Domů Blog

Železniční dopravci posilují před Vánoci spoje, místa se rychle vyprodávají

Železniční dopravci posilují na nadcházející období spoje, lidé totiž v období kolem vánočních svátků více cestují po Česku i do zahraničí. V některých vlacích už podle nich zbývají poslední místa, některé vlaky RegioJetu jsou již zcela vyprodané. Dopravci cestujícím doporučují s nákupem jízdenek neotálet, řekli ČTK jejich zástupci.

„Už během nadcházejícího víkendu je řada spojů zcela vyprodaná, u dalších zbývají pouze poslední volná místa,“ uvedl v tiskové zprávě RegioJet. Na období od pátku 19. prosince do úterý 23. prosince dopravce přidává stovky dalších míst. „Posílení se týká především frekventované linky Praha–Ostrava–Košice, ale také spojů z Prahy do Brna, Bratislavy, Vídně či Budapešti,“ dodala společnost.

Přímý vlak RegioJetu z Prahy do Čopu na Ukrajině je až do Vánoc vyprodaný a místa se do prodeje dostanou jenom v případě uvolnění rezervací. Dopravce upozorňuje cestující, aby si včas zajistili i jízdenky pro zpáteční cestu, protože se rychle plní spoje na dny 28. a 29. prosince. Zvýšenou poptávku očekává firma také po novoročních oslavách. Ve dnech od 2. do 4. ledna proto plánuje posilovat spoje.

„Jízdenky jsou i ve vytíženém vánočním období na vybraných spojích stále k dispozici. Vysoký zájem je o cestování do Česku a na Slovensko a také o posílené spoje do Polska,“ řekl dnes ČTK mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. Dopravce vypravuje mimořádné vánoční spoje do Varšavy. Speciální vánoční vlak mezi Prahou a Varšavou vypraví o adventu čtyřikrát.

České dráhy (ČD) již dříve uvedly, že očekávají největší předvánoční špičku ve dnech od 19. do 23. prosince. Před Vánoci tradičně posilují o další vagony především spoje z Prahy na východ republiky, do Ostravy, na Valašsko a střední Moravu. Více vozů jede například i na linkách z Prahy do Českých Budějovic, Plzně a Chebu. Dráhy mají připravené záložní vozy pro posílení kapacity spojů odjíždějících z Prahy.

Podle ČD nejvíce lidí pravidelně cestuje v pátek a neděli odpoledne a podvečer, v prosinci je proti jiným měsícům vyšší zájem o cestování do větších měst také v sobotu. V období svátků a vánočních prázdnin lidé cestují méně, proto některé spoje v tomto období ČD nevypraví.

Obsazenost spojů cestující zjistí na internetových stránkách dopravců, kde u každého spoje dopravci uvádějí počet volných míst. Případně také při nákupu jízdenek ve vyhledávači spojení IDOS.

Při pořizování jízdenek Českých drah (ČD) na webu dopravce a aplikaci Můj vlak mohou cestující sledovat předpokládanou obsazenost dálkových vlaků pomocí semaforového indikátoru. Červená značí vysoký zájem o spoj a cestující musí počítat s tím, že ve vlaku bude málo volných míst bez rezervace, případně budou místa obsazená. V případě posledního víkendu před Vánoci včetně pátku na trase Praha–Brno je u řady spojů semafor červený. Zelený je převážně u večerních a nočních spojů.

Zdroj: ČTK

ČD vybavily pendolina a InterPantery 5G opakovači mobilního signálu

České dráhy (ČD) nechaly do vlaků typu Pendolino a InterPanter nainstalovat 5G opakovače pro lepší mobilní signál a dostupnější mobilní internet. Letos na jaře nechal dopravce tuto technologii nainstalovat také do vlaků Railjet. Celková cena zakázky je 132 milionů korun bez DPH. K financování ČD využily peníze z dotační výzvy Českého telekomunikačního úřadu. České dráhy o tom informovaly v tiskové zprávě.

Zlepšováním internetového připojení se zabývají také další dopravci. Například Leo Express letos do svých vlaků instaluje 5G opakovače v hodnotě 24 milionů korun, které by měly posílit signál pro připojení. Instalaci wi-fi routerů využívající 5G síť v minulém roce ohlásil také RegioJet.

„Repeatery jsme vybavili 151 vozů v celkem 27 jednotkách pendolino, Railjet a InterPanter, které se tak proměnily v plnohodnotný vlakový office,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec, podle kterého je instalace opakovačů významným krokem k modernizaci služeb.

„Opakovače mobilního signálu zvyšují dostupnost datových a hlasových služeb uvnitř vlaků tím, že efektivně zesilují signál mobilních operátorů, který bývá tlumen vozovou skříní,“ uvedl Jan Hobza, předseda představenstva společnosti ČD – Telematika, která v konsorciu s firmou Kontron Transportation instalaci provedla. Vozová skříň je základní konstrukce vagonu.

Míra zesílení signálu se dynamicky nastavuje podle aktuálního pokrytí a výstupní výkon se rovnoměrně dělí mezi jednotlivé operátory. Technologie se skládá z širokopásmové antény včetně podpory GPS, opakovače, útlumového filtru pro zajištění bezproblémového provozu železničního zabezpečení a palubní infrastruktury, která zajišťuje distribuci signálu.

Pro lepší signál ve vozech nechal dopravce také laserově upravit okna 209 vozů, aby se do vlaku lépe dostal signál. Tento typ úpravy oken využívá laser k narušení kovové vrstvy v oknech, takže místo jednotné pokovené vrstvy mají okna síťovou strukturu, kterou signál lépe proniká. Vlaky, ve kterých jsou úpravy, jezdí nyní na tuzemských dálkových linkách.

Od letošního července ČD také testuje vysokorychlostní satelitní internet Starlink od společnosti SpaceX Elona Muska. „V rámci pilotního projektu satelitního internetu bylo rozhodnuto prodloužit testování technologie Starlink i přes zimní měsíce, abychom zjistili, jak se systém a anténa na střeše vlaku bude chovat při zhoršených meteorologických podmínkách. Jelikož jsou České dráhy jedním z prvních dopravců na světě, který touto technologií vybavil svůj vlak, je rozšířené testování žádoucí,“ sdělil dnes ČTK mluvčí ČD Filip Medelský.

Technologie byla instalována na střechu jednoho z čelních vozů vlaku InterPanter s příslušným kabelovým vedením mezi technikou a napájecím zdrojem. Anténa je tak vyhřívaná a může fungovat i v mrazivých dnech, stejně tak má vydržet i teploty až do 70 stupňů. Starlink je integrován do stávajícího wi-fi připojení a multimediálního systému soupravy.

Zdroj: ČTK

V Olomouci bylo letos 40.411 výpůjček sdílených bicyklů, méně než loni

Provozovatel sdílených jízdních kol zaznamenal letos v Olomouci od května do konce listopadu 40.411 výpůjček, v meziročním srovnání se jejich počet snížil o osm procent. Uživatelé měli k dispozici méně sdílených kol než loni, po městě na nich letos najeli 71.083 kilometrů. Vyplývá to ze statistik firmy nextbike Czech Republic, která systém sdílených kol v Olomouci letos provozovala. Radnice chystá výběrové řízení na zajištění této služby ve městě v letech 2026 až 2029. Parametry mají podle radních vycházet z praxe českých měst, kde je standardem třeba prvních 15 minut zdarma nebo zvýhodnění držitelů předplatného na městskou hromadnou dopravu.

„Ve srovnání s minulým rokem je to (počet výpůjček sdílených kol) pouze mírný pokles, přestože počet kol a stanovišť byl výrazně nižší. Průměrná jízda trvala 13 minut a měřila přibližně 1,5 kilometru. Nejvíce se jezdilo v letních měsících, zejména v srpnu, kdy počet výpůjček překročil sedm tisíc,“ komentoval statistiky primátorův náměstek Tomáš Pejpek (ProOlomouc). Služby sdílených kol využívalo měsíčně v průměru 1276 aktivních uživatelů. „Naprostá většina jízd, tedy 79 procent, trvala méně než 15 minut, což potvrzuje, že sdílená kola slouží hlavně pro krátké přesuny po městě,“ podotkl Pejpek.

Z analýzy nextbike vyplynulo, že bikesharing většina lidí používá jen občas. Zhruba 41 procent uživatelů si kolo bere jednou týdně, pouze deset procent více než pětkrát týdně. Intenzita využívání je ve srovnání s jinými městy v Česku nižší. Hradec Králové například vykazuje několikanásobně více jízd. Nejvytíženější trasy na sdílených bicyklech letos vedly především mezi Šantovkou, univerzitními lokalitami, krajským úřadem a hlavním nádražím. Podle Pejpka to potvrzuje významnou roli studentů Univerzity Palackého, kteří patří k hlavním uživatelům služby.

Olomoucká radnice se na jaře po sérii jednání dohodla s firmou nextbike Czech Republic na letošním provozu sdílených jízdních kol v tomto stotisícovém městě. Lidé měli do podzimu v Olomouci k dispozici 150 bicyklů a sedm desítek stanic. Za minutu jízdy platili korunu. Na zajištění bikesharingu se letos podílela Univerzita Palackého. Loni firma nextbike v Olomouci provozovala 200 sdílených kol, na podzim ale oznámila stažení všech bicyklů. Zdůvodnila to nedostatečnou podporou města. Radní posléze přistoupili na návrh, že město za tuto službu ročně zaplatí milion korun plus DPH.

Sdílená kola v Olomouci od roku 2014 provozovala společnost Rekola, v roce 2020 se k ní přidala firma nextbike. V roce 2022 se Rekola rozhodla v Olomouci činnost ukončit. Radnice za dobu působení oběma firmám neposkytovala finanční podporu, i když o ni dlouhodobě žádaly. Město bikesharing podporovalo pouze poskytnutím svých cyklostojanů.

Společnost nextbike Czech Republic letos provozovala systém sdílených jízdních kol ve 45 městech. Uživatelé mají k dispozici 7100 mechanických bicyklů a 600 elektrokol.

Zdroj: ČTK

Je železniční nákladní doprava udržitelným způsobem logistiky?

Přestože je nákladní železniční doprava v USA považována za udržitelný způsob dopravy v logistice, výzkum ukázal, že emise z ní jsou vyšší než z elektráren. Přestože je železniční nákladní doprava obecně považována za udržitelnou součást logistického odvětví, americké nákladní železnice jsou významným zdrojem znečištění.

Agentura Reuters zjistila, že největší podíl na vysokých emisích má společnost BNSF Railway, přestože tvrdí, že je lídrem v oblasti životního prostředí.

Překážky pro udržitelnou logistiku však vytvářejí nejisté předpisy a vysoké náklady.

Znečištění nákladní dopravy
Přestože je železniční nákladní doprava obecně považována za udržitelné odvětví logistiky, bylo zjištěno, že je velkým znečišťovatelem životního prostředí. Nákladní železnice v USA se podílejí na emisích oxidů dusíku více než všechny uhelné elektrárny v USA dohromady. Oxid dusíku je hlavní složkou smogu a přispívá ke znečištěné atmosféře, která způsobuje škody na životním prostředí, zhoršenou viditelnost a zdravotní problémy.

Podle agentury Reuters vyprodukovaly v roce 2024 americké železnice dohromady 485 000 tun oxidu dusíku, zatímco americké uhelné elektrárny vypustily 452 000 tun. V čele této společnosti sedí železnice BNSF.

Jako jedna z největších sítí nákladní dopravy v Severní Americe pokrývá 32 500 mil nábřeží v západních dvou třetinách USA. Sama sebe označuje za lídra v oblasti životního prostředí a má nejčistší lokomotivní park v Severní Americe.

„Až uvidíte ocelová kola našich oranžových lokomotiv a nákladních vozů pohybující se po ocelových kolejnicích, myslete na zelenou,“ chlubí se BNSF ve svém nejnovějším přehledu udržitelnosti. Přesto se na celkových emisích oxidů dusíku podílí přibližně jednou třetinou, v roce 2024 vyprodukuje 161 500 tun.

Společnost to však nepopírá a vysvětluje: „BNSF je největší železnicí třídy I podle objemu.“ V tomto případě se jedná o největší objem emisí. Železnice třídy I označuje šest velkých železnic, jejichž roční tržby přesahují 1 miliardu USD.

Zastaralá logistika
Podle nástroje agentury EPA pro hodnocení rizik spolupůsobení znečištění způsobené železničními lokomotivami má v USA za následek náklady na zdravotní péči ve výši přibližně 48 miliard USD a vede k 3 100 předčasným úmrtím ročně.

„Američané si neuvědomují, jak velké škodlivé znečištění pochází ze starých dieselových lokomotiv,“ říká Bill Magavern, politický ředitel kalifornské skupiny Coalition for Clean Air, která se zasazuje o veřejné zdraví.

„Agentura EPA by měla po železničních společnostech požadovat, aby modernizovaly svůj vozový park.“

Část problému spočívá ve stárnutí vozového parku v rámci odvětví. Podle EPA je průměrné stáří amerických lokomotiv 28 let, což je o osm let více než v roce 2009. Čím je lokomotiva starší, tím více emisí produkuje, protože nebyla modernizována pro provoz na udržitelná paliva a také nemá takovou palivovou účinnost jako modernější vozový park.

Vzhledem k tomu, že v současné době neexistují žádné požadavky na vyřazování starých vozových parků, americká nákladní doprava se zdráhá investovat do nákupu nových vozidel. Vzhledem k federálním emisním normám jsou pro starší vozové parky stanoveny mírnější limity, zatímco od novějších vozových parků se očekává, že budou splňovat vyšší normy, protože přicházejí do odvětví s osvícenějším chápáním znečištění.

Senátor Edward Markey, demokrat z Massachusetts, to vysvětluje: „Naše normy pro znečištění ovzduší na železnici mají v sobě velkou mezeru, kterou společnosti využívají k tomu, aby… udržely na kolejích staré, špinavé vlaky.“

Železniční doprava je nejúspornější a nejčistší variantou pozemní nákladní dopravy. Jedna lokomotiva dokáže přepravit tunu nákladu přes 500 mil na galon, což je třikrát až čtyřikrát efektivnější než nákladní automobily. Aby však došlo ke skutečné změně, je třeba modernizovat vozový park.

Překážky udržitelnosti
Společnost BNSF uvádí, že snižuje své emise prostřednictvím zlepšování svých technologií a efektivity. Z jejích 6 780 lokomotiv je 360 moderních, které splňují federální emisní normy Tier 4 – nejpřísnější úroveň. V letech 2020 až 2024 společnost BNSF utratila 394 milionů USD za 165 nových a přestavěných lokomotiv, což je o 69 % méně než v předchozích pěti letech, kdy utratila 1,26 miliardy USD za 558 lokomotiv.

Její spotřeba paliva je nejhorší ze všech železnic třídy I. V roce 2024 BNSF spálila 1,14 galonu nafty na každou tunu hmotnosti, kterou přepravila na 1 000 mil. Pro srovnání, Union Pacific spálila 1,08 galonu a Canadian National 0,88 galonu při stejné hmotnosti a vzdálenosti. Navzdory tomu společnost BNSF tvrdí, že je lídrem v oblasti udržitelnosti.

Železniční průmysl se zdráhá zavádět čistší technologie a investovat do vozového parku Tier 4 kvůli obavám, že tyto změny budou neefektivním výdajem. Ačkoli lokomotivy úrovně 4 mohou výrazně snížit emise NOx, kvůli všeobecnému tlaku na nulové emise budou tyto modely brzy zastaralé.

Společnost BNSF také zjistila, že bateriové elektrické lokomotivy jsou neefektivní modely, které nesplňují požadované schopnosti, zejména na dlouhé vzdálenosti.

„Baterie měla dva megawatty využitelné energie,“ komentuje John Lovenburg, viceprezident společnosti BNSF pro životní prostředí a udržitelnost. „To je zhruba 1/40 energie, kterou budeme potřebovat pro traťové lokomotivy.“

Přestože jsou vhodné pro kratší trasy, nejsou schopny nahradit dieselové lokomotivy na požadovaných trasách, protože jsou omezeny hmotností baterií. V celém odvětví se proto provozovatelé nákladní dopravy setkávají s více překážkami udržitelné logistiky než s jejími výhodami.

Zdroj: SupplyChain

Trať podél Berounky je rychlejší, v zastávce Srbsko se pohodlně nastupuje do vlaků

Vlaky spojující Prahu se západními Čechami už mohou využívat zmodernizovaný úsek mezi Karlštejnem a Berounem. Obnovou prošlo téměř deset kilometrů dvoukolejné trati, cestující v zastávce Srbsko získali moderní nástupiště, vlaky zrychlí na 145 km/h. Celkové náklady dosahují téměř dvě a tři čtvrtě miliardy korun.

Modernizace vytíženého koridorového úseku, který vede podél řeky Berounky, probíhala od října 2023. Součástí prací byla také rekonstrukce zastávky Srbsko, která získala nová nástupiště a přístřešky. Její historickou podobu připomíná replika původního secesního domku.

Obnovou prošly mosty a propustky, pro přejíždění z jedné koleje na druhou v případě mimořádností nebo výluk slouží nová odbočka, která vznikla přibližně v polovině úseku.

Cestování vlakem z Prahy na západ Čech v posledních letech podstatně zrychlilo. Napomohlo tomu zmodernizování téměř celého koridoru až do Chebu. Další výraznou úsporu času pak cestujícím přinese jízda budoucím Berounským tunelem, kde budou dálkové vlaky jezdit rychlostí až 200 km/h,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Součástí prací bylo také zajištění skal podél trati. To se v těžko dostupném terénu provádělo s využitím horolezecké techniky a s ohledem na výskyt chráněných rostlin a živočichů. Některé druhy zvířat, například užovka podplamatá, navíc putují mezi skalami a řekou přímo přes trať, migraci jim usnadňují propustky pod kolejištěm.

Zbývá nám ještě provést terénní úpravy a spustit vlakový zabezpečovač ETCS. Po jeho aktivaci se v příštím roce zvýší traťová rychlost na 145 km/h,“ uvádí Mojmír Nejezchleb, který je pověřený řízením Správy železnic. Jak dodává, obslužná silnice podél trati, která sloužila pro stavební techniku, se využije jako cyklostezka.

Zhotoviteli stavby jsou společnosti Elektrizace železnic Praha a SWIETELSKY Rail CZ, její celkové náklady činí 2 728 456 175 Kč.

Projekt Optimalizace trati Karlštejn – Beroun je spolufinancován Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a je finančně podpořen z úvěru Evropské investiční banky v rámci projektu Czech Rail TEN-T and Safety. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Zdroj: Správa železnic

Do pravidelného provozu v Praze vyjíždí první elektrobusy SOR ENS 12

Do pravidelného provozu MHD v Praze dnes, tj. ve čtvrtek 18. prosince 2025 vyjede nový typ elektrobusu SOR ENS 12. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vypraví první 4 vozy z garáže Vršovice na vybraná pořadí linky č. 213. Zbylé vozy z první objednávky 18 elektrobusů DPP postupně nasadí do provozu v následujících týdnech.

Díky tomu se rozroste počet linek, na kterých budou nové elektrobusy DPP jezdit. Cestující se s nimi budou setkávat na linkách č. 154, 159, 185, 213, okrajově také na 126, 133, 173, 175, o víkendech navíc na 124 a 207. Nákup až 100 elektrobusů SOR ENS 12 s elektrovýzbrojí Škoda Electric je spolufinancován částkou 800 milionů korun bez DPH z Modernizačního fondu Evropské unie z programu TRANSGov Ministerstva životního prostředí ČR.

DPP si z rámcové smlouvy až na 100 elektrobusů SOR ENS 12 s elektrovýzbrojí Škoda Electric loni objednal prvních 18 vozidel s dodáním na podzim letošního roku. Všech 18 elektrobusů je již v garážích DPP v Praze: 12 ve Vršovicích, 4 na Klíčově a 2 v Hostivaři. DPP si je v uplynulých týdnech postupně přebíral do svého majetku. V současnosti probíhá přihlašování do registru vozidel, polepování podle grafického manuálu jednotného designu Pražské integrované dopravy, osazování validátorů na prodej jízdenek, vybavování informačními materiály a celková příprava na vypravení do pravidelného provozu.

Nové elektrobusy tvoří součást modernizace vozového parku autobusů DPP, kde nahradí stejný počet nejstarších naftových autobusů, které DPP vyřadí z provozu. Doplněním vozového parku
o nová lokálně bezemisní vozidla DPP postupně plní závazky stanovené Klimatickým plánem hl. m. Prahy a národní legislativou v oblasti snižování emisí z dopravy.

Elektrobusy jsou vybaveny modernizovanou elektrovýzbrojí Škoda Electric s nižší spotřebou, bateriemi s garantovaným dojezdem na jedno nabití až 100 km, dvoupólovým pantografem pro průběžné nabíjení a zásuvkou pro kabelové nabíjení. Součástí dodávky je i zajištění energetického managementu pro sledování dojezdu vozidel, kontrolu nabíjení a signalizaci požáru. Novinkou v rámci vozového parku autobusů je instalace druhých předsuvných dveří pro snazší nástup s kočárky či invalidními vozíky na 2 vyhrazené plošiny. Zajímavostí je i instalace tepelného čerpadla pro vytápění a chlazení interiéru za účelem úspory elektrické energie. Elektrobusy jsou dále vybaveny standardními prvky jako informační systém, kamerový systém se záznamem pro zvýšení bezpečnosti cestujících či funkcí naklápění karosérie pro snazší nástup cestujících.

 

Celkem 118 nových vozidel v rámci obnovy vozového parku autobusů a trolejbusů v roce 2026

Na příští rok si v rámci obnovy vozového parku DPP objednal celkem 118 nových vozidel, z nichž bude 74 (téměř 63 %) zcela nebo částečně bezemisních. Je mezi nimi dalších 14 elektrobusů SOR ENS 12 s elektrovýzbrojí Škoda Electric s dodáním do poloviny prosince 2026, dále celkem 30 trolejbusů Bozankaya SNG 12T s dodáním v únoru a dubnu 2026, a také 30 kloubových hybridních autobusů Iveco Urbanway Hybrid 18M. Kromě toho by do DPP v příštím roce mělo dorazit celkem 40 nových naftových autobusů Iveco Streetway 18M a 4 třínápravové naftové autobusy Iveco Crossway LE 14,5M určené pro linku Airport Express. Všechny dílčí objednávky jsou realizovány z řádně vysoutěžených platných rámcových smluv na dodávku jednotlivých typů vozidel.

Zdroj: DPP

Novou D4 mezi Příbramí a Pískem využilo za první rok více než pět milionů řidičů

Novou dálnici D4 mezi Příbramí a Pískem využilo za první rok provozu více než pět milionů řidičů. Přinesla plynulejší dopravu mezi středními a jižními Čechami a zkrátila cestování mezi Prahou a Pískem zhruba o 20 minut. Zvýšila také komfort jízdy a odlehčila zatíženým silnicím vedoucím přes centra obcí. V tiskové zprávě to uvedlo sdružení Via Salis, které dálnici vybudovalo. Jde o první dopravní projekt, který v Česku vznikl spoluprací soukromého a veřejného sektoru (tzv. PPP projekt).

Dostavěná dálnice dosáhla podle sdružení za první rok provozu více než 99procentní dostupnosti bez neplánovaného uzavření, cílem je udržet ji otevřenou a bezpečnou za všech okolností. Provozní tým společnosti Via Salis Operations z dispečinku v Letech nepřetržitě monitoruje od ledna dálnici a koordinuje zásahy – od asistence řidičům přes řešení incidentů až po opravy a zimní údržbu.

Nová dálnice odvedla provoz z obcí, které dříve zatěžovala intenzivní doprava na silnici I/4. Například v Milíně se díky tomu ustálil dopravní provoz. Při výstavbě čelila tato dvoutisícová obec nadměrné dopravní zátěži, na niž není uzpůsobena. Po dokončení dálnice se jí od tranzitní dopravy ulevilo. „Obcí neprojíždí tisíce aut denně jako v období výstavby, ale zároveň není odříznuto spojení s okolními obcemi. Je tedy zachována dostatečná kupní síla pro místní živnostníky a tím i zachování obchodů a služeb pro místní obyvatele,“ popsal současnou situaci starosta Milína Vladimír Vojáček (nez.). Podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) získala dostavba D4 právem titul Stavba roku Středočeského kraje 2025.

Sdružení Via Salis novou část dálnice postavilo za 43 měsíců, během nichž vybudovalo 32 kilometrů nové komunikace a dalších 16 kilometrů starších úseků opravilo. Firma se bude 25 let starat o její provoz, pak dálnici předá státu. Stát jí za to zaplatí 17,8 miliardy korun.

Via Salis Operations je od roku 2021 zodpovědná za provoz a údržbu 16 kilometrů již dříve zprovozněných úseků dálnice D4. Od letošního ledna se stará i o dalších 32 kilometrů D4, které byly postaveny v režimu PPP. Vinci Highways, mateřská společnost Via Salis Operations, celosvětově spravuje více než 3000 kilometrů dálnic.

Zdroj: ČTK

Stavbaři na Vsetínsku za 208,4 milionu korun zrekonstruovali silnici přes Soláň

Stavbaři po roce a půl dokončili rekonstrukci silnici druhé třídy mezi Prostřední Bečvou a Velkými Karlovicemi na Vsetínsku, která vede i pod vrchem Soláň. Náklady dosáhly téměř 208,4 milionu korun, stavba byla spolufinancována z Integrovaného regionálního operačního programu. ČTK to sdělil Vojtěch Cekota z Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které se o silnice nižších tříd v regionu stará.

Práce začaly loni v červnu. Vyžádaly si částečnou i úplnou uzavírku silnice. „Šlo o velkou investiční stavbu, do které jsme se mohli pustit díky příslibu dotačních prostředků z Evropské unie. Dotace pokrývá 65 procent nákladů celého díla. Obnova této silnice v náročném horském terénu přes Soláň bude dlouhodobým přínosem pro dopravní dostupnost turisticky atraktivních oblastí Rožnovska a Karlovicka, pohoří Javorníků, Vsetínských vrchů a Beskyd a jejich vzájemné propojení,“ uvedl ředitel ŘSZK Bronislav Malý.

Rekonstrukce zahrnovala téměř 9,9 kilometru dlouhý úsek silnice II/481. Stavební firma opravila také tři mosty. „Rekonstrukce byla rozdělena do dvou samostatných úseků v souvislosti s použitou technologií,“ uvedl Cekota.

První opravovaný úsek dlouhý necelých 300 metrů je v Prostřední Bečvě. Stavbaři tam obnovili kryt vozovky, její odvodnění zajistilo spádování. Součástí stavby byla rekonstrukce mostu přes Rožnovskou Bečvu. Dělníci také částečně předláždili prostor pod mostem.

Druhý úsek se částečně nachází v obci Hutisko-Solanec a jejím katastru a dále v katastrech Karolinky a Velkých Karlovic. Dlouhý je téměř 9600 metrů. „Silnice zde byla rekonstruována technologií recyklace za studena a následnou pokládkou ložné a obrusné asfaltobetonové vrstvy. Odvodnění celého úseku je zajištěno spádováním vozovky a odvedením vod do okolního terénu nebo do obnovených příkopů,“ doplnil Cekota.

Tato část stavby zahrnovala i rekonstrukci dvou mostů přes potoky. Jejich koryta stavbaři opevnili lomovým kamenem. Dále upravili připojení místních a účelových komunikací a sjezdů k nemovitostem, vybudovali nástupiště autobusových zastávek a pět nových propustků v místě dosavadních. Ostatní propustky zrekonstruovali. Propustek je drobný tunel, který slouží k vedení vody pod cestou nebo náspem.

Dělníci také upravili nezpevněné krajnice a nainstalovali zabezpečovací zařízení. Součástí stavby byla obnova dopravního značení.

Zdroj: ČTK

Automobilka Ford ustupuje od výroby elektromobilů, odepíše 19,5 miliardy USD

Americká automobilka Ford Motor ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy USD (404,1 miliardy Kč), oznámila firma v pondělní tiskové zprávě. Rozhodnutí Fordu je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.

Automobilka oznámila, že přestane vyrábět elektromobil F-150 Lightning, ale zaměří se na výrobu elektromobilu s prodlouženým dojezdem, což je verze hybridního vozu, která k dobíjení baterie využívá benzinový generátor. Firma také ruší výrobu nákladního elektromobilu nové generace, který měl zatím kódové označení T3, a plánovaných elektrických užitkových dodávek. Místo toho Ford oznámil, že se bude intenzivně zaměřovat na modely s benzinovým a hybridním pohonem a nakonec přijme tisíce pracovníků, i když v blízké budoucnosti bude v bateriovém závodě v Kentucky propouštět.

Odpisy související s omezením výroby elektromobilů plánuje Ford rozložit do několika čtvrtletí. Hlavní vlna bude v tomto čtvrtletí, další odpisy plánuje v příštím roce a v roce 2027. Z celkové částky odpisů zhruba 8,5 miliardy USD souvisí se zrušením plánovaných modelů elektromobilů, zhruba šest miliard USD se zrušením společného podniku na výrobu baterií s jihokorejskou SK On a pět miliard USD s tím, co Ford nazývá „výdaje související s programem“.

Výhled pro elektromobily se letos výrazně zhoršil, protože Trump zrušil federální podporu pro elektromobily a zmírnil pravidla pro emise výfukových plynů, což by mohlo automobilky povzbudit k prodeji více automobilů s benzinovým motorem. Prodej elektromobilů v USA klesl v listopadu přibližně o 40 procent, neboť na konci září skončila platnost danové úlevy 7500 USD, která byla zavedena před více než 15 lety s cílem podpořit poptávku. Trumpova administrativa také zahrnula do daňového a výdajového zákona schváleného v červenci zmrazení pokut pro automobilky kvůli porušení předpisů o spotřebě paliva.

„Než bychom utráceli další miliardy za velké elektromobily, které teď nemají šanci vytvářet zisk, přidělujeme tyto peníze do oblastí s vyšší návratností,“ řekl šéf divize benzinových a elektrických vozů Fordu Andrew Frick. Model F-150 Lightning sjížděl z montážních linek v roce 2022 s velkou slávou a komik Jimmy Fallon o něm dokonce napsal píseň. Ford původně zvýšil výrobu, aby uspokojil příliv 200.000 objednávek, prodej si však neudržel tempo. V listopadu firma prodala 25.583 modelů Lightnings, o deset procent méně než loni.

Ford svým oznámením prakticky zrušil všechny své elektromobily nové generace. Závod v Tennessee, který měl podle původních plánů vyrábět 500.000 elektrických pick-upů ročně, bude nyní vyrábět pick-upy se spalovacím motorem. Strategie Fordu se tak soustředí na řadu dostupnějších modelů, které vyvíjí v Kalifornii. První by se měl začít vyrábět v roce 2027.

Automobilka se také rozhodla, že využije své továrny v Kentucky a Michiganu k výrobě baterií pro skladování energie. To velmi žádají datová centra, a to v souvislosti s růstem zájmu o umělou inteligenci (AI). Společnost uvedla, že do tohoto svého nového obchodního segmentu v příštích dvou letech investuje dvě miliardy USD.

Zdroj: ČTK

Ředitelství silnic a dálnic otevřelo dálniční obchvat Vysokého Mýta

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo šest kilometrů dlouhý úsek dálnice D35 Vysoké Mýto – Džbánov v Pardubickém kraji. Je to de facto dálniční obchvat Vysokého Mýta. Městu zásadně pomůže od kolon, které se tam v dopravní špičce tvořily. Práce trvaly dva roky, cena stavby po valorizaci je 2,3 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU.

„Závěr letošního roku je ve znamení dokončování řady dopravních staveb. Dálniční síť se za celý letošní rok prodlouží o 66,7 kilometru. Zdaleka nejvíc jich je právě na D35, kde to bude víc než 35 kilometrů. Obchvat Vysokého Mýta je jednou z těch zásadních staveb. Městem, kde žije kolem 13 000 lidí, projíždělo denně přes 18 000 aut, z toho téměř třetina kamionů. Jsem rád, že za poslední roky se příprava všech zbývajících úseků D35 výrazně zrychlila. Díky tomu bude tato dálnice hotová do pěti let a stane se alternativou k přetížené D1,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Nový dálniční úsek začíná mimoúrovňovou křižovatkou (MÚK) Vysoké Mýto-západ. Na dálnici se tam zatím, tedy než bude příští rok hotový navazující úsek z Ostrova k Vysokému Mýtu, bude najíždět z I/35 přes šestiramennou okružní křižovatku. Na konci stavby je pak MÚK Džbánov. Přes tuto křižovatku je na dálnici napojený jižní okraj Vysokého Mýta. Součástí úseku je šest mostů na dálnici, čtyři nadjezdy a rovněž čtyři protihlukové stěny dohromady dlouhé 3,3 kilometru.

„Tento úsek dálnice D35 je jedním z klíčových. Vysoké Mýto stejně jako nedaleká Litomyšl jsou obrovským dopravním špuntem. Ve špičce téměř neprůjezdné. Všichni, kdo Vysokým Mýtem projíždějí, vědí, jaké to dosud bylo dopravní ‚peklo‘. Průtah městem, který byl dopravně už absolutně nepřijatelný, je teď konečně pryč. Pro celé město je to historická událost, obchvat mu neskutečně uleví. Dobu výstavby se navíc povedlo zkrátit o pět měsíců,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Již příští rok v létě otevře ŘSD část dálnice od Ostrova k tunelu Homole, koncem roku 2026 je pak v plánu zprovoznit celý úsek Ostrov – Vysoké Mýto. A jedná se o tom, aby se oproti plánu dřív, již příští rok, otevřel také úsek D35 Džbánov – Litomyšl. „I když to na papíře ještě není, věřím, že se nám podaří najít cestu k tomu, abychom ho zprovoznili. Velmi intenzivně o tom jednáme se zhotovitelem stavby,“ říká Radek Mátl. Původní plánovaný termín je rok 2027, ale šéf ŘSD by otevření úseku dlouhého 7,6 kilometru moc rád urychlil. Jde o úsek před Litomyšlí. Obchvat Litomyšle by pak měl být hotový v průběhu roku 2027.

Ředitelství silnic a dálnic bude mít koncem roku rozestavěno celkem 203,9 kilometru nových staveb. Jedná se o 137 km dálnic a 66,9 km silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 137,1 km dálnic a silnic I. třídy.

 


D35, Vysoké Mýto – Džbánov

Hlavní trasa
Délka: 5 950 m
Zhotovitel: Eurovia CS, a.s., M – SILNICE a.s. a Stavby mostů a.s.
Cena stavby dle smlouvy: 1 829 523 355 Kč bez DPH
Cena stavby po valorizaci: 2 355 976 640 Kč bez DPH*
Počet stavebních objektů: 98
Protihlukové stěny: 4, celková délka 3 318 m
Zahájení realizace: 11/2023
Zprovoznění: 12/2025
Délka stavby do zprovoznění: 25 měsíců
Infoleták ke stavbě: Zde
* včetně změn během výstavby, stav k polovině prosince 2025

Stavba je spolufinancována z Programu Doprava 2021-2027 (OPD3).

Zdroj: ŘSD

Logistický kalendář