Domů Blog

Dostavba pražského městského okruhu by mohla začít už v roce 2029

První část dostavby městského okruhu v Praze mezi Rybníčky a Českobrodskou by mohla začít už v roce 2029 a být zprovozněná v roce 2036. Stavba dalších tří úseků by pak měla začít v roce 2034 a trvat osm let. Stavbu na etapy a postupné zprovoznění umožnily změny v posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z prezentace pro jednání dopravního výboru zastupitelstva.

Z vnitřního okruhu metropole zbývá dokončit asi jedenáctikilometrovou část mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8. Na základě upraveného posouzení EIA již podle prezentace město nemusí celou stavbu zprovoznit až poté, co bude fungovat celý vnější okruh. Zmizely také podmínky zprovoznit celou zbývající část okruhu najednou a společně se zavedením mýta pro vjezd do centrální části města.

Z toho podle magistrátu vyplývá možnost výstavby na etapy a postupného zprovoznění. Stavba má být rozdělena na úseky Rybníčky – Českobrodská, Českobrodská – Balabenka, Pelc/Tyrolka – U Kříže a Libeňská spojka mezi Vychovatelnou a Balabenkou.

Dřívější zahájení stavby nicméně bude možné jen u úseku mezi napojením na Jižní spojku v Rybníčkách a Českobrodskou, protože u zbylých je nutné nejprve postavit a zprovoznit Hloubětínský tunel, který má převést pod zem auta z části Kbelské ulice. Jeho výstavba by měla začít v roce 2029 a hotov má být podle dokumentu v roce 2033, což o rok později umožní zahájit výstavbu zbylých úseků městského okruhu. Kompletní zprovoznění finální části okruhu pak magistrát očekává v roce 2042.

Vedení Prahy nechalo v roce 2019 přepracovat původní projekt dostavby, proti dřívějšku jsou v aktuálním plánu prodlouženy tunely z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru. Loni zveřejněný odhad nákladů dostavby je 113 miliard korun bez DPH.

Současní radní loni zadali původním projektantům z firem Satra, Mott MacDonald CZ, Pudis a Metroprojekt úpravy dokumentace na základě schválených změn a dopracování projektu pro vydání stavebního povolení. O to chce magistrát podle prezentace požádat ještě letos.

Město zároveň letos plánuje vypsat tendr s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun na geotechnický průzkum nutný pro stavbu. Ten bude spočívat zejména v proražení tří průzkumných štol, které v budoucnu poslouží i jako součást tunelových staveb. Průzkum by měl začít příští rok, kdy také magistrát očekává vydání nepravomocného stavebního povolení dostavby.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

Zdroj: ČTK

V Praze v srpnu chyběly plastové Lítačky k výměně, už je jich dostatek

V Praze v srpnu scházely plastové karty pro MHD Lítačka nutné pro výměnu těch, kterým skončila platnost. Důvodem byl zvýšení zájem o výměnu. Nyní již jsou dodávky obnoveny a karet je dostatek. Na dotaz ČTK to uvedl Vladimír Antonin Bláha, mluvčí městské firmy Operátor ICT (OICT), která má provoz Lítačky na starosti.

„Důvodem byl především zvýšený zájem o výměnu nejstarších karet vydaných v roce 2016, kterým v průběhu letošního roku postupně končí platnost. Výpadek dodávek karet Lítačka trval přibližně deset dní. Dodávky jsou nyní zcela obnoveny a karet Lítačka máme v tuto chvíli dostatek,“ uvedl mluvčí. Firma podle něj stav zásob na výdejních místech sleduje a podle potřeby karty doplňuje.

Mluvčí dodal, že výměnu karty je standardně možné vyřídit na výdejních místech nebo prostřednictvím e-shopu PID Lítačka. „Cestující zároveň nemusí jako identifikátor využívat pouze plastovou kartu: dlouhodobý kupón lze přiřadit například také k mobilní aplikaci PID Lítačka,“ doplnil. Další možností je využití platební karty.

V letošním roce podle dřívějších informací OICT končí platnost asi 370.000 nejstarších karet, což se reálně týká asi 130.000 lidí, kteří na ní měli na začátku roku nahraný platný kupon. Firma již dříve platnost karet dvakrát prodloužila o tři roky. Stejně postupovala u později vydaných dokladů, jejichž platnost tak bude končit v následujících letech. Lítačka začala fungovat v roce 2016, kdy nahradila opencard.

Zdroj: ČTK

Příměstské vlaky u Prahy jezdí kratší než obvykle, i kvůli instalaci ETCS

České dráhy (ČD) se omluvily za to, že na příměstských linkách v okolí Prahy nyní jezdí kratší vlakové soupravy než obvykle. S omezením se cestující podle dopravce mohou setkat i v následujících dnech. Dráhy to uvedly na síti X. Důvodem jsou podle firmy technické závady souprav nebo instalace zabezpečovacího systému ETCS do vlaků.

„Kvůli vysokému počtu odstavených jednotek CityElefant je část vlaků vedena v kratším řazení a omezení mohou přetrvávat i v dalších dnech. Příčinou nedostatku vozidel nejsou jen technické závady, ale také poškození při mimořádných událostech nebo probíhající instalace zabezpečovacího systému ETCS,“ uvedly České dráhy. Zdůraznily, že pro co nejrychlejší návrat vozidel do provozu dělají maximum. „Děkujeme za pochopení a omlouváme se za snížený komfort cestování,“ dodal dopravce.

O tom, že vybaví své regionální vlaky CityElefant zabezpečovacím systémem ETCS, České dráhy informovaly před čtyřmi lety. Zakázku na vybavení 66 souprav za 1,5 miliardy korun získala dceřiná společnost drah ČD-Telematika s dalšími partnerskými firmami. Systémem, který mimo jiné kontroluje dodržování maximální povolené rychlosti nebo zastaví vlak při případném nedovoleném přejetí návěstidla, vybavují dráhy CityElefanty postupně.

Příměstské vlaky v Praze a Středočeském kraji budou České dráhy provozovat i od roku 2030. Kontrakt na dalších 30 let v pondělí schválilo vedení Prahy a s uzavřením smlouvy souhlasilo také středočeské zastupitelstvo. Cena zakázky je 165,17 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Železniční most na Výtoni provizorně zpevní uhlíkové lamely

Správa železnic začne od příštího týdne zpevňovat některé části Výtoňského mostu. Konkrétně dojde k očistění a vyztužení vybraných míst uhlíkovými lamelami lepenými přímo na ocelové konstrukce. Stabilizace částí mostu je nejefektivnějším způsobem, jak na něm udržet provoz ve stávajícím omezeném rozsahu.

Montáž uhlíkových lamel se bude provádět z lešení zavěšeného na most, které se v tomto týdnu začíná instalovat. Práce pak potrvají šest týdnů a nebudou mít vliv na železniční provoz nad rámec současných opatření. Dojde pouze k dílčím omezením pohybu pěších na lávkách.

Práce se budou provádět pod dozorem expertů z katedry ocelových konstrukcí Fakulty stavební ČVUT. Správa železnic je předem projednala se všemi příslušnými subjekty včetně památkářů.

Most přes Vltavu na pražské Výtoni slouží železniční dopravě od začátku minulého století. Leží na vytížené trase, kterou využívají nejen příměstské vlaky z metropole do Berouna, ale také dálkové spoje do Plzně a Bavorska. V současné době na něj může vjet jenom jeden vlak, a to maximální rychlostí 20 km/h. Aktuální práce by měly zajistit udržení provozu ve stávajícím režimu minimálně do roku 2028. Rozhodnutí o finálním řešení přemostění chce Správa železnic učinit ještě letos.

Zdroj: Správa železnic

Šalina je pro všechny. DPMB novou kampaní upozorňuje na nevhodné chování v MHD

Jídlo, hlasité telefonování, hudba puštěná nahlas nebo objemné batohy na zádech. Situace, které cestující v brněnské MHD zažívají každý den, se v nové kampani Dopravního podniku města Brna a Divadla Husa na provázku promění v absurdní podívanou. Kampaň „Šalina je pro všechny“ odstartuje 7. září a prostřednictvím čtyř krátkých videí ukáže, jak by cestování MHD vypadalo, kdyby se takto choval každý.

„Věříme, že většina lidí ví, že během jízdy MHD není vhodné hlasitě telefonovat nebo si pouštět hudbu tak, aby to rušilo ostatní. Přesto se s podobným chováním setkáváme každý den a cestující se na nás obrací, ať tyto situace řešíme. Nechtěli jsme vytvořit další kampaň, která bude cestující napomínat. Společně s divadlem Husa na provázku jsme běžné nešvary zpracovali s humorem a nadsázkou do čtyř samostatných videí, která budeme postupně zveřejňovat. Na kultuře cestování nám velmi záleží,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Čtyři videa se postupně objeví na sociálních sítích DPMB a v LCD monitorech ve vozech MHD. Každé z nich se zaměřuje na jednu konkrétní situaci – jídlo ve vozech, hlasité telefonování, hlasitou hudbu a přepravu zavazadel. Herci v nich ukazují, kam až by jednotlivé situace mohly zajít, kdyby se z chování jednotlivce stalo pravidlo pro všechny. DPMB a Husa na provázku po jarním úspěchu navíc připravili další dvě speciální jízdy tramvají s názvem Změna jízdního řádu vyhrazena. Herci během nich přímo za jízdy improvizují na témata, která se v kampani objevují.  Vstupenky je možné zakoupit prostřednictvím webu Divadla Husa na provázku.

Dopravní podnik se kultuře cestování věnuje dlouhodobě. Prostřednictvím informačních kampaní upozorňuje na pravidla, jejichž dodržování přispívá k příjemnému cestování. V letošním roce se navíc ve vozech MHD začal na dodržování přepravních podmínek zaměřovat také tým preventistů, který cestující na případné porušování pravidel upozorňuje.

„MHD je společný prostor. Každý do něj přichází se svými potřebami, zvyky a náladou, ale musí v něm zároveň počítat s ostatními. A právě to jsme chtěli kampaní připomenout – ne zákazem nebo moralizováním, ale humorem. Protože šalina – a nejen ona – je tady opravdu pro všechny,“ dodal Havránek.

DPMB v této souvislosti spustil na sociálních sítích ankety zaměřený na ohleduplnost v MHD. Zjišťuje v nich, jaké chování spolucestujících lidem nejvíce vadí. Výsledky podnik následně zveřejní přímo ve vozech, aby neukáznění cestující viděli přímou zpětnou vazbu od ostatních pasažérů. Podle dosavadních výsledků 65 procentům cestujících vadí jídlo ve vozech a 59 procentům vadí nošení batohů na zádech v MHD.

FB: https://www.facebook.com/reel/2142873416442007

IG: https://www.instagram.com/reel/Dc-0OvgIjDc/?utm_source=ig_web_copy_link&stkn=MzRlODBiNWFlZA==

Čendova naučná stezka v ZOO

Dopravní podnik města Brna a Zoo Brno v polovině září spustí novou naučnou hru pro rodiny s dětmi, která na příkladech ze zvířecí říše vysvětluje pravidla správného chování a bezpečného cestování MHD. S maskotem dráčkem Čendou Štatlíkem projdou návštěvníci v brněnské ZOO osm stanovišť, kde po naskenování QR kódů odpovídají na otázky. Za vyluštěnou tajenku pak na konci získají malou odměnu.

Zdroj: DPMB

Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury schválil návrh rozpočtu na dopravní výstavbu

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který dnes schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu

Návrh zároveň zajišťuje financování úprav dopravní infrastruktury souvisejících s výstavbou nového jaderného zdroje v Dukovanech, konkrétní příspěvky krajským samosprávám na realizaci klíčových silničních staveb i prostředky pro města a obce na vybrané projekty zvyšující bezpečnost silničního provozu.

„Na vládu předložíme návrhu rozpočtu na dopravní výstavbu, který je v souladu s cíli programového prohlášení vlády a zajistí pokračování dostavby páteřní dálniční sítě a klíčových železničních projektů. Všichni naši hlavní investoři, Ředitelství silnic a dálnic, Správa železnic i Ředitelství vodních cest, by podle návrhu měly hospodařit s vyššími rozpočty než letos. Budeme investovat do prioritních staveb s největším přínosem pro občany i českou ekonomiku. Zároveň budeme pokračovat v úsporách prostřednictvím optimalizace nákladů. Nejde totiž jen o to, kolik peněz do dopravy vložíme, ale také o to, co za ně dokážeme postavit,“ zdůrazňuje ministr dopravy Ivan Bednárik a dodává: „Letošní navýšení národních zdrojů do rozpočtu je důsledkem konce současného programového období evropských fondů. Je důležité nicméně pokračovat v přípravě projektů, abychom měli co nejlepší startovní pozici vůči ostatním státům při získávání prostředků z evropských fondů po roce 2028. Významné zvolnění přípravy staveb by se nám v dalších letech vymstilo.“

Rozpočet SFDI na rok 2027 je navržen jako výrazně proinvestiční. Investiční výdaje mají dosáhnout 127 miliardy korun, což je o 7,5 miliard korun více oproti schválenému rozpočtu SFDI na rok 2026. Neinvestiční výdaje ve výši 56,1 miliardy korun jsou určeny především na opravy, údržbu a provozování dopravní infrastruktury včetně provozní činnosti investorských organizací.

„Jde o rekordní návrh rozpočtu na dopravní infrastrukturu, kterým navazujeme na rostoucí objem investic z minulých let. Národní zdroje v rámci návrhu dosahují 164,3 miliardy korun, zároveň počítáme se zapojením evropských prostředků v celkové výši 18,8 miliardy korun, zejména z programu Doprava, Nástroje pro propojení Evropy, takzvaného CEF a Modernizačního fondu,“ říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.

Z celkové částky je pro Ředitelství silnic a dálnic vyčleněno 87 miliardy korun a pro Správu železnic 77,6 miliardy korun. Prostředky jsou určeny na financování investičních i neinvestičních akcí.

„Pokud bude návrhu rozpočtu v této podobě schválen, Ředitelství silnic a dálnic by mělo mít v příštím roce dostatek finančních prostředků, abychom mohli pokračovat v naplňování našeho hlavního cíle, kterým je dokončení páteřní dálniční sítě. Zahájit chceme například výstavbu dalších úseků dálnice D52 před Novomlýnskými nádržemi a za nimi nebo nového úseku dálnice D55 mezi Napajedly a Babicemi,“ vyjmenovává nejvýznamnější investiční akce plánované na příští rok generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Aktuálně je ve výstavbě celkem 243,7 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Přehled staveb je v interaktivní mapě ŘSD.

Vedení Prahy schválilo smlouvu s Českými drahami za 165,17 mld. Kč

Vedení Prahy souhlasilo s uzavřením třicetileté smlouvy s Českými drahami (ČD) za 165,17 miliardy korun na provoz příměstských vlaků od roku 2030. Kontrakt na základě výsledků tendru schválili radní města, stejně tak jej dnes odsouhlasili i zastupitelé Středočeského kraje, který byl hlavním zadavatelem zakázky. Podpisu smlouvy tak již nic nebrání. ČD na linkách vlaky provozují i nyní, v tendru porazily firmu RegioJet, která nabídla cenu 183,65 miliardy korun.

Vítězný dopravce bude na tratích na území Prahy a středních Čech provozovat po dobu 30 let flotilu velkokapacitních elektrických vlaků, součástí zakázky je i jejich pořízení. Nové vlaky s kapacitou nejméně 380 míst k sezení označované jako EMU 400 budou jezdit na páteřních linkách mezi metropolí a regionem a také na nyní modernizované trati do Kladna.

Prvních 60 až 66 jednotek má být nasazeno na linkách do Českého Brodu a Berouna, do Kladna a na letiště či do Kolína a Kutné Hory. Další jsou v plánu v závislosti na rozšiřování železniční trati, například na dokončení modernizace tratě mezi Veleslavínem a Masarykovým nádražím nebo výstavbě nové trati do Mladé Boleslavi. Celkem bude moci dopravce pořídit dalších až 67 vlaků.

Hlavním zadavatelem tendru je Středočeský kraj, vedlejším Praha. Kraj i hlavní město se budou na financování podílet rovným dílem. „Podpis smlouvy předpokládáme na přelomu září a října,“ řekl dnes náměstek pražského primátora Jaromír Beránek (Piráti).

Spolek Fair Rail nedávno vyzval v dopise kraj a hlavní město, aby před hlasováním o smlouvě požadovaly vysvětlení některých sporných bodů. Podle spolku by je měla zajímat finální nabídka, která je vyšší o 23 miliard proti předpokladu, nebo počet rezervních souprav. Rovněž by podle spolku měli vyčkat na výsledek řízení antimonopolního úřadu (ÚOHS) ohledně dodavatele vlaků. Tím je Škoda Group s cenou 36,39 miliardy korun, jejíž výběr u ÚOHS napadla společnost Stadler, která nabídla cenu 38,66 miliardy. Dokud řízení pravomocně neskončí, ČD nemohou s vítězem uzavřít smlouvu na dodávku vlaků.

Zdroj: ČTK

Praha objedná dalších 25 tramvají Škoda 52T, příští rok jich dorazí 51

Pražský dopravní podnik koupí na základě rámcové smlouvy dalších 25 tramvají Škoda 52T. Přidělení peněz na nákup vozů z různých objednávek dnes schválili pražští radní. Cena jedné tramvaje je 82,5 milionu korun, 40 milionů z toho pokryje evropská dotace. Praha dosud ve třech vlnách objednala celkem 71 nových tramvají. Prvních 20 z nich v Praze jezdí od loňska, další postupně přibývají. Příští rok jich má dorazit 51.

DPP uzavřel s firmou Škoda Transportation rámcovou smlouvu na dodávku až 200 tramvají za celkem 16,6 miliardy korun. Nejprve se smluvně zavázal k nákupu 40 vozů, 20 dorazilo loni a stejný počet podnik postupně nasazuje v letošním roce. Letos v lednu DPP objednal dalších 31 vozů díky schválení dalších evropských dotací 3,74 miliardy korun bez DPH z Modernizačního fondu. Z těch by mělo dorazit pět ještě letos a zbytek v červenci příštího roku.

Nová objednávka dalších 25 tramvají by pak měla dorazit do 3. prosince příštího roku. Radní dnes schválili přidělení částky zhruba 1,23 miliardy korun z nevyužitých investičních peněz v letošním rozpočtu, které budou sloužit ke spolufinancování nákupu 29 tramvají ze dvou objednávek.

Podle náměstka primátora Jaromíra Beránka (Piráti) bylo dosud vyrobeno kolem 30 vozidel, prvních 20 z loňska již jezdí a ty dodávané letos podnik postupně nasazuje do provozu. „V příštím roce by mělo být vyrobeno rekordních 51 vozů,“ řekl. Dodal, že město nákup urychlilo kvůli tomu, že koncem příštího roku vstoupí v platnost přísnější pravidla pro kyberbezpečnost, která možná další nákupy vozů oddálí.

Náměstek doplnil, že město potřebuje kvůli rozšiřování tramvajové sítě nové vozy a zároveň vyřazovat ty již zastaralé, což jsou nyní nejstarší a nezrekonstruované vozy T3M. „Nikoliv malou část pražské flotily tvoří i rekonstruované vozy T3R.P, případně T3R.PV a jejich různé deriváty, takže i s těmito se v brzkých letech postupně budeme loučit,“ řekl. Dodal, že sjednocování vozového parku na co nejmenší počet typů snižuje servisní náklady. Nové vozy mají podle něj životnost 20 až 30 let na rozdíl od autobusů, kde je podnik vyměňuje po 15 letech.

Kapacita vozu 52T o délce 32 metrů a šířce 2,5 metru je 243 lidí, z toho je 173 míst k stání. Ve srovnání s předchozími tramvajemi 15T je kapacita nových vozů větší téměř o 16 procent. Nejvyšší provozní rychlost je 70 kilometrů za hodinu. Konstrukce vozu je na míru vytvořená pro Prahu, a proto umožní průjezdy i úzkými a zahnutými profily tratě. První tramvaj typu 52T začala ulicemi Prahy jezdit bez cestujících loni v dubnu, koncem června vyjela poprvé do zkušebního provozu s cestujícími a v září byl dokončen proces takzvané homologace, což umožnilo vozy standardně nasazovat do provozu.

Zdroj: ČTK

Obce by mohly po taxikářích požadovat zkoušky z češtiny a místopisu

Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením. Garanční hospodářský výbor minulý týden doporučil návrh poslanců Patrika Nachera a Roberta Králíčka (oba ANO) před variantou Zdeňka Hřiba (Piráti). Stejně se k nim staví také ministerstvo dopravy.

Návrh poslanců ANO by umožnil obcím obecně závaznou vyhláškou požadovat po řidičích taxislužeb znalost českého jazyka a místopisu v rozsahu potřebném pro výkon práce a práv souvisejících s taxislužbou. Každá obec by si rozsah stanovila sama. Nacher ČTK sdělil, že by šlo především o možnost pro Prahu, kde je podle něj problém nejvýraznější. Nacher je stejně jako Hřib také zastupitelem hlavního města Prahy.

Základní znalost češtiny a místa, kde řidič jezdí, je podle něj důležitá pro bezpečnost a kvalitu služby i při používání navigace. „Měly by tam platit alespoň elementární základní znalosti jazyka a místa, kde tu službu poskytuji,“ řekl Nacher. Řidič při jízdě podle něj přebírá odpovědnost za zdraví a život klienta, kterého veze, plus za lidi, které potká v silničním provozu.

Hřibův návrh by obcím také umožnil zavést zkoušky, podrobněji ale určuje jejich obsah. Ověřovaly by základní znalost právních předpisů, praktickou komunikaci v českém nebo anglickém jazyce, orientaci v území a schopnost používat navigační, platební či komunikační prostředky. Návrh zároveň zakazuje požadovat například historické či kulturní znalosti a počítá s platností osvědčení nejméně na pět let.

„Byť je náš návrh propracovanější, jako Piráti dlouhodobě podporujeme přejímání dobrých myšlenek. Pokud tato iniciativa skončí tím, že obce dostanou pravomoc a možnost řešit si problémy s taxislužbou na svém území pomocí obecní vyhlášky, podpořím klidně i návrh pana poslance Nachera,“ sdělil Hřib ČTK.

Zrušením zkoušek v roce 2020 se z taxislužby podle něj stala činnost bez požadavků na odbornou kvalifikaci a mezi cestujícím a řidičem je výrazná informační asymetrie. „Výsledkem bývá snížená bezpečnost, neschopnost domluvit se s řidičem nebo poškozování spotřebitele,“ dodal Hřib.

Ministerstvo dopravy dává přednost prvnímu návrhu. Podle vedoucího oddělení komunikace Filipa Medelského sleduje stejný cíl jako programové prohlášení vlády, které počítá se zavedením povinného prokazování znalosti českého jazyka a sjednocením požadavků na řidiče taxislužeb a přepravních platforem.

„Opatření má přispět ke zvýšení bezpečnosti na silnicích, zkvalitnění poskytovaných služeb a také k omezení nežádoucích praktik spojených se sociálním dumpingem. Chceme nastavit férové a bezpečné prostředí pro všechny, zákazníky i samotné řidiče,“ uvedl Medelský.

Ministerstvo původně chtělo připravit vlastní úpravu. Nyní její další osud podle Medelského závisí na tom, jak Sněmovna o obou pozměňovacích návrzích rozhodne. Podle resortu je výhodou místní regulace, protože zatímco například Praha řeší výrazně větší problémy s taxislužbou, v menších obcích nemusí být podobná pravidla potřeba.

Rozsah znalostí českého jazyka by měl být podle návrhu poslanců ANO v rozsahu potřebném pro výkon práce řidiče taxislužby. Případnou nejednotností mezi vyhláškami by se zabývalo ministerstvo vnitra, které obecně závazné vyhlášky obcí přezkoumává. „Ministerstvo dopravy zároveň počítá s přípravou metodiky pro dobrou praxi v této oblasti, aby byla zajištěna nezbytná znalostní úroveň řidičů,“ dodal Medelský.

Zdroj: ČTK

Trať z Hradce do Týniště projde přestavbou, druhá kolej pomůže i hlavnímu koridoru

Důležitou trať z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí čeká celková modernizace, díky druhé koleji se na ni vejde víc vlaků. Správa železnic nyní vyhlásila tendr, který rozdělila na tři samostatné části. Stavbaři zmodernizují kromě kolejí i všechny stanice a zastávky, vlaky zrychlí na 160 km/h. Nejvyšší přípustná nabídková cena je 6,886 miliardy korun, stavba je naplánovaná od března příštího roku do konce roku 2029.

Celkovou přestavbou projde přibližně dvacetikilometrový úsek. Ten je součástí záložní trasy za hlavní koridor přes Pardubice a Českou Třebovou, a to nejen pro osobní spoje, ale i pro nákladní dopravu. Díky modernizaci a přidání druhé koleje pojme spojnice Hradce Králové a Týniště nad Orlicí víc vlaků, ty navíc zrychlí ze současných 100 na 160 km/h. Jízdní doby se zkrátí až o sedm minut.

Všechna nádraží získají nová nástupiště s bezbariérovým přístupem a veškerým vybavením včetně informačního a orientačního systému. Ve stanicích Hradec Králové-Slezské Předměstí a Třebechovice pod Orebem bude přístup k vlakům nově podchodem.

Dělníci zrekonstruují devět přejezdů, namísto úrovňového křížení v Třebechovicích pod Orebem vybudují silniční nadjezd. Na provoz bude dohlížet systém ETCS, vlaky budou nově využívat střídavé elektrické napájení.

Tendr je stejně jako u dalších nedávno vypsaných zakázek rozdělený na oblast infrastruktury, energetiky a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení. Cílem je vytvořit atraktivnější příležitost pro větší množství uchazečů, vytvoření konkurenčního prostředí pak vede ke snížení celkových nákladů. To se už potvrdilo v několika předchozích zakázkách na modernizace, kde se oproti nejvyšším přípustným cenám podařilo ušetřit desítky procent.

Zdroj: Správa železnic

Logistický kalendář

MSV