útvarů je to jen 12 %. O nástrojích sice ví, ale sami se do jejich zavádění nezapojují, polovina ředitelů, 51 % manažerů a 70 % řadových zaměstnanců. Jako hlavní překážky firmy shodně uvádějí nedostatek dovedností a zdrojů a nejasnou návratnost investic (obojí 33 %), čtvrtina zmiňuje nekvalitní data.

Studie ukazuje, že se vyplácí učit se praxí. Organizace s připravenými týmy, kterých je mezi respondenty 17 %, nasazují AI v průměru v šesti funkcích a úspěšnost jejich projektů dosahuje 71 %. U nepřipravených firem je to jen 28 % a 64 % z nich dosud nepokročilo dál než do fáze plánování nebo pilotního provozu.

Další brzdou je bezpečnost a důvěra. Celkem 92 % firem má velké obavy z rizik spojených s AI u dodavatelů a obchodních partnerů, v průměru však uplatňují jen 2,3 ze šesti standardních bezpečnostních opatření. Plán reakce na incidenty související s AI má 28 % z nich a oddělení systémů 24 %. Celých 91 % chce vědět, jak AI ke svým předpovědím a doporučením dochází, a 43 % se obává zkreslení algoritmů při výběru dodavatelů nebo rozdělování zásob. V příštích dvou letech si firmy od AI slibují hlavně rychlejší rozhodování díky kratším plánovacím cyklům (46 %), nižší celkové náklady dodavatelského řetězce (42 %) a vyšší míru automatizace (40 %).

Generální ředitel ASCM Abe Eshkenazi zdůrazňuje, že úspěch AI v dodavatelském řetězci závisí víc na lidech než na samotné technologii a že nejlepší firmy považují přípravu zaměstnanců za součást investice do technologie. Výkonný ředitel DSCI Marko Kovacevic dodává, že vedení firem AI v principu přijalo, ale zatím nevybudovalo schopnost ji skutečně uvést do praxe – jde tedy především o manažerskou úlohu. Studie vychází ze 144 odpovědí, z nichž 107 bylo podrobně analyzováno; zhruba 62 % respondentů působí v Severní Americe a jsou mezi nimi zaměstnanci, manažeři, ředitelé i vrcholové vedení.

Pro evropské a české firmy má otázka připravenosti lidí i právní rozměr. Evropský akt o umělé inteligenci (AI Act) od února 2025 ukládá organizacím, které systémy AI nasazují nebo poskytují, povinnost zajistit dostatečnou úroveň AI gramotnosti svých zaměstnanců. Investice do školení tak pro logistické a výrobní podniky není jen cestou k lepším výsledkům, ale i součástí plnění předpisů.

Zdroj: eLogistika.info

Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat, Senát to umožnil

Od
Karolína Vágnerová
-

Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat, příští rok mají zůstat na současné výši. Senát navzdory opoziční kritice zrušení valorizace umožnil. Novelu o pozemních komunikacích přímo neschválil, ale ani ji neodmítl a neupravil o zavedení podílu krajů na výnosu spotřební daně z pohonných hmot, jak požadovala část senátorů. Normu tak dostane k podpisu prezident koncem příštího týdne, tedy po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát z ústavy na projednávání běžných zákonů má.

Součástí novely je i původně senátní návrh na úpravu platnosti jednodenní známky. Měla by od příštího roku platit celých 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci v den nákupu. „Já jsem se domluvil se senátorkou (ANO Janou Mračkovou) Vildumetzovou, že vezmu na palubu i váš návrh,“ přiznal senátní podíl na obsahu novely ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 Kč, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 Kč. V platnosti zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.

Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun. Bednárik hájil zmrazení cen v duchu vládního programu dopady zdražení známek na obyvatele při možné vyšší inflaci nebo argumentem, že ceny známek rostly v posledních letech mnohem rychleji než sazby mýtného.

Výpadek chce Bednárik nahradit zvýšením mýtného, což podle kritiků včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zaplatí spotřebitelé ve vyšší ceně přepravovaného zboží. Ministr s tím nesouhlasil, podle něj by zvýšení cen mýtného představovalo v dopadu na jednotlivé zboží setiny koruny. „Mně už unavuje vysvětlovat, že nezdraží rohlíky,“ uvedl.

Senátní hospodářský výbor prosazoval, aby kraje kromě dosavadního daňového podílu získaly navíc 4,15 procenta z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z pohonných hmot s tím, že ministerstvo financí by podíl rozdělilo podle počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy v jednotlivých krajích. Návrh souvisí se záměrem vlády ANO, SPD a Motoristů zrušit státní příspěvek krajům na opravy silnic v regionu. Bednárik i za ministerstvo financí senátní úpravu odmítl s tím, že už Sněmovna podobný návrh poslanců STAN zamítla. Senátor STAN Ondřej Lochman avizoval, že návrh předloží znovu jako samostatnou novelu.

Vládní předloha ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, které zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun.

Pro vozy s alternativním pohonem dál zůstanou nynější úlevy, novela na nich nic nemění. Vláda jejich zrušení po debatě s Evropskou komisí nenavrhla kvůli hrozbě vrácení části peněz z Národního plánu obnovy. Na vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem se vztahuje zhruba poloviční sleva. Cena známek pro hybridní automobily je asi čtvrtinová a plně elektrická auta a auta na vodík mohou jezdit po dálnicích bez poplatku.

Zdroj: ČTK

123...1 305Strana 1 z 1 305

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář