Čtvrtek, 22 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Volkswagen zavádí novou řídící strukturu a ruší pozice ve vedení

Od
Karolína Vágnerová
-

Skupina masově vyráběných značek německého automobilového koncernu Volkswagen s označením Brand Group Core (BGC), do které spadá rovněž česká Škoda Auto, zavádí novou řídící strukturu a ruší řadu pozic ve vedení. Informovala o tom firma. Potvrdila tak dřívější informace listu Automobilwoche. Podle firmy by změny mohly v samotné výrobě přinést do roku 2030 úspory v hodnotě jedné miliardy eur (zhruba 24 miliard Kč).

Do skupiny BGC patří značky Volkswagen Passenger Cars, Škoda, Seat/Cupra a Volkswagen Commercial Vehicles. Změny zahrnují vytvoření představenstva BGC, které bude přijímat rozhodnutí napříč značkami ohledně vývoje, nákupu a výroby. Značkám Škoda, Seat/Cupra a Volkswagen Commercial Vehicles pak zůstanou pouze čtyřčlenná představenstva. Ta budou tvořit generální ředitel a vedoucí pracovníci pro finance, prodej a lidské zdroje. Představenstvo Škody Auto má v současnosti šest členů.

„V první fázi se celkový počet členů představenstev ve čtyřech značkách, které tvoří BGC, sníží do léta 2026 zhruba o třetinu. Ve středně dlouhém období plánovaná reorganizace ještě více zefektivní řídící struktury v této skupině,“ píše se v tiskové zprávě.

Volkswagen je největším výrobcem automobilů v Evropě. Koncern se však chystá do roku 2030 zrušit v Německu na 35.000 pracovních míst. Potýká se mimo jiné se silnou konkurencí z Číny a s dopady cel.

Odbyt celého koncernu Volkswagen v loňském roce klesl o 0,5 procenta na 8,98 milionu vozů, zejména kvůli slabšímu prodeji ve Spojených státech a Číně. Škoda Auto však vloni zvýšila odbyt o téměř 13 procent na zhruba 1,04 milionu vozů.

Zdroj: ČTK

Dobíjecí síť elektroaut se loni rozšířila o stovky stanic, vzrostl i provoz

Od
Karolína Vágnerová
-

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni v Česku rozšířila o stovky nových stanic. Stále větší podíl přitom mezi nimi tvoří výkonnější ultrarychlé stojany. Spolu s tím vzrostl i provoz dobíjecí sítě, provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Vyplývá to z informací provozovatelů pro ČTK. V ČR je přes 3000 dobíjecích stanic pro elektroauta.

Prudký růst využívání dobíjecích stanic postupuje společně se stoupajícím zájmem o elektrická auta. V současnosti je podle dat automobilových svazů v zemi registrováno přes 58.000 elektromobilů. Za loňský rok jich lidé a firmy registrovali přes 21.000. Podle dopravních expertů je hustota dobíjecí infrastruktury v ČR zatím dostačující, v Evropě patří co do počtu stanic k průměru.

Provozovatel největší sítě společnost ČEZ loni zprovoznil 206 nových stojanů, celkově jich tak nyní má ve své síti téměř 1000 s výkonem přes 100 megawattů (MW). Ve větší míře se přitom soustředila na rozšiřování ultrarychlých stanic, kterých otevřela 133. „Z poptávky řidičů jasně vyplývá, že preferují úsporu času díky ultrarychlému dobíjení. Právě tento typ stanic proto začíná v posledních letech mezi našimi instalacemi převažovat a dnes je každý pátý stojan naší sítě ultrarychlý,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Odběr elektřiny v síti ČEZ meziročně stoupl o 56 procent na 14,9 gigawatthodiny (GWh). Nejvytíženější byly podle společnosti stanice u dálnic, z krajů pak ve Středočeském kraji, Praze a také v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji.

O 92 nových stanic se loni rozšířila infrastruktura Pražské energetiky (PRE), dohromady jich tak nyní provozuje skoro 900. Spotřeba energie na nich podle podniku stoupla meziročně o 47 procent na 11,57 GWh elektřiny.

„V letošním roce se chceme soustředit zejména na přípravu projektů ultrarychlých dobíjecích hubů, ale i na rozvoj privátního dobíjení. V rámci veřejné sítě plánujeme zprovoznění přibližně 30 nových dobíjecích stanic a přípravu projektů na výstavbu více než 200 dobíjecích stanic pro roky 2027 a 2028. Na naše distribuční trafostanice budeme instalovat modernější stanice s navýšeným výkonem,“ popsal plány pro letošní rok vedoucí sekce Emobility v PRE Libor Hladík.

Společnost E.ON v loňském roce zprovoznila 269 nových dobíjecích bodů pro elektroauta v 56 nových lokalitách. Celkově tak nyní podnik má ve své síti více než 850 dobíjecích bodů. Řidiči na nich loni odebrali více než 7,5 GWh elektřiny, což představuje meziroční nárůst dodané energie o 105 procent. Nejvíce se přitom dobíjelo v Praze, a to 1,3 GWh.

„Naše síť se již více let zaměřuje na rozšiřování rychlého a ultrarychlého dobíjení a tento trend jsme naplno potvrdili i v roce 2025,“ uvedl jednatel E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma. Nejvytíženější jsou podle něj lokality s vyššími výkony. „V roce 2026 budeme naši expanzi v segmentu ultrarychlého dobíjení ještě stupňovat. Připravujeme zhruba 80 nových lokalit, všechny jako dobíjecí huby s nejvyššími výkony,“ dodal Klíma.

Zdroj: ČTK

Dopravci loni zaplatili v Česku na mýtném rekordní částku

Od
Karolína Vágnerová
-

Za mýtné na českých dálnicích a vybraných silnicích první třídy zaplatili dopravci v loňském roce 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více. Jen v prosinci činil výběr mýtného 1,35 miliardy korun, meziročně o 15,8 procenta více. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, správce mýtného systému. V roce 2024 zaplatili dopravci na mýtném 17,16 miliardy korun.

Do meziročního nárůstu výběru mýtného se podle společnosti promítlo rozšíření dálniční sítě, nárůst počtu projetých kilometrů a vyšší mýtné sazby. Od začátku loňského roku se totiž pro nákladní auta nad 3,5 tuny zvýšil poplatek za emise oxidu uhličitého až o pět procent.

Z celkové částky bylo 89 procent vybráno na poplatcích za jízdu po dálnicích, zbývající část za užívání silnic první třídy. Více než polovinu mýtného, 53 procent, zaplatili zahraniční dopravci. „Provozní náklady se dlouhodobě pohybují na úrovni osmi procent z vybraného mýta,“ uvedl Beneš s tím, že účinnost systému je přes 99,9 procenta.

Ke konci loňského roku bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 886.000 vozidel nad 3,5 tuny, z toho 700.000 se zahraniční značkou. Společnost CzechToll vydala registrovaným vozidlům 610.000 palubních jednotek.

„Při spuštění satelitního mýtného systému vybíral CzechToll mýtné na 1272 kilometrech dálnic a 234 kilometrech silnic I. třídy. Na konci roku 2025 již síť zpoplatněných komunikací čítala 1545 kilometrů dálnic a 1370,5 kilometru silnic I. třídy. Od 1. ledna byl výběr mýtného spuštěn na dalších takřka 50 kilometrech nově dokončených úseků dálnic D1, D35 a D55,“ sdělil Beneš.

Od 1. ledna 2026 se zvýšily sazby mýtných poplatků pro nákladní auta o 1,5 procenta. Stát předpokládá, že tak získá z výběru mýta 210 milionů korun navíc. Dalších 280 milionů Kč navíc by měli dopravci zaplatit za zvýšení emisní složky mýta na zpoplatněných silnicích první třídy.

Mýtné sazby se od března 2024 skládají ze čtyř složek, z nichž největší část tvoří poplatek za užití pozemní komunikace (téměř 77 procent) a poplatek za emise oxidu uhličitého (19 procent). Zbylá část připadá na poplatky za externí náklady dopravy, tři procenta za znečištění ovzduší a jedno procento kvůli hluku.

Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Vybrané mýtné v ČR v letech:

Rok Výběr (v miliardách Kč)
2025 19,1
2024 17,16
2023 14,9
2022 14,85
2021 14,2
2020 11,5
2019 10,94
2018 10,81
2017 10,4
2016 9,89
2015 9,73
2014 8,71
2013 8,55
2012 8,68
2011 8,12
2010 6,57
2009 5,54
2008 6,14
2007 5,56

Zdroj: ČTK

Počet cestujících bez jízdenky v Brně nadále mírně klesá

Od
Karolína Vágnerová
-

Revizoři Dopravního podniku města Brna během loňského roku zkontrolovali 99 752 vozů a přistihli 38 556 pasažérů bez platného jízdního dokladu. Meziročně se jedná o pokles přistižených jedinců o 2,5 procenta. Bez jízdenky jezdí nejčastěji lidé ve věkové skupině 30 až 40 let. Stabilně nejvyšší podíl neplatičů je v nočních rozjezdech.

„Dlouhodobý mírný pokles počtu neplatičů ukazuje, že strategie města Brna držet cenu jízdného od roku 2012 na stejné úrovni přináší své výsledky – MHD zůstává dostupná pro všechny. Více než polovina našich cestujících využívá šalinkartu, ostatní si jízdenku mohou zakoupit přímo ve voze přes službu Pípni a jeď!. Takto jednoduchá a pohodlná možnost výrazně usnadňuje nákup jízdenky a následně i její kontrolu,“ řekl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravní podnik města Brna.

V loňském roce přistihli revizoři DPMB bez platné jízdenky o 1952 cestujících méně než v roce 2024. Při zohlednění celkového počtu kontrol se jedná o pokles o 2,5 procenta.  Zatímco v roce 2024 připadalo přibližně 39,7 neplatiče na 100 zkontrolovaných vozů, v roce 2025 to bylo zhruba 38,7. Trend tak zůstává mírně klesající.

 

graf

 

Revizoři v loňském roce ověřili platnost jízdenek cestujících v 99 752 vozech. Nejvíce neplatičů bylo mezi cestujícími ve věku 30–40 let (22 %), následováni skupinou 18–25 let (21 %). Z dlouhodobých statistik DPMB vyplývá mírný pokles podílu pasažérů bez jízdenky u mladších cestujících (18–30 let) a naopak mírný nárůst u osob mezi 30 a 60 lety.

Pokuty vybrané revizory loni dosáhly bezmála 29 milionů korun. Více než polovina cestujících přirážku uhradila přímo na místě. „Tento postup je pro cestující nejvýhodnější – na místě činí přirážka k jízdnému 1000 korun, dodatečně pak od začátku letošního roku 2500 korun,“ dodal Havránek.

DPMB provedl ve spolupráci s Městskou policií Brno během roku 2025 jedenáct nočních kontrolních akcí. Počet neplatících cestujících v nočních hodinách bývá stabilně vyšší než přes den, aktuálně se pohybuje mezi 8 a 10 procenty. Výjimkou byl 29. srpen 2025, kdy bez jízdenky cestovalo 27 procent zkontrolovaných pasažérů.

Dopravní podnik i v loňském roce využíval záznamy z kamer, které revizoři dostali do výbavy v roce 2024. Kamery se osvědčily nejen při monitoringu práce revizorů, ale také při řešení stížností cestujících. „Díky záznamům můžeme v případě stížnosti cestujícího přesně zjistit, co se v konkrétním případě ve voze stalo. Nejčastěji řešíme stížnosti, kdy cestující tvrdí, že revizor provedl kontrolu ihned po nástupu do vozu a neumožnil mu označit jízdenku. Záznamy však často ukazují, že cestující nákup jízdenky opomenuli nebo jej neprovedli z jiného důvodu, usadili se a cestovali bez platného dokladu,“ vysvětluje Michal Herš z tarifního odboru DPMB. Díky zavedení kamer u revizorů klesl počet stížností na jejich postup více než o polovinu. Dopravní podnik města Brna aktuálně zaměstnává 28 revizorů.

Zdroj: DPMB

Česko a Slovensko posilují spolupráci na železnici, silnicích i evropských projektech. Ministři dopravy jednali v Bratislavě

Od
Karolína Vágnerová
-

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik se dnes v Bratislavě setkal se slovenským ministrem dopravy Jozefom Rážom. Jedná se o první jednání českého šéfa resortu dopravy ve slovenské metropoli po téměř 4 letech. Hlavními tématy jednání bylo přeshraniční propojení připravovaných sítí rychlých železničních spojení v obou zemích, plánovaná společná linka Praha–Žilina a také otázky financování dopravních projektů v budoucím rozpočtu Evropské unie.

„Česká republika a Slovensko patří mezi nejbližší partnery v oblasti dopravy. Naše spolupráce je nadstandardní nejen historicky, ale i díky konkrétním projektům, které zlepší cestování pro lidi i firmy v celém regionu střední Evropy. Slovenská strana nám dnes představila studii proveditelnosti svého plánu výstavby tratí pro vysokorychlostní vlaky. Je to důležitá zpráva i pro náš projekt VRT Jižní Morava z Brna, který má smysl realizovat tehdy, pokud na něj bude navazovat slovenská trať směrem do Bratislavy, a následně dále do Budapešti,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.

Úsek VRT Jižní Morava získal v říjnu loňského roku kladné stanovisko EIA, což umožňuje pokračovat v jeho projektové přípravě. Oba ministři se zároveň shodli, že pro životaschopnost rychlých železničních spojení v rámci střední Evropy je klíčové zajistit dodatečné financování z evropských zdrojů. Česká i slovenská strana proto budou postupovat koordinovaně při vyjednávání o finanční podpoře z Nástroje pro propojení Evropy (CEF III) v nadcházejícím programovém období.

Ministři jednali také o budoucnosti vlakového propojení obou států. Shodli se, že je nezbytné společně připravit koordinované nabídkové řízení na vlakovou linku Praha–Žilina s návazností na přípoje směrem na východní Slovensko, s plánovaným zahájením provozu od prosince 2030. Tématem jednání byla i modernizace trati (Brno –) Břeclav – Kúty – Bratislava pro rychlost až 200 km/h. Mezi další důležitá témata diskutovaná v Bratislavě patřila silniční doprava, konkrétně klíčové propojení D49/R6 Hulín – Púchov. Část Hulín – Fryšták bude stavebně definitivně dokončena v průběhu první poloviny letošního
roku.

Ministři Bednárik a Ráž budou v jednáních společných česko-slovenských dopravních projektech pokračovat na konci března, kdy je naplánováno společnému zasedání vlád České republiky a Slovenska.

Zdroj: MDCR

Nové pravidlo pro řidiče CDL čelí silnému odporu skupin dopravců

Od
Karolína Vágnerová
-

Skupiny varují, že nová omezení pro řidiče s CDL bez trvalého bydliště by mohla odstavit na vedlejší kolej tisíce legálně oprávněných řidičů a zatížit kapacitu nákladní dopravy.

Federální pravidlo, které by zpřísnilo podmínky pro držitele řidičských průkazů pro komerční dopravu, se setkává se silným odporem ze strany odvětví nákladní dopravy a logistiky, přičemž kritici varují, že by mohlo vyřadit tisíce řidičů.

Licence pro komerční řidiče bez trvalého pobytu umožňuje státům vydávat řidičské průkazy CDL řidičům, kteří jsou legálně oprávněni pracovat v USA, ale nemají trvalý pobyt ve státě, kde je licence vydávána. Tyto průkazy běžně používají řidiči na pracovní víza a další legálně přítomní pracovníci, kteří splňují požadavky na zkoušky a bezpečnost.

Podle nové analýzy společnosti AltLine se více než 80 % z téměř 8 000 připomínek veřejnosti předložených Federálnímu úřadu pro bezpečnost automobilových dopravců vyslovilo proti prozatímnímu pravidlu agentury týkajícímu se průkazů CDL pro osoby bez trvalého pobytu. Pravidlo by omezilo způsobilost řidičů, kteří jsou držiteli určitých víz na základě zaměstnání, čímž by se zúžil přístup mnoha řidičů, kteří jsou v současné době na silnicích.

Někteří komentátoři rovněž vyjádřili obavy ohledně spravedlnosti a reálného dopadu pravidla. „Jsem ukrajinský občan, který utekl před válkou. Již dva a půl roku tvrdě pracuji jako řidič kamionu. Platím daně. Tvrdě pracuji, abych uživil svou rodinu a udržel Ameriku v pohybu,“ napsal jeden z řidičů. „Ale teď… Přicházím o možnost pracovat … Žádám vás, abyste mě o tuto možnost nepřipravili a umožnili mi pracovat jako profesionální řidič kamionu, dokud mi nevyprší pracovní povolení.“

Příznivců pravidla bylo méně, ale někteří uvedli, že podporují přísnější omezení z bezpečnostních důvodů. „Důrazně podporuji rozhodnutí FMCSA přestat vydávat CDL bez trvalého bydliště,“ napsal jeden komentátor. „Jako zkušený řidič kamionu a majitel malé flotily jsem byl osobně svědkem toho, jak nekvalifikovaní a špatně vyškolení řidiči vytvářejí na amerických dálnicích velká bezpečnostní rizika.“

Dokonce i mezi odpůrci mnozí volali po střední cestě, nikoli po úplném zrušení. Mezi časté návrhy patřily výjimky pro příjemce DACA, žadatele o azyl a další legálně přítomné řidiče, kteří projdou požadovanými testy a prověrkami.

Budoucnost pravidla zůstává nejasná. Soud dočasně pozastavil prosazování, zatímco FMCSA přezkoumává připomínky veřejnosti a zvažuje možné změny, takže dopravci a řidiči čekají na další kroky.

Zdroj: Supply Chain

Do roku 2028 se v Budějovicích svezete 27 novými elektrobusy

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik města České Budějovice připravuje další modernizaci vozového parku městské hromadné dopravy. Do flotily zařadí 27 elektrických vozidel s různou přepravní kapacitou i technologií dle provozních specifik. Projekty jsou schváleny k financování ve výzvě TRANSGov. č. 1 Modernizačního fondu. Nová vozidla budou dodána v letech 2026–2028.

Hlavním cílem projektů je zvýšení energetické účinnosti veřejné dopravy, snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší v budějovické aglomeraci. Dopravní podnik tak postupně míří k cílům udržitelnosti a dekarbonizace dopravy vycházejícím z dlouhodobých klimatických cílů Evropská unie.

Z dotační výzvy DPMCB úspěšně žádal o financování projektů „Vozidla pro veřejnou dopravu 1“ (dále první projekt) a „Vozidla pro veřejnou dopravu 2“ (dále druhý projekt).

V rámci prvního projektu dopravní podnik do provozu v Českých Budějovicích zamýšlí zařadit celkem 15 nových elektrobusů, z toho 5 velkokapacitních 18metrových vozidel a 10 elektrobusů v délce 12 metrů. Nahradí stávající dieselové autobusy lokálně bezemisním řešením.

V druhém projektu DPMCB zamýšlí vysoutěžit dalších 12 bateriových vozidel, z toho 9 18metrových a 3 midibusy v délce 9 metrů.

„Rozšíření flotily elektrických vozidel nevnímáme jen jako obnovu vozového parku, ale jako součást komplexní změny, která s sebou nese i nutné úpravy infrastruktury a provozních procesů. Jde o dlouhodobou investici do udržitelné městské mobility, kterou realizujeme s maximální ohleduplností k městskému prostředí i potřebám cestujících,“ uvedl ředitel Dopravního podniku města České Budějovice Slavoj Dolejš.

Realizace projektů povede k ekologizaci městské dopravy, omezení lokálních emisí znečišťujících látek a k dlouhodobě udržitelnějšímu provozu MHD. Výběrové řízení dopravní podnik zahájí v letošním roce.

Celkové předpokládané investiční náklady prvního projektu činí 326,7 mil. Kč, způsobilé náklady činí 270 mil. Kč a poskytnutá podpora je ve výši 50 %, tedy 135 mil. Kč.

Druhý projekt počítá s rozpočtem 315,81 mil. Kč, způsobilé výdaje budou činit 261 mil. Kč a dotace dosáhne výše 130,5 mil. Kč.

Zdroj: DMCB

Veřejná konzultace k výjimkám z povinnosti opětovného použití plastových obalů a pásek v rámci PPWR

Od
Karolína Vágnerová
-

Do 9. ledna 2026 probíhala na úrovni Evropské unie veřejná konzultace k návrhu aktu v přenesené pravomoci, který se zaměřuje na výjimky z povinnosti opětovného použití plastových obalů a plastových pásek v rámci nového nařízení PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation).

Cílem tohoto aktu je upřesnit praktické uplatnění povinností opětovného použití, které PPWR zavádí, a současně zohlednit technická, hygienická, bezpečnostní a logistická omezení, jež v některých segmentech obalového průmyslu reálně existují.

Aktivní zapojení Obalového institutu SYBA
Obalový institut SYBA se do konzultace aktivně zapojil a odeslal oficiální stanovisko, které vychází z odborných znalostí obalového trhu, dlouhodobé spolupráce s výrobci obalů, potravinářskými firmami, logistickými společnostmi i obchodními řetězci.

 

Stanovisko SYBA bylo zaměřeno zejména na:

  • reálnou proveditelnost opětovného použití u specifických typů plastových obalů a pásek,
  • rizika spojená s hygienou a bezpečností potravin,
  • neúměrnou administrativní a provozní zátěž bez prokazatelného environmentálního přínosu,
  • nutnost technologické neutrality, aby regulace neznevýhodňovala konkrétní obalová řešení bez ohledu na jejich skutečný dopad na životní prostředí.

Zásadním argumentem bylo, že opakované použití není univerzálním řešením pro všechny obalové formáty a že u některých plastových fólií a pásek může vést paradoxně ke zvýšení environmentální zátěže (vyšší spotřeba vody, energie, dopravy či čisticích procesů).

 

Proč jsou výjimky klíčové
PPWR představuje největší reformu obalové legislativy v EU za poslední dekády. Aby však bylo možné jeho cíle – zejména snížení dopadů obalů na životní prostředí – skutečně naplnit, je nezbytné, aby prováděcí a delegované akty:

  • reflektovaly rozdíly mezi jednotlivými obalovými aplikacemi,
  • vycházely z vědeckých dat a analýz životního cyklu (LCA),
  • umožňovaly funkční a bezpečné fungování dodavatelských řetězců.

Výjimky z povinnosti opětovného použití proto nejsou oslabením regulace, ale naopak nástrojem pro její realistické a efektivní uplatnění v praxi.

Další vývoj
Evropská komise nyní vyhodnocuje všechny obdržené připomínky v rámci konzultace. Výsledná podoba aktu v přenesené pravomoci bude mít zásadní dopad na výrobce obalů, značky, logistiku i maloobchod v celé EU.

Obalový institut SYBA bude nadále:

  • sledovat legislativní vývoj PPWR,
  • informovat své členy o klíčových změnách,
  • poskytovat odborné výklady a praktická doporučení k aplikaci nové legislativy.

Zdroj: SYBA

Od papíru k technologiím… a nazpět k člověku. EASTLOG 2026 otevře debatu o lidském rozměru automatizace

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Logistický kongres EASTLOG se letos zaměří na hlubší vztah technologií a člověka v logistice. Odhalí hlavní vývojové trendy, ale také komplikace s implementací technologií a důvody, proč je lidská práce stále nezastupitelná.
  • V pořadí 29. ročník akce se uskuteční 28. a 29. května 2026 v Praze.
  • Web eastlog.cz otevřel registrace, uživatelé logistických produktů a služeb mají vstup zdarma.

Logistika ušla za poslední jednu dvě dekády značný kus cesty. Zjednodušeně řečeno: od tužky a papíru k automatizovaným skladům, umělé inteligenci a robotům – dnes už i humanoidním. „Právě v době, kdy technologie v logistice, supply chainu, průmyslu a e-commerce dosahují bezprecedentní úrovně, se však do popředí znovu dostává člověk. Jeho role se mění, ale rozhodně nemizí, v mnoha směrech spíše zvýrazňuje,“ poznamenává Zuzana Lazarová, group manažerka logistické divize společnosti Atoz.

Jak zajistit, aby technologie lidské schopnosti posilovaly, nikoliv nahrazovaly? A kde leží hranice mezi efektivitou a udržitelností lidské práce? Právě těmto otázkám se bude věnovat letošní ročník logistického kongresu EASTLOG, který tradičně patří mezi nejvýznamnější odborná setkání v oblasti logistiky, dopravy a supply chain managementu v České republice i střední Evropě. Akce se uskuteční 28.–29. května 2026 v pražském kongresovém centru O2 universum. Očekává se účast mnoha set logistických profesionálů a profesionálek, v loňském roce pořadatelé zaznamenali 780 návštěvníků.

„Automatizace, AI a robotika mění logistiku závratnou rychlostí. Přinášejí vyšší výkon, úspory i nové obchodní modely. Praxe ale zároveň ukazuje, že jejich implementace s sebou nese nečekané výzvy, skryté náklady a silné dopady na lidi i firemní kulturu,“ stojí v programové koncepci letošního kongresu. Stále důležitější je proto role člověka jako toho, kdo technologie řídí, rozhoduje o jejich využití a vnáší do procesů kreativitu, kontext a empatii. „A často také velmi potřebný korektiv a selský rozum,“ dodává Zuzana Lazarová.

Vedle hlavního programu se účastníci mohou těšit i na tradiční odpolední odborné bloky zaměřené na intralogistiku, dopravu a supply chain management. Součástí programu bude rovněž HR kulatý stůl, který se zaměří na dopady automatizace na pracovní trh, rozvoj dovedností a změny rolí v logistických organizacích. „Novinkou letošního ročníku je AI kulatý stůl, jenž na HR blok tematicky i časově naváže a otevře praktickou debatu o využití umělé inteligence v logistice a řízení firem,“ říká Zuzana Lazarová.

Keynote speaker: Sara Polak

Otevírací přednášku kongresu bude mít Sara Polak, antropoložka, archeoložka a popularizátorka umělé inteligence, která se dlouhodobě věnuje vztahu technologií a společnosti. Absolventka Oxfordské univerzity, ČVUT a LIGS University ctí multidisciplinární přístup, byla v žebříčku Forbesu 30 pod 30, označuje se za archeoložku v AI, má ráda memy, Járu Cimrmana a Monty Pythona.

„Ukážu, proč budoucnost logistiky neleží v dalším zrychlování, ale v lepší synchronizaci technologického pokroku s lidskou kulturou, organizačním chováním a schopností systému přežít narušení. Logistika se znovu stává strategickou disciplínou – nejen technickou, ale civilizační,“ říká Sara Polak.

Kongres EASTLOG dlouhodobě propojuje strategický nadhled s praktickými zkušenostmi z reálných logistických projektů včetně případových studií. I letos nabídne inspiraci pro manažery logistiky, supply chainu, dopravy, HR i top management, kteří hledají odpovědi na otázku, jak řídit technologickou transformaci, tak, aby byla ekonomicky smysluplná a zároveň dlouhodobě udržitelná pro lidi i firmy. Kongres pořádá společnost Atoz, která je vydavatelem B2B časopisů a webů a pořadatelem odborných akcí.

Sledujte přípravy programu

Zájemci o bližší informace se mohou registrovat k odběru kongresového newsletteru na adrese eastlog.cz/registrace-k-odberu-newsletteru. Podrobnosti jsou zveřejňovány také na profilech LinkedIn a Facebook hlavního mediálního partnera, časopisu Systémy Logistiky. Shrnující video z ročníku 2025 je ke zhlédnutí na youtube.com/@atozlogistics nebo pod zkratkou youtu.be/NKroA6ALHgY.

Registrace na kongres EASTLOG 2026 je již otevřena na webu eastlog.cz.

Další informace o akci, kontakty a registrace na

www.eastlog.cz

Zdroj: ATOZ Logistics

LNG terminál v Eemshavenu odbavil 72 lodí pro ČR, dopravily roční spotřebu

Od
Karolína Vágnerová
-

Terminál v nizozemském Eemshavenu, který je v provozu od září 2022, odbavil od začátku fungování do konce loňského roku celkem 72 lodí se zkapalněným zemním plynem (LNG) určeným pro Česko. Lodě přivezly 6,44 miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá roční spotřebě plynu v tuzemsku. ČTK o tom informovala energetická společnost ČEZ. Podle ní dodávky neobsahovaly žádný plyn z Ruska, většinu tvořily lodě z USA.

Eemshaven byl prvním terminálem LNG spuštěným v Evropě od začátku války na Ukrajině, první loď sem připlula v září 2022. Zařízení umí zpracovat osm miliard metrů krychlových plynu ročně, z toho až tři miliardy mohou směřovat do České republiky. Vedle ČEZ si kapacity v terminálu vyblokovaly další známé energetické společnosti, britsko-nizozemský Shell a francouzská Engie.

V loňském roce bylo pro Česko 28 lodí, které dopravily 2,48 miliardy metrů krychlových plynu, tedy ekvivalent více než jedné třetiny české roční spotřeby plynu.

„Nizozemský terminál byl jedním z těch, které se významně podílely na překonání energetické krize a ČEZ jeho prostřednictvím zajistil už celou roční spotřebu plynu České republiky. LNG terminály a další alternativní zdroje plynu dokázaly v minulých letech rychle zabezpečit dostatek této komodity, což se pozitivně odrazilo i v rychle klesajících koncových cenách pro české zákazníky,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ loni do terminálu také poprvé dopravil loď, u které sám zajišťoval celou její plavbu. Do té doby si firma plyn objednávala a náklad převzala až v terminálu. Zajišťování plavby zahrnovalo celý navigační a logistický řetězec, tedy jednání se zkapalňovacím terminálem ve Spojených státech, pronájem lodi, nakládku v USA i samotnou cestu přes Atlantský oceán a návrat lodi zpět.

ČEZ má kapacity v Eemshavenu pronajaty do roku 2027. Od stejného roku si pak v minulých letech zajistil také zhruba dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby, v aktuálně budovaném pevninském terminálu v německém Stade nedaleko Hamburku. Firma podepsala s tamním provozovatelem smlouvu na 15 let s možností prodloužení. ČEZ zároveň deklaroval, že bude sledovat i další možnosti získání kapacit v dalších terminálech LNG.

Zdroj: ČTK

123...1 176Strana 1 z 1 176

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253